Podcasts about sociolog

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

El gabinete de seguridad israelí ha aprobado los planes de Netanyahu de invadir la ciudad de Gaza. En Las Mañanas de RNE hablamos con José Abu-Tarbush, profesor de Sociología de las Relaciones Internacionales en la Universidad de La Laguna. "Hamás sigue siendo la excusa que tiene Netanyahu para prolongar sin fecha de término esta ofensiva militar. El único propósito del líder de la oposición es la deportación de palestinos a terceros países", señala Abu-Tarbush, que también se ha referido a la nula capacidad de defensa que tiene Hamás. "Su dirección política y militar ha sido eliminada". Entrevista completa en RNE Audio.Escuchar audio

ACTUALIDAD UNIVERSITARIA Egresada de la UNAH realiza pasantía en el BID, sede de Washington ¿Quiénes son los candidatos a diputados por Atlántida que participan en coloquio de la UNAH?Inicia XIX Congreso Centroamericano de Sociología en la UNAH Récord histórico: Presencia Universitaria supera los 7.2 millones de visualizaciones durante los Juduca 2025

Mazón analiza en 'Herrera en COPE' la situación del turismo en pleno verano de 2025

Hugo Haime Hugo Haime es licenciado en Sociología de la Universidad de Buenos Aires, consultor y analista político. A lo largo de su carrera participó en más de cien campañas electorales. Textuales:

A pocos meses de la elección presidencial, el clima político en Chile es bastante tenso, incluso al interior de cada conglomerado. Octavio Avendaño, doctor en Ciencias Políticas y director del departamento de Sociología de la U. de Chile, analizó la situación política del país y la evolución de los partidos.

Alfredo Ocampo Zamorano es un destacado poeta, científico social e investigador académico colombiano-estadounidense, nacido en Cali en 1930. Su trayectoria abarca la literatura, las ciencias sociales y la docencia universitaria, con una notable presencia tanto en Colombia como en el ámbito internacional. Doctor en Ciencias Jurídicas y Económicas por la Universidad Javeriana (1957). MBA dirigido por Peter Drucker en la Universidad del Valle (1966). Ph.D. en Sociología de la Universidad de Columbia, Nueva York (1972), donde estudió bajo la tutela de reconocidos académicos como Lucien Goldman, Inmanuel Wallerstein y Robert Merton. Ha desempeñado roles como profesor e investigador en diversas instituciones, incluyendo la Universidad del Valle, la Universidad Javeriana y la Tulane University en Nueva Orleans. Además, ha sido consultor para el Banco de la República y ha trabajado en investigaciones sobre líderes de opinión en Colombia. Como poeta bilingüe, Ocampo Zamorano escribe en inglés y español. Entre sus obras más destacadas se encuentran: Poemas Reunidos (1974), que le valió el Primer Premio Nacional de Poesía de Colcultura en 1973. La Savia Sin Nombre (1975). Bitácora, año dos mil (2002). Desde las mil colinas de Ruanda (2008). Farewell: Poems in American-English, 1995–1999. También ha sido galardonado con el Premio Nacional de Poesía en el Año Internacional de la Mujer (1976) y recibió una mención de honor en el Premio Nacional de Poesía Alférez Real (1989). unto a la poeta Guiomar Cuesta Escobar, fundó Apidama Ediciones, una editorial dedicada a promover la poesía afrocolombiana y la literatura escrita por mujeres. Han compilado antologías como ¡Negras Somos! y Poesía colombiana del siglo XX escrita por mujeres, contribuyendo significativamente a la visibilización de voces tradicionalmente marginadas en la literatura colombiana. El 4 de septiembre de 2023, Alfredo Ocampo Zamorano fue nombrado miembro honorario de una academia, destacando su invaluable contribución a la literatura y las ciencias sociales. Su vida y obra reflejan un compromiso profundo con la poesía, la investigación social y la promoción de la diversidad cultural, consolidándolo como una figura influyente en el panorama intelectual colombiano e internacional.

Vorbim cu Remus Ioan Ștefureac, sociolog, analist politic, om cu mintea limpede și cuvintele bine cântărite. Îl știți poate din studiile care zguduie știrile de seară sau din analizele care pun în cuvinte ceea ce noi ceilalți doar simțim vag: unde merge România și ce mai vrea poporul ei. Dar dincolo de statistici și procente, cu Remus Ștefureac vorbim în această seară despre ceva mult mai profund: despre trecutul care nu trece. Despre comunism, despre oamenii zdrobiți în închisori și despre nostalgia periculoasă după "vremurile alea". O conversație despre adevăruri incomode, despre cum se naște mitul dictaturii blânde și despre ce putem face ca istoria să nu fie rescrisă cu pixul uitării. 00:01:33 - Am vorbit despre căldurile de azi și de pe vremea când eram tineri și nu ne plângeam așa ușor. Radu a fost la piață după zmeură și a dat peste niște cartofi Lungulețu. Cătălin a fost la cramă, unde vinul e bun și poveștile și mai bune. Și avem și câteva bancuri noi. 00:41:30 - Nostalgia cuprinde Romania. Remus Ștefureac, sociolog. 02:15:24 - Spuma filelor vine cu Ha - Joon Chang - Economia comestibilă, Nicola Pugliese - Nava neagră, Adrian Jicu Maiorescu - confesiunile unui stoic, Florin Bican - Răsciclopedia de povești  02:46:55 - (P) Mirela Nemțanu, director executiv Hospice, Casa Speranței - În luptă cu suferința semenilor noștri 03:30:01 - Recomandări culturale cu Diana Popescu

Kampaň před říjnovými parlamentními volbami bude pomalu nabírat na intenzitě. Ostrou fázi lze podle expertů očekávat až v září. „Jsou strany, které ani nemají předvolební program a snaží se ho mediálně obcházet. Chybí to, protože páteří strany je koherentní vize,“ říká sociolog Daniel Prokop. Dalšími tématy budou emisní povolenky, transformaci energetiky, proměny metodiky předvolebních průzkumů nebo faktory, které určují, jak se voliči rozhodují.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Líderes que parecen utilizar los inculcados sentimientos patrióticos para favorecer sus intereses personales Un patriota del miedo. Como todo mandatario que envuelto en la bandera con las que limpia sus cubiertos entrega discursos patrióticos, nacionalistas y heroicos! ECDQEMSD podcast episodio 6081 Patriotas del Miedo Conducen: El Pirata y El Sr. Lagartija https://canaltrans.com Noticias del Mundo: Celebrando con barras y estrellas - Trump y la ley grande y hermosa - El partido de Elon Musk - Los pastores y la política - Las Fiestas Lagartijiianas ya se sienten - Semifinales del Mundial de Clubes - La despedida de Ozzy Osbourne y Black Sabbath Historias Desintegradas: Todo lo diabólico - Madre de educación religiosa - Ni Power Rangers, ni Thundercats, ni Halcones Galácticos - Pecaminoso - Nietzsche se le cuadra a mi jefa - Desbalance en la memoria - Sociología, holística y tecnología - De instituciones y creencias - La necesidad de un dios - Búsqueda espiritual - Dios I.A. - Bowie como el verdadero mesías - Día del Cóndor - Día del cacao y más... En Caso De Que El Mundo Se Desintegre - Podcast no tiene publicidad, sponsors ni organizaciones que aporten para mantenerlo al aire. Solo el sistema cooperativo de los que aportan a través de las suscripciones hacen posible que todo esto siga siendo una realidad. Gracias Dragones Dorados!! NO AI: ECDQEMSD Podcast no utiliza ninguna inteligencia artificial de manera directa para su realización. Diseño, guionado, música, edición y voces son de  nuestra completa intervención humana.

En este episodio de CO3, hablamos de un tema crucial: el reciclaje. ¿Por qué todavía nos cuesta tanto hacerlo bien? Nos acompañan Juan Francisco Bejarano Bella y Adolfo José Torres Rodríguez, profesores del Departamento de Sociología y responsables del estudio presentado por la Cátedra de Residuos UGR-Diputación. Juntos exploramos las resistencias sociales al reciclaje en la provincia de Granada, las excusas más comunes de quienes no reciclan. También hablamos sobre los próximos pasos en esta línea de trabajo y lanzamos un mensaje de conciencia y acción. ¡Escúchalo ahora y reflexionemos juntos sobre cómo mejorar nuestras prácticas de reciclaje! --------------------------Radiolab, la radio universitaria de la Universidad de Granada, es un espacio de participación de la comunidad universitaria abierto a la ciudadanía. Nuestra universidad, como institución de aprendizaje está abierta al conocimiento y al debate. Desde su autonomía proporciona espacio para un debate libre y crítico, abierto a la pluralidad de voces y a la demandas de la sociedad dentro del marco de los derechos humanos y de los valores de nuestra institución. De este modo, constatamos que las opiniones vertidas en nuestros programas son exclusiva responsabilidad de quienes las emiten, sin representar un posicionamiento de la institución como tal. Defendemos la libertad de expresión y la comunicación en el espacio público como una forma de hacer ciudadanía y avanzar en el conocimiento. 

Byla doba, kdy na naše prožívání měla vliv technologie, třeba telegraf, rádio anebo telefon. Dnes prožíváme skrz technologie anebo díky technologiím. Jen si to mnozí neuvědomujeme. Nebo dokonce žijeme v iluzi, že to nějak ovlivňujeme.Navíc si někteří lidé myslí, že je jedno, jestli někdo má data o našem životě a klidně jakkoli podrobná - když přece nic zlého nedělám, tak se mi ani nic zlého nemůže stát! No, neplatí to úplně - a o tom to dneska bude.https://herohero.co/petrhorky00:00 Technologie určují jaký žijeme život.08:07 Hesla.16:01 Chytré hodinky, poloha a zdraví.21:27 Cvičení a běžecké aplikace.26:40 Pohyblivá zařízení.33:01 Aplikace, web, mobil, hry a zábava.46:50 Co s těmi daty?53:36 Když nic zlého nedělám, nic se mi nestane! Opravdu?01:03:29 Krásný nový svět.Knihy:Shoshana Zuboff - Věk kapitalismu dohledu - https://argo.cz/knihy/vek-kapitalismu-dohledu/Peter Pomerantsev - Tohle není propaganda: válka proti realitěNiall Ferguson - Věž a náměstípodrobně rozepsané aplikace a odkazy na mém herohero.co/petrhorkySupport the show

Carlos Abad nos cuenta que los debates, tanto del Estado como de la Región, son herramientas para acercar a la ciudadanía a la política, en el sentido en que se convierten en un instrumento de “rendición de cuentas hacia la ciudadanía” que también ayuda a combatir la desafección. En otros países también existen los “planes de mandato”, donde los líderes de los diferentes partidos políticos exponen a la ciudadanía sus líneas de mandato y, luego, esta puede comprobar si se van cumpliendo los objetivos marcados.

Slovenský premiér Robert Fico (SMER–SD) stále razantněji prosazuje myšlenku, že by Slovensku svědčila neutralita. NATO například nedávno přirovnal ke golfovému klubu. Dají se jeho slova chápat jako výzva k referendu? Jak pravděpodobná je možnost slovenské neutrality? Jak velké podpory by se Ficovi dostalo a jak na to reagují slovenští politici? Tomáš Pancíř se ptal sociologa a politologa Michala Vašečky.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Virginia Sánchez es socióloga y vicedecana del Colegio Oficial de Ciencias Políticas y Sociología de la Región de Murcia (MUPOLSOC), mientras que Andrés Ballesteros es politólogo y vocal de Ciencias Políticas del Colegio.

"En este nuevo capítulo de Descabelladas, Alejandra Matus, Mirna Schindler y Yasna Lewin analizan la escalada de descalificaciones en torno a las primarias oficialistas y la leve ventaja que ha alcanzado la candidata comunista, Jannette Jara. También discuten acerca del repunte del candidato José Antonio Kast, quien superó a Evelyn Matthei en algunas encuestas. Además, comentan el despliegue militar ordenado por Trump en Los Ángeles, tras los disturbios por las violentas redadas contra inmigrantes. También conversan acerca del fallo que condenó definitivamente a Cristina Fernández de Kirchner y comentan las profusas fiscalizaciones de la contralora Dorothy Pérez en distintos organismo del sector público. En nuestro espacio de conversación, María Luisa Méndez; Doctora en Sociología y Directora del Centro de Estudios de Conflicto y Cohesión Social, comparte su análisis sobre el estado actual de la movilidad social en Chile y su evolución desde el regreso a la democracia."

Kdo se narodí ve špatném regionu nebo nemá štěstí na školu, má v Česku podle sociologa Daniela Prokopa výrazně složitější cestu k úspěchu – a stát mu v tom nepomáhá. „Vyřazujeme hodně lidí, hodně regionů z šance na úspěch,“ řekl v rozhovoru pro Prostor X. Mluvil také o tom, jak systém trestá aktivitu, jak chudoba ovlivňuje myšlení a proč se v Česku rozevírají majetkové nůžky.

Senioři obecně patří mezi stabilnější a věrnější voliče. Strany ostatně v jejich loajalitu doufají i v letošních volbách do Sněmovny. Může na tom něco změnit bitcoinová aféra? Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí, říká sociolog Buchtík.I letos politické strany před volbami do Poslanecké sněmovny svádějí obvyklý boj o hlasy klíčové voličské skupiny - důchodce. A i tentokrát jim slibují lepší penze, levnější potraviny nebo slevy na jízdném. Na co dnes čeští senioři nejvíc slyší? Má je v kapse hnutí ANO? Proč u nich tak propadají Motoristé? A budou to důchodci, kdo rozhodne volby? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání přijal Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která přes dvacet let podporuje seniory. Senioři jsou pro politické strany už tradičně velmi atraktivní voličskou skupinou. Jen lidí nad 65 let je v Česku podle sociologa Martina Buchtíka zhruba 2,3 milionu, tedy asi pětina populace. A díky stárnutí obyvatelstva bude jejich podíl dál narůstat.Zároveň jsou loajální a je u nich velká pravděpodobnost, že k volbám skutečně dorazí. „Jsou to také stabilnější voliči, to znamená, že je větší pravděpodobnost, že budou volit tu samou stranu. Na rozdíl třeba od mladých lidí je tam skoro nulová šance, že by přešli do toho druhého koaličního bloku v těchto volbách,“ doplňuje sociolog.Příběh o bitcoinech bude mířit i na senioryMohla by s preferencemi důchodců zahýbat kauza miliardového daru bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti, která aktuálně otřásá vládní koalicí a která je i pro samotné politiky podle jejich slov nepřehledná? „Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí. Vždy se hledá nejjednodušší prvek. Takže třeba příběh: pere prachy drogových kartelů nebo mafiánů - to je, myslím, docela srozumitelné,“ říká Buchtík.„Ale zároveň ta situace bude mít poměrně velkou dynamiku. Teď je to věc, která bude utvrzovat v začátku spíše třeba voliče hnutí ANO nebo SPD o tom, že udělali dobrou volbu. Že k těm volbám mají opravdu dojít. A zároveň se bude snažit připravit vládu o to, na čem si zakládá, že je mravní a hodnotová. A část toho bude mířena i na seniory. Půjde přitom o specifické kanály, asi to nebudou memečka na youtubech,“ říká v nadsázce sociolog.Proč se v kampani zaměřené na důchodce tentokrát nemluví o zdravotnictví? Jaké kanály pro komunikaci se seniory stranám nejlépe fungují? A proč stále věří řetězovým e-mailům? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Novela školského zákona zavádí do systému pozice sociálního pedagoga, speciálního pedagoga nebo školního psychologa. Na podpůrné profese dosud školy žádaly o dotace z evropských fondů. Sociolog poukazuje na jejich význam obzvlášť pro chudší školy. „Podpůrné profese, které pomáhají učitelům zvládat situaci, dokážou redukovat neúspěšnost na polovinu toho, co je běžné, což je obrovský úspěch,“ vyzdvihuje Daniel Prokop. Jak více školám umožnit najmout psychologa nebo preventistu?

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

V přihláškách ke středoškolskému studiu uvádí na prvním místě všeobecná gymnázia desetina uchazečů z chudších rodin, i ze zajištěných jen čtvrtina. Reálný zájem v krajích přitom sahá k 50 procentům. Bariérami jsou slabá nabídka i nedůvěra, že by se dítě na školu mohlo dostat. „Systém má nedostatečnou nabídku všeobecných škol, a jak je komplikovaný, ještě vede ke špatnému strategizování. Tímto nedokonalým výběrem marníme hrozně moc potenciálu,“ shrnuje sociolog Daniel Prokop.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách ve členských zemích EU. Podle výsledků jsou nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením právě Češi. „Byla by to dobrá zpráva, kdyby byla pravdivá,“ komentuje výsledky sociolog Daniel Prokop. „V Česku je samozřejmě extrémní chudoby málo. Ale tento ukazatel je mimořádně zkreslující.“ V audiozáznamu se dostane také na téma volební kampaně anebo jestli bytovou krizi mohou vyřešit slevy na hypotékách.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách ve členských zemích EU. Podle výsledků jsou nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením právě Češi. „Byla by to dobrá zpráva, kdyby byla pravdivá,“ komentuje výsledky sociolog Daniel Prokop. „V Česku je samozřejmě extrémní chudoby málo. Ale tento ukazatel je mimořádně zkreslující.“ V audiozáznamu se dostane také na téma volební kampaně anebo jestli bytovou krizi mohou vyřešit slevy na hypotékách.

L'articolo Sociología en Panamá – Sábado 03 mayo 2025 proviene da Radio Maria.

Podle sociologa příliš daníme práci oproti spotřebě a majetku. Možnost politické změny naráží i na to, že se většina voličů v systému neorientuje. „Politici to neinformovaným neprodají, protože by prvně museli vysvětlit, v čem je problém. Radši prodají výjimky ve složitých systémech střední třídě a nemusí měnit celkově neefektivní systém,“ vysvětluje Daniel Prokop z agentury PAQ Research. V jejím výzkumu si 36 % lidí myslí, že stát vydává víc peněz na úředníky než na důchody.

El presidente ruso, Vladimir Putin, anunció una tregua de tres días en mayo para conmemorar el Día de la Victoria, una celebración a la que el Kremlin invitó a más de veinte líderes mundiales. No obstante, el mandatario ucraniano, Volodímir Zelenski, afirma que se trata de una manipulación de Putin, tras el ultimátum de Donald Trump para que ambas partes pacten un alto el fuego. El presidente ruso, Vladimir Putin, anunció una tregua de tres días coincidiendo con sus festejos del Día de la Victoria del 9 de mayo en Moscú, aniversario del final de la Segunda Guerra Mundial.El anuncio tiene lugar en medio de las preocupaciones de Ucrania y de Europa de que Estados Unidos termine abandonando su papel en las negociaciones para poner fin a la guerra. El presidente Trump ha expresado su impaciencia por la falta de un acuerdo y ha reiterado sus ultimátums.En uno de sus llamados más recientes, tras reunirse con el mandatario ucraniano, Volodímir Zelenski, en el Vaticano, el sábado 26 de abril, Trump advirtió a Putin:“Quiero que deje de disparar, se siente y firme un acuerdo (...) Tenemos los límites de un acuerdo, creo, y quiero que lo firme, que termine con esto y que simplemente vuelva a la vida normal”.Leer tambiénTrump amenaza a Putin con sanciones tras conversación con Zelenski en el VaticanoCon la posibilidad en la mesa de que Estados Unidos termine abandonando las negociaciones, ¿el cese al fuego de Rusia es un intento por no perder el respaldo de Trump? ¿O se hace por motivos humanitarios? Para analizar el tema, participan en El Debate dos invitados.- Desde Mar del Plata (Argentina), Eduardo Luis Moggia, magíster en Sociología y Ciencias Políticas, especializado en Relaciones Internacionales y Sociología de las Religiones.- Desde Ciudad de México, Michelle Balderas, doctorante y profesora de la UNAM, especialista en Rusia y el espacio postsoviético.

La desinformación se ha convertido en una de las principales amenazas para los sistemas democráticos actuales. Su alcance va más allá de la política y afecta a la seguridad, la cohesión social y la confianza ciudadana en las instituciones. Ejemplos como la repetición de elecciones en Rumanía en 2024, tras una masiva campaña de desinformación, evidencian la urgencia de abordar este fenómeno. En este episodio de Conversaciones Elcano charlamos con Ángel Badillo, investigador del Real Instituto Elcano y profesor de Sociología y Comunicación en la Universidad de Salamanca, sobre cómo se propaga la desinformación, por qué es tan efectiva y qué pueden hacer las plataformas tecnológicas, los gobiernos y la sociedad para contrarrestarla.   ----more---- Visita nuestra web: www.realinstitutoelcano.org   Síguenos en nuestras redes sociales: X: https://x.com/rielcano LinkedIn: https://es.linkedin.com/company/real-instituto-elcano Facebook: https://www.facebook.com/RealInstitutoElcano Instagram: https://www.instagram.com/rielcano/ Threads: https://threads.net/@rielcano Bluesky: https://bsky.app/profile/rielcano.bsky.social YouTube: https://www.youtube.com/user/RealInstitutoElcano  

La desinformación se ha convertido en una de las principales amenazas para los sistemas democráticos actuales. Su alcance va más allá de la política y afecta a la seguridad, la cohesión social y la confianza ciudadana en las instituciones. Ejemplos como la repetición de elecciones en Rumanía en 2024, tras una masiva campaña de desinformación, evidencian la urgencia de abordar este fenómeno. En este episodio de Conversaciones Elcano charlamos con Ángel Badillo, investigador del Real Instituto Elcano y profesor de Sociología y Comunicación en la Universidad de Salamanca, sobre cómo se propaga la desinformación, por qué es tan efectiva y qué pueden hacer las plataformas tecnológicas, los gobiernos y la sociedad para contrarrestarla.   ----more---- Visita nuestra web: www.realinstitutoelcano.org   Síguenos en nuestras redes sociales: X: https://x.com/rielcano LinkedIn: https://es.linkedin.com/company/real-instituto-elcano Facebook: https://www.facebook.com/RealInstitutoElcano Instagram: https://www.instagram.com/rielcano/ Threads: https://threads.net/@rielcano Bluesky: https://bsky.app/profile/rielcano.bsky.social YouTube: https://www.youtube.com/user/RealInstitutoElcano  

Jedním z cílů vlády například bylo omezit množství lidí pracujících „na dohodu“, přitom ovšem prekarizované dohody zvýhodňuje v tzv. superdávce. Proč se nedaří vládní reformy sladit? „Kdybychom lépe dělali analýzy a brali je vážně, tak bychom se možná vyvarovali těchto problémů,“ říká sociolog Daniel Prokop. Poukazuje také na to, že ministerstva mezi sebou nesdílejí informace a podhodnocení úředníci mají mnohdy nárok na dávky. Jak více Čechů přiblížit minimální důstojné mzdě?

Zvu vás k poslechu další epizody podcastu Jedno procento, kam si zvu lidi, které mám rád, kterých si vážím nebo kteří mě zajímají. Odhaduju, že jich je v populaci minimálně jedno procento, takže zásoba budoucích hostů je stále velká.Tím dnešním je Vojtěch Bednář, muž, kterého Wikipedie označuje za firemního sociologa, on sám sebe vidí jako boomerskou konzervu a já ho znám ze sociálních sítí či publikovaných textů jako chytrého glosátora.O čem jsme si povídali? O spoustě věcí, mimo jiné o tom, jak odnačit opice, aby sahaly na banány, taky o tom, proč se z hippies v šedesátých letech staly o dvě desetiletí později Homer či Marge Simpsonovi, anebo třeba i o sličných myších.Přeju hezký poslech!Shrnutí jako obvykle napsal podle záznamu celé epizody Sonnet 3.7 Claude.Na rozhraní světů: Firemní sociolog Vojtěch Bednář o řádu uprostřed chaosuBednář, firemní sociolog a sebeproklamovaná "bumerská konzerva", přináší do rozhovoru pozoruhodnou směsici teoretického vhledu a praktických zkušeností z terénu lidských vztahů."Mně udělá obrovskou radost, kdykoliv se povede někoho potěšit, někoho pochválit nebo někomu ukázat, že je dobrý," říká s porozumění tomu, co lidi skutečně motivuje. "Největší radost nám udělá to, co dáme, ne to, co dostaneme."Za nenápadnou fasádou konzervativního gosátora se skrývá muž, jehož profesí je vstupovat do firemního prostředí jako krizový diplomat. Živí se rozmotáváním propletenců osobních konfliktů a vytvářením funkčních kolektivů z rozdělených táborů. "Když jsou někde ONI, tak jsme MY. A podél osy MY versus ONI má tendenci vznikat nevraživost, řevnivost a nakonec konflikt," vysvětluje.Bednářovo myšlení je ukotveno v hluboké fascinaci společenskými mechanismy. S lehkostí vyprávěče přechází od sovětských dálkově ovládaných autíček svého dětství k myšlenkovým experimentům s opicemi ilustrujícím vznik kulturních tabu. "Vytvořili jsme tabu. Tohle je kultura," uzavírá s úsměvem vyprávění o experimentu, kde opice dodržují pravidla, aniž by věděly proč.A co jiné jsme my, lidé, než sofistikované opice v oblecích?Jako konzervativec vidí Bednář určitou nevyhnutelnost v tom, jak se i ty nejrebelnější generace nakonec přikloní k tradičním hodnotám. "Naprostá většina amerických hippies ze šedesátých let se během dekády stala naprosto průměrnými lidmi. Člověk, který byl v roce 1969 hrdým příslušníkem květinových dětí, se stal v osmdesátých letech Homerem Simpsonem."Navzdory konzervativnímu založení není Bednář nepřítelem pokroku. Jeho postoj k umělé inteligenci balancuje mezi fascinací a opatrností. "Je to sice fajn, je to hezká věc, že to máme, je spousta krásných aplikací, dělá to obrázky, píše to texty, zahraje to písničku, všechno je to skvělý, ale byl bych pořád velmi na pozoru, co se týká kvality výatupů."Na otázku, jak se cítí spokojený na stupnici od jedné do deseti, volí “solidní osmičku”. Je to odpověď, která odráží jeho pragmatický přístup k životu: spokojenost bez rouhání se, s vědomím, že je kam růst. A co by jeho štěstí posunulo na devítku? "Musel bych opravit barák," odpovídá s úsměvem muž, který dokáže nacházet radost v postupném budování základů, ať už jde o stavby nebo lidské vztahy.Bednářova životní filosofie se možná nejlépe odráží v radě, kterou dává svým pěti dětem: "Pracovat, pracovat, pracovat a v žádném případě neustávat v jakékoliv činnosti." V době, kdy jsme zaplaveni pasivní konzumací informací, zastává Bednář aktivní přístup a neustálé vylepšování.A jak vidí budoucnost? S optimismem temperovaným realismem: "Za 10 let bude svět lepší než je teď. Ale když si potom tu otázku položíme opačně, tak budeme říkat, že je horší, než byl před 10 lety."

„Lidé jsou tvořiví, ale musí jim to dávat smysl. Když pracujete v práci, která vám smysl nedává, tak ho hledáte někde jinde,“ říká sociolog Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Když jsme dělali výzkum o kutilství, tak nás překvapilo, na kolik je to všudypřítomný fenomén.“

V politice se v současné době daří těm politikům, o kterých mnozí odborníci říkají, že nemají vymezené žádné hodnoty. Jak ale rozeznat hodnotovou a nehodnotovou politiku? A co preferují voliči? „Přibývá lidí, kteří tak trošku plavou na povrchu a nejsou ukotveni v dlouhodobějších hodnotách,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

V politice se v současné době daří těm politikům, o kterých mnozí odborníci říkají, že nemají vymezené žádné hodnoty. Jak ale rozeznat hodnotovou a nehodnotovou politiku? A co preferují voliči? „Přibývá lidí, kteří tak trošku plavou na povrchu a nejsou ukotveni v dlouhodobějších hodnotách,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Isabel Aninat y Arturo Fontaine hablaron con Pilar Larroulet, licenciada en historia, magíster en Sociología de la Pontificia Universidad Católica de Chile y Doctora en Criminología y Justicia Criminal de la Universidad de Maryland-College Park, sobre cárceles, prevención, delincuencia.

Isabel Aninat y Arturo Fontaine hablaron con Pilar Larroulet, licenciada en historia, magíster en Sociología de la Pontificia Universidad Católica de Chile y Doctora en Criminología y Justicia Criminal de la Universidad de Maryland-College Park, sobre cárceles, prevención, delincuencia.

Ubude letos případů, kdy kapacita prvních tříd nestačí ani pro spádové děti? „Ve vzdělávání máme strašně málo informací, ani pořádně neznáme kapacity škol,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Proč chudší rodiny častěji volí odklad? A jak spolu vzdělávání ve školkách a školách provázat? „Bylo by dobré, aby jako ve Skotsku aspoň škola věděla, jaké děti do první třídy jdou. Myslím si, že je to hodně o zlepšení komunikace v přechodu mezi mateřskou a základní školou,“ míní sociolog.

Proč jsou přijímací zkoušky na střední školy pořád takové nervy a proč i kvůli tomu přicházíme o talentované studující? „Systém, který hodně závisí na strategizování, vede bohužel k tomu, že si často nevybírají ideálně, což je škoda pro celou společnost,“ míní sociolog Daniel Prokop. Navrhuje proto testovat deváťáky ještě před přijímačkami. „Optimální řešení je, aby se test dělal na konci deváté třídy, aby ho dělali všichni a podle toho si vybírali školy,“ nastiňuje sociolog.

Las Fuerzas Armadas israelíes han llevado a cabo ataques contra la Franja, que ponen fin al alto el fuego que comenzó el pasado 19 de enero. Hay más de 400 muertos y tanto el gobierno israelí como Hamas se acusan mutuamente de haber incumplido los términos de la tregua. Hablamos con José Abu Tarbush, profesor de Sociología en la Universidad de La Laguna y experto en la cuestión palestina.Escuchar audio

En Ivoox puedes encontrar sólo algunos de los audios de Mindalia. Para escuchar las 4 grabaciones diarias que publicamos entra en https://www.mindaliatelevision.com. Si deseas ver el vídeo perteneciente a este audio, pincha aquí: https://www.youtube.com/watch?v=86CMpIeL_DM&t=6s El ser humano evolucionó como Homo sapiens en base al relato mítico, la metáfora orientacional ha llevado hasta el día de hoy a creer que vivimos en una línea de tiempo, cuando no existe ni el pasado ni el futuro, solo un instante eterno. Guzmán Lasarte Nació en Montevideo – Uruguay, el 31 de agosto de 1966. Ha trabajado como colaborador, docente, formador y consultor en diversas organizaciones por más de treinta años; tanto en el ámbito empresarial, social y académico. A lo largo de su carrera profesional, ha incorporado una orientación humanista respecto a las organizaciones; ello debido a la experiencia en el trabajo social, así como por su afición al conocimiento (informal) en varias temáticas relacionadas con las Ciencias del lenguaje, Filosofía, Psicología, Antropología y Sociología, entre otras. También la práctica de disciplinas espirituales como el Chi Kun y la meditación, le han despertado nuevas formas de ver el mundo de las relaciones y los vínculos por medio del trabajo con la autoconsciencia. #CrecimientoPersonal #DesarrolloPersonal #Meditación Más información en: https://www.mindalia.com/television/ PARTICIPA CON TUS COMENTARIOS EN ESTE VÍDEO. -----------INFORMACIÓN SOBRE MINDALIA--------- Mindalia.com es una ONG internacional, sin ánimo de lucro, que difunde universalmente contenidos sobre espiritualidad y bienestar para la mejora de la consciencia del mundo. Apóyanos con tu donación en: https://www.mindalia.com/donar/ Suscríbete, comenta positivamente y comparte nuestros vídeos para difundir este conocimiento a miles de personas. Nuestro sitio web: https://www.mindalia.com SÍGUENOS TAMBIÉN EN NUESTRAS PLATAFORMAS Facebook: / mindalia.ayuda Instagram: / mindalia_com Twitch: / mindaliacom Odysee: https://odysee.com/@Mindalia.com *Mindalia.com no se hace responsable de las opiniones vertidas en este vídeo, ni necesariamente participa de ellas.

Hoy se cumplen cinco años del primer decreto de estado de alarma que nos confinó a todos en nuestras casas durante tres meses para frenar el avance de la pandemia de Covid-19. El impacto tan enorme de esta medida nos lanzó de forma súbita a una experiencia colectiva que iba más allá del miedo a la muerte. Por unas semanas, parecía que como sociedad estábamos decididos a cuidar los servicios públicos de salud y protección a los más débiles, a repensar el modelo productivo, a cuidar el medio ambiente. Sin embargo, desde la pandemia están pasando cosas. “Desde la pandemia” es una expresión que solemos utilizar cuando analizamos algunas de las grandes malas noticias que ahora protagonizan el mundo. Hablamos con Luis Miller, doctor en Sociología y científico titular del Instituto de Políticas y Bienes Públicos del CSIC sobre qué ha cambiado en nuestra sociedad desde aquel mes de marzo de 2020. *** Información relacionada: Cinco años de la pandemia: por qué no queremos mirar atrás *** Envíanos una nota de voz por Whatsapp contándonos alguna historia que conozcas o algún sonido que tengas cerca y que te llame la atención. Lo importante es que sea algo que tenga que ver contigo. Guárdanos en la agenda como “Un tema Al día”. El número es el 699 518 743See omnystudio.com/listener for privacy information.

Abrimos La Ventana de la Tele para hablar de 'Manosfera al descubierto', un proyecto del laboratorio de RTVE para 'luchar' contra los mensajes de lo que llaman 'manosfera'. Se trata de una web interactiva donde analizan algunos de esos discursos que circulan en estos espacios digitales en contra del feminismo. Nos visitan César Peña, coordinador de contenido en el laboratorio de RTVE, y Elisa García, profesora e investigadora en la Facultad de Sociología de la UCM, experta en violencias sexuales en red, feminismo y manosfera.

En esta sesión de La cuestión palpitante, el periodista Jesús Ruiz Mantilla y Ángel Badillo Matos, investigador principal del Real Instituto Elcano y profesor titular del Departamento de Sociología y Comunicación de la Universidad de Salamanca, dialogarán con Lara Siscar y Antonio San José acerca de la desinformación como estrategia deliberada de propaganda y manipulación política, con alcances globales debido a las tecnologías digitales y su expansión masiva a través de las redes sociales. Los objetivos de estas operaciones de noticias falsas y bulos han ido variando en la última década, desde el Brexit y la covid hasta la guerra de Ucrania y la injerencia en las últimas elecciones europeas y en Estados Unidos. ¿Cómo actuar contra esta nueva forma de ataque a la libertad y la democracia? Los presentadores plantearán algunas preguntas propuestas por el público en: lacuestiónpalpitante@march.esMás información de este acto

Paypal: https://www.paypal.com/paypalme/editorialtpv El día de hoy hablaremos sobre el capítulo 5 del libro "Inerrancia y Cosmovisión", por Vern Poythress Ver aquí: https://teologiaparavivir.com/poythress-inerrancia-y-cosmovision/ . El programa de hoy explora los desafíos que la sociología y la antropología plantean a la interpretación bíblica. Examina cómo las perspectivas sociológica y antropológica, al tiempo que ofrecen perspectivas sobre el contexto histórico y cultural de la Biblia, también pueden ser utilizadas indebidamente para socavar su autoridad, en particular por quienes tienen cosmovisiones materialistas o posmodernas. Poythress sostiene que para entender correctamente la Biblia hay que reconocer la presencia activa de Dios tanto en el lenguaje como en la cultura, y se opone a las interpretaciones que ven la cultura como una prisión que limita el significado y la revelación. Se utilizan ejemplos concretos, como el Salmo 86:8, para ilustrar estos retos interpretativos y la importancia de un enfoque bíblicamente informado. Por último, se discuten las críticas marxistas y feministas de la Biblia, destacando el peligro de que las cosmovisiones seculares moldeen las interpretaciones y descuiden la necesidad de la redención de Cristo.  Siguenos: - Web: https://teologiaparavivir.com/ - Blog: https://semperreformandaperu.org/ - Facebook: https://www.facebook.com/teologiaparavivir/ - Instagram: https://www.instagram.com/teologiaparavivir/ - Youtube: https://www.instagram.com/teologiaparavivir/

Las puntas de los icebergs del sojuzgamiento y la violencia extrema contra las mujeres. Estos son solo algunos de los dramáticos hechos que han visto la luz pública en estas primeras siete semanas del año: -En Chomes, Puntarenas una joven de 15 años fue asesinada por su novio de un balazo. Fue la última de 7 congéneres ultimadas. -El Tribunal Penal de Santa Cruz, Guanacaste, condenó a un hombre por 19 violaciones calificadas y cuatro delitos de actos sexuales remunerados, contra su hija menor de edad. -Otro individuo fue sentenciado a 18 años de cárcel por la violación de una bebé de tan solo cuatro meses, en Guácimo, Limón. -También en Limón (Pococí) una niña de tan solo 11 años dio a luz en un sanitario. El bebé falleció. El padrastro está detenido como sospechoso de la violación. Verdaderos dramas, que, sin embargo, no reflejan toda la magnitud de tantas realidades cotidianas de violencia que sufren las niñas, adolescentes y mujeres adultas, bajo el poder machista. Datos de la Caja Costarricense de Seguro Social (CCSS), a octubre de 2024, revelan que 11.265 mujeres fueron víctimas de algún tipo de violencia. Se trata de 758 casos por cada 100 mil habitantes contra niñas y adolescentes de 10 a 19 años. Pero menores de 10 años también reportan alarmantes tasas de 438/ 100,000 hab. Para abordar este drama conversaremos con Montserrat Sagot, profesora catedrática de la Escuela de Sociología de la Universidad de Costa Rica.

V týmu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa je i nejbohatší muž světa Elon Musk, který stále asertivněji vystupuje v otázkách zahraniční politiky. Za jeden z hlavních cílů si vybral britského premiéra Keira Starmera, na své sociální síti X napsal, že patří do vězení. „Účelově oživil skandál, který hýbal britskou politikou a veřejným míněním před 14 lety, k dalšímu útoku na Starmera. Útočí na něj dlouhodobě,“ popisuje Václav Štětka z univerzity v britském Loughborough.

Desde que fuera elegido como el 47º presidente de Estados Unidos, Donald Trump apenas ha hecho declaraciones sobre sus planes para parar o apoyar la guerra de Ucrania. Hace unos días, sin embargo, aseguraba en una comparecencia pública que el presidente ruso, Vladimir Putin, le había llamado y el propio Trump calificó la contienda como un “lío” que debía terminar. Los ojos de medio mundo están puestos en lo que pueda hacer Trump, pero en Ucrania, una encuesta reciente del Instituto de Sociología de Kiev asegura que mientras un 45% de los ucranios cree que Trump puede contribuir a acortar la guerra, hay un 40% que considera que nada va a cambiar con su llegada a la Casa Blanca. Lola Hierro, enviada especial a Ucrania, ha comprobado sobre el terreno que ucranios y ucranias están en un grado de desesperación y agotamiento tales, que solo les importa que la guerra acabe y no les importa apenas quién se apunte el tanto. Créditos Realización: Lola Hierro y Silvia Cruz Lapeña Diseño de sonido: Nicolás Tsabertidis Edición: Ana Ribera Dirección: Silvia Cruz Lapeña Sintonía: Jorge Magaz