Podcasts about kdybychom

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Jedním z cílů vlády například bylo omezit množství lidí pracujících „na dohodu“, přitom ovšem prekarizované dohody zvýhodňuje v tzv. superdávce. Proč se nedaří vládní reformy sladit? „Kdybychom lépe dělali analýzy a brali je vážně, tak bychom se možná vyvarovali těchto problémů,“ říká sociolog Daniel Prokop. Poukazuje také na to, že ministerstva mezi sebou nesdílejí informace a podhodnocení úředníci mají mnohdy nárok na dávky. Jak více Čechů přiblížit minimální důstojné mzdě?

Na kandidátkách hnutí SPD budou ve sněmovních volbách i představitelé Svobodných, Trikolory a strany PRO. Co si od toho SPD slibuje? Neobchází tím volební zákon? Jak se SPD staví k debatám o posílení obranyschopnosti Česka? A podpoří vládní návrh na zpřísnění azylových a migračních pravidel? Tomáš Pancíř se ptal předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Na kandidátkách hnutí SPD budou ve sněmovních volbách i představitelé Svobodných, Trikolory a strany PRO. Co si od toho SPD slibuje? Neobchází tím volební zákon? Jak se SPD staví k debatám o posílení obranyschopnosti Česka? A podpoří vládní návrh na zpřísnění azylových a migračních pravidel? Tomáš Pancíř se ptal předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. A mluvilo se hlavně o tom, jak prezident Trump vystupuje směrem k Rusku i Ukrajině. "On se nerozpakuje řešit, kdo je good guy a kdo je bad guy. Použije cukr a bič, přitlačí obě strany ke zdi," říká Svoboda.Trump podle něj už ukázal, že je schopen na Ukrajince i Rusy vyvinout silný tlak. "Když je potřeba, vypne Ukrajincům satelitní podporu, Rusku může způsobit ekonomické problémy skrze SWIFT nebo OPEC," vysvětluje Svoboda.Trump tlačí na obě strany, což podle kritiků působí nefér vůči Ukrajině. Svoboda ale upozorňuje: "Mír uzavírají nepřátelé. Kdybychom se podívali do historie, vždycky se dohodli ti, kteří proti sobě bojovali." Podle Svobody však jednání ukazují, že i Putin je ochoten diskutovat: "Putin ví, že s USA jednat musí. Trump mu říká: poslouchej mého zmocněnce, a on ho poslouchá."Podle Svobody se ukrajinský prezident ocitl mezi mlýnskými kameny. "On už nikdy nebude mít klidný život. Až skončí ve funkci, budou tu ti, kteří si s ním budou chtít vyřídit účty, ať už politické, nebo osobní," upozorňuje Svoboda. Navíc čelí vnitřní opozici včetně bývalého prezidenta Porošenka. "Ten vyjmenovává nesplnitelné podmínky a říká: dosáhl toho Zelenskyj? Nedosáhl," říká Svoboda. "Jeho pozice je složitá.""J.D. Vance buduje svou politickou kariéru a míří k prezidentské kandidatuře. Jeho vliv na Trumpa je obrovský,“ komentuje Svoboda roli amerického viceprezidenta a dodává, že Viceprezident a prezident USA spolu běžně nesedí v jedné místnosti, aby v případě atentátu či nehody byl vždy jeden k dispozici. Trump a Vance tuhle zásadu porušují, což ukazuje jejich úzkou spolupráci. "Vance se stal hlasem tvrdé linie a potvrzuje, že Trumpova administrativa nebude k Ukrajině přistupovat jako Bidenova." Podle bývalého ministra je jen otázkou času, kdy se Trump a Vance střetnou. „Oba mají velké ego a každý si myslí, že je ten lepší."Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Hostem podcastu Men's Factor byl chirurg a účastník několika misí s Lékaři bez hranic Tomáš Šebek. Operoval ve válečných konfliktech i v oblastech zasažených přírodními katastrofami, například po ničivém zemětřesení na Haiti.„Společným jmenovatelem většiny misí byla válka, lidé v krizových situacích si dokážou neuvěřitelně pomáhat, ale zároveň se v nich rychle stupňuje frustrace, která vede k agresivitě. To se děje všude a velmi rychle.“Na otázku, co považuje za prevenci válek, odpovídá překvapivě: „Energetická soběstačnost. Lidé a státy neustále hledají, kde získat zdroje, a to vede ke konfliktům. Kdybychom dokázali využít termonukleární fúzi, možná bychom tím některé problémy vyřešili.“ Jedním z nejtěžších momentů, které lékaři v krizových oblastech zažívají, je rozhodování o tom, kdo dostane péči a kdo ne. „Dostat 50 zraněných najednou a vědět, že můžeme zachránit jen 35, to je situace, kdy se Bůh stává lékařem na zemi. Musíte říct pacientovi, který dýchá, který vám rozumí, že mu nemůžete pomoci. To jsou chvíle, které člověk nezapomene.“ Šebek přiznává, že i po návratu domů je potřeba zpracovat psychické dopady těchto rozhodnutí. „Chodím k psychologovi. Je to naprosto normální. Zvlášť mezi muži by se o tom mělo mluvit víc,“ dodává.V rozhovoru s Hynkem Čermákem a Josefem Tomanem mluví i o prevenci ve zdravotnictví. Lidé si prý musí uvědomit, že zdraví je hlavně jejich zodpovědnost. Jednou z důležitých oblastí prevence je podle něj svalová hmota: „Kolik svalů naberete v produktivním věku, tolik budete na stará kolena pohledávat. A mimochodem, když v paneláku postavili výtah, lidé tam začali rychleji umírat. Schody jsou prevencí.“

Plán Evropské unie zavést emisní povolenky pro domácnosti může výrazně změnit rodinné rozpočty. Kdo a za co by měl platit, jaké dopady to může mít na ceny energií a proč se o tom zatím mluví jen opatrně? Poslechněte si nový Hrotcast s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.Banky v loňském roce odvedly na dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, méně než půl miliardy korun. O rok dříve to podle ministerstva financí bylo okolo 700 milionů. Celkový výnos z téhle mimořádné daně za rok 2024 činil 36,7 miliardy, což je pokles z 39,1 miliardy v roce 2023. Většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem. Proč to připomínáme? Protože původní plány ministra financí Zbyňka Stanjury byly jiné – výrazně vyšší.Windfall byl zaveden jako pokus pokrýt dopady energetické krize. Jak to ale skutečně dopadlo?„Podle toho, co ministerstvo financí tehdy říkalo, jsme jen u samotných bank předpokládali výnos až 33 miliard. Ekonomové a odborníci na bankovní sektor ale od počátku tvrdili, že to je nereálné,“ připomíná ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá v novém Hrotcastu.Redaktorka vysvětluje, jak konkrétně finanční instituce na Stanjurovy plány s mimořádnou daní zareagovaly. „Banky začaly ve velkém nakupovat státní dluhopisy, jejichž výnosy jsou osvobozené od zdanění, což je zcela legální praktika. Navíc tím pomáhají státu, protože čím větší je poptávka po státních dluhopisech, tím více klesají náklady na obsluhu státního dluhu.“Nicméně z výběru windfall tax už se stalo politikum. Aby ne, když nás na podzim čekají další sněmovní volby. Bývalá ministryně financí za ANO Alena Schillerová výsledek vládního výběru mimořádné daně označila za výsměch. „Banky se na to připravily a daňově optimalizovaly,“ kritizovala.Dalším tématem Hrotcastu jsou nápady, které zaznívají z vládního hnutí STAN. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák je přímo studnice takových nápadů a možná i test toho, co všechno voliči ještě unesou. Nedávno se rozpovídal na téma, jak zvýšit výdaje na obranu. Prý jedině tak, že budeme zvyšovat daně, což je lepší než škrtat.Kromě daně z nemovitosti jmenoval i daň z příjmu. A pak přišel zlatý hřeb: podle ministra můžeme více zdanit obchodníky na burze. „To by mohl být zajímavý zdroj příjmů,“ zauvažoval.„Irituje mě, že je STAN někdy řazen mezi ideově nevyhraněné. Nemyslím si to o něm. Oni prosazují a prosazovali levicová řešení. Ministr Dvořák mluvil o tom, že výnosy z obchodování jsou velmi málo zdaněné a srovnával to zcela nesmyslně se zdaněním práce,“ říká Malá.„Starostové by rádi danili ty, kdo vydělávají,“ dodává. A moderátor Pavel Štrunc připomíná slova senátora Ondřeje Lochmana ze STAN, který mluvil o tom, že když má někdo neočekávané zisky, je přeci sociálně spravedlivé, aby je odvedl.A jsme zpátky u windfall tax: ČEZ měl podle senátora neočekávané zisky, je tedy dobře, že z nich odvedl daň. „Kdybychom mu je nechali, šly by i minoritním akcionářům. Oni ale vydělali. A to, co bylo výrazně nad průměr, bylo zdaněno. To považuju za spravedlivé,“ řekl doslova Lochman.Posledním velkým tématem jsou emisní povolenky pro domácnosti. Jak to bude s daní ze zelené energie, čekají každou domácnost další výdaje na pokrytí evropské udržitelné ideologie? Čekají nás sociální bouře kvůli dopadu na peněženky občanů? Pusťte si nový Hrotcast.

Skoro dvacet let už Ostrava oceňuje činorodé obyvatele starší 65 let. Kdybychom měli být úplně přesní, tak na sklonku roku už to byl osmnáctý ročník ankety Senior roku.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skoro dvacet let už Ostrava oceňuje činorodé obyvatele starší 65 let. Kdybychom měli být úplně přesní, tak na sklonku roku už to byl osmnáctý ročník ankety Senior roku.

Kdybychom měli vážně brát všechny prognózy, které provázejí rozběhlý rok, pak bychom se měli připravit na opravdu velmi zlé časy. Čekají nás prý četné změny, geopolitické turbulence a vše je zahaleno mnoha hrozivými otazníky. Jakoby se zase nějak lámaly dějiny. Možná to tak bude, ale zpravidla to bývá spíše, že jejich konec se skoro nikdy nekoná a vše jde zhruba tak, jako dosud. Nebylo by až tak špatné, kdyby tomu bylo i tentokrát.

Kdybychom měli vážně brát všechny prognózy, které provázejí rozběhlý rok, pak bychom se měli připravit na opravdu velmi zlé časy. Čekají nás prý četné změny, geopolitické turbulence a vše je zahaleno mnoha hrozivými otazníky. Jakoby se zase nějak lámaly dějiny. Možná to tak bude, ale zpravidla to bývá spíše, že jejich konec se skoro nikdy nekoná a vše jde zhruba tak, jako dosud. Nebylo by až tak špatné, kdyby tomu bylo i tentokrát.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kdybychom s nimi byli, chodili s nimi na pivo, je to vyřešené,“ říká Tomáš Hlaváček, režisér filmu Dům bez východu. Jeho dokument, stejně jako snímek Dajori režisérského dua Nicolas Kourek a Martin Páv, rezonoval letošním ročníkem festivalu Ji.hlava. Oba filmy berou publikum do světa sociálního vyloučení, o kterém v debatě mluví i Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.

Brutální vyšetřovací metody, mučení a zákaz používání jmen. Ve věznici v Uherském Hradišti držel komunistický režim politické vězně v nelidských podmínkách. Anna Stránská založila spolek Memoria, který usiluje o důstojné využití prostorů věznice. „Celé nám to tu křičí do tváře, že záleží úplně na každém našem rozhodnutí a na tom, jak se každodenně chováme,“ říká v seriálu Narozeni do svobody, který vypráví příběhy mladých inspirativních lidí.

Brutální vyšetřovací metody, mučení a zákaz používání jmen. Ve věznici v Uherském Hradišti držel komunistický režim politické vězně v nelidských podmínkách. Anna Stránská založila spolek Memoria, který usiluje o důstojné využití prostorů věznice. „Celé nám to tu křičí do tváře, že záleží úplně na každém našem rozhodnutí a na tom, jak se každodenně chováme,“ říká v seriálu Narozeni do svobody, který vypráví příběhy mladých inspirativních lidí.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je manželka prezidenta republiky vyžírka? “Osobně bych slovo vyžírka nepoužil,” říká bývalý ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář a dodává, že paušální náhrada pro první dámu je zbytečná, současný systém funguje dobře. “Manželka prezidenta není ve vzduchoprázdnu, měla vždy sekretariát, má tiskového tajemníka i diplomatický pas, kde je napsáno, že je manželkou prezidenta.”  Sklenář zpochybnil načasování návrhu na paušální náhradu pro partnera prezidenta: „Řekl bych, že to není úplně nejšťastnější doba na takovéto kroky,“ Podle něj by bylo lepší, kdyby se stát soustředil na jiné priority. „Pokud bych já něco měl řešit, tak by to bylo důstojnější zabezpečení bývalých prezidentů,“ dodal. „Prezident má základní plat 340 tisíc korun, k tomu víceúčelovou náhradu 320 tisíc korun, což dohromady činí zhruba 650 tisíc korun měsíčně,“ říká Sklenář a dodává, že od příštího roku se náhrady zvýší na 380 tisíc korun měsíčně. Celkově tak prezidentovy odměny mohou dosáhnout až 900 tisíc korun měsíčně.  Sklenář zároveň upozorňuje, že víceúčelová náhrada je valorizovaná, což znamená, že její výše roste s inflací, a navíc je nezdaněná. „Je třeba říci, že náhrada není zdaněná, a kromě toho se valorizuje. V roce 2013 činila 150 tisíc korun, dnes je to 320 tisíc korun, a od příštího roku to bude 380 tisíc korun,“ dodává. Podle Sklenáře má tato vysoká víceúčelová náhrada zajistit nejen potřeby prezidenta, ale i pokrytí výdajů jeho manželky. „Lidé z NKÚ a Ministerstva financí nám vždy říkali, že od toho má prezident tak vysokou náhradu, aby z toho zaplatil i náklady své manželky,“ vysvětluje. Srovnává také odměny prezidenta s premiérem, který má náhrady výrazně nižší. „Předseda vlády má tyto náhrady ve výši 35 tisíc korun, zatímco prezident od příštího roku 380 tisíc korun. To je desetkrát tolik. A já si myslím, že to je určitý nepoměr mezi předsedou vlády a prezidentem,“ dodává. Sklenář také připomíná, že prezident má k dispozici státní bydlení, dopravu, ochranu, a další výhody, které jsou zajišťovány státem, což dále zvyšuje jeho celkové zabezpečení. „Prezident bydlí v Lumbeho vile a nepředpokládám, že platí nájemné, vodu, energie či stravu,“ říká. Celkově tedy Sklenář považuje stávající výši odměn prezidenta za nadstandardní a dostatečnou, a proto nepovažuje za nutné zavádět další náhrady nebo podporu, například pro manželku.  Miroslav Sklenář se v rozhovoru vyjadřuje také k roli první dámy, zejména k její práci a angažmá v charitě. Podle něj je role manželky prezidenta definována spíše zvykově než formálně a umožňuje jí přizpůsobit své aktivity podle vlastních možností a zájmů. K otázce charitativní činnosti Sklenář zdůrazňuje, že charita by měla být vykonávána dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu: „Bezpochyby manželka prezidenta vykonává činnosti ve prospěch prezidenta, ve prospěch státu... Ale co se týče charity, ta je ze své podstaty něco, co děláte zadarmo, ve svém volném čase. Pokud bychom někomu platili za charitu, už to není charita.“ „První dámy vždy měly poměrně bohatou korespondenci, mohly cestovat a podílet se na různých veřejných aktivitách, aniž by na to měly samostatný rozpočet,“ vysvětluje. Zároveň zmiňuje, že tyto činnosti jsou v praxi podporovány prostřednictvím zdrojů, které má prezident k dispozici. Pokud první dáma cestuje nebo se věnuje charitativní činnosti, často ji doprovázejí pracovníci kanceláře prezidenta a náklady jsou hrazeny z prostředků určených pro prezidenta. Sklenář také zmiňuje, že zvykové zakotvení role první dámy umožňuje flexibilitu, kdy každá první dáma může přistupovat k této roli podle svého uvážení. „Zvykovost nám umožňuje s tím flexibilně pracovat. Kdybychom to nějak ukotvili, tak by každá budoucí první dáma nebo první gentleman byli vázáni něčím, co by se složitě měnilo,“ říká.

Tisíce kilometrů dálnic. Miliardy do výzkumu a inovací. Impozantní čísla, která na první pohled mohou Češi Polákům jen závidět. Při přepočtu na hlavu však není polský výtlak tak působivý. V řadě ohledů jsme na tom i lépe.Do Polska se Češi v posledních letech dívají tak trochu se závistí – podobně jako dřív do Německa. Pár titulků z poslední doby. K českým hranicím se řítí další polská dálnice. Polské mzdy rostou, Česko ztrácí, Polsko přitáhlo další investici…Co do investic či infrastruktury nejsme za Polskem vůbec pozadu, odmyslíme-li si velikost a lidnatost našeho severního souseda.Přesto se tamní vlády v posledních letech odhodlaly k několika inspirativním krokům, které jsou hodné následování. „Není ostuda opisovat. Mohli bychom se inspirovat dobrými zákony a snižováním regulací, které vidíme u sousedů,“ začíná ekonom Dominik Stroukal, který šéfoval pracovní skupině NERV s cílem rozjet český růst.Česko je zatím stále bohatší než Polsko. Jenže zatímco český HDP od začátku pandemie stagnuje, Polsko roste a pomalu nás co do výkonu ekonomiky dohání. „Když to přepočítáme na paritu kupní síly, nejsou od nás Poláci tak daleko. Jsme na tom o tři až 15 procent lépe. Bez parity kupní síly jsme na tom o 30 až 50 procent lépe. V Polsku je levněji, ale když vyjedou do zahraničí, mají to tam dražší než Češi,“ porovnává ekonom Dominik Stroukal.Poláci se nebojí nakupovatNedávný polský růst táhla hlavně spotřeba. „Ten růst není dlouhodobý. Polská spotřeba se po covidu nezadrhla tolik jako u nás. Poláci nebyli tak pesimističtí jako my, věřili tomu, že mzdy porostou, že se z toho ekonomika dostane, a tak utráceli,“ říká Stroukal. I díky tomu se Polsko zařadilo mezi členské země Evropské unie, kde nejvíc roste nominálně průměrná mzda.„Poláci samozřejmě nastartovali tu ekonomiku rychleji než my. Kdybychom stagnovali tak, jak stagnujeme, a Polsko rostlo tak, jak rostlo ještě nedávno, protože i Poláci teď hodně zpomalili, tak by nás mohli jednou předběhnout. A to nechceme,“ říká Stroukal v podcastu Ve vatě. I proto se vláda i různé iniciativy pokoušejí český růst rozhýbat.Česko je typickou exportní ekonomikou, ale finální výrobky s vysokou přidanou hodnotou vznikají za našimi hranicemi. Polský ekonomický model je totožný. „Německo je pro Poláky největší obchodní partner. Oni jsou taky ‚montovna‘. Poláci jsou pro Němce pořád levná kvalifikovaná pracovní síla a řeší úplně stejný problém jako my: kde přidanou hodnotu vzít,“ podotýká ekonom.Polské dálniceSymbolem polského boomu jsou dálnice, ale země měla donedávna dopravní infrastrukturu horší než Česko. Ještě v roce 2009 ji protínalo jen 993 km dálnic. V další dekádě se však stavělo v Česku nevídaným tempem. Nyní regiony spojuje hotová dálniční síť, která čítá přes 5000 kilometrů.Nominálně obdivuhodné, ovšem na 38milionovou a podle rozlohy šestou největší zemi v EU nic extra, hodnotí Dominik Stroukal. „Polský zázrak není až zas tak zázračný. Jsou větší, v přepočtu na hlavu dálnice nevychází tak dobře. V přepočtu na obyvatele byly jen čtyři roky, 2010 až 2013, kdy dávali Poláci do silnic a dálnic víc než my,“ upozorňuje Stroukal.Povolení dálnic trvalo 13 letI čistě opticky je však v Polsku vidět, že se tam staví. „Když člověk přijede dneska do Varšavy, tak má pocit, že je v Singapuru. V Polsku se staví a staví se vysoko, u nás to prostě nejde,“ vadí Stroukalovi. „My chceme všichni investice, ale nechceme, aby stály zrovna v katastru naší obce. Je třeba odspodu zničit nimbyismus. Je třeba začít u obcí, ale to se teď nestane,“ říká ekonom s odkazem na fenomén NIMBY, v překlad „ne na mém dvorku“, a připomíná vládní angažmá hnutí STAN.Od zadání veřejné zakázky k podpisu smlouvy to v Polsku trvá jen 91 dní a vydání stavebního povolení zabere 290 dní. Získání stavebního povolení u šesti kontrolovaných dálnic trvalo podle zjištění NKÚ z roku 2020 průměrně 13 let.Za řadou polských investic stojí finance z evropských fondů. „Polsko čerpá nejvíc peněz z evropských fondů v celé Evropské unii. Ale když se to přepočítá na hlavu, tak jsme na tom dlouhodobě plus minus stejně. Navíc Polsko je hodně zemědělské. Ale my nejsme schopní postavit cyklostezku mezi třemi obcemi, protože se jedna zablokuje. V Polsku je využití dotací efektivnější,“ míní Stroukal.Další dálnice už z evropských peněz po roce 2028 nepostavíme. Peníze z fondů mají putovat primárně na jiné věci, než je infrastruktura. Navíc Česko přejde výhledově od příjemců dotací k čistým plátcům. „To přijde velice brzy a my budeme smutní, že jsme ty reformy nenakopli před deseti lety,“ říká Stroukal.Bude Polsko jaderná velmoc?Do výzkumu a vývoje investujeme víc než Polsko. V případě Česka jde o dvě procenta HDP, v případě Polska pouze o 1,5 procenta. „V Polsku by chtěli dostat vědu s výzkumem na vyšší procenta HDP a klidně i víc na dluh,“ avizuje Dominik Stroukal. Na dluh nemají problém financovat ani transformaci energetiky.Polsko je nejvíc závislé na uhlí z celé EU. „Teď do toho šlapou. Snaží se svoji pozici nejvíc uhelné ekonomiky zvrátit. Soláry a větrné elektrárny jim vyrobily víc energie, než jsou schopní spotřebovat,“ všímá si Stroukal. Ale sází i na jádro.Mezi roky 2033 až 2043 plánují spustit hned šest velkých reaktorů. „Pro investory je Polsko zajímavější už třeba jen kvůli tomu, že jsou větší. Ale jsou i přívětivější, neházejí jim tolik klacky pod nohy, takže je dost možné, že jaderné bloky dotáhnou a u nás se to nepodaří,“ přemýšlí Stroukal s tím, že kvůli jádru se taky Polsko nebude zdráhat zadlužit.„Mám docela rád naši skepsi vůči dluhu. Poláci za pár let tímhle tím tempem překročí Maastrichtská kritéria, u nás se nám díky konsolidaci podařilo problém odvrátit do daleka,“ kvituje Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Tak to jste zabili, to jste opravdu zabili, vzkazují nám občas posluchači, a přitom netuší, že pod maskou sebevědomých nájemných zabijáků české filmové kritiky se skrývají ňoumové, kteří doma louskají filozofické knihy, opečovávají pokojové rostliny a kocoura Péťu. Někdy ale prostě musíte vstát z gauče a stát se tím, čím opravdu chcete být. Kdybychom tak věděli, co to je…Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tak to jste zabili, to jste opravdu zabili, vzkazují nám občas posluchači, a přitom netuší, že pod maskou sebevědomých nájemných zabijáků české filmové kritiky se skrývají ňoumové, kteří doma louskají filozofické knihy, opečovávají pokojové rostliny a kocoura Péťu. Někdy ale prostě musíte vstát z gauče a stát se tím, čím opravdu chcete být. Kdybychom tak věděli, co to je…

Loni přibylo do sejfů centrálních bank po celém světě v součtu přes tisíc tun zlata. Mezi rekordmany byla i Česká národní banka. Ve třetím kvartále loňského roku byla dokonce pátým největším kupcem zlata mezi centrálními bankami na světě. Aktuálně drží 31 tun zlata.Guvernér Aleš Michl se zavázal, že by chtěl mít do pěti let v trezorech ČNB dokonce 100 tun zlata, což by bylo nejvíc v historii. „Náš guvernér chce diverzifikovat, nemá úplně za cíl zisk. Centrální banka se tím snaží zvýšit kredibilitu té instituce. Jakkoliv to neznamená, že naše peníze jsou kryté zlatem, že si tam člověk pro to zlato může dojít,“ vysvětluje motiv české „zlaté horečky“ ekonom Dominik Stroukal.„V objemu je to jenom pár procent, těch 31 tun zlata, co tam dneska máme, není zas tak velká položka oproti těm skoro čtyřem bilionům korun, co jsme tam měli zejména v eurech nakoupených po devizových intervencích, po kurzovém závazku.“Dlouhodobě mají největší zlaté rezervy samozřejmě Spojené státy, nějakých 8100 tun, následují Německo, Itálie, Francie a Rusko.Češi a zlato: Každý desátý má doma zlaťákZlatá horečka zasáhla i drobné střadatele a retailové investory, ačkoli je jejich podíl na obchodovaných objemech malý. Zhruba každý šestý Čech proto podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou mincovnu investoval do zlata a každý desátý má doma zlatou minci nebo cihličku. „My jsme, co se investic týče, konzervativní, vidíme to na vztahu Čechů k nemovitostem. Co je doma, to se počítá. Navíc se tady i rozjel byznys se zlatem,“ hledá důvody Stroukal.Kvůli diverzifikaci patří zlato i do běžného portfolia, maximálně by ale mělo tvořit do 10 procent. „Když na to lidé mají, proč ne. Každý máme jiný příběh, jiný vztah k riziku a dává nám smysl něco jiného. Já rád udělám radost dceři nebo manželce zlatým šperkem. Ale vím, že to nepotřebuju proměnit na hotovost okamžitě. Spíš svůj zlatý poklad přesouvám na další generaci,“ upozorňuje Stroukal na to, že zlato nelze prodat stejně snadno jako třeba akcie.Zlato je tradičně považované za uchovatele hodnoty, zároveň je volatilní a jeho cena citlivě reaguje na veškeré mezinárodní krize. Aktuálně opět osciluje kolem historického maxima. Jedna trojská unce (31,3 g zlata) se obchoduje za 2300 dolarů, tedy zhruba 54 000 korun. Ještě před deseti lety stála 1300 dolarů.Cena může jít ještě výš, míní ekonom z Metropolitní univerzity Praha Stroukal. „Protože Putin, protože Hamás, protože to vypadá na vysoké úrokové sazby po delší dobu, protože v Americe může vyhrát volby Trump. Divokých věcí, které se dějí kolem nás, je celá řada.“A právě v časech vysokých rizik se lidé ke zlatu tradičně uchylují. Jako pojistka podle Stroukala funguje dobře. „Já jsem relativně fanoušek zlata. Chápu ho ale spíš jako pojištění nebo spoření než jako investici. Nečekám od toho to, co od akcií,“ říká ekonom.„Zlato je kolektivní deziluze“Kov totiž nevyrábí žádnou přidanou hodnotu jako firmy, jejichž akcie si můžeme koupit. „Nemá výnos, nemá nájem, nemá úrok, nemá dividendy. Ale pokud je po něčem poptávka a nabídka není nekonečná, tak to hodnotu má. Velká část vzniká tím, že si myslíme, že to ostatní taky hodnotí jako vzácné. Je to taková kolektivní deziluze. Stejně jako u umění, bitcoinu,“ míní Stroukal.Americký ekonom Jeremy Siegel porovnával výkonnost jednotlivých tříd aktiv na americkém trhu v období 1802 až 2006. „O parník“ vyhrály akcie. Zlato skončilo jako druhé nejméně výnosné aktivum hned za hotovostí. Roční zhodnocení činilo v průměru pouhých 0,33 procenta.Dokázalo sice porazit inflaci, ale jeho hodnota se za 204 let (po očištění od inflace) zvýšila jen dvojnásobně. Naproti tomu akcie se svou reálnou výnosností 6,8 procenta za rok dokázaly svou hodnotu zdvojnásobit v průměru zhruba každých 10 let.„Kdybychom se na to podívali po opuštění zlatého standardu, po Nixonově šoku v roce 1971, tak by to vycházelo výrazně líp. Ale je pravda, že na dlouhých časových řadách zlato výnos nemá. Krátké bondy nebo nemovitosti taky nic moc v dlouhé řadě neudělají, ale v kratším horizontu to vychází docela dobře,“ míní Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Historicky nejdelší československé čekání na další zlatou medaili z MS se odehrálo mezi lety 1949 a 1972. Po srpnu 1968 navíc dodala hokejovým bitvám s dominantním výběrem SSSR speciální náboj touha pokořit okupanty aspoň na ledě.Světový šampionát se měl v Praze hrát už necelý rok po okupaci v roce 1969. Ale to vzhledem k náladě ve společnosti vůbec nebylo možné. Hrálo se ve Stockholmu a českoslovenští hokejisté tam po dvou výhrách se Sověty svým soupeřům nepodali ruce a ještě si někteří z nich přelepili komunistické hvězdy na státním znaku svého dresu. Doma byli oslavovanými hrdiny, jenže nové z Moskvy dosazené komunistické vedení země postupně rozjelo „normalizaci“, která i jen symbolický odboj postupně otupovala.V roce 1972 už normalizátoři došli k závěru, že mají situaci pevně v rukou, a tak se v Praze konečně mohl uskutečnit světový šampionát, po tři roky odkládaný. Protřelí komunističtí manipulátoři školení z Moskvy ale nenechali nic náhodě. Před startem mistrovství svolali všechny novináře na sekretariát KSČ a nepokrytě jim vyhrožovali. Ve Sportovní hale, kde se šampionát konal poprvé, byly rozmístěny kamery monitorující sebemenší prohřešky.První řadu sedadel za mantinelem obsadili při každém zápase zvláštně uniformně se chovající „civilisté“ a na schody mezi sektory před zahájením zápasů vždy napochodovaly estébácké kordony příslušníků s bílými helmami. Ti se ještě víc „proslavili“ později v listopadu 1989. V roce 1972 během šampionátu sem tam vyvedli některého z diváků, který se podle jejich názoru choval až příliš spontánně či divoce. Takové byly výchozí podmínky turnaje.„Ti policajti se vůbec nekoukali na hokej, dívali se do hlediště, aby tam nebyla nějaká výtržnost. Pochopitelně. Byl to první start ruského mančaftu po okupaci v Praze,“ vzpomíná v rozhovoru pro podcast Nosiči ledu na pražský šampionát po více než půl století jeho tehdejší účastník, reprezentační obránce Vladimír Bednář. „Čekali, že něco bude, no a nebylo. Protože jsme je porazili, tak byl klid. Kdybychom prohráli, tak by bylo kdovíco,“ dodává.Zlatou medailí z domácího šampionátu zakončil Vladimír Bednář svou fantastickou první pětiletku jako profesionální hokejista, během níž dvakrát vyhrál s Duklou Jihlava domácí titul a ze tří světových šampionátů a jedněch olympijských her pokaždé přivezl medaili. Tím si bohužel svou dávku štěstí vybral. Půl roku po šampionátu ho nešťastně odražený puk trefil do oka a dlouho nebylo jisté, zda úplně neoslepne. Nakonec se nejhorší prognóza nepotvrdila a díky své buldočí zarputilostí se znovu dokázal vrátit na ligové stadiony, i když měl značná omezení. Pověst jedné z největších plzeňských hokejových legend mu každopádně nikdo vzít nemůže.Jak se k hokeji dostal? Jak prožíval své premiérové mistrovství světa v roce 1969, kde došlo k legendárním vítězným soubojům se sovětskou sbornou? A jak se mu na sklonku kariéry hrálo nejprve v Norsku a potom v hokejově exotické Jugoslávii? O tom všem mluví Vladimír Bednář v šesté epizodě podcastové série Nosiči ledu.

Kdybychom propojili lidské mozky přímo, mohlo by to odstranit nedorozumění mezi lidmi. S takovou myšlenkou se americký student Samay Lakhani z Kolumbijské univerzity pustil do výzkumu takzvaného mozkově-počítačového rozhraní. Snímat a překládat řeč mozkových buněk ale není vůbec jednoduché. Nechtěného čtení myšlenek se proto podle něj nemusíme bát.

V úterý to bylo přesně 25 let od vstupu Česka, Polska a Maďarska do Severoatlantické aliance. Výročí připomíná konference s názvem „Naše bezpečnost není samozřejmost“, během které na Pražském hradě vystoupili třeba prezident Petr Pavel, bývalý americký prezident Bill Clinton nebo premiér Petr Fiala. „Kdybychom nebyli členy NATO, měli bychom mnohem horší spaní. Bezpečnost je podmínkou pro prosperitu státu,“ soudí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Moderuje Tomáš Pancíř.

V úterý to bylo přesně 25 let od vstupu Česka, Polska a Maďarska do Severoatlantické aliance. Výročí připomíná konference s názvem „Naše bezpečnost není samozřejmost“, během které na Pražském hradě vystoupili třeba prezident Petr Pavel, bývalý americký prezident Bill Clinton nebo premiér Petr Fiala. „Kdybychom nebyli členy NATO, měli bychom mnohem horší spaní. Bezpečnost je podmínkou pro prosperitu státu,“ soudí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Moderuje Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jízda z obou stran. První poločas, ve kterém si Sparta na Liverpool sundala rukavice a rozdala si to s lídrem Premier League na férovku. Ze zápasu nakonec vyšla výsledkově zpráskaná, ale stejně zanechala dojem. A to i na špičkové české fotbalové odborníky ve Studiu iSport.cz.   “Byl to krutý výsledek. Kdybychom dali góly stranou, skoro bychom řekli, že Sparta byla lepší. Ale rozhodují góly a ty nedala,” potěšil výkon Letenských někdejšího trenéra a šéfa akademie Sparty Jaroslava Hřebíka, který byl hostem ve Studiu iSport.cz. “Takové zápasy, jako se hrají v Premier League, teď sehrála Sparta. A poučí se z toho, protože se neustále zlepšuje.”   “Mohla a měla vytěžit víc gólů,” mrzí Jakuba Podaného. “Sparta se snažila hrát náročně, naběhala se a ve druhém poločase bylo vidět, že už kondičně nezvládá. Tyto zápasy ji můžou posunout a díky tomu mohou některé situace zvládat rychleji,” dodává.   Ačkoliv jsme ve Studiu iSport.cz hodnotili hned po dohrání zápasu Sparty s Liverpoolem, velký duel odehrála i Slavia na San Siru. A protože obě ‘S' spolu odehrála v minulém týdnu dvě derby, zhodnotili jsme si i dlouhodobý vývoj sešívaných v současné sezoně. Jak datová analýza, tak hodnocení expertů ve studiu v lecčems otevírá oči.   “Přijde mi, že Slavia ztratila rychlostní typy,” všímá si Podaný. “Není v krizi, ale bylo vidět i v derby, že především potřebovala eliminovat Spartu a nemohla najít extra recept. Z hlediska kondiční přípravy mají možná naběhané stejné metry, ale už ne v takové intenzitě,” soudí dál. “Slavia zpomalila,” souhlasí Hřebík. “A čím zpomalíte? Pohybem, vědomou součinností, prudkostí přihrávek, aktivnější hrou na menším prostoru,” vyjmenovává další aspekty.   Podívejte se na celé Studio iSport.cz!   0:00 Hodnocení zápasu: Nebýt gólů, Sparta byla i lepší, hrála jako z Premier League 11:57 Vývoj Sparty. Jak Priske raketově posunul Spartu a co jí konfrontace s top soupeřem prozradila? 21:35 Které individuality vysvitly z evropské konfrontace? Vitík jako nejzajímavější odchovanec Sparty 34:40 Slavia zpomalila, ztratila rychlostní typy. Je na tom fyzicky hůř než Sparta, ustoupila od kvalitní hry

Úzkosti a jejich lidé 3. - Smích léčí a vděčnost je důležitá. Všichni to víme, a přesto to v boji proti úzkosti tak málo využíváme. Dobrým příkladem nám může být apoštol Pavel, který nás k radosti opakovaně vyzývá. Kdybychom sami sebe nebrali tak vážně a zaměřili se radši na lidi kolem, třeba by byl život hezčí a radostnější.

Přijmout euro až v roce 2030 může být pozdě, říká Jana Matesová. „Euro vnímám jako pojistku proti tomu, abychom nebyli odtrženi od Západu a zataženi k Východu,“ uvedla ekonomka. Nejdřív ho podle ní ale budeme mít za pět let.Konkrétní ekonomický přínos eura lze jen stěží vyčíslit. Podle ekonomky Jany Matesové by přesto přijetí společné evropské měny mělo být strategickým cílem číslo jedna. Kvůli rozpínavému Rusku. „Euro vnímám jako pojistku – ne stoprocentní, ale vysokou – proti tomu, abychom nebyli odtrženi od Západu a zataženi k Východu,“ řekla v podcastu Ve vatě.Jako odstrašující příklad uvádí Maďarsko. „Jen podle toho, co víme z veřejných zdrojů, jel ministr zahraničí Maďarska dvakrát v průběhu podzimu do Ruska vyjednávat nákup plynu na dluh. My pochopitelně nevíme, co všechno tam museli Maďaři naslibovat. Ale z praktického jednání maďarských politiků víme, že toho asi bylo hodně,“ předpokládá Matesová.Na Hrad může dosednout kdokoliK přijetí eura by se čeští politici podle ní měli rozhoupat rychle. „Realisticky euro budeme mít nejdřív na přelomu let 2028 a 2029. Musíme ale cílit na to, abychom ho neměli později než v roce 2030. Dokonce se mi zdá, že i rok 2030 je pozdě,“ má za to Jana Matesová, která přitom dříve na rychlou konverzi nijak netlačila.Svět se ale dramaticky změnil. Všechny evropské země zbrojí jako o závod, aby předešly zatažení Evropy do války. „To vnímají i trhy. Jsou strašně nervózní, s obrovskou volatilitou. A samozřejmě se budou v téhle situaci uchylovat k rezervním měnám, což česká koruna není. Je dobré, aby Česko v této době nemělo měnu, která se dá tak snadno rozkývat,“ vysvětluje.Po zániku české měny by naše země z větší části přišla o autonomní měnovou politiku. Co kritici eura považují za nedostatek, Matesová vnímá jako pozitivum. „Za tragédii to nepovažuju. Česká měnová politika je zcela v rukou prezidenta republiky, který jmenuje bankovní radu. A na Pražském hradě může usednout klidně někdo, kdo bude mít velice přátelský vztah k Rusku a Číně. Pak se může zopakovat to, co se u nás stalo mezi roky 1940 až 58, kdy se na příkaz Kremlu zcela změnila měnová politika.“Euro nedovolí tolik rozhazovatEuro je podle ekonomky, která dlouhé roky Česko zastupovala při Světové bance, taky zárukou zodpovědnější fiskální politiky. V ní Česko už nepatří mezi premianty, trend je neblahý. „Dneska má eurozóna poměrně tvrdá fiskální pravidla, která před řeckou krizí neměla, ale asi polovina zemí je nedodržuje. Nicméně od roku 2020 mají mnohem stabilnější a zdravější fiskální politiku než Česká republika,“ řekla Matesová.Kdybychom měli euro už před poslední inflační vlnou, růst cen by byl podle Matesové nižší. Fiskální pravidla eurozóny by nám nedovolila tolik „rozhazovat“, míní Matesová. „Inflace by se tolik nerozjela. My jsme v letech 2020, 21, 22 a po část roku 23 byli nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie. U nás  byla nejméně zdravá fiskální politika ze všech zemí eurozóny.“Podle čerstvé analýzy Ministerstva financí a České národní banky by přitom Česko letos nebo příští rok mohlo splnit maastrichtská kritéria nutná pro přijetí společné měny. „Já jsem trošku skeptická ohledně splnění jednoho kritéria, a to je kritérium inflace,“ podotýká Jana Matesová.Čeká Česko po zavedení eura zdražení? Zvýší se růst České republiky a vzrostou mzdy? A jaké jsou argumenty proti zavedení eura? Poslechněte si celý podcast Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ctnosti a neřesti komunity 2. - Seznamy ctností (co chválíme, rozvíjíme a podporujeme) a neřestí (co naopak potíráme, protože to vztahy v komunitě ničí) je dobré pojmenovat, jen tak se díky tomu můžeme orientovat v tom, co je důležité. Poté, co jsme se podívali na komunitní neřesti, jsou na řadě ctnosti, které Pavel nazývá v listu Galatským jako ovoce Ducha. Zatímco skutky těla nás pohlcují a vedou nás ke vzájemnému požírání, ovocem Ducha se nasytíme, plně a čerstvě. Kdybychom měli před sebou plnou mísu ovoce, nepotřebovali bychom žádný zákon, pravidla ani přikázání. Duch by řídil náš život, my bychom byli šťastní pasažéři. Jako komunita Elementu přidáváme mezi naše ctnosti také svobodu, pokoru, otevřenost, štědrost a konzisentnost.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu podpořil přijetí eura. Mělo by to Česko udělat? Pokud ano: kdy? „Kdybychom se vnitřně zavázali k nějakému harmonogramu a soustředili se, abychom dokázali splnit maastrichtská kritéria, tak bychom byli schopní přijetí do čtyř let,“ popisuje bývalý ministr financí a rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu podpořil přijetí eura. Mělo by to Česko udělat? Pokud ano: kdy? „Kdybychom se vnitřně zavázali k nějakému harmonogramu a soustředili se, abychom dokázali splnit maastrichtská kritéria, tak bychom byli schopní přijetí do čtyř let,“ popisuje bývalý ministr financí a rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu podpořil přijetí eura. Mělo by to Česko udělat? Pokud ano: kdy? „Kdybychom se vnitřně zavázali k nějakému harmonogramu a soustředili se, abychom dokázali splnit maastrichtská kritéria, tak bychom byli schopní přijetí do čtyř let,“ popisuje bývalý ministr financí a rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdybychom přirovnali vládnutí k filmu, dalo by se na adresu kabinetu Petra Fialy uvést: slibný námět, odbytý scénář, mizerné dialogy a slabí herci. Přiznejme pětikoalici dobrou vůli dát Česko do pořádku. To se ale těžko dělá, když jste omezení ideologickými mantinely.

Třicet čtyři let. To už je přes třetinu století, skoro dvě generace. A tolik let už uplynulo od slavných listopadových dnů roku 1989. Kdybychom se tehdy dívali dozadu o tolik let, došli bychom k roku 1955. Odečteno od konce druhé světové války by to byl rok 1911. Byly to zkrátka vždy před třemi desetiletími úplně jiné doby.

Kdybychom měli popsat stručně stav české společnosti v době 34. výročí sametové revoluce, která odstartovala pád komunistického režimu, nejlépe by se možná hodily výrazy „bezcílnost“ a „přešlapování na místě“.

„Dnes už se řadíme mezi střední až větší evropské nevládní organizace a střední ze světového pohledu. V číslech je to přes tři tisíce zaměstnanců,“ říká Šimon Pánek, šéf Člověka v tísni. Velký rozdíl oproti kořenům této neziskovky, která začínala jako parta nadšenců. I proto byla pro nejznámější českou neziskovku stěžejní digitalizace. „Z našich destinací máme každoročně 1,7 milionu dokladů pro účetnictví. Kdybychom to sem měli vozit z celého světa, tak bychom se zbláznili,“ říká Pánek, jehož společnost tak využívá řešení od technologické firmy SAP.

Pavel Daniš a Vojtěch Daniš, otec a syn, oba strojvedoucí. To jsou další hosté, kteří v rámci seriálu Týden na kolejích, díky kterému jste na Radiožurnálu mohli slyšet příběhy lidí, jejichž život je úzce spojen se železnicí, hovoří o své profesi a o lásce k železnici. Je práce strojvedoucího opravdu taková romantika, jak si mnozí z nás představují? Jak vypadá pohled z kabiny strojvedoucího? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je normální procházet krizemi a jen skrze ně rosteme. Nevím, kde jsme přišli na to, že máme mít jen lehký život,“ žasne mentorka a koučka. „Kdybychom ho takový měli, byli bychom skleníkové kytičky.“ Jak tedy dosáhnout stavu spokojenosti, existují na to nějaké techniky? V čem se liší práce lektora a kouče? Kdy ji napadlo jít na Instagram? Co objevila na sítích? Proč si postavila dům u moře?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Parlamentní sezóna vrcholí. Poslanci schválili sérii sociálních zákonů a Andrej Babiš prohlašuje, že přichází nová totalita. Proč? Došlo ke zrychlenému projednávání, i když pevné hlasování nastalo až po 36 hodinách sněmovní rozpravy. Andrej Babiš navíc prohlásil, že vláda „okrádá naše důchodce, kteří vybudovali naši zem.“ Kdybychom chtěli být podobně demagogičtí, mohli bychom říct: Naopak dochází k okrádání lidí v aktivním věku, kteří právě budují naši zemi. Co to znamená? Babiš jednostranným prosazováním zájmů seniorů vyvolává protitlak u lidí v aktivním věku, čímž se porušuje křehká mezigenerační rovnováha. Jak to dopadne? Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Občas z režie glosuje i Martin Bartkovský. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.pickey.cz/kecyapolitika

Jak přistoupí opoziční poslanci ke sněmovnímu jednání o snížení valorizace důchodů? Proč opozici vadí návrh, aby část členů mediálních rad volili místo poslanců senátoři? A jak se chce hnutí Svoboda a přímá demokracie bránit ohlášené snaze Andreje Babiše přetáhnout voliče SPD k hnutí ANO? Tomáš Pancíř se ptal předsedy hnutí SPD, poslance Tomia Okamury.

Když v roce 1951 natočil Martin Frič film Císařův pekař a Pekařův císař, dostal se Rudolf II. Habsburský do povědomí širšího publika. Popisuje tam jeho zálibu v umění, ezoterice a okultních vědách. Rudolfínská Praha je pak přímo pojem, kterým dodnes označujeme období, kdy bylo hlavní město centrem evropského dění. Byl ale Rudolf II. jen nějaký podivín, nebo se zasloužil o rozvoj celého císařství?