Podcasts about odch

出演 じゃんぼ@家族愛p マエシマODCH試験生配信#1@ふわっち.mp3皆様お久しぶりです。お元気ですか？この音源は配信サイトふわっちで試験配信した時の音源です。

(12.11.2025) Čas nejde zastaviť a ďalší obľúbenci poslednej dekády sa poberajú na cyklistický dôchodok. Tento rok zavesili pomyselne bicykel na klinec Geraint Thomas, Rafal Majka, Alexander Kristoff, Rui Costa, či Elia Viviani. Ich majstrovské tituly, GC pódiá, víťazné monumenty a olympijské medaily inšpirovali dravú mladú generáciu, ktorej patrí budúcnosť. Diskutujte a súťažte s nami na Discorde! Najlepším kávovým partnerom CykloPodcastu je slovenská pražiareň kávy COFFEEIN. Odporúčame! Hlavným mediálnym partnerom je magazín o cyklistike Cycling-Info.sk. Mediálny partner je RoadCycling.cz.

Uzurpace a kumulace moci politiků, populismus, propaganda, ohrožená veřejnoprávní média. Podle filozofa Václava Němce je třeba podobná ohrožení demokracie kritizovat. „Prvními, kdo by měl hlídat politiky, aby si neuzurpovali moc, jsou sami občané. Podle demokratického pojetí suverenity jsou vlastně jiným zdrojem politické moci ve státě,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus. Hlídat by se měli i politici navzájem: „Od toho máme princip dělby moci.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka bilancují čtyři roky působení Štěpána jako poradce premiéra. Rozebírají také aktuální povolební vyjednávání a výsledky voleb. Podívali se ale i na situaci na finančních trzích a prozradili, jaké novinky chystají okolo projektu OFFLINE Štěpána Křečka. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Petr Fiala nebude v lednu kandidovat na předsedu ODS. Po dvanácti letech bude v čele této umírněně pravicové strany stát nová postava. Jak Petr Fiala zformoval ODS a českou politiku?Zlomovým bodem jeho politické kariéry bylo, když si ho v roce 2011 premiér Petr Nečas vybral jako poradce pro vědu a výzkum. Po rekonstrukci vlády o rok později se stal ministrem školství. Když padla Nečasova vláda, napadlo šéfa jihomoravské ODS Pavla Blažka vtáhnout Fialu na kandidátku této strany. O tři měsíce později, v době těžké krize této strany, se stal jejím předsedou.Fiala měl dovnitř strany zvláštní politický styl. Svým kreditem bývalého rektora vysoké školy vracel ODS dobré jméno, poškozené v souvislosti s různými aférami, a hlavně se ji pokoušel oddlužit. Tento podcast se nezabývá jeho politickým působením ve vládě, ale řízením ODS, které by bylo možné charakterizovat větami jako „hlavně do ničeho moc nezasahovat“, nebo „ráno moudřejší večera“, popřípadě problémy se „dají také vyčekat“.Byl to politik patřící do blahobytné éry Angely Merkelové, který se však – na rozdíl od ní – v rozhodujících momentech vždy dokázal postavit za správné hodnoty a na správnou stranu.Otázkou je, co bude s Petrem Fialou dál. Včera řekl, že zůstává poslancem. Nikdo ale neví, jaký model veřejného angažmá dále zvolí. Bude to jako v případě odstupujícího předsedy sociální demokracie Sobotky, který v nové sněmovně seděl pár měsíců, našel si práci a odešel? Anebo bude Fiala následovat příklad britského konzervativce Camerona? Po svém odstoupení z funkce premiéra Velké Británie si uvnitř strany udržoval svůj vliv a když za pár let vláda potřebovala posílit, stal se novým ministrem zahraničí.Na tyto a další otázky Petr Fiala zatím neodpověděl.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo

Bývalý slovenský premiér Eduard Heger se rozhodl vstoupit do českých sněmovních voleb. Podpořil premiéra Petra Fialu a koalici Spolu. A k tomu dodal varování, abychom nedopadli jako na Slovensku. Jak to na Čechy funguje?Hostem Ptám se já byl bývalý slovenský premiér a místopředseda mimoparlamentní strany Demokraté Eduard Heger. Heger podpořil koalici Spolu v čele s lídrem Petrem Fialou dvakrát. Před týdnem vzkazem na sociálních sítí. Vyzval české voliče, aby nepodcenili volby do Poslanecké sněmovny a dobře zvolili, komu svůj hlas dají. Podle někdejšího předsedy vlády si i na Slovensku lidé před volbami říkali, že nevadí, pokud se k moci vrátí komunisté, populisté a antisystémové síly. „Dnes se s údivem, velkým překvapením až v šoku díváme, co se tady na Slovensku děje a jakou rychlostí se to děje,“ prohlásil ve videu. A varoval, aby se Česko nevydalo „běloruskou cestou“ jako Slovensko po parlamentních volbách v roce 2023 po nástupu premiéra Roberta Fica. Země je podle Hegera dnes izolovaná a veřejné finance jsou rozvrácené. Slovenský expremiér zopakoval svůj apel osobně na úterním předvolebním mítinku Spolu v Brně. Co podle Eduarda Hegera Česku hrozí? Jak se na Slovensku podepíší nově schválené změny Ústavy? A opravdu je to teď na Slovensku tak špatné? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Víc než tři dekády stál věrně po boku Vladimira Putina, svého času byl považován za hlavního kurátora ukrajinských záležitostí v Kremlu. Nyní Dmitrij Kozak na post zástupce šéfa prezidentské kanceláře rezignoval. S ním podle kremlologů odchází z Putinova okolí jediný člověk, který si dovolil pozvednout hlas proti válce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snímek Raději zešílet v divočině, který volně navazuje na stejnojmennou knihu, natočil režisér Miro Remo. „Filmové turné jsme odstartovali na Šumavě. Jel jsem tam s obavami, jak se na příběh budou dívat ti, kteří hlavní protagonisty znají. Tedy dvojčata Klišíkova – František a Ondřej,“ říká.

Snímek Raději zešílet v divočině, který volně navazuje na stejnojmennou knihu, natočil režisér Miro Remo. „Filmové turné jsme odstartovali na Šumavě. Jel jsem tam s obavami, jak se na příběh budou dívat ti, kteří hlavní protagonisty znají. Tedy dvojčata Klišíkova – František a Ondřej,“ říká.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaroslav Hrubý je zapsaný v knize českých rekordů za svůj Papírový svět hraběte Sedlnického. Jde o více než stovku papírových soch tamního šlechtického rodu v životní velikosti.

Karvinsko se o další krok přiblížilo k definitivnímu konci těžby černého uhlí. Z firmy OKD k dnešku odchází 150 horníků, kteří se v podzemí starali o dopravu, přípravu a montáž těžkých strojů. Už nejsou potřeba a musí si hledat jinou práci.

Děkujeme všem našim věrným posluchačům, je už ale čas se rozloučit a jít žít naše životy ❤️

Pátá epizoda podcastu V producentské dílně vznikla v nahrávacím studiu Golden Hive, a to s kým jiným než s jeho majitelem, Amákem Goldenem. Na sociálních sítích působí dojmem člověka, který žije hned několik životů najednou. Máte pocit, že současně nahrává jednu kapelu za druhou, běhá po Paříži a zároveň je na turné, kde zvučí Moniku Načevu nebo jiné známé umělce. Sociální sítě samozřejmě umí klamat, ale jedno je jisté: Amákova nakažlivá energie je nepopiratelná a pro každý projekt je nepochybně obrovským přínosem. Ve studiu je motorem, který dokáže rozhýbat věci i ve chvílích, kdy jde do tuhého. „Často stačí muzikantům part jenom zjednodušit“ Amák se nejčastěji věnuje zvukové produkci, ale když cítí, že je některý part navíc nebo by mohl být jednodušší, neváhá se o svůj názor podělit. V rozhovoru jsme se bavili i o často bizarních až polních podmínkách, které panují v českých zkušebnách, kde hudba vzniká, a proč je důležité je občas navštívit, aby člověk získal kontext a nahlédl do fungování kapely. Velkým tématem byla i elektrická kytara, jak najít ten správný zvuk do nahrávky, jaký má Amák vztah ke kytarovým simulacím a jak muzikanti někdy sami sobě ve studiu házejí klacky pod nohy. Zajímalo mě taky, jestli praxe se zvučením kapel může být přínosná i pro studiového zvukaře. Zlatý Amák Probrali jsme, jak Amák zvládá skloubit role majitele a provozovatele studia s náročnou prací zvukaře a hudebního producenta. Součástí epizody je i ukázka jeho současné práce. Poslechli jsme si kapelu Lumen a její nové album Amen. Mluvili jsme o našich oblíbených DAW, především o Logicu a jeho přístupu k pluginům, i o práci s analogem. A protože by to nebyl rok 2025 bez debaty o technologiích, dostali jsme se i k umělé inteligenci a budoucnosti hudebního průmyslu. Amák navíc prozradil něco o svých plánech do budoucna, třeba za co se jednou budou udělovat ceny Zlatý Amák a jak bude vypadat jeho vysněné nahrávací studio. Musím říct, že při postprodukci tohoto dílu jsem se několikrát od srdce zasmál. Čekají vás nejen vtipné momenty a historky z praxe, ale i spousta upřímných postřehů o nahrávání, praktických tipů pro muzikanty a pohledů do zákulisí studiového života. Amák vás svou energií vtáhne přímo do dění a ukáže, proč je Golden Hive pro tolik kapel a interpretů ideálním místem pro vznik jejich nahrávek. Tohle je díl, který rozhodně stojí za to slyšet.

Inflace v Česku podle předběžných dat zvolnila na 2,7 %. Ovlivní to čtvrteční rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb? Přistoupí Izrael k úplnému obsazení Pásma Gazy, jak navrhuje premiér Netanjahu? Má takový plán podporu společnosti? Polsko se připravuje na nástup nového prezidenta. Jaké bylo desetileté působení končící hlavy státu Andrzeje Dudy?

Inflace v Česku podle předběžných dat zvolnila na 2,7 %. Ovlivní to čtvrteční rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb? Přistoupí Izrael k úplnému obsazení Pásma Gazy, jak navrhuje premiér Netanjahu? Má takový plán podporu společnosti? Polsko se připravuje na nástup nového prezidenta. Jaké bylo desetileté působení končící hlavy státu Andrzeje Dudy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V následujících dnech má podle mykologů přijít ta pravá houbařská sezona. Doposud totiž úroda v lesích lidem milujícím smaženici nebo houbový guláš příliš nepřála. Naopak radost měli milovníci borůvkových knedlíků.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Zpěvák Tomáš Štefka oznámil odchod z kapely Kalybr. Kapela z Vysočiny tak po letech mění svou tvář. Co za tím stojí? A jaké jsou další plány členů?

Zpěvák Tomáš Štefka oznámil odchod z kapely Kalybr. Kapela z Vysočiny tak po letech mění svou tvář. Co za tím stojí? A jaké jsou další plány členů?Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem kluk, který docela pil, sem tam se popral a měl nějaké démony v hlavě. Na začátku jsem rozhodně nebyl gentleman,“ říká Marek Ztracený, když se ohlíží za minulostí. Zpěvák, který dnes plní stadiony a připravuje show pro 160 tisíc fanoušků, otevřeně mluví o svých začátcích, dluzích i o tom, jak čelil kritice kvůli textu písně, který byl spojován se sexualizovaným násilím. „Tahle studená sprcha byla divoká,“ říká a přiznává, že dnes už by takový text nenapsal. V rozhovoru s Čestmírem Strakatým popisuje, jaké to bylo být dyslektikem, který přečetl první knížku ve 27 letech, i jaké je pro něj rodičovství – a proč si uvědomuje, že nebude „v šedesáti skákat po pódiu a zpívat Ztrácíš“. Zpěvák mluví i o vztahu, který ho formoval nejvíc – o svém otci. „Byl u všeho – naučil mě první akordy, pomáhal mi a zastával se mě,“ popisuje. V den, kdy měl převzít čtvrtého Slavíka, už Ztracený věděl, že se s tátou možná loučí. „Poslal mě tam. Záleželo mu na tom možná víc než mně,“ vzpomíná hudebník a přiznává, že neví, jestli bude po odchodu otce jeho život stejný. Pokud jde o hudbu, z kritiků si Ztracený nic nedělá. Nejlepším zrcadlem jsou pro něj jeho fanoušci a zásadní jsou pro něj jejich emoce. „Já prostě miluju, když lidi zpívají moje písničky a když se na koncertech objímají a píšou mi,“ říká k tomu, co je pro něj hlavní měřítko. Vypráví ale také o svém dětství na Šumavě i o tom, jak ho s otcem vojáci se samopaly v ruce vyháněli od borůvek u hranic, a popisuje i, jak dost možná mohl skončit někde za pianem ve Švýcarsku. Jak zpětně vnímá svůj start v hudebním světě a proč si myslí, že nebýt jeho rodiny a syna, nebyl by tam, kde je? Proč by nechtěl „dojíždět fesťáky“ jako mnozí jeho kolegové, ale pořád ještě něco pokořit? Co pro něj byla v dětství největší výzva? A proč věří, že do hudby se dnes promítá i frustrace z rozdělené společnosti? Poslechněte si celý rozhovor.

Odchádzajúca redaktorka Markízy Gabriela Kajtárová v podcaste V redakcii zrejme porušila svoju mlčanlivosť. Hovorí o svojom konci v Markíze, o tom, čo sa posledný rok dialo v najsledovanejšom televíznom spravodajstve aj že podľahla autocenzúre.

V Sýrii a Libanonu žijí statisíce lidí hlásících se k palestinskému původu. A možná až desetitisíce příslušníků palestinských ozbrojených organizací. V obou zemích se dostali pod nečekaný tlak od tamních vlád, aby se odzbrojili, nebo dokonce odešli.

V Sýrii a Libanonu žijí statisíce lidí hlásících se k palestinskému původu. A možná až desetitisíce příslušníků palestinských ozbrojených organizací. V obou zemích se dostali pod nečekaný tlak od tamních vlád, aby se odzbrojili, nebo dokonce odešli.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnozí byznysmeni, umělci či politici by mohli vyprávět o tom, jak složitá disciplína je odcházení. Z postů šéfů, hybatelů, těch, co určují směr. A jedno takové odcházení v přímém přenosu teď můžeme sledovat za oceánem, kde se z vrcholných pozic ve Washingtonu po pár měsících stahuje Elon Musk. Donutili ho k tomu nejen zákazníci automobilky Tesla.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo sa stalo v top slovenskej pôrodnici? Prečo jej dlhoročný šéf odchádza do zahraničia? Čo odchody elít hovoria o Slovensku? Dá sa to ešte zvrátiť? Čo by sme museli všetci urobiť? Peter Kaščák, odchádzajúci primár top pôrodnice

S vojenskými poctami, za zvuků slavnostní hudby odchází ze scény devátý novodobý německý kancléř Olaf Scholz. Na rozloučenou si vybral tři své oblíbené skladby, které mu vojenská kapela v Berlíně zahrála. Kromě části z Bachových Braniborských koncertů a 60 let staré písně Beatles In My Life, to byl song Respect, proslavený Arethou Franklinovou. Jak symbolické: Nejenže Scholz minulé volby vyhrál právě s výzvou k respektu, ale jistou minimální úctu si žádá i jeho kancléřství.

S vojenskými poctami, za zvuků slavnostní hudby odchází ze scény devátý novodobý německý kancléř Olaf Scholz. Na rozloučenou si vybral tři své oblíbené skladby, které mu vojenská kapela v Berlíně zahrála. Kromě části z Bachových Braniborských koncertů a 60 let staré písně Beatles In My Life, to byl song Respect, proslavený Arethou Franklinovou. Jak symbolické: Nejenže Scholz minulé volby vyhrál právě s výzvou k respektu, ale jistou minimální úctu si žádá i jeho kancléřství.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Paliativní medicína je krásný obor a najde se v ní daleko víc radosti, než by se na první pohled mohlo zdát, říká Doc. Dr. Kateřina Rusinová, jejíž tvář znáte nejen z dokumentu Jednotka intenzivního života, ale i z dětských rolí. Odchází z práce často s pocitem spokojenosti či dokonce štěstí? Jak zní její slova povzbuzení všem nevyhraněným studentům? A na co dbá jako maminka tří dospívajících dětí?

„Nedávno sme zažili útok šahídov asi tristo metrov od nás a prvýkrát som sa na Ukrajine reálne bál o život“, hovorí humanitárny procovník Anton Frič. „A prišlo ich šesť v priebehu niekoľkých minút. Bolo to strašidelné“, dopĺňa. Hovorí, že pred každou cestou na vojnou zasiahnutý východ absolvuje spoveď. „Nehovorím, že sa tak pripravujem na smrť, no som presvedčený, že by sme mali byť pripravený v každej chvíli odísť, s pocitom, že som prežil život najlepšie, ako som vedel. A spoveď je pre mňa súčasťou toho“, vysvetľuje. Ak z úst premiéra Fica opakovane počúvame, že na pomoc Ukrajine jeho vláda nedá „ani cent“, v doneckej oblasti v Slaviansku vzniklo rovno „slovenské a žiadne iné“ humanitárne centrum. Nie z vládnych centov, ale z darov jednotlivcov – občanov toho istého Slovenska, ktorého premiérom je Robert Fico, i zo susednej Českej republiky. Ak by sa Ukrajinci mali riadiť podľa toho „v núdzi poznáš priateľa“, mali by poriadnu dilemu: Slovensko je po premiérskej línii ich nepriateľom, no ľud, od ktorého pochádza aj moc jedného predsedu vlády, Ukrajincom pomocnú ruku podáva. Ako to vyzerá na tváre miesta – v spomínanom Slaviansku, kde je už od Vianoc pre miestnych postihnutých Putinovou vojnou aj „Slovenské a žiadne iné humanitárne centrum“? Téma pre jeho dušu Antona Friča, svojho času spravodajského reportéra, ktorý sa upísal charite. „Je to miesto, kde ktokoľvek v núdzi nájde pomoc. Či už humanitárnu, ale aj psychologicko-duchovnú“, rozpráva Anton. „Je to rovnako miesto stretnutí, kde sa môžu stretnúť väčšie rodiny, nakoľko sa im to v malých bytíkoch nedá“, približuje humanitárny pracovník Frič. „Rovnako u nás nájdu pomoc pri evakuáciách ľudia z okolitách dediniek“, dodáva. V slovianskom „Slovenskom a žiadnom inom humanitárnom centre“ je aj sklad humanitárnej pomoci. „Ľudia tam nájdu veci nevyhnutné pre život“, uvádza Anton Frič. „Vnímam to aj tak, že každá pomoc Ukrajine pomáha prezidentovi Zelenskému a vláde jeho krajiny šetriť zdroje na to, aby dokázali poraziť Putina a jeho Rusko“, rozpráva Frič. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Nedávno sme zažili útok šahídov asi tristo metrov od nás a prvýkrát som sa na Ukrajine reálne bál o život“, hovorí humanitárny procovník Anton Frič. „A prišlo ich šesť v priebehu niekoľkých minút. Bolo to strašidelné“, dopĺňa. Hovorí, že pred každou cestou na vojnou zasiahnutý východ absolvuje spoveď. „Nehovorím, že sa tak pripravujem na smrť, no som presvedčený, že by sme mali byť pripravený v každej chvíli odísť, s pocitom, že som prežil život najlepšie, ako som vedel. A spoveď je pre mňa súčasťou toho“, vysvetľuje. Ak z úst premiéra Fica opakovane počúvame, že na pomoc Ukrajine jeho vláda nedá „ani cent“, v doneckej oblasti v Slaviansku vzniklo rovno „slovenské a žiadne iné“ humanitárne centrum. Nie z vládnych centov, ale z darov jednotlivcov – občanov toho istého Slovenska, ktorého premiérom je Robert Fico, i zo susednej Českej republiky. Ak by sa Ukrajinci mali riadiť podľa toho „v núdzi poznáš priateľa“, mali by poriadnu dilemu: Slovensko je po premiérskej línii ich nepriateľom, no ľud, od ktorého pochádza aj moc jedného predsedu vlády, Ukrajincom pomocnú ruku podáva. Ako to vyzerá na tváre miesta – v spomínanom Slaviansku, kde je už od Vianoc pre miestnych postihnutých Putinovou vojnou aj „Slovenské a žiadne iné humanitárne centrum“? Téma pre jeho dušu Antona Friča, svojho času spravodajského reportéra, ktorý sa upísal charite. „Je to miesto, kde ktokoľvek v núdzi nájde pomoc. Či už humanitárnu, ale aj psychologicko-duchovnú“, rozpráva Anton. „Je to rovnako miesto stretnutí, kde sa môžu stretnúť väčšie rodiny, nakoľko sa im to v malých bytíkoch nedá“, približuje humanitárny pracovník Frič. „Rovnako u nás nájdu pomoc pri evakuáciách ľudia z okolitách dediniek“, dodáva. V slovianskom „Slovenskom a žiadnom inom humanitárnom centre“ je aj sklad humanitárnej pomoci. „Ľudia tam nájdu veci nevyhnutné pre život“, uvádza Anton Frič. „Vnímam to aj tak, že každá pomoc Ukrajine pomáha prezidentovi Zelenskému a vláde jeho krajiny šetriť zdroje na to, aby dokázali poraziť Putina a jeho Rusko“, rozpráva Frič. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Dnes se říká, že musíme udělat místo mladším. Já se zatím držím zuby nehty, ale zuby mám náhradní...

1. Fico dúfa, že kým si to všimnú, bude už neskoro. 2. Aj za koaličnou krízou je Ukrajina. 3. Trest pre prezidenta.

„Odchází z dětského domova, dostanou 25 tisíc korun, což je maximální odchodné, a musí si sehnat bydlení, zaplatit kauci. A i když jim v tom dětské domovy hodně pomáhají, tak si myslím, že vidina selhání je pro ně ten největší strašák,“ popisuje Ditta Pospíchalová, spoluzakladatelka organizace Dejme dětem šanci, která mladým lidem odcházejícím z dětských domovů pomáhá začít samostatný život.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř třiadvacet let, přesně 8345 dní, trvala okupace našich zemí armádou „bratrů ve zbrani“. Ukončila ji až dohoda mezi vládami Československa a Svazu sovětských socialistických republik o odchodu sovětských vojsk z území tehdejší ČSSR. Tu ministři zahraničí obou zemí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze podepsali 26. února 1990 v Moskvě. Československo se tak stalo první zemí východního bloku, která dokázala vyprovodit sovětské vojáky ze svého území.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už čtyři roky moderuje na Seznam Zprávách rozhovory pro podcast Ptám se já. Byly momenty, kde jsem mohla ubrat nebo kdy jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc, říká Marie Bastlová.Tentokrát se role obrátily. Marie Bastlová, moderátorka podcastů Mediální cirkus a Ptám se já, získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2024, a proto se výjimečně ve vlastním podcastu objevila jako respondent. Zpovídal ji dlouholetý redakční kolega Jindřich Šídlo.Marie Bastlová začínala s žurnalistikou v roce 2004 v online redakci Lidových novin, a to ve sportovní rubrice. Byl to rok, kdy se hrálo Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze, fotbalové Euro i letní olympiáda. „Je pravda, že jsi tehdy lhala na pohovoru, že rozumíš hokeji, protože zrovna tehdy sháněli téměř kohokoliv, kdo by jim pomohl s pokrýváním mistrovství světa?“ zeptal se s nadsázkou Jindřich Šídlo. „Jak se to vezme. Trochu lhala, protože neumím bruslit,“ přiznala se Marie.Vystudovala práva i žurnalistiku, ale dle svých slov šla do médií s tím, že si to zkusí: „Mě to strašně lákalo a říkala jsem si, že to bude jenom na chvíli. Že si to zkusím, jestli mi to jde. A až zjistím, že mi to jde, tak už to nepotřebuju dělat dál a půjdu dělat práva.“ Přes redakci Hospodářských novin, kde pracovala na politických tématech, se dostala do Českého rozhlasu. V něm se nakonec začala věnovat rozhovorům v pořadu 20 minut Radiožurnálu.Pokračovala v nich krátce i na CNN Prima News, aby v lednu 2021 zakotvila v Seznam Zprávách. „Je to těžká disciplína, kdy nevíš, co ještě si můžeš dovolit, co si dovolit nemůžeš. Byly rozhovory, kde jsem mohla ubrat nebo kdy už jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc. Ale na druhou stranu, já takhle pochybuju o každém druhém rozhovoru, který dělám,“ přiznala se Marie Bastlová. „Kolikrát se má položit otázka, než usoudíš, že je čas ji opustit, protože ten člověk stejně neodpoví?“ ptal se Jindřich Šídlo. „Chci ji položit tolikrát, aby bylo zřejmé, že host neodpoví, a aby si tušil motivaci, proč neodpoví,“ vysvětlila moderátorka s tím, že by z průběhu rozhovoru mělo být vidět, proč ji má odpověď zajímat a proč je důležité, že na ni respondent neodpoví: „Jestli to, co říkají, je uvěřitelné. Jestli pro to mají argumenty, jestli tomu sami věří, nebo jestli něco jen papouškují.“A jak se po takovém rozhovoru respondenti tváří, když odcházejí ze studia? „Jak kdo. Ale už jsme za tu dobu vypozorovali, že ti, co odchází a tváří se, že byli spokojení a že to bylo skvělé, tak je to pro ně většinou největší průšvih,“ odhalila Marie Bastlová.Možná i proto někteří nechtějí na rozhovory chodit. „Bavil jsem se s jedním vysoce postaveným politikem Spolu a ten mi říkal: My jsme hloupí, my chodíme k Marii a ona nás tam vždycky vykostí, ale ta druhá strana tam téměř vůbec nechodí,“ přiblížil Jindřich Šídlo nálady některých politiků. „To mají pravdu. My jsme přemýšleli, co s tímhle vlastně dělat. Jestli je třeba správná cesta říkat, kteří politici nechodí,“ přiblížila Marie. A prozradila, že její opakované pozvání v posledních letech nepřijal například šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nebo premiér Petr Fiala (ODS). --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Odcházející americký prezident Joe Biden varoval ve svém projevu na rozloučenou před koncentrací technologie, moci a bohatství, a před technologicko-průmyslovým komplexem. Šlo o přiznanou inspiraci projevem na rozloučenou, který pronesl zhruba před 60 lety americký prezident Dwight Eisenhower a ve kterém varoval před rostoucí mocí vojensko-průmyslového komplexu a jejími katastrofálními dopady. Vypadá to, že staré časy se vracejí v novém hávu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Soud v New Yorku prohlásil, že Donald Trump je na celé čáře vinen - ale nevyměřil mu žádný trest! Zvláštní, že? Donald Trump tak nastupuje do vedení nejsilnější země světa jako úplně první člověk s čerstvým zápisem v trestním rejstříku. O tom, co znamená nástup Donalda Trumpa pro USA i svět, co to znamená pro Evropu, jsem hovořil s profesorem historie na Bostonské univerzitě Igorem Lukešem.Spolu s panem profesorem sdílím názor, že druhý nástup Trumpa do Bílého domu není dobrá zpráva. Ale netvrdím, že to musí budoucnost potvrdit - proto připravuji i rozhovor na téma, proč by mohlo být dobře, že se Donald Trump ujme prezidentského stolce v USA. Bude to tedy takové pro a proti. Dnes začínám s tím -proti.Děkuji všem, kteří sledujete moje videa a posloucháte audia, odebíráte, lajkujete a kultivovaně diskutujete - a obzvlášť děkuji odběratelům na Herohero, kde je rozhovor v plném znění a bez reklam, tentokrát navíc budeme mít i bonusový materiál.  https://herohero.co/petrhorky00:00 Odsouzený zločinec s talentem upoutat pozornost.10:56 Jedno z nejtěsnějších vítězství ve volbách.17:24 Jak jsou v současnosti vnímáni Demokraté?23:58 Odchází Joe Bidden jako dobrý prezident?27:14 Politici se radikalizují v US i ve světě.Rozhovor v plné délce 64 minut obsahuje následující kapitoly:30:35 Trump teď bude absolutním vládcem.46:29 Jak lze ekonomicky vykládat nástup Trumpa?49:25 Trump je ztělesněním improvizátora, ale...58:33 Amerika nikdy nepřestala být velmocí č.1.Odebírejte mě na https://herohero.co/petrhorkySupport the show

Odcházející americký prezident Joe Biden zvažuje, zda udělit preventivní milosti pro desítku politických představitelů, úředníků, státních zástupců a dalších lidí veřejného života. Tato skupina má být terčem pomsty nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa.

Proč lidé z Karlovarska odchází? Co proti tomu dělají zdejší starostové? A jak to celé souvisí s výměnou německého obyvatelstva za české po druhé světové válce? V průměru zmizí z kraje kolem tisíce lidí ročně. Většinou jde o studenty, kteří odchází na vysokou školu. Proč se potom nevrací do rodného kraje? Dokument Děkujeme, vraťte se, který pro Český rozhlas natočila Lucie Korcová, se ptá, jak tyto emigranty přitáhnout zpět.

„Hospice ako miesta dôstojného odchádzanie bez zásahu štátu nedôstojne odídu“, tvrdí Simona Stískalová zo Spišskej katolíckej charity. Je pritom poradkyňou Asociácie poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti.Predvianočný čas. Nielen čas zhonu, ale aj čas dobročinnosti, charity. A sú na ňu odkázaní mnohí. Veď len tzv. príjmovou chudobou, kde mesačné príjmy nepresiahnu necelých 480 eur, je na Slovensku postihnutý každý deviaty občan. Najviac viacdetné rodiny, rodiny, ktoré ťahá jeden rodič, či domácnosti dôchodcov. Postihnutý je zvlášť východ krajiny.Na dobročinnosť sú však dnes na Slovensku odkázaní aj ďalší – napríklad hospice ako miesta dôstojného dožitia. A to až natoľko, že zápasia o svoje prežitie. Ich zástupcovia to dali až provokatívnej polohy: Ak by mala dôstojnosť života cenovku, akú hodnotu by ste jej priradili? Od štátu pritom čakajú, že im pridá, lebo aktuálne zdravotné poisťovne pokrývajú len polovicu ich nákladov. Ak nie, obávajú sa až zániku. Aj preto sa s prosbou o pomoc a záchranu obracajú nielen na štát, ale aj širokú verejnosť. Sme tak v čase, keď sa charita spolieha na charitu? Tá inštitucionalizovaná na individuálnu. Alebo ešte inak – keď hospice ako miesta dôstojného dožitia zápasia o svoju dôstojnosť. „Zlyháva nám tu financovanie na rôznych úrovniach. Ako občania sa musíme finančne skladať na chod rôznych inštitúcií, ktoré potrebujeme pre každodenný život. Či sú to hospice, alebo seniori, ktorí si zaslúžia dôstojný život. A tiež deti so zdravotným znevýhodnením. Ako fundraiserke sa mi tu napadá jedno: čo robí štát?“, hovorí Stískalová. Asociácia zaslala svoje požiadavky ministrovi financií, rokovala dokonca s rezortom zdravotníctva, od ktorého mala prísľub riešenia. Po piatkovom večere však prišla s vyhlásením o „hlbokom rozhorčení“ z postoja rezortu a ministra. „Ministerstvo na štvrtkovom rokovaní prisľúbilo, že do 24 hodín poskytne definitívne stanovisko k financovaniu hospicovej starostlivosti, no namiesto toho posunulo iba všeobecné vyjadrenie bez konkrétnych čísel. Táto situácia je alarmujúca, keďže čas sa kráti a budúcnosť hospicov je ohrozená“, uvádza asociácia hospicov. „Hoci ministerstvo deklarovalo, že dôjde k navýšeniu cien za hospicovú starostlivosť, neuviedlo žiadnu konkrétnu sumu. Na štvrtkovom rokovaní pritom zástupcovia ministerstva uznali našu požiadavku na minimálne 230 eur za lôžkodeň, ktorú sme prepočítali s odborníkmi, ako oprávnenú. Stanovisko rezortu však ukazuje, že starostlivosť o ľudí v terminálnom štádiu choroby ich vôbec nezaujíma,“ uviedla v stanovisku Asociácia poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti. Opakuje pritom, že ak štát nevyhovie požiadavkám, situácia bude mať katastrofálne následky. Hospice môžu od 1. januára 2025 zatvoriť svoje brány.Existujú scenáre na ich udržanie? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Hospice ako miesta dôstojného odchádzanie bez zásahu štátu nedôstojne odídu“, tvrdí Simona Stískalová zo Spišskej katolíckej charity. Je pritom poradkyňou Asociácie poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti.Predvianočný čas. Nielen čas zhonu, ale aj čas dobročinnosti, charity. A sú na ňu odkázaní mnohí. Veď len tzv. príjmovou chudobou, kde mesačné príjmy nepresiahnu necelých 480 eur, je na Slovensku postihnutý každý deviaty občan. Najviac viacdetné rodiny, rodiny, ktoré ťahá jeden rodič, či domácnosti dôchodcov. Postihnutý je zvlášť východ krajiny.Na dobročinnosť sú však dnes na Slovensku odkázaní aj ďalší – napríklad hospice ako miesta dôstojného dožitia. A to až natoľko, že zápasia o svoje prežitie. Ich zástupcovia to dali až provokatívnej polohy: Ak by mala dôstojnosť života cenovku, akú hodnotu by ste jej priradili? Od štátu pritom čakajú, že im pridá, lebo aktuálne zdravotné poisťovne pokrývajú len polovicu ich nákladov. Ak nie, obávajú sa až zániku. Aj preto sa s prosbou o pomoc a záchranu obracajú nielen na štát, ale aj širokú verejnosť. Sme tak v čase, keď sa charita spolieha na charitu? Tá inštitucionalizovaná na individuálnu. Alebo ešte inak – keď hospice ako miesta dôstojného dožitia zápasia o svoju dôstojnosť. „Zlyháva nám tu financovanie na rôznych úrovniach. Ako občania sa musíme finančne skladať na chod rôznych inštitúcií, ktoré potrebujeme pre každodenný život. Či sú to hospice, alebo seniori, ktorí si zaslúžia dôstojný život. A tiež deti so zdravotným znevýhodnením. Ako fundraiserke sa mi tu napadá jedno: čo robí štát?“, hovorí Stískalová. Asociácia zaslala svoje požiadavky ministrovi financií, rokovala dokonca s rezortom zdravotníctva, od ktorého mala prísľub riešenia. Po piatkovom večere však prišla s vyhlásením o „hlbokom rozhorčení“ z postoja rezortu a ministra. „Ministerstvo na štvrtkovom rokovaní prisľúbilo, že do 24 hodín poskytne definitívne stanovisko k financovaniu hospicovej starostlivosti, no namiesto toho posunulo iba všeobecné vyjadrenie bez konkrétnych čísel. Táto situácia je alarmujúca, keďže čas sa kráti a budúcnosť hospicov je ohrozená“, uvádza asociácia hospicov. „Hoci ministerstvo deklarovalo, že dôjde k navýšeniu cien za hospicovú starostlivosť, neuviedlo žiadnu konkrétnu sumu. Na štvrtkovom rokovaní pritom zástupcovia ministerstva uznali našu požiadavku na minimálne 230 eur za lôžkodeň, ktorú sme prepočítali s odborníkmi, ako oprávnenú. Stanovisko rezortu však ukazuje, že starostlivosť o ľudí v terminálnom štádiu choroby ich vôbec nezaujíma,“ uviedla v stanovisku Asociácia poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti. Opakuje pritom, že ak štát nevyhovie požiadavkám, situácia bude mať katastrofálne následky. Hospice môžu od 1. januára 2025 zatvoriť svoje brány.Existujú scenáre na ich udržanie? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Odcházející americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině podle infromací listu The New York Times použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Jaké důsledky to bude mít? „Teď z Ruska slyšíme výhrůžky, ale až utichnou boje na Ukrajině, přijde čas na pomstu,“ předpovídá v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.

Hasiči a policisté si vyjednali zvýšení mezd o 2500 korun a garanci dalšího zvyšování platů v příštích dvou letech o pět procent. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom na začátku roku sliboval zvýšení platů o desetinu. „Neměl pro to oporu ve vládě. Tím pádem to ani nemohl splnit,“ konstatuje předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký, který dojednané zvýšení považuje za maximum možného.

Piráti přišli o šéfa a nového zatím marně shánějí. U lidovců už se rýsuje kandidátů na nového šéfa víc, jedno ale mají obě partaje společné – nikomu se do čela strany v problémech nijak zvlášť nechce. Téma pro povolební Vlevo dole.„Pro Piráty je to naprosto neznámá situace. V celé historii strany prakticky nebylo období, kdy by se nemohli spolehnout na Ivana Bartoše,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. A každý z možných kandidátů má nějaký háček – ministr Lipavský funkci nechce, Markéta Gregorová je zase jako místopředsedkyně spoluodpovědná za volební debakl. A Zdeněk Hřib? Ten zatím mlčí.Osobnost nového šéfa navíc bude mít vliv i na to, jestli Piráti zůstanou ve vládě, nebo odejdou. Zatím to spíš vypadá, že ne – do odcházení z kabinetu se příliš nehrnou ani lidé, kteří volají po Bartošově hlavě.„Žádná z variant pro ně není moc dobrá. Odcházet na poslední chvíli do opozice, navíc ve chvíli, kdy je digitalizace stavebního řízení průšvih, nepomůže,“ připomíná Václav Dolejší.U lidovců se mezitím situace vyvíjí pozvolněji. Marian Jurečka s oznámením, jestli bude obhajovat předsednický post, zatím takticky vyčkává. A stejně tak možní konkurenti Jan Grolich nebo Jiří Čunek. „Grolich by straně slušel. Udělal dobrý volební výsledek, je to mladá tvář, která přinese energii,“ myslí si Dolejší.Náznaky rozložení sil ve straně už se ale objevují. „Jurečka si zaspekuloval, jestli by se neměl věnovat rodině. A zbylí dva ministři – Výborný s Hladíkem – říkají o Grolichovi, že by byl dobrý kandidát,“ dodává Stuchlíková.Dá se vůbec odhadnout, co teď udělá pirátský pytel blech? Na co vlastně čeká Marian Jurečka? A nechá se Jan Skopeček zlákat nabídkou ANO na středočeského hejtmana? Poslechněte si čerstvý Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Eva Hegmanová je primářkou Centra pro léčbu bolesti a paliativní medicínu Zlín, v roce 2014 založila domácí hospic Most k domovu Zlín. Proč je paliativní medicína pro nás pořád strašák? „Ta stará doba, kdy se lidi rodili i umírali doma, se ztratila. Teď se vrací. Z toho lidi mají strach, že je to součást života. Odcházení a smrt je jediná naše jistota. A buď odejdeme s pomocí, kvalitně, bez utrpení, bez bolesti, pokud to jde, nebo to nebude tak pěkné,“ odpovídá Eva Hegmanová.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 1999 patří z hlediska současných českých dějin k těm nejvýznamnějším. V březnu se Česko, Maďarsko a Polsko staly členskými zeměmi Severoatlantické aliance a vzápětí přišla první zkouška nervů a odhodlanosti. Angažmá NATO při bombardování Jugoslávie Slobodana Miloševiče dokázalo, že vedle čerpání benefitů bude členství v Alianci znamenat i plnění ne vždy příjemných závazků.

Jednou z nejtemnějších kapitol desetiletého prezidentství Miloše Zemana bylo jeho systematické úsilí vehnat Českou republiku do nebezpečné blízkosti autokratického režimu čínského vůdce Si Ťin-pchinga. A je příznačné, že teprve nyní se rýsuje definitivní tečka tohoto ponurého příběhu.