Podcasts about vyr

Nejúspěšnějším projektem první letošní Burzy filantropie v regionu je memorybox Dítěte v srdci. Jde o vzpomínkovou krabičku, která pomáhá rodinám zvládnout první chvíle po ztrátě miminka. Vyrábí je organizace Dítě v srdci a dodává je do více než 50 zdravotnických zařízení po celém Česku, kde je personál rodinám poskytuje zdarma.

Vyrůstají ve stínu svých sourozenců. Jsou to děti, kterým na první pohled nic neschází, ale doma jsou „ty druhé“. Pozornost rodičů je totiž z velké části věnována sourozenci s nějakým zdravotním znevýhodněním nebo závažným problémem. Právě o těchto takzvaných skleněných dětech natočila svůj celovečerní debut Ta druhá režisérka Marie-Magdalena Kochová, která byla hostkou nového dílu pořadu Blesk Podcast.

V 60. letech 20. století naslouchali protestsongům Boba Dylana květinoví rebelové, utiskované menšiny i znepokojení politici. Americký písničkář, hudebník a všestranný umělec se narodil 24. května 1941 v Minnesotě jako Robert Allen Zimmerman. Vyrůstal v židovské komunitě a své kořeny dlouho zapíral. Vydával se například za potomka indiánských vyvolávačů deště nebo za nalezence odchovaného v kočovném cirkuse.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyrůstat v harmonické rodině a být obklopena láskou ještě neznamená být šťastná. Gabriela Pospíšilová začala v dospívání prožívat úzkosti, strach a nejistotu, jako většina jejích vrstevníků. Psychické problémy ji tak ovládly, že sáhla k sebepoškozování a toužila skončit svůj život. Její příběh je svědectvím o tom, že bychom se měli zajímat o to, co dělají a prožívají naše děti, a snažit se jim pomoci. Někdy ale ani to nestačí. Nakonec našla cestu ven.

V pekárně La Magie du Pain ve valonském městečku Incourt to v sobotu ráno voní čerstvým kváskovým chlebem a croissanty. Zvoneček na dveřích neutichá, protože přicházejí další a další zákazníci pro čerstvé pečivo k snídani. Jejich pohledy ale přitahuje také pult s lákavými dorty a zákusky. Vyrábí je tam český cukrář Stanislav Piják, který do Belgie přišel už před dvaceti lety.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 Na první pohled je osmnáctiletá Bára Oličová z Mostu křehká slečna. Nikdo by asi nehádal, že se za jejím půvabem skrývá talent a výjimečné schopnosti v oboru, ve kterém převládají muži. Bára je totiž nejlepší ve svařování mezi učni v rámci celého Česka. V dílnách si vyrobila například dokonalou maketu motocyklu z toho, co kde našla. Vyráběla svou motorku ve chvílích, kdy se její spolužáci   

Z míst se stávají ne-místa, non-lieu, jak zní výraz francouzského etnologa a antropologa Marca Augého. Toho cituje Charles Taylor, jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti ve své nové knize Cosmic Connections (2024). Příkladem takového nemísta je pro Taylora letiště. Je místem bez kulturního a historické zakotvení. Procházejí jím lidé z nejrůznějších koutů světa. Různosti je zde tolik, že se převrací v homogenitu. Vše má být bezprostředně srozumitelné, ideální je komunikovat gesty, jakmile se u přepážky začne mluvit, značí to problém. Nejlépe mlčky ukázat pasy, sundat boty, vyprázdnit tašku, nazout boty – a zmizet.Čím to, že Charlese Taylora zajímají tolik letiště? Podle tohoto kanadského myslitele se vlivem moderní globalizace proměňuje celý svět v jednu velkou letištní halu. S globalizací jde ruku v ruce i specifické porozumění člověku. Taylor hovoří o zapouzdřeném individuu. Takový člověk je přesvědčený o tom, že vše podstatné nosí v sobě, a může být tudíž kdykoli kamkoli přesazen. Je to bytost bez kořenů.Jenže tahle koncepce je chybná na několika rovinách. V Taylorově pojetí je člověk spíše bytostí žijící z přesahů. Vyrůstáme z něčeho, co nám nepatří – jsou to druzí lidé, na nichž závisíme, kultura, která je naší duchovním prostorem, ale vyrůstáme rovněž v sepětí s přírodou, jíž jsme součástí a která nás zároveň přesahuje. Máme-li dostát tomu, že jsme od narození takto „rozprostranění“ a „porózní“, musíme uznat, že místo je pro nás podstatné. Zdůraznit potřebu místa přitom není žádný provincialismus. Problém je opak. Jakmile pozbudeme zakotvení a provedeme „mcdonaldizaci“ všeho a všech, nakonec zjistíme, že žijeme v pustotě letištní haly – a podle Taylora je příznačné, že na letištích bloudí lidé se skelnýma očima, jsou unavení i vystresování zároveň.Ve své nové knize Cosmic Connections však autor nenavrhuje uzavřít se do své partikularity a z domova vytvořit vězení. Spíše vychází z toho, že vše dobré začíná doma, především kultivace citů. Láska k bližním, starost o okolní krajinu, porozumění vlastní kultuře, perfektní znalost rodného jazyka – právě to je východisko, jediné východisko, k uznání a uctění druhých lidí i cizích kultur. S kořeny lze totiž unést i nepochopení a cizost, aniž by ji člověk démonizoval. Kdo zná dobře vlastní kulturu, bude tím spíše schopen uznat hloubku kultury jiné, třeba ji i obdivovat, aniž by nezbytně vznášel nárok na její dokonalé porozumění. Druzí, z jiné i vlastní kultury, si v sobě zkrátka nesou něco posvátného – k čemuž patří to, že jim nikdy dokonale neporozumíme a nejsme schopni je převést na něco vlastního, učinit je transparentními. Ale právě nežádat po druhých absolutní srozumitelnost znamená uchovat jejich posvátnost i důstojnost.KapitolyI. Duchovnost silou k životu [úvod až 14:50]II. Základ mého díla? Filosofická antropologie [14:50 až 29:00]III. Kosmické vazby? [29:00 až 50:40]IV. Existuje pokrok v etice? Nejspíše ano – a není to jen dobré. [50:40 až konec]BibliografieAdam Gopnik, „How the Philosopher Charles Taylor Would Heal the Ills of Modernity“, in: The New Yorker, 17. 6. 2024, https://www.newyorker.com/magazine/2024/06/24/cosmic-connections-charles-taylor-book-review.Jiří Přibáň, „Pochod plebejců v multikulturní situaci, in: Listy, 6, 2003, http://archiv.listy.cz/archiv.php?cislo=036&clanek=060304.Charles Taylor, Cosmic Connections. Poetry in the Age of Disenchantment, Harvard: Harvard University Press 2024.Charles Taylor, A Secular Age, Cambridge (Mass.) – London: Harvard University Press 2007, str. 245.Charles Taylor, Sekulární věk. Dilemata moderní společnosti. Vybrané kapitoly, přel. Tomáš Chudý – Ondřej Štěch, Praha: Filosofia, 2013.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Jejich hlavní favorit, hnutí ANO, naplno jede kampaň. Vyráží za lidmi, debatuje a přesvědčuje. Program zatím nezveřejnilo, už je ale jasné, kdo chce být příštím premiérem. Jak by chtělo ANO po volbách vládnout? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Opoziční hnutí ANO si půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny stále s velkým náskokem drží roli favorita. Podle aktuálního volebního modelu agentury STEM by ANO vyhrálo se ziskem 31,4 procenta hlasů. Vládní uskupení by skončila za hnutím Andreje Babiše s výrazným odstupem: koalice Spolu by byla druhá s podporu 19,9 procenta voličů, Starostové a nezávislí (STAN) pak třetí s 11,3 procenty. Podle odborníků ANO zůstává neohrožené v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů ale vyplývá, že o část voličů hnutí se může ucházet několik uskupení, hlavně SPD, Motoristé sobě a Stačilo!. Zástupci hnutí ANO zjevně nechtějí nic podcenit a už se naplno položili do kampaně. Mezi viditelné akce v posledních týdnech patří předvolební šňůra Karla Havlíčka. Ten se svými spolustraníky objíždí hospody a debatuje s občany, i z řad odpůrců ANO. Vyráží jako tradičně i za podnikateli. Jak se staví hnutí ANO k politice Donalda Trumpa? Proč mu vždy tak trvá, než se vyjádří k jakékoliv složitější mezinárodní události? A proč ANO povolává do služby bývalé ministry?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sedím na křesle, notebook na klíně a snažím se tvořit. Proti mně stojí velký vlkošedý pes. Dívá se na mě velmi intenzivně. Vyrábí ty nejpsovatější psí oči, na jaké se zmůže. Když nereaguju, položí mi na nohu svoji velikou tlapu.

Sedím na křesle, notebook na klíně a snažím se tvořit. Proti mně stojí velký vlkošedý pes. Dívá se na mě velmi intenzivně. Vyrábí ty nejpsovatější psí oči, na jaké se zmůže. Když nereaguju, položí mi na nohu svoji velikou tlapu.Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Patrika Saláta: Tentokrát se zaměříme na Německo, které chce opět vsadit na jadernou energetiku. Vyrábět elektřinu z jádra plánuje revolučním způsobem, který zatím ještě nikdo nedokázal převést do praxe.

Biometan má být jednou z cest ke snížení závislosti na dováženém zemním plynu. Vyrábí se v bioplynových stanicích z organického odpadu nebo zemědělských přebytků, lze ho vtláčet přímo do plynovodů k zemnímu plynu a využívat v dopravě, průmyslu nebo energetice. Evropa s ním má velké plány, do roku 2030 jím chce nahradit až pětinu fosilního plynu.Také Česko s biometanem počítá. Podle Ministerstva životního prostředí bychom do roku 2030 měli vyrábět 500 milionů kubíků biometanu ročně. Loni ovšem činila domácí produkce jen asi šest milionů kubíků. „V tuto chvíli zkoumáme čtyři bioplynové stanice, které by mohly přibýt do portfolia EFG a transformovat se na biometan,“ říká v pořadu Agenda výkonný ředitel EFG Tomáš Voltr. Skupina sází na očekávaný biometanový boom, investuje do něj stamiliony korun a pro chystanou expanzi zakládá investiční fond.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ranní brífink Patrika Saláta: Tentokrát se zaměříme na Německo, které chce opět vsadit na jadernou energetiku. Vyrábět elektřinu z jádra plánuje revolučním způsobem, který zatím ještě nikdo nedokázal převést do praxe.

Vyrábějí zrcadla pro mezinárodní observatoř kosmického záření Pierra Augera v Argentině. Podílejí se na výzkumech Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN a kromě špičkových vědeckých institucí také spolupracují s průmyslem. Zkoumají kvantové vlastnosti světla, zabývají se fotonovými páry.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S rozvolněním společnosti v devadesátých letech se v Česku rozbujel i pornografický průmysl, který pro mladé herečky představoval lukrativní oblast. „Za první scénu jsem dostala deset tisíc korun,“ popisuje někdejší česká pornoherečka Tarra White v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Vyrůstala v 90. letech, do pornoprůmyslu vstoupila v nultých letech. „Čím mladší holka vypadala, tím lepší to bylo,“ vzpomíná na začátky své kariéry.

S rozvolněním společnosti v devadesátých letech se v Česku rozbujel i pornografický průmysl, který pro mladé herečky představoval lukrativní oblast. „Za první scénu jsem dostala deset tisíc korun,“ popisuje někdejší česká pornoherečka Tarra White v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Vyrůstala v 90. letech, do pornoprůmyslu vstoupila v nultých letech. „Čím mladší holka vypadala, tím lepší to bylo,“ vzpomíná na začátky své kariéry.Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyrůstala po boku milované sestry v milující rodině, kde situace pro nikoho nebyla jednoduchá, i když všichni dělali to nejlepší, co mohli. Každý musel ustoupit do pozadí s ohledem na speciální potřeby jediného člena. Zdravým sourozencům dětí s vážným onemocněním nebo postižením se říká skleněné děti, a právě o nich pojednává dokumentární film "Ta druhá". Jeho režisérka Marie-Magdaléna Kochová do něj vložila vlastní zkušenosti i osobní příběh. V tomto podcastu si spolu povídáme o tom, jaké to je vyrůstat ve stínu sourozence, který potřebuje víc.Více o podcastu na www.needo.cz/needo-talks/

Bezmála 400 let starý klášter v Opočně sloužil řádu kapucínů až do poloviny dvacátého století. Vyrůstali v něm děti ze sirotčince a od 50. let se z něho stal Ústav pro choromyslné. To bylo také období, které se na jeho stavu nejvíce podepsalo. Muzeum a Galerie Orlických hor se teď snaží vrátit klášteru vrátit původní podobu a právě v těchto dnech začíná s historickou výmalbou.

Přední představitel italské vrcholné renesance a manýrismu se narodil 6. března 1475. Vyrůstal v kamenické dílně a v dospělosti vtipkoval, že od chůvy dostával mléko s mramorovým prachem, což ho prý nasměrovalo k sochařství. Začínal však jako malíř na Medicejském dvoře. Jeho nejznámějšími sochami se staly Pieta nebo David. Čtyřmetrovou sochu biblického hrdiny tvořil tři roky z jediného kvádru mramoru. Dalším jeho významným dílem je malířská výzdoba Sixtinské kaple v Římě.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podpořit lidi s onkologickým onemocněním se teď snaží například děti z jihlavských škol nebo pacienti geriatrického oddělení nemocnice. Vyrábí květiny, které následně budou pacienti po celý březen dostávat od personálu oddělení, kam dochází na léčbu.

Tabulka čokolády, která stojí 449 korun a přesto je beznadějně vyprodaná. Dubajská čokoláda „made in Czech“ pobláznila zákazníky.Čokoládovna Janek ji prodává od začátku roku a zájem je obrovský.„Zájem převyšuje naše kapacity, které nejsou nafukovací. Vyrábíme stovky kusů denně a ty jsou vyprodané,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Václav Durďák spolumajitel Čokoládovny Janek a pražírny kávy Coffeespot.Aby výroba uspokojila poptávku, musela by podle Durďáka dosahovat tisícovek kusů denně. Společnost ji totiž stále dělá ručně. Zavedení průmyslové výroby by totiž stálo desítky milionů a hlavně zabralo delší čas.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.

Popisujeme vlastnosti nového materiálu pre 3D tlač, ktorý vyrába Slovnaft. Vyrábajú sa z neho produkty, ktoré sú ľahké, pevné a zároveň aj dostatočne presné. Nový materiál si môžete aj vyskúšať, doterajšia spätná väzba od zákazníkov je veľmi pozitívna. Viac o 3D tlači píšeme aj na našom webe www.touchit.sk

Mám kamarádku, která mi přijde jako jeden z nejšťastnějších lidí, co znám. Má vždycky nějaký důvod pro to, aby se cítila šťastně. Dlouho byla svobodná a zůstala bezdětná. Vdávala se až ve čtyřiceti a pak už to prostě nevyšlo. Vím, že toužila po muži a po rodině, ale nikdy ji to nerozhodilo natolik, aby se neradovala ze sňatku někoho jiného. Dokazovala to velmi praktickým způsobem. Tahle kamarádka výtvarnice posílala všem svým kamarádkám, které se vdávaly, ty nejkrásnější gratulace k svatbě, jaké jsem kdy viděla. „Jak to dokážeš?“ ptala jsem se jí, „není ti to líto? Zase jedna se vdává a ty jsi pořád sama?“ Ona se jen smála. Říkala, že je šťastná z toho, že ony jsou šťastné. Vyráběla jim velmi osobní koláže z nejrůznějších materiálů a dokreslovala, domalovávala, dopisovala originální příběhová přání. Zabralo jí to vždycky spoustu hodin. Myslela přitom na své přítelkyně s láskou a ze srdce jim přála krásný život a štěstí. Svěřila se mi, že když ji náhodou bodne nějaká jehlička smutku, závisti nebo netrpělivosti, během vymýšlení a vytváření těch přání se za snoubenecký pár modlí. „I kdybych se nikdy nevdala, tak přeju všem, které to potká, aby měly krásné manželství. Koneckonců vidět šťastné manželské páry je taky štěstí, ne?“

Vyrůstal v akademii pražské Slavie, za Viktorii Plzeň si zahrál Ligu mistrů, ale pak nadějný fotbalový záložník zmizel z Čech i z Evropy. Pavel Bucha se letos v lednu rozhodl v pětadvaceti dobýt Ameriku. V barvách FC Cincinnati se mu to zatím daří. Jak zareagoval na prvotní nabídku, co ho nakonec předsvědčilo odstěhovat se i s rodinou za oceán a na co se v klubu klade největší důraz? Nejen o tom si v rámci rozhovoru do pátečního Sport magazínu a pro Ligu naruby povídal s redaktorem Pavlem Hartmanem.

Plné ruce práce mají v těchto dnech květináři a floristi. Vyrábějí totiž dušičkové vazby a věnce, které v těchto dnech dáváme na hroby našich blízkých.

Pokud chceme, aby Česká republika měla dlouhodobou vizi a drive, musíme se primárně zaměřit na vzdělávání, řekla herečka a spisovatelka Aňa Geislerová na karlovarské konferenci Lepší Česko. „Když jsem přemýšlela nad tím, co udělat pro lepší Česko, tak mě napadlo jediné: Všechno tkví ve vzdělání. To je to, co nás nejvíc formuje, nebo deformuje. Lepší Česko je Česko, které má nový systém vzdělávání,“ uvedla herečka Aňa Geislerová. Připomněla, že jako matka tří dětí (ty navštěvují od základní po vysokou školu) pozoruje, že i přes neoddiskutovatelná zlepšení v našem vzdělávacím systému stále přetrvávají postupy, s nimiž bojovala i ona, když ještě studovala. „Vyrůstala jsem v benevolentní, svobodné rodině. Rodiče se k nám chovali s respektem, vysvětlovali nám vše, na co jsme se jich zeptali. Proto jsem nechápala, proč na mě na základní škole paní učitelka mluví jako na předmět a proč jim vadí, když se ptám,“ uvedla herečka, která se společně se svou sestrou Ester objevila před několika lety na obálce Forbesu.

Vyrůstal v římskokatolické rodině, v pubertě prošel divokým letničním obdobím a studium teologie ho odradilo od kazatelské služby. Dneska je Václav Radoš hlavním editorem magazínu Proboha, který se snaží stavět mosty mezi křesťanskými skupinami a sekulárním světem. O svém životě i práci přišel promluvit do Hergot!u.

Vyrůstat v tvůrčím prostředí a být každodenním svědkem otcovy kreativní práce, to je silný motiv k tomu, aby se syn takzvaně potatil. A přesně to byl případ architekta a stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, narozeného roku 1689 v Praze.

Vyrůstat v tvůrčím prostředí a být každodenním svědkem otcovy kreativní práce, to je silný motiv k tomu, aby se syn takzvaně potatil. A přesně to byl případ architekta a stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, narozeného roku 1689 v Praze.

Medronho je portugalský název červeného kulatého ovoce podobného exotickému liči. Roste na stromě, kterému se v Česku říká planika nebo taky jahodový strom, a hlavně na jihu Portugalska ho pěstují ve velkém. V obchodech nebo na trzích tyto plody ale prakticky nenajdete. Vyrábí se z nich totiž typická silná pálenka.

Medronho je portugalský název červeného kulatého ovoce podobného exotickému liči. Roste na stromě, kterému se v Česku říká planika nebo taky jahodový strom, a hlavně na jihu Portugalska ho pěstují ve velkém. V obchodech nebo na trzích tyto plody ale prakticky nenajdete. Vyrábí se z nich totiž typická silná pálenka.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyrážíte na dovolenou? V Německu, Rakousku i Chorvatsku je placení kartou méně rozšířené, ve skandinávských zemích naopak často nelze platit hotově. Kde si vystačíte s mobilem, kde budete potřebovat platební kartu a kde se naopak neobejdete bez hotovosti? Poslechněte si další díl seriálu.

Dejiny Islandu sa začali pred 1 200 rokmi, keď istý frustrovaný vikinský kapitán a jeho neschopný navigátor narazili na súš uprostred severného Atlantiku. Odrazu ostrov nebol už len hniezdiskom rybárov dlhochvostých. Vyrástol na ňom národ, ktorého diplomati a hudobníci, námorníci a vojaci, sopky a rastliny nenápadne a nezvratne menili svet. Táto audiokniha vás vezme na kuriózne putovanie históriou, aby im ukázala úlohu Islandu v pestrej škále udalostí, ktoré hýbali dejinami - od Francúzskej revolúcie cez vznik štátu Izrael až po pristátie na Mesiaci. Malý národ malého ostrova sa znovu a znovu ocital v úzkom vzťahu s dejinnými zvratmi, ktoré formovali svet do podoby, v akej ho poznáme dnes. Dozviete sa, ako to všetko prebiehalo, a navyše sa pri tom výborne zabavíte! Preklad: Barbora Andrezálová Audiokniha: Ako Island zmenil svet Autor: Egill Bjarnason Interpret: Mário Zeumer Dĺžka: 9:48 h Vydavateľstvo: Publixing Audiokniha Ako Island zmenil svet na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Ako Island zmenil svet na webe Publixing (MP3 CD)

„Cirkulární ekonomika je systém, který reaguje na svět kolem nás, který je už z pohledu zdrojů dost vyčerpaný, z pohledu spotřeby na hraně. Vyrábíme a spotřebováváme neuvěřitelné množství věcí a produktů a máme pocit, že nás to dělá šťastnějšími, ale na konci životního cyklu je ohromné množství odpadů,“ říká vizionářka, inovátorka a zakladatelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Klepek Jonášová.

V arabskom folklóre sa hovorí, že ghúl mení podobu, láka, zabíja a žerie nepozorných ľudí a malé deti. Pije im krv, kradne mince a žerie mŕtvych. Na meno Ed Gein sa takmer zabudlo, ale pojem Plainfieldský ghúl je známy dodnes. NEXT? Vražedné Psyché v BRNE! Vyrážame prvýkrát do ČESKEJ REPUBLIKY! 14. apríla o 18:30 / KD Rubín, Brno. A hneď o 2 dni, 16. apríla Trenčín, Piano Club. V Trenčíne sa vám predstaví aj podcast Zveromachri, hrať bude kapela Silky Džon a pán doktor Droba otvorí večer hrou na klavíri. Vstupenky na  www.zapotour.sk  Sponzorom ZAPO na tento týždeň je  https://vejonabytok.sk  nábytok z kvalitných materiálov na mieru. Autorom námetov @vrazedne_psyche je moderátor Richard Mažonas, príbeh vraha do literárnej podoby preniesol spisovateľ Dušan Budzak  https://www.pantarhei.sk/autori/budzak-dusan  Konanie vraha analyzujeme s dlhoročným súdnym znalcom z oblasti psychiatrie, MUDr. Svetozárom Drobom. Zverejnené informácie pochádzajú z voľne dostupných zdrojov, účelom umeleckého diela nie je zasiahnutie do osobnostných práv dotknutých osôb.  https://linktr.ee/vrazednepsyche  Produkcia @vrazedne_psyche by ZAPO  https://www.zabavavpodcastoch.sk/reklama/  

Z denníka Zdzisłava Marchwického: „Fascinuje ma pohľad na mŕtve ženy. Páči sa mi ich bezbrannosť. Pohľad na krv ma priťahuje, mám pri tom husiu kožu..." Z výsluchu Zdzisłava Marchwického: „Poručík, pomôžte mi, čo mám povedať? A koľko mám vlastne tých vrážd?“  NEXT? Vražedné Psyché v BRNE! Vyrážame prvýkrát do ČESKEJ REPUBLIKY! 14. apríla o 18:30 / KD Rubín, Brno. Vstupenky na  www.zapotour.sk  Váš domov si zaslúži kvalitné stavebné materiály Wienerberger  https://bit.ly/3x3XSQY  Mysteriózny thriller SMRŠŤ, na motívy bestselleru Jozefa Kariku, v réžii oceňovaného Petra Bebjaka v hlavných úlohách s Tomášom Maštalírom a Annou Geislerovou, v kinách od 4 apríla  https://www.bontonfilm.sk/smrst  Autorom námetov @vrazedne_psyche je moderátor Richard Mažonas, príbeh vraha do literárnej podoby preniesol spisovateľ Dušan Budzak  https://www.pantarhei.sk/autori/budzak-dusan  Konanie vraha analyzujeme s dlhoročným súdnym znalcom z oblasti psychiatrie, MUDr. Svetozárom Drobom. Zverejnené informácie pochádzajú z voľne dostupných zdrojov, účelom umeleckého diela nie je zasiahnutie do osobnostných práv dotknutých osôb.  https://linktr.ee/vrazednepsyche  Produkcia @vrazedne_psyche by ZAPO  https://www.zabavavpodcastoch.sk/reklama/  

Ve svých dílech kombinuje výtvarné styly, realitu a fantazii. „To, že se můžu věnovat různorodým projektům je pro mě ta největší odměna a moc si toho vážím,“ ujišťuje. Vyrůstala ve výtvarném prostředí? Jaké měla dětství? Co vytvoří z cesty po Tanzanii? Jaký je v jejím podání Malý princ? Co soudí o seriálu Smysl pro tumor, když si sama prošla onkologickým onemocněním?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyrůstal v rozhlase a rád se sem vrací. „To, co dělám teď, jsem se naučil v Dismanově souboru. To bylo to nejkrásnější dětství, které mi rodiče mohli vybrat,“ vyznává se. V čem je specifický pořad Inkognito? Kdo vybírá hosty? Je pro něj lákavá některá jiná profese? Umí Vojta Kotek prohrávat? Co bude dělat, až nebude moderovat? Potřebuje vydělávat, nebo je skromným chlapcem? Proč Leoš Mareš nemoderuje sám svoji akci, poctu Haně Zagorové, a svěřil ji právě Liborovi?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.