Podcasts about mysleli

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

Tenhle díl podcastu Generačního konfliktu nemůže být o ničem jiném než o Velikonocích, konkrétně o pomlázce. Veronika z generace Z dostala loni za svou nechuť k pomlázce slušně naloženo, a tak si pozvala na pomoc data. A ta šokovala i boomera Petra. Analytička Lucie Režná z agentury NMS Market Research vypracovala průzkum, podle kterého nemá pomlázku rádo osmdesát procent českých žen. A co je nejhorší – pětina z nich si z podstoupení tého tradice odnáší šrámy a modřiny. Statisíce zmlácených žen, to je už opravdu k zamyšlení. Minimálně o tom, zda se někteří čeští muži nechovají jako pitomci. Kde končí slavení tradice a kde začíná její zneužívání? Jak se k pomlázce staví různé generace? A co z toho všeho vyvodit? To všechno rozebíráme ve svátečním, leč štěpném vydání Generačního konfliktu!

Absolvent Fakulty technologické Jiří Navrátil získal s vedoucím své práce Michalem Rouchalem prestižní cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomku. Porotci ji vybrali z 219 přihlášených prací z celé republiky. Jirka byl podle Michala výjimečný student. Kromě toho, že rád chodil k tabuli, tak se dokonce těšil na zkoušku z organické chemie! A jen tak pro zajímavost, Jirkova diplomka se jmenuje: Syntéza ligandu na bázi 4,9-disubstituovaného diamantanu a studium jeho supramolekulárních vlastností. V podcastu vám Jirka s Michalem lidskou řečí vysvětlí, co to znamená. Chcete mít lekci chemie zdarma? Nebo zjistit, co Jirka za nejlepší diplomku vyhrál? Tak to už vám nezbývá, než si nový díl podcastu pustit.

„Podle odhadů každý z nás zkonzumuje za rok ekvivalent jedné plastové karty. Bohužel i v mateřském mléce byly nalezeny mikroplasty. Nyní už je jasně prokazatelné, že tyto částice nejen že se ukládají v těle, ale přímo škodí,“ upozorňuje doktor Jiří Slíva v rozhovoru pro pořad Laskavé soboty s Helenou Neumannovou. 29.03.2025, www.RadioUniversum.cz

Je to druhý díl záznamu z Headliner půdy. Michal Thomes z Rock for People a Suki z Let It Roll pokračovali v debatě o tom, co všechno se může na festivalech přihodit. Od dramatických bitek v zákulisí po absurdní historky o cashless systémech a přemrštěné nároky interpretů – druhá část večera, jak festivaly skutečně fungují zevnitř. Svým humorem a nadhledem přispěl i Pokáč.Druhá polovina setkání v Malostranské besedě zahájil Pokáč písní o tom, že nejlepší lék je víno. A Honzou Vedralem následující debatu trefně otevřel otázkou, která festivalům generuje peníze a návštěvníkům kocovinu. „Slyšel jsem, že současná mladá generace vůbec nechlastá,“ poznamenal ironicky. S tím ale hosté příliš nesouhlasili. Michal Thomes z Rock for People nakonec připustil, že „pochopit mladou generaci je pro nás stále výzvou.“ Suki z dodal to přešel kulantně: „Možná to s pitím platí obecně, ale určitě ne na festivalech.“ Tržby z festivalových barů stále rostou.A tak přišla řeč na cashless, které některé festivaly doslova zachránil. Začaly padat historky, které pobavily celé publikum. „Měli jsme stánek s gyrosem, který nám platil roky třicet tisíc korun a ještě u toho brečel, že je to moc. Po zavedení cashless systému jsme zjistili, že jeho skutečná tržba byla milion korun,“ vyprávěl Suki pobaveně. „Teď platí tři sta tisíc a usmívá se.“ To samé se ověřilo i u placených sprch. „Mysleli jsme, že návštěvníci jsou čuňata a nevyužívají je. Až díky cashlessu se ukázalo, že se sprchují pravidelně – jen ty peníze za sprchy předtím záhadně mizely.“Ekonomika festivalů dnes znamená i nekonečné smlouvání s agenty o cenách kapel, které šly v posledních letech prudce nahoru. „Wilkinson u nás kdysi hrál jen za letenku, dnes žádá desítky tisíc eur,“ přiblížil realitu Suki. Michal Thomes zmínil podobný trend: „Muse nebo Offspring jsou dnes třikrát dražší než před deseti lety.“ Oba pořadatelé se shodli, že ačkoli jsou ceny interpretů vysoké, velká jména stále přitahují nejvíce návštěvníků a investice do nich se tak nakonec vyplatí.K absurdním festivalovým historkám patří i nekonečné dohady o velikosti kapelních log na plakátech. „Kvůli pořadí kapel na plakátu jsme jednou tři měsíce nemohli zveřejnit program,“ vzpomínal Suki. Jendou dokonce zrušili headlinera jen kvůli tomu, že nebyl spokojen s umístěním na festivalovém plakátu. Ale tvrdé lokty je třeba mít i na místě. Michal Thomes dodal ostrou historku z Rock for People, kde se jednou v zákulisí střetli Die Antwoord a Cage The Elephant: „Securiťák od Die Antwoord surově odstrčil kytaristu Cage The Elephant, což vyústilo v házení lahví a bitku s dvoumetrovým bodyguardem,“ vypráví o incident, u kterého hrozilo, že bude mít právní dohru. Nakonec skončil prohlášením managementu, že „je to rock'n'roll, necháme to být.“A co rider kapel? Pokáčův za sebe přidává český rozměr: „Voda, jídlo a možná energetický nápoj,“ vyjmenovává, co má na seznamu požadavků, zatímco zahraniční hvězdy mívají větší nároky. Pokáč svým riderem přítomné pobavil: „Jednou jsme přidali energetický nápoj, ale pak jsem ho ani nevypil. Nakonec jsem to radši zrušil,“ dodal se smíchem. Jeho historka kontrastovala s příběhy organizátorů, kteří často bojují s bizarními nároky zahraničních hvězd – tedy spíš jejich managmentů.Nakoenc se hosté Headliner půdy shodli na jednom: festivaly tu budou vždy, protože jejich kouzlo spočívá v osobním setkávání. „A setkávání je součástí lidské DNA,“ shrnul to trefně Suki. Headliner půda se koná za podpory Ministerstva kultury a OSA. Poslechněte si celý záznam a přijďte 14.4. na další setkání. Tentokrát na téma Jak se prosadit s píáristkou Kateřinou Královou, uměleckým ředitelem Universal Music Jiřím Koubou a Lenny. Jako vždy v Galerii Malostranské besedy. 

Tomáš Tarr (31) je slovenský podnikateľ a influencer. Pochádza zo Štúrova, žije v Bangkoku. Slovensko ho spoznalo vďaka účinkovaniu v reality šou Ruža pre nevestu, dnes je hosťom StarTalks s Ninou. Prečo sa Tomáš rozhodol pre život v Bangkoku a čo ho tam baví najviac? Išiel do Ruže pre nevestu kvôli láske, sláve, alebo peniazom? Prečo si vybral Petranu, bol do nej zamilovaný  a na čom stroskotal ich vzťah? Aké najväčšie klamstvo o sebe počul po skončení šou? Sleduje aj tohtoročnú ružu a čo by poradil Rasťovi? Užíval nejaké podporné látky na to, aby sa dostal dostal do formy v akej je dnes? Píšu mu ženy dennodenne a je momentálne single?

„Šel jsem studovat filozofii ze špatných důvodů. Představoval jsem si, jak budu inseminovat tu svoji moudrost, říkat duchaplné věci takovým elokventním, trošku nabubřelým, jazykem a jak zužitkuju svoji zálibu ve slovech. O tom ale filozofie není.“ O čem tedy filozofie je nebo spíše není, jaká je její současná úloha ve světě a vědě a jak s tím vším souvisí černý kocour? To vše prozradil našim moderátorům Michal Stránský, který se výuce filozofie věnuje na Ústavu marketingových komunikací Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Dozvíte se ale také to, proč je lhaní jeho oblíbené téma, a řeč bude i o manipulaci, argumentaci, etice nebo o jeho oblíbených květnatých debatách se studenty. Mysleli jste si, že filozofie vás ničím nepřekvapí? Tak to rozhodně ne! Pusťte si náš nový díl, věříme, že se toho spoustu nového dozvíte.

Mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždycky. Nasprejovaný nápis na jednom mostě v brněnských Židenicích připomíná starou dopravní chybu, kterou teď dělníci začínají napravovat. A bude z toho velká past. Nová Brněnská jedenáctka tentokrát málem nevyšla – chřipku není radno podceňovat. Věnujeme se ale taky kulturní reprezentaci Brna v Dubaji a USA, budovatelskému projektu z Adamova, novému centru pro lidi s ALS, svatbám homosexuálů a taky reparátu Marilyna Mansona.

Mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždycky. Nasprejovaný nápis na jednom mostě v brněnských Židenicích připomíná starou dopravní chybu, kterou teď dělníci začínají napravovat. A bude z toho velká past. Nová Brněnská jedenáctka tentokrát málem nevyšla – chřipku není radno podceňovat. Věnujeme se ale taky kulturní reprezentaci Brna v Dubaji a USA, budovatelskému projektu z Adamova, novému centru pro lidi s ALS, svatbám homosexuálů a taky reparátu Marilyna Mansona.

Olaf se Zikym opět pouze sami a rovnou zakládají plavecký klub. Čeká vás nálož novinek, které jsou někdy smutné, ale humorem nešetříme ani u nekrologů. Probereme aktuální kauzu kolem Teenage Engineering a zabrousíme i do tajů autorského práva (čemuž samozřejmě vůbec nerozumíme). Mysleli jste si, že na Supraphon nedojde. Těžko. Chytré kecy strikes again. No a na závěr několik reportů z velmi povedených koncertů. Voluptas. Viktor Ori. Ctib. A další. Kdo bude v tomhle dílu ten zábavnější? Co máme proti reunionům? Máme rádi fotbálek? Koho Zikymu připomněl film o Bobu Dylanovi? A čemu se furt smějeme? Pusť to!

Novoročním hostem ve vysílání Českého rozhlasu České Budějovice byl husitský biskup Lukáš Bujna. Moderátor Filip Černý s ním probral všechno od knížek, jejichž je Lukáš Bujna autorem, po úbytek věřících v Česku. A padla i otázka, kde vzít naději v dnešním rozbouřeném světě.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lýdia Ferová sa narodila židovským rodičom v predvečer druhej svetovej vojny. Strasti holokaustu sa rodine bohužiaľ nevyhli. Otecka odviezli prvým transportom do Auschwitzu, kde ešte v tom istom roku zomrel. O pár mesiacov neskôr musela odísť mamička so štvorročnou Lýdiou do pracovného tábora v Novákoch. Po roku sa podarilo zveriť malú Lýdiu do starostlivosti strýka, ktorý mal štatút „vyvoleného“ – vďaka svojej profesii bol dôležitým pre Slovenský štát a mohol zostať na slobode, hoci bol aj Žid. Lýdia sa tak dočkala konca vojny v relatívnom bezpečí, zatiaľ čo jej mamička putovala aj so svojimi rodičmi do Auschwitzu – rodičia tu zahynuli, ona prežila a vrátila sa domov za svojou dcérou. Roky odlúčenia ale narušili puto medzi matkou a Lýdiou a viedli k odcudzeniu, ktoré sa im už nikdy nepodarilo úplne prekonať.

Mysleli si o nej, že je vážne chorá, postupne stratila zmysel pre humor aj chuť rozprávať blízkym o sebe a svojich pocitoch. Psychologička Marcela Korčeková v podcaste Terapia slovom opisuje svoj pätnásťročný boj s neplodnosťou. V rozhovore s reportérkou Ivetou Tanoczkou hovorí, prečo sa po neúspešných snahách o otehotnenie rozhodla stať fertility koučkou a ako pomáha ženám a párom túžiacim po dieťati posilniť sebahodnotu, sebavedomie a psychické zdravie.

Mysleli jsme, že tento týden bude kratší díl než obvykle, ale dopadlo to jako vždycky. A tradičně vám poradíme, jak utratit peníze! Iggy si pořídil VR brýle a má první tipy, Tomáš se prohrabával extraction střílečkama a David se vrhnul na dráhu terapeuta a zkoušel nejnovejší hit mezi auto-battlerama. A jako obvykle mluvíme i o hudbě, knížkách a tentokrát i o únikovkách!

Pracovala jako projektová manažerka, ale období pandemie ji donutilo změnit priority. Tereza Olbrichtová se posunula k cukrařině, která ji začala ohromně bavit. A dnes v souvislosti se sladkou profesí řeší hned několik různorodých projektů.

Pracovala jako projektová manažerka, ale období pandemie ji donutilo změnit priority. Tereza Olbrichtová se posunula k cukrařině, která ji začala ohromně bavit. A dnes v souvislosti se sladkou profesí řeší hned několik různorodých projektů.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouhá léta se věnuje mezilidským vztahům. Působí jako párový terapeut, pracuje s herci i s lidmi s hendikepem. Co ale utvářelo jeho a jak se vyrovnával se šrámy na duši? I tom mluvil v pořadu Až na dřeň Jan Vojtko.

Dlouhá léta se věnuje mezilidským vztahům. Působí jako párový terapeut, pracuje s herci i s lidmi s hendikepem. Co ale utvářelo jeho a jak se vyrovnával se šrámy na duši? I tom mluvil v pořadu Až na dřeň Jan Vojtko.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Finalistce reality show Survivor Nikole Kabátové se dvakrát splnil velký sen. Poprvé, když nastartovala kariéru v IT jako frontend vývojářka. A podruhé, když dostala příležitost bojovat o přežití na ostrově. Jak se holka z hotelovky ocitla na dva roky ve Vietnamu? Jak ji napadlo, že by mohla pracovat v IT? Bylo pro ni těžší dostat se do IT nebo do Survivoru? A proč ostatním soutěžícím tajila, že je programátorka? Inspirujte se příběhem plným velkých i malých snů, motivace, sebedisciplíny a víry v sebe sama.

Brněnská hvězdárna je špičková instituce, která popularizuje nejrůznější vědy. V jejím čele stojí už šestnáct let astronom Jiří Dušek. Co ho na vesmíru fascinuje? A jak objev temné hmoty ovlivnil podobu jeho oboru? „To, co lidé zkoumali dodneška celá ta tisíciletí – hvězdy, zářící plyn, galaxie –, tvoří zhruba pět procent hmoty vesmíru,“ komentuje astronom.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brněnská hvězdárna je špičková instituce, která popularizuje nejrůznější vědy. V jejím čele stojí už šestnáct let astronom Jiří Dušek. Co ho na vesmíru fascinuje? A jak objev temné hmoty ovlivnil podobu jeho oboru? „To, co lidé zkoumali dodneška celá ta tisíciletí – hvězdy, zářící plyn, galaxie –, tvoří zhruba pět procent hmoty vesmíru,“ komentuje astronom.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Když Gavrilo Princip vystřelil 28. června 2014 v Sarajevu na následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d'Este, asi ani netušil, jaký řetězec událostí vlastně spustil. Co vlastně bylo v pozadí tehdejšího dění a v čem více než sto let stará mezinárodní situace byla – nebo naopak nebyla – podobná dnešní rozkymácené Evropě?

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Když Gavrilo Princip vystřelil 28. června 2014 v Sarajevu na následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d'Este, asi ani netušil, jaký řetězec událostí vlastně spustil. Co vlastně bylo v pozadí tehdejšího dění a v čem více než sto let stará mezinárodní situace byla – nebo naopak nebyla – podobná dnešní rozkymácené Evropě?

Ruská vlivová operace má mnohem širší záběr a vyšší cíle, než se dosud vědělo. Vyplývá to z investigace, na které Deník N pracoval s týdeníkem Zeit, deníkem Le Monde a dalšími evropskými médii. Podařilo se Kremlu vybudovat v Bruselu proruskou síť? A které evropské politiky si Putin platil? Filip Titlbach se ptá investigativní reportérky Deníku N Zdislavy Pokorné.

Na kole jezdili mezi arizonskými kaktusy i vysoko v horách Colorada. Dálkoví cyklisté a milovníci amerických trailů Johana Šťastná a Roman Bojda jsou první Češka a první Slovák, kteří zdolali tři cyklotrasy ve Spojených státech, označované za Triple Crown bikepackingu.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na kole jezdili mezi arizonskými kaktusy i vysoko v horách Colorada. Dálkoví cyklisté a milovníci amerických trailů Johana Šťastná a Roman Bojda jsou první Češka a první Slovák, kteří zdolali tři cyklotrasy ve Spojených státech, označované za Triple Crown bikepackingu.

Martin Mejstřík, někdejší studentský vůdce a pozdější senátor, a Nikola Hořejš z výzkumného ústavu STEM, který se zabývá dlouhodobou analýzou vývoje společnosti, se zamýšleli nad pojmem demokracie. „Demokracii nelze stavět na písku, musíme pojmenovat to zlo a komunismus zlo byl,“ říká Mejstřík. „Nespokojenost s demokracií je evropský fenomén, vidíme to v nástupu radikálních stran, ty hledají rychlá řešení pro lidí, kteří se nemají ekonomicky dobře,“ doplňuje Hořejš.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin Mejstřík, někdejší studentský vůdce a pozdější senátor, a Nikola Hořejš z výzkumného ústavu STEM, který se zabývá dlouhodobou analýzou vývoje společnosti, se zamýšleli nad pojmem demokracie. „Demokracii nelze stavět na písku, musíme pojmenovat to zlo a komunismus zlo byl,“ říká Mejstřík. „Nespokojenost s demokracií je evropský fenomén, vidíme to v nástupu radikálních stran, ty hledají rychlá řešení pro lidí, kteří se nemají ekonomicky dobře,“ doplňuje Hořejš.

Mysleli jsme, že nás už Microsoft nepřekvapí. Čekali jsme, že ve druhé půlce roku vyjde nová hlavní verze Windows 11, která přinese tucty vylepšení. Nových funkcí jsme se dočkali, Microsoft nicméně souběžně vydává dvě verze Jedenáctek. Bývaly časy, kdy měl vývoj řád, byl transparentní a srozumitelný. Ty časy pominuly.Z příslibu jediného velkého vydání ročně zbyl mlhavý opar. Dění kolem Windows už nedokážeme efektivně pokrývat, protože Microsoft nás každou chvíli něčím překvapí, aniž by svoje chování a plány zvládl komunikovat. Vývoj Windows je dnes natolik komplexní a někdy nahodilý, že vám ho hodinový podcast sotva vykreslí v základních konturách. Tenhle díl je jen pro otrlé.02:37 – Proč dvě nové verze Windows 1108:07 – Zpátky do minulosti11:59 – Windows jako služba20:39 – Verze 22H2 je široký pojem30:08 – Windows přežívají chaosu navzdory36:45 – Proč se těšit na podzimní novinky42:25 – Co by měl Microsoft udělat

Zdá sa, že náš Mesiac nás dokáže neustále prekvapovať. Najnovšie totiž môže byť o desiatky miliónov rokov starší, ako sme sa donedávna domnievali. A kľúčom k tomuto zisteniu sú kryštály zirkónu. Tento týždeň sa v podcaste Zoom podrobnejšie pozrieme na našu prirodzenú družicu, dozvieme sa, ako to naozaj je s diétami, počas ktorých jete len jedno jedlo denne, a zistíme, či sú lepšie antidepresíva alebo beh. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Zoom a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Kryli a zahladzovali prúsery spriaznených podnikateľov a oligarchov, ktorí mali už dávno sedieť v base. Milióny z pokútnych kšeftov prali cez čínsku práčku, aby si ich potom delili na rušnom bulvári ako bossovia talianskej mafie, keď vyplácali svojich vojakov za predaj heroínu alebo koksu. Chránili aj nominantov najsilnejšej vládnej strany, ktorí preberali úplatky v krabiciach od šampanského. Sledovali opozičných politikov, prezidenta republiky aj novinárov, aby ich mohli škandalizovať a kompromitovať. Jeden z nich bol neskôr zlikvidovaný rukou chladnokrvného vraha. Mysleli si, že sú bohovia, na ktorých si nikto netrúfne. Vytvorili si vlastný štát v štáte: s vlastnými, značne pokrivenými pravidlami. Na prvom aj poslednom mieste boli peniaze. Keď sa im niekto postavil na odpor, poštvali naňho výpalníkov z Národnej kriminálnej agentúry. Padreho klan nekupčil s narkotikami, jeho hlavnou devízou bol vplyv a obchodným artiklom beztrestnosť. Konal na objednávku najvyšších politických kruhov, hlavne predsedu vlády a ministra vnútra. Organizovaný zločin sedel na vrchole pyramídy, kde bol štát mafiou. Po volebnom víťazstve obyčajného človeka sa však začal megastroj korupcie zadrhávať. Jeden z členov klanu spustil svojim svedectvom lavínu, ktorá so sebou strhávala všetko, čo jej stálo v ceste. Úplatných politikov, funkcionárov polície, prokuratúry aj prominentných sudcov. Trvalo šesť rokov, kým sa dostal šokujúci príbeh slovenskej policajnej mafie do vyšetrovacích spisov. A teraz sa o ňom dozviete z tejto audioknihy, ktorá mapuje jedno z najtemnejších období novodobej slovenskej histórie. Autor čerpal aj z osobných svedectiev kajúcnikov a hlavných aktérov zvnútra systému. Zároveň strávil dlhé hodiny v rozhovoroch s vyšetrovateľmi, prokurátormi a sudcami, ktorí riešia najzavážnejšie kauzy prepojenia organizovaného zločinu s politikou, justíciou a bezpečnostnými zložkami. Vitajte vo svete špinavých peňazí, intríg a nekontrolovateľnej moci. Audiokniha: Padreho klan Autor: Marek Vagovič Interpret: Milo Kráľ Dĺžka: 09:06 h Vydavateľstvo: Publixing a Švabach Audiokniha Padreho klan na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Padreho klan na webe Publixing (MP3 CD)

Nejlepší je poučit se z chyb, které udělali jiní. V horším případě aspoň z těch vlastních. To platí v byznysu i investicích. V aktuální epizodě podcastu Ve vatě sdílí šest svých investičních či byznysových přešlapů zkušený investor a exšéf Raiffeisenbank Lubor Žalman. „Je důležité si říct, proč se chyba stala a co příště udělám jinak. Jinak je to promarněná příležitost,“ říká. Co se tedy v byznysové kariéře nepovedlo partnerovi v dluhopisovém fondu Encor Wealth Management a jaké poučení si z chyb vzal?1. Nikdy nejdi proti centrálním bankámPandemie vyškolila řadu investorů. „Každý si myslel, že přišel konec světa. V Číně byl zákaz vycházení, mezinárodní doprava kolabovala, jeden kontejner mezi Čínou a Evropou stál desetkrát tolik co dřív. I já jsem čekal menší ‚armagedonek‘.“A skutečně, akciové trhy začaly prudce padat. Ovšem už po dvou měsících se otočily nahoru. „Začal jsem spekulovat na pokles akcií, jenže ty šly do nebe. A já jsem na tom prodělal částku, která pro mě byla podstatná,“ vypráví Lubor Žalman.Od té doby nedá dopustit na zlaté pravidlo. „Nikdy na trhu nejdi proti centrálním bankám. Do roku 2008 byl jejich úkol hlídat inflaci, teď pod tlakem vlád zachovávat hospodářskou stabilitu. V covidové panice začaly pumpovat do ekonomiky peníze stejně jako v roce 2008,“ říká Žalman.Tenhle trend bude podle něj pokračovat i dál. A podle investora to není dobrá zpráva. „V dlouhodobém horizontu je potřeba vyndat tzv. zombie firmy z ekonomiky. Peníze mají mít svou cenu. Úvěr není něco, co má dostat každý a zadarmo. Pravděpodobnost, že by vlády sáhly k bolestivým opatřením a dopustily recesi, ale klesá,“ míní Žalman.2. Mějte v investicích pořádekWirecard byla německá finanční společnost, která platila za budoucí hvězdu evropského fintechového trhu. Jenže pak se ukázalo, že jí na účtu chybějí dvě miliardy eur. I na takových firmách vydělávají tzv. shortaři.„Hledají společnosti, které jsou masivně přeceněné. Firmu najdou, zanalyzují a otevřou si krátkou pozici. Když jde cena její akcie dolů, vydělají. A pak to oznámí to světu. Shortaři z Viceroy Research takhle třeba upozornili na jihoafrickou firmu, která chtěla být kopií IKEA. Přitom se sypala jako domeček z karet,“ vysvětluje Žalman.I Žalman takové firmy občas vyhledává a snaží se na jejich poklesu vydělat. „I morálně je to správně, plevel by se měl z trhu odstraňovat,“ myslí si. Na Wirecard mohl vydělat jmění, ale udělal chybu. Dokonce dvě.„Otevřel jsem si krátkou pozici, asi o týden později jsem na tom pár eur vydělal, a protože jsem ty peníze potřeboval, pozici jsem zavřel a na Wirecard úplně zapomněl. Když jsem o rok později dělal daňové přiznání, byl už Wirecard na prvních stranách ekonomických novin,“ vzpomíná.3. Pozor na monopolPoučná byla pro Žalmana taky investiční zkušenost se startupem na výrobu kyčelních kloubů. „Byl tam světový oligopol tří firem, měly 90 procent trhu, jenže jim končily patenty. Takže bylo možné ty klouby začít replikovat. Mysleli jsme, že ten oligopol rozbijeme,“ vypráví Žalman.Svůj první produkt uvedli na trhu ve Velké Británii a vypadalo to slibně. „Když jsme ale potřebovali schválit druhý produkt, začalo se to táhnout. Zjistili jsme, že jeden z těch oligopolistů sponzoroval knihu předsedovi komise, která měla o povolení rozhodovat,“ vzpomíná hořce Žalman.Do cizích startupů od té doby Žalman neinvestuje. „Když chce člověk jít do startupu, měl by mít celé startupové portfolio. Pak je větší šance, že objeví nějakou ‚garážovou‘ hvězdu,“ naráží investor na slavný příběh zakladatele Applu.Poslechněte si celý podcast. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Když se na summitu v Petrohradě sešel diktátor Putin s africkými hlavami států, mluvili o boji za svobodu, novodobém otroctví a hodnotách. Mysleli u toho ale hlavně na jídlo, vrtulníky a zbraně. Co jim Putin nasliboval? A proč nedorazili ti, které ruský vůdce chtěl? Filip Titlbach mluví se zahraniční reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.

"Nie sme na tom veľmi dobre, to je pravda. Minulý rok sme sa všetci tešili, že môžeme znova robiť všetci robotu a ľudia sa vrátia na festivaly, tak sa to úplne neudialo. Nevieme prečo. Mysleli sme si, že po covide bude veľký hlad po kultúre. Ale nie je to problém len Slovenska, ale celej Európy. Nastala nejaká zmena, ktorú nevieme identifikovať, že prečo ľudí chodí menej. Možno aj financie, že ľudia majú menej peňazí. Už nejdú na tri, ale na jeden festival. Minulý rok kultúra mierne plakala," hovorí organizátor festivalu Grape Ján Trstenský. "Tento rok nás podržali partneri. Asi sa oplatí robiť to pekne, dobre a kvalitne, lebo partneri ťa podržia," dodáva Juraj Podmanický. "S dlhmi sme žili prvých 5 ročníkov, takže sme zvyknutí. Ale až na takýto dlh, čo mám teraz, nie sme zvyknutí. Ten je naozaj celkom veľký. Dali sme si predstavzatie, že do štyroch, piatich rokov ten dlh musíme zmazať. A na to musíme teraz šetriť, a bojovať, aby to tak bolo. A ak tí ľudia prídu, aj nám sa bude ľahšie dýchať. Možno, keby sme mali nižšiu DPH, bolo by to jednoduchšie," vysvetľuje Trstenský. Prečo sú hudobné festivaly v kríze v celej Európe? Aký bude tohtoročný Grape? Je táto generácia mladých niečím špecifická? A uškodilo Pohode a Grape-u to, že sú oba na rovnakom mieste v Trenčíne? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s organizátormi festivalu Grape Jánom Trstenským a Jurajom Podmanickým. Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH

Neexistuje, že něco nejde, říká muž, který v necelých třiceti vybudoval firmu nabízející online zprostředkování brigád v Česku. Michal Harásek chtěl být jako kluk automobilovým závodníkem. Když se byl zeptat na místo v týmu, řekli mu, že si nejdřív musí sehnat milión korun. Mysleli si, že ho tím odradí. A pak se divili, když velkou část této sumy opravdu sehnal. “Nikdo mi neřekl, že to nejde,” usmívá se.Jak coby neznámý kluk z Brna peníze od sponzorů získal? Podobně jako jiní. Napsal žádosti šéfům či majitelům firem. Obvykle zájemci napíšou desítky, ti urputní stovky mailů. Michal Harásek jich rozeslal osmnáct a půl tisíce. “I proto nemám v podnikání strach, že mi někdo ukradne nějaký nápad. Lidi si většinou myslí, že jsem blázen,” říká.Studoval ekonomii na Masarykově univerzitě. Ale protože už tehdy podnikal, dokonce v africkém Kongu, a v prvním ročníku měl díky tomu hodně absencí, zašel si na studijní oddělení požádat o individuální studijní plán. Řekli mu, že si musí vybrat, jestli chce studovat, nebo dělat něco jiného. Rovnou jim odpověděl, že už vybráno má, a podepsal žádost o ukončení studia.Od roku 2017 buduje firmu Tymbe. Ta nabízí online zprostředkování brigád. Jak pro ty, kteří je poskytují, tak pro ty, kteří chtějí pracovat. Jak to funguje a proč je sledování nabídky a poptávky něco jako barometr toho, jak se Česku ekonomicky daří? Mluvili jsme o tom. I o tom, proč to, že průměrný věk zájemců o brigády roste, není moc dobrá zpráva.Zeptal jsem se i na další věci: proč 40 procent lidí, kteří vyzkoušejí brigádu u pokladny v supermarketu, končí nejpozději po třech směnách. Nebo jaká specifika má podnikání právě v Kongu. A samozřejmě také na to, o jakou brigádu je dnes v Česku největší zájem. A proč to ani zdaleka není ta nejlépe placená.Přeju příjemný poslech.

Detaily tažení velitele wagnerovců Jevgenije Prigožina na Moskvu vystupují z mlhy války postupně, nicméně už nyní je zřejmé, že se stalo něco mimořádného. Aspoň slovy Michaela Žantovského. Ten víkendové dění označuje za „soumrak bohů“, který definitivně pohřbil mýtus o naprosté jednotě ruského národa stojícího v zástupu za milovaným vůdcem a nenávratně poškodil pozici Vladimira Putina. „Už to nikdy nebude ten silný, neotřesitelný vládce Ruska a podle mého názoru je jeho konec v téhle chvíli jenom otázkou času,“ myslí si diplomat, publicista a člen prezidentova poradního sboru pro zahraniční otázky. Zároveň dodává, že „ona chvíle“ by mohla přijít dřív, než jsme si původně mysleli.

Se Stanislavem Fořtem, který se podílí na vývoji jazykových modelů a po mnoha letech se vrátil ze Silicon Valley zpět do Česka

Mysleli si, že je to plachetnica, ktorú do našej slnečnej sústavy poslali mimozemšťania. Omuamua nakoniec žiadnym UFOm nie je. Vedci zistili, že to bola kométa, a jej čudnú dráhu vysvetlili vedecky - jednoduchým pohonom vodíka, ktorý bol uzamknutý v ľade. Prečo ľudstvo tak túži po dôkaze, že niekde existuje vyspelá mimozemská civilizácia? A aká šanca je, že sa s ňou najbližšie roky stretneme? Zuzana Kovačič Hanzelová sa v podcaste Dobré ráno pýtala redaktorky denníka SME Renáty Zelnej. Zdroje zvukov: Youtube/FMFI UK, TV JOJ, TV Markíza, Youtube/Zvědátoři, 20th Century Studios/Independence Day, Paramount Pictures/Arrival, Vedátorský podcast, Youtube/Inside Edition, NASA, Sony Pictures and Marvel Comics/Men in Black Odporúčanie: Ak máte radi U2, na Disney + je nový dokument o živote Bona a The Edge, ktorým vás sprevádza David Letterman. O ich živote, kariére, aktivizme, poprestrihané ich akustickým intímnym koncertom. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dobrerano@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

MUDr. Petr Hora byl u mě v podcastu potřetí a naše téma se opět točilo kolem nových objevů z hlediska zdraví, jak nás ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme, a mimo jiné jsme lehce nakousli i naši schopnost odpočinku a GenZ.

V ateliéru Ivana Mládka se sešla celá kapela Banjo Band i s Lucií Výbornou, aby společně pokřtili novou desku Poslední Křeč. Co odpovídá Ivan Mládek na otázku, zda kapela stojí hodně při sobě? „V žádném případě. My se nekamarádíme. Základ je, že na sebe neděláme podrazy. Nikdy jsme neudělali. Až na výjimky, že jo,“ směje se. „Lidi jsem vybíral podle toho, jak jsou snesitelní,“ dodává s úsměvem. Proč desku nazvali Poslední křeč? A proč se rozhodl utéct z Československa?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mysleli sme si, že to na linke vyzerá inak, ale tu je za sebou veľké benzínové SUV, za ním malý elektromobil a po ňom napríklad naftové kombi. V týchto dňoch sa začala predsériová výroba Superbu a Passatu, aj preto aby sa tieto modely mohli skúšať na crash testoch. Aj tieto informácie sa dozviete v špeciálnej časti auto-moto podcastu inzertného portálu AUTOBAZAR EU s Ďurom Sabom.

Moderní archeologie už nemusí všude skrývat horninu, může používat magnetogramy. „Díky magnetickému vlnění dokážeme odhalit, co je nehluboko pod povrchem – jestli je to homogenní podloží, dutiny, zdi a podobně. Když se pak magnetometrem pokryje větší plocha, ukáže se na obrazovce třeba i půdorys celé osady. Nám se takto podařilo objevit, že ,ta naše‘ měla příkop, obkružující celou osadu a za ním hroby,“ popisuje archeolog Ladislav Stančo.

Mysleli sme si, že Mars je nudná, mŕtva, studená planéta. Teda aspoň od čias, keď sme si prestali myslieť, že na Marse sú kanály a zelení mužíčkovia. Lenže zdá sa, že červená planéta až taká nudná nie je. A pod jej povrchom sa ukrýva čosi, čo by mohlo vysvetľovať jeho marsotrasenia. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme na Mars, zistíme, prečo sú opioidy takým problémom i ako drobný parazit mení mozgy vlkov a môže z nich urobiť vodcov svorky. Krátke správy z vedy Archeológovia zistili, že zlato pochádzajúce z Tróje, Uru a gréckeho Poliochni má rovnaký pôvod. Vedci to zistili vďaka novej laserovej analýze starovekých vzoriek a šperkov. Presný pôvod zlata však vedci zatiaľ nepoznajú, špekulujú o ryžovaní z riek. Novoobjavené stopy neandertálcov v Španielsku môžu mať takmer 300-tisíc rokov. Vedci ich objavili na jednej z pláži Národného parku Doňana. V tej dobe náš kontinent prechádzal dramatickými zmenami klímy, keď sa začalo výrazne ochladzovať. Ťažký covid môže po sebe zanechávať stopy v mozgu. Ukazuje sa, že sa zaktivujú niektoré gény, ktoré sú pozapínané v mozgoch starších ľudí. Tieto markery sú ďalším dôsledkom ťažkého priebehu ochorenia. Pod Yellowstonskou kalderou vedci objavili oveľa viac magmy, ako pôvodne predpokladali. Ukázali to analýzy seizmických dát, ktoré stanice nazbierali za posledné roky i počítačové modelovanie. Yellowstonský supervulkán naposledy vybuchol pred 640-tisíc rokmi. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Zoom a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Komunálne a župné voľby nakoniec dopadli lepšie ako mnohí dúfali - nevyhral extrém ani fašisti. Prepadol Mizík, Mazurek, Suja, Kuffa aj ďalší. Neuspeli ale ani viacerí známi poslanci - Šeliga, Miroslav Kollár, Ondrej Dostál, Gábor Grendel, Romana Tabak. Čo ukázali voľby? Je skutočným víťazom Hlas? Zuzana Kovačič Hanzelová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala s Beatou Balogovou, šéfredaktorkou denníka SME. Zdroje zvukov: SME, TV JOJ 24, Facebook/SMER-SD, TA3 Odporúčanie Máte posledný deň na to, aby ste si zakúpili predplatné denníka SME ešte za zníženú cenu, od zajtra už je vyššia cena predplatného. Naša práca, ani Dobré ráno nie sú zadarmo, preto budeme radi ak nás podporíte kúpením predplatného. Užite si zajtra sviatočný deň, dopočutia opäť v stredu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

"V minulosti sa nepriama novelizácia zákonov diala často poslaneckými návrhmi priamo v pléne. To je jedna z vecí, na ktoré sme upozorňovali už dlhodobo. Už v roku 2019 pred voľbami sme vypracovali materiál, kde sme navrhovali, aby aj poslanecké návrhy prechádzali pripomienkovým konaním. Mysleli sme si v tom čase, že to je náš najpálčivejší problém v rámci legislatívneho procesu. Bohužiaľ, sme sa mýlili, lebo sme zistili, že dnešná vláda, ktorá sa dokonca predtým prihlásila k tým právnym princípom, si zvykla príliš ľahko na to, že nadužíva skrátené legislatívne konanie," hovorí viceprezident americkej obchodnej komory a advokát Allan&Overy Martin Magál o tom prečo iniciatíva Právny štát podporuje prezidentkine podanie balíčka Igora Matoviča na Ústavný súd. "Neteší ma vojna v polícii. Neteší ma ani to, že sa deje sčasti v mediálnom priestore, sčasti v kuloároch, sčasti za použitia konšpiračných teórií. Ale rovnako musím povedať, že do istej miery tomu prispieva aj príliš benevolentné preskakovanie medzi advokátskym stavom a inými pozíciami. Advokát by mal byť advokátom, a tam by to malo ostať. Niekto, kto je advokátom preto, že chce realitovať svoje mediálne ambície alebo politicko-mocenské ambície, tak to je jedna z vecí, ktorá ma tiež vyrušuje," dodáva Magál k tomu ako vníma vojnu v polícii. "Z mojej osobnej skúsenosti, že kauzy voľakedy, ktoré som vedel dopredu, že sú prehraté, tak také pocity už nemám. Alebo keď, tak zriedkavo. Zdá sa, že systém sa zlepšuje. Je u stále nesmierne veľa nedokonalostí, ale nemyslím, že ten systém je korupčný skrz na skrz. Skôr si myslím, že by bolo dobré investovať do odbornosti a väčšej transparentnosti nad tým, akým spôsobom súdna moc vykonáva svoju právomoc," hovorí advokát Martin Magál. Ako sa pozerá na argumenty prezidentky? A čo hovorí na obchádzanie legislatívnych procesov touto vládou? Zvykli si na to počas pandémie? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s viceprezidentom Americkej obchodnej komory a advokátom Martinom Magálom. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Zofia Baldyga je polská překladatelka a básnířka, žije v Praze, ale pochází z Varšavy. Dnes pomáhá lidem, kteří přijíždí do Prahy z války na Ukrajině. „Jsem dojatá tím, jaká byla na začátku vlna solidarity. Myslím, že Poláci ani Češi nejsou nijak zvlášť otevření cizincům, spíše se bojí toho jiného. Ale ta solidarita byla opravdu krásná,“ říká. Obává se ale, že válka se stane normální a lidé si na příchod uprchlíků zvyknou.

Německo po týdnech odmítání poskytnutí vojenské podpory Ukrajině ve válce s Ruskem otáčí. „Angela Merkelová zvolila velice chybný postup vůči Ukrajině, a proto si nepochybně zaslouží kritiku. Ale pokračovala ve velmi chybné politice, kterou najdeme nejen v Německu, ale například také ve Francii,“ odmítá příkré soudy vysokoškolský pedagof Daniel Kroupa. Komentátor časopisu Euro Petr Fischer soudí, že Němci tradičně vsadili na hospodářské vztahy s Ruskem.