POPULARITY
V křivoklátských lesích, v malebné vesničce Kublov, která se rozkládá pod horou Velíz, žijí manželé Rázkovi. Vyrábějí originální dřevěná osvětlení, dekorace a doplňky do interiéru. Každý kus projde jejich rukama, od návrhu až po poslední detail. Protože důvěřují lidem, své výrobky vkládají do Dárkovníku. A doufají, že budou dělat radost těm, kteří si je vyberou. A zaplatí za ně.
Děvčata a chlapci z kroužku Mladých přírodovědců v Dolním Bousově se učí poznávat a chránit přírodu. Vyrábějí krmítka, budky sýkorníky, starají se o studánky, včelaří, ale především pečují o louku s kriticky ohroženým druhem rostliny, hořečkem nahořklým. Díky jejich péči se počty hořečků na tomto místě podařilo mnohonásobně zvýšit.
Dobrodruh, který se stal vědcem a vypravěčem světa mizícího před očima, se narodil 7. června 1879. Vyrůstal mezi Inuity, naučil se jejich jazyk i způsob života a dokázal pochopit jejich kulturu zevnitř. Se psím spřežením podnikl několik expedic do Arktidy. Při té nejslavnější urazil asi 18 000 km od Grónska přes Kanadu až na Aljašku. Během cest zapisoval příběhy, mýty i každodenní zkušenosti původních obyvatel severu, a položil tak základy moderního výzkumu inuitské kultury.
Dobrodruh, který se stal vědcem a vypravěčem světa mizícího před očima, se narodil 7. června 1879. Vyrůstal mezi Inuity, naučil se jejich jazyk i způsob života a dokázal pochopit jejich kulturu zevnitř. Se psím spřežením podnikl několik expedic do Arktidy. Při té nejslavnější urazil asi 18 000 km od Grónska přes Kanadu až na Aljašku. Během cest zapisoval příběhy, mýty i každodenní zkušenosti původních obyvatel severu, a položil tak základy moderního výzkumu inuitské kultury.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dabartiniai Lietuvos alpinistai įveikia daugumai žmonių sunkiai suvokiamus iššūkius. Saulius Damulevičius šiuo metu kopia į Everestą, nenaudodamas papildomo deguonies, Agnė Subelytė tapo pirmąja lietuve per vieną sezoną pasiekusia tris viršūnes, aukštesnes nei 8000 metrų, tai Everestas, Makalu ir Lhotsė. O mes prisiminsime kitą alpinistą - Dainių Makauską. Jis buvo pirmasis lietuvis, įkopęs į viršūnę, virš 8000 metrų, tai buvo Daulagiri. Deja, iš šios kelionės jis negrįžo.Vyrų kalvės akademija ir Upės merginų ir mamų akademija ateinantį šeštadienį organizuoja renginį paaugliams ir paauglėms, augusiems be tėčio. Taip pat ir mamoms, kurios vaikus turėjo auginti vienos.„Metų vertėjo krėslo“ premija šiais metais apdovanota iš ukrainiečių kalbos verčianti Donata Rinkevičienė. Premija vertėjai paskirta už ukrainiečių rašytojo Vasylio Škliaro romano „Zuikių bažnyčia“ vertimą.Ar žinojote, kad kurortai Europoje ėmė plisti XIX a. pradžioje? Pajūriuose tada pradėta įrenginėti paplūdimius vyrams ir moterims, populiarėjo krėslai, skirti kaitintis saulėje. Radosi gydymo įstaigos, restoranai ir viešbučiai. Palangoje maudyklės veikė jau 1824-aisiais.Ved. Agnė Skamarakaitė
Vyrų kalvės akademija ir Upės merginų ir mamų akademija ateinantį šeštadienį organizuoja renginį paaugliams ir paauglėms, augusiems be tėčio. Taip pat ir mamoms, kurios vaikus turėjo auginti vienos.Išsamiau – Vyrų kalvės akademijos vienas įkūrėjų Mindaugas Vidugiris ir mentorius, režisierius Artiom Rybakov.
Vyrůstal v milující křesťanské rodině. Pravidelně chodil s rodiči na bohoslužby. Přesto nevěděl co to přesně znamená být křesťanem. Bylo to pro něj velmi abstraktní. Byly chvíle, kdy se za víru své rodiny styděl. Pak přišla chvíle, kdy si uvědomil, že po té cestě chce také jít. Jak se křesťanská identita rodiny, ve které vyrůstal stala i jeho vlastní? A jak se to projevilo na jeho postojích a chování? O tom vypráví Jakub Čermák.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
„Keď som bol dieťa, vravel som ako dieťa, myslel som ako dieťa, rozumoval som ako dieťa. Ale keď som sa stal mužom, zanechal som detské veci.“ (1K 13:11) Keď mal Janko sedem rokov, starý otec mu ponúkol, aby sa previezol v malom aute na detskom ihrisku. „Nie,“ povedal Janko, „ďakujem, starý otec,“ hoci sa vlani nevedel dosť najazdiť. „To auto len jazdí a jazdí a nevyjde von zo stanu.“ Vyrástol si už z detských zábav duše a môžeš povedať s apoštolom: „Na to, čo je za mnou, zabúdajúc a po tom, čo je predo mnou, sa vystierajúc ženiem sa za cieľom k víťaznému, k odmene horného povolania Božieho v Kristu Ježišovi.“ (F 3:14) Napred, bratia! Pamätajme, jak vysoký je náš cieľ. Na zemi si nehľadajme blaženosti, šťastia diel. Napred! Až tam nad horami čaká na nás otčina. Tu sme vždy len sirotami; tam Otec, brat, rodina. PS 45, 2 MUDr. Viera Roháčková
Ukrajinští váleční veteráni se po těžkých zraněních snaží vrátit do běžného života. Podle neoficiálních údajů ukrajinských médií provedli zdravotníci od začátku ruské invaze zhruba 100 tisíc amputací, oficiální čísla úřady nezveřejňují. Po celé zemi proto vznikají rehabilitační kliniky, které pomáhají nejen vojákům, ale i civilistům. Vyrábějí protézy a připravují i speciální sportoviště.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Darius Andrulis prisipažįsta, kad sėslus gyvenimo būdas, netikę mitybos įpročiai ir besaikis emocinis valgymas privedė jį prie tokio svorio, kuris šokiravo aplinkinius. Pats Darius, matydamas, kaip didėja, ėmė ignoruoti šį faktą, vengdamas savo atvaizdo veidrodyje bei paslėpdamas svarstykles. Vyrą ėmė kankinti skausmai, krūva gretutinių ligų, o medikai prognozuoti liūdną baigtį. Darių lydėjo depresinės nuotaikos ir gyvenimo troškimo praradimas.Dariaus pasakojimas, kaip jis nutarė gelbėti savo gyvenimą ir nuo 208 kg numetė 110 kg antsvorio.Ved. Lavija Šurnaitė.
Ján 15,1-8 1 „Ja som pravý vinič a môj Otec je vinohradník. 2 Každú ratolesť na mne, ktorá neprináša ovocie, odrezáva, a každú, ktorá prináša ovocie, čistí, aby prinášala viac ovocia. 3 Vy ste už čistí pre slovo, ktoré som vám povedal. 4 Zostaňte vo mne a ja vo vás. Podobne ako ratolesť nemôže prinášať ovocie sama od seba, ak nezostane na viniči, tak ani vy, ak nezostanete vo mne. 5 Ja som vinič a vy ratolesti. Kto zostáva vo mne a ja v ňom, prináša veľa ovocia, pretože bezo mňa nemôžete nič urobiť. 6 Ak niekto nezostáva vo mne, vyhodia ho von ako ratolesť a uschne. Potom ich pozbierajú, hodia do ohňa a zhoria. 7 Ak zostávate vo mne a ak aj moje slová zostávajú vo vás, proste, čo len chcete, a stane sa vám. 8 Môj Otec je oslávený tým, že prinášate veľa ovocia a že sa stávate mojimi učeníkmi. Nik nemôže položiť iný základ, okrem Toho, ktorý je položený, čítame v prvom liste Pavlovom do Korintu. Vyrásť na chválu a slávu Božiu (na ovocie, ktoré chce Pán a Tvorca nájsť u človeka, ktorého stvoril) môže niekto iba vtedy, ak je jeho život pevne ukotvený v Pánovi Ježišovi. Náš Pán je zdrojom sily a moci, z ktorej vyrastá nový život a ovocie tohto života. Vzájomná spojitosť a jednota je cestou k ovociu. Lebo hoci vieme a aj sa dokážeme naučiť prejavom Božieho života (napríklad pri konfirmácii), samotné ovocie nedokážeme priniesť ani vytvoriť. Je iba dielom Božím. Nedá sa preskočiť skutočnosť, že sme v Ňom krstom zakorenení a vyrastáme z Neho skrze vieru. Ak sa vieru pokúšame obísť, ovocie toho vôbec nepôsobí na rast a budovanie cirkvi, ale skôr naopak. Čudujeme sa, prečo sa strácame a prečo nerastieme? Lebo bez Vínneho kmeňa, bez Pána Ježiša Krista (z ktorého je život) v nás niet sily ani nebeskej miazgy, aby ovocie a plody Božieho života plnili naše životy, vzťahy a cirkev. Bez Neho totiž nič nemôžeme učiniť. Prosme Ho, aby zostal v nás a my v Ňom skrze dar viery! Modlitba: Bože, ďakujeme Ti, že si dokonalý a si pevným základom všetkého a nemusíme hľadať iný základ pre život! Odpusť, že sa často snažím stavať na iných veciach! Veď ma Svojím Duchom, nech mám myseľ upriamenú na Teba! Amen. Pieseň: ES 292 Autor: Ján Kolesár Pozri sa na moju biedu a trápenie! Sním zo mňa všetky hriechy! Žalm 25,18 Ja biedny človek! Kto ma vytrhne z tohto tela smrti? Bohu vďaka skrze Ježiša Krista, nášho Pána. Rimanom 7,24-25 Ján 16,16-23a • Modlíme sa za: Nesvady (DNS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes zostávam v Ježišovi ako pravom viniči, aby Otcova ruka odrezávala bezplodné ratolesť a čistila plodné? Čo pre mňa znamená prinášať veľa ovocia len v jednote s Ním, lebo bezo mňa nič neurobím? Ako môžem dnes prosiť v Jeho mene, aby som oslávil Otca trvalým ovocím učeníka zakoreneného v Slove? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu
Naším hostem je ředitel CZ LOKO Josef Gulyás. V čele jediného českého výrobce nových lokomotiv bude 1. dubna přesně deset let. Za největší úspěch považuje vstup CZ LOKO na italský trh, což podle něj otevřelo firmě cestu k dalším zakázkám ve světě. Norsko, Švédsko, Itálie a Česko jsou teď jejich největší trhy a do dneška dodali svým zákazníkům už 1546 lokomotiv. „Dnes tvoří novovýroba 60-65 procent obratu. V roce 2016 jsme byli u 2 miliard korun obratu, dnes je obrat celé skupiny kolem 5 miliard. Vyrábíme 4-5 vozidel měsíčně.Dneska můžu říct, že je CZ LOKO jednička v segmentu univerzálních posunovacích lokomotiv v Evropě. Tohle byl vždycky můj sen,“ říká v podcastu Josef GulyásSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Už je to hodně dávno, ale ne zas tak, abych si to nepamatoval. Vyrůstal jsem na sídlišti v pohraničí, byly to nově postavené paneláky, dole byla fabrika, téměř všichni obyvatelé toho sídliště tam pracovali. Bylo to vzorové komunistické sídliště, hlavní ulice se jmenovala V. I. Lenina, slavil se První máj, VŘSR a takové věci. Bylo to v pohraničí, takže to mělo přídech exotiky, jehož výrazným zdrojem byli Romové. Ti ovšem nebydleli na sídlišti, nýbrž jim byla dána k užívání od odsunu Němců neobydlená osada Smolná-Pechbach. Trochu si vzpomínám na jejich příjezd na začátku sedmdesátých let. Přijela, či lépe řečeno na valnících byla dovezena celá romská osada, pravděpodobně z východního Slovenska. Vysazena byla do stále ještě asi zachovalých domů po Němcích a ponechána svému osudu. Za několik let zbyly z těch solidních domů jen holé zdi. Pak jednoho dne opět přijely vozy, naložily osadu a odvezly ji zase o kus dál. Volných domů v různých polozaniklých obcích bylo v té době ještě plno.V devadesátých letech, to už jsem tam nežil, došlo k tomu, k čemu i jinde: ta velká fabrika se změnila v malou fabričku, takže mnoho lidí ze sídliště odešlo, takže se uvolnily byty, které se dostaly do rukou tzv. obchodníků s chudobou – ti do nich stěhovali převážně romské rodiny, které vystěhovali z měst, v jejichž často historických domech Romové za socialismu bydleli. V obci se začala měnit skladba obyvatelstva, což vyvolávalo napětí. Začalo se o ní psát i v celostátních médiích. Vzpomínám si, jak tam kvůli reportáži odjel spisovatel Jáchym Topol, jenž když se vrátil, udiveně pravil: Jiří, to jsem nevěděl, že jsi Rom, ty jsi bílý cikán. A já se k tomu hrdě hlásil a říkal mu, neser se do nás, gadžo! Prý se i tehdy ujalo jméno Romava. To město či městečko se jmenuje Rotava – a já tady vítám dlouholetého starostu toho města, pana Michala Červenku.Já už dávno nemám Rotavě do jejích záležitostí co mluvit. Moje pozorování nejsou jiná než krátce návštěvnická. Přijedu na Rotavu jednou za čas, projdu se po starých místech, skoro už nikoho nepoznávám, snad jen rozeznávám rysy rodičů ve tvářích jejich dětí. A samozřejmě potkávám dost Romů, kteří rádi postávají venku, neboť je to družný lid. Ale tvrdím, že Rotava má daleko do ghetta, do vyloučené komunity, že o nějakém Chanově se tady nedá mluvit. Zřejmá je naopak snaha udržet tady snesitelné žití a soužití pro všechny. Nebo skoro pro všechny.Ten rotavský model mi připadá tak zajímavý, že jsem s ním chtěl seznámit jednak své posluchače, ale také své hosty: takže vedle pana Červenky tady sedí Radek Burda, který je sice fotograf, ale také podnikatel se sociálním bydlením v Ústí nad Labem, městě se spoustou sociálně vyloučených lokalit, v nichž se tedy Radek Burda pohybuje. Dále Jan Milota, což je sociální pracovník, aktivista, jeden ze zakladatelů Platformy pro sociální bydlení s programem Housing First, tedy Bydlení především, jež se snaží nalézt byty pro ty, kteří o ně přišli nebo se k nim nikdy ani nedostali a hrozí jim, že skončí na ulici, nebo už na ní jsou. A nakonec Pavel Veleman, sociální pracovník, který se myslím na Praze 7 snaží o totéž. A já bych dal první slovo panu starostovi, aby nám řekl něco o Rotavě a o tom, jak v takovém příkladném městečku, vystaveném sociálně-demografickým nárokům, udržet obyvatelský smír a neztratit přitom lidskost. A ostatní poprosím, abyste se vyjádřili, jaká je vaše zkušenost se snahou o totéž. O smír a lidskost.
Vyrůstal na statku u koní. Věnuje se parkurovému skákání. K němu poněkud překvapivě přidal herectví. Obě profese propojil v seriálu O lidech a koních.
Vyrůstal na statku u koní. Věnuje se parkurovému skákání. K němu poněkud překvapivě přidal herectví. Obě profese propojil v seriálu O lidech a koních.
Vyrůstal na statku u koní. Věnuje se parkurovému skákání. K němu poněkud překvapivě přidal herectví. Obě profese propojil v seriálu O lidech a koních.
Vyrůstal na statku u koní. Věnuje se parkurovému skákání. K němu poněkud překvapivě přidal herectví. Obě profese propojil v seriálu O lidech a koních.
Vyrůstal na statku u koní. Věnuje se parkurovému skákání. K němu poněkud překvapivě přidal herectví. Obě profese propojil v seriálu O lidech a koních.
Vyrůstal na statku u koní. Věnuje se parkurovému skákání. K němu poněkud překvapivě přidal herectví. Obě profese propojil v seriálu O lidech a koních.
Vyrůstal na statku u koní. Věnuje se parkurovému skákání. K němu poněkud překvapivě přidal herectví. Obě profese propojil v seriálu O lidech a koních.
Vyrůstal na statku u koní. Věnuje se parkurovému skákání. K němu poněkud překvapivě přidal herectví. Obě profese propojil v seriálu O lidech a koních.
24letý student Filip má vždy jednou v týdnu jasný plán. Vyráží ven s konkrétním školákem, který prochází složitým obdobím. Proškolený mentor neziskové organizace Lata ho podporuje, naslouchá mu a stává se jeho parťákem. I o dobrovolnictví je charitativní projekt Dobrý den Radiožurnálu, který startuje v pátek v 15.00 a přímý přenos můžete sledovat na iROZHLAS.cz.
24letý student Filip má vždy jednou v týdnu jasný plán. Vyráží ven s konkrétním školákem, který prochází složitým obdobím. Proškolený mentor neziskové organizace Lata ho podporuje, naslouchá mu a stává se jeho parťákem. I o dobrovolnictví je charitativní projekt Dobrý den Radiožurnálu, který startuje v pátek v 15.00 a přímý přenos můžete sledovat na iROZHLAS.cz.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vyrůstat v kazatelské rodině s sebou nese mnohé důsledky, následky, klady i zápory. Ovšem vidět v praxi, že Bůh je živý, jedná v lidských životech a odpovídá na modlitby, to člověka zásadně ovlivní. Jak se to projevuje v životě Daniela Čepa, který má dnes už svou rodinu a dorůstající děti?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Za dětství v maringotce jsem ráda. Francouzsky jsem uměla hned, hindsky ani za rok, říká Anežka Hessová„Vůbec nejstarší vzpomínky mám ze Švýcarska, takže na naši maringotku nebo na to, jak během zkoušek pospávám v šapitó,“ říká v dalším díle podcastu Host Reportéra herečka, tanečnice a hráčka na akordeon Anežka Hessová.Je s podivem, že její neobvyklý životní příběh není mediálně příliš známý. Vědí o něm naopak návštěvníci pražského divadla A Studio Rubín, kteří viděli skvělé představení Můj Hood, za něž byla Anežka nedávno nominována na Cenu Thálie.Čtvrté narozeniny už oslavila ve Švýcarsku, kam její maminka odešla ke kočovnému divadlu. „Děti jsou velmi přizpůsobivé,“ vzpomíná. „Takže jsem se během jednoho měsíce naučila francouzsky.“Vyrůstala v umělecké, tak trochu hipísácké komunitě. „Chvíli se o mě starala nějaká tanečnice, potom herec, někdo hrál na akordeon, snad všichni se zajímali o východní filozofie… Navždy mě to ovlivnilo. Proto se například celý život intenzivně věnuju klasickému indickému tanci kathak.“Když bylo Anežce devět, vrátily se s mámou do Prahy, což byl náraz. Z bohémského prostředí se dostala do postkomunistické školy, kde zpočátku prolézala s poznámkami a čtyřkami. „Ještě mnohem horší ale bylo,“ vzpomíná, „že mi tehdy umřel tatínek. Na čas jsem se úplně stáhla do sebe.“Trochu pomohlo, když ji maminka poprvé vzala do Indie. „Jely jsme na šest týdnů do Váránasí,“ vypráví v podcastu. „Tehdy tam nebylo zdaleka tolik turistů jako dnes. Žádnou jinou holčičku jsem nepotkala. Logicky jsem pro všechny Indy byla buď princeznou, nebo dokonce bohyní.“Zásadní pro ni bylo, že se v nejslavnějším „městě smrti“ na břehu Gangy konečně dokázala trochu lépe rozloučit s tatínkem. „Český pohřeb pro mě byl strašně neosobní. Právě ve Váránasí jsme ale věnovali tátovi spoustu dalšího času; vybavuju si třeba velký obřad v chrámu bohyně Kálí nebo to, jak jsme pro něj posílali spoustu hořících svíček po řece Ganze.“Do Indie se tehdy slepě zamilovala, a až při dalších návštěvách pochopila, že je to hořkosladká země s mnoha mínusy. „Nakonec jsem ve dvaceti odjela na celý rok do Dillí studovat kathak, a to se přiznám, že jsem ke konci už počítala dny a těšila se domů. I tak mi sympatie k Indii vydržely a teď už přemýšlím, kdy tam poprvé vezmu svou čtyřletou dcerku.“
Tradiční papírnictví upadá. Může za to málo narozených dětí a levná čínská konkurence na e-shopech, říká majitel skupiny Koh-i-noor Vlastislav Bříza. 20 procent jeho prodejen už dnes nerentabilních a čeká je tak zavírání. Koh-i-noor chystá přesun části výroby do Asie. „Vyrábět celou šíři sortimentu v Česku není udržitelné,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Bříza. Aktuálně vyjednává o výrobě levnějšího sortimentu bez přidané hodnoty, jako jsou třeba pravítka a podobně, v Bangladéši. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Tradiční papírnictví upadá. Může za to málo narozených dětí a levná čínská konkurence na e-shopech, říká majitel skupiny Koh-i-noor Vlastislav Bříza. 20 procent jeho prodejen už dnes nerentabilních a čeká je tak zavírání. Koh-i-noor chystá přesun části výroby do Asie. „Vyrábět celou šíři sortimentu v Česku není udržitelné,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Bříza. Aktuálně vyjednává o výrobě levnějšího sortimentu bez přidané hodnoty, jako jsou třeba pravítka a podobně, v Bangladéši. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Anton Fischer. Nebo spíš Anton Cvešper? Podnikatel s nelegálními billboardy, který byl půlku života někým jiným. Vyrůstal v drsném prostředí bratislavských gangů: vymáhání výpalného, přestřelky v ulicích, krevní msta. A nakonec sám začal pracovat pro mafii. K tomu, aby svou minulost tak dlouho tajil, měl pádný důvod.
„Vyrážka je průvodní jev, který je u dětí velmi častý. Může se objevit při každém vzrůstu teploty a často zase sama odejde. Vyrážek je strašně moc druhů a my lékaři často sami nevíme, z čeho která je. Je to taková pediatrická záhada,“ říká v Houpačkách pediatr Cyril Matějka.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Vyrážka je průvodní jev, který je u dětí velmi častý. Může se objevit při každém vzrůstu teploty a často zase sama odejde. Vyrážek je strašně moc druhů a my lékaři často sami nevíme, z čeho která je. Je to taková pediatrická záhada,“ říká v Houpačkách pediatr Cyril Matějka.
Kokosové mléko není to stejné jako kokosová voda. Vyrábí se rozmixováním dužiny zralého kokosu s vodou a následným přecezením.
Kokosové mléko není to stejné jako kokosová voda. Vyrábí se rozmixováním dužiny zralého kokosu s vodou a následným přecezením.
Kokosové mléko není to stejné jako kokosová voda. Vyrábí se rozmixováním dužiny zralého kokosu s vodou a následným přecezením.
Kokosové mléko není to stejné jako kokosová voda. Vyrábí se rozmixováním dužiny zralého kokosu s vodou a následným přecezením.
Kokia bus tavo pavardė po santuokos, Lietuvoje tradiciškai klausiama moterų. Vyrų sprendimas tuokiantis keisti pavardę, ypač prisijungti prie savosios žmonos pavardę – retas reiškinys. Tačiau Vaidotas Zemlys-Balevičius, Vaidas Černauskas-Makselė ir Lukas Kulikauskas-Maršantas rinkosi šį netradicinį žingsnį. Kaip gimė jų sprendimas ir kaip į jį reagavo aplinka? Domisi Rugilė Žurauskaitė.
Čokoláda na vaření je v kuchyni podobně důležitá ingredience jako máslo nebo kvasnice. Vyrábí se v různých formách – tabulky nebo pecičky.
Čokoláda na vaření je v kuchyni podobně důležitá ingredience jako máslo nebo kvasnice. Vyrábí se v různých formách – tabulky nebo pecičky.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem realistický optimista. Na svět nahlížím realisticky, ale ve finále vidím světlo na konci tunelu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza na speciálním večeru Čestmír Live: Tři roky na scéně. Vysvětluje, proč se snaží složité mezinárodní události vysvětlovat co nejjednodušeji – aby jim rozuměl každý. „Nechci inklinovat k aktivismu, nechci lidi odradit. Ti nerozhodnutí chtějí slyšet analýzu A, analýzu B a potom syntézu,“ vysvětluje s tím, že i volič SPD pak musí pochopit, že když Ukrajina prohraje, nebudeme v Česku mít tři sta tisíc uprchlíků, ale třeba až pět milionů. Připomíná, že reakci NATO na ruské drony v Polsku považuje za úspěch: během minut vzlétly nizozemské F-35, polské F-16 a italský letoun včasné výstrahy. „Koordinace zafungovala. K žádným zásadním škodám nedošlo, nula lidských obětí,“ chválí alianční reakci Bříza. Zároveň ale varuje, že Evropa není připravená na balistické rakety a vymezuje se také vůči kritice Donalda Trumpa: „Moderní je okopávat mu kotníky, ale já na to nenaskočím. Je to náš nejbližší spojenec a tím nic nevyřešíme,“ nabádá s tím, že je důležité naučit se s prezidentem USA zacházet tak, jak to umí třeba generální tajemník NATO Mark Rutte. Zásadní je podle něj vůle. „Když nemáte vůli se bránit, tak nemáte šanci vyhrát,“ připomíná s odkazem na rok 1938, kdy se podle něj československá společnost měla bránit. „V jakémkoliv jiném státě by na vás koukali, jak tele na nový vrata, že se na to vůbec ptáte. Je přece normální bránit se, když vás někdo napadne,“ tvrdí Bříza. A pak se rozhovor stáčí k jeho vlastní cestě. Vyrůstal v rodině, kde otec koupil společnost Koh-i-Noor. „Slíbil jsem mu, že si udělám i vysokou školu ekonomickou, abych rozuměl podnikání,“ vzpomíná analytik. Dnes se mu ale vedle znalosti mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky hodí i ekonomické vzdělání. „Když se mluví o sankcích, clech, mezinárodním obchodu nebo fiskální politice, rozumím kontextu,“ říká Bříza, který už dvacet let vyučuje na Univerzitě Karlově předmět o jaderném soupeření velmocí a působil v Německu i ve Švédsku. Co dnes znamená být realistickým optimistou v zemi, kde část společnosti pochybuje o Západu a kde sílí hlasy volající po odklonu od podpory Ukrajiny? O čí podpoře v případě eskalace konfliktu s některým z aliančních států Bříza nepochybuje a proč je to noční můra Vladimíra Putina? A může se změnit postoj ČR k NATO nebo ukrajinské pomoci po říjnových volbách? Poslechněte si celý rozhovor.
Muzikant, umělec a producent Jiří Burian se v otevřeném rozhovoru na festivalu Colours of Ostrava podělil o svou cestu od dětských snů k úspěšné kariéře. Vyrůstal v rodině umělců a lékařů, ale už v osmi letech věděl, že hudba je jeho osudem. Dnes se zaměřuje na spiritualitu, transcendentální meditaci, terapii tmou či hypnózu a rodinný život se třemi syny a manželkou Darinou. Jak balancuje duševní zdraví, lásku a tvorbu v chaotickém světě?Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Muzikant, umělec a producent Jiří Burian se v otevřeném rozhovoru na festivalu Colours of Ostrava podělil o svou cestu od dětských snů k úspěšné kariéře. Vyrůstal v rodině umělců a lékařů, ale už v osmi letech věděl, že hudba je jeho osudem. Dnes se zaměřuje na spiritualitu, transcendentální meditaci, terapii tmou či hypnózu a rodinný život se třemi syny a manželkou Darinou. Jak balancuje duševní zdraví, lásku a tvorbu v chaotickém světě?
The Harbingers of Light face their greatest enemy, Lord Accuras of the Blood Sorcerers. As Bjorn and Normandy fight at the base of the Blood Keep, Torrin, Helena, Vyr, Whisper, and Demantrius attempt to track down the ancient enemy. For more Roll Seekers action, check us out online at rollseekers.com.ROLL SEEKERS:Roll Seekers is a group of local gamers, just like you, who role-play for your enjoyment. The live actual play web series and podcast streams Dungeons & Dragons every other Tuesday at 6 pm CT on Twitch and TikTok.The improvised story is set in the original world of Nabell, where the true Gods are dead, but prayers are still answered. In this high fantasy adventure, intrepid heroes attempt to thwart the machinations of the remaining green-eyed "god" through varying campaigns across vast stretches of land and time. In The Light of Tyve campaign, darkness is born from the light, and it is often better to survive as the villain than live as a hero.WATCH LIVE:Watch Roll Seekers live at twitch.tv/rollseekersALL LINKS:Check out our Linktr.ee.SHOP:Shop for Roll Seekers merchandise at rollseekers.com/shop.LISTEN TO THE STREAM:Anchor • Apple Music • Google Podcasts • SpotifyCONNECT WITH US:Join our Discord.FOLLOW US:Website • U.S. Shop • Facebook • Twitter • Instagram • Twitch • TikTokSUPPORT US:Support the stream on PayPal.#RollSeekers #DnD #DungeonsandDragons #ActualPlay
Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová.
V pekárně La Magie du Pain ve valonském městečku Incourt to v sobotu ráno voní čerstvým kváskovým chlebem a croissanty. Zvoneček na dveřích neutichá, protože přicházejí další a další zákazníci pro čerstvé pečivo k snídani. Jejich pohledy ale přitahuje také pult s lákavými dorty a zákusky. Vyrábí je tam český cukrář Stanislav Piják, který do Belgie přišel už před dvaceti lety.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Jejich hlavní favorit, hnutí ANO, naplno jede kampaň. Vyráží za lidmi, debatuje a přesvědčuje. Program zatím nezveřejnilo, už je ale jasné, kdo chce být příštím premiérem. Jak by chtělo ANO po volbách vládnout? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Opoziční hnutí ANO si půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny stále s velkým náskokem drží roli favorita. Podle aktuálního volebního modelu agentury STEM by ANO vyhrálo se ziskem 31,4 procenta hlasů. Vládní uskupení by skončila za hnutím Andreje Babiše s výrazným odstupem: koalice Spolu by byla druhá s podporu 19,9 procenta voličů, Starostové a nezávislí (STAN) pak třetí s 11,3 procenty. Podle odborníků ANO zůstává neohrožené v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů ale vyplývá, že o část voličů hnutí se může ucházet několik uskupení, hlavně SPD, Motoristé sobě a Stačilo!. Zástupci hnutí ANO zjevně nechtějí nic podcenit a už se naplno položili do kampaně. Mezi viditelné akce v posledních týdnech patří předvolební šňůra Karla Havlíčka. Ten se svými spolustraníky objíždí hospody a debatuje s občany, i z řad odpůrců ANO. Vyráží jako tradičně i za podnikateli. Jak se staví hnutí ANO k politice Donalda Trumpa? Proč mu vždy tak trvá, než se vyjádří k jakékoliv složitější mezinárodní události? A proč ANO povolává do služby bývalé ministry?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
S rozvolněním společnosti v devadesátých letech se v Česku rozbujel i pornografický průmysl, který pro mladé herečky představoval lukrativní oblast. „Za první scénu jsem dostala deset tisíc korun,“ popisuje někdejší česká pornoherečka Tarra White v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Vyrůstala v 90. letech, do pornoprůmyslu vstoupila v nultých letech. „Čím mladší holka vypadala, tím lepší to bylo,“ vzpomíná na začátky své kariéry.
Vyrůstala po boku milované sestry v milující rodině, kde situace pro nikoho nebyla jednoduchá, i když všichni dělali to nejlepší, co mohli. Každý musel ustoupit do pozadí s ohledem na speciální potřeby jediného člena. Zdravým sourozencům dětí s vážným onemocněním nebo postižením se říká skleněné děti, a právě o nich pojednává dokumentární film "Ta druhá". Jeho režisérka Marie-Magdaléna Kochová do něj vložila vlastní zkušenosti i osobní příběh. V tomto podcastu si spolu povídáme o tom, jaké to je vyrůstat ve stínu sourozence, který potřebuje víc.Více o podcastu na www.needo.cz/needo-talks/
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.