POPULARITY
Vystudovala učitelství češtiny a výtvarné výchovy a začínala jako učitelka v brněnském „Bronxu“. Klidně ale mohla být i závodní lyžařkou nebo po vzoru své rodiny výtvarnou umělkyní. Vydala se však jinými cestami. Do studia Rádia Praha přišla novinářka, redaktorka České televize, spisovatelka, režisérka, divadelnice a nově také držitelka ceny Ozvěny chudoby za dlouhodobou a kreativní práci se sociálními tématy v České republice Lea Surovcová.
Byl horký letní den a Kara Robinson stála na trávníku, před domem své kamarádky, kde zalévala květiny. Bosá v domácím oblečení, s hlavou plnou plánů na zbytek dne. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo stát cokoliv zlého.Jenže pak u krajnice zastavilo auto. Z něj vystoupil muž s letáky v ruce. Vypadal jako obyčejný chlapík ze sousedství. Klidný, nenápadný.Stačilo ale pár vteřin. Jeden krok blíž. A z obyčejného letního dopoledne se stal začátek tragédie a naprosto šokujících odhalení.Pro Karu právě začal boj o přežití.HLASUJ PRO KRIMI PŘÍBĚHY V ANKETĚ PODCAST ROKU: https://www.podcastroku.cz/#hlasovani
Padesátka bývá pro mnoho žen citlivé číslo. Podle mentorky zbytečně. „V knížce Třetí kariéra se jim snažím říct, že jsme teprve v polovině života a s tou druhou se dá dobře naložit.“ Kde začít na trhu práce? „Říkám tomu inventura vlastních schopností. Vezměte si tužku a papír a poctivě si napište, co umíte. Klidně se i vytahujte!“ směje se. „Můžete zjistit, že jsou věci, které byste mohla využít ve vlastním podnikání nebo v jiné firmě,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Období nízkých sazeb skončilo. Je guvernér České národní banky připraven držet tvrdou měnovou politiku i za cenu pomalejšího ekonomického růstu? Je připraven zabránit návratu vysoké inflace? Čím vším se má veřejný sektor inspirovat u ČNB? Jsou drahé hypotéky novou normou? Je Aleš Michl skutečně „navždy jestřáb“? Proč je koruna pro českou ekonomiku tak klíčová? Bude ČNB dál investovat do krypta? A jak hodnotí svůj veřejný mediální obraz?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM
Odborníci už ji označují jako civilizační epidemii, která vyřazuje z života část společnosti. Alergie trápí třetinu populace a do několika let postihne téměř 40 procent všech lidí. Objevuje se klidně na prahu čtyřicítky nebo padesátky, a to často zcela bez varování. Jindy příznaky upozorňují na problém dlouho, ale dotyčný netuší, že jde o alergii, a navštíví lékaře s únavovým syndromem. „Některé alergie bývají těžko rozpoznatelné. Lidé bývají ráno zahleněni, v průběhu dne mají ucpaný nos, jsou unaveni, mají poruchy koncentrace, poruchy spánku, je to takové trvalé, podprahové dráždění,“ popisuje alergoložka Irena Krčmová a vysvětluje, že za vzestupem stojí měnící se klima, stres, příliš hygieny i změny v mikrobiomu lidí. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje také, proč se alergie může objevit až v pozdějším věku, doporučuje fígle, které mohou alergikům zabrat, a varuje před nákupem marketingových hloupostí.
Rodina Jakubowiczových předběhla české byznysové trendy o dvě dekády – zatímco Pavel Tykač, Karel Pražák, Ondřej Kania nebo Michal Strnad objevili kouzlo vlastnictví fotbalového klubu až relativně nedávno, majitelé multimiliardové společnosti Barvy a laky Hostivař ovládají pražské Bohemians 1905 už dvacet let. „Souhrnně jsme tam utratili 300 milionů. Všechno to byly naše peníze,“ popisuje v nejnovějším dílu podcastu Money Maker šéf klubu, šestatřicetiletý Darek Jakubowicz. A obratem dodává, že vyhlížejí příchod nového investora: „Nelpíme na tom, abychom v Bohemce pokračovali.“Legendární klub se silnou fanouškovskou základnou totiž čekají obří výdaje – Jakubowiczovi se zavázali k rozsáhlé přestavbě vršovického stadionu známého jako Ďolíček, zároveň nabídli městu, že od něj arénu odkoupí. V součtu jde o výdaje v řádu vyšších stovek milionů korun. „Pokud se žádný zájemce nenajde, jsme ale připraveni to financovat nadále sami,“ zdůrazňuje Darek Jakubowicz, který stojí v čele Bohemians 1905 už přes 10 let. O tom všem byla v Money Makeru řeč. A také o tom, jak se coby absolvent prestižních škol sžil s bafuňářským prostředím, jak se s nástupem miliardářů změnily poměry ve fotbale, jak je brzdí povolovací procesy v Praze či jaké mají sportovní ambice do nejbližších let.00:00 Začínáme06:35 Je Bohemka na prodej?13:32 Rodinný miliardový byznys14:40 Odkoupení Ďolíčku18:54 Od vyšívání k fotbalu26:35 Rekonstrukce a fanoušci32:53 Rozpočet38:45 Jak bude vypadat nový Ďolíček?45:10 „Do byznysu mě táta nikdy netlačil.“52:51 Fotbalový vzor a uplynulá sezona
Profesor Velandai Srikanth je na vrcholu své kariéry. Šéfuje australskému Národnímu centru pro zdravé stárnutí, jeho výzkumy pravidelně publikují nejprestižnější vědecké časopisy a o granty od největších světových nadací nemá nouzi. Jenže sotva oslavil šedesátku, hned se ho někdo zeptal, kdy se chystá do důchodu.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nejpřísnější, jak to jen může být. Babiš nechal v kauze Čapí hnízdo Nagyovou samotnou. Kancléř Merz rok poté. Trump jako hipík. Klidně. Liberální demokracie obvykle umírá tiše. Moderuje Jan Fingerland.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Že se za republikánské vlády bude v Oválné pracovně mluvit o psychedelikách, tedy látkách měnících vědomí, bylo donedávna nemyslitelné. Republikáni jsou tradičně velcí bojovníci proti drogám, protože je řadí do jednoho pytle s kontrakulturou, levicí a vůbec podezřelými živly. Přesto prezident Trump koncem dubna podepsal příkaz, který výzkum psychedelik liberalizuje nevídaným způsobem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Hýbeme se pořád míň a míň, když zařadíte i krátký pohyb do běžného dne častěji, ucítíte rozdíl,“ říká lektorka pilates a fyzioterapeutka Kateřina Svobodová. Kromě toho, že vede vlastní lekce v pražském Karlíně, tak inspiruje k pohybu také na sociálních sítích, kde má přes 200 tisíc sledujících.
„Hýbeme se pořád míň a míň, když zařadíte i krátký pohyb do běžného dne častěji, ucítíte rozdíl,“ říká lektorka pilates a fyzioterapeutka Kateřina Svobodová. Kromě toho, že vede vlastní lekce v pražském Karlíně, tak inspiruje k pohybu také na sociálních sítích, kde má přes 200 tisíc sledujících.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Šestadvacetiletá kazašská zpěvačka Viktoriya vyrostla v Karagandě, vyhrávala pěvecké soutěže, projela půl Evropy a nakonec zakotvila na pražské Letné – nejdřív na konzervatoři, teď za baristickým pultem. V podcastu mluví o rozpadu rodiny, o tom, proč si za domov zvolila Česko, a taky o sexualitě: s překvapivou samozřejmostí a bez omluv. Právě vyšlo její debutové album Zpověď – a tento rozhovor ho vystihuje přesně.
„Dyslektik, dysgrafik a dismanče,“ popisuje s nadsázkou sám sebe herec Kryštof Hádek, který hereckou kariéru začal jako jedenáctiletý v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Od mluveného slova se záhy dostal i k filmu. Co mu dala jeho filmová zahraničí mise? Podle čeho si vybírá role? A jak vnímal natáčení filmu Tanec s medvědem?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Dyslektik, dysgrafik a dismanče,“ popisuje s nadsázkou sám sebe herec Kryštof Hádek, který hereckou kariéru začal jako jedenáctiletý v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Od mluveného slova se záhy dostal i k filmu. Co mu dala jeho filmová zahraničí mise? Podle čeho si vybírá role? A jak vnímal natáčení filmu Tanec s medvědem?
Mašlovačka z husího peří nepatří do myčky. Klidně může zůstat v hrnci se sádlem, radí při výrobě peroutek z husího peří Petra Burianová.
Hostem středečního pořadu Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou byla bývalá krasobruslařka a v současnosti ambasadorka mistrovství světa v Praze Lenka Kulovaná. Ve studiu Radiožurnálu Sport zavzpomínala na účasti na olympijských hrách. „Vždy to bylo krásné. Klidně bych jela i teď někomu nosit věci. Je to nepřenositelné,“ směje se Kulovaná. S jakým skokem v minulosti uspěla? Co pro ni znamená, že se po 33 letech vrací světový šampionát do Prahy? Co bude největším lákadlem?
„Pouze jednoho z deseti migrantů z migračně rizikových zemí se podaří vrátit zpátky. Tento problém spočívá v lidskoprávním systému, který už dorostl tak obludných rozměrů, že vlastně evropským státům znemožňuje deportace provádět,“ říká Robert Kotzian v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 03.03.2026, www.RadioUniversum.cz
Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.
Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Masopustní období a náš jídelníček - to je téma pro nutriční poradkyni Jaroslavu Kreuzbergovou. Co se jí v období masopustu? A co v době půstu?Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Se zděšeným údivem sledovali občané i politici v Evropě, jak americký prezident Donald Trump vyhrožoval, že zabere Grónsko. Klidně silou. Zdá se, že se se šéfem NATO Markem Ruttem nakonec dohodl jinak, ale pro evropské i další politiky se Trump stal nespolehlivým, dokonce riskantním partnerem.
Na pět stovek zvířat má svůj domov v zoologické zahradě v jihočeském Táboře. Na deseti hektarech ve čtvrti Větrovy můžete v pavilonech a výbězích pozorovat jak teplomilné živočichy, tak i ty, kterým naopak svědčí zimní počasí. V tomto období máte skvělou příležitost prohlédnout si zblízka třeba arktické vlky.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká. Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion
V dalším dílu rodičovské série pořadu Rozmarýna si s hostem Martinou Čermákovou povíme, proč děti potřebují hranice a jak je nastavovat jasně, srozumitelně a s láskou.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Důchod není tak daleko, jak si myslíme. Budete si ho užívat, nebo jen přežívat? Zjistěte, proč je penzijní spoření klíčem k finanční jistotě, jak využít státní příspěvky, daňové úlevy a benefity ČSOB. Hosté tohoto 102. podcastu je Petra Hlávková – obchodní ředitel Penzijní společnosti a Radima Kotrouše – portfolio manažer penzijních fondů v ČSOB Asset Managementu. Hlavní témata epizody: Proč řešit penzijní spoření? Výhody a benefity ČSOB Typy penzijních produktů Správa penzijních fondů Zhodnocení a jeho vliv Kolik si musíme naspořit? Speciální benefit: Předdůchod Praktické tipy Tento propagační materiál má pouze informační charakter a nelze jej vykládat jako poskytování investičního poradenství nebo jiné investiční služby, nejedná se ani o návrh na uzavření smlouvy. Společnost ČSOB AM při přípravě tohoto podcastu vycházela z aktuálně dostupných ekonomických informací a jejich vyhodnocení v době přípravy. Tento propagační materiál byl zpracován v dobré víře a vychází z krátkodobých prognóz očekávaného vývoje na finančních trzích, přičemž ČSOB AM negarantuje naplnění těchto prognóz. Investování nemusí být vhodné pro každého a jsou s ním spojena rizika, návratnost investice není zaručena. Minulé výnosy, stejně jako prognózy očekávané výkonnosti, nejsou zárukou výnosů budoucích a nezohledňují poplatky a daně. Materiál nepředstavuje doporučení ani výzvu k nákupu, prodeji nebo držení jakéhokoli konkrétního investičního nástroje. Jakýkoliv konkrétní investiční nástroj zmíněný v podcastu nemusí být z pohledu cílového trhu vhodný pro každého klienta. Podrobné informace, o konkrétních investičních nástrojích, včetně informací o poplatcích a rizicích naleznete na stránce https://www.csob.cz/lide/investicni-produkty/nabidka-investic?fundOverview=eyJwYWdlIjowLCJzaXplIjoyMCwiZmlsdGVyIjoie1wib2ZmZXJcIjpcIk5hYsOtesOtbWVcIn0ifQ%3D%3D&il1=CSOB-PWP~investice__VsechnyFondy-202408~Dlazdice v dokumentech Sdělení klíčových informací (v češtině), Jak se stanovuje produktové skóre (v češtině) a/nebo v prospektu/statutu fondu (v češtině nebo v angličtině), popř. si uvedené materiály můžete vyžádat v listinné podobě od svého bankéře. Investiční nástroje na rozdíl od klasických depozitních produktů nespadají pod režim pojištění vkladů.
Hostem čtvrtečního vydání Desítky Pavla Horvátha byl trenér a sportovní manažer Zdeněk Psotka. Jak se mu líbí současné výkony olomoucké Sigmy, která se prosazuje i v evropských pohárech? Jak se staví k tomu, kolik zatím proběhlo trenérských výměn v Chance lize v aktuální sezoně? Byla by sázka na zahraničního trenéra u fotbalové reprezentace dobrou volbou? Co všechno je pro Psotku důležité při výchově mladých fotbalistů? Poslechněte si v oblíbené fotbalové talkshow.
ANO tvrdí, že muniční iniciativa má ještě větší problémy, než její zástupci před volbami předpokládali. Státy, které se do projektu zapojily, se budou podle Karla Havlíčka divit. Co by znamenalo zrušení iniciativy? Hostem Ptám se já byl prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Muniční inicitiva je pro ANO problematická v mnoha bodech: „Ta idea není principiálně špatná. Problém je provedení: odkud se to kupuje, kdo stojí za těmi, kteří to prodávají, jaká je na tom přirážka, v jaké nekvalitě se to kupuje a v jaké kvalitě se to následně prodává,“ vyjmenoval Karel Havlíček včera v Ptám se já. Audit iniciativy proto podle něj bude jedním z prvních kroků formující se nové vlády na ministerstvu obrany. Havlíček stále nevylučuje ani úplné zrušení projektu. Hnutí ANO i SPD zpochybňují iniciativu dlouhodobě, a to zejména kvůli údajné netransparentnosti či zpožďování dodávek munice.Zástupci končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) kritiku odmítají jako očerňování jejich dosavadní práce. Premiér v demisi i řada dalších lídrů jsou přesvědčeni o tom, že česká muniční iniciativa by měla pokračovat. Na projektu, který shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii, Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V rámci iniciativy by letos Kyjev mohl získat až 1,8 milionu kusů munice. Na evropské úrovni se už diskutuje, kdo by mohl českou roli v projektu převzít. Zaznívá například možnost částečného převzetí Estonskem.Pro koho je muniční iniciativa výhodná? V jaké kondici je český obranný průmysl? A na co by Česko mělo využít rostoucí výdaje na obranu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Jihlava roztrhala Spartu B na kusy
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
„My nezařídíme, že to lidé nebudou chtít používat a žít venku na zahradě. Ale můžeme zařídit, že s tím budou umět pracovat bezpečně. Lidé by měli začít u sebe v tom, jak to budou používat, jak se budou chovat, a vždycky by měli jít k jádru věci – to znamená kritické myšlení,“ říká expert na kybernetickou bezpečnost Miloslav Lujka v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 12.10.2025, www.RadioUniversum.cz
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „U Andreje Babiše je to vždycky stejné – nejdřív láska, páska, růžový obláček a pak břitva v noci na krk,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. V rozhovoru popisuje, jak šéf hnutí ANO znovu rozestavuje figurky na povolební šachovnici, zatímco ostatní politici jen přihlížejí. „Mě nesmírně baví, jak s nimi Andrej tak hezky šoupe po šachovnici a oni u toho tleskají a jsou nadšení,“ dodává. To, jak Babiš „okřikl“ své možné budoucí vládní kolegy, komentátor přirovnává k výchově psů. „Řekne se ‚místo‘ a oni zalehnou,“ glosuje sarkasticky. Podle Michopulose neexistuje nic jako kolektivní vedení ANO a s nadsázkou popisuje i atmosféru uvnitř hnutí po volbách: „Babiš odešel, nic jim neřekl a pak napsal do group chatu: ‚Doufám, že všichni budete držet hubu.‘ Na adresu nováčků ve Sněmovně, u kterých se spekuluje, jak a jestli se budou podílet na vládě, je nekompromisní. „Motoristé jsou patnáctileté děti v tělech čtyřicetiletých mužů s nulovýma zkušenostma,“ říká Michopulos a Tomia Okamuru vykresluje jako člověka posedlého představou moci. „Má pnutí a blbě se mu ovládá mozek. Už vidí tu velkou limuzínu, velkou ochranku, bude druhý nejvyšší ústavní činitel,“ dodává. O Patriku Nacherovi z ANO naopak mluví s respektem: „Je z nich nejchytřejší. Nedělá ze sebe tatrmana, drží lajnu a má to aspoň nějakou důstojnost.“ Podle Michopulose má Babiš vše pod kontrolou. „Potřebuje jen, aby se rychle rozdělily fleky ve Sněmovně. Je proto potřeba poslouchat jen jeho - co říká kdokoliv jiný, má nulovou hodnotu,“ říká. A i kdyby se kolem šéfa hnutí ANO objevily nové tváře, podle komentátora zůstanou jen kulisou - českou politiku proto přirovnává k béčkové italské komedii ze sedmdesátých let, u které člověk ví, že není žádným uměním, ale přesto ho nějakým způsobem baví. „Klidně ať je Turek ministrem zahraničí. Babiš vedle něj posadí tři náměstky a ti mu řeknou, co má dělat. Když to neudělá, odvolá ho. Tak to bude,” dodává nakonec Michopulos. Kde končí strategie a začíná groteska? Co vlastně vypovídá o zemi, kde se všichni chtějí cítit jako vítězové, i když už dávno hrají Babišovu hru? A jakou v tom všem má roli Agrofert? I to se dozvíte v rozhovoru.
„Věřím tomu, že jsou Češi a Češky racionální. Kdyby dostali možnost hlasovat o své budoucnosti, hlasovali by většinově proti vystoupení z NATO a EU,“ říká předsedkyně Socdem Jana Maláčová, která vede kandidátku Stačilo! v Praze. Hnutí chce přitom vyvolat referendum o vystoupení ze západních struktur. Maláčová ve Studiu N tvrdí, že pro ni zahraniční otázky nejsou klíčové. Spojení Soscdem se Stačilo! označuje za sňatek z rozumu. A byť podle svých slov nesouzní se všemi výroky představitelů hnutí, na programu se prý obě strany v drtivé většině shodnou. V podcastu například říká, že souhlasí se zrušením Senátu nebo zestátněním České televize a Českého rozhlasu. „Veřejnoprávní média tlačí jeden správný názor,“ myslí si. A jak by podle ní měla zestátněná veřejnoprávní média fungovat? „Začne být striktně dodržován kodex. A povinně bych je posílala na stáže do Berlína a do Londýna, aby se naučili žurnalistice. Nezlobte se na mě, ale ať to má nějakou kvalitu a nějakou štábní kulturu. A chtěla bych, aby to bylo vyvážené. Skutečně, česká žurnalistika je mizerná,“ tvrdí. Jak se z Maláčové stala pražská lídryně hnutí, které dříve označovala za antisystémové a nelevicové? Proč se vyhýbá odpovědi na otázku, jaké důsledky by mělo vystoupení České republiky z Evropské unie a NATO? A umí si představit spolupráci s Andrejem Babišem, kterého dříve označila za „debila“? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Letní teplé večery nelákají do ulic polského hlavního města jen návštěvníky zahrádek restaurací a barů. Stále častěji je možné na veřejných místech narazit na stovky tanečníků. Pohupují se do rytmů hudby, kterou slyší jenom oni, a navíc jim svítí uši. Silent Disco, tedy tiché diskotéky pod širým nebem, se v tomto roce těší ve Varšavě výjimečné oblibě. Spojují různé generace, ukazují, že bavit se dá i bez alkoholu a většinou končí společnou polonézou.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Nejde o to hned zapojit brokolici nebo tvaroh. I to, že se nám povede rozšířit nabídku sušenek, které dítě akceptuje, je důležité,“ říká ergoterapeutka se specializací na dětské poruchy příjmu potravy. „Variabilita v jídelníčku je důležitá a každé rozšíření tolerance změny je úspěch,“ dodává.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Nejde o to hned zapojit brokolici nebo tvaroh. I to, že se nám povede rozšířit nabídku sušenek, které dítě akceptuje, je důležité,“ říká ergoterapeutka se specializací na dětské poruchy příjmu potravy. „Variabilita v jídelníčku je důležitá a každé rozšíření tolerance změny je úspěch,“ dodává.
Andrej Babiš pilně objíždí severní Moravu a absolvuje několik mítinků denně. V jaké je expremiér formě? Kdo na něj chodí? A jaká s lidmi řeší témata? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #20 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan a Martin Štorkán.
VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Někdo světové události vytěsňuje, někdo vědomě ignoruje, někdo se hroutí. Řada lidí podléhá doomingu – mají pocit, že všechno jde do kytek. Apokalyptický přístup je ve společnosti čím dál zřetelnější,“ všímá si psychoterapeut Jan Vojtko. „Jenže skutečnost, ve které žijeme, nejsou naše výmysly. Ono se to opravdu děje, události jsou dramatické a není to žádná legrace,“ říká ve Studiu N. „Kdybych měl doporučit jenom jednu věc, je to vědomá práce se sociálními sítěmi. Proboha vás prosím, každý s tím něco dělejte – například si naordinujte omezený čas,“ apeluje v rozhovoru. A zároveň radí systematicky si budovat živou sociální síť. „Aktivujte i lidi, které jste viděli třeba před rokem. Je důležité jít ven a vylívat si kyblík. Klidně nadávejte a mluvte sprostě.“ Nastal podle něj čas, aby odborníci a odbornice na duševní zdraví nedávali pouze inspiraci nebo doporučení, ale přímo rady. „Doba se změnila. Lidé jsou zoufalí a neustále je koučovat nebo terapeutizovat může být taky někdy na střelení do palice. Dlouho jsem se tomu vyhýbal – a vlastně se tomu pořád trochu vyhýbám –, ale možná je namístě říct naplno: Tohle udělejte, abyste se cítili lépe.“ Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?
Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová.
V Omeletkách si povídáme o zločinu. Klidný tirák zašel do restaurace, kde ho pořád provokovali tři motorkáři. Zaplatil útratu a odešel. „Ten posera asi nebude moc velkej rváč,“ ušklíbl se jeden z motorkářů. Servírka dodala: „Asi nebude ani moc dobrý řidič. Právě přejel kamionem přes tři motorky.“ Uslyšíte příspěvek Romany Štěpánkové Komunikativní manžel. Halina Pawlowská přidá recept na křupavé pikantní olivy. A přečte svoji povídku Už se mnou nepočítej miláčku.
„Známost nebo kvalita může herci pomáhat k dalším nabídkám, nebo ho dostane do spektra herců, kterým se nabídky dávají. Ale Praha je v tom mrška – jednou vám dá, jednou nedá. Klidně můžete získat Českého lva, ale pak třeba tři roky nic nenatočíte,“ říká herec a pedagog Robert Mikluš.
Generální zkouška splněna. Machmud Muradov uspěl na akci Oktagon 68 ve Stuttgartu, když porazil světového matadora Yasubeye Enomota ve druhém kole KO. Hned v pondělí po sobotním utkání naskočil do další přípravy, tentokrát na výrazně těžšího soupeře, Patrika Kincla. S ním se o interimní titul střední váhy pobije na turnaji Oktagon 72 v Edenu.
České domy čekají v příštích letech masivní rekonstrukce. Díky zateplení či novým oknům mají ušetřit na energiích, ale kompletní renovace vyjdou i na miliony. Splnit požadavky tak může být zejména pro starší vlastníky problém.Nově postavené nemovitosti budou muset mít už za pět let nulové emise. A od roku 2050 mají být klimaticky neutrální i starší stavby, požaduje i po Česku nová evropská směrnice.Podobně jako je přestárlý český vozový park, tak ani tuzemské nemovitosti nepatří k nejmladším. Na vytápění a chlazení spotřebují v evropském srovnání hodně energie.„Podstatná část rodinných domů tu byla postavená do roku 1980, podle statistik přes 700 000 domů. A tam se energetická účinnost nijak moc neřešila, nejsme na tom úplně dobře,“ míní v podcastu Ve vatě zakladatel Golem Finance Libor Ostatek.To se má v příštích letech díky nové evropské směrnici o energetické náročnosti budov změnit. Majitelé budou muset své nemovitosti upravit – zateplit, vyměnit okna, vyměnit zdroj tepla, instalovat fotovoltaiky – a tím si náklady na vytápění sníží.Klidně to mohlo být tvrdšíPodle nové směrnice, která je závazná, musí být k roku 2030 všechny evropské novostavby bezemisní. Musí mít tedy „energetický štítek“ zvaný PENB (průkaz energetické náročnosti budov) třídy A, jehož získání bude však tvrdší než nyní.Starší domy, ať už to jsou činžáky, rodinné domy či veřejné budovy, mají požadavek splnit do roku 2050. Výjimku dostanou jen památky.„Myslím, že to není nic, co by bylo nereálné. Za mě by ten cíl mohl být klidně i tvrdší,“ domnívá se ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý s tím, že konkrétní aplikace směrnice se už v odborných skupinách na ministerstvech řeší.Standardy aktuálně podle něj splňuje zhruba jen každý pátý dům v Česku a tempo rekonstrukcí zaostává. „Renovujeme jedno procento bytů ročně. Potřebovali bychom třikrát víc a třikrát kvalitněji,“ kritizuje Malý.Podle šéfa Centra pasivního domu je snazší postavit nový bezemisní dům než leckterou starší nemovitost zrekonstruovat. „Na realitním trhu se prodává obrovské množství nemovitostí s tím, že jsou v dobrém standardu a když se na to člověk podívá, tak ten dům je lepší zbořit a přitom stojí 10 milionů.“Jedno opatření z domu menšího „žrouta energie“ neuděláČeši nyní podle Malého často renovují jen napůl. „Prostě se to nějakým způsobem zateplí, nějak se vymění okna, ale nedaří se detaily, aby okno bylo správně osazené, utěsněné. Aby tam nevznikala místa, kudy teplo uniká nebo kudy jde chlad dovnitř, protože pak to tam kondenzuje, dělají se plísně,“ komentuje Malý typický nešvar renovací.Současně s okny je vhodné zateplit dům dostatečnou izolací. „Lidé si neuvědomují, že cena izolantu je minoritní, takže jestli jako zateplím 15, 20 nebo 25 centimetry, tak ten rozdíl v té ceně koncový není tak veliký. Nejdůležitější je cena lidské práce.“Pak přijde na řadu střecha a následně nový zdroj tepla, ať už je to biomasa, tepelné čerpadlo, případně fotovoltaika. Fosilní paliva budou mít „utrum“. Do května 2026 musí stát zavést systém tzv. renovačních pasů, které dají vlastníkům budov jasný návod, jak renovovat a jak renovace načasovat. Odborník má vlastníkovi budovy, pokud bude chtít, navrhnout postup právě pro jeho dům.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Bude Lenka Bradáčová schopnou a úspěšnou nejvyšší státní zástupkyní? Proč ji vláda jmenovala tak rychle? A jaké bylo pozadí změny v čele státního zastupitelství? „Byl jsem v podstatě přesvědčený, že kdyby tato situace nastala, je to nejvhodnější kandidátka. Nebylo to ale tak, že bych věděl, že projde vládou a bude podpořena,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Proč se ČEZ zbavuje černouhelných elektráren v Polsku? Čeští žáci si v mezinárodním testování digitálních kompetencí vedli dobře, narůstá ale počet těch, kteří nemají informatické schopnosti vůbec žádné. Jaké jsou příčiny? Podle korunního prince Saúdské Arábie se Izrael musí vyvarovat útoku na Írán. Zlepšují se vztahy mezi tradičně znepřátelenými muslimskými mocnostmi? Jaká je aktuální humanitární situace v Libanonu?