Podcasts about svoj

Do druhého dílu podcastu V producentské dílně přijal pozvání producent, hudebník a držitel několika hudebních cen Boris Carloff. Člověk, který se prý producentem původně vůbec stát nechtěl, ale dnes patří mezi nejrespektovanější osobnosti na české hudební scéně. V rozhovoru odkrývá, proč příliš neuznává kompromisy, jak důležitá je upřímnost při práci ve studiu a proč v hudbě platí jednoduché pravidlo: méně je vždycky více, a to jak v počtu mikrofonů, tak i v používání pluginů. Boris Carloff není z těch, kteří by kolem sebe dělali zbytečný rozruch. Ale když začne mluvit o hudbě, zvuku nebo mikrofonech, je okamžitě jasné, že mluví někdo, kdo má v těchto oblastech obrovský přehled. Nezajímá ho jen nahrávací technika, ale i psychologie tvorby, vztahy mezi lidmi ve studiu a to, co se děje „mezi řádky“. Právě a nejen díky tomu se z něj stal respektovaný producent, který spolupracuje s Debbi, November 2nd a dalšími zvučnými jmény české hudební scény. Minimalismus jako cesta k lepším výsledkům Přestože má největší sbírku mikrofonů v republice, říká, že čím míň mikrofonů použije, tím méně problémů musí řešit. Stejně tak se staví i k pluginům. Sám je pomáhá vyvíjet v rámci firmy United Plugins, ale zároveň se netají tím, že to s nimi podle něj řada zvukařů a producentů přehání: „Lidi dneska mají neomezený přístup k technologiím, ale místo aby se zaměřili na zdroj zvuku, problémy řeší pomocí pluginů, jenže to není ideální způsob.“ Věřit původní myšlence a držet se jí. A hlavně dělat rozhodnutí už při samotném nahrávání. To považuje Boris za mnohem důležitější než nekonečné možnosti, které nabízí dnešní postprodukce. Kvalitní náběr, práce s prostorem, mikrofonem a výběr interpreta, to vše je podle něj klíčové. Svojí práci si nedokáže představit bez kvalitních studiových monitorů, převodníků a samozřejmě mikrofonů. A když už jsme mluvili o technice, v podcastu přišla řeč i na software. Cubase je pro Borise stále hlavní pracovní nástroj. Zmínil mimo jiné i to, který plugin považuje za nejpřeceňovanější, a které naopak používá téměř v každém projektu. Hudební produkce je hlavně práce s lidmi Tento díl ale rozhodně není jen o mikrofonech a pluginech. Velká část rozhovoru se věnuje mezilidské stránce produkce, která hraje zásadní roli. „Producentská práce je také o práci s lidmi, je to jako ve vztahu. Někdy jde vše hladce, jindy nastanou komplikace, ale vždycky by člověk měl být k tomu druhému upřímný. Když něco nefunguje, nebo ti něco vadí, musíš to říct. Jinak ztratíš důvěru.“ I proto se Boris rád stává součástí kapel na delší dobu, vytváří si s nimi přátelský vztah, který přesahuje běžnou studiovou spolupráci. V rámci této epizody se dostáváme i k jeho úzké spolupráci se zpěvačkou Debbi – jejich společnou tvorbu vnímá jako osobní projekt. Na příkladu skladby You Wanted All z Debbiiny nové desky Deep Emotions Boris exkluzivně odkrývá, jak takový track vzniká – od první demo nahrávky až po finální mix a mastering.

Arterijska hipertenzija ali kronično visok krvni tlak prizadene že vsakega četrtega zemljana, v Sloveniji pa ima povišan krvni tlak že vsak drugi odrasel. Nezdravljena ali prepozno odkrita hipertenzija lahko poveča tveganje za pojav hudih zdravstvenih težav, za preventivo in zdravljenje je zelo pomembna sprememba življenjskega sloga. Na vaša vprašanja o hipertenziji bo v petkovem svetovalnem servisu odgovarjala doc. dr. Jana Brguljan Hitij, dr. med., predstojnica Kliničnega oddelka za hipertenzijo UKC Ljubljana. Pokličite ali nam pišite.

Už 31. května se uskuteční Festival Uvědomění a jeho dalším hostem bude odborník na tělo a dech Rostislav Václavek. Lubka s Mírou probrali, proč je pro nás dech tak důležitý, na co u něj občas zapomínáme a zda je lepší dýchat nosem nebo pusou. Festival Uvědomění se koná tuto sobotu ve Svojšicích u Pardubic. 

Miriam Valová je rodáčka zo Slavkoviec pri Michalovciach, ako vysokoškoláčka cestovala po svete a hľadala si miesto na zemi. Napokon ho našla v kanadskom Toronte, v komunite Slovákov, ktorí založili a rozvíjajú slovenské zvyky, jazyk a kultúru vo folklórnom súbore Východná Slovak Dancers. Svoj životný príbeh vyrozpráva v Nočnej pyramíde. | Hosť: Miriam Valová (v komunite Slovákov v Kanade rozvíjajú slovenské zvyky, jazyk a kultúru vo folklórnom súbore Východná Slovak Dancers). | Moderuje: Blažena Bóoczová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

„Hospodin je mojím svetlom a spásou, koho sa mám báť? Hospodin mi je pevnosťou žitia, koho sa mám ľakať?“ Ž 27:1 Dávid bol pastier, hudobník a básnik. Keď premýšľaš nad nevyhnutnými predpokladmi pre tieto povolania, odvaha zvyčajne nie je to prvé, čo ti napadne. A predsa Dávid preukázal neobyčajnú odvahu. Zabil leva i medveďa, aby ochránil svoje stádo. […] Greg Laurie

Dnes za námi dorazil už nasnídaný výživový poradce Petr Havlíček. Na konci května dorazí do Svojšic u Pardubic na Festival Uvědomění. Jak spolu souvisí jídlo a duševní pohoda? A jaký vztah k jídlu mají mladé lidé a jak často k němu chodí na konzultace? Máme čas ještě zhubnout do plavek? Vaří si Petr sám a jak je na tom s krabičkami? Poslechněte si celý rozhovor.

Robert Fico cestoval do Moskvy, no prelet mu nedovolili viaceré európske štáty. Letieť musel okľukou aj spolu so svojou delegáciou, kde sú Erik Kaliňák, Ľuboš Blaha či Richard Glück. Slovenský premiér je tak jediným lídrom EÚ, ktorý sa zúčastnil na oslavách 80. výročia konca 2. svetovej vojny s Vladimirom Putinom. Za Kotlárove výmysly o mRNA vakcínach zaplatíme - analýza Slovenskej akadémie vied bude stáť 350-tisíc eur, a sudcovia sú pod nevídaným tlakom.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: ABC News, TV Markíza, TA3, STVR–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Kako oblikujemo in spreminjamo svoja prepričanja ter koliko smo pri tem racionalni?Iz lastnih izkušenj vemo, da človeška prepričanja niso nujno vedno najbolj zanesljiva in racionalna. Četudi nam večinoma razmeroma dobro služijo pri vsakodnevnem preživetju, so včasih zelo toga in trdovratna ter se na vse pretege upirajo novim informacijam, ki bi jih postavile pod vprašaj, spet drugič so površna in zavajajoča. Kako torej naša prepričanja sploh oblikujemo? Kaj jih utrjuje in kdaj smo jih pripravljeni spreminjati? Koliko so naša prepričanja racionalna in kaj vse vpliva na to, da nečemu verjamemo, četudi za to nimamo nujno najboljših dokazov? Ter kako nam pri preučevanju prepričanj lahko pomaga računalniško modeliranje? To so nekatera od vprašanj, ki se jim bomo posvečali v tokratnih Podobah znanja, ko pred mikrofonom gostimo podoktorskega raziskovalca na Filozofski fakulteti Univerze v Münchnu in docenta na mariborski Filozofski fakulteti, filozofa dr. Boruta Trpina. 

Srđan Zirojević je specijalista za performanse i autor knjige "Iza kiše". Povod našeg razgovora je izlazak njegove nove knjige: "Znaš li koji je tvoj problem?" koja se bavi ključnim pitanjima životne transformacije._______________________________________________________________________________________________Sponzori ⚡️Crux suplementi: Ja koristim Ashwagandu pred svako snimanje podkasta ili pred neku meni lično važnu aktivnost koja zahteva moj fokus i energiju. Pružite prirodnu snagu svom umu i telu:

Ni važno, ali bo novi papež s te ali one celine, star ali mlajši, z doktoratom ali brez njega …, pomembno je, da bo Gospodov.

Jusuf Hadžifejzović je jedan od najpoznatijih bh. suvremenih umjetnika. Svoj umjetnički put započeo je sredinom '60 tih godina, kada je iz rodnog Prijepolja došao u Sarajevo na školovanje u Srednju umjetničku školu. Nije bio siguran gdje će ga primiti na Likovnu akademiju pa je polagao prijemni ispit na 3 Akademije, u Sarajevu, Beogradu i Zagrebu. Na koncu se odlučio za beogradsku Likovnu akademiju gdje je studirao u klasi Stojana Ćelića. Vanvremenski talentiran i buntovan kakav je bio i tokom studiranja u Beogradu, na nagovor Biljane Tomić, kuratorice beogradskog SKCa, odlučio je na posljednju godinu studija otići na Kunstakademie u Dusseldorf kod prof. Klausa Rinkea. Nakon što je diplomirao sa čistom desetkom na beogradskoj Akademiji sa jedinstvenim radom koji se sastojao od 6 rečenica ispisanih rukom na 6 papira, odlučio je doći u Sarajevo gdje je odmah nakon Olimpijade bio jedan od osnivača umjetničkog projekta Jugoslovenska dokumenta, najvažnije izložbe suvremene umjetniosti u bivšoj Jugoslaviji. Kasnije je pokrenuo i sarajevsko Bijenale moderne umjetnosti, koje je zajedno sa Dokumentima sredinom 80-tih oživjelo sarajevsku umjetničku scenu dovodeći ju u sami vrh scene jugoslavenske i svjetske suvremene umjetnosti. Ta je scena tokom ratnih godina iznjedrila i prvu Kolekciju Ars Aevi, budućeg sarajevskog muzeja savremene umjetnosti. Jusuf za sebe ne voli reći da je konceptualni umjetnik, nego da pripada postkonceptualnom umjetničkom žanru. Bavi se depografijom i analitičkim slikarstvom, a jedan je od najprovokativnijih umjetnika srednje generacije u bivšoj Jugoslaviji, koji je poznat i po svojim provokativnim performansima. Neki od njegovih kontroverznih performansa su imali gotovo proročanski karakter, a takav je i performans "Od kiča do krvi samo je jedan korak", koji je predstavio na Cetinjskom bijenalu 1991. godine. No, njegov najpoznatiji projekat "Prodavnica praznina" je poseban koncept udahnjivanja novog identiteta iskorištenim predmetima koje Jusuf svakodnevno koristi i nakon što im dodijeli certifikat vlasništva njegove praznine dobivaju status umjetničkog djela. U Skenderiji godinama vodi svoju Galeriju Charlama u kojoj je otvorio vrata mladim bosanskohercegovačkim umjetnicima i o kojoj je svojevremeno pisao i New York Times. Učestvovao je u mnogim veoma značajnim međunarodnim izložbama savremene umjetnosti od Berlina, Dusseldorfa, sve do Južne Koreje.U ovoj epizodi smo razgovarali o:00:00:00 Teaser i najava00:04:34 Dolazak na školovanje u sarajevsku Umjetničku školu00:08:41 Studij na Akademiji u Beogradu u klasi Stojana Ćelića00:11:05 Odlazak u Dusseldorf na Kunstakedemie kod Klausa Rinkea00:15:47 Kako je nastalo ime Galerije Charlama?00:18:18 Čuveni diplomski rad na beogradskoj Akademiji sastojao se od 6 rečenica ispisanih rukom na 6 papira00:20:36 Dolazak u Sarajevo i rad na Jugoslovenskim Dokumentima00:27:35 Performans na Cetinjskom Bijenalu iz 1991. "Od kiča do krvi samo je jedan korak"00: 33:50 Rad "Schonne Gruse aus banditen Strasse" 00:38:12 Nastanak "Prodavnice praznina" nakon njegovog povratka iz Antwerpena00:42:05 "Svoj život sam izložio u Prodavnici praznina" 00:47:30 Tekst u New York Timesa o galeriji Charlama00:55:30 U zemljama ex Jugoslavije vrlo jaka scena suvremene umjetnosti01:00:33 Performans "Prodavnice praznina" uživo u podcastu01:13:10 "Cijena mojim "prazninama" će skočiti nakon moje smrti" ______________

Piše Jelka Kernev Štrajn, bere Eva Longyka Marušič. Roman Anje Radaljac Prst v prekatu je po svoji zunanji in notranji zgradbi zanimiv, izviren spoj »knjige podgobja« in »knjige korenine«. Ob branju lahko opazujemo vsestransko razraščanje pripovednih zastranitev, ki se slejkoprej ujamejo v mrežo pomenskih vozlišč. Ta skrbijo, da se rdeča nit ne izgubi, čeprav se rada nekoliko natrga; in da lahko sledimo pripovedi, sestavljeni iz treh poglavij: Prst, Znotranjščina, Prekat. Besedilo, uvedeno s pesmijo o devetkrat umorjeni in desetkrat rojeni mitski Matildi, se žanrsko umešča v tradicijo poetičnih romanov; saj nas že na prvih straneh sooči s svojevrstnim prepletom proze in poezije. V oči padejo grafično zaznamovani razmiki med vezano in nevezano besedo, ki jih je mogoče opazovati od začetka do konca obsežnega besedila. Odlomki, ki se na zunaj kažejo kot poezija, pogosto govorijo o stvareh in dogodkih iz oprijemljive realnosti. Vpeti so v kronologijo pripovednega toka; tisti, v obliki nevezane besede, pa bralstvo pogosto potegnejo bodisi v protagonistkine sanje bodisi v njene dialoško razgibane notranje monologe. Toda temu pravilu nikakor ne kaže dosledno slediti. Romaneskno pisavo Prsta v prekatu namreč odlikuje ravno to, da sproti spodbija pravila, ki jih sama implicitno postavlja, zato od bralstva pričakuje nenehno budnost. Gre za zahtevno branje, ki ga kljub pogosti in ne vselej dosledni rabi substandarda vseskozi lajša ritmično valovanje povedi. Hkrati ta pisava ravno v pravi meri posega v skladnjo in nam s tem že vnaprej prepreči, da bi se predali anestetičnemu učinkovanju prebranega ter pozabili na žgoče aktualno problematiko romana. K temu po svoje prispevajo tudi pogosti neologizmi; na primer: pokoljevalnica, fragmentiranka, znotranjščina, zaporuna itn. Ob njih se nehote ustavljamo, saj gre za izraze, ki kar kličejo po politično angažirani interpretaciji. Poleg tega bi v knjigi zaman iskali zapise z veliko začetnico. Lastna imena in stavčni začetki – povsod same male črke! Ta odločitev je v popolnem skladju z osnovno etično naravnanostjo besedila kot celote, ki zagovarja odsotnost sleherne hierarhije med bitnostmi, vključno z vsemi »bitji iz tujih svetov«. V tem pogledu je roman pozornosti vredno nadaljevanje tiste tradicije, ki jo je v slovenskem prostoru vzpostavilo pesniško in aktivistično mišljenje Jureta Detele. Glede na to ne more biti nikakršnega dvoma, da je v osnovno temo romana vtkan aktivizem, skrb za skupnost, v tesnem prepletu z živalskim vprašanjem, nič manj pa tudi s feministično, LGBT in kvirovsko tematiko. Na pravopisni ravni na to dosledno opozarjajo specifični zapisi glagolskih obrazil, na podlagi katerih lahko sklepamo, da se ima Višnja kot prvoosebna pripovedovalka in hkrati protagonistka romana za nebinarno osebo. Romaneskno dogajanje se začne na točki, ko se odloči prekiniti svoje triletno sobivanje z Erjonom, zaposlenim v klavnici. Njegova ilegalna naloga je snemanje spornega dogajanja za klavniškimi zidovi in tudi drugod, saj je tajni preiskovalec. Višnja mu pri tem pomaga. To počneta zato, da bi gradivo objavila in tako nekaj prispevala k »osvoboditvi živali«. Toda Erjon sčasoma postane žrtev svoje naloge. Njegove duševne motnje, podložene z alkoholom, se kažejo v čedalje pogostejših izbruhih nasilja, zato Višnja sama nadaljuje »misijo«. S seboj vzame ključek, kjer je shranjeno njuno posneto gradivo, in Frido, svojo najboljšo prijateljico, za katero se kmalu izkaže, da je kokoška, ena izmed nekoč rešenih in osvobojenih »pernatih fragmentirank«. Po spletu naključij, ki implicirajo tudi mistično razsežnost, si Višja najde novo zaposlitev, obe pa celo nov dom pri Fe in Emi, ki sta predana proživalska aktivista oz. aktivistki in hkrati nebinarni osebi. V tej simpatični skupnosti biva tudi maček Sarival. Pozneje se jima začasno pridruži še Višnjina sestra, prav tako aktivistka. Skupaj izpeljejo načrtovano akcijo osveščanja o javnosti skrbno prikritem dogajanju z nečloveškimi živalmi. Svoj »karneval« v obliki razstrelitve neke klavnice in objave posnetega gradiva udejanjijo na način, da tvegajo resne obtožbe tako s strani medijev kot tudi oblasti. Na tem mestu se v romanu odpre idealen prostor za povečanje suspenza, vendar ostane premalo izkoriščen. Akciji namesto zadoščenja sledi razočaranje, zato akterji in akterke doživijo krizo. Premaguje jo vsak po svoje, Višnja tako, da resno zboli. Iz njenega pripovedovanja, kjer se intenzivno oglašajo spomini na otroštvo, je mogoče sklepati, da kompleksna obolelost njenega telesa ni naključje. Sledimo dolgotrajni in zapleteni diagnostiki v sedanjosti in zastranitvam v obliki reminiscenc. V njeno »znotranjščino« skupaj z njo vstopamo skozi »zrcalo« in potem sestopamo v globino »kristalnega jajca« do liminalnih stanj. Tu se ob preigravanju različnih motivov in mnogoterih identitet, vselej skozi prizmo pretanjenih relacij z drugim, zgodi obrat, ko začne »gnoj«, ki se je nabral, teči »nazaj ven in v mesnato žrelo črnega vorteksa«. Tako se zgodi, da se »še en krog steče v svoj začetek«, pripovedovalkina zaskrbljenost za lastno telo se transformira nazaj v skrb za druge, skrb za vse tisto, kar je večje od nje. Toda idejna razsežnost romana daleč presega to poanto. Premišljeno tkanje raznolikih prvin, utopičnih, distopičnih, realnih in mitskih, namreč ne ponuja samo izvirne kritike sodobne družbe, temveč »šiv v tapiseriji civilizacije, ki se skuša iztakniti in izvesti neko drugo, novo podobo«.

„Blahoslavení krotkí, lebo oni dedičmi zeme budú.“ (Mt 5:5) Svojím typickým spôsobom Ježiš týmito slovami hovoril niečo dosť šokujúce a revolučné pre Svojich poslucháčov: „Šťastní sú krotkí.“ Hovoril niečo celkom opačné, než čo hovorí náš moderný koncept cesty ku šťastiu. My hovoríme: „Šťastní sú múdri, lebo oni dedičmi obdivu svojich priateľov budú“; „Šťastní sú priebojní, […] Billy Graham

Slovenský hokejista Marek Hrivík bol hosťom najnovšej epizódy podcastu Góly z bufetu, kde porozprával o skúsenostiach z reprezentácie aj klubového hokeja. Po pôsobení vo Švédsku mieri do českej extraligy, kde si oblečie dres Vítkovíc.Vysvetlil rozhodnutie vynechať najbližší svetový šampionát po operácii členka a náročnom závere sezóny. Okrem iného hovoril aj o výzvach moderného hokeja, najmä v súvislosti s rýchlosťou a agresivitou korčuľovania. Prezradil, čo plánuje zmeniť v tréningu a regenerácii pred príchodom do českej extraligy. Taktiež načrtol aj psychickú stránku posledných sezón a to, čo si z nich odnáša do budúcnosti.Svoj nový angažmán vo Vítkoviciach vníma ako logický posun. „Česko bola moja preferencia. Chcel som ísť bližšie k domovu. Od osemnástich rokov som bol stále preč a začínam to na sebe cítiť. Potrebujem sa posunúť aj v živote, nielen v hokeji. Dlho som nad tým rozhodnutím premýšľal,” priznal Marek Hrivík v podcaste Góly z bufetu na ŠPORT.sk.

Slovenský hokejista Marek Hrivík bol hosťom najnovšej epizódy podcastu Góly z bufetu, kde porozprával o skúsenostiach z reprezentácie aj klubového hokeja. Po pôsobení vo Švédsku mieri do českej extraligy, kde si oblečie dres Vítkovíc.Vysvetlil rozhodnutie vynechať najbližší svetový šampionát po operácii členka a náročnom závere sezóny. Okrem iného hovoril aj o výzvach moderného hokeja, najmä v súvislosti s rýchlosťou a agresivitou korčuľovania. Prezradil, čo plánuje zmeniť v tréningu a regenerácii pred príchodom do českej extraligy. Taktiež načrtol aj psychickú stránku posledných sezón a to, čo si z nich odnáša do budúcnosti.Svoj nový angažmán vo Vítkoviciach vníma ako logický posun. „Česko bola moja preferencia. Chcel som ísť bližšie k domovu. Od osemnástich rokov som bol stále preč a začínam to na sebe cítiť. Potrebujem sa posunúť aj v živote, nielen v hokeji. Dlho som nad tým rozhodnutím premýšľal,” priznal Marek Hrivík v podcaste Góly z bufetu na ŠPORT.sk.

Lejla Kraljević je suosnivačica i izvršna managerica kompanije Derubis iz Viteza, koja jedina u BiH proizvodi jahte i katamarane i karavane. Lejla je zajedno s mužem Denisom Kraljevićem, riječkim inovatorom i brodograditeljem, njegovo brodogradilište iz Rijeke preselila u Vitez i tamo nastavila proizvoditi njihove jahte i katamarane. U međuvremenu su, u vrijeme Covid 19 pandemije, u proljeće 2021., pokrenuli inovativnu proizvodnju karavana izrađenih u posebnoj tehnologiji odlijevanja, i proizveli su prve katamarane u svijetu u jednom dijelu, bez ikakvih dodataka, osim unutarnje opreme karavana. Svoj prvi Derubis karavan, jedinstvenu bh. kamp prikolicu svjetske klase, premijerno su predstavili u avgustu 2021. na svjetskom Sajmu karavana u Düsseldorfu. Za svoj inovativni karavan monokok dizajn najprije su dobili nagradu German Design Award-a u decembru 2024., a potom su krajem maja 2024. osvojili prestižnu njemačku nagradu za inovacije 2024. u Berlinu. Ta strelovita karijera ih je dovela i do saudijskih investitora, s kojima su ušli u joint venture partnerstvo, i izgradili prvu tvornicu jahti i karavana u Saudijskoj Arabiji. Ovo je presedan za saudijsko tržište i u vrijeme emitiranja ovog podcasta, krajem aprila 2025., Lejla u Saudijskoj Arabiji upravo otvara svoju prvu fabriku izvan BiH. O njihovoj viziji da bosansko-hercegovačko znanje i umijeće, inovativnost i kreativnost, ponude na svjetskom tržištu, o tome kako su prevezli svoju prvu jahtu izgrađenu u Vitezu putem preko Vlašića, potom do luka u Roterdamu i na Floridi sve do konačne luke na Kostarici, te o drugim izazovima govorimo u ovom podcastu.U ovoj epizodi smo razgovarali o:00:00:00 Teaser i najava00:04:19 Kako je nastala ideja o brodogradilištu u Vitezu?00:10:40 U Covidu smo odlučili na temelju dizajna jahti napraviti karavane 00:14:25 Naš karavan je otvorio novo poglavlje u caravaning industriji00:18:45 Svjetsko tržište smo osvojili inovativnošću i dizajnom00:22:20 Naši karavani i jahte su 100% bh. proizvodi00:24:40 Naš dolazak na Caravan sajam u Dusseldorf 2021.00:29:20 Jedinstven monokok dizajn i tehnologija naših karavana je nastao na našem know how-u iz brodograditeljstva00:34:04 Na sajmu u Dusseldorfu smo bili "highlight" cijelog sajma00:36:50 U Saudijskoj Arabiji gradimo prvu tvornicu naših jahti i karavana00:38:42 Dvije godine poslije prvog sajma dobili German design award 00:48:49 Kakva je oprema u Derubis karavanu?00:53:05 Derubis karavan je izliven iz jednog dijela i siguran je na cesti00:58:45 Naša specifičnost je u ručnoj izradi naših majstora, zanatlija01:03.20 Djeci treba približiti zanatske poslove koji su danas cjenjeni 01:11:40 Svjetska krovna asocijacija u karavan industriji nas je primila u svoje članstvo iako nismo iz EU______________

V našom štúdiu som tentokrát privítala influencerku Alex Godaly, známu najmä vďaka jej reakčným videám na obľúbenú reality šou Ruža pre nevestu. S príchodom tretej série si však dáva pauzu od natáčania.V rozhovore sme sa porozprávali o tom, čo ju k tomuto rozhodnutiu viedlo, a dotkli sme sa aj mnohých ďalších zaujímavých tém.Čo všetko o sebe Alex v rozhovore prezradila?

Ruská vojna proti Ukrajine ukázala ničivú úlohu raketových systémov – balistických aj riadených striel. Ak by Európa čelila podobnému rozsiahlemu konfliktu s Ruskom, raketové hrozby by boli rovnako vážne, ak nie ešte viac kritické.

Ruská vojna proti Ukrajine ukázala ničivú úlohu raketových systémov – balistických aj riadených striel. Ak by Európa čelila podobnému rozsiahlemu konfliktu s Ruskom, raketové hrozby by boli rovnako vážne, ak nie ešte viac kritické.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tejto epizóde sa zameriame na svalové slučky – fascinujúci tréningový nástroj, ktorý môže výrazne obohatiť váš tréningový plán. Naša odborníčka, fyzioterapeutka Dominika Jobová, vám vysvetlí, čo svalové slučky vlastne sú, aké majú výhody a kedy ich je dobré zakomponovať do svojich cvičení. Preberieme tiež niektoré možné nevýhody a naučíme vás, ako ich správne využiť, aby ste dosiahli maximálne výsledky. A kto to celé vlastne vymyslel?

1. Koho si nechce pohnevať prezident Pellegrini. 2. Sloboda v sieti: STVR sa bojí priamych prenosov. 3. Ľudia, čo nemajú na jedlo.

Roky bola v centre pozornosti ako modelka, no skutočným snom Adriany Novakov bolo odjakživa herectvo. Svoj sen konečne žije. V seriáli Sľub, jednom z najsledovanejších projektov obrazoviek, dostala rolu, ktorá rozhodne nezostala nepovšimnutá - skôr naopak. Adriana stvárnila lekárku, ktorá prekvapila počas niekoľkých týždňov vysielania denného seriálu vývojom charakteru, aký mnohí diváci ani nečakali. "Bože, ja vás tak nemám rada, taká ste v tom seriáli nesympatická..." Aj to sú vety, ktorými ju vraj už počastovali napríklad počas nákupov v supermarkete. Berie ich s úsmevom aj nadhľadom, lebo si nepochybne uvedomuje, že to je aj dôkaz jej hereckého talentu. Adriana Novakov síce nie je študovaná herečka, no medzi profesionálnych kolegov zapadla veľmi dobre. Nikdy sa vraj nestretla s dešpektom, len rešpektom. "Vždy sa snažím byť pripravená, dokonale ovládať dialógy, moje repliky. Nepodceňujem prípravu," vysvetľuje kráska, ktorej vraj výrazne pomohli aj kurzy herectva. V minulosti strávila Adriana niekoľko rokov ako modelka v Amerike, predvádzala sa na mólach svetoznámych návrhárov a jej tvár (a krivky) môžu poznať ženy aj muži z reklám mnohých známych značiek - medzi nimi napríklad aj Agent Provocateur alebo Lejaby - či fotoeditoriálov. Život modelky v mladom veku bol pre ňu veľkou skúškou. Adriana priznala, že napríklad v USA nedokázala zapadnúť. Nebola na to stvorená. Ale odolala aj nástrahám, ktoré tento svet podľa nej prináša - drogy, nekonečné párty, v minulosti aj tlak na to, aby modelky boli čo najštíhlejšie. Čo jej pomohlo? Ako to prežila? Aké sú jej skúsenosti z tohto obdobia? V čom vníma rozdiel medzi módou dnes a kedysi? Ako vychováva svoju dcéru a čo všetko ju naučil Sľub? Záplavy otázok sa Adriana Novakov nezľakla a vy na ne tiež nájdete odpovede, ak si pustíte novú epizódu relácie Ide o nás. Viac vo videu vyššie.

Kako da pokreneš svoj prvi biznis – 5 koraka od ideje do prve prodajeŽeliš da pokreneš svoj prvi biznis, ali ne znaš odakle da kreneš?U ovoj epizodi deliću sa tobom 5 konkretnih koraka koji će ti pomoći da od ideje stigneš do svojih prvih prodaja – bez lutanja i tipičnih početničkih grešaka.Saznaćeš:✅ Kako da izabereš pravu ideju✅ Kako da testiraš tržište bez velikih ulaganja✅ Kako da registruješ firmu u Srbiji✅ Kako da izračunaš osnovne troškove✅ I kako da počneš da prodaješ odmahAko ti je ova epizoda korisna, pozivam te da je podeliš sa nekim kome bi značila, ostaviš ocenu i pratiš podcast za još konkretnih saveta iz sveta preduzetništva i ličnog razvoja.

Janku Žampachovú poznajú ľudia na sociálnych sieťach skôr pod prezývkou Jančučik. Jej videá nájdete na Instagrame aj Youtube, ale k najúspešnejším slovenským influencorom patrí na TikToku. Ako vznikla prezývka Jančučik a prečo sa rozhodla vystupovať na sociálnych sieťach? Čo považuje za svoj najväčší úspech v online svete a akými prekážkami musela prejsť? Prečo začala organizovať vlastné letné tábory a prečo sa rozhodla zdieľať svoje súkromné veci o duševnom zdraví verejne na sociálnych sieťach? Kedy si prvýkrát uvedomila, že anorexia ovplyvňuje jej život a ako sa s tým vyrovnávala? Ako si následne vybudovala pozitívnejší vzťah k jedeniu? Čo by poradila ľudom, ktorí sú pod tlakom vyzerať lepšie kvôli sociálnym sieťam?

5. nedeľa pôstna – Smrtná – JUDICA (Obháj moje právo, Bože. Žalm 43,1) Syn človeka neprišiel dať sa obsluhovať, ale slúžiť a dať Svoj

Iveta Kosečková // 1M 41, 32n; Jon 3, 10

Sharon Dodua Otoo je britanska pisateljica, publicistka in aktivistka ganskih korenin, ki živi in ustvarja v Nemčiji. Svoj romaneskni prvenec Adina soba je napisala v nemškem jeziku; v njem prepleta zgodbe štirih žensk po imenu Ada: matematičarke in programerke Ade Lovelace na začetku 19. stoletja v Angliji, poljske ujetnice leta 1945 v nacističnem koncentracijskem taborišču, ki je prisiljena v prostitucijo, katere pravo ime je Adelajda, mladenke v 15. stoletju v Zahodni Afriki, ki jo Ada kličejo po vasi, od koder prihaja, in noseče Ganke, ki v sodobnem Berlinu išče stanovanje. Adina soba temelji na kratki zgodbi Herr Gröttrup setzt sich hin, kar bi lahko prevedli kot "G. Gröttrup se usede", za katero je prejela prestižno nagrado Ingeborg Bachmann. Dodua Otoo v svojem pisanju prepleta magični realizem, afrofuturizem, vprašanja identitete, odnosov in opolnomočenja: štirje liki so med seboj neločljivo povezani skozi prostor in čas, zgodbo pa poleg njih pripovedujejo tudi predmeti, ki jih obdajajo: metla, tolkalo, soba, potni list. Adina soba je v prevodu Sare Virk ob Festivalu Fabula, literature sveta, izšla tudi v slovenščini. S pisateljico se je pogovarjala Tina Poglajen. Bralka Mateja Perpar, ton in montaža Gašper Loborec.

Ob minulem materinskem prazniku smo pred mikrofon povabili tri sogovornice, vse so kmetice in to tudi s ponosom povedo. V tokratni Kmetijski oddaji smo prisluhnili dvema. Irena Orešnik, tudi ena od kandidatk za Slovenko leta in Eva Vrevc Jenko zatrjujeta, da je biti kmetica lepo in da, kakor se postaviš sam, tako te vidijo drugi! V zaključnem delu kmetijske oddaje smo nekaj minut namenili še aktualnemu in zelo vročemu dogajanju na področju kmetijstva, ki smo ga obravnavali v 7 epizodi podkasta RAST.⁠⁠

Na piano hraje od čtyř let a první skladbu složila v šesti. Ostravská hudebnice a herečka zvaná NIKA se inspiruje jazzem, popem, soulem i klasickou hudbou a právě vydává druhé autorské album Elsewhere. Jak se se svou introvertní povahou srovnává s extrovertním hudebním světem? A dostane se ještě ke komponování klasické hudby, kterou vystudovala na konzervatoři? Ptá se Tomáš Klement.

Na piano hraje od čtyř let a první skladbu složila v šesti. Ostravská hudebnice a herečka zvaná NIKA se inspiruje jazzem, popem, soulem i klasickou hudbou a právě vydává druhé autorské album Elsewhere. Jak se se svou introvertní povahou srovnává s extrovertním hudebním světem? A dostane se ještě ke komponování klasické hudby, kterou vystudovala na konzervatoři? Ptá se Tomáš Klement.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V podcaste si vypočujete aj:  - Kedy prestane Trumpa baviť Putinovo vydieranie - Slintačka odhalila pravú tvár Ficovej koalície - Ak sa Sulík vráti do SaS, tak ju pravdepodobne zničí 

Edini slovenski časnik na Madžarskem, tednik Porabje, je vstopil v 35. obletnico obstoja. S članki v slovenščini in porabskem narečju do bralcev - naročnikov je 450 - prihaja vsak četrtek. Časnik je od svoje ustanovitve po besedah prve in dolgoletne urednice Marijane Sukič ključen informacijski vir za slovensko skupnost v Porabju. Pred štirimi leti je uredniško palico prevzela Nikoletta Vajda Nagy. Porabje je po pisanju STA prvi samostojni časopis slovenske skupnosti na Madžarskem, ki je s svojimi vsebinami igral ključno vlogo pri ohranjanju in krepitvi slovenske zavesti. Kot je naglasila Sukičeva, ni šlo le za posredovanje informacij, temveč predvsem za spodbujanje ponosa na lastno identiteto. Financiranje časopisa zagotavljata Urad vlade RS za Slovence v zamejstvu in po svetu ter madžarska vlada. Eden ključnih izzivov uredništva v jubilejnem letu je digitalizacija vsebin.

Študentje v Srbiji že več kot štiri mesece protestirajo proti korupciji predsednika Aleksandra Vučića. A tudi sobotne demonstracije, največje doslej, niso omajale njegove oblasti. Medtem ko so s protestov prihajale strašljive pripovedi o domnevni uporabi zvočnega topa proti povsem mirnim protestnikom, pa uradni predstavniki Evropske unije o tem molčijo. Postavlja pa se tudi vprašanje, kako naprej. Ali bodo študentske demonstracije obdržale svoj naboj in kaj lahko dosežejo? Gostje: dr. Jovana Mihajlović Trbovc, kulturna zgodovinarka, Inštitut za kulturne in spominske študije ZRC SAZU; dr. Marko Hočevar, raziskovalec na Centru za politološke raziskave na Fakulteti za družbene vede; Vanja Vardjan, nekdanji dopisnik iz Beograda; Boštjan Anžin, dopisnik RTV Slovenija iz Srbije in z Balkana.

Podcastová miniséria Hrany ulice prináša skutočné príbehy ľudí, ktorí stratili domov.  Príbeh pani Dariny číta herečka Slovenského národného divadla, pani Zuzana Kocúriková. Rozpráva o žene, ktorá po celý život tvrdo pracovala a žila slušne a skromne. Na dôchodku však zistila, že jej bývalý zamestnávateľ za ňu neplatil odvody. Kvôli administratívnym chybám takmer prišla o všetko, čo celý život budovala. Napriek rokom práce žila s pocitom, že o svoj domov môže kedykoľvek prísť. Svoj každodenný boj s chudobou zvláda aj vďaka dennému centru organizácie Vagus, kde našla teplé jedlo a ľudskú podporu.   Minisériu pripravilo občianske združenie Vagus v spolupráci s Činohrou Slovenského národného divadla, Slovenskou televíziou a rozhlasom a spisovateľom Michalom Hvoreckým. Darinin príbeh ukazuje, že neistota môže postihnúť kohokoľvek, a že pomocná ruka môže znamenať rozdiel medzi stratou domova a novou nádejou. Vagus ročne pomáha tisícom ľudí, ktorí prechádzajú podobnými skúškami. Podporte našu prácu a darujte 2 % zo svojej dane na pomoc ľuďom bez domova. Pomôcť môžete aj finančne na www.vagus.sk. Ďakujeme.

Piše Ifigenija Simonović, bereta Igor Velše in Eva Longyka Marušič. Dan poezije bi lahko podarili pesnici Meti Kušar, saj se srčno posveča poeziji in poetičnemu. Od leta 2015 je nosilka Veronikine nagrade za poezijo, je avtorica šestih pesniških zbirk, ki so pred dvema letoma izšle tudi v antologijskem izboru z naslovom Vse od prej. Zbirke Azur, Madeira in Ljubljana so izšle tudi v dvojezičnih izdajah, njene posamezne pesmi pa so vključene v številne antologije doma in v tujini. V revijalnem prostoru je s poezijo navzoča že od leta 1968. V tretji tretjini prejšnjega stoletja se je oglašala z umetniškimi in kulturno-zgodovinskimi oddajami na vseh takratnih radijskih postajah. Je ustanoviteljica Prestola poezije, unikatnega glasbeno-literarnega performansa, prek katerega je od Ljubljane do Washingtona in Londona širila naklonjenost slovenski poeziji. Za posvečenost kulturnemu utripu v Plečnikovi knjigarni v Ljubljani, kjer je bila vrsto let zaposlena, je leta 1993 prejela Schwentnerjevo nagrado. Mnogim bralcem je znana tudi po poglobljenih intervjujih z izjemnimi sogovorniki iz sveta umetnosti in znanosti. Izbor z naslovom Intervju je izšel pri založbi Slovenske matice leta 2009. Njena dolgoletna predanost Slovenskem centru PEN jo označuje za demokraciji in svobodi govora predano intelektualko. Za prvo knjigo esejev z naslovom Kaj je poetično ali ura ilegale je Meta Kušar leta 2012 prejela Rožančevo nagrado. Zdaj prihaja med bralce njena druga zbirka esejev Abonma za poezijo. Z naslovom avtorica znova poudarja pomen poezije in poetičnosti, saj vstopa v jedro njenega življenja bodisi zaradi pisanja in branja ali pa druženja s pišočimi intelektualci. V uvodnem eseju Recepti iz moje garaže avtorica prostodušno razloži okoliščine, ki so povzročile globlji razmislek o stanju duha na Slovenskem, čemur je ta knjiga esejev pravzaprav posvečena. "Moja garaža dokazuje, da vsak človek uteleša neko bistvo, brez katerega bi bilo življenje zapravljeno. Dobre dokaze tega najdemo v vsakem bivališču: v arheoloških izkopaninah ali v stari kmečki hiši starih staršev. Tu v garaži dokazujejo, da sta vidno in nevidno prepletena." Pride čas, ko se človek začne ozirati okrog sebe in opaža, da je zavit v vsakdanjost, ki je prepletena s preteklostjo in s stvarmi in spomini, ki so ga zaznamovali. Sproti ni mogoče vsega porazporediti, a razporeja se samo od sebe, nenehno. Čas teče, z njim odtekajo kosmi našega bitja. Zavedamo se, da prej ali slej pride čas, ko ne bo več mogoče ničesar pospraviti, ko bo vse sprhnelo, z nami vred. Ko nas bo pač pobralo, kot je napovedal Tone Pavček. "Ko umremo, nekje obleži še ostanek ustvarjanja. Pokaže se neumrljivost pesnika. Ali pisatelja. Ali slikarja. Tudi pečarja. Računovodkinje. Ali njene izšolane kuharice! Neiztrohnjeno srce ima vse mogoče lastnike." Ta trditev vliva upanje, da vsak človek zapusti sled za sabo, nekaj, kar ne strohni, nekaj, česar se je vredno spominjati. Ko avtorica čisti garažo, ji pod roke prihajajo zavitki revij, škatle knjig, kuhinjski recepti, pisma. Prav vsi imamo kote, podstrešja, predale založenega vsakdana. Odlagamo, pometamo pod preproge, ovijamo v molk, tiščimo v pozabo, celo zanikamo ali napihujemo, razglašamo na ves glas in pošiljamo slike v vesolje, a vse ostaja pod našo skupno streho, da se ozremo, vsak sam ali vsi kot pripadniki neke družbe, in skušamo razumeti, od kod smo, kdo smo, morda celo, zakaj smo. Vsi neprestano odlagamo in nalagamo dragocenosti in tudi sramoto. V knjigi esejev Abonma za poezijo avtorica pravzaprav izsiljuje odgovore, ki so neizogibni – priznati moramo, da nam ne gre dobro. Spomni nas, na primer, na spregledanega pesnika Janeza Ovsca, na Ludvika Mrzela, na Jožeta Udoviča, tudi na preračunljivo narobe razumljenega Tomaža Šalamuna. Opozarja na spodrsljaje literarnih kritikov in pedagogov. "Biti svoboden kritik na Slovenskem je težko. Še vedno je! Kritika pri nas v glavnem hodi kot karavana, redki si upajo ali so si upali usekati po svoje." To je res. Kritika je tudi vedno strah, kdaj ga bo kdo po glavi, če bo govoril po svoje. A Meta Kušar upa zapisati po svoje, svoje mnenje in prepričanje. To dokazuje z obema zbirkama esejev. To dokazuje tudi s svojo poezijo, v kateri ni naključij in ki je ni mogoče posnemati. V esejistični obravnavi literatov, tudi urednikov revij ali profesorjev literature, ki so po sili razmer hodili po robu, se izkaže kot dobro podkovana poznavalka literarne srenje. Filozofsko držo naslanja na filozofa Deana Komela in Iztoka Simonitija, poznavanje Jungovih dognanj pa ji omogoča globlje razumevanje človekove duše, torej bistva poezije, ki je noben brezdušnež ne more ustvariti ali začutiti. Svoj pogled nazaj, na vse, kar se ji je nabralo v garaži, če to nabirališče dokazov bivanja jemljemo kot prispodobo, torej pogled na življenjska spoznanja in doživetja, Meta Kušar opisuje sproščeno, sprijaznjeno. Ne žuga, ne poučuje, niti ne piše grenko ali sarkastično, temveč sporoča in vabi k branju, k iskanju lepote in globljih pomenov, k čaščenju poezije. "Poezija je vrhunec človeškega duha," piše. Bralce vabi, naj si vzamejo abonma za tavanje po labirintih poezije. Tam nekje, v srčiki poetičnega labirinta, ki ima en sam vhod in nešteto izhodov, vsak lahko najde nekaj, kar bo hranilo in ohranjalo njegovo dušo.

Mejl za prijavu na februarsku ponudu: ⁠jovana@jovanamiljanovic.com⁠Cena je 97e.Pristup materijalima imate do kraja marta.Jovanin Substack njuzleter (umesto biznis njuzletera) ⁠⁠⁠https://jovanamiljanovic.substack.com⁠⁠ ⁠Jovanin Telegram dnevnik (umesto IG kanala): ⁠⁠⁠https://t.me/jmdnevnik⁠⁠⁠ Prijava za Biznis bazu⁠⁠https://www.jovanamiljanovic.com/biznis-baza

Prijava za Biznis bazu:https://www.jovanamiljanovic.com/biznis-bazaKnjige koje su mi pomogle:https://shorturl.at/nA6Sfhttps://shorturl.at/Cmd0ahttps://shorturl.at/wmd6thttps://shorturl.at/1NYRthttps://shorturl.at/KDEQvhttps://shorturl.at/XFfjbhttps://shorturl.at/kTjaShttps://shorturl.at/dyODMhttps://shorturl.at/NWosnhttps://shorturl.at/tpVFThttps://rb.gy/lpuyeshttps://rb.gy/cktip1

Bohuslav Kortman začal jaskyne objavovať v chlapčenskom veku a dnes patrí medzi významných slovenských speleológov. Stál pri objavoch viacerých jaskýň, najmä v Strážovských a Súľovských vrchoch. Je členom Slovenskej speleologickej spoločnosti, ktorú 10 rokov aj viedol. Len prednedávnom bol pri objave jaskyne, ktorá nateraz nesie názov jazvečia. Svoj profesionálny život prežil pri knihách, pracoval vo vydavateľstvách i v považsko-bystrickej knižnici. Uplatnil sa a dodnes pracuje aj ako jazykový redaktor, čo je náročné povolanie, v ktorom obstojí čoraz menej ľudí. Hovoriť s Katou Martinkovou bude aj o rodinnej kapele Kortmanovci, v ktorej hrajú jeho synovia i vnuci, o pravekých obyvateľoch našich jaskýň, o tom, prečo by sme jaskyne mali poznať a ak sa dá aj navštíviť, ale aj rodinnom zázemí. | Hosť: Bohuslav Kortman (speleológ). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Textilný dizajnér Juraj Straka navrhol látky pre značky ako Schiaparelli, Dries van Noten či Jason Wu. Objavili sa v nich aj slávne ženy Lady Gaga, Madonna, Cate Blanchett či Anna Wintour. Nehovorili sme však len o triumfoch či práci textilného dizajnéra, ale aj o tom, aká bola Jurajova cesta za úspechom a vlastným štúdiom, ktoré má v Antverpách. Prebrali sme jeho najobľúbenejšie techniky, ale aj prácu s počítačom tému či nástup technológií a umelej inteligencie do oblasti odevného dizajnu. Juraj s humorom hovoril aj o tom, že ho profesionálna deformácia vedie k tomu hodnotiť vzory na ľuďoch na ulici či pred televízorom doma v obývačke.  Čo si myslí o odlive mozgov a kariére v zahraničí? Ako vníma zmeny v umení a kultúre na Slovensku a čo podľa neho môžu priniesť? A aká je budúcnosť odevného dizajnu? To všetko sa dozviete v novej epizóde relácie Ide o nás.

Prijava za februarsku ponudu: https://bit.ly/42DSPEB Mejl za prijavu: jovana@jovanamiljanovic.com Prijava za Biznis bazu: https://www.jovanamiljanovic.com/biznis-baza

Cilj Evropske filmske akademije, ki so jo konec osemdesetih let ustanovili evropski filmski ustvarjalci z obeh strani železne zavese, je še danes povezovanje in opozarjanje na evropski film in njegove ustvarjalce. Lani je postala predsednica francoska igralka Juliette Binoche . Decembra 2024, dan pred podelitvijo evropskih filmskih nagrad, se je v švicarskem Luzernu srečala z novinarji, med katerimi je bila tudi Ingrid Kovač Brus. Bralka Lucija Grm, tonski mojster Vito Plavčak. Foto: Juliette Binoche, Toronto International Film Festival 2024 - John Sears

„Dnes počúvame a hovoríme o ceste Roberta Fica a jeho poslancov do Moskvy viac, ako o ekonomických dopadoch konsolidácie“, hovorí Miroslav Wlachovský, bývalý šéf diplomacie. „Cena za to je však nesmierne vysoká, pretože tak ako Robert Fico poškodil renomé krajiny, to je nevídané“, dopĺňa. V Moskve najprv Robert Fico, potom Andrej Danko a Tibor Gašpar. Po návrate hovoria najprv len o plyne a mieri, v druhej vlne však už aj o „otváraní dvierok“ pre možný výstup krajiny z Európskej únie a Nato. „Chápem, že sa mu koalícia rozpadá. Chápem, že im to nefunguje. A chápem aj to, že za rok a pol vládnutia až tak veľa toho nedosiahli okrem toho, že si zabezpečili beztrestnosť“, hovorí Wlachovský. „Konsolidačný balíček, ktorý nás gniavi, nemá žiaden rastový potenciál. Je to len výberňa peňazí, ktorá nedáva šancu slovenským podnikateľom ani ekonomike k reštartu. Spomedzi susedov sme na tom asi najhoršie. Toto sú veci, ktoré by nás mali znepokojovať. A Robert Fico a spol namiesto sceľovania spoločnosti ešte prikladajú pod kotol“, vysvetľuje. Je to podľa neho dokonalé odklonenie verejnej debaty smerom, ktorá vládnej koalícii vyhovuje. „Dnes počúvame a hovoríme o ceste Roberta Fica a jeho poslancov do Moskvy, než o ekonomických dopadoch konsolidácie“, hovorí. „Cena za to je však nesmierne vysoká, pretože tak ako Robert Fico poškodil renomé krajiny, to je nevídané“, dopĺňa Wlachovský. Hlavnom témou podcastu je však inaugurácia Donald Trumpa. Do úradu sa vráti už v horizonte hodín. Ako 47. prezident Spojených štátov. Kandidát Republikánov v Bielom dome vystrieda Demokrata Joea Bidena. Takmer 83-ročného odchádzajúceho prvého muža Ameriky nahrádza 79-ročný developer, niekdajší vlastník značky Miss Universe, ale i mediálny producent a moderátor televíznej šou, ktorý už raz Američanov presvedčil a bol aj 45. prezidentom Spojených štátov. Vtedy sľuboval migráciu vyriešiť vysokým plotom a covid skôr zľahčoval, Spojené štáty dokonca vyviedol z Medzinárodnej zdravotníckej organizácie. Teraz hovorí o bleskovom vyriešení Putinovej agresie, o colnej vojne s Čínou, o anektovaní Kanady či zaujatí Grónska… A o opravovaní Ameriky. Čo čaká svet – a nás v ňom s Donaldom Trumpom ako novým prvým mužom Spojených štátov? „Môžeme sa obávať hrozby dvíhania ciel. Európska únia patrí medzi hlavných ekonomických partnerov Spojených štátov, čo môžu narušiť clá a môže sa začať obchodná vojna. Špeciálne my na Slovensku s našou produkciou áut z toho profitovať nebudeme, práve naopak“, tvrdí Wlachovský. Budeme hľadať aj odpoveď na otázku, ako ovplyvní Vladimíra Putina s jeho krvavou agresiou voči Ukrajine. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Dnes počúvame a hovoríme o ceste Roberta Fica a jeho poslancov do Moskvy viac, ako o ekonomických dopadoch konsolidácie“, hovorí Miroslav Wlachovský, bývalý šéf diplomacie. „Cena za to je však nesmierne vysoká, pretože tak ako Robert Fico poškodil renomé krajiny, to je nevídané“, dopĺňa. V Moskve najprv Robert Fico, potom Andrej Danko a Tibor Gašpar. Po návrate hovoria najprv len o plyne a mieri, v druhej vlne však už aj o „otváraní dvierok“ pre možný výstup krajiny z Európskej únie a Nato. „Chápem, že sa mu koalícia rozpadá. Chápem, že im to nefunguje. A chápem aj to, že za rok a pol vládnutia až tak veľa toho nedosiahli okrem toho, že si zabezpečili beztrestnosť“, hovorí Wlachovský. „Konsolidačný balíček, ktorý nás gniavi, nemá žiaden rastový potenciál. Je to len výberňa peňazí, ktorá nedáva šancu slovenským podnikateľom ani ekonomike k reštartu. Spomedzi susedov sme na tom asi najhoršie. Toto sú veci, ktoré by nás mali znepokojovať. A Robert Fico a spol namiesto sceľovania spoločnosti ešte prikladajú pod kotol“, vysvetľuje. Je to podľa neho dokonalé odklonenie verejnej debaty smerom, ktorá vládnej koalícii vyhovuje. „Dnes počúvame a hovoríme o ceste Roberta Fica a jeho poslancov do Moskvy, než o ekonomických dopadoch konsolidácie“, hovorí. „Cena za to je však nesmierne vysoká, pretože tak ako Robert Fico poškodil renomé krajiny, to je nevídané“, dopĺňa Wlachovský. Hlavnom témou podcastu je však inaugurácia Donald Trumpa. Do úradu sa vráti už v horizonte hodín. Ako 47. prezident Spojených štátov. Kandidát Republikánov v Bielom dome vystrieda Demokrata Joea Bidena. Takmer 83-ročného odchádzajúceho prvého muža Ameriky nahrádza 79-ročný developer, niekdajší vlastník značky Miss Universe, ale i mediálny producent a moderátor televíznej šou, ktorý už raz Američanov presvedčil a bol aj 45. prezidentom Spojených štátov. Vtedy sľuboval migráciu vyriešiť vysokým plotom a covid skôr zľahčoval, Spojené štáty dokonca vyviedol z Medzinárodnej zdravotníckej organizácie. Teraz hovorí o bleskovom vyriešení Putinovej agresie, o colnej vojne s Čínou, o anektovaní Kanady či zaujatí Grónska… A o opravovaní Ameriky. Čo čaká svet – a nás v ňom s Donaldom Trumpom ako novým prvým mužom Spojených štátov? „Môžeme sa obávať hrozby dvíhania ciel. Európska únia patrí medzi hlavných ekonomických partnerov Spojených štátov, čo môžu narušiť clá a môže sa začať obchodná vojna. Špeciálne my na Slovensku s našou produkciou áut z toho profitovať nebudeme, práve naopak“, tvrdí Wlachovský. Budeme hľadať aj odpoveď na otázku, ako ovplyvní Vladimíra Putina s jeho krvavou agresiou voči Ukrajine. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V dalším díle speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali méně známým dílkem Jaroslava Foglara Tajemnou Řásnovkou.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biznis Klub:https://luciadzic.com/biznisklubNeka Nova Ti:https://luciadzic.thinkific.com/courses/nekanovati

Najde ga v sebi. Pripoveduje: Branko Jordan. Napisala: Romana Ercegovič. Posneto v studiih Radia Slovenija 2006.

"Zaposleni cene fleksibilnost i poverenje." Gost Ivana Minića u 284. epizodi Pojačala je Dejan Bećirić, osnivač i CEO kompanije Sipod koja već godinama svojim klijentima pruža inovativna softverska rešenja. U razgovoru sa Ivanom, Dejan će sa nama podeliti zanimljivu ideju oko koje je osnovao svoju kompaniju. U godinama kada je Dejan radio u državnom a zatim i privatnom sektoru, uvideo je da mu se ne dopada nedostatak transparentnosti koji često postoji između donetih odluka i zaposlenih koji iste treba da sprovedu. Zbog toga je Dejan odlučio da osnuje firmu koja će svojim zaposlenima ponuditi ne samo fleksibilne uslove već i mogućnost da budu potpuno upoznati sa razlozima i procesima iza svake važne odluke, kao i da učestvuju u donošenju istih. U Sipodu zaposleni uživaju puno poverenje kompanije i svog tima, u mogućnosti su da biraju žele li raditi remote, iz firme ili hibridno i imaju pravo glasa u projektima i odlukama koje firma donosi. Dejan smatra da je u tome tajna uspeha njegove firme i visokog morala zaposlenih. Teme u epizodi: - Uvod - Početak razgovora - Kad porastem biću - Obrazovanje - Promena okoline - Prvi poslovi - Vojska i karijera - Prelazak u Soprex - Omiljeni projekti - Svoj na svome - Građenje infrastrukture - Ključne tačke - Interna organizacija - Odabir projekata i Covid - Sipod projekti - Idealni klijenti Podržite nas na BuyMeACoffee: https://bit.ly/3uSBmoa Pročitajte transkript ove epizode: https://bit.ly/47u6Ghg Posetite naš sajt i prijavite se na našu mailing listu: http://bit.ly/2LUKSBG Prijavite se na naš YouTube kanal: http://bit.ly/2Rgnu7o Pratite Pojačalo na društvenim mrežama: Facebook: http://bit.ly/2FfwqCR Twitter: http://bit.ly/2CVZoGr Instagram: http://bit.ly/2RzGHjN

Ne želiš propustiti ovaj razgovor!Link za Manifest Akademiju: https://dajana-s-site.thinkific.com/courses/new-course-8Link za listu čekanja za Sezonu: https://forms.gle/HGA8J63Pzb8PTcxG8Daju prati ovdje: https://www.instagram.com/chilli_di?igsh=MW84ZjB1MnJwNWd3eQ==