Podcasts about klidn

V osmé epizodě série má Anna poprvé pocit, že se v novém domově opravdu usazuje. ☕ Klidné sobotní ráno ale naruší nečekaná návštěva – přijde Chloe, která v domě bydlela před Annou. Její zvláštní poznámky o Maye a Liamovi v Anně vyvolají pochybnosti a najednou si uvědomuje, že o svém novém bydlení možná ještě neví všechno.Epizoda ukazuje, že první dojem nemusí vždy odpovídat realitě. Někdy se až časem ukáže, že místo nebo lidé, kterým začínáme důvěřovat, mají i svou druhou stránku.V této epizodě potrénujete:– zjednodušený anglický poslech na úrovni A2–B1

Ivana Rybová má pět dětí. Některé z nich se speciálními potřebami. Říká jim Rybičky na cestě. Chodí společně po Česku a za léto ujdou i víc než 1000 kilometrů. S cyklovozíkem naloženým vším potřebným vyráží po zpevněných trasách i do terénu. Nespěchá. Improvizuje.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana Rybová má pět dětí. Některé z nich se speciálními potřebami. Říká jim Rybičky na cestě. Chodí společně po Česku a za léto ujdou i víc než 1000 kilometrů. S cyklovozíkem naloženým vším potřebným vyráží po zpevněných trasách i do terénu. Nespěchá. Improvizuje.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.

Souboj se Sudným okem dopadl pro naše hrdiny celkem dobře. Co už ovšem bylo horší byl příchod kardinála Vosse a jeho jednotky imperiálních vojáků. Chvíli to vypadalo, že Dyjamanti padnou nepříteli do rukou přímo v temné laboratoři. A také by se tak stalo nebýt Khaie, který po poražení ducha v mimočase vytvořeném Zlatou lebkou Skyldarů, přesunul celou skupinu krom Irise o 96 dní dopředu v čase. Jak bude pokračovat příběh skupiny a co se stalo během Palu na Nordaerimu?

Jen těžko si lze představit letní prázdniny bez pobytu u vody a s tím spojených radovánek. Je ale potřeba mít na paměti rizika a především dodržovat několik důležitých zásad. V Česku ročně utone zhruba 200 lidí, což je v přepočtu na obyvatele dvakrát až třikrát víc než v západních zemích. Vodní záchranáři upozorňují, že u vody by se lidé měli vyhýbat zejména popíjení alkoholu.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Vystudovala učitelství češtiny a výtvarné výchovy a začínala jako učitelka v brněnském „Bronxu“. Klidně ale mohla být i závodní lyžařkou nebo po vzoru své rodiny výtvarnou umělkyní. Vydala se však jinými cestami. Do studia Rádia Praha přišla novinářka, redaktorka České televize, spisovatelka, režisérka, divadelnice a nově také držitelka ceny Ozvěny chudoby za dlouhodobou a kreativní práci se sociálními tématy v České republice Lea Surovcová.

Byl horký letní den a Kara Robinson stála na trávníku, před domem své kamarádky, kde zalévala květiny. Bosá v domácím oblečení, s hlavou plnou plánů na zbytek dne. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo stát cokoliv zlého.Jenže pak u krajnice zastavilo auto. Z něj vystoupil muž s letáky v ruce. Vypadal jako obyčejný chlapík ze sousedství. Klidný, nenápadný.Stačilo ale pár vteřin. Jeden krok blíž. A z obyčejného letního dopoledne se stal začátek tragédie a naprosto šokujících odhalení.Pro Karu právě začal boj o přežití.HLASUJ PRO KRIMI PŘÍBĚHY V ANKETĚ PODCAST ROKU: https://www.podcastroku.cz/#hlasovani

Padesátka bývá pro mnoho žen citlivé číslo. Podle mentorky zbytečně. „V knížce Třetí kariéra se jim snažím říct, že jsme teprve v polovině života a s tou druhou se dá dobře naložit.“ Kde začít na trhu práce? „Říkám tomu inventura vlastních schopností. Vezměte si tužku a papír a poctivě si napište, co umíte. Klidně se i vytahujte!“ směje se. „Můžete zjistit, že jsou věci, které byste mohla využít ve vlastním podnikání nebo v jiné firmě,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Období nízkých sazeb skončilo. Je guvernér České národní banky připraven držet tvrdou měnovou politiku i za cenu pomalejšího ekonomického růstu? Je připraven zabránit návratu vysoké inflace? Čím vším se má veřejný sektor inspirovat u ČNB? Jsou drahé hypotéky novou normou? Je Aleš Michl skutečně „navždy jestřáb“? Proč je koruna pro českou ekonomiku tak klíčová? Bude ČNB dál investovat do krypta? A jak hodnotí svůj veřejný mediální obraz?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Odborníci už ji označují jako civilizační epidemii, která vyřazuje z života část společnosti. Alergie trápí třetinu populace a do několika let postihne téměř 40 procent všech lidí. Objevuje se klidně na prahu čtyřicítky nebo padesátky, a to často zcela bez varování. Jindy příznaky upozorňují na problém dlouho, ale dotyčný netuší, že jde o alergii, a navštíví lékaře s únavovým syndromem. „Některé alergie bývají těžko rozpoznatelné. Lidé bývají ráno zahleněni, v průběhu dne mají ucpaný nos, jsou unaveni, mají poruchy koncentrace, poruchy spánku, je to takové trvalé, podprahové dráždění,“ popisuje alergoložka Irena Krčmová a vysvětluje, že za vzestupem stojí měnící se klima, stres, příliš hygieny i změny v mikrobiomu lidí. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje také, proč se alergie může objevit až v pozdějším věku, doporučuje fígle, které mohou alergikům zabrat, a varuje před nákupem marketingových hloupostí.

Rodina Jakubowiczových předběhla české byznysové trendy o dvě dekády – zatímco Pavel Tykač, Karel Pražák, Ondřej Kania nebo Michal Strnad objevili kouzlo vlastnictví fotbalového klubu až relativně nedávno, majitelé multimiliardové společnosti Barvy a laky Hostivař ovládají pražské Bohemians 1905 už dvacet let. „Souhrnně jsme tam utratili 300 milionů. Všechno to byly naše peníze,“ popisuje v nejnovějším dílu podcastu Money Maker šéf klubu, šestatřicetiletý Darek Jakubowicz. A obratem dodává, že vyhlížejí příchod nového investora: „Nelpíme na tom, abychom v Bohemce pokračovali.“Legendární klub se silnou fanouškovskou základnou totiž čekají obří výdaje – Jakubowiczovi se zavázali k rozsáhlé přestavbě vršovického stadionu známého jako Ďolíček, zároveň nabídli městu, že od něj arénu odkoupí. V součtu jde o výdaje v řádu vyšších stovek milionů korun. „Pokud se žádný zájemce nenajde, jsme ale připraveni to financovat nadále sami,“ zdůrazňuje Darek Jakubowicz, který stojí v čele Bohemians 1905 už přes 10 let. O tom všem byla v Money Makeru řeč. A také o tom, jak se coby absolvent prestižních škol sžil s bafuňářským prostředím, jak se s nástupem miliardářů změnily poměry ve fotbale, jak je brzdí povolovací procesy v Praze či jaké mají sportovní ambice do nejbližších let.00:00 Začínáme06:35 Je Bohemka na prodej?13:32 Rodinný miliardový byznys14:40 Odkoupení Ďolíčku18:54 Od vyšívání k fotbalu26:35 Rekonstrukce a fanoušci32:53 Rozpočet38:45 Jak bude vypadat nový Ďolíček?45:10 „Do byznysu mě táta nikdy netlačil.“52:51 Fotbalový vzor a uplynulá sezona

Profesor Velandai Srikanth je na vrcholu své kariéry. Šéfuje australskému Národnímu centru pro zdravé stárnutí, jeho výzkumy pravidelně publikují nejprestižnější vědecké časopisy a o granty od největších světových nadací nemá nouzi. Jenže sotva oslavil šedesátku, hned se ho někdo zeptal, kdy se chystá do důchodu.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejpřísnější, jak to jen může být. Babiš nechal v kauze Čapí hnízdo Nagyovou samotnou. Kancléř Merz rok poté. Trump jako hipík. Klidně. Liberální demokracie obvykle umírá tiše. Moderuje Jan Fingerland.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Že se za republikánské vlády bude v Oválné pracovně mluvit o psychedelikách, tedy látkách měnících vědomí, bylo donedávna nemyslitelné. Republikáni jsou tradičně velcí bojovníci proti drogám, protože je řadí do jednoho pytle s kontrakulturou, levicí a vůbec podezřelými živly. Přesto prezident Trump koncem dubna podepsal příkaz, který výzkum psychedelik liberalizuje nevídaným způsobem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hýbeme se pořád míň a míň, když zařadíte i krátký pohyb do běžného dne častěji, ucítíte rozdíl,“ říká lektorka pilates a fyzioterapeutka Kateřina Svobodová. Kromě toho, že vede vlastní lekce v pražském Karlíně, tak inspiruje k pohybu také na sociálních sítích, kde má přes 200 tisíc sledujících.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hýbeme se pořád míň a míň, když zařadíte i krátký pohyb do běžného dne častěji, ucítíte rozdíl,“ říká lektorka pilates a fyzioterapeutka Kateřina Svobodová. Kromě toho, že vede vlastní lekce v pražském Karlíně, tak inspiruje k pohybu také na sociálních sítích, kde má přes 200 tisíc sledujících.

„Dyslektik, dysgrafik a dismanče,“ popisuje s nadsázkou sám sebe herec Kryštof Hádek, který hereckou kariéru začal jako jedenáctiletý v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Od mluveného slova se záhy dostal i k filmu. Co mu dala jeho filmová zahraničí mise? Podle čeho si vybírá role? A jak vnímal natáčení filmu Tanec s medvědem?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dyslektik, dysgrafik a dismanče,“ popisuje s nadsázkou sám sebe herec Kryštof Hádek, který hereckou kariéru začal jako jedenáctiletý v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Od mluveného slova se záhy dostal i k filmu. Co mu dala jeho filmová zahraničí mise? Podle čeho si vybírá role? A jak vnímal natáčení filmu Tanec s medvědem?

„Pouze jednoho z deseti migrantů z migračně rizikových zemí se podaří vrátit zpátky. Tento problém spočívá v lidskoprávním systému, který už dorostl tak obludných rozměrů, že vlastně evropským státům znemožňuje deportace provádět,“ říká Robert Kotzian v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 03.03.2026, www.RadioUniversum.cz

Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se zděšeným údivem sledovali občané i politici v Evropě, jak americký prezident Donald Trump vyhrožoval, že zabere Grónsko. Klidně silou. Zdá se, že se se šéfem NATO Markem Ruttem nakonec dohodl jinak, ale pro evropské i další politiky se Trump stal nespolehlivým, dokonce riskantním partnerem.

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

ANO tvrdí, že muniční iniciativa má ještě větší problémy, než její zástupci před volbami předpokládali. Státy, které se do projektu zapojily, se budou podle Karla Havlíčka divit. Co by znamenalo zrušení iniciativy? Hostem Ptám se já byl prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Muniční inicitiva je pro ANO problematická v mnoha bodech: „Ta idea není principiálně špatná. Problém je provedení: odkud se to kupuje, kdo stojí za těmi, kteří to prodávají, jaká je na tom přirážka, v jaké nekvalitě se to kupuje a v jaké kvalitě se to následně prodává,“ vyjmenoval Karel Havlíček včera v Ptám se já. Audit iniciativy proto podle něj bude jedním z prvních kroků formující se nové vlády na ministerstvu obrany. Havlíček stále nevylučuje ani úplné zrušení projektu. Hnutí ANO i SPD zpochybňují iniciativu dlouhodobě, a to zejména kvůli údajné netransparentnosti či zpožďování dodávek munice.Zástupci končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) kritiku odmítají jako očerňování jejich dosavadní práce. Premiér v demisi i řada dalších lídrů jsou přesvědčeni o tom, že česká muniční iniciativa by měla pokračovat. Na projektu, který shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii, Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V rámci iniciativy by letos Kyjev mohl získat až 1,8 milionu kusů munice. Na evropské úrovni se už diskutuje, kdo by mohl českou roli v projektu převzít. Zaznívá například možnost částečného převzetí Estonskem.Pro koho je muniční iniciativa výhodná? V jaké kondici je český obranný průmysl? A na co by Česko mělo využít rostoucí výdaje na obranu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jihlava roztrhala Spartu B na kusy

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?

„My nezařídíme, že to lidé nebudou chtít používat a žít venku na zahradě. Ale můžeme zařídit, že s tím budou umět pracovat bezpečně. Lidé by měli začít u sebe v tom, jak to budou používat, jak se budou chovat, a vždycky by měli jít k jádru věci – to znamená kritické myšlení,“ říká expert na kybernetickou bezpečnost Miloslav Lujka v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 12.10.2025, www.RadioUniversum.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „U Andreje Babiše je to vždycky stejné – nejdřív láska, páska, růžový obláček a pak břitva v noci na krk,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. V rozhovoru popisuje, jak šéf hnutí ANO znovu rozestavuje figurky na povolební šachovnici, zatímco ostatní politici jen přihlížejí. „Mě nesmírně baví, jak s nimi Andrej tak hezky šoupe po šachovnici a oni u toho tleskají a jsou nadšení,“ dodává. To, jak Babiš „okřikl“ své možné budoucí vládní kolegy, komentátor přirovnává k výchově psů. „Řekne se ‚místo‘ a oni zalehnou,“ glosuje sarkasticky. Podle Michopulose neexistuje nic jako kolektivní vedení ANO a s nadsázkou popisuje i atmosféru uvnitř hnutí po volbách: „Babiš odešel, nic jim neřekl a pak napsal do group chatu: ‚Doufám, že všichni budete držet hubu.‘ Na adresu nováčků ve Sněmovně, u kterých se spekuluje, jak a jestli se budou podílet na vládě, je nekompromisní. „Motoristé jsou patnáctileté děti v tělech čtyřicetiletých mužů s nulovýma zkušenostma,“ říká Michopulos a Tomia Okamuru vykresluje jako člověka posedlého představou moci. „Má pnutí a blbě se mu ovládá mozek. Už vidí tu velkou limuzínu, velkou ochranku, bude druhý nejvyšší ústavní činitel,“ dodává. O Patriku Nacherovi z ANO naopak mluví s respektem: „Je z nich nejchytřejší. Nedělá ze sebe tatrmana, drží lajnu a má to aspoň nějakou důstojnost.“ Podle Michopulose má Babiš vše pod kontrolou. „Potřebuje jen, aby se rychle rozdělily fleky ve Sněmovně. Je proto potřeba poslouchat jen jeho - co říká kdokoliv jiný, má nulovou hodnotu,“ říká. A i kdyby se kolem šéfa hnutí ANO objevily nové tváře, podle komentátora zůstanou jen kulisou - českou politiku proto přirovnává k béčkové italské komedii ze sedmdesátých let, u které člověk ví, že není žádným uměním, ale přesto ho nějakým způsobem baví. „Klidně ať je Turek ministrem zahraničí. Babiš vedle něj posadí tři náměstky a ti mu řeknou, co má dělat. Když to neudělá, odvolá ho. Tak to bude,” dodává nakonec Michopulos. Kde končí strategie a začíná groteska? Co vlastně vypovídá o zemi, kde se všichni chtějí cítit jako vítězové, i když už dávno hrají Babišovu hru? A jakou v tom všem má roli Agrofert? I to se dozvíte v rozhovoru.

Strach ze ztráty, podvodu a výkyvů trhu. To jsou nejčastější obavy, které brání Čechům investovat. Sáhněte po ETF fondech a investujte přes mobil, radí Petr Žabža krok za krokem, jak se paralýzy z investic zbavit. Přestože jsou Češi národ spořilů, přibývá těch, kteří přestoupili na investování. Průměrné výnosy jsou vyšší, ale za cenu vyššího rizika. I kvůli němu má řada lidí problém rozhoupat se k akci. Petr Žabža má za třicet let ve světě financí mentální obavy lidí z investování dobře zmapované. Největším strašákem pro lidi je, že přijdou o své peníze. „Že prodělají. Asi nějaká paměťová stopa, možná z devadesátek. Průšvihy mají přece jenom větší medializaci než úspěchy,“ domnívá se šéf investic v Air Bank. Další potenciální investory zase paralyzuje strach, že naletí na podvod. ***** Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

„Věřím tomu, že jsou Češi a Češky racionální. Kdyby dostali možnost hlasovat o své budoucnosti, hlasovali by většinově proti vystoupení z NATO a EU,“ říká předsedkyně Socdem Jana Maláčová, která vede kandidátku Stačilo! v Praze. Hnutí chce přitom vyvolat referendum o vystoupení ze západních struktur. Maláčová ve Studiu N tvrdí, že pro ni zahraniční otázky nejsou klíčové.  Spojení Soscdem se Stačilo! označuje za sňatek z rozumu. A byť podle svých slov nesouzní se všemi výroky představitelů hnutí, na programu se prý obě strany v drtivé většině shodnou. V podcastu například říká, že souhlasí se zrušením Senátu nebo zestátněním České televize a Českého rozhlasu. „Veřejnoprávní média tlačí jeden správný názor,“ myslí si. A jak by podle ní měla zestátněná veřejnoprávní média fungovat? „Začne být striktně dodržován kodex. A povinně bych je posílala na stáže do Berlína a do Londýna, aby se naučili žurnalistice. Nezlobte se na mě, ale ať to má nějakou kvalitu a nějakou štábní kulturu. A chtěla bych, aby to bylo vyvážené. Skutečně, česká žurnalistika je mizerná,“ tvrdí. Jak se z Maláčové stala pražská lídryně hnutí, které dříve označovala za antisystémové a nelevicové? Proč se vyhýbá odpovědi na otázku, jaké důsledky by mělo vystoupení České republiky z Evropské unie a NATO? A umí si představit spolupráci s Andrejem Babišem, kterého dříve označila za „debila“? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION   „Někdo světové události vytěsňuje, někdo vědomě ignoruje, někdo se hroutí. Řada lidí podléhá doomingu – mají pocit, že všechno jde do kytek. Apokalyptický přístup je ve společnosti čím dál zřetelnější,“ všímá si psychoterapeut Jan Vojtko. „Jenže skutečnost, ve které žijeme, nejsou naše výmysly. Ono se to opravdu děje, události jsou dramatické a není to žádná legrace,“ říká ve Studiu N.  „Kdybych měl doporučit jenom jednu věc, je to vědomá práce se sociálními sítěmi. Proboha vás prosím, každý s tím něco dělejte – například si naordinujte omezený čas,“ apeluje v rozhovoru. A zároveň radí systematicky si budovat živou sociální síť. „Aktivujte i lidi, které jste viděli třeba před rokem. Je důležité jít ven a vylívat si kyblík. Klidně nadávejte a mluvte sprostě.“ Nastal podle něj čas, aby odborníci a odbornice na duševní zdraví nedávali pouze inspiraci nebo doporučení, ale přímo rady. „Doba se změnila. Lidé jsou zoufalí a neustále je koučovat nebo terapeutizovat může být taky někdy na střelení do palice. Dlouho jsem se tomu vyhýbal – a vlastně se tomu pořád trochu vyhýbám –, ale možná je namístě říct naplno: Tohle udělejte, abyste se cítili lépe.“ Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?

„Známost nebo kvalita může herci pomáhat k dalším nabídkám, nebo ho dostane do spektra herců, kterým se nabídky dávají. Ale Praha je v tom mrška – jednou vám dá, jednou nedá. Klidně můžete získat Českého lva, ale pak třeba tři roky nic nenatočíte,“ říká herec a pedagog Robert Mikluš.