POPULARITY
CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká. Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion
Důchod není tak daleko, jak si myslíme. Budete si ho užívat, nebo jen přežívat? Zjistěte, proč je penzijní spoření klíčem k finanční jistotě, jak využít státní příspěvky, daňové úlevy a benefity ČSOB. Hosté tohoto 102. podcastu je Petra Hlávková – obchodní ředitel Penzijní společnosti a Radima Kotrouše – portfolio manažer penzijních fondů v ČSOB Asset Managementu. Hlavní témata epizody: Proč řešit penzijní spoření? Výhody a benefity ČSOB Typy penzijních produktů Správa penzijních fondů Zhodnocení a jeho vliv Kolik si musíme naspořit? Speciální benefit: Předdůchod Praktické tipy Tento propagační materiál má pouze informační charakter a nelze jej vykládat jako poskytování investičního poradenství nebo jiné investiční služby, nejedná se ani o návrh na uzavření smlouvy. Společnost ČSOB AM při přípravě tohoto podcastu vycházela z aktuálně dostupných ekonomických informací a jejich vyhodnocení v době přípravy. Tento propagační materiál byl zpracován v dobré víře a vychází z krátkodobých prognóz očekávaného vývoje na finančních trzích, přičemž ČSOB AM negarantuje naplnění těchto prognóz. Investování nemusí být vhodné pro každého a jsou s ním spojena rizika, návratnost investice není zaručena. Minulé výnosy, stejně jako prognózy očekávané výkonnosti, nejsou zárukou výnosů budoucích a nezohledňují poplatky a daně. Materiál nepředstavuje doporučení ani výzvu k nákupu, prodeji nebo držení jakéhokoli konkrétního investičního nástroje. Jakýkoliv konkrétní investiční nástroj zmíněný v podcastu nemusí být z pohledu cílového trhu vhodný pro každého klienta. Podrobné informace, o konkrétních investičních nástrojích, včetně informací o poplatcích a rizicích naleznete na stránce https://www.csob.cz/lide/investicni-produkty/nabidka-investic?fundOverview=eyJwYWdlIjowLCJzaXplIjoyMCwiZmlsdGVyIjoie1wib2ZmZXJcIjpcIk5hYsOtesOtbWVcIn0ifQ%3D%3D&il1=CSOB-PWP~investice__VsechnyFondy-202408~Dlazdice v dokumentech Sdělení klíčových informací (v češtině), Jak se stanovuje produktové skóre (v češtině) a/nebo v prospektu/statutu fondu (v češtině nebo v angličtině), popř. si uvedené materiály můžete vyžádat v listinné podobě od svého bankéře. Investiční nástroje na rozdíl od klasických depozitních produktů nespadají pod režim pojištění vkladů.
Hostem čtvrtečního vydání Desítky Pavla Horvátha byl trenér a sportovní manažer Zdeněk Psotka. Jak se mu líbí současné výkony olomoucké Sigmy, která se prosazuje i v evropských pohárech? Jak se staví k tomu, kolik zatím proběhlo trenérských výměn v Chance lize v aktuální sezoně? Byla by sázka na zahraničního trenéra u fotbalové reprezentace dobrou volbou? Co všechno je pro Psotku důležité při výchově mladých fotbalistů? Poslechněte si v oblíbené fotbalové talkshow.
Nedávno jsem zašel večer do supermarketu. Původně jsem ani nechtěl nakupovat. Jen jsem šel kolem a přitom si vzpomněl na nějakou zapomenutou maličkost, tak jsem vstoupil.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
ANO tvrdí, že muniční iniciativa má ještě větší problémy, než její zástupci před volbami předpokládali. Státy, které se do projektu zapojily, se budou podle Karla Havlíčka divit. Co by znamenalo zrušení iniciativy? Hostem Ptám se já byl prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Muniční inicitiva je pro ANO problematická v mnoha bodech: „Ta idea není principiálně špatná. Problém je provedení: odkud se to kupuje, kdo stojí za těmi, kteří to prodávají, jaká je na tom přirážka, v jaké nekvalitě se to kupuje a v jaké kvalitě se to následně prodává,“ vyjmenoval Karel Havlíček včera v Ptám se já. Audit iniciativy proto podle něj bude jedním z prvních kroků formující se nové vlády na ministerstvu obrany. Havlíček stále nevylučuje ani úplné zrušení projektu. Hnutí ANO i SPD zpochybňují iniciativu dlouhodobě, a to zejména kvůli údajné netransparentnosti či zpožďování dodávek munice.Zástupci končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) kritiku odmítají jako očerňování jejich dosavadní práce. Premiér v demisi i řada dalších lídrů jsou přesvědčeni o tom, že česká muniční iniciativa by měla pokračovat. Na projektu, který shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii, Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V rámci iniciativy by letos Kyjev mohl získat až 1,8 milionu kusů munice. Na evropské úrovni se už diskutuje, kdo by mohl českou roli v projektu převzít. Zaznívá například možnost částečného převzetí Estonskem.Pro koho je muniční iniciativa výhodná? V jaké kondici je český obranný průmysl? A na co by Česko mělo využít rostoucí výdaje na obranu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Varhan Orchestrovič Bauer je výrazná osobnost české hudební scény, známý jako skladatel, dirigent, aranžér i showman. Už od dětství ho fascinovala hudba napříč žánry a postupně si vybudoval pověst autora, který umí propojit klasickou orchestrální tvorbu s filmovou hudbou, jazzem, popem i scénickými projekty. Spolupracoval s významnými domácími i zahraničními interprety, psal hudbu k filmům, divadelním inscenacím i oratoriím a dokázal oslovit publikum svou energií a originalitou. A dokonce zkomponoval i novou verzi české hymny. V rozhovoru se vracíme k jeho hudebním začátkům, inspiracím, spolupracím a také k tomu, co ho baví na současné hudbě. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu Kytary.cz.
Jihlava roztrhala Spartu B na kusy
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Hřbitov ve Vratislavicích nad Nisou má hned několik unikátů. Nejenže je tam má hrobku zakladatel místní továrny na koberce Ignaz Ginzkey, ale je tam i pietní místo, na jehož podobě se podílelo liberecké architektonické studio Mjölk.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
Před 107 lety vzniklo Československo. Klíčové události a osobnosti roku 1918 připomínáme s historikem a archivářem Jiřím Křesťanem. Co se uchovalo v archivech z doby, kdy se Masaryk vracel z exilu?
ODS ovládla pohodlná strejcokracie, je potřeba obměnit lidi i důvod její existence, myslí si místostarosta Ostravy-Jih a dlouholetý straník Radim Ivan. „Politici i ve vysokých funkcích mají jezdit za lidmi a dostat zpětnou vazbu přímo z ulice. Rozhovor s lidmi žádný průzkum nenahradí,“ řekl v pořadu PoliTalk Novinek. Strana se podle něj musí do budoucna otevřít lidem a posunout od éry Petra Fialy.
Klidný rytmus života v horách vystřídaný dynamikou tropické džungle a okamžiky na rovníku - barvité líčení šestitýdenní cesty po Ekvádoru, o které vypráví host Anety Galda Eva Trávníčková. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Do dněšního dílu jsme si pozvali influenceta a učástníka letošní Farmy Lukáše Tůma alias Luktumu
„My nezařídíme, že to lidé nebudou chtít používat a žít venku na zahradě. Ale můžeme zařídit, že s tím budou umět pracovat bezpečně. Lidé by měli začít u sebe v tom, jak to budou používat, jak se budou chovat, a vždycky by měli jít k jádru věci – to znamená kritické myšlení,“ říká expert na kybernetickou bezpečnost Miloslav Lujka v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 12.10.2025, www.RadioUniversum.cz
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „U Andreje Babiše je to vždycky stejné – nejdřív láska, páska, růžový obláček a pak břitva v noci na krk,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. V rozhovoru popisuje, jak šéf hnutí ANO znovu rozestavuje figurky na povolební šachovnici, zatímco ostatní politici jen přihlížejí. „Mě nesmírně baví, jak s nimi Andrej tak hezky šoupe po šachovnici a oni u toho tleskají a jsou nadšení,“ dodává. To, jak Babiš „okřikl“ své možné budoucí vládní kolegy, komentátor přirovnává k výchově psů. „Řekne se ‚místo‘ a oni zalehnou,“ glosuje sarkasticky. Podle Michopulose neexistuje nic jako kolektivní vedení ANO a s nadsázkou popisuje i atmosféru uvnitř hnutí po volbách: „Babiš odešel, nic jim neřekl a pak napsal do group chatu: ‚Doufám, že všichni budete držet hubu.‘ Na adresu nováčků ve Sněmovně, u kterých se spekuluje, jak a jestli se budou podílet na vládě, je nekompromisní. „Motoristé jsou patnáctileté děti v tělech čtyřicetiletých mužů s nulovýma zkušenostma,“ říká Michopulos a Tomia Okamuru vykresluje jako člověka posedlého představou moci. „Má pnutí a blbě se mu ovládá mozek. Už vidí tu velkou limuzínu, velkou ochranku, bude druhý nejvyšší ústavní činitel,“ dodává. O Patriku Nacherovi z ANO naopak mluví s respektem: „Je z nich nejchytřejší. Nedělá ze sebe tatrmana, drží lajnu a má to aspoň nějakou důstojnost.“ Podle Michopulose má Babiš vše pod kontrolou. „Potřebuje jen, aby se rychle rozdělily fleky ve Sněmovně. Je proto potřeba poslouchat jen jeho - co říká kdokoliv jiný, má nulovou hodnotu,“ říká. A i kdyby se kolem šéfa hnutí ANO objevily nové tváře, podle komentátora zůstanou jen kulisou - českou politiku proto přirovnává k béčkové italské komedii ze sedmdesátých let, u které člověk ví, že není žádným uměním, ale přesto ho nějakým způsobem baví. „Klidně ať je Turek ministrem zahraničí. Babiš vedle něj posadí tři náměstky a ti mu řeknou, co má dělat. Když to neudělá, odvolá ho. Tak to bude,” dodává nakonec Michopulos. Kde končí strategie a začíná groteska? Co vlastně vypovídá o zemi, kde se všichni chtějí cítit jako vítězové, i když už dávno hrají Babišovu hru? A jakou v tom všem má roli Agrofert? I to se dozvíte v rozhovoru.
Ostrá hádka se strhla mezi poslancem hnutí STAN Petrem Letochou a lídrem kandidátky SPD v Jihomoravském kraji Miroslavem Ševčíkem v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Ekonom se opřel do hnutí STAN kvůli nejasnostem ve financování a zmínil i zesnulého místopředsedu hnutí Věslava Michalika. To Letochu vytočilo a označil Ševčíkova slova za „hnusná a necitlivá“.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Rozeznat program Stanu a Pirátů zvládnou jen znalci. Rozdíly zde ale jsou. Stan nabízí detailní plán v oblasti bydlení, Piráti sází na eklektický výběr témat. Podpoře vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
„V baru Super Panda Circus je občas obtížné hledat balanc mezi drzostí, trapností, ale v každém případě chceme hostům dát vynikající drink. Na to si dáváme velký pozor. Jsme unikátní kombinací, zas tak moc podobných barů není. Klidně dám do koktejlu i olomoucké tvarůžky, ale musí to dávat smysl,“ říká Michal Nevrlý, šéfbarman nejoriginálnějšího českého baru Super Panda Circus.Líbí se Vám tento díl? Napište nám o tom!
„Věřím tomu, že jsou Češi a Češky racionální. Kdyby dostali možnost hlasovat o své budoucnosti, hlasovali by většinově proti vystoupení z NATO a EU,“ říká předsedkyně Socdem Jana Maláčová, která vede kandidátku Stačilo! v Praze. Hnutí chce přitom vyvolat referendum o vystoupení ze západních struktur. Maláčová ve Studiu N tvrdí, že pro ni zahraniční otázky nejsou klíčové. Spojení Soscdem se Stačilo! označuje za sňatek z rozumu. A byť podle svých slov nesouzní se všemi výroky představitelů hnutí, na programu se prý obě strany v drtivé většině shodnou. V podcastu například říká, že souhlasí se zrušením Senátu nebo zestátněním České televize a Českého rozhlasu. „Veřejnoprávní média tlačí jeden správný názor,“ myslí si. A jak by podle ní měla zestátněná veřejnoprávní média fungovat? „Začne být striktně dodržován kodex. A povinně bych je posílala na stáže do Berlína a do Londýna, aby se naučili žurnalistice. Nezlobte se na mě, ale ať to má nějakou kvalitu a nějakou štábní kulturu. A chtěla bych, aby to bylo vyvážené. Skutečně, česká žurnalistika je mizerná,“ tvrdí. Jak se z Maláčové stala pražská lídryně hnutí, které dříve označovala za antisystémové a nelevicové? Proč se vyhýbá odpovědi na otázku, jaké důsledky by mělo vystoupení České republiky z Evropské unie a NATO? A umí si představit spolupráci s Andrejem Babišem, kterého dříve označila za „debila“? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Letní teplé večery nelákají do ulic polského hlavního města jen návštěvníky zahrádek restaurací a barů. Stále častěji je možné na veřejných místech narazit na stovky tanečníků. Pohupují se do rytmů hudby, kterou slyší jenom oni, a navíc jim svítí uši. Silent Disco, tedy tiché diskotéky pod širým nebem, se v tomto roce těší ve Varšavě výjimečné oblibě. Spojují různé generace, ukazují, že bavit se dá i bez alkoholu a většinou končí společnou polonézou.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Nejde o to hned zapojit brokolici nebo tvaroh. I to, že se nám povede rozšířit nabídku sušenek, které dítě akceptuje, je důležité,“ říká ergoterapeutka se specializací na dětské poruchy příjmu potravy. „Variabilita v jídelníčku je důležitá a každé rozšíření tolerance změny je úspěch,“ dodává.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Nejde o to hned zapojit brokolici nebo tvaroh. I to, že se nám povede rozšířit nabídku sušenek, které dítě akceptuje, je důležité,“ říká ergoterapeutka se specializací na dětské poruchy příjmu potravy. „Variabilita v jídelníčku je důležitá a každé rozšíření tolerance změny je úspěch,“ dodává.
V kinech je právě film Džob, který je pokračováním úspěšných předchozích dílů Gympl a Vejška. V roli Kolmana opět uvidíme herce a režiséra Jiřího Mádla, který k nám dnes zavítal do studia. Svěřil se, jak si užil premiéru snímku, zda mu někdo zkomolil jméno na premiéře nebo jak mu říkali v Americe. A také naznačil, zda je tohle opravdu poslední díl nebo máme ještě naději na další. Poslechněte si celý rozhovor u nás na webu.See omnystudio.com/listener for privacy information.
V kinech je právě film Džob, který je pokračováním úspěšných předchozích dílů Gympl a Vejška. V roli Kolmana opět uvidíme herce a režiséra Jiřího Mádla, který k nám dnes zavítal do studia. Svěřil se, jak si užil premiéru snímku, zda mu někdo zkomolil jméno na premiéře nebo jak mu říkali v Americe. A také naznačil, zda je tohle opravdu poslední díl nebo máme ještě naději na další. Poslechněte si celý rozhovor u nás na webu.
Andrej Babiš pilně objíždí severní Moravu a absolvuje několik mítinků denně. V jaké je expremiér formě? Kdo na něj chodí? A jaká s lidmi řeší témata? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #20 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan a Martin Štorkán.
Ranní brífink Štěpána Svobody: Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že od 1. srpna zavede 30procentní clo na zboží z Evropské unie. Cla mají podle něj vyrovnat obchodní bilanci, Brusel ale tvrdí, že jednání o dohodě byla prakticky u konce. O tom, proč se Trump rozhodl znovu přiostřit, jak reálná je hrozba cel a jaký dopad to může mít na české i evropské firmy, mluvíme s redaktorem HN Ondřejem Houskou.
VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Někdo světové události vytěsňuje, někdo vědomě ignoruje, někdo se hroutí. Řada lidí podléhá doomingu – mají pocit, že všechno jde do kytek. Apokalyptický přístup je ve společnosti čím dál zřetelnější,“ všímá si psychoterapeut Jan Vojtko. „Jenže skutečnost, ve které žijeme, nejsou naše výmysly. Ono se to opravdu děje, události jsou dramatické a není to žádná legrace,“ říká ve Studiu N. „Kdybych měl doporučit jenom jednu věc, je to vědomá práce se sociálními sítěmi. Proboha vás prosím, každý s tím něco dělejte – například si naordinujte omezený čas,“ apeluje v rozhovoru. A zároveň radí systematicky si budovat živou sociální síť. „Aktivujte i lidi, které jste viděli třeba před rokem. Je důležité jít ven a vylívat si kyblík. Klidně nadávejte a mluvte sprostě.“ Nastal podle něj čas, aby odborníci a odbornice na duševní zdraví nedávali pouze inspiraci nebo doporučení, ale přímo rady. „Doba se změnila. Lidé jsou zoufalí a neustále je koučovat nebo terapeutizovat může být taky někdy na střelení do palice. Dlouho jsem se tomu vyhýbal – a vlastně se tomu pořád trochu vyhýbám –, ale možná je namístě říct naplno: Tohle udělejte, abyste se cítili lépe.“ Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?
Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová.
V Omeletkách si povídáme o zločinu. Klidný tirák zašel do restaurace, kde ho pořád provokovali tři motorkáři. Zaplatil útratu a odešel. „Ten posera asi nebude moc velkej rváč,“ ušklíbl se jeden z motorkářů. Servírka dodala: „Asi nebude ani moc dobrý řidič. Právě přejel kamionem přes tři motorky.“ Uslyšíte příspěvek Romany Štěpánkové Komunikativní manžel. Halina Pawlowská přidá recept na křupavé pikantní olivy. A přečte svoji povídku Už se mnou nepočítej miláčku.
„Známost nebo kvalita může herci pomáhat k dalším nabídkám, nebo ho dostane do spektra herců, kterým se nabídky dávají. Ale Praha je v tom mrška – jednou vám dá, jednou nedá. Klidně můžete získat Českého lva, ale pak třeba tři roky nic nenatočíte,“ říká herec a pedagog Robert Mikluš.
Generální zkouška splněna. Machmud Muradov uspěl na akci Oktagon 68 ve Stuttgartu, když porazil světového matadora Yasubeye Enomota ve druhém kole KO. Hned v pondělí po sobotním utkání naskočil do další přípravy, tentokrát na výrazně těžšího soupeře, Patrika Kincla. S ním se o interimní titul střední váhy pobije na turnaji Oktagon 72 v Edenu.
České domy čekají v příštích letech masivní rekonstrukce. Díky zateplení či novým oknům mají ušetřit na energiích, ale kompletní renovace vyjdou i na miliony. Splnit požadavky tak může být zejména pro starší vlastníky problém.Nově postavené nemovitosti budou muset mít už za pět let nulové emise. A od roku 2050 mají být klimaticky neutrální i starší stavby, požaduje i po Česku nová evropská směrnice.Podobně jako je přestárlý český vozový park, tak ani tuzemské nemovitosti nepatří k nejmladším. Na vytápění a chlazení spotřebují v evropském srovnání hodně energie.„Podstatná část rodinných domů tu byla postavená do roku 1980, podle statistik přes 700 000 domů. A tam se energetická účinnost nijak moc neřešila, nejsme na tom úplně dobře,“ míní v podcastu Ve vatě zakladatel Golem Finance Libor Ostatek.To se má v příštích letech díky nové evropské směrnici o energetické náročnosti budov změnit. Majitelé budou muset své nemovitosti upravit – zateplit, vyměnit okna, vyměnit zdroj tepla, instalovat fotovoltaiky – a tím si náklady na vytápění sníží.Klidně to mohlo být tvrdšíPodle nové směrnice, která je závazná, musí být k roku 2030 všechny evropské novostavby bezemisní. Musí mít tedy „energetický štítek“ zvaný PENB (průkaz energetické náročnosti budov) třídy A, jehož získání bude však tvrdší než nyní.Starší domy, ať už to jsou činžáky, rodinné domy či veřejné budovy, mají požadavek splnit do roku 2050. Výjimku dostanou jen památky.„Myslím, že to není nic, co by bylo nereálné. Za mě by ten cíl mohl být klidně i tvrdší,“ domnívá se ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý s tím, že konkrétní aplikace směrnice se už v odborných skupinách na ministerstvech řeší.Standardy aktuálně podle něj splňuje zhruba jen každý pátý dům v Česku a tempo rekonstrukcí zaostává. „Renovujeme jedno procento bytů ročně. Potřebovali bychom třikrát víc a třikrát kvalitněji,“ kritizuje Malý.Podle šéfa Centra pasivního domu je snazší postavit nový bezemisní dům než leckterou starší nemovitost zrekonstruovat. „Na realitním trhu se prodává obrovské množství nemovitostí s tím, že jsou v dobrém standardu a když se na to člověk podívá, tak ten dům je lepší zbořit a přitom stojí 10 milionů.“Jedno opatření z domu menšího „žrouta energie“ neuděláČeši nyní podle Malého často renovují jen napůl. „Prostě se to nějakým způsobem zateplí, nějak se vymění okna, ale nedaří se detaily, aby okno bylo správně osazené, utěsněné. Aby tam nevznikala místa, kudy teplo uniká nebo kudy jde chlad dovnitř, protože pak to tam kondenzuje, dělají se plísně,“ komentuje Malý typický nešvar renovací.Současně s okny je vhodné zateplit dům dostatečnou izolací. „Lidé si neuvědomují, že cena izolantu je minoritní, takže jestli jako zateplím 15, 20 nebo 25 centimetry, tak ten rozdíl v té ceně koncový není tak veliký. Nejdůležitější je cena lidské práce.“Pak přijde na řadu střecha a následně nový zdroj tepla, ať už je to biomasa, tepelné čerpadlo, případně fotovoltaika. Fosilní paliva budou mít „utrum“. Do května 2026 musí stát zavést systém tzv. renovačních pasů, které dají vlastníkům budov jasný návod, jak renovovat a jak renovace načasovat. Odborník má vlastníkovi budovy, pokud bude chtít, navrhnout postup právě pro jeho dům.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Doma na sebe občas nějakou tu komedii nebo tragédii zahrajeme, říká o vztahu s manželkou, herečkou Monikou Švábovou, plzeňský divadelní herec Pavel Pavlovský.
Bude Lenka Bradáčová schopnou a úspěšnou nejvyšší státní zástupkyní? Proč ji vláda jmenovala tak rychle? A jaké bylo pozadí změny v čele státního zastupitelství? „Byl jsem v podstatě přesvědčený, že kdyby tato situace nastala, je to nejvhodnější kandidátka. Nebylo to ale tak, že bych věděl, že projde vládou a bude podpořena,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Bude Lenka Bradáčová schopnou a úspěšnou nejvyšší státní zástupkyní? Proč ji vláda jmenovala tak rychle? A jaké bylo pozadí změny v čele státního zastupitelství? „Byl jsem v podstatě přesvědčený, že kdyby tato situace nastala, je to nejvhodnější kandidátka. Nebylo to ale tak, že bych věděl, že projde vládou a bude podpořena,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Bude Lenka Bradáčová schopnou a úspěšnou nejvyšší státní zástupkyní? Proč ji vláda jmenovala tak rychle? A jaké bylo pozadí změny v čele státního zastupitelství? „Byl jsem v podstatě přesvědčený, že kdyby tato situace nastala, je to nejvhodnější kandidátka. Nebylo to ale tak, že bych věděl, že projde vládou a bude podpořena,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Proč se ČEZ zbavuje černouhelných elektráren v Polsku? Čeští žáci si v mezinárodním testování digitálních kompetencí vedli dobře, narůstá ale počet těch, kteří nemají informatické schopnosti vůbec žádné. Jaké jsou příčiny? Podle korunního prince Saúdské Arábie se Izrael musí vyvarovat útoku na Írán. Zlepšují se vztahy mezi tradičně znepřátelenými muslimskými mocnostmi? Jaká je aktuální humanitární situace v Libanonu?