Podcasts about sociolog

Novela školského zákona zavádí do systému pozice sociálního pedagoga, speciálního pedagoga nebo školního psychologa. Na podpůrné profese dosud školy žádaly o dotace z evropských fondů. Sociolog poukazuje na jejich význam obzvlášť pro chudší školy. „Podpůrné profese, které pomáhají učitelům zvládat situaci, dokážou redukovat neúspěšnost na polovinu toho, co je běžné, což je obrovský úspěch,“ vyzdvihuje Daniel Prokop. Jak více školám umožnit najmout psychologa nebo preventistu?

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

Sobre la declaración de zonas tensionadas de vivienda

V přihláškách ke středoškolskému studiu uvádí na prvním místě všeobecná gymnázia desetina uchazečů z chudších rodin, i ze zajištěných jen čtvrtina. Reálný zájem v krajích přitom sahá k 50 procentům. Bariérami jsou slabá nabídka i nedůvěra, že by se dítě na školu mohlo dostat. „Systém má nedostatečnou nabídku všeobecných škol, a jak je komplikovaný, ještě vede ke špatnému strategizování. Tímto nedokonalým výběrem marníme hrozně moc potenciálu,“ shrnuje sociolog Daniel Prokop.

35 años han transcurrido del cese de la minería en la bahía de Portmán, en La Unión. Terminó una actividad económica, que trajo una rentabilidad económica, pero que dejó en 60 millones de toneladas de residuos, gran parte de ellos metales pesados. Anegó esa bahía y es considerado uno de los mayores desastres medioambientales del Mediterráneo. Desde entonces se han propuesto diferentes proyectos de recuperación medioambiental, que van desde el sellado hasta la recuperación de parte de la zona, pero ninguno se ha terminado. El último que ha anunciado el Ministerio para la Transición Ecológica consiste en el sellado y es rechazado por los vecinos, el Ayuntamiento de La Unión y la Comunidad Autónoma y no convence a los colectivos ecologistas. Es un problema social, pero también científico, del que hablamos con diferentes investigadores.Entrevistamos a María José Martínez, catedrática de Edafología de la Universidad de Murcia; Pedro Baños, profesor de Sociología de la Universidad de Murcia, e ingeniero técnico industrial; Miquel Canals, director de la Cátedra de Economía Azul Sostenible de la Universidad de Barcelona; y Juan Antonio Campillo, investigador del Instituto Español de Oceanografía.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách ve členských zemích EU. Podle výsledků jsou nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením právě Češi. „Byla by to dobrá zpráva, kdyby byla pravdivá,“ komentuje výsledky sociolog Daniel Prokop. „V Česku je samozřejmě extrémní chudoby málo. Ale tento ukazatel je mimořádně zkreslující.“ V audiozáznamu se dostane také na téma volební kampaně anebo jestli bytovou krizi mohou vyřešit slevy na hypotékách.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách ve členských zemích EU. Podle výsledků jsou nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením právě Češi. „Byla by to dobrá zpráva, kdyby byla pravdivá,“ komentuje výsledky sociolog Daniel Prokop. „V Česku je samozřejmě extrémní chudoby málo. Ale tento ukazatel je mimořádně zkreslující.“ V audiozáznamu se dostane také na téma volební kampaně anebo jestli bytovou krizi mohou vyřešit slevy na hypotékách.

L'articolo Sociología en Panamá – Sábado 03 mayo 2025 proviene da Radio Maria.

Dirigido y moderado por José Luis Arranz. Hoy nos acompañan Patri Florido, Simón Cano, Adolfo Santos y Ángel Caparrós. Opinión, debate y entretenimiento. Buena compañía y buena conversación. Episodio callejero desde... La Polivalente · Espacio Cultural Creativo · Calle Lagunillas, 53 · 29012-Málaga Hemos hablado de... · Identidad · Historia · Cultura · Desafíos · Avances · Perspectivas Personales · InterseccionalidadEmitido en directo el... 9 de mayo de 2025'Podcasteando con amigos' en... WhatsApp: https://www.podcasteando.es/avisosInstagram: https://www.instagram.com/podcasteandoconamigosConócenos mejor... SIMÓN CANO LE TIEC es Filósofo y Antropólogo. Ha impartido conferencias sobre Filosofía, Sociología del Riesgo y Teoría Queer. Ha publicado en medios de comunicación como Málaga Hoy o la Revista Shangay y en revistas científicas como Estudios Filosóficos o la Revista Multidisciplinar del Sida. Es colaborador habitual de 101TV Andalucía, donde divulga sobre filosofía y antropología.PATRI FLORIDO, artista multidisciplinar que juega con la palabra y el cuerpo para crear nuevos discursos que exploran la identidad de género. Actualmente cursa el Grado de Bellas Artes en la Universidad de Málaga.JOSÉ LUIS ARRANZ SALAS (Málaga, 1968) es Informático y Comunicador. Cuenta con más de 30 años de experiencia profesional en los diferentes sectores de las Tecnologías de la Información, la comunicación y la docencia. Docente vocacional ha impartido cursos en distintos centros y universidades. Es emprendedor en Celinet Soluciones Informáticas. Entrevistador en Entrevistas a Personas Interesantes (Mejor Blog de Actualidad en los Premios 20 Blogs de 20 Minutos). Instagramer y YouTuber en En directo con amigos. Podcaster en Podcasteando con amigos. Articulista en Mentes Inquietas y otros medios físicos y digitales. ÁNGEL CAPARRÓS VEREDA (Málaga, 1968) es Informático, administrador de sistemas, especializado en diseño y programación de equipamientos electrónicos de automoción, control de acceso, flotas, laboratorios y observatorios astronómicos. Astrófilo desde que vió unos puntos brillantes en el cielo, y constructor de telescopios desde que aprendió a usar la sierra y el martillo. Ha diseñado equipos de software y hardware abierto orientados al control de telescopios y la astrofotografía que, para su sorpresa, aún siguen siendo construidos y usados por aficionados en todo el mundo. Afortunado padre de dos niñas, ignora felizmente todo lo relacionado con el fútbol profesional.ADOLFO SANTOS FLORIDO (Málaga, 1968) es Informático, padre y talibán del asfalto. Cuenta con más de 25 años de experiencia en TIC y especialmente en el Tráfico y la Seguridad Vial con mayúsculas, tema donde piensa que aún no se ha hecho ni innovado lo suficiente. Enamorado de su familia, del Software Libre, de la movilidad sostenible y de los desplazamientos en bicicleta, sueña que algún día será posible atravesar Europa dando pedales con las máximas garantías.* Disclaimer: Las opiniones vertidas en este podcast las realiza cada contertulio a título personal. La responsabilidad, a todos los efectos, de todo lo dicho es exclusiva de esa persona.

El profesor de Sociología del Trabajo de la UEx, Miguel Centella, asegura que la tramitación parlamentaria del decreto que regula la reducción de la jornada laboral semanal a 37 horas y media será clave para saber si en sectores intensivos como la agricultura o la hostelería se puede modular ese recorte a lo largo del año. Una reducción que, gracias a la tecnología, no debería afectar a la productividad en las grandes empresas, pero que sería más complicada de aplicar en las pymes, en donde se elevarían los costes laborales.

Podle sociologa příliš daníme práci oproti spotřebě a majetku. Možnost politické změny naráží i na to, že se většina voličů v systému neorientuje. „Politici to neinformovaným neprodají, protože by prvně museli vysvětlit, v čem je problém. Radši prodají výjimky ve složitých systémech střední třídě a nemusí měnit celkově neefektivní systém,“ vysvětluje Daniel Prokop z agentury PAQ Research. V jejím výzkumu si 36 % lidí myslí, že stát vydává víc peněz na úředníky než na důchody.

El presidente ruso, Vladimir Putin, anunció una tregua de tres días en mayo para conmemorar el Día de la Victoria, una celebración a la que el Kremlin invitó a más de veinte líderes mundiales. No obstante, el mandatario ucraniano, Volodímir Zelenski, afirma que se trata de una manipulación de Putin, tras el ultimátum de Donald Trump para que ambas partes pacten un alto el fuego. El presidente ruso, Vladimir Putin, anunció una tregua de tres días coincidiendo con sus festejos del Día de la Victoria del 9 de mayo en Moscú, aniversario del final de la Segunda Guerra Mundial.El anuncio tiene lugar en medio de las preocupaciones de Ucrania y de Europa de que Estados Unidos termine abandonando su papel en las negociaciones para poner fin a la guerra. El presidente Trump ha expresado su impaciencia por la falta de un acuerdo y ha reiterado sus ultimátums.En uno de sus llamados más recientes, tras reunirse con el mandatario ucraniano, Volodímir Zelenski, en el Vaticano, el sábado 26 de abril, Trump advirtió a Putin:“Quiero que deje de disparar, se siente y firme un acuerdo (...) Tenemos los límites de un acuerdo, creo, y quiero que lo firme, que termine con esto y que simplemente vuelva a la vida normal”.Leer tambiénTrump amenaza a Putin con sanciones tras conversación con Zelenski en el VaticanoCon la posibilidad en la mesa de que Estados Unidos termine abandonando las negociaciones, ¿el cese al fuego de Rusia es un intento por no perder el respaldo de Trump? ¿O se hace por motivos humanitarios? Para analizar el tema, participan en El Debate dos invitados.- Desde Mar del Plata (Argentina), Eduardo Luis Moggia, magíster en Sociología y Ciencias Políticas, especializado en Relaciones Internacionales y Sociología de las Religiones.- Desde Ciudad de México, Michelle Balderas, doctorante y profesora de la UNAM, especialista en Rusia y el espacio postsoviético.

La desinformación se ha convertido en una de las principales amenazas para los sistemas democráticos actuales. Su alcance va más allá de la política y afecta a la seguridad, la cohesión social y la confianza ciudadana en las instituciones. Ejemplos como la repetición de elecciones en Rumanía en 2024, tras una masiva campaña de desinformación, evidencian la urgencia de abordar este fenómeno. En este episodio de Conversaciones Elcano charlamos con Ángel Badillo, investigador del Real Instituto Elcano y profesor de Sociología y Comunicación en la Universidad de Salamanca, sobre cómo se propaga la desinformación, por qué es tan efectiva y qué pueden hacer las plataformas tecnológicas, los gobiernos y la sociedad para contrarrestarla.   ----more---- Visita nuestra web: www.realinstitutoelcano.org   Síguenos en nuestras redes sociales: X: https://x.com/rielcano LinkedIn: https://es.linkedin.com/company/real-instituto-elcano Facebook: https://www.facebook.com/RealInstitutoElcano Instagram: https://www.instagram.com/rielcano/ Threads: https://threads.net/@rielcano Bluesky: https://bsky.app/profile/rielcano.bsky.social YouTube: https://www.youtube.com/user/RealInstitutoElcano  

La desinformación se ha convertido en una de las principales amenazas para los sistemas democráticos actuales. Su alcance va más allá de la política y afecta a la seguridad, la cohesión social y la confianza ciudadana en las instituciones. Ejemplos como la repetición de elecciones en Rumanía en 2024, tras una masiva campaña de desinformación, evidencian la urgencia de abordar este fenómeno. En este episodio de Conversaciones Elcano charlamos con Ángel Badillo, investigador del Real Instituto Elcano y profesor de Sociología y Comunicación en la Universidad de Salamanca, sobre cómo se propaga la desinformación, por qué es tan efectiva y qué pueden hacer las plataformas tecnológicas, los gobiernos y la sociedad para contrarrestarla.   ----more---- Visita nuestra web: www.realinstitutoelcano.org   Síguenos en nuestras redes sociales: X: https://x.com/rielcano LinkedIn: https://es.linkedin.com/company/real-instituto-elcano Facebook: https://www.facebook.com/RealInstitutoElcano Instagram: https://www.instagram.com/rielcano/ Threads: https://threads.net/@rielcano Bluesky: https://bsky.app/profile/rielcano.bsky.social YouTube: https://www.youtube.com/user/RealInstitutoElcano  

Jedním z cílů vlády například bylo omezit množství lidí pracujících „na dohodu“, přitom ovšem prekarizované dohody zvýhodňuje v tzv. superdávce. Proč se nedaří vládní reformy sladit? „Kdybychom lépe dělali analýzy a brali je vážně, tak bychom se možná vyvarovali těchto problémů,“ říká sociolog Daniel Prokop. Poukazuje také na to, že ministerstva mezi sebou nesdílejí informace a podhodnocení úředníci mají mnohdy nárok na dávky. Jak více Čechů přiblížit minimální důstojné mzdě?

Zvu vás k poslechu další epizody podcastu Jedno procento, kam si zvu lidi, které mám rád, kterých si vážím nebo kteří mě zajímají. Odhaduju, že jich je v populaci minimálně jedno procento, takže zásoba budoucích hostů je stále velká.Tím dnešním je Vojtěch Bednář, muž, kterého Wikipedie označuje za firemního sociologa, on sám sebe vidí jako boomerskou konzervu a já ho znám ze sociálních sítí či publikovaných textů jako chytrého glosátora.O čem jsme si povídali? O spoustě věcí, mimo jiné o tom, jak odnačit opice, aby sahaly na banány, taky o tom, proč se z hippies v šedesátých letech staly o dvě desetiletí později Homer či Marge Simpsonovi, anebo třeba i o sličných myších.Přeju hezký poslech!Shrnutí jako obvykle napsal podle záznamu celé epizody Sonnet 3.7 Claude.Na rozhraní světů: Firemní sociolog Vojtěch Bednář o řádu uprostřed chaosuBednář, firemní sociolog a sebeproklamovaná "bumerská konzerva", přináší do rozhovoru pozoruhodnou směsici teoretického vhledu a praktických zkušeností z terénu lidských vztahů."Mně udělá obrovskou radost, kdykoliv se povede někoho potěšit, někoho pochválit nebo někomu ukázat, že je dobrý," říká s porozumění tomu, co lidi skutečně motivuje. "Největší radost nám udělá to, co dáme, ne to, co dostaneme."Za nenápadnou fasádou konzervativního gosátora se skrývá muž, jehož profesí je vstupovat do firemního prostředí jako krizový diplomat. Živí se rozmotáváním propletenců osobních konfliktů a vytvářením funkčních kolektivů z rozdělených táborů. "Když jsou někde ONI, tak jsme MY. A podél osy MY versus ONI má tendenci vznikat nevraživost, řevnivost a nakonec konflikt," vysvětluje.Bednářovo myšlení je ukotveno v hluboké fascinaci společenskými mechanismy. S lehkostí vyprávěče přechází od sovětských dálkově ovládaných autíček svého dětství k myšlenkovým experimentům s opicemi ilustrujícím vznik kulturních tabu. "Vytvořili jsme tabu. Tohle je kultura," uzavírá s úsměvem vyprávění o experimentu, kde opice dodržují pravidla, aniž by věděly proč.A co jiné jsme my, lidé, než sofistikované opice v oblecích?Jako konzervativec vidí Bednář určitou nevyhnutelnost v tom, jak se i ty nejrebelnější generace nakonec přikloní k tradičním hodnotám. "Naprostá většina amerických hippies ze šedesátých let se během dekády stala naprosto průměrnými lidmi. Člověk, který byl v roce 1969 hrdým příslušníkem květinových dětí, se stal v osmdesátých letech Homerem Simpsonem."Navzdory konzervativnímu založení není Bednář nepřítelem pokroku. Jeho postoj k umělé inteligenci balancuje mezi fascinací a opatrností. "Je to sice fajn, je to hezká věc, že to máme, je spousta krásných aplikací, dělá to obrázky, píše to texty, zahraje to písničku, všechno je to skvělý, ale byl bych pořád velmi na pozoru, co se týká kvality výatupů."Na otázku, jak se cítí spokojený na stupnici od jedné do deseti, volí “solidní osmičku”. Je to odpověď, která odráží jeho pragmatický přístup k životu: spokojenost bez rouhání se, s vědomím, že je kam růst. A co by jeho štěstí posunulo na devítku? "Musel bych opravit barák," odpovídá s úsměvem muž, který dokáže nacházet radost v postupném budování základů, ať už jde o stavby nebo lidské vztahy.Bednářova životní filosofie se možná nejlépe odráží v radě, kterou dává svým pěti dětem: "Pracovat, pracovat, pracovat a v žádném případě neustávat v jakékoliv činnosti." V době, kdy jsme zaplaveni pasivní konzumací informací, zastává Bednář aktivní přístup a neustálé vylepšování.A jak vidí budoucnost? S optimismem temperovaným realismem: "Za 10 let bude svět lepší než je teď. Ale když si potom tu otázku položíme opačně, tak budeme říkat, že je horší, než byl před 10 lety."

Manuel Espín es doctor en Sociología y licenciado en Derecho, Ciencias de la Información y Ciencias Políticas.

„Lidé jsou tvořiví, ale musí jim to dávat smysl. Když pracujete v práci, která vám smysl nedává, tak ho hledáte někde jinde,“ říká sociolog Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Když jsme dělali výzkum o kutilství, tak nás překvapilo, na kolik je to všudypřítomný fenomén.“

Termina la semana con el turista musical en la Edad Media, concretamente en una granja de Francia en el siglo XIV. Allí, asiste al juicio de un cerdo y nos trae la música de Musgö, que se caracteriza por utilizar uno de los instrumentos clásicos de esa época: el arpa. A continuación, el artista Gitano de Palo presenta su disco 'Alaiar' e interpreta en directo su tema 'Tequila y camarones'. A las ocho conocemos la actualidad y una nueva palabra desde Navarra: 'atalandango'. Por último, traemos al estudio de Radio 3 el debate social que se ha creado a raíz de la serie 'Adolescencia'. Y lo hacemos con Elisa García Mingo, experta en violencia sexual digital, doctora en Antropología Social y Cultural y profesora de Sociología en la Universidad Complutense de Madrid; y con Laura Cortés, profesora en el Instituto Ángel Corella en Colmenar Viejo, para hablar de incels, de la manosfera y del acoso digital. Escuchar audio

V politice se v současné době daří těm politikům, o kterých mnozí odborníci říkají, že nemají vymezené žádné hodnoty. Jak ale rozeznat hodnotovou a nehodnotovou politiku? A co preferují voliči? „Přibývá lidí, kteří tak trošku plavou na povrchu a nejsou ukotveni v dlouhodobějších hodnotách,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

V politice se v současné době daří těm politikům, o kterých mnozí odborníci říkají, že nemají vymezené žádné hodnoty. Jak ale rozeznat hodnotovou a nehodnotovou politiku? A co preferují voliči? „Přibývá lidí, kteří tak trošku plavou na povrchu a nejsou ukotveni v dlouhodobějších hodnotách,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

En este episodio exploraremos la intersección entre el vino y las dinámicas sociales con el destacado sociólogo Benno Herzog. Autor de "Vino y sociedad. Una invitación a la sociología del placer", Herzog nos invita a reflexionar sobre cómo el vino, más allá de ser una simple bebida, actúa como un catalizador en nuestras relaciones culturales e interpersonales. Analizaremos cómo el acto de regalar una botella o compartir una copa en reuniones familiares y encuentros con amigos contribuye a la construcción y fortalecimiento de vínculos sociales. Acompáñanos en esta conversación que promete enriquecer su perspectiva sobre el papel del vino en la sociedad.​

Isabel Aninat y Arturo Fontaine hablaron con Pilar Larroulet, licenciada en historia, magíster en Sociología de la Pontificia Universidad Católica de Chile y Doctora en Criminología y Justicia Criminal de la Universidad de Maryland-College Park, sobre cárceles, prevención, delincuencia.

Isabel Aninat y Arturo Fontaine hablaron con Pilar Larroulet, licenciada en historia, magíster en Sociología de la Pontificia Universidad Católica de Chile y Doctora en Criminología y Justicia Criminal de la Universidad de Maryland-College Park, sobre cárceles, prevención, delincuencia.

Ubude letos případů, kdy kapacita prvních tříd nestačí ani pro spádové děti? „Ve vzdělávání máme strašně málo informací, ani pořádně neznáme kapacity škol,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Proč chudší rodiny častěji volí odklad? A jak spolu vzdělávání ve školkách a školách provázat? „Bylo by dobré, aby jako ve Skotsku aspoň škola věděla, jaké děti do první třídy jdou. Myslím si, že je to hodně o zlepšení komunikace v přechodu mezi mateřskou a základní školou,“ míní sociolog.

Proč jsou přijímací zkoušky na střední školy pořád takové nervy a proč i kvůli tomu přicházíme o talentované studující? „Systém, který hodně závisí na strategizování, vede bohužel k tomu, že si často nevybírají ideálně, což je škoda pro celou společnost,“ míní sociolog Daniel Prokop. Navrhuje proto testovat deváťáky ještě před přijímačkami. „Optimální řešení je, aby se test dělal na konci deváté třídy, aby ho dělali všichni a podle toho si vybírali školy,“ nastiňuje sociolog.

Las Fuerzas Armadas israelíes han llevado a cabo ataques contra la Franja, que ponen fin al alto el fuego que comenzó el pasado 19 de enero. Hay más de 400 muertos y tanto el gobierno israelí como Hamas se acusan mutuamente de haber incumplido los términos de la tregua. Hablamos con José Abu Tarbush, profesor de Sociología en la Universidad de La Laguna y experto en la cuestión palestina.Escuchar audio

En Ivoox puedes encontrar sólo algunos de los audios de Mindalia. Para escuchar las 4 grabaciones diarias que publicamos entra en https://www.mindaliatelevision.com. Si deseas ver el vídeo perteneciente a este audio, pincha aquí: https://www.youtube.com/watch?v=86CMpIeL_DM&t=6s El ser humano evolucionó como Homo sapiens en base al relato mítico, la metáfora orientacional ha llevado hasta el día de hoy a creer que vivimos en una línea de tiempo, cuando no existe ni el pasado ni el futuro, solo un instante eterno. Guzmán Lasarte Nació en Montevideo – Uruguay, el 31 de agosto de 1966. Ha trabajado como colaborador, docente, formador y consultor en diversas organizaciones por más de treinta años; tanto en el ámbito empresarial, social y académico. A lo largo de su carrera profesional, ha incorporado una orientación humanista respecto a las organizaciones; ello debido a la experiencia en el trabajo social, así como por su afición al conocimiento (informal) en varias temáticas relacionadas con las Ciencias del lenguaje, Filosofía, Psicología, Antropología y Sociología, entre otras. También la práctica de disciplinas espirituales como el Chi Kun y la meditación, le han despertado nuevas formas de ver el mundo de las relaciones y los vínculos por medio del trabajo con la autoconsciencia. #CrecimientoPersonal #DesarrolloPersonal #Meditación Más información en: https://www.mindalia.com/television/ PARTICIPA CON TUS COMENTARIOS EN ESTE VÍDEO. -----------INFORMACIÓN SOBRE MINDALIA--------- Mindalia.com es una ONG internacional, sin ánimo de lucro, que difunde universalmente contenidos sobre espiritualidad y bienestar para la mejora de la consciencia del mundo. Apóyanos con tu donación en: https://www.mindalia.com/donar/ Suscríbete, comenta positivamente y comparte nuestros vídeos para difundir este conocimiento a miles de personas. Nuestro sitio web: https://www.mindalia.com SÍGUENOS TAMBIÉN EN NUESTRAS PLATAFORMAS Facebook: / mindalia.ayuda Instagram: / mindalia_com Twitch: / mindaliacom Odysee: https://odysee.com/@Mindalia.com *Mindalia.com no se hace responsable de las opiniones vertidas en este vídeo, ni necesariamente participa de ellas.

Hoy se cumplen cinco años del primer decreto de estado de alarma que nos confinó a todos en nuestras casas durante tres meses para frenar el avance de la pandemia de Covid-19. El impacto tan enorme de esta medida nos lanzó de forma súbita a una experiencia colectiva que iba más allá del miedo a la muerte. Por unas semanas, parecía que como sociedad estábamos decididos a cuidar los servicios públicos de salud y protección a los más débiles, a repensar el modelo productivo, a cuidar el medio ambiente. Sin embargo, desde la pandemia están pasando cosas. “Desde la pandemia” es una expresión que solemos utilizar cuando analizamos algunas de las grandes malas noticias que ahora protagonizan el mundo. Hablamos con Luis Miller, doctor en Sociología y científico titular del Instituto de Políticas y Bienes Públicos del CSIC sobre qué ha cambiado en nuestra sociedad desde aquel mes de marzo de 2020. *** Información relacionada: Cinco años de la pandemia: por qué no queremos mirar atrás *** Envíanos una nota de voz por Whatsapp contándonos alguna historia que conozcas o algún sonido que tengas cerca y que te llame la atención. Lo importante es que sea algo que tenga que ver contigo. Guárdanos en la agenda como “Un tema Al día”. El número es el 699 518 743See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Přestože veřejnost už je neklidná, že se nic moc neděje, sednout si a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie,“ hodnotí sociolog Buchtík aktuální přešlapování tuzemských stran kolem Donalda Trumpa. Co si o staronovém americkém prezidentovi doopravdy myslí čeští politici? Jak se propíše fenomén trumpismu do letošních sněmovních voleb? A jak do dění po volbách? Tyto i další otázky rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké  sněmovně.Razantní a občas i chaotický nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období zamíchal nejen kartami v mezinárodní politice ale i hlavami českých politiků. Řada těch, kteří jej před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovali, teď spíše mlčí. A podle Buchtíka záměrně, protože podle něj je riziko „dělat nějakou jasnou kampaň a říkat do médií nějaká tvrdá prohlášení v momentě, kdy se všechno může vyvinout úplně jinak.“Proto jsou podle něj čeští politici v otázce Trumpa více méně potichu. „Nemusí spěchat, teď můžou udělat hlavně chybu. Na to se připravují všechny strany: vyčkávají tak, aby se nemohl vzít nějaký jejich výrok a za čtyři měsíce ho použít ve smyčce neustále proti nim,“ myslí si Buchtík. „Přestože veřejnost je teď neklidná z toho, že se nic moc neděje, tak si sednout a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie.“ Strany si podle sociologa teď dělají vlastní výzkumy a zároveň si budou pak testovat i řečníky a konkrétní fráze, které je potřeba pouštět do éteru. Jedno z témat, které by v kampani určitě mohlo fungovat, je podle Buchtíka Rusko. „Faktor strachu z Ruska je důležitý. Může zvednout i voliče, kteří říkají, že jsou zklamaní z vlády a k volbám vůbec nepůjdou,“ myslí si sociolog.Otázkou tak je, jak v této atmosféře bude vypadat volební kampaň. A Buchtík upozorňuje  na změny, kterými z poslední dekády kampaně prošly: „Dříve nebyly nějak moc vyhrocené. Pak byly vyhrocené, ale byl tady argument: To je kampaň, to je vlastně nějaký typ karnevalu, ve kterém se smí všechno, a potom se vrátíme do normálního světa.“A připomíná, že se to říkalo také o kampani Roberta Fica nebo právě Trumpa. „Lidé, kteří v Česku zastávají trumpovské postoje, říkali: Počkejte, to je jiný kontext, my jsme je zastávali, ale nikdo nevěděl, že to bude takhle ostrý,“ říká sociolog.Pokud by se podobný scénář odehrával i v české volební kampani, tak Buchtík čeká, že by nastala podobná situace jako v jiných zemích: „Všichni budou překvapení, budou tiše mlčet a zírat a maximálně se budou zabývat tím, jestli si někdo ‚uhajlnul‘ tak trochu nebo víc nebo jestli to už bylo opravdu čiré hajlování.“Kouřová clonaPak podle sociologa nastupuje lidská psychologie. „A ten mozek, který je neklidný a vlastně panikaří, tak se upne na něco, čemu rozumí. A to jsou věci, které tvoří potom jenom kouřovou clonu pro jinak velmi dobře a precizně připravené postupy, které vypadají jako totální chaos a jenom boření. Ale ve skutečnosti, jak vidíme třeba na Donaldu Trumpovi, tak on už prosadil skoro 40 % věcí, které jsou v plánu - Projekt 2025, který napsala Heritage Foundation (americký konzervativní think tank - pozn. red.),“ přiblížil Buchtík.Faktor Trump může podle Buchtíka změnit Česko i po volbách: „Fascinace tím, jak je Donald Trump silný a jak dokáže dělat rozhodné věci a změny, je jeden ze základních stavebních kamenů toho, jak to může vypadat po volbách u nás. Přijde mi, že to je věc, kterou se strany budou chtít inspirovat.“Kolika dimenzionální šachy Donald Trump hraje? Fungují na voliče fráze typu „Erovpa musí být silná“? A strhne Jan Lipavský na kandidátce ODS davy?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na podzim proběhnou v České republice volby do Poslanecké sněmovny. Jak užitečné je už teď zveřejňovat volební preference? Můžou předvolební modely agentur voliče motivovat přijít k urnám? A jak se rozhodují prvovoliči? Sociolog Tomáš Kostelecký se ještě zamyslí nad tím, díky čemu vzrostla u Čechů podpora prezidenta Volodymyra Zelenského a jak ovlivňují důvěru v právní stát kauzy typu Motol.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Abrimos La Ventana de la Tele para hablar de 'Manosfera al descubierto', un proyecto del laboratorio de RTVE para 'luchar' contra los mensajes de lo que llaman 'manosfera'. Se trata de una web interactiva donde analizan algunos de esos discursos que circulan en estos espacios digitales en contra del feminismo. Nos visitan César Peña, coordinador de contenido en el laboratorio de RTVE, y Elisa García, profesora e investigadora en la Facultad de Sociología de la UCM, experta en violencias sexuales en red, feminismo y manosfera.

En esta sesión de La cuestión palpitante, el periodista Jesús Ruiz Mantilla y Ángel Badillo Matos, investigador principal del Real Instituto Elcano y profesor titular del Departamento de Sociología y Comunicación de la Universidad de Salamanca, dialogarán con Lara Siscar y Antonio San José acerca de la desinformación como estrategia deliberada de propaganda y manipulación política, con alcances globales debido a las tecnologías digitales y su expansión masiva a través de las redes sociales. Los objetivos de estas operaciones de noticias falsas y bulos han ido variando en la última década, desde el Brexit y la covid hasta la guerra de Ucrania y la injerencia en las últimas elecciones europeas y en Estados Unidos. ¿Cómo actuar contra esta nueva forma de ataque a la libertad y la democracia? Los presentadores plantearán algunas preguntas propuestas por el público en: lacuestiónpalpitante@march.esMás información de este acto

Paypal: https://www.paypal.com/paypalme/editorialtpv El día de hoy hablaremos sobre el capítulo 5 del libro "Inerrancia y Cosmovisión", por Vern Poythress Ver aquí: https://teologiaparavivir.com/poythress-inerrancia-y-cosmovision/ . El programa de hoy explora los desafíos que la sociología y la antropología plantean a la interpretación bíblica. Examina cómo las perspectivas sociológica y antropológica, al tiempo que ofrecen perspectivas sobre el contexto histórico y cultural de la Biblia, también pueden ser utilizadas indebidamente para socavar su autoridad, en particular por quienes tienen cosmovisiones materialistas o posmodernas. Poythress sostiene que para entender correctamente la Biblia hay que reconocer la presencia activa de Dios tanto en el lenguaje como en la cultura, y se opone a las interpretaciones que ven la cultura como una prisión que limita el significado y la revelación. Se utilizan ejemplos concretos, como el Salmo 86:8, para ilustrar estos retos interpretativos y la importancia de un enfoque bíblicamente informado. Por último, se discuten las críticas marxistas y feministas de la Biblia, destacando el peligro de que las cosmovisiones seculares moldeen las interpretaciones y descuiden la necesidad de la redención de Cristo.  Siguenos: - Web: https://teologiaparavivir.com/ - Blog: https://semperreformandaperu.org/ - Facebook: https://www.facebook.com/teologiaparavivir/ - Instagram: https://www.instagram.com/teologiaparavivir/ - Youtube: https://www.instagram.com/teologiaparavivir/

Las puntas de los icebergs del sojuzgamiento y la violencia extrema contra las mujeres. Estos son solo algunos de los dramáticos hechos que han visto la luz pública en estas primeras siete semanas del año: -En Chomes, Puntarenas una joven de 15 años fue asesinada por su novio de un balazo. Fue la última de 7 congéneres ultimadas. -El Tribunal Penal de Santa Cruz, Guanacaste, condenó a un hombre por 19 violaciones calificadas y cuatro delitos de actos sexuales remunerados, contra su hija menor de edad. -Otro individuo fue sentenciado a 18 años de cárcel por la violación de una bebé de tan solo cuatro meses, en Guácimo, Limón. -También en Limón (Pococí) una niña de tan solo 11 años dio a luz en un sanitario. El bebé falleció. El padrastro está detenido como sospechoso de la violación. Verdaderos dramas, que, sin embargo, no reflejan toda la magnitud de tantas realidades cotidianas de violencia que sufren las niñas, adolescentes y mujeres adultas, bajo el poder machista. Datos de la Caja Costarricense de Seguro Social (CCSS), a octubre de 2024, revelan que 11.265 mujeres fueron víctimas de algún tipo de violencia. Se trata de 758 casos por cada 100 mil habitantes contra niñas y adolescentes de 10 a 19 años. Pero menores de 10 años también reportan alarmantes tasas de 438/ 100,000 hab. Para abordar este drama conversaremos con Montserrat Sagot, profesora catedrática de la Escuela de Sociología de la Universidad de Costa Rica.

"Encuentro Cultural" es un espacio dedicado a la cultura, en esta conducido por Eugenia Piza, licenciada en Medios de Comunicación y Sociología. En esta ocasión entrevista a Fernando Carballo, Artista plástico y Premio Nacional de Cultura Magón. Realizado por La Revista CR, con el patrocinio de la Biblioteca Nacional. Derechos reservados La Revista CR 2025#costarica#cultura#fotografía#eugeniapiza#fernandocarballo#larevistacr#encuentrocultural

El alto el fuego en Gaza se tambalea luego de Hamás dijera que no liberaría rehenes el próximo sábado al asegurar que Israel estaba violando el acuerdo. En respuesta, el primer ministro Benjamín Netanyahu amenazó con retomar su ofensiva el mismo sábado. Finalmente, el grupo palestino anunció este jueves que seguirá implementando el acuerdo, incluido el canje de secuestrados. ¿Se salvará la tregua? El pasado 10 de febrero, el grupo islamista palestino Hamás decidió poner en pausa "hasta nuevo aviso" el sexto canje de rehenes por presos palestinos, previsto para el sábado 15 de febrero. La agrupación argumentó que Israel ha cometido repetidas "violaciones" del acuerdo, incluyendo el bloqueo a la entrada de ayuda humanitaria y la muerte de más gazatíes a manos del Ejército israelí, pese al alto el fuego.A esto, y tras advertencias del presidente Donald Trump con que se "desatará un infierno", el primer ministro israelí, Benjamín Netanyahu, respondió con un ultimátum al grupo islamista para la liberación de rehenes antes del sábado al mediodía, si no quería volver a la guerra en Gaza.Finalmente, fuentes de Seguridad de Egipto -país mediador- aseguraron este jueves que Hamás decidió continuar con la implementación del alto el fuego, según lo acordado, y liberará este sábado a tres rehenes israelíes en su poder, tal y como estaba establecido."No nos preocupa el colapso del acuerdo de alto el fuego en la Franja de Gaza, ya que estamos interesados ​​en implementarlo y obligar a la ocupación (israelí) a cumplirlo en su totalidad", confirmó el portavoz de Hamás, Abdul Latif Al Qanou, en un comunicado. De los 21 rehenes que ha liberado Hamás, 16 hacen parte del acuerdo de cese al fuego. Los otros cinco, de ciudadanía tailandesa, fueron liberados a través de otro pacto. Con ello, Hamás ha cumplido con dejar en libertad a 16 de los 33 secuestrados con los que se comprometió para la primera fase del acuerdo. Mientras, Israel ha excarcelado a 766 palestinos de los cerca de 2.000 que prometió.Leer tambiénHamás dice que seguirá implementando el acuerdo con Gaza, incluido el intercambio de rehenesBajo este panorama, ¿puede romperse el acuerdo de cese al fuego cuando apenas va en la mitad de la primera de las tres fases? Para analizar el tema, participan dos invitados en El Debate.-Desde Raanana (Israel), Yoel Schvartz, historiador, analista político, docente y especialista en Historia Judía Moderna.-En Tenerife (España), José Abu-Tarbush, profesor de Sociología en la Universidad de La Laguna.

Stárnoucí generace a mladí by spolu měli diskutovat. Mluvit. Navzájem se inspirovat. Přijde mi, že se to moc neděje.Nemusíme spolu všichni souhlasit, generační konflikt je klasika….ale nedopusťme generační odmítání! Často slýchám stesky starší generace (hlavně X a boomers) na mladé, na „nové pořádky” a obecné na to, „kam se ten svět dneska řítí”. Jakobych to někdy slyšel…moment už vím! Když jsem byl mladý! :-)Je tu další můj „monohovor”, ve kterém nabízím témata k diskuzi. Netvrdím, že mám „absolutní pravdu” - jsou to moje názory, ano, já si to myslím :-) - ale je pro mne důležitější nastolit témata a debatovat.00:00 Mladí jsou takoví, jaké jsme je vychovali.06:34 Odpovědnost za vztahy a sebeidentifikace.16:21 Sexualita a psychické zdraví mladých.22:49 Neschopnost stanovit si cíle!?30:59 Odpovědnost za celý svět.33:18 Prý neumí pařit. :-)34:34 Uvolněme prostor mladým.39:51 Intimita a sdílení vztahu.43:37 Předání štafety.Support the show

V týmu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa je i nejbohatší muž světa Elon Musk, který stále asertivněji vystupuje v otázkách zahraniční politiky. Za jeden z hlavních cílů si vybral britského premiéra Keira Starmera, na své sociální síti X napsal, že patří do vězení. „Účelově oživil skandál, který hýbal britskou politikou a veřejným míněním před 14 lety, k dalšímu útoku na Starmera. Útočí na něj dlouhodobě,“ popisuje Václav Štětka z univerzity v britském Loughborough.

Desde que fuera elegido como el 47º presidente de Estados Unidos, Donald Trump apenas ha hecho declaraciones sobre sus planes para parar o apoyar la guerra de Ucrania. Hace unos días, sin embargo, aseguraba en una comparecencia pública que el presidente ruso, Vladimir Putin, le había llamado y el propio Trump calificó la contienda como un “lío” que debía terminar. Los ojos de medio mundo están puestos en lo que pueda hacer Trump, pero en Ucrania, una encuesta reciente del Instituto de Sociología de Kiev asegura que mientras un 45% de los ucranios cree que Trump puede contribuir a acortar la guerra, hay un 40% que considera que nada va a cambiar con su llegada a la Casa Blanca. Lola Hierro, enviada especial a Ucrania, ha comprobado sobre el terreno que ucranios y ucranias están en un grado de desesperación y agotamiento tales, que solo les importa que la guerra acabe y no les importa apenas quién se apunte el tanto. Créditos Realización: Lola Hierro y Silvia Cruz Lapeña Diseño de sonido: Nicolás Tsabertidis Edición: Ana Ribera Dirección: Silvia Cruz Lapeña Sintonía: Jorge Magaz

V týmu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa je i nejbohatší muž světa Elon Musk, který stále asertivněji vystupuje v otázkách zahraniční politiky. Za jeden z hlavních cílů si vybral britského premiéra Keira Starmera, na své sociální síti X napsal, že patří do vězení. „Účelově oživil skandál, který hýbal britskou politikou a veřejným míněním před 14 lety, k dalšímu útoku na Starmera. Útočí na něj dlouhodobě,“ popisuje Václav Štětka z univerzity v britském Loughborough.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

#AlAire Hablamos con Salomón Ibarra, egresado de Sociología, de su tesis sobre la cultura del esténcil en Bogotá.No se la pierdan,

Cuando se apruebe la nueva ley de familias de España, va a conllevar una mejora en la protección social de los diferentes tipos de familia y va a suponer un avance en materia de igualdad y equidad entre los géneros. En nuestro país, igual a como ocurre en países de nuestro entorno, conviven muchos modelos de familia y todos tienen en común el ejercicio de las diferentes funciones familiares y la búsqueda de la protección y el bienestar de todos sus miembros.Esta semana hablamos de los diferentes modelos de familia y de sus necesidades con Raquel Martínez Buján, doctora en Sociología, profesora de Sociología de las Familias en la Universidad de A Coruña. Amaia Echevarría, directora de la Unión de Asociaciones Familiares (UNAF). Y Pilar Castellanos, presidenta de la Asociación Madres Solteras por Elección (AMSPE).Escuchar audio

Toto video je obhajobou a připomínkou rozhovoru jako žánru, jako formy mezilidského setkání…jako „pohádkové postavičky”, která jakoby kouzlem dělá naše životy lepší.Mám pocit, že rozhovory pomalu mizí z veřejného i soukromého života. Jasně, všechny média jsou narvaná nějakým povídáním lidí mezi sebou, ale málokdy se jedná o skutečné rozhovory.Rozumíme si, anebo to zní divně? Ok, pusťte si toto video a pojďte do debaty!https://herohero.co/petrhorkypetrhorky.cz0:00 Vítejte u mne doma, vítejte v ateliéru4:09 Proč mám youtube kanál6:30 Diváci za poslední měsíc strávili na mém kanálu 7 let času 8:02 Co jsem zač a proč to dělám9:49 Rozhovor vymírá11:05 Co je rozhovor12:50 Rozhovor v mezilidském kontaktu14:07 Co není rozhovor16:40 Toto je cíl proč dělám vlastní kanál18:28 Proč „onemocněl“ rozhovor18:50 Domněnky 20:53 Nedůvěra22:58 Kolik ztracených peněženek se v ČR najde24:58 Výměna bonbonů za kuličky :-)26:57 Nátlak, síla, manipulace - různé formy rozhovoru30:57 Proč v rozhovoru mluví obě strany32:10 Občas se zlobí zastánci Ruska a občas zastánci Západu33:52 Komentáře nemažu36:55 Nechci nikoho nekriticky adorovat37:40 Můj kanál neřídí žádná zájmová skupina40:10 První dárek na rozloučenou42:18 Druhý dárek na rozloučenou 44:11 Nedokážeme žít bez příběhů 47:05 Vnitřní rozhovor49:00 Je málo zásadních tématSupport the show

El concepto de familia lleva décadas ensanchándose y deconstruyéndose a medida que se reconocen nuevas realidades relacionales y las mujeres conquistan los derechos que les corresponden. Pero a cada avance pluralista le sigue un retroceso identitario, un rebote conservador como al que estamos asistiendo con el auge de la ultraderecha. En una época ligada a la precariedad, analizamos qué se entiende por familia hoy en día, así como la apropiación que hacen de este concepto determinados sectores políticos conservadores, con el catedrático de Sociología Ander Gurrutxaga, la periodista Diana Oliver, la abogada experta en Derecho sucesorio, Carmen Pérez-Pozo y la catedrática de Antropología Maribel Jociles. 

Exprezident Václav Klaus na víkendovém kongresu strany Motoristé sobě prohlásil, že za pravicovost se dnes čeští politici stydí. „Přesně nevím, co je to pravicovost,“ reaguje pro Český rozhlas Plus sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd. „Pokud by ale Motoristé zopakovali svůj úspěch z evropských voleb, mohli se by za rok stát koaličním partnerem ANO,“ předpokládá.

Senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 rozproudil společenskou diskusi kolem bezdomovectví. Po konzultacích s několika starosty přišel s oznámením, že připravuje návrh zákona, který by za určitých okolností postavil žití bez domova mimo zákon. Upozornil senátor na léta neřešený problém? Jak otázku bezdomovectví řešit? Sociolog Tomáš Kostelecký ještě prozradí, jakou důvěru chovají Češi k institucím a státní správě, i to, zda Česko potřebuje spravedlivější výběr daní.

Platbě DPH se společnosti vyhýbají nepřiznáváním tržeb, rozdělením činnosti pod více firem nebo přihlášením k dani až po uskutečnění velkých prodejů. Časové okno, které poslední trik umožňovalo, s novelou zákona zmizí. „Když prodáte jeden byt za 10 milionů, hned druhý den jste plátce DPH, protože jste překročil ten vyšší limit 2,6 milionu,“ vysvětluje Daniel Prokop reformu, která ovšem zavádí limity dvojí. „Na tom se potom živí poradenské účetní firmy,“ tvrdí sociolog.

Když řekneme, že „je něco na houby,“ obvykle tím myslíme, že je to k ničemu, bezcenné, nezajímavé. Ale na houby chodí každý rok většina Čechů, Moravanů a Slezanů. Dá se o nich bádat, zároveň má lidové houbaření v kultuře a životním stylu naší země velmi silné a pevné kořeny.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ VŠEM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM KLUBU DENÍKU N „Nespekulujte, co Fico prosazuje, tam je prázdnota. Největší hodnotou je pro něj moc,“ říká ve Studiu N sociolog Michal Vašečka. „Potřebuje nechat zamrznout společnost v její dynamice, atomizovat lidi a nepřipustit, aby se masivně setkávali. Chce, aby byli zoufalí a aby to vzdali,“ zamýšlí se v rozhovoru. Jak si slovenský premiér představuje ideální fungování státu? Proč si Evropská unie neumí poradit s lidmi, jako je Fico nebo Orbán? A v čem jsou si Češi a Slováci vzdálenější, než si oba národy myslí? Ptá se Filip Titlbach.