Otevřené hlavy

Těžko vyslovit spojení současné umění, aniž by za rohem nečekal švýcarský kurátor Hans Ulrich Obrist. Od devadesátých let v neúnavném tempu o umění píše, vydává knihy a pořádá výstavy. Posledních 13 let se podílí na chodu věhlasné londýnské galerie Serpentine, kde propojuje současné umění mimo jiné s videohrami. V rozhovoru proto řešíme, co má společného Richard Wagner s Elden Ringem, proč má smysl dělat umění i uprostřed klimatické krize.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Socioložka Agnes Gagyi, která působí na univerzitě v Göteborgu, patří k výrazným hlasům nové generace evropské levice. Věnuje se sociálním hnutím ve střední a východní Evropě, jejich vztahu k celosvětové aktivistické scéně na západ i na jih, a otázkám geopolitické integrace našeho regionu. V rozhovoru se proto bavíme třeba o tom, jak souvisí rozšiřování Evropské unie včetně Česka se stále platnou ekonomickou hierarchií západního světa.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Možná už jste na pojem afekt narazili. Jsou to předvědomé smyslové počitky, na jejichž základě se formují emoce, které dokážeme pojmenovat. Afekty se zabývá směr současného myšlení, který má prsty nejen v umění nebo hudbě, ale taky queer teorii, feminismu či zkoumání politiky. Jakmile se o afekty zajímáte, nejspíš narazíte na texty filozofa Briana Massumiho. Spojuje abstraktní myšlení s prostorem a pohybem a ukazuje na úroveň zkušenosti ze světa, které si běžně nevšímáme.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kritikům technologií se někdy vyčítá, že nemají dostatečné technické znalosti. U Wendy Chun z kanadské Simon Fraser univerzity to neplatí, protože vystudovala jak anglickou literaturu, tak systémové inženýrství. Ve své práci propojuje kritickou teorii, otázky moci nebo dohledu s důslednou znalostí statistiky a vnitřku sociálně-mediální mašinérie, v níž se odehrává část života. V rozhovoru jsme kromě myšlenkových kořenů silicon valley rozebírali i vztah nových médií a těla.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Specialitou archeologa Davida Wengrowa je stavět omílaná tvrzení o dějinách lidstva na hlavu. V knize Dawn of Everything, kterou napsal s Davidem Graeberem, je terčem představa, že s civilizací nutně přichází hierarchie. Co když mohou takzvaní lovci a sběrači nabídnout demokracii víc, než starověké Řecko? V rozhovoru jsme řešili nenápadnou historickou každodennost vymazanou uctíváním vladařů, sociální experimenty původních obyvatel Ameriky i pozoruhodné nálezy na Moravě.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Max Read glosuje technologicko-společenské dění s výmluvností spisovatele, hloubkou analytika a zanícením geeka. Jeho newsletter Read Max patří k nejlepším místům, kde si číst o sociálních sítích, byznysových změnách v Silicon Valley nebo umělé inteligenci. A taky filmech a knížkách, protože Read je nejen novinář, ale taky scenárista a velký fanoušek všeho popkulturního.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trevor Paglen je umělec, jehož práce se pohybuje na hraně teorie a investigativní novinařiny. Řeší nejsoučasnější témata související s technologiemi –⁠ takzvanou umělou inteligenci, proměnu fotografie v digitální době nebo nebezpečí automatizovaného dohledu, ať už ze strany státu nebo technologických firem. V našem rozhovoru se tak potkávají Edward Snowden, náklaďáky a systémy pro získávání osobních dat.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praxe Joshuy Citarelly spojuje umění a výzkum. Jeho tématy jsou internetové politické komunity, online radikalizace a taky memy. V rozhovoru popisuje, jak se terén politické ironie změnil po Trumpovi, nebo co zjistil, když se inkognito dostal na nejextrémnější diskuzní fóra. A vysvětluje, jak a na jakých platformách se utváří politické vědomí nastupující generace.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V práci umělců a spisovatelů Johanna Hedva se potkává politická kritika, básnická obrazotvornost a zkušenost člověka, který do většinové společnosti třeba kvůli chronické nemoci nepatří. V rozhovoru se bavíme především o zdraví a nemoci jako o kategoriích, které dělí lidi na schopné a neschopné, potřebě přenastavit struktury péče nebo o tom, jak a kdy stojí za to s osobními těžkostmi vyjít na veřejnost.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se potká Charli XCX, Deleuze a kyberpunk, někde poblíž bude kulturní teoretik a filozof Steven Shaviro. Učitel filmové teorie pravidelně publikuje už od 90. let a má aktivní akademický blog Pinnochio Theory. V rozhovoru řešíme krizi vědeckofantastické imaginace, jak souvisí sci-fi a klimatická krize nebo proč někteří lidé rádi utíkají do dystopických světů.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Denise Ferreira da Silva patří k nejvlivnějším postkoloniálním myslitelkám, vede Institut pro gender, rasu, sexualitu a sociální spravedlnost na Univerzitě Britské Columbie ve Vancouveru. Věnuje se taky umění a ve své nadcházející knize pomocí černošské literatury rozebírá vztah globálního kapitalismu a rasy. V rozhovoru se kromě toho bavíme i o rasismu jako reakci na globalizaci nebo rozebíráme, jak souvisí kolonialismus a klimatická krize.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kniha esejisty a kurátora Charlieho Foxe This Young Monster začíná dopisem vlkodlakovi. Fox skládá hold monstrům všeho druhu, od Drákuly přes Alenku v říši divů až po společenské vyvrhele, umělce, fotografy nebo filmaře. Pokládá zneklidňující otázku: Co když jsme všichni tak trochu příšerní, takže monstra ve skutečnosti nejsou jen hororové postavy, ale taky společenská zrcadla a bytosti, které mají osvobozující potenciál?Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak může vypadat emancipace v době kryptoměn a virtuální reality? Amy Ireland stála u zrodu xenofeministického manifestu, jednoho z nejvlivnějších feministických textů posledních deseti let. Experimentální spisovatelka a filozofka propojuje kyberkulturu s emancipační politikou. V rozhovoru vysvětluje, jaký osvobozující potenciál má blockchain, jak souvisí představa umělých těl s queer životy a hyperpopem nebo proč ji baví čtvrtý Matrix.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Američanka Maggie Nelson je výjimečně všestranná spisovatelka. Na kontě má básnickou sbírku věnovanou modré barvě, memoáry o manželství a mateřství s queer mužem a naposled knihu esejů o současnosti a budoucnosti svobody. Nelson se vyhýbá ustáleným formám psaní, místo má v komentářových rubrikách novin i avantgardní literatuře. V rozhovoru řešíme nejen sexuální svobodu a její tvůrčí metody, ale taky proč se vyplatí číst teorii jako poezii.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marina Gržinić je slovinská filozofka, členka Slovinské akademie věd a umění, umělkyně a kritická teoretička. V rozhovoru rozebíráme, jaké je postavení střední Evropy v postkoloniálním světě, jak se selháními postsovětské transformace souvisí nacionalismus nebo co s tím má do činění válka na Ukrajině.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Forenzní architektura se zabývá případy, kdy lze pomocí analýzy stop v architektuře a veřejném prostoru dokazovat porušování lidských práv. Zakladatel stejnojmenné výzkumné skupiny Eyal Weizman řešil podobné projekty v Izraeli, USA a naposledy také na Ukrajině. Jejich metody navíc přichází s novými typy důkazů pomocí interaktivních médií.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patří k nejvýraznějším americkým básnířkám, i když Pulitzerovu cenu dostala za prózu. Anne Boyer jsem objevil díky knize The Undying. Memoár, sociální kritika i poezie pojednává nejen o autorčině rakovině prsu, ale taky o chladném přístupu medicíny, mezilidské péči nebo spektáklu nemoci. Náš rozhovor je ale nejen o nich, ale taky o síle literatury vracet do života radost a solidaritu nebo bolesti zažehnané psaním.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak nám může literární teorie pomoci s chápáním současného světa? Odpověď dává kulturní teoretička Sianne Ngai, která se snaží odhalit, co má estetika společného s konzumní společností, dnešní kulturou a politikou. V rozhovoru jsme řešili, že nad námi mají komodity takovou moc možná právě proto, že k nám přichází v roztomilé nebo ambivalentně vychloubačné podobě.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kniha Jazyk nových médií teoretika a výzkumníka Lva Manoviche patří k povinné četbě seminářů o digitální kultuře. Manovich ve svých projektech využívá velká data a sociální platformy, aby odhalil jinak neviditelné způsoby, kterými se sami k sobě i okolí vztahujeme. S profesorem City University v New Yorku jsme rozebírali, v čem leží síla i úskalí datového přístupu ke společnosti nebo jestli nepřejímáme až příliš mnoho myšlenek z anglofonního světa.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak rozumět stále se zrychlující komunikaci, zatímco velké společnosti sledují každý náš krok? Takové otázky si pokládá Yves Citton, mediální teoretik, který působí na Université Paris 8. Jeho kniha Attention Ecology, Ekologie pozornosti, patří k nejpronikavějším studiím o tom, co s námi dělá nový digitálně-mediální svět. Právě o jeho dopadech na naši společnost jsme se bavili a dostali se až k tomu, jak s tím vším souvisí koloniální dědictví.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polská filozofka Margret Grebowicz píše o věcech, které možná nejsou na první dobrou trendy. Dřív to byly velryby nebo národní parky, její poslední kniha se věnuje horám a horolezectví. Grebowicz ale ukazuje, že i zdolávání himálajských vrcholů říká o společnosti hodně. Bavili jsme se o tom, jak souvisí horolezectví s naším vztahem k přírodě, kolonialismem nebo nacionalismem a proč má smysl zkoumat třeba psy.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se tvoří seznamy četby v seminářích vizuální kultury, jméno W. J. Mitchell v nich nesmí chybět. Autor vlivné knihy Teorie obrazu, která česky vyšla před 4 lety, už několik desítek let spojuje humanitní a uměnovědné teorie. Nechce nic menšího než odhalit vliv, jaký na nás má reklama nebo všudypřítomná fotografie. Rozebírali jsme, jak se v přílivu obrazů vyznat a proč se vyplatí dívat se na rychlý svět spíš pomalu.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sociální psychologie jako klíč k úzkostem současného světa. Alespoň tak funguje v podání Devon Price, výzkumníků na Loyola University v Chicagu. Price jsou nebinární – to proto množné číslo, v souladu s anglickými zájmeny they/them. Píšou o práci, autismu nebo kultuře efektivity, která prosakuje do všech aspektů našich životů. Jak z toho ven? V rozhovoru jsme rozebírali, jak souvisí osobní trable se společenským systémem nebo proč bychom neměli druhým spílat do lenochů.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se internet na přelomu nultých let prudce rozvíjel, byla Lisa Nakamura u toho a zkoumala, jak celosvětová síť promění vnímání etnicity nebo genderu. A tohle téma ji zajímá i dnes, kdy máme Twitter i TikTok a Mark Zuckerberg svědčí před americkým kongresem. S profesorkou Univerzity v Michiganu jsme rozebírali, jak se digitální krajina proměnila i jaké nástroje pro boj s digitálním rasismem máme nebo proč bychom do našeho arzenálu měli zahrnout sci-fi a pracovní podmínky.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Práci Annemarie Mol, profesorky antropologie Amsterdamské univerzity, jde těžko zařadit. Mol si udělala jméno svou analýzou rozdílných přístupů různých lékařských profesí k tělu a nemocem. Dnes se teoretička na pomezí filozofie, antropologie a sociologie věnuje jídlu nebo ekologii. V rozhovoru jsme řešili koronavirovou krizi a to, co říká o našem vztahu k životnímu prostředí i nám samotným. 

Prý ho čte Vladimir Putin, radil členům ruské Dumy i strany Spojené Rusko. Politický analytik a filozof Alexandr Dugin má na současné ruské intelektuální scéně velký vliv. Ostatně, když mluví, nejde mezi jeho slovy o věčném sporu modernity a tradice nečíst odraz skutečné ruské geopolitiky. Proč nenávidí Západ? A jaká je podle něj role Česka v ideálním světovém řádu?

Cameron Kunzelman píše o videohrách jako nikdo jiný. V jednu chvíli jako nadšený geek doporučuje nezávislé klenoty, jindy rozebírá videoherní pandemie nebo v podcastu Ranged Touch analyzuje RPG hry z akademického pohledu. Kunzelman ve svých textech pro VICE, Polygon nebo odborných článcích nedělá rozdíl mezi blockbustery a indie scénou. A otevírá tak nové způsoby, jak hry jako všudypřítomnou kulturní formu chápat.

The Guardian o něm píše jako „filozofovi-zvěstovateli antropocénu“. Timothy Morton přitom nechce nic víc, než abychom se jako lidé vzdali těch základních představ o nás samých. Mezi temnou ekologií profesora Rice University ale prosvítá pulzující naděje pro nový svět a taky radost. A nebojí se přitom mluvit o rodinné tragédii, vztahu mezi rasismem a klimatickou krizí nebo lásce ke Coldplay.

Svůj přístup queer a literární teoretik Jack Halberstam popisuje jako „nízkou teorii“. V jeho pracích se potkává popkultura se současným myšlením v oblasti genderu, trans identity nebo feminismu. Profesor Columbia University napsal knihy o ženské maskulinitě i Lady Gaga. V rozhovoru jsme řešili aktuální problémy genderové politiky, jak se proměňuje přijetí transgender osob nebo proč patří budoucnost queer teorie badatelům jiné než bílé barvy pleti.

Když se bavíte o queer videohrách, jméno Robert Yang prostě zmínit musíte. Profesor New York University si udělal jméno jako autor neotřelých děl o různých aspektech gay života. Jeho tvorba nepostrádá humor – Yang vytvořil simulátor společného sprchování nebo hru o selfies na queer seznamce. Jak se přijetí LGBTQ+ videoher posunulo? A proč je potřeba, aby vznikalo víc osobních her? Odpovědi má umělec, jehož dílo posouvá hranice videoher jako takových.

Popsat práci McKenzie Wark jedním slovem nejde. Původem australská teoretička se pohybuje mezi filozofií, mediální teorií, uměním i novými médii. Píše o kyberkultuře, proměnách kapitalismu nebo naposledy o tom, jaké to je být trans po padesátce. S profesorkou newyorské New School jsme se bavili o hranicích mezi literaturou a teorií, nové společenské třídě, která kontroluje dohled nad informacemi, nebo utopii na tanečním parketu. Rozhovor vznikl před pandemií koronaviru.

Jako by střední a východní Evropu pronásledoval stín 80. a 90. let. Esejistka Olga Drenda pro popis takové společenské nálady vymyslela termín duchologie. Drenda popisuje specifické vzpomínání na dobu drolících se komunistických režimů a rychle se ustavujícího kapitalismu. Na co se při běžném výkladu transformačních dějin zapomíná? A jak do toho zapadá popkultura? Nejen o tom si povídáme v rozhovoru s polskou spisovatelkou a překladatelkou.

Litevské novinářce z Londýna nemohou mnozí hráči přijít na jméno. Marijam Didžgalvytė ve svém pořadu Left Left Up a článcích rozebírá podmínky, v nichž videohry vznikají, a politiku, jež se i v zdánlivě nevinných titulech odehrává. Didžgalvytė se angažuje v hnutí za herní odbory nebo řeší dopad herních konzolí na klima. Videohry jsou podle ní nejdůležitější médium dneška, „přední linií politiky mladých“ a neměly by být ušetřeny ani té nejpřísnější kritiky.

Byl při vzniku hnutí Occupy, nejznámější je asi díky knize Bullshit jobs (Práce k ničemu), kde kritizuje nárůst korporátních úvazků, které postrádají smysl. Antropolog David Graeber je sice svéhlavý radikál, ale jeho knihu o historii dluhů chválily i Financial Times. S profesorem London School of Economics jsme se bavili o krizi politické představivosti, mezigenerační krizi nebo o naději protisystémových protestů. Rozhovor byl natočený před propuknutím pandemie koronaviru.

Když v roce 2017 vyšel AltWoke manifest, vyvolalo to velký ohlas na scéně současných teoretiků i aktivistů. Americký kolektiv ANON v něm volal po využití memů v boji s alternativní pravicí i urychlení technického vývoje k vybudování spravedlivějšího světa. „Technologie mění struktury, které považujeme za dané – státy, gender, třídu,“ říkají dva ze členů ANON v rozhovoru, v němž rozebíráme, jak vypadá aktivismus podpořený tou nejsoučasnější teorií.

Když mluvíte s Yukem Huiem, musíte dávat pozor na každé slovo. V jeho práci se prolíná umělá inteligence, konfuciánství, matematika i metafyzika. Ale věnovat pozornost jednomu z nejvýraznějších filozofů dneška se vyplatí. Když totiž Hui volá po překonání jednostranného pohledu na technologie, není za tím nic menšího než snaha lidstvo zachránit od klimatické katastrofy.

Práce Xiaowei Wang překračuje hranice oborů. Šéfredaktorka magazínu Logic a doktorandka na Univerzitě v Berkeley propojuje design a umění s akademickými metodami. Ve svém výzkumu se věnuje dopadům technologií na čínský venkov a popisuje, jak digitální svět ovlivňuje život chudých lidí: „Farmáři pomáhají trénovat neuronové sítě nebo třídit data.“

Možná už za pár let budou aktivisté používat kromě letáků i videohry. Alespoň taková je vize Paola Pederciniho. Italský vývojář pod značkou Molleindustria tvoří kritické videohry o válce, regulaci zbraní, výrobě smartphonů nebo finančních spekulacích. „Simulace nás mohou přimět, abychom přemýšleli jinak o skutečném světě,“ říká snad nejznámější videoherní aktivista.

Antropoložka Lucy Suchman se studiu vztahů mezi stroji a lidmi věnuje už od 80. let. Možná proto tak ráda mírní všeobecné nadšení z umělé inteligence. „Musíme odmítnout předpoklad, že technologická řešení jsou automaticky nejlepší,“ říká v rozhovoru a dodává, že místo autonomních aut bychom měli chtít funkční veřejnou dopravu. Nebo se zajímat o to, jak AI mění moderní válku.

Klíčem k pochopení cest, kterými nás technologie mění, je touha – alespoň podle mediálního teoretika Alfieho Bowna. „Korporace chtějí, aby bylo naše chování co nejpředvídatelnější,“ říká v rozhovoru, v němž kromě seznamek rozebíráme i videohry nebo digitální asistenty. A taky psychoanalýzu. Podle Bowna je to právě tato zdánlivě překonaná metoda, která nám umožňuje sledovat, jak technologie ovlivňují naše myšlenky a chutě.

Filozofové k práci většinou nepotřebovali víc než pohodlné křeslo. Někteří z nich ale čím dál víc sahají po metodách, které tradičně patří spíš do psychologické laboratoře. Profesor Joshua Knobe, který působí na Yaleově univerzitě, je jedním ze zakladatelů hnutí takzvané experimentální filozofie. Ve své práci používá dotazníky, ankety nebo mozkové skeny. A chce přispět k řešení těch nejpalčivějších problémů – původu vědomí nebo jak najít naše autentické já.

Texty publicistky Angely Nagle vyvolávají vášně. Největší diskuzi Nagle otevřela knihou Kill All Normies. V ní rozebírá hnutí alt-right a online subkulturu plnou memů, ze které vzešlo. Máme se alternativní pravice bát i dnes? „Musíme se zaměřit na mocenské struktury, které máme přímo před očima,“ říká Angela Nagle v rozhovoru série Otevřené hlavy. Kromě alternativní pravice rozebírá i úroveň politické diskuze na sociálních médiích nebo selhání dnešní levice.