Podcasts about odch

V jednom oblíbeném českém filmu je slavná věta: „Já jsem vítací tip, ale abych se mohl vítat, musím nejprve odejít.“ Když někdo odchází, počítáte s tím, že zase někdy přijde. A když ví, že už nepřijde, tak bývalo zvykem rozloučit se pozdravem SBOHEM.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odchádzajúca redaktorka Markízy Gabriela Kajtárová v podcaste V redakcii zrejme porušila svoju mlčanlivosť. Hovorí o svojom konci v Markíze, o tom, čo sa posledný rok dialo v najsledovanejšom televíznom spravodajstve aj že podľahla autocenzúre.

V Sýrii a Libanonu žijí statisíce lidí hlásících se k palestinskému původu. A možná až desetitisíce příslušníků palestinských ozbrojených organizací. V obou zemích se dostali pod nečekaný tlak od tamních vlád, aby se odzbrojili, nebo dokonce odešli.

V Sýrii a Libanonu žijí statisíce lidí hlásících se k palestinskému původu. A možná až desetitisíce příslušníků palestinských ozbrojených organizací. V obou zemích se dostali pod nečekaný tlak od tamních vlád, aby se odzbrojili, nebo dokonce odešli.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnozí byznysmeni, umělci či politici by mohli vyprávět o tom, jak složitá disciplína je odcházení. Z postů šéfů, hybatelů, těch, co určují směr. A jedno takové odcházení v přímém přenosu teď můžeme sledovat za oceánem, kde se z vrcholných pozic ve Washingtonu po pár měsících stahuje Elon Musk. Donutili ho k tomu nejen zákazníci automobilky Tesla.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo sa stalo v top slovenskej pôrodnici? Prečo jej dlhoročný šéf odchádza do zahraničia? Čo odchody elít hovoria o Slovensku? Dá sa to ešte zvrátiť? Čo by sme museli všetci urobiť? Peter Kaščák, odchádzajúci primár top pôrodnice

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czCo se děje v Německu? Friedrich Merz byl poprvé v historii země zvolen spolkovým kancléřem až na druhý pokus. „Je to nějaký vzkaz, ale přesně nevíme, kdo volil v prvním kole proti Merzovi. Možné je, že neformální německý establishment chce nového kancléře umravnit,“ uvažuje Maciej Ruczaj.Zároveň se uvažuje o zákazu výrazné opoziční srany AfD. „Verdikt německé kontrarozvědky je daleko důležitější. Analýza, která čítá jedenáct set stran, a mohla by vysvětlit, jak tajná služba došla k tomu, že je AfD krajně pravicová extremistická strana, ovšem zveřejněná nebyla. Odcházející ministryně vnitra to odmítla,“ říká Daniel Kaiser.V prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku zvítězil George Simion s překvapivým výsledkem. „Je to krásná ukázka, čeho se volby vlastně týkaly. Nešlo o Rusko nebo kampaně na TikToku, ale o to, že velká část rumunské společnosti má dost současného vládního establishmentu,“ říká Ruczaj.Kaiser s Ruczajem se do sebe pustili ohledně Ukrajiny. „Válka začala tím, že Rusko vpadlo na Ukrajinu a zároveň to doprovázelo rétorikou o tom, že ukrajinský národ neexistuje,“ tvrdí Ruczaj. „To není pravda. Tak mi řekni, kde je tahle rétorika,“ oponuje Kaiser.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

S vojenskými poctami, za zvuků slavnostní hudby odchází ze scény devátý novodobý německý kancléř Olaf Scholz. Na rozloučenou si vybral tři své oblíbené skladby, které mu vojenská kapela v Berlíně zahrála. Kromě části z Bachových Braniborských koncertů a 60 let staré písně Beatles In My Life, to byl song Respect, proslavený Arethou Franklinovou. Jak symbolické: Nejenže Scholz minulé volby vyhrál právě s výzvou k respektu, ale jistou minimální úctu si žádá i jeho kancléřství.

S vojenskými poctami, za zvuků slavnostní hudby odchází ze scény devátý novodobý německý kancléř Olaf Scholz. Na rozloučenou si vybral tři své oblíbené skladby, které mu vojenská kapela v Berlíně zahrála. Kromě části z Bachových Braniborských koncertů a 60 let staré písně Beatles In My Life, to byl song Respect, proslavený Arethou Franklinovou. Jak symbolické: Nejenže Scholz minulé volby vyhrál právě s výzvou k respektu, ale jistou minimální úctu si žádá i jeho kancléřství.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Paliativní medicína je krásný obor a najde se v ní daleko víc radosti, než by se na první pohled mohlo zdát, říká Doc. Dr. Kateřina Rusinová, jejíž tvář znáte nejen z dokumentu Jednotka intenzivního života, ale i z dětských rolí. Odchází z práce často s pocitem spokojenosti či dokonce štěstí? Jak zní její slova povzbuzení všem nevyhraněným studentům? A na co dbá jako maminka tří dospívajících dětí?

Paliativní medicína je krásný obor a najde se v ní daleko víc radosti, než by se na první pohled mohlo zdát, říká Doc. Dr. Kateřina Rusinová, jejíž tvář znáte nejen z dokumentu Jednotka intenzivního života, ale i z dětských rolí. Odchází z práce často s pocitem spokojenosti či dokonce štěstí? Jak zní její slova povzbuzení všem nevyhraněným studentům? A na co dbá jako maminka tří dospívajících dětí?Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osaka podruhé a Japonsko jako takové potřetí hostí světové Expo. Mezinárodní výstavu průmyslu a kultury vnímají Japonci spíše skepticky. „V současnosti mají hluboko do kapsy a negativa podle nich převažují nad pozitivy,“ říká ve Vizitce. „V Japonsku je neuctivé odcházet z práce dřív než kolegové.“ Proč jsou pro zemi zásadní devadesátá léta? A jak naznačují věty v japonštině? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osaka podruhé a Japonsko jako takové potřetí hostí světové Expo. Mezinárodní výstavu průmyslu a kultury vnímají Japonci spíše skepticky. „V současnosti mají hluboko do kapsy a negativa podle nich převažují nad pozitivy,“ říká ve Vizitce. „V Japonsku je neuctivé odcházet z práce dřív než kolegové.“ Proč jsou pro zemi zásadní devadesátá léta? A jak naznačují věty v japonštině? Ptá se Karolína Koubová.

„Nedávno sme zažili útok šahídov asi tristo metrov od nás a prvýkrát som sa na Ukrajine reálne bál o život“, hovorí humanitárny procovník Anton Frič. „A prišlo ich šesť v priebehu niekoľkých minút. Bolo to strašidelné“, dopĺňa. Hovorí, že pred každou cestou na vojnou zasiahnutý východ absolvuje spoveď. „Nehovorím, že sa tak pripravujem na smrť, no som presvedčený, že by sme mali byť pripravený v každej chvíli odísť, s pocitom, že som prežil život najlepšie, ako som vedel. A spoveď je pre mňa súčasťou toho“, vysvetľuje. Ak z úst premiéra Fica opakovane počúvame, že na pomoc Ukrajine jeho vláda nedá „ani cent“, v doneckej oblasti v Slaviansku vzniklo rovno „slovenské a žiadne iné“ humanitárne centrum. Nie z vládnych centov, ale z darov jednotlivcov – občanov toho istého Slovenska, ktorého premiérom je Robert Fico, i zo susednej Českej republiky. Ak by sa Ukrajinci mali riadiť podľa toho „v núdzi poznáš priateľa“, mali by poriadnu dilemu: Slovensko je po premiérskej línii ich nepriateľom, no ľud, od ktorého pochádza aj moc jedného predsedu vlády, Ukrajincom pomocnú ruku podáva. Ako to vyzerá na tváre miesta – v spomínanom Slaviansku, kde je už od Vianoc pre miestnych postihnutých Putinovou vojnou aj „Slovenské a žiadne iné humanitárne centrum“? Téma pre jeho dušu Antona Friča, svojho času spravodajského reportéra, ktorý sa upísal charite. „Je to miesto, kde ktokoľvek v núdzi nájde pomoc. Či už humanitárnu, ale aj psychologicko-duchovnú“, rozpráva Anton. „Je to rovnako miesto stretnutí, kde sa môžu stretnúť väčšie rodiny, nakoľko sa im to v malých bytíkoch nedá“, približuje humanitárny pracovník Frič. „Rovnako u nás nájdu pomoc pri evakuáciách ľudia z okolitách dediniek“, dodáva. V slovianskom „Slovenskom a žiadnom inom humanitárnom centre“ je aj sklad humanitárnej pomoci. „Ľudia tam nájdu veci nevyhnutné pre život“, uvádza Anton Frič. „Vnímam to aj tak, že každá pomoc Ukrajine pomáha prezidentovi Zelenskému a vláde jeho krajiny šetriť zdroje na to, aby dokázali poraziť Putina a jeho Rusko“, rozpráva Frič. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Nedávno sme zažili útok šahídov asi tristo metrov od nás a prvýkrát som sa na Ukrajine reálne bál o život“, hovorí humanitárny procovník Anton Frič. „A prišlo ich šesť v priebehu niekoľkých minút. Bolo to strašidelné“, dopĺňa. Hovorí, že pred každou cestou na vojnou zasiahnutý východ absolvuje spoveď. „Nehovorím, že sa tak pripravujem na smrť, no som presvedčený, že by sme mali byť pripravený v každej chvíli odísť, s pocitom, že som prežil život najlepšie, ako som vedel. A spoveď je pre mňa súčasťou toho“, vysvetľuje. Ak z úst premiéra Fica opakovane počúvame, že na pomoc Ukrajine jeho vláda nedá „ani cent“, v doneckej oblasti v Slaviansku vzniklo rovno „slovenské a žiadne iné“ humanitárne centrum. Nie z vládnych centov, ale z darov jednotlivcov – občanov toho istého Slovenska, ktorého premiérom je Robert Fico, i zo susednej Českej republiky. Ak by sa Ukrajinci mali riadiť podľa toho „v núdzi poznáš priateľa“, mali by poriadnu dilemu: Slovensko je po premiérskej línii ich nepriateľom, no ľud, od ktorého pochádza aj moc jedného predsedu vlády, Ukrajincom pomocnú ruku podáva. Ako to vyzerá na tváre miesta – v spomínanom Slaviansku, kde je už od Vianoc pre miestnych postihnutých Putinovou vojnou aj „Slovenské a žiadne iné humanitárne centrum“? Téma pre jeho dušu Antona Friča, svojho času spravodajského reportéra, ktorý sa upísal charite. „Je to miesto, kde ktokoľvek v núdzi nájde pomoc. Či už humanitárnu, ale aj psychologicko-duchovnú“, rozpráva Anton. „Je to rovnako miesto stretnutí, kde sa môžu stretnúť väčšie rodiny, nakoľko sa im to v malých bytíkoch nedá“, približuje humanitárny pracovník Frič. „Rovnako u nás nájdu pomoc pri evakuáciách ľudia z okolitách dediniek“, dodáva. V slovianskom „Slovenskom a žiadnom inom humanitárnom centre“ je aj sklad humanitárnej pomoci. „Ľudia tam nájdu veci nevyhnutné pre život“, uvádza Anton Frič. „Vnímam to aj tak, že každá pomoc Ukrajine pomáha prezidentovi Zelenskému a vláde jeho krajiny šetriť zdroje na to, aby dokázali poraziť Putina a jeho Rusko“, rozpráva Frič. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zatímco některé obce na Žďársku zažívají úbytek obyvatel, jiné se těší nebývalému nárůstu. Tyto změny se odrážejí v aktuálních statistikách Ministerstva vnitra, které zaznamenalo výrazné rozdíly v počtu obyvatel mezi jednotlivými vesnicemi.

Dnes se říká, že musíme udělat místo mladším. Já se zatím držím zuby nehty, ale zuby mám náhradní...

Dnes se říká, že musíme udělat místo mladším. Já se zatím držím zuby nehty, ale zuby mám náhradní...Všechny díly podcastu Fouskův svět můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes se říká, že musíme udělat místo mladším. Já se zatím držím zuby nehty, ale zuby mám náhradní...

1. Fico dúfa, že kým si to všimnú, bude už neskoro. 2. Aj za koaličnou krízou je Ukrajina. 3. Trest pre prezidenta.

Průmyslová výroba v Německu loni meziročně poklesla o 4,5 procenta, což se výrazně promítá i do situace v českém průmyslu. Jedny z největších dopadů jsou patrné v automobilovém sektoru, který je klíčovým odvětvím nejen v Německu, ale také v Česku.„Situace pro průmysl v Evropě je celkově složitá. Pokud sečteme loni oznámená propouštění, bavíme se o přibližně 55 tisících pracovních míst, která v Evropě zaniknou. Z toho 20 tisíc jen v Německu,“ uvedl v pořadu Agenda SZ Byznys výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

„Odchází z dětského domova, dostanou 25 tisíc korun, což je maximální odchodné, a musí si sehnat bydlení, zaplatit kauci. A i když jim v tom dětské domovy hodně pomáhají, tak si myslím, že vidina selhání je pro ně ten největší strašák,“ popisuje Ditta Pospíchalová, spoluzakladatelka organizace Dejme dětem šanci, která mladým lidem odcházejícím z dětských domovů pomáhá začít samostatný život.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř třiadvacet let, přesně 8345 dní, trvala okupace našich zemí armádou „bratrů ve zbrani“. Ukončila ji až dohoda mezi vládami Československa a Svazu sovětských socialistických republik o odchodu sovětských vojsk z území tehdejší ČSSR. Tu ministři zahraničí obou zemí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze podepsali 26. února 1990 v Moskvě. Československo se tak stalo první zemí východního bloku, která dokázala vyprovodit sovětské vojáky ze svého území.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už čtyři roky moderuje na Seznam Zprávách rozhovory pro podcast Ptám se já. Byly momenty, kde jsem mohla ubrat nebo kdy jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc, říká Marie Bastlová.Tentokrát se role obrátily. Marie Bastlová, moderátorka podcastů Mediální cirkus a Ptám se já, získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2024, a proto se výjimečně ve vlastním podcastu objevila jako respondent. Zpovídal ji dlouholetý redakční kolega Jindřich Šídlo.Marie Bastlová začínala s žurnalistikou v roce 2004 v online redakci Lidových novin, a to ve sportovní rubrice. Byl to rok, kdy se hrálo Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze, fotbalové Euro i letní olympiáda. „Je pravda, že jsi tehdy lhala na pohovoru, že rozumíš hokeji, protože zrovna tehdy sháněli téměř kohokoliv, kdo by jim pomohl s pokrýváním mistrovství světa?“ zeptal se s nadsázkou Jindřich Šídlo. „Jak se to vezme. Trochu lhala, protože neumím bruslit,“ přiznala se Marie.Vystudovala práva i žurnalistiku, ale dle svých slov šla do médií s tím, že si to zkusí: „Mě to strašně lákalo a říkala jsem si, že to bude jenom na chvíli. Že si to zkusím, jestli mi to jde. A až zjistím, že mi to jde, tak už to nepotřebuju dělat dál a půjdu dělat práva.“ Přes redakci Hospodářských novin, kde pracovala na politických tématech, se dostala do Českého rozhlasu. V něm se nakonec začala věnovat rozhovorům v pořadu 20 minut Radiožurnálu.Pokračovala v nich krátce i na CNN Prima News, aby v lednu 2021 zakotvila v Seznam Zprávách. „Je to těžká disciplína, kdy nevíš, co ještě si můžeš dovolit, co si dovolit nemůžeš. Byly rozhovory, kde jsem mohla ubrat nebo kdy už jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc. Ale na druhou stranu, já takhle pochybuju o každém druhém rozhovoru, který dělám,“ přiznala se Marie Bastlová. „Kolikrát se má položit otázka, než usoudíš, že je čas ji opustit, protože ten člověk stejně neodpoví?“ ptal se Jindřich Šídlo. „Chci ji položit tolikrát, aby bylo zřejmé, že host neodpoví, a aby si tušil motivaci, proč neodpoví,“ vysvětlila moderátorka s tím, že by z průběhu rozhovoru mělo být vidět, proč ji má odpověď zajímat a proč je důležité, že na ni respondent neodpoví: „Jestli to, co říkají, je uvěřitelné. Jestli pro to mají argumenty, jestli tomu sami věří, nebo jestli něco jen papouškují.“A jak se po takovém rozhovoru respondenti tváří, když odcházejí ze studia? „Jak kdo. Ale už jsme za tu dobu vypozorovali, že ti, co odchází a tváří se, že byli spokojení a že to bylo skvělé, tak je to pro ně většinou největší průšvih,“ odhalila Marie Bastlová.Možná i proto někteří nechtějí na rozhovory chodit. „Bavil jsem se s jedním vysoce postaveným politikem Spolu a ten mi říkal: My jsme hloupí, my chodíme k Marii a ona nás tam vždycky vykostí, ale ta druhá strana tam téměř vůbec nechodí,“ přiblížil Jindřich Šídlo nálady některých politiků. „To mají pravdu. My jsme přemýšleli, co s tímhle vlastně dělat. Jestli je třeba správná cesta říkat, kteří politici nechodí,“ přiblížila Marie. A prozradila, že její opakované pozvání v posledních letech nepřijal například šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nebo premiér Petr Fiala (ODS). --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Odcházející americký prezident Joe Biden varoval ve svém projevu na rozloučenou před koncentrací technologie, moci a bohatství, a před technologicko-průmyslovým komplexem. Šlo o přiznanou inspiraci projevem na rozloučenou, který pronesl zhruba před 60 lety americký prezident Dwight Eisenhower a ve kterém varoval před rostoucí mocí vojensko-průmyslového komplexu a jejími katastrofálními dopady. Vypadá to, že staré časy se vracejí v novém hávu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Soud v New Yorku prohlásil, že Donald Trump je na celé čáře vinen - ale nevyměřil mu žádný trest! Zvláštní, že? Donald Trump tak nastupuje do vedení nejsilnější země světa jako úplně první člověk s čerstvým zápisem v trestním rejstříku. O tom, co znamená nástup Donalda Trumpa pro USA i svět, co to znamená pro Evropu, jsem hovořil s profesorem historie na Bostonské univerzitě Igorem Lukešem.Spolu s panem profesorem sdílím názor, že druhý nástup Trumpa do Bílého domu není dobrá zpráva. Ale netvrdím, že to musí budoucnost potvrdit - proto připravuji i rozhovor na téma, proč by mohlo být dobře, že se Donald Trump ujme prezidentského stolce v USA. Bude to tedy takové pro a proti. Dnes začínám s tím -proti.Děkuji všem, kteří sledujete moje videa a posloucháte audia, odebíráte, lajkujete a kultivovaně diskutujete - a obzvlášť děkuji odběratelům na Herohero, kde je rozhovor v plném znění a bez reklam, tentokrát navíc budeme mít i bonusový materiál.  https://herohero.co/petrhorky00:00 Odsouzený zločinec s talentem upoutat pozornost.10:56 Jedno z nejtěsnějších vítězství ve volbách.17:24 Jak jsou v současnosti vnímáni Demokraté?23:58 Odchází Joe Bidden jako dobrý prezident?27:14 Politici se radikalizují v US i ve světě.Rozhovor v plné délce 64 minut obsahuje následující kapitoly:30:35 Trump teď bude absolutním vládcem.46:29 Jak lze ekonomicky vykládat nástup Trumpa?49:25 Trump je ztělesněním improvizátora, ale...58:33 Amerika nikdy nepřestala být velmocí č.1.Odebírejte mě na https://herohero.co/petrhorkySupport the show

Odcházející americký prezident Joe Biden zvažuje, zda udělit preventivní milosti pro desítku politických představitelů, úředníků, státních zástupců a dalších lidí veřejného života. Tato skupina má být terčem pomsty nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa.

Odcházející americký prezident Joe Biden zvažuje, zda udělit preventivní milosti pro desítku politických představitelů, úředníků, státních zástupců a dalších lidí veřejného života. Tato skupina má být terčem pomsty nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč lidé z Karlovarska odchází? Co proti tomu dělají zdejší starostové? A jak to celé souvisí s výměnou německého obyvatelstva za české po druhé světové válce? V průměru zmizí z kraje kolem tisíce lidí ročně. Většinou jde o studenty, kteří odchází na vysokou školu. Proč se potom nevrací do rodného kraje? Dokument Děkujeme, vraťte se, který pro Český rozhlas natočila Lucie Korcová, se ptá, jak tyto emigranty přitáhnout zpět.

„Hospice ako miesta dôstojného odchádzanie bez zásahu štátu nedôstojne odídu“, tvrdí Simona Stískalová zo Spišskej katolíckej charity. Je pritom poradkyňou Asociácie poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti.Predvianočný čas. Nielen čas zhonu, ale aj čas dobročinnosti, charity. A sú na ňu odkázaní mnohí. Veď len tzv. príjmovou chudobou, kde mesačné príjmy nepresiahnu necelých 480 eur, je na Slovensku postihnutý každý deviaty občan. Najviac viacdetné rodiny, rodiny, ktoré ťahá jeden rodič, či domácnosti dôchodcov. Postihnutý je zvlášť východ krajiny.Na dobročinnosť sú však dnes na Slovensku odkázaní aj ďalší – napríklad hospice ako miesta dôstojného dožitia. A to až natoľko, že zápasia o svoje prežitie. Ich zástupcovia to dali až provokatívnej polohy: Ak by mala dôstojnosť života cenovku, akú hodnotu by ste jej priradili? Od štátu pritom čakajú, že im pridá, lebo aktuálne zdravotné poisťovne pokrývajú len polovicu ich nákladov. Ak nie, obávajú sa až zániku. Aj preto sa s prosbou o pomoc a záchranu obracajú nielen na štát, ale aj širokú verejnosť. Sme tak v čase, keď sa charita spolieha na charitu? Tá inštitucionalizovaná na individuálnu. Alebo ešte inak – keď hospice ako miesta dôstojného dožitia zápasia o svoju dôstojnosť. „Zlyháva nám tu financovanie na rôznych úrovniach. Ako občania sa musíme finančne skladať na chod rôznych inštitúcií, ktoré potrebujeme pre každodenný život. Či sú to hospice, alebo seniori, ktorí si zaslúžia dôstojný život. A tiež deti so zdravotným znevýhodnením. Ako fundraiserke sa mi tu napadá jedno: čo robí štát?“, hovorí Stískalová. Asociácia zaslala svoje požiadavky ministrovi financií, rokovala dokonca s rezortom zdravotníctva, od ktorého mala prísľub riešenia. Po piatkovom večere však prišla s vyhlásením o „hlbokom rozhorčení“ z postoja rezortu a ministra. „Ministerstvo na štvrtkovom rokovaní prisľúbilo, že do 24 hodín poskytne definitívne stanovisko k financovaniu hospicovej starostlivosti, no namiesto toho posunulo iba všeobecné vyjadrenie bez konkrétnych čísel. Táto situácia je alarmujúca, keďže čas sa kráti a budúcnosť hospicov je ohrozená“, uvádza asociácia hospicov. „Hoci ministerstvo deklarovalo, že dôjde k navýšeniu cien za hospicovú starostlivosť, neuviedlo žiadnu konkrétnu sumu. Na štvrtkovom rokovaní pritom zástupcovia ministerstva uznali našu požiadavku na minimálne 230 eur za lôžkodeň, ktorú sme prepočítali s odborníkmi, ako oprávnenú. Stanovisko rezortu však ukazuje, že starostlivosť o ľudí v terminálnom štádiu choroby ich vôbec nezaujíma,“ uviedla v stanovisku Asociácia poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti. Opakuje pritom, že ak štát nevyhovie požiadavkám, situácia bude mať katastrofálne následky. Hospice môžu od 1. januára 2025 zatvoriť svoje brány.Existujú scenáre na ich udržanie? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Hospice ako miesta dôstojného odchádzanie bez zásahu štátu nedôstojne odídu“, tvrdí Simona Stískalová zo Spišskej katolíckej charity. Je pritom poradkyňou Asociácie poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti.Predvianočný čas. Nielen čas zhonu, ale aj čas dobročinnosti, charity. A sú na ňu odkázaní mnohí. Veď len tzv. príjmovou chudobou, kde mesačné príjmy nepresiahnu necelých 480 eur, je na Slovensku postihnutý každý deviaty občan. Najviac viacdetné rodiny, rodiny, ktoré ťahá jeden rodič, či domácnosti dôchodcov. Postihnutý je zvlášť východ krajiny.Na dobročinnosť sú však dnes na Slovensku odkázaní aj ďalší – napríklad hospice ako miesta dôstojného dožitia. A to až natoľko, že zápasia o svoje prežitie. Ich zástupcovia to dali až provokatívnej polohy: Ak by mala dôstojnosť života cenovku, akú hodnotu by ste jej priradili? Od štátu pritom čakajú, že im pridá, lebo aktuálne zdravotné poisťovne pokrývajú len polovicu ich nákladov. Ak nie, obávajú sa až zániku. Aj preto sa s prosbou o pomoc a záchranu obracajú nielen na štát, ale aj širokú verejnosť. Sme tak v čase, keď sa charita spolieha na charitu? Tá inštitucionalizovaná na individuálnu. Alebo ešte inak – keď hospice ako miesta dôstojného dožitia zápasia o svoju dôstojnosť. „Zlyháva nám tu financovanie na rôznych úrovniach. Ako občania sa musíme finančne skladať na chod rôznych inštitúcií, ktoré potrebujeme pre každodenný život. Či sú to hospice, alebo seniori, ktorí si zaslúžia dôstojný život. A tiež deti so zdravotným znevýhodnením. Ako fundraiserke sa mi tu napadá jedno: čo robí štát?“, hovorí Stískalová. Asociácia zaslala svoje požiadavky ministrovi financií, rokovala dokonca s rezortom zdravotníctva, od ktorého mala prísľub riešenia. Po piatkovom večere však prišla s vyhlásením o „hlbokom rozhorčení“ z postoja rezortu a ministra. „Ministerstvo na štvrtkovom rokovaní prisľúbilo, že do 24 hodín poskytne definitívne stanovisko k financovaniu hospicovej starostlivosti, no namiesto toho posunulo iba všeobecné vyjadrenie bez konkrétnych čísel. Táto situácia je alarmujúca, keďže čas sa kráti a budúcnosť hospicov je ohrozená“, uvádza asociácia hospicov. „Hoci ministerstvo deklarovalo, že dôjde k navýšeniu cien za hospicovú starostlivosť, neuviedlo žiadnu konkrétnu sumu. Na štvrtkovom rokovaní pritom zástupcovia ministerstva uznali našu požiadavku na minimálne 230 eur za lôžkodeň, ktorú sme prepočítali s odborníkmi, ako oprávnenú. Stanovisko rezortu však ukazuje, že starostlivosť o ľudí v terminálnom štádiu choroby ich vôbec nezaujíma,“ uviedla v stanovisku Asociácia poskytovateľov hospicovej a paliatívnej starostlivosti. Opakuje pritom, že ak štát nevyhovie požiadavkám, situácia bude mať katastrofálne následky. Hospice môžu od 1. januára 2025 zatvoriť svoje brány.Existujú scenáre na ich udržanie? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

S Rafaelem Nadalem se utkal v největším tenisovém zápase, jaký může být – ve finále Wimbledonu roku 2010. Zažil ho i o sedm let později jako spoluhráče na jedné straně sítě, když bok po boku nastoupili při premiérovém ročníku Laver Cupu v Praze ve čtyřhře. „Ještě teď mám husí kůži,“ vybavuje si Tomáš Berdych fascinující zážitek, kdy mohl poznat z nejbližší možné vzdálenosti unikátní povahu jednoho z nejlepších tenistů dějin, kterého sám během kariéry i čtyřikrát zdolal (bilance 4:20). Jaké bylo čelit Nadalovým drtivým rotovaným úderům? Proč měl Mallorčan na Roland Garros výhodu díky velikosti hlavního dvorce? A jaký je v soukromí? Odcházející legendě vzdal Berdych hold v novém dílu podcastu Centrkurt.

Odcházející americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině podle infromací listu The New York Times použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Jaké důsledky to bude mít? „Teď z Ruska slyšíme výhrůžky, ale až utichnou boje na Ukrajině, přijde čas na pomstu,“ předpovídá v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.

Odcházející americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině podle infromací listu The New York Times použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Jaké důsledky to bude mít? „Teď z Ruska slyšíme výhrůžky, ale až utichnou boje na Ukrajině, přijde čas na pomstu,“ předpovídá v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hasiči a policisté si vyjednali zvýšení mezd o 2500 korun a garanci dalšího zvyšování platů v příštích dvou letech o pět procent. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom na začátku roku sliboval zvýšení platů o desetinu. „Neměl pro to oporu ve vládě. Tím pádem to ani nemohl splnit,“ konstatuje předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký, který dojednané zvýšení považuje za maximum možného.

Hasiči a policisté si vyjednali zvýšení mezd o 2500 korun a garanci dalšího zvyšování platů v příštích dvou letech o pět procent. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom na začátku roku sliboval zvýšení platů o desetinu. „Neměl pro to oporu ve vládě. Tím pádem to ani nemohl splnit,“ konstatuje předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký, který dojednané zvýšení považuje za maximum možného.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezigenerační konflikt v oblasti názorů, životních postojů, hodnot a životního stylu tady byl vždy. Současné mladé generaci to ovšem není lhostejné. „Rádi bychom to změnili. Když ale mladí lidé mluví, starší odcházejí,“ posteskl si za mladou generaci producent a zakladatel platformy Impakt Šimon Šebek na konferenci Forbes Lepší Česko. Podle Šebka je největším problémem to, že spolu mladá a starší generace nekomunikují. „Pokud nějaký dialog probíhá, tak se děje izolovaně. V tomhle směru jsme proti Evropě hodně zaostalí,“ rozvíjí svou myšlenku Šebek. Důležité je podle něj mít prostředí, kde se generace setkávají. A pokud je to prostředí, kde se obě generace cítí dobře, tak je větší šance na vznik dialogu. „Mezigenerační diskuse musí být víc a je třeba ji podporovat,“ přidává se student, podnikatel a člen Impaktu Jakub Čech, podle kterého je největším problémem dnešních mladých lidí nedostupné bydlení. „S tím souvisí i neochota politiků dívat se do budoucnosti nad rámec svého politického období,“ konstatuje mladý podnikatel. Oba řečníci se dostali také k mladým lidem a práci. „Generace mezi dvaceti a třiceti lety vyžaduje jiný přístup. Někteří manažeři si na to ale ještě nezvykli. Mladí lidé můžou i dost makat, ale zaměstnavatel jim musí vytvořit vhodné podmínky, motivovat je a musí se také naučit se k nim chovat jinak, než byly předchozí generace zvyklé,“ je přesvědčený Čech.

*Podporte podcast Vertigo v aplikácii Toldo a získajte prístup k extra obsahu na sme.sk/extravertigo Aj pre najnovšiu epizódu Vertiga platí, že podrobne rozoberieme všetky kino a novinky, ktoré sme za posledné dni videli. Celkovo sme v kinách a na streamoch strávili skoro presne 23 hodín. Vy ste spoznávali prírodu, prípadne si užívali iné radosti a my sme sedeli v kinách a na gaučoch. V aktuálnom Vertigu nesmie chýbať náš pohľad na nového Jokera, výnimočný animák Rozzum v divočine, ale rozoberieme aj ďalšiu netradičnú novinku štúdia A24 s tajomným názvom Iný človek. Domácu koprodukčnú kinematografiu zastupujú výborné dokumenty Janžurka a Ešte nie som, kým chcem byť. Z VOD ponuky sme vybrali filmy Rebel Ridge, Vlci, ale aj druhú sezónu krimi seriálu Monsters. Podcast Vertigo a našu prácu môžete podporiť cez aplikáciu Toldo na sme.sk/extravertigo a dostanete sa tak aj k bonusovému obsahu. V extra obsahu pre predplatiteľov sa tentoraz zameriame na inteligentné animované neamerické filmy, ktorých nie je nikdy dosť. Kapitoly: (kapitoly v epizóde môžu byť v niektorých prípadoch o pár sekúnd posunuté) 00:00 Úvod 01:17 Joker: Folie à Deux  09:44 Rozzum v divočine / The Wild Robot  17:20 Iný človek / A Different Man  23:27 Janžurka 29:29 Ešte nie som, kým chcem byť  32:15 Monsters: The Lyle and Erik Menendez Story  38:16 Rebel Ridge  42:42 Vlci / Wolfs  47:22 Will & Harper  51:58 Záver _ Ak nám chcete napísať, ozvite sa na vertigo@sme.sk _ Ďakujeme, že počúvate podcast Vertigo a zaujímate sa o filmový svet See omnystudio.com/listener for privacy information.

Podnikateľský príbeh Júliusa Horvátha sa začal v deväťdesiatych rokoch vo firme s bytovým textilom a kobercami. Na filantropickú cestu ho ako úspešného biznismena priviedla náhoda, keď sa prvýkrát dostal do domova sociálnych služieb, medzi deti s mozgovou obrnou. Odchádzal odtiaľ s myšlienkou, že im chce pomáhať. „Priznám sa, vtedy sa dostavil aj veľký pocit vnútorného šťastia,“ spomína s odstupom času zakladateľ Nadácie Pomoc druhému. Kým nadácia sa stará o finančnú a materiálnu pomoc pre deti s neurovývojovými poruchami a ich rodiny, neziskové centrum Natália zabezpečuje rehabilitačnú starostlivosť. Profesionálne vybavené centrum nájdu rodiny v budove, ktorá pôvodne slúžila ako predajňa podlahovín. Odvtedy prešli roky a dnes sa dá symbolicky povedať, že koberec pomoci sa Júliusovi Horváthovi podarilo rozvinúť poriadne ďaleko. Až za hranice kontinentu. V podcaste sa dozviete prečo Július Horváth pomáha aj v rozvojových krajinách, čo ho najviac zarazilo v našich detských domovoch, vďaka čomu môžu neziskové projekty pokračovať, aj keď tu raz nebude, s čím odporúča spojiť výlet na safari, prečo sa rehabilitačné centrum v Hlohovci volá Natália. Kto je Július Horváth Patrí k prvej vlne podnikateľov na Slovensku. Začínal s predajňou bytového textilu, dnes je majiteľom firmy, ktorá sa špecializuje na veľkoobchod podlahových krytín a realizáciu podláh. Je otcom dvoch dospelých detí. V roku 2005 založil Nadáciu Pomoc druhému, popri ktorej vzniklo v roku 2016 Rehabilitačné centrum Natália pre deti s rôznymi druhmi pohybových ochorení. V spolupráci s partnermi pomáha deťom aj matkám v rozvojových krajinách. Impact Talks V podcaste Impact Talks vám predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí.Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Milan Junior Zimnýkoval.

V tejto časti Let's Talk Business sme sa rozprávali s Jakubom Tomšíkom zo spoločnosti Spacebrains, ktorá vytvorila unikátnu platformu pre inžinierov. Tých je na slovenskom trhu žalostne málo a ich nedostatok je pre podnikateľov a technických riaditeľov citeľný. Odchádzajú za prácou do zahraničia a domáce školstvo je pre potenciálnych inžinierov stále menej atraktívne. Ako dnes firmy nahrádzajú inžiniersky nedostatok a čo spôsobuje ich malý počet na trhu? Dozvieš sa v novej časti Let's Talk Business. V spolupráci s Spacebrains

Piráti přišli o šéfa a nového zatím marně shánějí. U lidovců už se rýsuje kandidátů na nového šéfa víc, jedno ale mají obě partaje společné – nikomu se do čela strany v problémech nijak zvlášť nechce. Téma pro povolební Vlevo dole.„Pro Piráty je to naprosto neznámá situace. V celé historii strany prakticky nebylo období, kdy by se nemohli spolehnout na Ivana Bartoše,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. A každý z možných kandidátů má nějaký háček – ministr Lipavský funkci nechce, Markéta Gregorová je zase jako místopředsedkyně spoluodpovědná za volební debakl. A Zdeněk Hřib? Ten zatím mlčí.Osobnost nového šéfa navíc bude mít vliv i na to, jestli Piráti zůstanou ve vládě, nebo odejdou. Zatím to spíš vypadá, že ne – do odcházení z kabinetu se příliš nehrnou ani lidé, kteří volají po Bartošově hlavě.„Žádná z variant pro ně není moc dobrá. Odcházet na poslední chvíli do opozice, navíc ve chvíli, kdy je digitalizace stavebního řízení průšvih, nepomůže,“ připomíná Václav Dolejší.U lidovců se mezitím situace vyvíjí pozvolněji. Marian Jurečka s oznámením, jestli bude obhajovat předsednický post, zatím takticky vyčkává. A stejně tak možní konkurenti Jan Grolich nebo Jiří Čunek. „Grolich by straně slušel. Udělal dobrý volební výsledek, je to mladá tvář, která přinese energii,“ myslí si Dolejší.Náznaky rozložení sil ve straně už se ale objevují. „Jurečka si zaspekuloval, jestli by se neměl věnovat rodině. A zbylí dva ministři – Výborný s Hladíkem – říkají o Grolichovi, že by byl dobrý kandidát,“ dodává Stuchlíková.Dá se vůbec odhadnout, co teď udělá pirátský pytel blech? Na co vlastně čeká Marian Jurečka? A nechá se Jan Skopeček zlákat nabídkou ANO na středočeského hejtmana? Poslechněte si čerstvý Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Eva Hegmanová je primářkou Centra pro léčbu bolesti a paliativní medicínu Zlín, v roce 2014 založila domácí hospic Most k domovu Zlín. Proč je paliativní medicína pro nás pořád strašák? „Ta stará doba, kdy se lidi rodili i umírali doma, se ztratila. Teď se vrací. Z toho lidi mají strach, že je to součást života. Odcházení a smrt je jediná naše jistota. A buď odejdeme s pomocí, kvalitně, bez utrpení, bez bolesti, pokud to jde, nebo to nebude tak pěkné,“ odpovídá Eva Hegmanová.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Eva Hegmanová je primářkou Centra pro léčbu bolesti a paliativní medicínu Zlín, v roce 2014 založila domácí hospic Most k domovu Zlín. Proč je paliativní medicína pro nás pořád strašák? „Ta stará doba, kdy se lidi rodili i umírali doma, se ztratila. Teď se vrací. Z toho lidi mají strach, že je to součást života. Odcházení a smrt je jediná naše jistota. A buď odejdeme s pomocí, kvalitně, bez utrpení, bez bolesti, pokud to jde, nebo to nebude tak pěkné,“ odpovídá Eva Hegmanová.

Rok 1999 patří z hlediska současných českých dějin k těm nejvýznamnějším. V březnu se Česko, Maďarsko a Polsko staly členskými zeměmi Severoatlantické aliance a vzápětí přišla první zkouška nervů a odhodlanosti. Angažmá NATO při bombardování Jugoslávie Slobodana Miloševiče dokázalo, že vedle čerpání benefitů bude členství v Alianci znamenat i plnění ne vždy příjemných závazků.

1.Pellegrini si pre seba vždy vybral to najlepšie, taký bude aj v paláci. 2. Čaputovej bodka. 3. Kto príde a kto nepríde na inauguráciu 

45. díl sezóny 2023/2024

Jednou z nejtemnějších kapitol desetiletého prezidentství Miloše Zemana bylo jeho systematické úsilí vehnat Českou republiku do nebezpečné blízkosti autokratického režimu čínského vůdce Si Ťin-pchinga. A je příznačné, že teprve nyní se rýsuje definitivní tečka tohoto ponurého příběhu.

Novinári sú úplne prvou prekážkou pre politikov pri dosahovaní ich cieľov pretože my sme tí, ktorí zakričia, že cisár je nahý.Novinári - ako to rozprávkové dieťa, kričia, že cisár je nahý, hovorí dlhoročná novinárka a moderátorka politických diskusií Jana Krescanko Dibáková. My, kritickí novinári sme žiadnym politikom "nedrukovali", dodáva.Odchádzam. Vo štvrtok som sa s televíziou Joj definitívne rozlúčila. V dobrom, bez búchania dvier, ale žiadnu inú cestu som už pred sebou nevidela, hoci ma nikto neposielal preč. Inak sa pozerám na dôležitosť politického spravodajstva, ktorého je už vo vysielaní viditeľne menej, na podobu vysielania pred prezidentskými voľbami a perspektívu relácie Na hrane, ktorej som odovzdala kus svojho života.To je úryvok z rozlúčkového statusu dlhoročnej novinárky a moderátorky diskusnej relacie TV Joj Jany Krescanko Dibákovej.Politické diskusné relácie v našich televíziách z našich obrazoviek - jedna po druhej, postupne miznú no a deje sa tak po evidentnom a čitateľnom tlaku aktuálnej vládnej moci a deje sa tak i po avíze premiéra Fica, ktorý už na počiatku svojho štvrtého vládneho mandátu jasne, priamo a bez obalu i vykrúcania označil viacero jemu kritických médií za nepriateľov moci - a prakticky až nepriateľov štátu."Slovenskí voliči by si mali uvedomiť, že možno je tu ten čas, trošku aj prispievať na kvalitný novinársky obsah," apeluje Krescanko Dibáková.Je to, čo sa deje skutočne súmrakom tradičných médií kritických k moci a čo nastane "deň potom", keď už občan nebude mať šancu aby práve prostredníctvom kritických médií moc kontroloval a kládol mocným aj im nepríjemné otázky? Čo sa to vlastne deje, kde sa stala chyba, ako to celé začalo a prečo ľuďom už akosi neprekáža umlčiavanie kritických novinárov? Urobili média chybu, ak dovolili politikom defacto sprivatizovať politiku a prečo neraz nevedeli odolať lákadlám sledovanosti a to i na úkor relevancie a serióznej debaty? Stratili tradičné média dôveryhodnosť a dokedy bude občanom vyhovovať nekritický a servilný prístup tzv.alternatívy k moci Kde sú hranice slobodnej diskusie a má zmysel sa vracať k diskusiám "o plochej zemi"?"Nie je dôvod dávať priestor "plochozemcom." Prečo by sme to mali robit? Hlasný krik nenahradí múdrosť, "apeluje Krescanko Dibáková. Hlasný krik nenahradi múdrosť," apeluje Krescanko Dibáková.Kto je pánom diskusných relácií a prečo diskusie nie sú určené primárne pre politikov a ich propagandu, ale sú tu pre občanov, kontrolu moci a konfrontáciu moci s faktmi a neraz moci nepríjemnou realitou? Kam moc bez kontroly serióznych médií povedie - a ako je to vlastne s tým povestným "skákaním do reči"?Faktom je, že naši politici si zvykli, že do relácie prídu s manuálom marketingovej agentúry a v relácií potrebujú povedať svoje heslá. Moderátor diskusií ale nie je držiak mikrofónu ani amplión pre politikov. My tie relácie nerobíme pre politikov, ale robíme ich pre divákov - občanov. Prekážali sme politikom, celý problém je v tom, že my sme žiadnym politikom "nedrukovali," hovorí skúsená moderátorka politických diskusií Jana Krescanko Dibáková.Ráno Nahlas, s novinárkou a moderátorkou Janou Krescanko Dibákovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.