Podcasts about evropan

Poslechněte si rozhovor Libora Kukala s běloruskou investigativní novinářkou Tatsianou Ašurkevičovou i o tom, zda Evropané vnímají rozdíly Běloruska a Ruska. Martina Klímová zjišťovala, jak plzeňští archeologové zkoumají osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině z roku 1995. Olga Vasinkevič si povídala s psychiatrem Denisem Poltoradňevem, který je ruského původu. Moderuje: Tatiana Čabáková. Připravila: Tajana Mančalová.

Poslechněte si rozhovor Libora Kukala s běloruskou investigativní novinářkou Tatsianou Ašurkevičovou i o tom, zda Evropané vnímají rozdíly Běloruska a Ruska. Martina Klímová zjišťovala, jak plzeňští archeologové zkoumají osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině z roku 1995. Olga Vasinkevič si povídala s psychiatrem Denisem Poltoradňevem, který je ruského původu. Moderuje: Tatiana Čabáková. Připravila: Tajana Mančalová.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radioporadna o plánování dovolené. Máme první červnový den, takže letní dovolené už budou brzy aktuální. Ve studiu vítám Kateřinu Chaloupkovou, ředitelku Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Jdeme se připravovat na dovolenou.

Finský prezident Alexander Stubb má mnohem větší vliv, než by odpovídalo velikosti jeho země. S Trumpem si píše esemesky, několikrát se setkal i s Putinem. Právě Stubba se Trump hodně ptá třeba na válku na Ukrajině. Jak Trump zareaguje, až na summitu NATO uvidí číslo s českými nízkými výdaji na obranu? Proč Putin rozhodně není blázen a jak přemýšlí o světě? A proč můžeme my Evropané před sebou mít mnohem úspěšnější budoucnost, než si nejspíš myslíme? Alexander Stubb ale v Bruselském diktátu mluví i o dvou způsobech, jakým politici odbourávají stres. A vzpomíná na Andreje Babiše. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat htps://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej rozšířeného vydání naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/897-bruselsky-diktat-houska-pur-2-vydani

Ženy XYZ #43: Sestavit si rozpočet, nastudovat místo a kulturu, sebrat pas a vyrazit. Tzv. passport bros pojímají hledání partnerky jako obchodní projekt, v němž vyhodnocují náklady a přínosy. Američanům či Evropanům v této rovnici dlouho vycházejí jako ideální ženy z Thajska nebo Vietnamu. Na transakci založené vztahy ale nejsou doménou pouze západních mužů: mladší partnery si v Africe hledají také bohaté Evropanky, po nevěstách v jiných zemích se rozhlížejí také muži z Číny nebo Indie. O tom, jestli je pro passport broes stále zajímavé i Česko a kde jsou kořeny tohoto fenoménou debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czPokračuje debata o fungování veřejnoprávních médií. Například senioři nebo zdravotně postižení nemusí platit licenční poplatky BBC. Může se něco podobného aplikovat v Česku? „Andrej Babiš nepůjde kvůli České televizi na barikády. Jeho voliči ji neřeší, jsou ovšem diváky StarDance. Proto za tento pořad bojovat bude,“ říká Dalibor Balšínek.Jak bude nové Maďarsko fungovat v rámci Evropské unie? „Je možné, že na Roberta Fica si může Péter Magyar dovolovat skrze Benešovy dekrety, zatímco ve vztahu k EU bude muset být více pokorný. Soudní dvůr EU rozhodl, že Maďarsko musí svůj zákon o zákazu LGBT propagandy urychleně zrušit. Že ten rozsudek přichází právě teď, je to náhoda?“ říká Maciej Ruczaj.Americké studna může vyschnout a Evropané dělají ze strýčka Sama hlupáka. V jak hluboké krizi je NATO? A jak vznikla láska českého Senátu k Tchaj-wanu?Na Echo Poradě diskutují Maciej Ruczaj, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Indiáni si možná hráli s kostkami dávno před Evropany. Archeologické nálezy ze Severní Ameriky ukazují, že nejstarší známé „kostky“ vznikly už před 12 000 lety. Nejde přitom o náhodné kameny, ale o cíleně vytvořené nástroje.Tyto objekty pravděpodobně sloužily ke hrám, rozhodování nebo práci s pravděpodobností. To naznačuje, že koncept náhody a herních mechanismů existoval v lidských kulturách mnohem dříve, než se objevily známé civilizace v Mezopotámii nebo Egyptě.Objev zároveň mění pohled na kulturní vývoj v Americe. Ukazuje, že i rané společnosti měly komplexní způsoby zábavy i rozhodování. Historie her a pravděpodobnosti tak sahá hlouběji do minulosti – a mimo Evropu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Woodrow Wilson – 28. prezident USA28. prezident USA Woodrow Wilson byl svým přesvědčením, že mezinárodní řád má být založen na demokratických hodnotách, přímým protikladem Donalda Trumpa28. prezident USA Woodrow Wilson pevně věřil, že světový mír závisí na šíření demokracie a respektování mezinárodního práva, včetně práv menších národů. Tato představa se stala jedním z pilířů západní zahraniční politiky v poválečné éře a přežila i politický „realismus“ Richarda Nixona a Henry Kissingera. Wilson byl rovněž duchovním otcem OSN. Ovšem jeho idea vytvoření Společnosti národů po I. světové válce – tedy předchůdkyně OSN – nenašla za jeho života v USA pochopení. V roce 1918 ovládli Kongres Republikáni, kteří se obávali, že se Spojené státy stanou světovým četníkem a budou se zaplétat do mezinárodních sporů. Společnost národů tak vznikla bez účasti USA.Wilson nevnímal diplomacii jako hru zájmů, ale jako zápas mezi dobrem a zlem. Tato představa měla ovšem i svoji odvrácenou stránku. Tou byl jakýsi „morální imperialismus“. Woodrow Wilson cítil jako syn presbyteriánského pastora náboženskou povinnost „civilizovat“ a „demokratizovat“ ostatní národy. I projekt Společnosti národů vnímal jako sekulární verzi „Božího království na zemi“. Věřil, že skrze mezinárodní právo lze dosáhnout trvalého míru, což považoval za křesťanský ideál. Jeho kritici – samozřejmě až později - poukazovali na to, že Wilson sice mluvil o sebeurčení, ale zároveň poslal americkou armádu do Mexika, Haiti a Dominikánské republiky. Ukázalo se tak, že jeho „sebeurčení“ se mělo týkat jen Evropanů, nikoliv koloniálních národů v Africe či Asii.Chápání politiky jako boje dobra se zlem se uchytilo – především díky Tomáši Garrigue Masarykovi - i u nás. Nakonec za I. republiky jsme Woodrowa Wilsona uctívali jako "spasitele zpoza oceánu" a pojmenovali po něm největší a nejvýznamnější nádraží v Praze, které dříve neslo název Nádraží císaře Františka Josefa.

Svět se podle bývalého šéfa vojenské rozvědky Andora Šándora nebezpečně mění. Pravidla, na nichž stála poválečná bezpečnostní architektura, se podle něj rozpadají a stále větší roli hraje síla, moc a schopnost ji použít. „Mezinárodní smlouvy mají validitu jen k datu podpisu. Jakmile se změní poměr sil, ti silnější mají tendenci je porušit,“ říká v rozhovoru pro podcast Men's Factor.Za klíčový problém Česka pak považuje nedostatek skutečného vztahu k vlastní zemi. „Chybí nám upřímné vlastenství,“ říká. Bez něj se podle něj těžko buduje ochota společnost bránit. Jedním z hlavních problémů je podle Šándora dlouhodobé podcenění bezpečnosti ze strany Evropy. Ta se podle něj soustředila na diplomacii a opustila schopnost tvrdé síly. „Udělali jsme ze sebe měkkou sílu. Sázeli jsme na diplomacii, která se s konfliktem na Ukrajině ukázala jako nulová,“ říká. Evropané podle něj zároveň drasticky zanedbali armády a spoléhali na Spojené státy.„Technologický rozdíl je dnes obrovský a nahradit americké schopnosti je v krátkodobém horizontu nemožné,“ upozorňuje. Vedle toho kritizuje i oslabení evropského obranného průmyslu. „I když dnes máte peníze, nemá to kdo vyrobit. To je hlavní problém,“ dodává.

Zeitgeist #10 s Tomášem Lindnerem, Dominikou Perlínovou a Magdalénou Fajtovou o vývoji války USA a Izraele proti Íránu. Moderuje Štěpán Sedláček.Jak se po deseti dnech od prvního útoku který zabil mimo jiné ajatolláha Alího Chameneího jeví motivace vlád Spojených států a Izraele začít válku? Kam sahá ochota Íránců bránit režim vzývající mučednictví v boji proti americkému a izraelskému„satanovi“? Jaký Írán může povstat z válečných plamenů? Co čekat od nově zvoleného nejvyššího duchovního vůdce? A jak v rozbouřených válečných vodách zatím kormidlují Evropané? Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner, Dominika Perlínová a Magdaléna Fajtová v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu.

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropské státy jsou vystaveny hrozbě agresivního ruského režimu. Na druhé straně je tu nevypočitatelný americký prezident Donald Trump, který zpochybňuje spolehlivost spojenectví v rámci NATO a mluví o úpadku Evropy. Možná ohrožení ale přicházejí i z vnitřku kontinentu. Co mají Evropané dělat?Host: Gerald Knaus - analytik, zakladatel think-tanku Iniciativa pro stabilní Evropu (European Stability Initiative)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Hostem epizody je Filip Rojík, zakladatel pacientské organizace Neticho, která sdružuje dobrovolníky, lékaře a terapeuty se zájmem o tinnitus. Téměř každý sedmý dospělý Evropan slyší v uších pískání, šumění nebo hučení, a právě proto je důležitá osvěta a spolupráce s odborníky. Prostřednictvím lékařů organizace Neticho distribuuje tzv. helpkarty s odkazy na své webové stránky a kontakty pro lidi s tinnitem.www.needo.cz

Celý rok trvalo Evropanům, než jim došlo, že prezident Donald Trump skutečně je tak brutální, jak říká. Že nebere ohledy, nedodržuje sliby a že hluboce pohrdá starým kontinentem a jeho Evropskou unií. Čtvrteční schůze Evropské rady měla přinést procitnutí, ostře reagovat na Trumpův pokus zmocnit se Grónska a zavést nová cla proti osmi evropským zemím.

Bulharsko vstoupilo do nového roku s novou měnou. Své leva vyměnilo za euro a od 1. ledna se stalo 21. zemí eurozóny. Rozrostl se tak počet Evropanů používajících euro. V peněžence ho nosí více než 350 milionů lidí. „Eurozóna není dokončený projekt a státům chybí i odvaha dotáhnout společný unijní trh,“ upozorňuje Jarolím Antal z Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické.

Už od 1. ledna se Bulharsko stane 21. členem eurozóny, která se rozšíří po dvou letech. Naposled do ní vstoupilo Chorvatsko. Počet Evropanů a Evropanek, kteří používají euro, se tak zvýší na více než 350 milionů. Bulharsko však tento historický moment zažívá v době politické krize. V polovině prosince podala vláda premiéra Rosena Željazkova demisi, a to po sérii masových protestů proti navrhovanému rozpočtu a korupci v zemi. Šlo přitom o devátou bulharskou vládu za posledních pět let. Co Bulharsko čeká dál? Jak ho ovlivní přijetí eura? A jak se k tomu staví tamní obyvatelé? Nejen o tom mluví v poslední letošní epizodě Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Američtí a ukrajinští vyjednavači v Ženevě upravují mírový plán na ukončení války s Ruskem. „My jako Evropané podporujeme, že by se Ukrajině nějakým způsobem poskytly záruky, které odpovídají pátému článku Severoatlantické smlouvy,“ přibližuje David Stulík, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství, jednání o podmínkách míru. Může se původní osmadvacetibodový dokument revidovat tak, aby jej Ukrajina mohla přijmout? Byl by pak akceptovatelný pro Kreml?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pokud mají evropští obyvatelé vůli k životu, musí mít vůli se vzbouřit. Jsme v situaci, kdy začíná být relevantní právo na vzpouru, to znamená říct NE a jít do ulic. Pokud to lidé neudělají, tak si nic jiného nezaslouží,“ varuje diplomat Petr Drulák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 03.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dneska jsou Evropané těmi, kdo lijí benzín do tohoto válečného ohně. Evropané, kteří se historicky vždycky snažili mírnit americký militarismus, se dnes stali hlavními válečnými štváči,“ říká profesor politologie Petr Drulák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 19.09.2025, www.RadioUniversum.cz

Většina Evropanů považuje Evropskou unii za prospěšnou a věří jí. Češi naopak z nedávného průzkumu Eurobarometr vyšli opět jako jedni z největších skeptiků. Co může za negativní obraz Unie v Česku? A jak se daří zlepšovat ekonomickou kondici EU? Hosty Pro a proti budou bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla a analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Moderuje Karolína Koubová.

Většina Evropanů považuje Evropskou unii za prospěšnou a věří jí. Češi naopak z průzkumu Eurobarometr vyšli opět jako jedni z největších skeptiků. „V zemích, ve kterých jsou občané spokojeni se svou vlastní zemí, jsou současně významně spokojeni s Unií,“ říká v pořadu Pro a proti bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla, dnes předseda Evropského hnutí v České republice. „Euroskepticismus má ekonomickou příčinu,“ oponuje analytik společnosti Natland Petr Bartoň.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už jsme si pomalu navykli, že o Ukrajině a Rusku nejednají Evropané v rámci Evropské unie, ale že si pro to kreativně vytvořili „koalici ochotných“, když jim Maďarsko a Slovensko znemožňují používat instituce EU. Zatím jsme však z těchto schůzek, obvykle virtuálních, poháněných zejména francouzským prezidentem a britským premiérem, mnoho konkrétního pro Ukrajinu nevytěžili.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Je zajisté dobře, že Spojené státy budou konečně napřímo jednat s Ruskem o ukončení ukrajinského konfliktu. Problém je ale v tom, že se aljašská schůzka mezi prezidenty Trumpem a Putinem uskuteční pravděpodobně bez přítomnosti ukrajinského Volodymyra Zelenského. Bude to tedy klasické: „O nás bez nás“. A zatímco Zelenského účast je v tuto chvíli nadále ještě jaksi přetřásána, ta evropská se zdá být předem vyloučena.

Na Aljašce Evropané nebudou, ale půjde tam o jejich budoucnost. Může za zájem o bitcoinovou kauzu okurková sezóna, jak nám tvrdí Eva Decroix? Netanjahu vsadil na dobytí Gaza-City. Programová shoda až dojemná.

„My jsme, chtě nechtě, přeci jenom Slované, i když geneticky jsme velmi bohatý národ napříč historií. Celá řada manipulativních článků směřuje k tomu předělat historii. Jakože jsme vůbec nebojovali proti Němcům. Ne, my jsme Češi. A museli jsme si to vybojovat," říká bývalý diplomat Ondřej Kašina v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 20.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomáš Brolíkem o slíbených systémech Patriot a dalších zbraních, které americký prezident slíbil ve spolupráci se státy NATO dodat Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Americký Prezident Donald Trump viditělně ztrácí trpělivost s Vladimirem Putinem. Konec ruské agrese je i po půl roce od jeho nástupu do Bílého domu stále v nedohlednu. Původně přitom voličům sliboval, že válku na Ukrajině ukončí během prvního dne ve funkci. Kyjevu tak slíbil dodat patrioty - známé mobilní raketové systémy protivzdušné obrany. Americký server Axios také s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že americký prezident chystá plán na vyzbrojení Ukrajiny a součástí mají být i dodávky útočných zbraní. Jak to celé číst v kontextu situace na frontě a možností, které teď prezidenti USA a Ruska mají? To rozebírá Štěpán Sedláček v podcastovém rozhovoru se zástupce šéfredaktora Tomášem Brolíkem.

„Mám rád život v Čechách, cítím se tady dobře a rád bych tu strávil zbytek svého života. Nechci se ale omezovat hranicemi. Stejně tak dobře se totiž cítím jako Evropan nebo jako muslim,“ říká mladý básník Sufian Massalema. Do podcastu Lit přišel mluvit mimo jiné o své debutové sbírce Možnosti přehlíženého, která mu vynesla nominaci na Cenu Jiřího Ortena.

Už jen pár dní zbývá, než vyprší 90denní odklad pro zavedení 50procentních plošných cel na evropské zboží dovážené do Spojených států. Tuto ničím nepodloženou sazbu vyhlásil začátkem dubna prezident Donald Trump. Posléze dal Evropanům tří měsíce na to, aby si vyjednali něco lepšího. Nestalo se nic, nebo skoro nic. Ve čtvrtek, přesně týden před termínem, hlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: Na stole jsou nadále všechny varianty.

Ještě před pár týdny to vypadalo, že o příštím složení Sněmovny může rozhodnout situace na ukrajinském bojišti. Vláda Petra Fialy (ODS) byla v tomto směru velmi naléhavá. Dokázala nejen své voliče přesvědčit, že Evropanům včetně Čechů nemůže být jedno, zda si Vladimir Putin uloupne kus cizího území a projde mu to bez odporu.

Americký prezident Donald Trump slavil triumf na summitu Severoatlantické aliance. Jejích 31 dalších členů, vesměs Evropanů, přistoupilo na jeho požadavek, aby navýšili výdaje na obranu z dosavadních povinných dvou na pět procent svého hrubého domácího produktu. Někteří to udělali bez okolků, další remcali, nikdo se však nepostavil otevřeně proti. Ačkoli jde o velmi prudký nárůst, který bude mít významný dopad na jejich ekonomiky.

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

V Americe jde firmu založit na pár kliků. V EU tomu brání odlišná pravidla i jazyková džungle. Evropská komise teď vymýšlí virtuální domov pro firmy, kde by se všem žilo stejně. Pomůže i investorům, říká ekonomka.Podnikat v Americe je snazší. V Evropě se mluví každých pár set kilometrů jiným jazykem. V každé zemi platí jiné právo, jiné daně. Co trh, to jiná mentalita. Evropská komise chce teď tenhle „evropský Babylon“ sjednotit.Na národní pravidla nesáhne, ale pro zájemce založí nový, virtuální právní rámec, kde budou platit jedna pravidla pro všechny. Zatím vyfasoval ošklivé úřednické jméno, 28. režim. Jana Matesová mu přezdívá „Evropský Delaware“.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Návrh zdražit dopravu ve Středočeském kraji a Praze. Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa ale zatím nevědí jak. A Polsko před druhým kolem prezidentské volby. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.

Kdo zastaví „velký krásný zákon“? Tři eskalace války v Gaze. Prezident vytyčil hranici pro jmenování ministrů. Evropané brzy opustí ráj z Temu a Sheinu.

Ve světě zuří obchodní válka rozpoutaná postojem Donalda Trumpa i vyostřenými diplomatickými konflikty. Má to i vedlejší efekty. Přestože ohnisko boje není mezi Čínou a Evropou, i obyvatelé kontinentu si brzy připlatí. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič navrhuje, aby na levné balíčky objednávané především z Číny, byl uvalen nový poplatek dvě eura za kus. Postihne to hlavně online prodejce levné módy a věcí do domácnosti jako je Shein či Temu.

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

Rozhodnutí Donalda Trumpa ukončit financování zahraničního rozhlasového vysílání vyvolalo ohlas v mnoha zemích. Někteří čeští politici navrhují, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda platili místo Američanů Evropané. „Pro Evropu je skutečně důležité, aby takové vysílání fungovalo,“ říká v Pro a proti europoslanec z lidovecké frakce Jan Farský (STAN). „Cesta ke shodě bude velmi složitá,“ namítá europoslanec z Patriotů pro Evropu Tomáš Kubín (ANO).

Napětí mezi Evropou a Trumpovou Amerikou se „zahušťuje“ den ode dne. Ukázkou byla chabá reakce Evropanů na Trumpovy opakované a nehorázné lži ohledně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a okolností začátku rusko-ukrajinské války. Trump ho označil za „diktátora“, zpochybnil jeho legitimitu, vyzval ke konání prezidentských voleb na Ukrajině. Šel dokonce tak daleko, že Ukrajinu obvinil z rozpoutání války a také z jejího neukončení.

Evropa se ocitla v bezpečnostní krizi, kterou někteří analytici označují za nejhorší za mnoho desetiletí. Americký prezident Donald Trump opakovaně nazval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského diktátorem a i jeho další slova a kroky vycházejí vstříc Rusku. „Když už ztrácí hlavu někteří státníci a zaznívají výroky, které jsou velmi nešťastné a v neprospěch všech včetně USA, tak bychom měli nastoupit s pragmatickou politikou,“ míní europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Evropa vstupuje do geopolitické hry Donalda Trumpa oslabená, a to i kvůli neschopnosti rychle rozhodovat. „To, co tvrdí Donald Trump, J. D. Vance anebo koneckonců Elon Musk, není něco, čím bychom měli my Evropané pohrdat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom a filozof Tomáš Sedláček. Před Evropou podle něj nyní leží zásadní přelomové změn a tou vůbec nejzásadnější je integrace.

O arabském světě se mluví celkem často. Teď je k tomu ale ještě jeden důvod: V arabských zemích se jedná o budoucnosti rusko-ukrajinské války. Proč právě tam? Od úterka se o osudu velké evropské války bude jednat tak trochu bez Evropanů. A také mimo Evropu, totiž v Saúdské Arábii. Do Rijádu už zamířil americký ministr zahraničí, poradce pro národní bezpečnost i prezidentův vyslanec pro Blízký východ. Mluvit se ale bude o Ukrajině.

Američané se scházejí s Rusy k jednáním o ukončení války na Ukrajině, ovšem bez Evropanů, kteří jsou viditelně otřeseni prudkou změnou amerického přístupu k Rusku. Podle senátora Pavla Fischera (nez.) je situace vážná. Zatímco USA projevují chuť se rychle dohodnout, z Moskvy zní neuvěřitelné výroky, že Ukrajině nelze věřit a je třeba omezit její suverenitu. „Přitom je to Rusko, kdo spáchal válečné zločiny a teď si bude diktovat podmínky, to je nepřijatelné,“ říká.

Evropané chtějí posílit odstrašovací potenciál „starého kontinentu“ a převzít plnou odpovědnost za jeho obranu. Tváří v tvář ruské hrozbě v sousedství a americkému zpochybňování spojeneckých svazků, se míní naléhavě soustředit na hlavní nedostatky a oživit svůj obranný průmysl. Více také spolupracovat při přípravě klíčových obranných kroků.