Podcasts about paq research

Podle sociologa příliš daníme práci oproti spotřebě a majetku. Možnost politické změny naráží i na to, že se většina voličů v systému neorientuje. „Politici to neinformovaným neprodají, protože by prvně museli vysvětlit, v čem je problém. Radši prodají výjimky ve složitých systémech střední třídě a nemusí měnit celkově neefektivní systém,“ vysvětluje Daniel Prokop z agentury PAQ Research. V jejím výzkumu si 36 % lidí myslí, že stát vydává víc peněz na úředníky než na důchody.

Ze zdanění spotřeby má Česko vyšší podíl výnosů z daní, než je průměr v Evropské unii, ale ekonomicky podobné země jako Polsko nebo Slovinsko ze zdanění spotřeby získávají více, než Česko, vychází z exkluzivní analýzy společnosti PAQ Research pro projekt Radiožunálu a Českého rozhlasu Plus Česko 2025. „Z celého daňového balíčku byla zrovna debata o tichých vínech jedna z nejvíce pozoruhodných,“ komentuje první z debatovaných spotřebních daní Martin Kolovratník (ANO).

Levná práce by se měla danit méně podle poloviny z 1200 dotazovaných v exkluzivní analýze společnosti PAQ Research pro projekt Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus Česko 2025. Reformovat zdanění OSVČ by si podle ní přála třetina Čechů, více lidí by bylo pro variantu nic neměnit. „Pokud daňový systém upravíme, zdanění bude spravedlivější a bude méně poškozovat a brzdit ekonomickou prosperitu,“ uvedl v debatě Libor Dušek (Piráti).

Ekonomové PAQ Research připravili návrh, jak zreformovat danění nemovitostí. Připlatí si majitelé více bytů, vlastníci domů na lukrativních místech a taky firmy. Polepší si méně majetní v chudších regionech.Za loňský rok se na dani z nemovitostí podle odhadů Finanční správy vybere 23 miliard korun. Reforma zdanění, kterou navrhuje výzkumná organizace PAQ Research, by vynesl dalších 16 miliard.„S penězi navíc můžeme například naplnit vládní sliby o platech učitelů nebo například investovat do armády a můžeme snížit zdanění zaměstnanecké práce, které je u nás relativně vysoké,“ vypočítává spoluautor reformy, ekonom Jakub Komárek z PAQ Research.Nepoměr mezi nízkým zdaněním nemovitostí a vysokým zdaněním práce v Česku je do očí bijící. V 2024 tvořila daň z nemovitostí jen 0,7 % daňových příjmů, skoro nejméně z EU, průměr je okolo 2,5 %.Danit domy a byty je v tuzemsku nesmírně nepopulární. Čtyři z pěti Čechů totiž bydlí ve vlastním. „Zatímco daň z příjmů se strhne rovnou a měsíčně, člověk dostane čistý příjem na účet a nezažije tu ztrátu peněz, tak daň z nemovitých věcí člověk platí ročně a odvede ji ze svého účtu a to je nepříjemné,“ vysvětluje ekonom Komárek.Nepříjemné, ale žádoucí, souhlasí expert na financování bydlení Libor Ostatek. Neefektivní zdanění totiž nedostupnost bydlení ještě zhoršuje. „Nebude se to každému líbit, ale je to tak zásadní věc, že pokud ji nezměníme, tak budeme pokračovat v nešťastné spirále, kterou můžeme zabalit do dvou slov, a to je nedostupnost bydlení,“ uvedl v podcastu Ve vatě hypoteční expert Broker Consulting a Golem Finance Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jaké dopady bude mít tzv. flexinovela zákoníku práce, kterou v pátek schválila sněmovna? K čemu dospěla analýza PAQ Research ohledně navázání chystané superdávky na výši životního minima? A kde v Česku chybí nejvíc školek a jaké to má dopady? „Nedostupnost, což je problém v periferiích velkých měst, vynucuje, že rodiče pracují na zkrácené úvazky nebo odkládají nástup do práce. Stát to stojí obrovské peníze na odvodech a daních,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

Na základní výdaje za bydlení a potraviny dala průměrná česká domácnost v lednu lehce pod polovinu svých příjmů. Nejnovější údaje agentura PAQ Research vztahuje také k jednotlivým společenským třídám, přičemž nejméně krize zasáhla Zajištěné, kteří bydlí ve vlastním, Strádající třídě pomohly příspěvky na bydlení a valorizace důchodů. „Reagovali jsme co se týká důchodů, trochu dávek a málo ohledně daňového mixu na to, abychom pomohli chudším pracujícím,“ shrnuje Daniel Prokop.

Jak se v Česku dle dat žije a co můžeme zlepšit? Sociolog Daniel Prokop odhaluje, proč český vzdělávací systém prohlubuje nerovnosti, jak nastavit spravedlivější daňový systém a co Česko potřebuje, aby se posunulo vpřed. Dozvíte se: Proč nejsou ve vzdělání stejné šance? Proč současné daně škrtí ekonomiku a přesto vybereme málo peněz? Proč Praha bohatne a region chudnou? Jak zlepšit nedostupnost bydlení? Daniel Prokop je český sociolog. Dříve působil v agentuře Median a od roku 2019 vede vlastní výzkumnou organizaci PAQ Research. Zaměřuje se na témata chudoby a sociální nerovnosti v české společnosti. Je autorem knihy Slepé skvrny a podílí se na známých průzkumech a pravidelně vystupuje v českých médiích.

Jak si konzervativci vykládají právo; Vyšetřovací komise ukázala na Netanjahua; Ambiciózní projekt reformy daní z dílny PAQ Research má jediný háček: je navrhovaný v Česku; Polsko se přestává dívat na jih k Visegrádu a zaměřuje se na sever. Do Skandinávie; Lotyši naříkají nad potravinovou drahotou; Z vězení do opery

Jak si konzervativci vykládají právo; Vyšetřovací komise ukázala na Netanjahua; Ambiciózní projekt reformy daní z dílny PAQ Research má jediný háček: je navrhovaný v Česku; Polsko se přestává dívat na jih k Visegrádu a zaměřuje se na sever. Do Skandinávie; Lotyši naříkají nad potravinovou drahotou; Z vězení do operyVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zaměstnanci s nízkou výplatu mají tak vysoké daně a odvody, že je to nemotivuje pracovat. Například bezdětný člověk s polovinou průměrné mzdy odevzdá na všech poplatcích 36 % jeho nákladů,“ uvádí sociolog Daniel Prokop závěry výzkumu PAQ Research, podle nějž by změny v danění nízkých příjmů a zvyšování slevy na poplatníka podpořily ekonomický růst. Náklady návrhu, který by z rozpočtu ukrojil 16 miliard, by částečně vyvažovala už jen úspora na sociálních dávkách.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Je to dlouhodobý problém české ekonomiky: do veřejných rozpočtů odvádějí poměrově nejvíce ti s nejnižšími příjmy. To s sebou nese mizivou motivaci nechat se legálně zaměstnat a zároveň vysoký počet lidí pod hranicí chudoby. Žádná z porevolučních vlád ale ucelené řešení dosud nepřinesla. Změnit to teď chce tým ekonomů z výzkumné neziskovky PAQ Research, expertů Univerzity Karlovy z Centra veřejných financí a lidí z ekonomického výzkumného pracoviště CERGE-EI. Základní parametry návrhu v Ranním brífinku vysvětluje ekonom z PAQ Research Petr Vilím.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Je to dlouhodobý problém české ekonomiky: do veřejných rozpočtů odvádějí poměrově nejvíce ti s nejnižšími příjmy. To s sebou nese mizivou motivaci nechat se legálně zaměstnat a zároveň vysoký počet lidí pod hranicí chudoby. Žádná z porevolučních vlád ale ucelené řešení dosud nepřinesla. Změnit to teď chce tým ekonomů z výzkumné neziskovky PAQ Research, expertů Univerzity Karlovy z Centra veřejných financí a lidí z ekonomického výzkumného pracoviště CERGE-EI. Základní parametry návrhu v Ranním brífinku vysvětluje ekonom z PAQ Research Petr Vilím.

Trump vyhrál, protože nabídl vizi USA. V Kyjevě jsou si zvláštností Donalda Trumpa vědomi. Ti, kdo v Evropě jásají nad vítězstvím Trumpa, mohou dopadnout jako Zeman. Po slyšeních 20 politiků to vypadá, že se podaří novou komisi schválit bez obětí. PAQ Research popsal 10 chyb Jurečkovy jednotné sociální dávky. Dokáže je vláda odstranit? Válek otevřel dveře nadstandardůmVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda posílá do sněmovny novelu, která současné čtyři sociální dávky nahrazuje jednou. Výhody jsou jasné, jednodušší administrativa i čerpání. Cílem je omezit podporu majetným a vysokopříjmovým domácnostem a zároveň do systému pustit víc nízkopříjmových domácností.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pohraničí vznikly v posledních deseti letech velké průmyslové zóny. Zaměstnávají tisíce lidí, přinášejí miliardy do rozpočtu. Ale region nebohatne. Méně peněz do metropole, více menším městům, vyzývá byznysmen Milan Kratina. Ten patří mezi nejbohatší Čechy a je zakladatelem holdingu Accolade.Karlovarský region má řadu nelichotivých prvenství. Nejnižší mzdy, nejvíc exekucí, nejhorší školství. Expremiér Andrej Babiš ho označil za „nejhorší kraj úplně ve všem“. Firma Accolade, která staví průmyslové parky, si ale právě tento region vybrala pro své obří investice. Za poslední zhruba dekádu do výstavby šesti průmyslových parků na Chebsku a Teplicku „nasypala“ přes 18 miliard korun.„Tyhle naše regiony jsou skvěle umístěné. Nemusí se cítit méněcenně. Opravdu není lepší místo v Evropě, odkud můžete dodávat, než je Karlovarský kraj. Možná ještě Plzeňský kraj je stejně dobrý. Když se nám povede zvednout školství, to je alfa a omega, budeme investovat do infrastruktury a povede se nám víc propojit region s Bavorskem, tak má ten region ohromný potenciál růstu,“ vyjmenovává úkoly pro vládu jeden z nejbohatších Čechů.Jenže Karlovarsko a Ústecko, kde Kratina se svým byznysovým partnerem Zdeňkem Šoustalem také podnikají, bohatnou pomalu. Jeden z problémů je nastavení rozpočtového určení daní, řekl Kratina. Systém, který říká, jak se mezi obce a stát rozdělí celkové vybrané daně, by měl podle šéfa Accolade obce výrazněji zvýhodnit.„Lidé nevidí přínosy, které haly pro ně osobně budou mít. Kdyby věděli, že každý rok dostanou vysoké desítky nebo malé stovky milionů korun, tak by hned mohli říkat: Něco se tu sice bude stavět, ale budeme tady mít víc peněz na lékaře, na učitele, na školky, na školy,“ řekl Kratina ve speciálu podcastu Ve vatě, který vznikl v rámci volebního vysílání Seznam Zpráv.„My nedokážeme motivovat obce a kraje k tomu, aby rozvíjely svoje průmyslové zóny. Z našich hal jdou dneska miliardy korun do státního rozpočtu a jednotlivé obce a města z toho vlastně nedostávají vůbec nic nebo dostávají extrémně málo ve srovnání s Německem, Polskem, Rakouskem, Holandskem. A tím pádem se nám nezavírají ty nůžky. Kraje nám nebohatnou a města nám nebohatnou a je to právě tím, že peníze jdou do Prahy,“ kritizuje Kratina.To má i politické dopady, příhraniční oblasti volí jinak, podotkl Kratina. „Pokud chceme být vzdělanější a soběstačnější a nechceme, aby lidé volili extremisty, tak musíme bohatství rozdělovat mezi regiony rovnoměrněji, to by měla být zásadní politika vlády.“Základem jsou dobré školyZa klíčový problém „pohraničí“ má Milan Kratina kvalitu vzdělávání. Protože je český vzdělávací systém málo propustný, děti rodičů se základní školou nebo učilištěm končí nejčastěji také jen se „základkou“ či výučním listem, následně s nízkým platem a častěji než kde jinde také s exekucí na krku.Firmy ale chtějí logicky budovat tam, kde jsou kvalifikovaní zaměstnanci. „Jeden z našich nájemců měl být výrobce tlumičů pro BMW a Volvo. Svoje výzkumné a vývojové centrum ale nakonec vybudoval v Polsku, protože nevěřil Chebu a karlovarskému regionu, že by tam byl dostatek  inženýrů,“ říká Kratina, jehož společnost staví právě i v Polsku, Německu, na Slovensku či ve Španělsku.Podle byznysmena musí změna začít už na základních školách, střední školství je zase příliš rozdrobené. „Máme hrozně moc odborných středních škol a učňáků, víc než 230 oborů a máme málo všeobecného vzdělání, jen 30 %, Evropská unie má 50 %. Všeobecné vzdělání je extrémně důležité pro digitální ekonomiku a zástupci digitální ekonomiky jsou právě ti, kteří se dneska o ten region zajímají nejvíc. Pro společnosti z e-commerce je Karlovarský kraj úplně perfektní,“ uvedl.„Mrháme talentem a děti nejdou na střední školy, na které by mohly jít, protože na nich není dostatečný počet míst. To je osmdesátková ekonomika. Nutíme je, aby byly autoklempíři. Já ale nechci, aby naše děti byly kamioňáci. Věřím, že kamiony budou autonomní a naše děti je budou vyvíjet,“ říká Kratina.Karlovarský kraj je jediným v České republice, který nemá vlastní vysokou školu. V poslední době se region snaží situaci změnit. „Kraj dneska ve spolupráci se Západočeskou univerzitou chystá polytechniku. Je to krok dobrým směrem, ale zase to ukazuje, že nemáme žádné ambice,“ míní Kratina, který fandí ideji česko-německé univerzity.Vybudujme česko-bavorskou univerzitu„Bavoráci můžou jako nejbohatší region čerpat peníze jen na přeshraniční spolupráci, takže já bych udělal česko-bavorskou vysokou školu pro digitální ekonomiku Cheb–Waldsassen. Vzít ten talent z Bavorska a talent z České republiky, protože v regionu jsou nejlepší a největší hráči v oblasti jako e-commerce,“ popisuje Milan Kratina.Region přitom trápí „odliv mozků“. Slabá nabídka vzdělání nutí mladé z kraje odcházet, ročně se z kraje vystěhuje tisíc studentů a přes polovinu z nich už se nevrátí. Část obyvatel zase pravidelně pendluje za prací do Německa.Podle Kratiny je blízkost hranice i 35 let po revoluci stále cítit. Nejen na špatné přeshraniční dopravě, ale i opticky. „Chebané říkají, když jedou do Bavorska, že jedou do Jižní Koreje a pak se vracejí zpátky do té Severní, protože tam máme ty tržnice,“ glosuje podnikatel.Celý Karlovarský kraj je podle výzkumů PAQ Research v pásmu destabilizující chudoby, nadprůměrný počet lidí je tam v exekuci, v bytové nouzi nebo v sociálně vyloučených lokalitách.Nejnižší mzdyPrůměrná mzda v Karlovarském kraji činila ve druhém čtvrtletí 39 031 korun, nejméně v celé republice. Podle Milana Kratiny s sebou kvalitní byznys nese také vyšší mzdy. „Čím zajímavější společnosti máte, tím lepší byznys dělají, mají na něm vyšší marži, nabízejí zajímavější pracovní místa. To je rozvoj ekonomiky. Nebudeme přece pořád držet při životě něco, co sice funguje a je to tradiční, ale ti lidé tam berou málo peněz. Potřebujeme firmy, které lidem dokážou nabídnout mnohem víc peněz. Nesmíme ustrnout před 50 lety,“ přemýšlí Milan Kratina.Pod střechami Accolade na Chebsku a Teplicku vyrábí či skladují známé firmy Nexans, Raben či Maersk, logistický gigant DHL, Tchibo, ShipMonk, Kaufland. Jde o vysoce robotizované provozy. „To, co v Tchibu dříve dělalo 1200 lidí, dneska s robotizací dělá 350. Nabízí tam 200 extrémně zajímavých pozic jako řízení automatizovaných a robotických systémů,“ vypočítává Kratina.Bude „sudetská dálnice“?Třetí zásadní oblastí, která by pomohla regionu zvednout životní úroveň, je lepší infrastruktura. „Dálnice Praha – Karlovy Vary se staví, protože všichni potřebují na filmový festival dojet za hodinu, a ne za dvě. Ale prioritní by mělo být propojení na německé dálnice a železniční spojení s Německem, které dneska vůbec nefunguje.  „Sudetská dálnice“ mezi Karlovými Vary a Ústím nad Labem je něco, co by kopcovitému regionu taky pomohlo,“ myslí si Kratina.Výstavbě ale leckdy hází klacky pod nohy i stát, stěžuje si Kratina. „Na Plzeňsku nám místní správa z Ministerstva životního prostředí řekla, že podnikáme v osmi zemích, tak přece ten projekt nemusíme dělat v České republice. Ale my chceme investovat i v Novém Boru, protože jsme patrioti,“ uzavírá podnikatel.*****Ve vatě. Podcast noviná...

Děti chodí na obědy častěji a jedí zdravěji, pokud na nich nemusí šetřit. Programy dotovaných obědů v Česku existují, pokud se však chceme vyvarovat stigmatizaci dětí, měli bychom je rozšířit alespoň pro spodní desetinu až pětinu rodin. „Když to míří jen na výsek těch úplně nejchudších, vzniká u části učitelů, chudých pracujících, pocit nespravedlnosti,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. Výzkum PAQ Research také ukazuje, že takové programy prospívají i socializaci ve škole.

Finanční nouze, nedůstojné bydlení, nebo psychicky náročné situace v rodině. Faktorů, které ovlivňují školní výsledky dětí je celá řada. Podle dat PAQ Research jde především o socioekonomické podmínky, ve kterých děti žijí. Do aktivní pomoci rodinám se v šesti českých městech díky projektu Signály organizace Society for All zapojují experti na sociální práci a systém sociálně-aktivizačních služeb, tzv. case manažeři.

Pomohlo by to skutečně státní kase i v boji proti obezitě? Hosty Pro a proti budou ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová a ekonom Jakub Komárek z PAQ Research. Moderuje Karolína Koubová.

Pomohlo by to skutečně státní kase i v boji proti obezitě? Hosty Pro a proti budou ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová a ekonom Jakub Komárek z PAQ Research. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministerstvo zdravotnictví znovu oživilo plán na zavedení nové spotřební daně na slazené nápoje. Ta už platí ve více než 10 zemích Evropy. Mělo by se k nim Česko připojit? „Rozhodně ne, považujeme to za diskriminační. Cukr se nevyskytuje pouze v těchto nápojích,“ říká ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová. „Pochází z nich zhruba čtvrtina spotřeby cukru,“ oponuje ekonom Jakub Komárek z PAQ Research.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český daňově-odvodový systém silně spoléhá na zdanění zaměstnanecké práce, tvrdí analýza společnost PAQ Research. Podle sociologa Daniela Prokopa asi 55 procent daňového mixu je v Česku danění práce, naopak minimum jde ze zdanění majetku. „V rámci práce hodně daníme zaměstnaneckou. Vedle toho máme výrazně méně daněné dohody o provedení práce a část kancelářských OSVČ,“ říká Prokop s tím, že zaměstnancům bereme hodně peněz, což motivuje k šedé ekonomice a tzv. švarcsystému.

Chytřejší daňový mix. To je recept, kterým by se podle sociologa Daniela Prokopa nejrychleji nastartoval rozvoj české ekonomiky i společnosti. Současný daňový systém je podle něj neefektivní – hodně bere nízkopříjmovým lidem v chudších regionech, vysvětluje v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research v rozhovoru upozorňuje také na zpomalující integraci ukrajinských uprchlíků. „Když se teď stát na integraci Ukrajinců vykašle, zadělává si na problém. Další generace uprchlíků může být vnímaná negativně – nebudou umět dobře česky, v práci budou konkurovat chudým Čechům a budou se s nimi prát o levnější nájmy,“ říká Prokop. Pusťte si celý rozhovor!Sledujte i další podcasty z dílny CzechCrunch, které najdete na cc.cz/podcasty. Money Maker (příběhy úspěšných českých podnikatelů) BrandStories (v zákulisí českých firem) Rosteme (rady v seberozvojových knihách) Navštivte nás i na webu cc.cz, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.Twitter – LinkedIn – Instagram – Facebook

Minulý režim vidí lidé růžověji, než vyplývá z tvrdých dat, říká ekonomka Jana Matesová. Lépe se máme všichni. Životní úroveň společnosti se od roku 1989 zdvojnásobila, u důchodců se zvýšila ještě o něco více.Někteří Češi se ohlížejí do minulosti a vidí ji růžově. Ekonomka Jana Matesová to přičítá obyčejnému sentimentu. „Mládí nahradit nejde. Žádná tvrdá data nenasvědčují tomu, že dřív bylo lépe, naopak ukazují, jak se situace zlepšila pro naprostou většinu rodin, dokonce bych řekla, že pro všechny.“Dnešní situaci vnímají subjektivně nejhůře lidé, kterým bylo za převratu mezi 40 až 50 lety. „Většina z nich nebyla schopná se v novém systému odpíchnout, mohli cestovat, ale velký nárůst životní úrovně už je nečekal,“ řekla Jana Matesová v podcastu Ve vatě.MzdyV roce 1989 brali Češi v průměru něco přes 3000 korun hrubého. O 20 let později už to bylo 23 tisíc, aktuálně činí průměrná mzda 42 658 Kč. Zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián (úroveň příjmu, kterého dosahuje polovina rodin), který realitu odráží více, činí kolem 37 tisíc. V Evropské unii se pohybujeme mezi třetím a pátým místem v rovnosti příjmů.Za minulého režimu byly rozdíly mezi příjmy ještě nižší. „Tehdy si byl medián s průměrem velmi blízko. Nivelizace příjmů byla velká, všichni brali přibližně stejně,“ říká Jana Matesová.ChudobaPokud jsou příjmy domácnosti pod 60 procenty mediánu, pak je domácnost ohrožena tzv. příjmovou chudobou. Podle Eurostatu se to týká 10,2 procent Čechů, více než milionu. Česko patří podle Eurostatu mezi pět evropských zemí, kde lidé trpí „závažnou materiální a sociální deprivací“ nejméně.I podle čerstvé zprávy Poverty Watch 2023 žije milion Čechů pod hranicí chudoby a dva miliony dalších těsně nad ní. Každý třetí Čech nedokáže nic uspořit na stáří, často mu výplata nestačí ani na pokrytí měsíčních výdajů, plyne z průzkumu PAQ Research pro Český rozhlas.Česko má ve srovnání se zahraničím dvě specifika, která životní úroveň významně ovlivňují. Vysoký podíl lidí v exekuci a nadprůměrně vlastníků nemovitosti. Alespoň jednu exekuci má 660 tisíc lidí. „To má samozřejmě na životní úroveň velký dopad,“ říká Matesová. „U nás je poměrně hodně rodin, které na tom z hlediska příjmů nejsou dobře, ale mají svůj vlastní domek, byt, případně i druhý,“ uvedla.DůchodyTaky důchody jsou ve vztahu ke mzdám aktuálně v průměru vyšší. Dokonce historicky nejvyšší za celou dobu existence penzijních systémů.„Životní úroveň napříč společností se od roku 1989 přibližně zdvojnásobila. U důchodců se zvýšila o něco více než u průměru společnosti jako celku,“ uvedla Matesová.CenyŘada pamětníků vzpomíná na socialistický rohlík za třicetník a lahváč desítky za dvě padesát. Pokud však porovnáme ceny potravin se zohledněním výše příjmů, vychází nyní běžný týdenní nákup o celých 230 procent levněji než v roce 1989, plyne z dat webu Zakomunistu.cz.Například rostlinný olej stál v roce 2022 skoro o 500 procent méně než v roce 1989. Vejce o 230 procent méně než v roce 1989. Rýže minus 180 procent a rohlík minus 100 procent. Jediná věc, která byla „za komunistů“ levnější, byl chleba, a to zhruba o čtvrtinu.„Je to jednak tím obrovským růstem produktivity a také růstem mezd od roku '89. Ale také tím, že je jednodušší vypěstovat a zpracovat zemědělské plodiny, vyrobit z nich potraviny. Je to vidět na tom, jak se snížil počet lidí, kteří pracují v zemědělství nejen u nás, ale napříč Evropou i Spojenými státy,“ má za to Jana Matesová.HDPVy výtlaku ekonomiky zařadilo Česko trochu zpátečku. Jako jediná země EU jsme zatím nedosáhli předcovidové úrovně HDP. Hrubý domácí produkt Česka na obyvatele, který se vyjadřuje ve standardech kupní síly, se za celý rok snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Jsme aktuálně na úrovni Kypru a Slovinska, mírně zaostáváme za Itálií, ale zároveň si vedeme nejlépe ze všech zemí visegrádské čtyřky.„Na oslavu to není, protože už v roce 2018 jsme byli na 94 procentech. V době koronaviru česká ekonomika spadla více než většina zemí Evropské unie v roce 2020,“ počítá Matesová.S vysokou inflací Česko udělalo velký skok směrem k západním cenám, ale výší platů směrem k Západu neskočilo.„Je to tou naší inflací, která je velmi vysoká a ve srovnání s průměrem Evropské unie pomaleji klesá. Západ jsme sice dohnali, ale nedohnali jsme ještě průměr Evropské unie. V ekonomice jsme si ale vyrobili obrovské nerovnováhy, od roku 2020 se ze zemí EU nejrychleji zadlužujeme a máme veliký strukturální deficit,“ vadí ekonomce.BydleníNáklady na bydlení, teplo a služby byly v přepočtu k příjmům lacinější před rokem 1989. Přes rychlý růst cen bytů i nájmů v Česku je podle Matesové dostupnost bydlení na lepší úrovni než tehdy.„Každý měl kde bydlet, ale podmínky byly citelně horší než nyní. V průmyslových oblastech jako severní Čechy a Morava, kam lidé nechtěli chodit pracovat, ale vláda je potřebovala tam natáhnout, bylo k dispozici podnikové bydlení.“„V ostatních oblastech člověk v průměru 24 let čekal, než se na něj v pořadníku dostalo. Na přidělení bytu musela rodina mít děti. Svobodný jedinec mohl s velkým štěstím získat lůžko na svobodárně, ne pokoj, ale lůžko. Naprosto běžné bylo, že všichni mladí po svatbě bydleli u rodičů a čekali, až s těmi vnoučaty získají nárok na vlastní bydlení,“ popisuje Matesová.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

I Česko se konečně probouzí z covidové letargie. Poroste slabě, ale přece. A inflace padne na kolena. Platy se zvýší nejen na papíře, ale i v reálu a Češi přestanou obracet každou korunu, predikuje ekonom Dominik Stroukal.Česko se jako jediné z celé Evropské unie zatím nevrátilo k růstu, který zažívalo před pandemií. V příštím roce stagnace skončí a tuzemská ekonomika opět poroste. Podle České národní banky tempem 1,2 %. Podle Ministerstva financí dokonce o 1,9 %. OECD je s předpovědí někde uprostřed.Porosteme. Konečně„Optimističtější je Zbyněk Stanjura. Cynik by řekl, že musí být, protože podle toho vychází jejich plánované daňové příjmy. Já bych se ale přikláněl na stranu ČNB. Ministerstvo financí oproti své minulé prognóze ta čísla stahuje dolů a myslím si, že je bude ještě dál upravovat. Já osobně cítím ten růst nižší,“ komentuje vládní odhady růstu HDP Dominik Stroukal, člen NERV a ekonom z Metropolitní univerzity Praha.Nejlepší zprávou pro příští rok ale podle Stroukala je, že česká čísla v příštím roce potlačí nahoru nikoli vláda, ale spotřebitelé. „Je to slabší růst, ale po dlouhé době konečně růst. Ale zajímavé je, že by ho měla nakopnout spotřeba, že by ho prostě neměla hnát vláda.“Vyšší mzdy konečně pocítímeSpotřebu podnítí nejen očekávané snížení základní úrokové sazby, které by mohlo přijít v příštích měsících. Lidem se uleví od vysoké inflace, mzdy tedy konečně porostou rychleji než ceny. Stroukal odhaduje pro příští rok čtyřprocentní růst reálných mezd.„Není to jenom o sazbách. Sníží se inflace. Bude stále nízká nezaměstnanost, která by se podle obou prognóz měla držet kolem tří procent. Na trhu práce bude určitý tlak na růst mezd. Ten může být někde v průměru. Za rok mezi šesti a sedmi procenty. Při nižší inflaci se dostáváme na růst reálných mezd o čtyři procenta. To je něco, co prostě spotřebu dokáže nakopnout,“ uvedl v podcastu Ve vatě.Reálné mzdy, tedy to, co si skutečně můžeme za své výplaty koupit, klesaly sedm kvartálů v řadě. Vrátily se tak o pět let zpátky, na úroveň roku 2018. „Jeden z důvodů, proč teď neutrácíme, je fakt, že nám reálně klesají příjmy, otáčíme každou věc v krámě, je dražší a dražší. A příjmy nám zůstávají stejné nebo vzrostly jenom o trošku. Prostě reálně chudneme. To se muselo na spotřebě podepsat,“ vysvětluje.Výzkumná agentura PAQ Research v šetření pro Český rozhlas zjistila, že aktuálně 37 % domácností negeneruje žádné úspory. Utratí všechno nebo dokonce víc, než vydělají. Před začátkem inflační vlny to bylo 19 %.Inflaci zkrotímeInflaci čeká ČNB za celý příští rok 2,6 %. Ministerstvo financí počítá se třemi procenty. „V lednu ještě dojde k přecenění. Inflace klidně může začínat i šestkou sedmičkou. Ale v únoru se dostaneme lehce nad dvojku,“ má za to Stroukal.Radu České národní banky čeká do konce roku ještě jedno zasedání, kde se bude rozhodovat o sazbách. Zda půjdou 21. prosince sazby dolů, si Stroukal neodvažuje tipovat. „Je to fifty fifty. Technicky by měly, ale záleží na tom, jestli dostanou z trhu dost zpráv o tom, jaké bude lednové zvýšení cen. Zatím chodí dost negativní zprávy, že vyskočí hodně. To nahrává tomu, že sazby ještě nepadnou. Ale možná tam ještě nějaký vánoční dáreček pošlou.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Je nejvlivnějším hlasem, který tlačí na větší rovnost ve společnosti. Sociolog Daniel Prokop sedí už ve druhé Národní ekonomické radě vlády (NERV). Po té Babišově, nyní radí kabinetu Petra Fialy. „Pointa posledních dvou let je, že se s Mojmírem Hamplem, asi nejvíce pravicovým členem NERV na osmdesáti procent věcí shodneme. Ta neefektiviva státu je tak obrovská, že se na mnoha věcech shodneme zprava doleva. Jsem odpůrce dotací. Určitě se na nich daly vyškrtat desítky miliard korun a nemusely se zvyšovat daně,“ říká v Matrixu sociolog Daniel Prokop. „V sociálním systému je řada výdajů, které nemají smysl. Třeba výsluhy ozbrojených složek za 15 miliard korun,“ kritizuje překvapivě zprava Fialovu vládu sociolog, který je bývá považován za ideovou inspiraci levice. Daniel Prokop, který vede výzkumnou společnost PAQ Research, mluví i o tom, co může vyvolávat vzestup duševních nemocí u dospělých i dětí. Kde by stát mohl seškrtat desítky miliard korun? Proč je nesmyslná státní podpora penzijního připojištění a stavebního spoření? Jak rozšíření psychických problémů souvisí s příjmem a sociálním statusem?

Jak kvalitní je české školství? Jaké jsou jeho silné a slabé stránky? Jak si stojí v kontextu Evropy a světa? Co o něm říkají data a mezinárodní srovnání? Co by se ve školství mělo a mohlo zlepšit okamžitě a co nám určitě nějakou dobu zabere? Existuje něco, co možná nezměníme nikdy? O tom se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Karlem Gargulákem, analytikem PAQ Research, který se dlouhodobě zabývá strategickým řízením vzdělávacích systémů a analýzou vzdělávací politiky.

Místa ve školkách je málo, a nedosáhne na ně každý. Stát si proto maluje, že by volná místa mohly obce najít v dětských skupinách. Je to systémové? Téma pro Karla Garguláka, analytika agentury PAQ Research a poradce ministra školství Mikuláše Beka (STAN).Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Jan Skopeček /ODS/, místopředseda Poslanecké sněmovny Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research, člen NERV Patrik Nacher /ANO/, místopředseda hospodářského výboru, člen rozpočtového výboru, PS https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370703/

V Brně pohřbili mladého Roma, jehož smrt při potyčce s mužem z Ukrajiny rozdmýchala nevraživost mezi ukrajinskou a romskou komunitou v Česku. Co pro snížení napětí může udělat stát? A je bezproblémové soužití obou menšin vůbec možné, aniž by se prohloubila integrace zhruba tří set tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří našli v Česku nový domov?Hosté: Tomáš Svoboda - brněnský reportér Seznam Zpráv Martina Kavanová - analytička PAQ Research, která vede výzkumnou sérii Hlas Ukrajinců v Česku     Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Stát by mohl díky úpravám daně z příjmů od zaměstnanců vybrat o 30 až 60 miliard korun navíc, než kolik získává nyní. Nedopadlo by to přitom ani na chudé a nijak významně ani na střední třídu. Vyplývá to z právě dokončované studie s názvem Jak zachránit rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů, kterou zpracoval tým ekonomického institutu IDEA při CERGE-EI a společnost PAQ Research.

Nebýt voličů ANO, Petr Pavel není vítěz 1. kola. Kdyby přišli ti samí voliči z 1. kola i ke kolu druhému, Petr Pavel je zřejmě novým českým prezidentem. Co dalšího o volbách sociologové zjistili? Ví Daniel Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na první pohled zažíváme stejné předvánoční návaly v obchodech jako vždy, statistiky ale jednoznačně ukazují propad tržeb obchodníků. Podle výzkumu společnosti PAQ Research pro Český rozhlas musí kvůli rostoucím cenám třetina domácností omezit výdaje za dárky. „Vláda to intenzivně řeší, dvakrát se zvyšovalo existenční a životní minimum, na které jsou navázané dávky. Je to cílená pomoc pro lidi v nouzi,“ říká předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Na první pohled zažíváme stejné předvánoční návaly v obchodech jako vždy, statistiky ale jednoznačně ukazují propad tržeb obchodníků. Podle výzkumu společnosti PAQ Research pro Český rozhlas musí kvůli rostoucím cenám třetina domácností omezit výdaje za dárky. „Vláda to intenzivně řeší, dvakrát se zvyšovalo existenční a životní minimum, na které jsou navázané dávky. Je to cílená pomoc pro lidi v nouzi,“ říká předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od začátku příštího roku budou v Česku platit nově zastropované ceny energií. Podle průzkumu společnosti PAQ Research pro projekt Česko 2022: Život k nezaplacení tento krok nejvíce zasáhne chudší polovinu rodin s dětmi, u kterých bude nárůst výdajů největší. Zároveň se také zvýší počet domácností, kterým měsíčně nezbydou žádné úspory. Jak se zastropování cen v hospodaření domácností projeví celkově? A jaké dopady bude mít zvýšení životního minima, o kterém dnes jedná vláda?

Samoživitelé a samoživitelky patří mezi skupiny, které jsou momentálním zvyšováním cen energií nebo potravin nejohroženější. Z výsledků výzkumu společnosti PAQ Research pro Český rozhlas vyplývá, že 60 % příjmů dávají na bydlení a potraviny. Kvůli tomu šetří, vyhledávají pomoc neziskových organizací a snaží se zvýšit příjmy rodiny.

Podle výzkumu společnosti PAQ Research pro projekt Českého rozhlasu Život k nezaplacení dávají samoživitelky a samoživitelé až 60 procent příjmů na bydlení a potraviny, což je mezi zkoumanými typy domácností dle soužití vůbec nejvíc. Musí tak šetřit, vymáhat výživné po druhém rodiči a případně žádat o příspěvek na bydlení. Pomoc mohou hledat i u neziskových organizací.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Data ze společného projektu Českého rozhlasu a agentury PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení ukazují, že průměrné náklady na bydlení a potraviny stouply za poslední rok o více než 3000 korun měsíčně. Každá třetí domácnost v Česku je tak ve svém měsíčním hospodaření na nule nebo dokonce v minusu. V Radioporadně tak hosté odpoví na otázky posluchačů a poradí, jak snížit náklady, kde ušetřit nebo jak si zažádat o příspěvky či další formy podpory.

Každá čtvrtá domácnost má nárok na příspěvky na bydlení od státu, zjistila společnost PAQ Research, pracující s Českým rozhlasem na projektu Česko 2022 Život k nezaplacení. Není to příjemné zjištění, ještě horší je ale to, že dávky od státu čerpají jen 4 procenta domácností.

Průměrná česká domácnost už věnovala na pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům 2436 korun. V březnu to bylo 650, na konci září celkem přes 2300 a dokonce i za poslední měsíc se hodnota zvýšila o sto korun. Zjistila to agentura PAQ Research, která pro Český rozhlas v projektu Život k nezaplacení kontinuálně zkoumá ekonomickou situaci. „Nějak přispěla více než polovina domácností. Vyšší částky darují vysokopříjmoví,“ upřesňují autoři průzkumu.

Průměrná česká domácnost už věnovala na pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům 2436 korun. V březnu to bylo 650, na konci září celkem přes 2300 a dokonce i za poslední měsíc se hodnota zvýšila o sto korun. Zjistila to agentura PAQ Research, která pro Český rozhlas v projektu Život k nezaplacení kontinuálně zkoumá ekonomickou situaci. „Nějak přispěla více než polovina domácností. Vyšší částky darují vysokopříjmoví,“ upřesňují autoři průzkumu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle dat agentury PAQ Research pro projekt Česko 2022: Život k nezaplacení přibylo Čechů, kteří doma topí na nižší teplotu. V lednu ji na termostatech snižovala asi třetina lidí, teď už jich je skoro 60 %.

Oproti letošnímu lednu se zvýšil počet domácností, které omezují vytápění – potvrzuje to téměř 60 procent dotázaných. Vyplývá to z dat projektu Česko 2022 – Život k nezaplacení. Na něm spolupracuje Český rozhlas s agenturou PAQ Research. Ještě na začátku roku přitom chtěla šetřit zhruba třetina českých domácností.

Češi platí víc za bydlení a jídlo, přibylo i těch, kteří nezvládnou měsíčně nic ušetřit. To vyplynulo z ročního srovnání dat z průzkumu společnosti PAQ Research pro Český rozhlas a jeho projekt Česko 2022 Život k nezaplacení. Které skupiny obyvatel zasáhlo zdražování nejcitelněji a jak se vyrovnávají s rostoucí inflací?

Díky datům získaným společností PAQ Research máme k dispozici data za uplynulé měsíce. Jaký byl celý rok 2022? „Roční změna ukazuje, že domácnosti platí asi o 2 600 korun měsíčně více za bydlení. To znamená za energie, nájmy a hypotéky. A také více za potraviny,“ komentuje data sociolog Daniel Prokop. Jak se inflace a energetická krize projevily v hospodaření domácností? A jak ještě více ušetřit? Poslechněte si rozhovor.

Jak inflace a energetická krize dopadají na domácnosti? Tím se zabýval výzkum organizace PAQ Research, která výsledky představí druhý říjnový týden. Jakou pomoc stát nabízí? „O zastropování ceny elektřiny a plynu nebude třeba žádat, dodavatel by to měl aplikovat v cenách. Vyšší cenu by měl snížit na stropy, cenu fixovanou a nižší by neměl zvyšovat,“ popisuje Daniel Prokop. Kolik mohou domácnosti díky podpoře získat? A na čem všem se dá ušetřit? Poslechněte si rozhovor.

Česká vláda zastropovala ceny energií a už i Evropská komise navrhuje zastropovat ceny elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů. Opatření má přinést členským zemím 140 miliard EUR. Společnost PAQ Research zpracovala analýzu, co se stane českým domácnostem při zvýšení cen energií o 50, 100 a 200 %. „Pokud by se výdaje zvýšily o 200 %, zhruba 25 % lidí by mělo větší výdaje než příjmy,“ popisuje Daniel Prokop. „Kromě zastropování bude třeba zavést i nějaký cílený tarif,“ dodává.

Společnost PAQ Research přinesla nová data o ekonomické situaci české společnosti. Klesá počet domácností, které dokáží něco ušetřit a naopak stoupá počet těch, kterým po zaplacení všech výdajů nic nezbývá. „Na podzim to bylo 20 % domácností, ke konci května už 26 %,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jakým skupinám lidí hrozí zadlužení? A jaký dopad by mohlo mít zvýšení rodičovského příspěvku? Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného.

Český vzdělávací systém se potácí v problémech dlouhodobě. Na světové nebo evropské premianty nestačí ani zdaleka, což je důsledek mnoha faktorů. Třeba více než dvaceti ministrů školství během třiceti let, z nichž jen pár resortu skutečně rozumělo nebo o něj mělo zájem. České školství na jedné straně svou podobou stále připomíná doby Marie Terezie a paralelně je zahlceno množstvím drobných a požadavků a nekonečné administrativy. Cokoli navíc se řeší pomocí projektů a grantů. Výsledkem je, že každá škola stojí a padá s tím, jak dobrého a aktivního má ředitele nebo ředitelku. O problémech českého školství, nebo tím, jak to vypadá na Západě, si povídal redaktor Stanislav Biler s analytiky PAQ Research Štěpánem Kmentem a Karlem Gargulákem. Tento podcast vznikl za podpory Nadace Thompson Foundation.

Evropa od začátku války na Ukrajině prožívá těžké časy a složité období jí ještě čeká. Její lídři se obávají o energetickou bezpečnost, obyvatelé zase, jak odstřižení od Ruska dopadne na jejich peněženky. Je strach na místě?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Následující měsíce přinesou šok pro řadu domácností, kterým skončí fixované ceny energií. Nové účty jsou totiž daleko vyšší, než na jaké byli lidé zvyklí. Vláda slibuje, že ohroženým skupinám společnosti pomůže. Do potíží se ale dostávají nejen nízkopříjmoví obyvatelé Česka.Podle čerstvých zjištění společnosti PAQ Research přiznává problémy kvůli rekordní inflaci polovina lidí s nadstandardními příjmy. I podle expertky na jadernou energetiku Dany Drábové nás čekají nás těžké časy. „Že všichni trochu zchudneme je pravda a není. Někteří zchudnou tak, že to pro ně bude opravdu těžko k přežití,“ varovala.Zvláště pro střední Evropu bude podle Drábové problémové zejména odstřižení od zemního plynu: „Přes všechna silná slova a široká ramena, velká část evropských zemí se nedokáže rychle odstřihnout od ruských fosilních paliv. Bavíme se o tom, jak přežijeme následné dvě nebo tři zimy,“ dodala.A jakou roli bude do budoucna hrát jaderná energetika? Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bude záležet především na postojích veřejnosti. „Podívejme se na Německo, tam 65 % lidí říkalo léta vládě, že se jim jaderné elektrárny nelíbí. U nás 65 % lidí naopak říká: nejsem z jaderných elektráren na větvi, ale rozumně fungují, tak proč bychom je nepoužívali,“ vysvětlila.Co nám válka na Ukrajině ukázala o energetické soběstačnosti Evropy, ale i o zabezpečení jaderných elektráren? A jak to může proměnit společnost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ceny potravin, energií, bydlení a vlastně všeho v Česku stále rostou. Zdražování dopadá na všechny a přibývá lidí, kteří musejí omezovat výdaje, i těch, kteří se propadají pod hranici příjmové chudoby. Pětina domácností je pak extrémně zatížená náklady na bydlení. Ukazuje to unikátní projekt Českého rozhlasu a sociologů z PAQ Research nazvaný Česko 2022: Život k nezaplacení.

Chudoba je podle odborníků rizikovým faktorem pro rozvoj duševních onemocnění. Z nových dat projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, který připravuje výzkumná agentura PAQ Research a Český rozhlas zaměřený na ekonomický vývoj domácností, vyplývá, že dlouhodobě nejhorší stav duševního zdraví hlásí lidé v těžké ekonomické situaci. V kontrastu s tím mezi vysokopříjmovými lidmi s vysokými zbytkovými příjmy míra depresí a úzkostí stagnuje.

Vzrostl počet domácností, které cíleně šetří na spotřebních výdajích, a někteřé se i tak propadají do chudoby, ukázal projekt Českého rozhlasu a PAQ Research Česko 2022 – Život k nezaplacení. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozorňuje, že řešení problémů bude potřeba hledat v proměně celého systému: „V této krizi je potřeba udělat ty reformy, o kterých jsme tak dlouho mluvili. Cenová stabilita je jenom jeden aspekt celkové makroekonomické a sociální stability.“

Podle výzkumu PAQ Research klesá v Česku počet lidí, kteří si myslí, že jsou Ukrajinci dobře začleněni do české společnosti. „Dalo se to čekat. Je jasné, že budou přicházet problémy a přicházejí,“ uznává ředitel pražského Centra sociálních služeb Martin Šimáček. „To, co zažívá český stát, jsme v novodobé moderní historii nikdy nezažili. Na to, jak je to nevídané, to nevídaně dobře to zvládáme,“ chválí středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co nejvíce zatěžuje české domácnosti? Jak se vyvíjí příjmová chudoba? Kolik korun měsíčně lidé utratí za bydlení? Na čem domácnosti šetří a lze vůbec ušetřit? To vše zkoumá unikátní projekt Českého rozhlasu a výzkumné organizace PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení. Spoluautor projektu Daniel Prokop v audiozáznamu zhodnotí i to, jaké kroky v dané situaci podniká vláda, proč je příspěvek na bydlení pro řadu lidí nedostupný, i to, jak nás stmeluje válka na Ukrajině.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co nejvíce zatěžuje české domácnosti? Jak se vyvíjí příjmová chudoba? Kolik korun měsíčně lidé utratí za bydlení? Na čem domácnosti šetří a lze vůbec ušetřit? To vše zkoumá unikátní projekt Českého rozhlasu a výzkumné organizace PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení. Spoluautor projektu Daniel Prokop v audiozáznamu zhodnotí i to, jaké kroky v dané situaci podniká vláda, proč je příspěvek na bydlení pro řadu lidí nedostupný, i to, jak nás stmeluje válka na Ukrajině.

Do jaké míry mohou Ministerstvo práce a sociální věcí i jiné vládní resorty a instituce využít výsledky projektu Českého rozhlasu a společnosti PAQ Research k dopadům inflace na české domácnosti a jejich výdaje? Co vypovídají údaje o schopnosti domácností vyrovnávat se s nynější sociálně-ekonomickou situací, využívat podpory od státu, ale i přizpůsobovat své priority, co se týká výdajů? Poslechněte si polední publicistiku zaměřenou na výsledky průzkumu s Janem Pokorným.

Drahé energie, vysoká inflace, v Česku rostou náklady prakticky na vše. Český rozhlas se proto spojil se sociology ze společnosti PAQ Research, která stojí například za výzkumem Život během pandemie, aby zmapoval dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů, s nimiž se potýkají české domácnosti. Každou středu po 11. hodině rozebere moderátor Jan Pokorný výsledky výzkumu se zakladatelem Danielem Prokopem.

Do jaké míry mohou Ministerstvo práce a sociální věcí i jiné vládní resorty a instituce využít výsledky projektu Českého rozhlasu a společnosti PAQ Research k dopadům inflace na české domácnosti a jejich výdaje? Co vypovídají údaje o schopnosti domácností vyrovnávat se s nynější sociálně-ekonomickou situací, využívat podpory od státu, ale i přizpůsobovat své priority, co se týká výdajů? Poslechněte si polední publicistiku zaměřenou na výsledky průzkumu s Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Možná až půl milionu. Takové množství ukrajinských uprchlíků by mohlo najít svůj domov v Česku. Někdo na chvíli, někdo třeba na stálo. Velká část už teď příchozích jsou děti. Jak jim pomoct, jak je začlenit do společnosti, jak je naučit česky? Odpovědi hledá analytik výzkumné organizace PAQ Research Štěpán Kment.

Jak zvládnout nápor ukrajinských běženců? Jak správně a efektivně nastavit jejich integraci? Jak si s jejich začleněním poradí školství a zdravotnictví? A nakolik jsou stát, instituce i občané připraveni na vzájemné soužití? O integraci běženců diskutují Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu Akademie věd, Štěpán Kment, výzkumný pracovník sociologické výzkumné organizace PAQ Research, a profesor Dušan Drbohlav, sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pandemie koronaviru a otázky jejího řešení nebo přístupy k očkování v roce 2021 rozštěpily společnost do mnoha vzájemně se nechápajících táborů. „Netýká se to jen Česka. V každé takové krizi vzniká tato tenze, solidaritu střídají rozbroje jednotlivých skupin a je nutné, aby stát udělal maximum pro zvýšení důvěry,“ míní sociolog Daniel Prokop, ředitel společnosti PAQ Research.

Pandemie koronaviru a otázky jejího řešení nebo přístupy k očkování v roce 2021 rozštěpily společnost do mnoha vzájemně se nechápajících táborů. „Netýká se to jen Česka. V každé takové krizi vzniká tato tenze, solidaritu střídají rozbroje jednotlivých skupin a je nutné, aby stát udělal maximum pro zvýšení důvěry,“ míní sociolog Daniel Prokop, ředitel společnosti PAQ Research.

Jakým průzkumům veřejného mínění věřit a kterým raději ne? Jak zjistit, že zrovna ten, o kterém čtu, patří do skupiny důvěryhodných? Proč se některé předvolební průzkumy mýlí? Kteří voliči měli největší vliv na výsledky nedávných parlamentních voleb? Které skupiny obyvatel naopak ve sněmovně nebudou mít zastoupení? A co si Češi myslí o koronaviru, očkování a covidových opatřeních? O tom všem se budeme bavit ve středu v 21.00 v Zátiší na Radiu 1 se sociologem Danielem Prokopem, zakladatelem agentury PAQ Research.

Výsledky voleb do poslanecké sněmovny známe už několik týdnů. Jak ale volili mladí lidé, víme až teď. „Největším překvapením je nárůst účasti mladých lidí. V minulých volbách se účastnilo kole 50 % lidí do 34 let. Podle našich dat to vzrostlo až na 64 %,“ říká Daniel Prokop ze sociologické výzkumné organizace PAQ Research, která před několika dny přišla s povolební analýzou.

Nemůžeme mít pravicové daně a levicové výdaje, říká sociolog Daniel Prokop, zakladatel výzkumné firmy PAQ Research. Daně se podle něj po volbách budou muset zvedat a strany by měly být k lidem upřímné, jinak to bude mít následky. Programy obou opozičních koalic jsou v otázce rozpočtu nerealistické. Prokop míní, že díky poslednímu vývoji můžou volby dopadnout velkým překvapením. Dopad může mít i Babišova kauza Pandora papers.

V Česku bylo ještě před pandemií v roce 2019 necelých deset procent obyvatel ohroženo příjmovou chudobou. „To znamená, že milion lidí si nemůže dovolit dostatečný životné standard. Mezi seniory je to každý čtvrtý. Ohrožení jsou samozřejmě samoživitelé. Deset procent, to není zas tak vysoké číslo v porovnání s Evropou. Jenže to, co je český středně příjmový standard, by se už v Německo mohlo považovat za chudou,“ tvrdí Michaela Kudrnáčová z výzkumné organizace PAQ Research.

Naši drazí diváci a posluchači, jsme tu s další epickou epizodou. Hostem našeho podcastu byl sociolog, doktorand při Univerzitě Karlově a zakladatel PAQ Research – Daniel Prokop. Dana nejspíš znáte z Otázek Václava Moravce či DVTV, kde se pravidelně objevuje před volbami nebo těsně po nich (což v Česku skoro pořád), aby vysvětlil, proč volby … #69 – Daniel Prokop Read More »

Podle nedávného průzkumu, který pro Český rozhlas zpracoval sociologický tým agentur PAQ Research a CVVM, se ukazuje, že Češi a Češky berou změnu klimatu v naprosté většině vážně - a 63 procent dotazovaných navrhuje s jejím řešením začít hned. Dělá tedy Česká republika v klimatických otázkách dost? A je jedním z možných řešení třeba právě nedávno podaná klimatická žaloba? Hana Řičicová si o tom v dnešní epizodě povídá s Laurou Otýpkovou, právničkou Frank Bold Advokáti, a Martinem Madejem, jedním z iniciátorů a zakladatelů Spolku Klimatická žaloba České republiky.

Podle nedávného průzkumu, který pro Český rozhlas zpracoval sociologický tým agentur PAQ Research a CVVM, se ukazuje, že Češi a Češky berou změnu klimatu v naprosté většině vážně - a 63 procent dotazovaných navrhuje s jejím řešením začít hned. Dělá tedy Česká republika v klimatických otázkách dost? A je jedním z možných řešení třeba právě nedávno podaná klimatická žaloba? Hana Řičicová si o tom v dnešní epizodě povídá s Laurou Otýpkovou, právničkou Frank Bold Advokáti, a Martinem Madejem, jedním z iniciátorů a zakladatelů Spolku Klimatická žaloba České republiky.

Host: sociolog Daniel Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research. Moderuje Patricie Strouhalová.