Podcasts about totalit

Begreppet propaganda för tankarna till lögner och manipulation, men det började som ett heligt uppdrag att försvara den katolska tron gentemot reformationen. Under världskrigens totalmobilisering på 1900-talet fick propagandan sin moderna karaktär. Radio och film skapade helt nya möjligheter för masspåverkan.Totalitära regimer som Nazityskland och Stalins Sovjet förfinade propagandans estetik och metodik. Affischer, parader, tal och slogans blev verktyg för att forma både verklighetsbild och folkvilja. Och i Sverige och Finland har propagandans verktyg använts för att få oss att dricka mjölk.I detta avsnitt samtalar programledaren Urban Lindstedt med Mats Bergman, professor i kommunikation vid Svenska social- och kommunalhögskolan vid Helsingfors universitet och aktuell med skriften Propaganda. Detta är ett betalt samarbete med Svenska litteratursällskapet i Finland.Enligt en etablerad definition är propaganda en avsiktlig, systematisk ansats att utforma perceptioner, manipulera kognitioner och styra handlingar i syfte att gynna sändarens mål. Det centrala är alltså inte nödvändigtvis lögnen, utan ensidigheten och manipulativiteten. Propagandan är inte dialogisk utan monologisk – inte inriktad på att främja förståelse, utan lydnad.Vissa forskare har dock menat att denna syn är för snäv. De menar att propaganda inte bara handlar om vilseledning, utan om att konstruera verklighet – att forma identiteter, offentligheter och hela samhällsnarrativ. Med denna förståelse rör sig propaganda inte bara i informationssfären utan i själva ontologin. Den bygger inte bara falska bilder, utan formar själva det som uppfattas som verkligt.På 1600-talet inrättade påven Gregorius XV myndigheten Sacra Congregatio de Propaganda Fide – en institution med syfte att sprida katolicismen och bekämpa reformationen. Det latinska propagare betyder att sprida, alstra eller utvidga – ett uttryck med både agrikulturella och militära undertoner.Men redan i det antika Egypten och Rom användes reliefer, mynt och texter för att förstärka makthavares legitimitet och militära triumfer. Caesar själv agerade propagandist i sina krigskrönikor, och även Bayeuxtapeten kan ses som ett ideologiskt verk som berättigar en erövring.Propagandans dystopiska potential blev tydlig, inte minst i George Orwells 1984, där språket i sig förvandlades till ett kontrollinstrument. Även efterkrigstidens kalla krig innebar ett ideologiskt mediekrig mellan öst och väst, där inte bara bomber utan också budskap var avgörande vapen.Men propaganda är inte alltid lögn. Flera kända propagandister – såsom Nazitysklands Joseph Goebbels – betonade faktiskt vikten av att hålla sig nära sanningen, om än i selektiv eller manipulerad form. Det är därför mer korrekt att tala om propaganda som en teknik för att forma verkligheten snarare än att alltid direkt förvränga den.Med digitaliseringens framväxt har propagandan återigen genomgått en förvandling. I dag är det inte längre enbart stater eller medier som står för påverkan – alla med en internetuppkoppling kan delta i informationskriget. Den nya propagandan är snabb, ofta automatiserad och gränslös.Bild: Beredskapspropaganda som vykort. Kalmar läns museum, Digitaltmuseum. Public Domain.Musik: Strolling Downtown av New Library Sounds. Storyblock Audio.Lyssna också på Från grötmiddag till ensam-sallad framför tv-n på 50 år.Klippare: Emanuel Lehtonen Vill du stödja podden och samtidigt höra ännu mer av Historia Nu? Gå med i vårt gille genom att klicka här: https://plus.acast.com/s/historianu-med-urban-lindstedt. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Seit seiner Rückkehr ins Weiße Haus sorgt Donald Trump mit Dekreten weltweit für Aufsehen und Irritation. Was wie Chaos wirkt, folgt einer Strategie: Der US-Präsident zwingt die Welt in den Krisenmodus – und seine Kritiker zur Unterwerfung. Gedanken von Harald Welzer

Arnaud Riou est l'invité du 193ème épisode du podcast C'est quoi le bonheur pour vous? Vivez en alignement avec votre essence profonde. Et si le véritable bonheur naissait de l'harmonie entre qui nous sommes et ce que nous vivons ? Une interview passionnante pour vous donner un avant-goût de la conférence d'Arnaud qui se tiendra le 13 juillet au 2ème congrès C'est quoi le bonheur pour vous? à Arcachon. La billetterie est ouverte ! Pour prendre vos places c'est par ici https://congres.cestquoilebonheur.fr/Arnaud Riou vous invite à un voyage intérieur puissant, où sagesse ancestrale et pleine conscience deviennent des alliés pour se libérer des conditionnements, écouter sa voix intérieure et cultiver une paix durable. À travers une approche inspirante et accessible, cette conférence s'adresse à celles et ceux en quête de sens, offrant des clés concrètes pour incarner pleinement leur authenticité. Trouver l'équilibre entre le corps, l'esprit et le cœur, c'est s'ouvrir à une vie plus alignée, plus sereine et profondément épanouissante. Autodidacte, Arnaud Riou a exploré les différentes dimensions de l'être humain à travers le théâtre, la méditation, le bouddhisme, le chamanisme et les arts martiaux avant d'élaborer en 2006 la Voie de l'Acte® (Approche Consciente de la Totalité de l'Être), une voie de transformation qui s'appuie sur la sagesse orientale dans une approche occidentale. Il dirige l'Académie de l'Acte et le Moulin de Beaupré. Il est l'auteur de 24 ouvrages dont le best-seller Réveillez le chaman qui est en vous. Pour en savoir plus : https://arnaud-riou.com/

Vendredi, samedi et dimanche dans Europe 1 Soir Week-end, Pascale de La Tour du Pin reçoit un invité au cœur de l'actualité.Distribué par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Aujourd'hui dans la gang ➜ Les Félixonneries : Félix-Antoine Tremblay a vécu un gros deuil animal... Que faire avec ses restants de chocolat de Pâques? On se donne des idées avec Caroline de BoChoco! Le Mom Shaming et les problèmes qui viennent avec : Mélanie Bilodeau, psychoéducatrice, nous en parle! Bonne écoute!

Peter Hirseland tog sig 666 km söderut till Döda Katten för att snacka om tidigare band på 80 och 90-talet; så som Svart Snö och Sunday Morning Einsteins till dagens projekt Skamfläck och Nerverna. Vi tog också ett snack om det där med att driva skivbolag, spela i Göteborg, max tre plattor, Kronofogden, Totalitär, Sika Äpärä, Agoni, Avart, No Security, bibliotek, Pipeline, Tigerdrottningen och en hel del annat.

In einem seiner Lieder heißt es: „Alles oder nichts gilt nur von Fall zu Fall. Doch alles prüfen, das Gute behalten, das gilt überall.“ Damit bekennt sich Jörg Swoboda zu einem besonnenen Umgang mit der Tradition und lässt gleichzeitig seinen christlichen Hintergrund durchscheinen. Er hat rund 400 Erweckungslieder geschrieben, die außerhalb der christlichen Gemeinden weitgehend unbekannt sind. Doch den unabhängigen Gemeinden fehlten aktuelle Lieder, also hat Swoboda eigene Stücke ausprobiert und sich dabei an Pete Seeger und an Gospel-Gesängen orientiert. Er erzählt, wie sich die Gemeinden dem Totalitätsanspruch der DDR widersetzen konnten, indem sie aus persönlicher Überzeugung Christus folgten, nicht dem Staat, nicht der Partei. Das gilt heute wieder, denn es zeichnet sich eine Entwicklung ab, die auf einen neuen Alles-oder-nichts-Totalitarismus hinausläuft. 

„Mladým lidem vyčítáme, zejména v souvislosti s nějakým výročím, že nevědí, co se v minulosti stalo. Oni to opravdu nevědí, ale může za to jejich školní výuka, o které sami nerozhodují. To mě zlobí,“ říká Karel Strachota, ředitel a mj. zakladatel vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni.

„Mladým lidem vyčítáme, zejména v souvislosti s nějakým výročím, že nevědí, co se v minulosti stalo. Oni to opravdu nevědí, ale může za to jejich školní výuka, o které sami nerozhodují. To mě zlobí,“ říká Karel Strachota, ředitel a mj. zakladatel vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O plano da Administração Trump para moldar a democracia dos Estados Unidos em redor das ideias e dos interesses do culto extremista e nacionalista MAGA continua a ser implementado a uma velocidade extraordinária. Definida pelo vice-presidente norte-americano, J.D. Vance, como uma guerra contra o “inimigo interno” que reside dentro das fronteiras dos EUA, a nova ordem trumpiana já está a afectar tribunais, órgãos de comunicação social, universidades, imigrantes e a própria liberdade de expressão. “Há uma agenda interna, a tal luta contra o ‘inimigo interno’, que vai desde as universidades até às escolas, ao Departamento de Educação, às agências de assistência externa e à pressão sobre juízes independentes ou juízes de esquerda (…) que pretende concentrar todos os poderes no executivo, na própria acção do Presidente”, diz o Carlos Gaspar. “A própria expressão – ‘inimigo interno’ – é reveladora; não há inimigos internos na política democrática, há rivais, há adversários, mas não há inimigos. Isto é uma linguagem típica dos agentes totalitários. É uma espécie de bolchevique de direita que nos está a dizer aquilo que os bolcheviques originais nos diziam para os comunistas e para os nazis: ‘O inimigo interno é, obviamente, mais importante do que o inimigo externo’”. O objectivo desta “espécie de blitzkrieg”, explica o Carlos Gaspar, é “tornar as mudanças na política norte-americana irreversíveis nos próximos dois anos, antes das eleições intercalares”: “O Presidente Trump e o seu vice-presidente têm uma ideologia, um programa e um calendário para executar esse programa”. Sobre o ataque concreto às universidades dos EUA, um dos principais eixos do softpower norte-americano e da sua posição de liderança na investigação e na inovação científica a nível mundial, a Teresa de Sousa diz que o Governo de Trump quer “impedir o conhecimento autónomo e a verdade enquanto facto fundamental para o debate público” no país. “Passámos anos – no final do século passado e no princípio deste – a estudar as transições democráticas. Há muitos livros publicados [sobre o assunto], mas ainda há poucos estudos sobre as transições autoritárias. Na América, estas assumem uma profundidade e uma velocidade (…) que não imaginávamos como possível”, lamenta. Do escândalo do jornalista incluído num chat onde se discutiram planos de guerra contra os houthis, passámos para o Partido Democrata: a minoria nas duas câmaras do Congresso e as dificuldades em “digerir a derrota” nas eleições presidenciais do ano passado e em perceber as suas “razões”, ajudam a explicar o “silêncio” ensurdecedor do maior partido da oposição nos EUA face a tantas linhas vermelhas que estão a ser cruzadas pela Casa Branca. Mas há quem defenda, dentro dos democratas, que a estratégia a seguir é “fazerem-se de mortos” e esperar que os norte-americanos tenham “saudades” deles. Isto é viável? No episódio desta semana do podcast Diplomatas também debatemos os protestos na Turquia, iniciados com a detenção de Ekrem Imamoglu, presidente da Câmara de Istambul, apontado como principal rival de Recep Tayyip Erdogan. Classificando a Turquia como um “regime autoritário”, dominado por um “partido maioritário” que “manipula as eleições e que põe os principais dirigentes de composição na cadeia”, o Carlos Gaspar admite que as manifestações dos últimos dias “não têm precedentes” e podem “precipitar uma transição pós-autoritária” no país.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Stāsta ērģeļbūves meistars un klavieru tehniķis Jānis Kalniņš Lai atceramies Lūciju Garūtu un viņas aizliegtos meistardarbus – Klavierkoncertu un kantāti “Dievs, Tava zeme deg!” Šodien grūti noticēt, ka Pēterim Vaskam bija jābrauc mācīties uz Viļņas konservatoriju, jo Rīgā viņam ticības dēļ durvis bija slēgtas. Daži stāsti šodien skan kā anekdote, par kuru varētu arī pasmieties, ja tajā neslēptos dziļš traģisms. Viens no tiem ir par Emīlu Gilelsu (1916–1984), kurš kļuva slavens agri – viņam bija tikai 17 gadu, kad 1933. gadā viņš uzvarēja pirmajā Vissavienības pianistu konkursā. Baumoja, ka Staļins lika viņam pārcelties uz studijām Maskavā pie Heinriha Neihausa (Heinrich Gustav Neuhaus, 1888–1964). Ne Gilelsam, ne Neihausam nebija izvēles – viņiem bija jāveic līdera griba. Viņi uzreiz nepatika viens otram: Neihauss bija vācietis, izsmalcināts intelektuālis, zināja daudzas valodas, mīlēja glezniecību un literatūru. Gilelss piedzima Odesā ebreju ģimenē, viņa tēvs bija grāmatvedis, māte bija mājsaimniece. Kad Gilelss vēlāk tika publiski saukts par Neihausa studentu, viņš apgriezās un atstāja istabu. Bet viņu attiecībām ir arī otra puse. Par to ir zināms galvenokārt no Maskavas inteliģences mutvārdu stāstiem, kuri vispilnīgākajā versijā ir Grigorija Gordona grāmatā "Emīls Gilelss. Ārpus mītiem" (Maskava, 2007, 152. lpp.). 1941. gadā Neihauss tika arestēts un ieslodzīts. Gilelss vērsās pie Staļina kādā oficiālā pasākumā un lūdza savu skolotāju atbrīvot. Staļins atbildēja: "Ar šo jautājumu pie manis vairs neatgriezties!" Bet Gilelss nebaidījās "atgriezties": viņš atkārtoja lūgumu pieņemšanā, kuru Staļins rīkoja par godu Čērčilam 1944. gadā. Acīmredzot Staļins nobijās, ka Gilelss atteiksies spēlēt pieņemšanā un lika Neihausu atbrīvot. Gilelss ar lielām grūtībām atrada viņu tranzīta cietumā Urālos, un dabūja atļauju izmocītajam Neihausam atgriezties Maskavā. Bet tas neuzlaboja viņu attiecības, un Gilelss nekad nevēlējās runāt par šo tēmu. Otrs stāsts ir no pirmajiem pēkara gadiem. Lai cik dīvaini tas arī neizklausītos, Staļinam esot paticis radio klausīties klasisko mūziku. Tāpēc vakaros Maskavas radio, kam vēl nebija pietiekamas ierakstu kolekcijas, bet bija savs orķestris, organizēja tiešraides no koncertstudijas. Dažus koncertus ierakstīja uz Vācijā salaupītajām iekārtām, bet lenšu trūkuma dēļ ne visus. Kādu vakaru 1948. gadā tika pārraidīts V. A. Mocarta 20. klavierkoncerts reminorā. Pie klavierēm bija Marija Judina (1899–1970), diriģēja Nikolajs Golovanovs. Pēc koncerta visi mūziķi devās mājup. Pēkšņi radio direktora kabinetā atskanēja zvans – Staļins. "Apsveicu, lielisks izpildījums! Ceru, ka esat to ierakstījuši." Protams, ka nekas nebija ierakstīts, bet direktors neuzdrošinājās to pateikt un nomurmulēja, ka ir. "Brīnišķīgi! Sagatavojiet man uz rītdienu platīti." Kas tad sākās! Tūlīt sasauca visu orķestri, studijas tehniķus, Judinu, un ap vieniem naktī sākās ieraksts – bet Golovanovam trīc rokas! Tika izsaukts otrs vadošais Maskavas diriģents – Aleksandrs Gauks, bet arī viņa rokas trīcēja! Tika izsaukts Golovanova palīgs, mazpazīstams diriģents Sergejs Gorčakovs. Mocarta 20. koncerts diriģentam ir vienkāršs, klavieru partija gan ir virtuoza, bet Judina nekļūdījās ne reizi atšķirībā no diriģentiem! Līdz rītam ieraksts bija gatavs, un diktatoram steidzīgi izgatavoja skaņuplati. Šī plate esot bijusi uz atskaņotāja Staļina istabā slepanajā vasarnīcā Kuncevo, kad 1953. gada martā viņš tika atrasts miris. Par laimi, ieraksts ir saglabāts Maskavas radio arhīvā un vēlāk izdots skaņuplatē. Ar šo pašu Mocarta klavierkoncertu saistīts kāds amizants gadījums. Tieši pēc 50 gadiem, 1998. gadā Amsterdamā Marija Žao Piresa (Maria João Pires) piedzīvoja šoku, kad, atskanot orķestra ievadam, atklājās, ka viņa sagatavojusi citu Mocarta koncertu! Īsā laikā viņa spēja pārvarēt šoku, sakoncentrējās un izcili nospēlēja 20. koncertu pēc atmiņas!

Soyez prêt pour un épisode spécial dédié au Podcasthon ! Pendant 7 jours, plus de 650 francophones du podcast se mobilisent pour mettre en valeur le monde associatif et ses valeurs ! C'est une belle mobilisation et Colette se Confesse est fière d'y participer !Pour cette édition caritative exceptionnelle, avec mon invité Alexis Gannat, sexologue et formateur spécialisé en handicap, on a choisi de mettre en lumière l'association Corps Solidaire qui propose un service d'accompagnement sensuel et d'assistance sexuelle pour des personnes adultes en situation de handicap (physique, psychique, sensoriel, déficience intellectuelle...) qui souhaitent (re)découvrir leur vie intime. Cette mission nous tient particulièrement à coeur car la question de la sexualité touche directement la reconnaissance de l'autre comme un être humain.On va parler de l'absence de reconnaissance des personnes en situation de handicap comme des êtres sexués et désirables. Les propos d'Alexis m'ont beaucoup émus, j'espère que vous serez touché·es par la même sincérité !On parle aussi :Le manque d'intimité dans les institutions et foyers de vieL'infantilisation des personnes en situation de handicapLe manque de formation des professionnels sur ces questions de sexualitéL'invisibilisation des violences sexuelles subies par les personnes en situation de handicapPour soutenir l'association Corps Solidaire : https://www.corps-solidaires.ch/faire-un-donCet épisode existe aussi en transcription écrite, pour la télécharger clique ici : https://decouvrir.coletteseconfesse.fr/handicap-alexis-gannat

När lojalitet blir en huvudprincip utmanas demokratin. Donald Trumps nya politiska styre i USA kan karaktäriseras som en totalitär demokrati, skriver Bo Rothstein, professor i statsvetenskap. Inläsare: Staffan Dopping

Gespräch mit Prof. Dr. Fritz B. Simon

durée : 00:20:24 - Journal de 18h - A l'issue du conseil interministériel de contrôle de l'immigration organisé à Matignon, François Bayrou veut que soit réexaminés la totalité des accords entre la France et l'Algérie.

durée : 00:20:24 - Journal de 18h - A l'issue du conseil interministériel de contrôle de l'immigration organisé à Matignon, François Bayrou veut que soit réexaminés la totalité des accords entre la France et l'Algérie.

Le Premier ministre François Bayrou a annoncé ce mercredi 26 février que la France envisage de réexaminer la "totalité des accords" avec l'Algérie, soulignant des manquements dans leur application.

IDAG drar F1-säsongen 2025 igång på riktigt. För nu börjar testerna. Och då känner vi att det är allvar! Vi går igenom vad vi bör förvänta oss, vad vi kommer får se, och vilka frågor vi vill ha svar på under de tre kommande dagarna i Bahrain. Dessutom slaktar vi live-eventet i London, med all rätt. Nu har också Ben Sulayem aktiverat bestraffningarna för svordomar, så vi sågar det så hårt vi kan också.

Jahre nach dem Zusammenbruch einer perfekten, computergesteuerten Gesellschaft erreicht den Offizial Ossip, der ein perfektes Rädchen in diesem System war, eine Order. Pflichtgemäß macht er sich auf den Weg zu der angegebenen Dienststelle in einer verwüsteten, chaotischen Stadtlandschaft. Dort wird er überraschenderweise vom Computer als Sicherheitsrisiko eingestuft und einem entwürdigenden Überprüfungsritual unterzogen. Ossip, der Offizial, wird Opfer einer kollabierten Ordnungsutopie, deren nach Totalität strebendes Muster nichts als eine Wüste zurückgelassen hat. Mit: Ernst Alisch, Robert Atzorn, Gerd Baltus, Ulrike Bliefert, Gustav Gromer, Klaus Hemmerle, Klaus Knobloch, Barbara Kozarisczuk, Luitpold Müller, Claus Plänkers, Walter Renneisen, Felix Schellenberg, Toni Slama, Reinhart von Stolzmann, Utz Thorweide, Berthold Toetzke, Johannes Warth und Jannis Zoidis | von Gregor Retti | Regie: Andreas Weber-Schäfer | Technische Realisation: Jochen Prandhoff, Andrea Mammitzsch | Produktion: Süddeutscher Rundfunk 1986 | Erstausstrahlung: 10.03.1986

Mattias, Cretan, Joel och Andreas i råpunkbandet Slan slog sig ner i ett rum utan fönster på Lindholmen för att snacka om storyn bakom bandet, Krigshot, No Security, Totalitär, Excrement Of War, Discharge och ultramangel. Vidare till Shitlickers, husockupationer, snabb efterräka, Luke Perry, Strul, mopeder, Gbg Punx, Bränd, punk, text och musik, Trucken, Earth Crust Displacement, Alphaville och Strange Fruit.

Der Rechtsstaat ist in Gefahr. Nicht etwa durch Extremisten aller Couleur, sondern durch den Staat selbst.

Takto ako dnes, nás chceli zakazovať i za komunistov či fašistov, hovoria predstavitelia Slovenského skautingu. Podľa nich poslanie vychovávať mladých ľudí k hodnotám skautingu, našu spoločnosť nijako ohroziť nemôže, práve naopak. Nerozumiem, čo na tom, čo robíme, je zlé a prečo z nás robia "agentov západných mocností," hovorí pre Ráno Nahlas skautka Mária Budzáková. Kto sú teda Slovenskí skauti?Nemali ich radi fašisti a nemali ich radi ani komunisti. Boli na obtiaž obom totalitám, ktoré sme tu na Slovensku zažili a tak sa dočkali nielen zákazov, ale rovno rušenia celej ich organizácie a dokonca členov skautu - za ich angažovanie sa v mene slobody, demokracie a hodnôt, na ktorých vyrastali, totalitné režimy aj prenasledovali či dokonca zatvárali či rovno popravovali. I to sú naši Slovenský skauti.Dnes Slovenský skauting patrí medzi jednu z organizácií, ktorá sa venuje ako deťom, tak aj dospelým či celým rodinám a spoločenstvám. Deťom dávajú bezpečné útočisko, poskytujú im spoločenstvo či aktívné prežívanie voľného času i formovanie v duchu deklarovaných skautských hodnôt - teda povinnosti voči sebe, voči druhým i voči Bohu. To sú dnes Slovenskí skauti.Skauti teda rozhodne nie sú len tí povestní nosiči betlehemského svetielka v predvianočnom, resp. v adventnom čase. Ich snahou je primárne formovanie mládeže, ale aj aktívna participácia na našej občianskej spoločnosti."Pri skautskom sľube sa človek zaväzuje, že bude dodržiavať skautský zákon teda -ako byť čestný či ako byť priateľom každého človeka dobrej vôle a to robí skauta skautom.Skautský sľub je záväzok, že - áno, chcem byť dobrým človekom a pre mnohých je to to sľub, že chcem na sebe pracovať a nechcem si to nechať iba pre seba, ale chcem to odovzdať ďalej - druhým ľuďom." hovoria skauti Mária Budzáková a Michal Tarbaj.Počúvate Ráno Nahlas, dnes o slovenskom skautingu, so skautmi Máriou Budzákovou a Michalom Tarbajom. Pekný deň a pokoj v duši prajú Jakub Dobšinský a Braňo Dobšinský.

Takto ako dnes, nás chceli zakazovať i za komunistov či fašistov, hovoria predstavitelia Slovenského skautingu. Podľa nich poslanie vychovávať mladých ľudí k hodnotám skautingu, našu spoločnosť nijako ohroziť nemôže, práve naopak. Nerozumiem, čo na tom, čo robíme, je zlé a prečo z nás robia "agentov západných mocností," hovorí pre Ráno Nahlas skautka Mária Budzáková. Kto sú teda Slovenskí skauti?Nemali ich radi fašisti a nemali ich radi ani komunisti. Boli na obtiaž obom totalitám, ktoré sme tu na Slovensku zažili a tak sa dočkali nielen zákazov, ale rovno rušenia celej ich organizácie a dokonca členov skautu - za ich angažovanie sa v mene slobody, demokracie a hodnôt, na ktorých vyrastali, totalitné režimy aj prenasledovali či dokonca zatvárali či rovno popravovali. I to sú naši Slovenský skauti.Dnes Slovenský skauting patrí medzi jednu z organizácií, ktorá sa venuje ako deťom, tak aj dospelým či celým rodinám a spoločenstvám. Deťom dávajú bezpečné útočisko, poskytujú im spoločenstvo či aktívné prežívanie voľného času i formovanie v duchu deklarovaných skautských hodnôt - teda povinnosti voči sebe, voči druhým i voči Bohu. To sú dnes Slovenskí skauti.Skauti teda rozhodne nie sú len tí povestní nosiči betlehemského svetielka v predvianočnom, resp. v adventnom čase. Ich snahou je primárne formovanie mládeže, ale aj aktívna participácia na našej občianskej spoločnosti."Pri skautskom sľube sa človek zaväzuje, že bude dodržiavať skautský zákon teda -ako byť čestný či ako byť priateľom každého človeka dobrej vôle a to robí skauta skautom.Skautský sľub je záväzok, že - áno, chcem byť dobrým človekom a pre mnohých je to to sľub, že chcem na sebe pracovať a nechcem si to nechať iba pre seba, ale chcem to odovzdať ďalej - druhým ľuďom." hovoria skauti Mária Budzáková a Michal Tarbaj.Počúvate Ráno Nahlas, dnes o slovenskom skautingu, so skautmi Máriou Budzákovou a Michalom Tarbajom. Pekný deň a pokoj v duši prajú Jakub Dobšoinský a Braňo Dobšinský.

Grethe Bøe er en internasjonalt prisvinnende filmregissør, bestselgende forfatter og uredd samfunnsdebattant. Hun er utdannet innen både østlig og vestlig filosofi og har jobbet frivillig ved rumenske barnehjem, spilt hovedrolle i amerikansk spillefilm og jobbet som assistent for Steven Spielberg. I 2022 brakdebuterte hun som thrillerforfatter med den kritikerroste boken Mayday om jagerpiloten Ylva Nordahl, som hun nå jobber med å filmatisere. Mayday ble fulgt av suksessen Snøleoparden, og bok nummer tre om Ylva Nordahl gis ut vinteren 2025 på Kagge Forlag. Grethe er en inspirerende, kunnskapsrik og humoristisk formidler med et vell av spinnville og mangslungne erfaringer å hente historier fra.I denne episoden deler hun uredd og ærlig om sine betraktninger omkring totalitære trekk i psykiatrien, barnevern og under covid-pandemien. Hun undrer seg over hvorfor et snilt land som Norge, som gjør så mye riktig, er på toppen når det gjelder medisiner og tvang. Vi snakker om hvordan mediene svikter og hvordan vi lar være å snakke om vanskelige og tabubelagte tema. Vi snakker også forholdet mellom Russland og NATO og totalitære trekk både på høyre og venstresiden politisk.► STØTT SNAKK MED SILJE:Jeg setter enormt stor pris på alle som ønsker å støtte podkasten. Det gjør at jeg kan holde podkasten åpen og tilgjengelig for alle. For å gi donasjoner kan du søke opp “Snakk med Silje” i Vipps eller bruke vippsnummer: 806513► KANALER* Spotify:* YouTube: https://www.youtube.com/@SnakkMedSilje* Substack: https://open.substack.com/pub/psykologsilje► SOME* Instagram: https://www.instagram.com/psykologsilje?igsh=MW84MDE0MWplc2FwbA==* TikTok: https://www.tiktok.com/@psykologsilje?_t=8oc3HBC1r4z&_r=1* Facebook: https://www.facebook.com/psykologsilje* Twitter: https://x.com/Silje_Schevig* LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/silje-schevig-243750101?utm_source=share&utm_campaign=share_via&utm_content=profile&utm_medium=ios_app► KAPITLER00:00 Intro01:34 Grethes bakgrunn og erfaring08:10 Hvordan mennesker påvirkes12:50 Overgrepsutsatt selv14:48 Covid-pandemien19:30 Maktovergrep i psykiatri og barnevern22:15 Kjærlighet som medisin29:15 Et sykt system?35:32 Rosenhan ekserimentet40:00 Sikkerhetspsykiatri45:55 Lydighet og konformitet49:50 Infantil adferd blant våre ledere55:38 Demoralisering og destabilisering01:03:41 Vesten mot resten01:07:36 Totalitære trekk både på høyre og venstresiden01:12:08 Kollektiv narsissisme01:15:02 Velferdsaristokrat01:24:50 Det militærindustrielle kompleks01:31:40 Vi må lytte til meningsmotstandere01:36:07 Patetiske presidenter01:39:39 Ekstremisme01:41:36 Amerikansk politikk01:48:59 mistet tillit til NRK02:04:51 Ukrenkelighet, verdighet og ansvarlighet This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit psykologsilje.substack.com

Dans cet épisode, je vous invite à découvrir le témoignage de Valérie Jagut, accompagnante formée à l'hypnose et à la PNL. Valérie m'a rejointe pour un accompagnement suivi en 2024, après deux années intenses de développement de son activité, où elle se sentait, comme elle le dit si bien, "desséchée". Malgré tous ses efforts, elle était à deux doigts de renoncer à son projet d'accompagner.Ensemble, nous avons travaillé sur un retour à l'essentiel : ralentir, se reconnecter à elle-même et à ses envies profondes, et redéfinir ce que signifie, pour elle, "accompagner". Ce processus a été l'occasion pour Valérie de s'autoriser à imaginer un accompagnement à sa manière, loin des modèles préconçus, et de rallumer les lumières internes qu'elle pensait éteintes.

Šajās dienās risinājušies vairāki analīzes vērti notikumi, tāpēc mums bija jāizdara izvēle. Pamatā šoreiz uzmanību fokusēsim austrumu virzienā. Jaunievēlētais Savienoto Valstu prezidents Donalds Tramps ir licis saprast, ka viņa ārpolitikas centrā būs Amerikas attiecības ar Ķīnu. Abu lielvalstu attiecības ir saspringtas jau šobrīd, tomēr līdz ar prezidenta maiņu situācija varētu kļūt vēl sarežģītāka.Tas, kāda būs ASV politika attiecībā pret Ķīnu, var ietekmēt gan karu Ukrainā, gan Krieviju, protams, visu Āzijas reģionu. Interesants ir jautājums arī par Ziemeļkoreju, jo šīs valsts ļoti ciešā draudzība, kas tai tagad ir izveidojusies ar Krieviju, rada gan jaunus jautājumus, gan savus izaicinājumus, ko tas nozīmēs arī pašai Ziemeļkorejai, šai pasaules noslēgtākajai valstij? Bet nevar nepieminēt arī Tuvos Austrumus, kur no 27. novembra rīta spēkā ir stājies pamiers starp Izraēlu un grupējumu "Hezbollah". Aktualitātes analizē Austrumeiropas politikas pētījuma centra pētnieks Armands Astukevičs un Rīgas Stradiņa universitātes Politikas zinātnes doktorantūras vadītāja, Ķīnas studiju centra direktore, Latvijas ārpolitikas institūta Āzijas programmas direktore Una Aleksandra Bērziņa-Čerenkova. Milžu danči – Ķīnas un Rietumu attiecību visjaunākā vēsture 2020. gada 23. jūlijā, uzstājoties ar priekšlasījumu Ričarda Niksona Bibliotēkā Kalifornijā, toreizējais Savienoto Valstu valsts sekretārs Maiks Pompeo nāca klajā ar tēzi, ka tuvināšanās ēra starp Brīvo pasauli un komunistisko Ķīnu, kas iestājās pagājušā gadsimta septiņdesmitajos gados, ir galā. Ķīnas komunistiskais režīms īsteno negodīgu tirdzniecības politiku, zog intelektuālo īpašumu, pārkāpj cilvēktiesības Honkongā un Siņdzjanā un agresīvi uzvedas Dienvidķīnas un Austrumķīnas jūrās. Šī uzstāšanās zināmā mērā vainagoja attiecību pasliktināšanos starp Pekinu un Vašingtonu, kas iezīmējās Donalda Trampa pirmās prezidentūras četrgadē. Amerikāņu puses iniciēts, starp abām superlielvarām uzliesmoja tirdzniecības karš, apmainoties desmitiem miljardu vērtām ievedmuitas tarifu paaugstināšanas paketēm. Savienotās Valstis noteica arī ierobežojumus investīcijām un potenciāli militāriem mērķiem lietojamu tehnoloģiju eksportam uz Ķīnu, kā arī ķīniešu sakaru tehnikas importam, balstoties aizdomās, ka šī tehnika var tikt izmantota spiegošanai. Neiztika bez politiski motivētām sankcijām, visvairāk pret tām ķīniešu amatpersonām un organizācijām, kuras bija vainojamas brīvību žņaugšanā Honkongas autonomijā. Par vēl vienu sāpīgu momentu kļuva Pekinas režīma loma Covid-19 pandēmijas uzliesmošanā, noklusējot informāciju par infekcijas izcelšanos savā teritorijā un mēģinot slēpt pēdas. Nepiepildījās arī Pekinas cerības, ka būtiskas izmaiņas šai ziņā nesīs Trampa nomaiņa ar Baidenu Baltajā namā. Arī pie demokrātu administrācijas tarifi, sankcijas un kritiska retorika pret Ķīnas politiku palika nemainīga. Ķīnas kā drošības izaicinājuma piesaukšana parādījās NATO konceptuālajos dokumentos. Domājams, zemāko punktu Vašingtonas un Pekinas attiecības piedzīvoja 2022. gada augustā pēc Kongresa Pārstāvju palātas spīkeres Nensijas Pelosi vizītes Taivānā. Salīdzinoši daudz mierīgākas šai periodā bijušas Ķīnas attiecības ar Eiropas Savienību, kas gan, jāpiebilst, no Pekinas puses pamatā tiek realizētas kā attiecības ar atsevišķām dalībvalstīm. Spilgts piemērs bija Francijas prezidenta Emanuela Makrona un Eiropas Komisijas prezidentes Urzulas fon der Leienas pagājušā gada aprīļa kopīgā vizīte Ķīnā, kuras laikā Eiropas Savienības galvenās izpildinstitūcijas galva tika tur uzņemta teju kā Francijas prezidenta pavadošā persona. Tieši šī samita laikā Makrons izteicās, ka Eiropai vajadzētu mazināt savu stratēģisko atkarību no Savienotajām Valstīm un distancēties no iespējamās ASV un Ķīnas pretstāves Taivānas jautājumā. Kvalitatīvi gluži jauna situācija iestājās pēc Krievijas plaša mēroga iebrukuma Ukrainā. No vienas puses, Pekina ietur formāli neitrālu pozīciju, lielākoties atturoties ANO balsojumos par Krievijas agresijas nosodīšanu. Tomēr ir diezgan skaidrs, ka tieši Pekinas tehnoloģiskais atbalsts ražošanas iekārtu, dzinēju, mikroprocesoru, dažu specifisku ķimikāliju un citu militārajai ražošanai izmantojamu materiālu veidā ļāvis agresorvalstij līdz šim vest šo karu sev salīdzinoši labvēlīgā veidā. Kima zvaigžņu stunda Formālais iemesls, kāpēc Savienotās Valstis un to partneri deva Ukrainai atļauju apšaudīt Krievijas pamatteritoriju ar Rietumu piegādātajām raķetēm, ir Korejas Tautas Demokrātiskās republikas karavīru parādīšanās Ukrainas frontē. Kā ziņojuši Ukrainas mediji, raķešu triecienos esot nogalināti apmēram piecsimt ziemeļkorejieši un ievainots prominents Phenjanas režīma ģenerālis, kurš, acīmredzot, ieradies koordinēt savu tautiešu kaujas darbību Krievijas Kurskas apgabalā. Krievijas atbilde bijusi uz rūpnīcas „Južmaš” teritoriju Ukrainas Dņipro pilsētā tēmētā ballistiskā raķete „Orešņik”, kas gan neradīja nopietnus postījumus, taču daudzviet lika nervozi sarosīties tiem, kuri baidās no kodolkara draudiem. Galu galā minētais „Orešņik”, pagaidām vēl, kā tiek pausts, izmēģinājumu stadijā esošs izstrādājums, esot paredzēts aprīkošanai ar kodollādiņu. Totalitārās Ziemeļkorejas vadonis Kims Čenuns, domājams, jūt savu zvaigžņu stundu situšu. Viņš, kurš gadiem mēģinājis kutināt savam reģionam nervus ar kodolbruņošanās programmu, beidzot ticis pie reālas lomas globāla mēroga kodoldraudu „šovā”. Pēc Dienvidkorejas izlūkdienesta ziņām par lielgabalu gaļas piegādi no Kremļa saimnieka Kims pretim saņēmis pretgaisa aizsardzības iekārtas, taču netiek izslēgta iespēja, ka varētu tikt piegādāts arī kas tāds, kas noderētu nesējraķešu vai pat kodollādiņu ražošanā. Par Kima starptautiskā svara pieaugumu liek domāt arī 26. novembrī mediju izplatītā ziņa, ka jaunievēlētais prezidents Tramps apsverot iespēju aktivizēt abu dialogu. Vairākas tikšanās ar Kimu bija viens no ekstravagantākajiem Trampa pirmās prezidentūras starptautiskās politikas gājieniem, kaut beidzās bez nozīmīgiem rezultātiem. Visus prezidenta Baidena mēģinājumus uzsākt sarunas bez priekšnoteikumiem Ziemeļkorejas diktators ignorēja un vēl pagājušajā nedēļā, runājot militārās tehnikas sasniegumu izstādē Phenjanā, paziņoja, ka Ziemeļkoreja jau esot nesekmīgi izmēģinājusi visus iespējamos ceļus sarunām ar Savienotajām Valstīm, bet tās, kā bijušas, tā palikušas agresīvas un naidīgas. Sagatavoja Eduards Liniņš.

Je možné svrhnout totalitu humorem? To možná leckoho napadne při čtení knihy Happeningem proti totalitě s podtitulem Společnost za veselejší současnost v roce 1989. Jejím autorem je český historik Petr Blažek. Publikace je věnovaná této nezávislé iniciativě, jejíž pouliční happeningy patří mezi nejznámější veřejné opoziční projevy v posledním roce komunistického režimu v Československu. Pro pořad Ex libris, který vysíláme v repríze, se do ní začetl Pavel Hlavatý.

„Konspirační teorie je příliš dokonalá, a navíc odpovídá na otázku, na kterou ses neptala. Oni ti něco podsouvají. Oni ti říkají, kam to má směrovat, a kdo za to může,“ říká bezpečnostní analytik Jan Schneider v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 29.10.2024, www.RadioUniversum.cz

Dass politische Gruppen Sprache benutzen, um Menschen von ihren Ideen zu überzeugen, ist ein alltäglicher Vorgang. In demokratischen Staaten stehen sie mit ihren Deutungen in Konkurrenz zueinander. In Diktaturen erhebt eine Gruppe die eigene Sprache zur Staatssprache. Totalitäre Regime gehen noch weiter und verordnen der gesamten Gesellschaft eine politische Sprache, die nahezu keine Abweichungen duldet. Genau dies war die Politik der Machthaber in der DDR. In seinem Vortrag untersucht der Historiker Dr. Hubertus Knabe anhand zahlreicher Beispiele, wie die DDR-Führung mit Sprache manipulierte und welche Instrumente sie dabei einsetzte.

I denne episoden hadde jeg besøk av forfatter, skribent og musiker Kent Andersen. Hans erfaring både fra politikken og reklamebransjen bidrar til en interessant prat om det politiske systemet, gruppepsykologi, massepåvirkning, demokrati, globalisme, pressens svik, politisert forskning og aktivisme. Han forteller også hva ved hans bakgrunn og oppvekst som bidrar til måten han ser på livet og verden.► STØTT SNAKK MED SILJE:Jeg setter enormt stor pris på alle som ønsker å støtte podkasten. Det gjør at jeg kan holde podkasten åpen og tilgjengelig for alle. For å gi donasjoner kan du søke opp “Snakk med Silje” i Vipps eller bruke vippsnummer: 806513► KANALER* Spotify:* YouTube: https://www.youtube.com/@SnakkMedSilje* Substack: https://open.substack.com/pub/psykologsilje► SOME* Instagram: https://www.instagram.com/psykologsilje?igsh=MW84MDE0MWplc2FwbA==* TikTok: https://www.tiktok.com/@psykologsilje?_t=8oc3HBC1r4z&_r=1* Facebook: https://www.facebook.com/psykologsilje* Twitter: https://x.com/Silje_Schevig* LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/silje-schevig-243750101?utm_source=share&utm_campaign=share_via&utm_content=profile&utm_medium=ios_app► KAPITLER00:00 Intro01:55 Hvem Kent er og hans erfaring05:05 Mennesker er lettpåvirkelige07:12 Det politiske systemet24:03 Politisert og korrumpert forskning45:10 Politikerne rydder ikke opp48:44 Globalisme50:49 Pressen svikter fullstendig53:30 Kents verdier55:59 Ansvarsfraskrivelse57:33 Demokratiet er som Besseggen59:10 Politikerne pisker opp uro01:00:59 Massesuggesjon01:05:00 Totalitære tendenser01:10:31 Kents bakgrunn og oppvekst01:21:00 Problemet med aktivisme01:28:36 Dialog og diskusjon er viktig► REFERANSERKents YouTube-kanal: https://www.youtube.com/@KentsKontrapunktKlima antiklimaks: ark.no/boker/Kent-Andersen-Klima-antiklimaks-9788275192309 This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit psykologsilje.substack.com

Hierbei handelt es sich um einen überarbeiteten Reupload einer Folge aus Mai 2023.In der heutigen Folge spricht Jan-Paul mit Erik Cason über “Die Frage nach Bitcoin”, einem Essay aus Erik's im Sommer erscheinenden Buch “Cryptosovereignty”, in dem Erik Bitcoin entlang von Martin Heidegger's Technikphilosophie untersucht.Von und mit: - Jan-Paul - Erik CasonProduziert und geschnitten: ThorstenHier könnt ihr uns eine Spende über Lightning da lassen: ⚡️nodesignal@getalby.comWenn euch unsere Arbeit gefällt, könnt ihr unsere Folgen auch auf Podcasting 2.0 Plattformen, wie Fountain, PodcastGuru, Castamatic, Breez oder Podverse hören und uns so eine kleine Aufmerksamkeit da lassen. Danke an alle, die die Bitcoin Community mit ihren Spenden unterstützen! Mit diesen Spenden wird unter anderem unser Bounty Programm verwirklicht, in dem ihr euch für die Mitarbeit an einem Projekt eine Belohnung sichern könnt.Für Feedback und weitergehenden Diskussionen kommt gerne in die Telegramgruppe von Nodesignal und bewertet uns bei Spotify und Apple Podcasts. Folgt uns auch gerne bei Nostr:npub1n0devk3h2l3rx6vmt24a3lz4hsxp7j8rn3x44jkx6daj7j8jzc0q2u02cy und Twitter.Blockzeit: 789257Nodesignal-Talk - E110 - Was ist Bitcoin? Mit Ijoma MangoldHeidegger, Die Frage nach der TechnikHeidegger'sche Begriffe erläutert: Terminologie HeideggersErik Cason, The Question Concerning BitcoinGiorgio Agamben, Homo sacerGiorgio Agamben, Das Sakrament der Sprache: Eine Ärchäologie des EidesEmanuel Levinas, Die Spur des AnderenEmanuel Levinas, Totalität und Unendlichkeit Friedrich Hölderlin, Patmos (Wo aber Gefahr ist, wächst / Das Rettende auch."Timestamps:(00:00) Intro(00:22) Reupload Intro(06:00) Start Gespräch mit Eric

Wie kann man Sinn von Unsinn unterscheiden? Sich sogar gegen Fake News immunisieren? Thilo Baum hat ein ganzes Buch über diese Frage geschrieben und mit Holger darüber gesprochen. Es geht darum, ob Lügen von der Meinungsfreiheit gedeckt sind (Spoiler: nein), wer welche Verantwortung und Pflichten hat und wie man dazu beitragen kann, den öffentlichen Diskurs zu versachlichen und damit die liberale Demokratie gegen Demagogie und Totalitarismus zu verteidigen.

Arnaud Riou est enseignant spirituel. Il s'inspire des enseignements et initiations qu'il a reçus pendant vingt ans de ses maîtres indiens, tibétains et mongols, pour transmettre ce savoir à travers la Voie qu'il a créée, la Voie de l'ACTE (Approche Consciente de la Totalité de l'Être), établissant ainsi des ponts entre la sagesse des peuples premiers et notre monde moderne. Dans cet épisode, Arnaud nous explique la différence entre une habite et un rituel et si les rituels marchent vraiment. Je lui demande également comment faire un rituel pour nous reconnecter à la nature. Il nous parlera également de magie, d'énergie, d'intention, de protection et nous donnera ses conseils pour trouver un enseignant intègre. Vous pouvez retrouver les dates des stages ainsi que le livre d'Arnaud sur son site internet : Arnaud Riou - La voie de l'acte (arnaud-riou.com) Belle écoute ! ⁠⁠⁠⁠Anouk Corolleur⁠⁠⁠ Episode monté par ⁠⁠⁠Laëtitia Garnache

Le Journal en français facile du vendredi 31 mai 2024, 18h00 à Paris.Retrouvez votre épisode avec la transcription synchronisée et des exercices pédagogiques pour progresser en français : https://rfi.my/AeWr.A

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Václav Szőcs je libertarián a dlouhodobý podporovatel Svobodného přístavu; je zároveň kritikem ideologie progresivismu, kterou považuje za potenciální hrozbu, jelikož se na ní dá vybudovat totalita, na čemž se s ním shodnu. Neshodneme se však na tom, jak v takovém případě postupovat a čemu se vlastně bránit; domnívám se, že progresivismus je pouze zástupnou hrozbou – tou skutečnou je etatismus. Ve videu se snažím vysvětlit, proč boj s progresivismem jako takovým naopak hrozbu totality zvyšuje. – Václav Szőcs; libertarián; anarchokapitalista; podporovatel Svobodného přístavu; odpůrce progresivismu – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Nessa palestra que apresentei no evento do Fórum da Liberdade 2024, exploro como o Estado tem usado o controle monetário como uma ferramenta para exercer poder sobre a população. Ao longo dos séculos, diversas táticas foram empregadas para regular e manipular economias, mas a inovação mais invasiva pode estar apenas começando. Com o advento das moedas digitais estatais, o controle estatal promete ser mais abrangente e penetrante do que nunca, invadindo aspectos da vida privada nunca antes acessados. No entanto, há uma luz no fim do túnel. Discuti como o Bitcoin oferece uma alternativa descentralizada, livre do controle dos bancos centrais e das fronteiras nacionais, promovendo não apenas a liberdade econômica, mas também a proteção das liberdades civis em um mundo cada vez mais digital.

durée : 00:07:29 - L'invité de 6h20 - par : Mathilde MUNOS - Christophe Bechu réunira ce lundi les acteurs de l'écosystème de la mode, des chercheurs, des associations, des personnalités du monde de l'influence et des industriels du textile : Julia Faure, cofondatrice de la marque de vêtements responsables Loom est l'invitée de 6h20.

Unsere demokratische Republik ist nicht nur von Rechtsextremisten bedroht. Auch in der liberalen Mitte der Gesellschaft, die jetzt gegen Rechtsextremismus und die AfD demonstriert – und dies gern als den „Aufstand der Anständigen“ tituliert – gibt es gefährliche totalitäre Tendenzen, meint unser Autor Udo Brandes. Dieser Beitrag ist auch als Audio-Podcast verfügbar. Weiterlesen

Compre o livro para acompanhar com os Amigos de Jesus nos seguintes links a seguir. Ed. Ultimato: https://loja.ultimato.com.br/livros/o-caminho Mais links: https://linktr.ee/permanecer

durée : 00:07:26 - L'invité de 6h20 - Le satellite défunt ERS-2 va effectuer sa rentrée atmosphérique, et une partie de ses débris va atteindre la surface du globe (mais avec un risque très limité pour les humains) : Christophe Bonnal expert chez MaiaSpace, filiale d'Arianegroup est l'invité de 6h20.

Hnutí STAN naplno rozjelo předvolební kampaň. Vít Rakušan nejprve ve videu zkritizoval vlastní vládu a opřel se do koaličních partnerů, včera absolvoval první ze série debat s veřejností v Karviné. Co od takové kampaně čeká?Hostem Ptám se já je vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.Šéf Starostů a nezávislých odstartoval předvolební kampaň minulý týden. Video, ve kterém se nepřímo opřel do vládní koalice a premiéra Petra Fialy (ODS) a prohlásil, že „je třeba českou politiku přitvrdit a důrazně dělat jen to, co je správné“, vyvolalo rozruch.Ke kampani už se kriticky vyjádřili někteří koaliční partneři, zejména z řad ODS, kteří Rakušana obvinili z toho, že není týmový hráč.Ten zároveň rozjel sérii debat s veřejností v regionech s názvem Debaty bez cenzury. A hned první z nich byla opět poměrně vyhrocená. V přeplněné pivnici v Karviné si v pondělí večer Rakušan od místních vyslechl urážky, posměšky i volání po demisi.Jak se kampaň Starostům vyplatí? Jaká jsou klíčová témata, u kterých hnutí nebude dělat kompromisy, jak slibuje? A jak se jeho kampaň odrazí na dalším fungování vlády?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Toute cette semaine, RFI donne la parole aux candidats à la magistrature suprême en République Démocratique du Congo. Quelles sont leurs ambitions, quel est leur projet ? Floribert Anzuluni est l'ancien coordinateur du mouvement citoyen Filimbi. Président du parti Alternative citoyenne et candidat désigné par la société civile, il dénonce le système de prédation entretenu, selon lui, par la classe politique congolaise. RFI : Pourquoi êtes-vous candidat à la prochaine élection présidentielle ?Floribert Anzuluni : D'abord, c'est une initiative, il est important de le préciser, qui est collective, qui est portée par des acteurs issus de la société civile et de l'engagement citoyen qui ont décidé de prendre un engagement politique partisan pour mettre fin au système de gouvernance que nous appelons « prédateur », qui malheureusement est incarné par la quasi-totalité de la classe politique qui a pris le pays en otage depuis trop longtemps et qui est à la base de la quasi-faillite du pays aujourd'hui. J'ai été mis en avant à travers un processus assez inédit de primaires citoyennes organisées par un réseau d'organisations de la société civile, primaires publiques pour une fois avec des débats publics et à l'issue de ce processus, j'ai été désigné candidat président alternatif.Selon vous, quels devraient être le ou les chantiers prioritaires du prochain chef de l'État ?Pour nous, les chantiers prioritaires sont à trois niveaux. Le premier niveau, c'est la question sécuritaire. On en parle, il n'y a pas de solution parce qu'il n'y a pas de volonté, et il n'y a véritablement pas de compréhension suffisante. Prioritairement la question de l'Est, mais également d'autres questions d'insécurité à travers le pays. Et la deuxième question, c'est la question de la gouvernance. C'est ce que nous, nous appelons justement le système de prédation, le système de gestion prédateur. C'est ce système qui empêche en réalité le pays de se développer parce que les ressources qui doivent être mises à disposition pour investir, pour reconstruire le pays, sont détournées par un petit groupe de personnes. Et ça, il faut y mettre un terme véritablement en dehors des slogans. Et le troisième segment, très clairement, c'est ce que nous, nous appelons l'économie au service du social. Il faut qu'on mette en place un contexte économique qui permette non pas simplement de surexploiter les quelques entreprises qui existent, mais de mettre un cadre qui va permettre de multiplier les entreprises, principalement des PME locales, qui va leur permettre de créer de l'emploi, augmenter l'assiette fiscale et en bout de ligne, régler les problèmes sociaux des citoyens.Et sur ces sujets, comment comptez-vous vous y prendre ?Sur la question sécuritaire aujourd'hui, la première des difficultés, c'est qu'une bonne partie des personnes qui sont à l'origine et qui ont été impliquées et qui sont à la base des questions sécuritaires, malheureusement sont actives politiquement. Nous avons eu des brassages, des mixages où finalement des personnes, des hommes, qui pour une partie d'entre eux n'étaient pas des militaires, n'étaient pas formés, n'ont pas les règles et puis, ensuite, ne sont pas bien traitées parce que les conditions sociales et formations des policiers ou militaires et à l'intérieur du renseignement ne sont pas bons, ce sont ces mêmes personnes qui doivent résoudre le problème. Ce n'est pas possible. Pour nous, il faut « un nettoyage » de l'espace du système de défense et de sécurité. Il faut extraire toutes les personnes qui ont commis des actes qui nécessitent qu'ils soient extraits, il faut renforcer ceux qui vont rester, mettre en place ces conditions pour que ces agents soient dans de bonnes conditions. Et ensuite, reconstruire l'armée. Pour nous, c'est minimum 5 ans pour avoir une armée au minimum opérationnelle, je dirais, et c'est possible.

durée : 00:05:44 - La Revue de presse internationale - par : Catherine Duthu - La crise entre la Finlande et la Russie a franchi un cap supplémentaire mercredi avec la décision d'Helsinki de ne garder qu'un seul poste-frontière ouvert avec son voisin qu'elle accuse d'orchestrer une crise migratoire. La Finlande a rejoint l'Otan, en réaction à l'assaut russe contre l'Ukraine.

Polský důstojník, odbojář, politický vězeň a zpravodajec Witold Pilecki byl v roce 1948 komunistickým režimem v politickém procesu odsouzen k trestu smrti a zastřelen.

Sind wir als Gesellschaft in den Fluss „Lethe“ gestiegen? In der griechischen Mythologie ist das der Fluss des Vergessens. Wer in ihn steigt oder von seinem Wasser trinkt, vergisst. Der österreichische Schriftsteller und Journalist Jan David Zimmermann beleuchtet in seinem Buch LETHE. Vom Vergessen des Totalitären die Entwicklungen der Corona-Zeit in unserer Gesellschaft. DarinWeiterlesen

Après vingt ans au pouvoir, Recep Tayyip Erdoğan se présente pour un troisième mandat à la tête de l'État turc le 14 mai 2023. Une candidature normalement impossible, mais autorisée par une astuce constitutionnelle. Et celui qu'on pensait indéboulonnable n'est pas sûr de remporter l'élection, tant l'opposition est unie derrière un homme, Kemal Kılıçdaroğlu. Chef du Parti républicain du peuple (CHP), parti social-démocrate, il a réussi à réunir six partis, une alliance inédite depuis l'arrivée au pouvoir d'Erdoğan . Résultat: les sondages donnent des tendances serrées. Selon les derniers chiffres annoncés le 11 mai 2023 par l'institut Konda, Kiliçdaroglu pourrait attirer 49,3% des voix au premier tour, contre 43,7% pour Erdoğan. Qui est cet homme qui se présente face à Erdoğan et quels partis a-t-il derrière lui? Quels seront les thèmes importants de cette élection? Mais surtout, sera-t-elle vraiment démocratique? Invitée dans Le monde devant soi: Ariane Bonzon, journaliste spécialiste de la Turquie et du Moyen-Orient et autrice de Turquie, l'heure de vérité (éditions Empreinte temps présent, 2019). Le monde devant soi est un podcast hebdomadaire d'actualité internationale présenté par Christophe Carron, avec Jean-Marie Colombani, directeur de la publication de Slate.fr, et Alain Frachon, éditorialiste au Monde spécialisé dans les questions internationales. Direction et production éditoriale: Christophe Carron Prise de son, montage et réalisation: Aurélie Rodrigues Présentation: Christophe Carron Musique: «True Messiah», DJ Freedem Si vous aimez Le monde devant soi, pensez à l'exprimer en nous donnant la note maximale sur votre plateforme de podcast préférée, en en parlant autour de vous et en laissant vos commentaires sur les réseaux sociaux. Suivez Slate Podcasts sur Facebook et Instagram.