Podcasts about evropan

Původní obyvatelé amerického kontinentu trpěli leprou i kvůli jinému druhu mykobakterie, než jaký s sebou přivezli evropští kolonisté. Dokládá to výzkum, na kterém se podílely desítky evropských a amerických badatelů.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Istanbulu na začátku týdne proběhlo další kolo přímých mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, které zemi napadlo před víc než třemi lety. Šlo nicméně o jednání delegací, nikoliv přímo prezidentů, přestože je k tomu vyzval i jejich turecký protějšek Erdogan s tím, že by se jednání mohla uskutečnit opět v Turecku, a to i za přítomnosti šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Právě jeho tlak by mohl donutit i ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se k mírovým jednáním osobně připojil, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Ten tlak zatím nevidíme. Delší dobu ho Trump vytváří na Ukrajince, na Rusy nikoliv. Prostřednictvím zákonodárců má přitom k dispozici balík opravdu tvrdých sankcí, které ale doteď nezavedl. Putin se tedy necítí pod tlakem, ale naopak ožil. Víc se veřejně vyjadřuje a působí, že je v dobré náladě. Tu mu teď tedy hodně zkazili Ukrajinci tím, že provedli bezprecedentní útok na ruské území." Konkrétně jde o déle než rok připravovanou operaci Pavučina, při které ukrajinská civilní zpravodajská služba SBU zasáhla vojenské cíle v hodnotě sedmi miliard dolarů. Jak přesně toho dosáhla? Jaký vliv by to na Rusko a obecně situaci na frontě mohlo mít? A v čem by u operace Pavučina měli zpozornět i Evropané?

Známe obsah rozhovoru premiéra Fialy a prezidenta Pavla se šéfkou Evropské komise ohledně dostavby Dukovan. Do Česka kvůli tomu navíc z Bruselu přišel další dopis. Tvrzení českých politiků, že mají tendr na jaderné bloky pevně v rukou, se definitivně hroutí. Vyšla čísla srovnávající nálady Evropanů například ohledně Ukrajiny a postoje Čechů jsou šokující – proč? A co se stane v Polsku po právě skončených prezidentských volbách? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors:https: //herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Filip Baluch je Slovák, který žije v USA, má americkou ženu a děti narozené za oceánem. V této epizodě sdílí, co všechno ho na americkém rodičovství překvapilo – a proč si myslí, že Evropané často nechápou, jak silně může fungovat komunita a rodinný život v Americe. Bavili jsme se o: rozdílech mezi rodičováním v USA a Evropě, životě na předměstí, ve městě a na venkově, roli církví v amerických komunitách, i o tom, proč američtí rodiče tráví čas s dětmi jinak než ti evropští. Tahle epizoda není o “lepší” nebo “horší” kultuře. Je o jiném mindsetu, který může otevřít oči.  

Ranní brífink Ondřeje Housky: Zatím tomu nic nenasvědčuje, ale co kdyby se Rusové a Ukrajinci přece jen dokázali domluvit na příměří? Evropané včetně Čechů by pak byli vystaveni úplně nové situaci. Probereme to v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Zatím tomu nic nenasvědčuje, ale co kdyby se Rusové a Ukrajinci přece jen dokázali domluvit na příměří? Evropané včetně Čechů by pak byli vystaveni úplně nové situaci. Probereme to v dnešním Ranním brífinku.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.

Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Návrh zdražit dopravu ve Středočeském kraji a Praze. Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa ale zatím nevědí jak. A Polsko před druhým kolem prezidentské volby. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.

Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Návrh zdražit dopravu ve Středočeském kraji a Praze. Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa ale zatím nevědí jak. A Polsko před druhým kolem prezidentské volby. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo zastaví „velký krásný zákon“? Tři eskalace války v Gaze. Prezident vytyčil hranici pro jmenování ministrů. Evropané brzy opustí ráj z Temu a Sheinu.

Ve světě zuří obchodní válka rozpoutaná postojem Donalda Trumpa i vyostřenými diplomatickými konflikty. Má to i vedlejší efekty. Přestože ohnisko boje není mezi Čínou a Evropou, i obyvatelé kontinentu si brzy připlatí. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič navrhuje, aby na levné balíčky objednávané především z Číny, byl uvalen nový poplatek dvě eura za kus. Postihne to hlavně online prodejce levné módy a věcí do domácnosti jako je Shein či Temu.

Tématem nové epizody podcastu Evropa zblízka je aktuální unijní reakce na bezpečnostní situaci v Evropě. Je EU silným hráčem na mezinárodním poli? Měli by Evropané nakupovat vojenskou techniku spíše doma, nebo v zahraničí? A bude bezpečnost téma v předvolebním boji před českými parlamentními volbami? Odpovídá politolog Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Do studia dnes dorazil první astronaut samostatné České republiky Aleš Svoboda, kterého vybrali ze 22 tisíc Evropanů. Kdy a jak se to dozvěděl a jaká byla jeho reakce? Co ho vlastně ve vesmíru čeká a co pobyt ve vesmíru může lidstvu přinést? A co má Aleš společného s gripeny a co si může vzít do vesmíru? A komu fandí v hokeji a proč se astronauti potápí? Poslechněte si celý rozhovor.

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem podcastu Men's Factor byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. „Evropa usnula na růžovém obláčku. Po pádu Sovětského svazu jsme demilitarizovali, odzbrojili se a místo bezpečnosti řešíme jen ekonomiku a pohodlí,“ říká Foltýn. Podle něj je základní funkcí státu udržovat bezpečnost a být připraven použít sílu vůči vnějším hrozbám.Rozhovor se dotýká i paralel mezi individuálním násilím a mezinárodní politikou. „V obou případech funguje odstrašení. Pokud agresor cítí, že jste připraven se bránit, rozmyslí si útok,“ vysvětluje. Foltýn ostře kritizuje relativizaci ruské agrese vůči Ukrajině. Argumenty typu „Ukrajina dráždila Rusko vstupem do NATO“ přirovnává k obviňování oběti znásilnění, že měla krátkou sukni. „Některé věci jsou prostě jasné. Agresor je agresor. A pokud malý stát nechce být satelitem toho velkého, nesmí existovat právo ho k tomu nutit.“ Odsuzuje i část české veřejnosti a intelektuální scény za apatii. „Lidi si neuvědomují, že když dneska říkají ‚to není náš problém‘, tak zítra budeme na řadě my.“Foltýn upozorňuje, že po Češích dnes nikdo nežádá, aby šli umírat do zákopů. „Ale měli bychom alespoň být schopni pomoci těm, kdo to dělají místo nás. A nebýt zbabělí, když je třeba říct pravdu nahlas.“

„My jsme dneska v geopolitické bouři, ve které by bylo dobré odložit hloupé nálepky a bavit se o tom, co je český národní zájem, co je zájmem nás Evropanů, a dělat tuto politiku. To, že toho nejsme schopni, a místo toho křičíme 'zbraně a peníze' – tak to je tragédie,“ říká bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 23.03.2025, www.RadioUniversum.cz

S nástupem Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta se začala šířit představa, že každý stát může a má jednat podle toho, jak chce, že nemusí dodržovat žádná pravidla a že smlouvy nemají cenu. Evropané prý byli naivní, když věřili v řád založený na pravidlech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhodnutí Donalda Trumpa ukončit financování zahraničního rozhlasového vysílání vyvolalo ohlas v mnoha zemích. Někteří čeští politici navrhují, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda platili místo Američanů Evropané. „Pro Evropu je skutečně důležité, aby takové vysílání fungovalo,“ říká v Pro a proti europoslanec z lidovecké frakce Jan Farský (STAN). „Cesta ke shodě bude velmi složitá,“ namítá europoslanec z Patriotů pro Evropu Tomáš Kubín (ANO).

Rozhodnutí Donalda Trumpa ukončit financování zahraničního rozhlasového vysílání vyvolalo ohlas v mnoha zemích. Někteří čeští politici navrhují, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda platili místo Američanů Evropané. „Pro Evropu je skutečně důležité, aby takové vysílání fungovalo,“ říká v Pro a proti europoslanec z lidovecké frakce Jan Farský (STAN). „Cesta ke shodě bude velmi složitá,“ namítá europoslanec z Patriotů pro Evropu Tomáš Kubín (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S novým rozmachem cestování po covidu strmě roste počet Evropanů nakažených tropickými nemocemi, napsala před nedávnem Mladá fronta Dnes. Ne všichni pacienti nechtěné dárečky z ciziny přežijí. Zdravotním potížím se přitom dá v mnoha případech předejít. Prevencí, a existuje-li, tak i vakcínou.Všechny díly podcastu Zdravíčko můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Právě dnes uplynulo 26 let od vstupu Česka do NATO. Dlouho jsme brali jako samozřejmost nejen samo členství, ale i naši bezpečnost jako takovou. Události posledních dní a týdnů ale ukazují, že v tomto směru je leccos jinak. Mění se vztahy uvnitř aliance a s nimi i dosavadní uspořádání světa. Jak, to v Ranním brífinku rozebírá hlavní analytik HN Martin Ehl.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Právě dnes uplynulo 26 let od vstupu Česka do NATO. Dlouho jsme brali jako samozřejmost nejen samo členství, ale i naši bezpečnost jako takovou. Události posledních dní a týdnů ale ukazují, že v tomto směru je leccos jinak. Mění se vztahy uvnitř aliance a s nimi i dosavadní uspořádání světa. Jak, to v Ranním brífinku rozebírá hlavní analytik HN Martin Ehl.

Letos je to padesát let kdy se Jaromír Jágr postavil poprvé na led kladenského stadionu. A jestli ještě bude pokračovat v roli profesionálního hokejisty, tak to zatím tají a fanoušky napíná. Nejúspěšnější Evropan v historii NHL, vítěz Stanley cupu, mistr světa, olympijský vítěz a držitel mnoha individuálních ocenění ale na začátku kariéry dostal jinou nabídku než hrát hokej.

Letos je to padesát let kdy se Jaromír Jágr postavil poprvé na led kladenského stadionu. A jestli ještě bude pokračovat v roli profesionálního hokejisty, tak to zatím tají a fanoušky napíná. Nejúspěšnější Evropan v historii NHL, vítěz Stanley cupu, mistr světa, olympijský vítěz a držitel mnoha individuálních ocenění ale na začátku kariéry dostal jinou nabídku než hrát hokej.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: Na co se mohou Evropané připravit v případě zavádění cel do Spojených států, jak se americké automobilky snaží tohle téma ovlivnit a co vysoká cena vajíček říká o stavu americké inflace vysvětluje Luděk Vainert, ekonomický komentátor Hospodářkých novin.

Po civilizačním šoku, jaký Evropa zažila po nedávných prohlášeních Trumpa a jeho ministrů o tom, že za ruskou agresi je zodpovědná Ukrajina, že Zelenskyj je diktátor, který nemá legitimitu a doma prý nemá podporu, že u jednání o míru nemají Evropané co dělat a že USA si vezmou jako odškodnění polovinu ukrajinského nerostného bohatství, se jako první z Evropanů vzpamatoval francouzský prezident Macron.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruská válka proti Ukrajině vstoupila do čtvrtého roku a Evropané řeší, jak napadené zemi pomoct i bez Spojených států. Přiměla je k tomu vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa přebírající ruskou interpretaci konfliktu. Jak se na to vše dívá Vladimir Putin? A jak dlouho ruská ekonomika vydrží financovat jeho válečné tažení?Host: Karel Svoboda - expert na Rusko z Katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UKČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Napětí mezi Evropou a Trumpovou Amerikou se „zahušťuje“ den ode dne. Ukázkou byla chabá reakce Evropanů na Trumpovy opakované a nehorázné lži ohledně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a okolností začátku rusko-ukrajinské války. Trump ho označil za „diktátora“, zpochybnil jeho legitimitu, vyzval ke konání prezidentských voleb na Ukrajině. Šel dokonce tak daleko, že Ukrajinu obvinil z rozpoutání války a také z jejího neukončení.

Evropa se ocitla v bezpečnostní krizi, kterou někteří analytici označují za nejhorší za mnoho desetiletí. Americký prezident Donald Trump opakovaně nazval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského diktátorem a i jeho další slova a kroky vycházejí vstříc Rusku. „Když už ztrácí hlavu někteří státníci a zaznívají výroky, které jsou velmi nešťastné a v neprospěch všech včetně USA, tak bychom měli nastoupit s pragmatickou politikou,“ míní europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Evropa se ocitla v bezpečnostní krizi, kterou někteří analytici označují za nejhorší za mnoho desetiletí. Americký prezident Donald Trump opakovaně nazval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského diktátorem a i jeho další slova a kroky vycházejí vstříc Rusku. „Když už ztrácí hlavu někteří státníci a zaznívají výroky, které jsou velmi nešťastné a v neprospěch všech včetně USA, tak bychom měli nastoupit s pragmatickou politikou,“ míní europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa vstupuje do geopolitické hry Donalda Trumpa oslabená, a to i kvůli neschopnosti rychle rozhodovat. „To, co tvrdí Donald Trump, J. D. Vance anebo koneckonců Elon Musk, není něco, čím bychom měli my Evropané pohrdat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom a filozof Tomáš Sedláček. Před Evropou podle něj nyní leží zásadní přelomové změn a tou vůbec nejzásadnější je integrace.

Evropa vstupuje do geopolitické hry Donalda Trumpa oslabená, a to i kvůli neschopnosti rychle rozhodovat. „To, co tvrdí Donald Trump, J. D. Vance anebo koneckonců Elon Musk, není něco, čím bychom měli my Evropané pohrdat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom a filozof Tomáš Sedláček. Před Evropou podle něj nyní leží zásadní přelomové změn a tou vůbec nejzásadnější je integrace. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Američané se scházejí s Rusy k jednáním o ukončení války na Ukrajině, ovšem bez Evropanů, kteří jsou viditelně otřeseni prudkou změnou amerického přístupu k Rusku. Podle senátora Pavla Fischera (nez.) je situace vážná. Zatímco USA projevují chuť se rychle dohodnout, z Moskvy zní neuvěřitelné výroky, že Ukrajině nelze věřit a je třeba omezit její suverenitu. „Přitom je to Rusko, kdo spáchal válečné zločiny a teď si bude diktovat podmínky, to je nepřijatelné,“ říká.

O arabském světě se mluví celkem často. Teď je k tomu ale ještě jeden důvod: V arabských zemích se jedná o budoucnosti rusko-ukrajinské války. Proč právě tam? Od úterka se o osudu velké evropské války bude jednat tak trochu bez Evropanů. A také mimo Evropu, totiž v Saúdské Arábii. Do Rijádu už zamířil americký ministr zahraničí, poradce pro národní bezpečnost i prezidentův vyslanec pro Blízký východ. Mluvit se ale bude o Ukrajině.

Američané se scházejí s Rusy k jednáním o ukončení války na Ukrajině, ovšem bez Evropanů, kteří jsou viditelně otřeseni prudkou změnou amerického přístupu k Rusku. Podle senátora Pavla Fischera (nez.) je situace vážná. Zatímco USA projevují chuť se rychle dohodnout, z Moskvy zní neuvěřitelné výroky, že Ukrajině nelze věřit a je třeba omezit její suverenitu. „Přitom je to Rusko, kdo spáchal válečné zločiny a teď si bude diktovat podmínky, to je nepřijatelné,“ říká.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vztyčený prostředníček Evropě a taky budíček. Letošní Mnichovskou bezpečnostní konferenci využil americký viceprezident JD Vance ke kritice starého kontinentu za stav demokracie a vzkazu, že se Evropané musí o svou bezpečnost postarat sami. Podrobnosti o mírovém plánu pro Ukrajinu naopak vůbec nezmínil. Co to znamená pro Kyjev? A co pro Evropu? Host: Ondřej Ditrych - analytik z Evropského institutu pro bezpečnostní studia v Paříži Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pro řadu Evropanů je politický styl Donalda Trumpa matoucí, protože se na něj díváme naší optikou. Z hlediska tradiční americké kultury jde spíš o archetyp starého mýtu ve stylu do města přichází nový šerif a snaží se dělat pořádek. Podle politického analytika Jefima Fištejna není Trump nahodilostí amerických dějin. Jednak příliš připomíná některé americké politiky (A. Jackson, T. Roosevelt) a zároveň je ztělesněním ducha doby. Přesněji snahy vnést do demokracie novou dynamiku a vyřešit některé chronické jevy na mezinárodní scéně. Trump je typický disruptor (rozrušitel) určitých tradic a zájmů, které se ukazují jako přežilé. Jak říká jeden zlidovělý postřeh: Trumpa musíme brát vážně, ale nesmíme ho chytat za slovo. Jestli něco zná a ctí, jsou to nátlakové metody komunikace, o nichž konečně svého času napsal úspěšnou knihu. Trump prostě přeformátovává nejen americkou vnitřní politiku, ale i mezinárodní vztahy jako celek. Ve druhé části rozhovoru s Jefimem Fištejnem řešíme věci jako: co stojí za tažením proti droze fentanyl? Jaká je alternativa k deportacím nelegálních migrantů? A hlavně: jak dopadne ruská válka na Ukrajině?

Evropané chtějí posílit odstrašovací potenciál „starého kontinentu“ a převzít plnou odpovědnost za jeho obranu. Tváří v tvář ruské hrozbě v sousedství a americkému zpochybňování spojeneckých svazků, se míní naléhavě soustředit na hlavní nedostatky a oživit svůj obranný průmysl. Více také spolupracovat při přípravě klíčových obranných kroků.

„Evropané čekají výsledky v podobě dobrých pracovních míst, zdravého klimatu a pevnější obrany. Společně jich dosáhneme,“ napsali v neobvyklém prohlášení Ursula von der Leyenová, António Costa a Kaja Kallasová, tři nejvyšší představitelé Evropské unie, které do vysokých funkcí jmenovali v minulých měsících šéfové států a vlád.

„Evropané čekají výsledky v podobě dobrých pracovních míst, zdravého klimatu a pevnější obrany. Společně jich dosáhneme,“ napsali v neobvyklém prohlášení Ursula von der Leyenová, António Costa a Kaja Kallasová, tři nejvyšší představitelé Evropské unie, které do vysokých funkcí jmenovali v minulých měsících šéfové států a vlád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jak dnes může být liberálně smýšlející Evropan optimistou, pokud jde o budoucnost Evropy?“ Tento dotaz zazněl na nedávné přednášce bulharského politologa Ivana Krasteva ve Vídni. V komentáři pro britský list Financial Times se Krastev zaměřuje na perspektivu Evropy v současném mezinárodním prostředí a na to, jak ji ovlivňuje interpretace minulosti.

„Jak dnes může být liberálně smýšlející Evropan optimistou, pokud jde o budoucnost Evropy?“ Tento dotaz zazněl na nedávné přednášce bulharského politologa Ivana Krasteva ve Vídni. V komentáři pro britský list Financial Times se Krastev zaměřuje na perspektivu Evropy v současném mezinárodním prostředí a na to, jak ji ovlivňuje interpretace minulosti.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Textil, jejž darovali Evropané na dobročinné účely, skončil na nelegálních skládkách v Rumunsku. Novináři OCCRP a rumunského média Rise popsali, jak se darované oblečení na skládky dostalo. Znečištěné oblečení dodává také společnost, která v Česku provozuje několik second handů. Článek Barbory Šturmové čte Renata Klusáková. Text si můžete také přečíst na⁠ webu⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠.⁠⁠⁠⁠ (https://www.investigace.cz/darovany-textil-skoncil-na-nelegalnich-skladkach-v-rumunsku/) Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X (Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

Zatímco Evropané už v květnu 1945 slavili konec druhé světové války, Američané v té době ještě vyhráno neměli. Kapitulace Japonska byla v nedohlednu a americká veřejnost začala být netrpělivá. Co by bylo dál, kdyby Američani nevytvořili a nepoužili atomovou bombu? Konkrétní plány, jak Japonsko donutit ke kapitulaci jinou cestou, existovaly. A mohly ovlivnit i další vývoj Evropy. Věnuje se tomu další díl minisérie Coby kdyby v pořadu Historie Plus.

Zatímco Evropané už v květnu 1945 slavili konec druhé světové války, Američané v té době ještě vyhráno neměli. Kapitulace Japonska byla v nedohlednu a americká veřejnost začala být netrpělivá. Co by bylo dál, kdyby Američani nevytvořili a nepoužili atomovou bombu? Konkrétní plány, jak Japonsko donutit ke kapitulaci jinou cestou, existovaly. A mohly ovlivnit i další vývoj Evropy. Věnuje se tomu další díl minisérie Coby kdyby v pořadu Historie Plus.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V lednu 2024 převzal Koloman Kertész Bagala od prezidentky Zuzany Čaputové státní vyznamenání za aktivní podporu slovenské literatury. „Ukázalo se, že na Slovensku je velký potenciál, protože se lidé pokoušejí psát a mnozí jsou talentovaní,“ říká oceněný vydavatel o literární soutěži Poviedka, kterou založil na podporu perspektivních tvůrců.

Předsednictví Maďarska v Evropské unii potrvá až do konce prosince. Z pohledu některých Evropanů nezačalo příliš šťastně. Viktor Orbán, přesvědčiv sám sebe, že mluví za celou Evropu, nejprve poctil návštěvou ruského diktátora Putina. Vzápětí si třásl rukou s nemenším autokratem, čínským prezidentem Ti.

Úporná snaha Evropanů, zejména pak Němců výrazně snížit závislost na Číně a nevystavovat se v budoucnu podobným ponižujícím situacím, jež si Německo prožilo po zahájení války na Ukrajině s odklonem od ruského plynu, je nepřehlédnutelná. Má se to tak s lithiem, základní to surovinou pro výrobu baterií pro elektroauta. Dominuje zatím Čína.