Na dotek Petra Viziny

Hostem podcastu Petra Viziny je kurátor Otto M. Urban. Popisuje nedávnou návštěvu amerického režiséra Davida Lynche, kterému nyní připravuje výstavu v pražském DOX. „Vyzařoval zvláštní klid a harmonii, mluvil s rozvahou a jemně se usmíval,“ říká.

Nová výstava Galerie hlavního města Prahy přibližuje, jaké umění vznikalo v Ostravě po roce 1989. Tamní scéna se rozdělila na dva tábory. V podcastu na tu dobu vzpomínají výtvarník René Rohan a kurátor Martin Netočný.

Ve vzducholodi na střeše pražského Centra současného umění DOX budou následující dny debatovat světoví a čeští spisovatelé. O festivalu Fall nebo rozdílech mezi čtením textů na monitoru a čtením literatury mluví Michaela Šilpochová, programová ředitelka Doxu

„Řeklo by se, že sochy jsou nehybné a tiché. Ale připomínají katalyzátor. Výzva k pohybu je podle mě účinkem sochařství,“ myslí si sir Antony Gormley. Nejvýznamnější žijící britský sochař od včerejška vystavuje s Pavlou Melkovou v pražské Galerii Rudolfinum.

Výstava v pražské Národní galerii připomíná solidaritu, která se vzedmula po ničivém zemětřesení ve Skopje z léta 1963. Například malíř Pablo Picasso věnoval obraz. Ten je patrně nejznámější položkou sbírky, jež vznikla napříč tehdejšími ideologickými hranicemi.

V pražském Domě fotografie vystavují své obrazy Jiří Franta s Davidem Böhmem. Jejich nový projekt je "přepisem" dialogu, který spolu vedou prostřednictvím kresby. "Třeba o tom, co vidíme v médiích a na sítích. Za oponou hravosti je spousta práce, nejistoty, vážných situací," říkají v podcastu Na dotek Petra Viziny.

„Jestli si petici beru osobně? Byl to pro mě velký šok a pokud to na mě teď není vidět, určitě to se mnou emočně velmi pohnulo a hýbe,“ říká výtvarnice Eva Koťátková v reakci na dopis osobností české kultury, které kritizují poměry na pražské Akademii výtvarných umění, v Národní galerii a okolo Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Střední třída je na vzestupu, zemi ale rozdělují palčivé sociální problémy, národnostní spory i střet mezi levicí a pravicí o dalším směřování. Výtvarné umění meziválečného Československa má v sobě optimismus moderního života a pro dnešního diváka i předtuchu blížící se katastrofy.

Duchovnímu Církve československé husitské Martinu Chadimovi přišlo, že současné historické romány jdou trochu po povrchu. „Buď jsou to čisté fantasy bez reálného podkladu, nebo byly napsané hantýrkou 21. století, kde spolu lidé mluví jako v tramvaji, jen mají historická jména. To mi vadilo,“ vysvětluje, co ho přimělo sepsat historickou prózu Poslední kacíř, kterou právě vydalo nakladatelství Argo.

Prostřednictvím celeru a avokáda zkoumá vizuální umělec Jakub Jansa společenské vztahy a souvislosti. Před dvěma lety byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého, loni se s celerem a avokádem po boku dalších umělců podíval do Bruselu, kde jeho dílo představené u příležitosti předsednictví Česka v Radě Evropské unie vidělo 85 tisíc lidí.

Petr Nedoma po 30 letech končí v čele Galerie Rudolfinum a ukončuje také práci v oboru. Pro galerii chce dál pracovat jen jako fundraiser. Kromě toho příští rok nastupuje do dvouletého kurzu na evangelické teologické fakultě, jak řekl v podcastu Petra Viziny.

Česko-francouzská spisovatelka Lenka Horňáková-Civade popisuje fiktivní setkání dvou géniů evropské renesance, pobělohorského exulanta z Čech Jana Amose Komenského a nizozemského malíře Rembrandta van Rijna. Její francouzsky napsaný román Amsterodamské vigilie právě česky vydalo Argo. Autorka nyní píše scénář k filmu režiséra Václava Kadrnky, jehož hlavní postavou bude rovněž Komenský.

Umělkyně Marie Lukáčová, která byla v roce 2019 finalistkou Chalupeckého ceny, vystavuje své výtvarné práce, autorskou knihu Drak a ryba, kterou napsala i ilustrovala, i ukázku z celovečerní pohádky. „Vánoční pohádka v televizi? To je přesně náš cíl,“ říká v podcastu Petra Viziny.

Hostem podcastu Petra Viziny je Alexej Sevruk. „Byla hodná jako většina babiček a jmenovala se Marie. Celý život strávila na Ukrajině, přitom věděla, že má otce Čecha z Berouna. Ke konci života se přestěhovala do Čech,“ popisuje postavu, které se stala předlohou jeho právě vydané knihy.

V nové knize Návod k použití železnice se Jaroslav Rudiš vyznává z celoživotní vášně pro vlaky. „Jízdní řády nám umožňovaly cestu do fantazie,“ vzpomíná v podcastu Petra Viziny, jak pro něj železniční mapa Evropy byla za komunismu zprávou o propojeném světě.

Podle knihy Miroslava Petříčka se jmenuje nová výstava v Městské knihovně. „Je otázka, jestli jsou tu obrazy proto, abychom jim rozuměli. Možná jsou tu proto, abychom jim nerozuměli a přišli na to, že je chyba nerozumění překonávat porozuměním,“ uvažuje v podcastu profesor Filozofické fakulty UK.

„Lidé jsou si vědomi šetrnosti vůči životnímu prostředí při nakupování módy nebo potravin, ale u knih o ekologii podle mě vůbec nepřemýšlejí,“ říká nakladatelka a spisovatelka Barbora Baronová, která už 12 let vede knižní značku Wo-men. Přitom například výroba celulózy a papíru nutných pro knižní trh je celosvětově třetím největším průmyslovým producentem skleníkových plynů.

imon Koudela dosud točil dokumenty nebo vytvářel projekce. V devětačtyřiceti teď napsal román o nepříliš úspěšné ženě, které se bortí životní projekt. „Vždy mě zajímal relativně banální, tichý život. Při bližším pohledu je daleko zajímavější než život lidí na výsluní,“ říká v podcastu Petra Viziny.

Edukační centrum České filharmonie v pražském Rudolfinu je nominované na Českou cenu za architekturu. „Často se objevovaly názory, že budova Rudolfina je mrtvá. Ale ona je ve skutečnosti přes celý den velice živá," říká v podcastu Petra Viziny architekt Lukáš Duchek.

Fenomenolog Martin Nitsche boří představu filozofie jako řady obtížně sdělitelných myšlenek. V podcastu Petra Viziny přibližuje výstavu děl Jitky Svobodové, kterou lze v Galerii hlavního města Prahy vidět už jen do neděle 20. srpna.

Do 17. září lze v pražském Domě U Kamenného zvonu vidět výstavu děl srbského výtvarníka a performera Dragoljuba Raši Todosijeviče. Doma se nachází v paradoxním postavení veřejného nepřítele a zároveň hluboce ctěného klasika, vysvětluje v podcastu Petra Viziny historik umění Jakub Král.

Co potřebuje dobrý fotograf? Umět se soustředit a vědět, co nefotit, myslí si sedmasedmdesátiletý kronikář městské reality Jaroslav Beneš. Souborná výstava jeho děl nazvaná Ex urbi je do 15. října k vidění v pražském Domě fotografie. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy.

Po přelíčení je seřadili ve sklepě soudní budovy v Klatovech. S odsouzeným se přišel "rozloučit" jeho vyšetřovatel, estébák Mareš. "Říká: 'Půjdeš na Jáchymov, tam chcípneš a vyroste na tobě mech!' Poděkoval jsem mu," vybavuje si politický vězeň František Wiendl prosinec 1950, kdy ho komunisté poslali na 18 let za mříže, neboť převedl 28 lidí přes státní hranici.

Tři týdny po zahájení její první retrospektivy v Galerii hlavního města Prahy se uzavřel životní příběh výtvarnice Jitky Svobodové. Zemřela před 14 dny, bylo jí 81 let. "Mrzí mě, že si výstavu neužila víc, že v ní nepobyla," říká kurátorka Helena Musilová. Podle ní ještě Svobodová svou práci neuzavřela. "Jsou tam rozpracované věci, o kterých dál uvažovala," doplňuje.

Kdyby člověk před 40 lety vyjel z normalizačního Československa do Londýna, v Buckinghamském paláci by našel bustu královny Alžběty II. od československého exulanta Františka Bělského. „Královna svůj portrét zařadila do sbírek a podepsala, což do té doby nikdy neudělala,“ říká Bohumil Vostal, bývalý reportér České televize v Británii a současný zpravodaj v USA, v podcastu Petra Viziny.

Hostem podcastu Petra Viziny je reportér Pavel Pawluscha Novotný, autor knihy Proč Alláh stvořil kalašnikov. Shromáždil v ní své zápisky z Blízkého východu. „Celý život jsem prožil tímhle způsobem. Všechny vydělané peníze, přestože jich nebylo moc, jsem investoval do cestování,“ říká.

Petra Hůlová v nové knize Nejvyšší karta nabízí příběh ženy, která se jí v lecčems podobá. Číst ale dílo jako autobiografii nemá smysl, říká autorka v podcastu Petra Viziny, který navštívila u příležitosti Velkého knižního čtvrtka.

Tomáš Netopil se po deseti letech v Essenu vrací do Prahy jako hlavní hostující dirigent České filharmonie. "Hráč nepotřebuje vědět, že tohle je intonačně nepřesné, tohle zas nerytmické. To všechno pozná. Od dirigenta očekává jiné impulzy, třeba pravdivost," říká v podcastu Petra Viziny.

Co o nás prozradí stín, jaký otisk po sobě zanecháme na světě a co lze zachytit teplem lidského těla nebo nakreslit rtěnkou? Odpovědí představuje bilanční výstava děl Margity Titlové v pražském Domě U Kamenného zvonu.

Hostem podcastu Petra Viziny je historička Magdalena Moravová, která se v nakladatelství Argo stará o edice historických pramenů a cestopisů. "Dnes, kdy žijeme obklopeni souhlasem sociálních sítí, nás historické prameny učí pochybovat," říká.

Jako vědec, který důvtipně a s nadhledem dokáže popsat peripetie své práce, se mezi české beletristy zapsal šestapadesátiletý molekulární genetik Josef Pánek. Za novelu nazvanou Láska v době globálních klimatických změn z roku 2017 získal Magnesii Literu v prozaické kategorii. Také v novince Jsem jejich bůh, právě vydané nakladatelstvím Argo, se drží reálií, jež jsou mu blízké.

"Sám sebe považoval za emanaci všelidského ducha, který je spojen s božstvím. Proto si cenil velkých umělců nebo politických vůdců, kteří vyjadřovali ducha určité epochy. Za jednoho takového považoval i Masaryka," přibližuje osobnost chorvatského sochaře Ivana Meštroviće, který žil v letech 1883 až 1962, historik Ondřej Vojtěchovský. Společně s kurátorkami Sandrou Baborovskou a Barbarou Vujanović jako odborný poradce připravil výstavu Sochař a světoobčan Meštrović, která je nyní k vidění v Galerii hlavního města Prahy.

Hostem podcastu Petra Viziny je výtvarnice Lucie Lomová. "Z mozku rovnou na papír přímou cestou,“ popisuje vznik svého komiksového deníku. Ten zachycuje, jak spoluautorka oblíbeného časopisu Čtyřlístek v průběhu jednoho roku vnímala sebe a své okolí. "Deník je hodně osobní, chtělo to nějaký čas, aby emoční vazby na události trochu polevily," vysvětluje Lomová, proč záznam roku 2017 zveřejnila až nyní. Za nejintimnější zážitky z té doby označuje synův coming out a maminčino onemocnění.

"Lidé přicházejí zasmušilí a odcházejí nakažení. Pocitem svobody," líčí účinky výstavy Paradise Lost její kurátor Martin Řezníček. Dvaašedesátiletý producent, kameraman a pedagog FAMU ji pro Galerii Hlavního města Prahy připravil v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.

„Jsem málo systematický autor. Delší dobu jsem měl v hlavě nápad o chlapíkovi, který zjistí, že existuje náboženský spolek, který uctívá jeho dávno zemřelou sestru,“ popisuje autor knihy nazvané Tolik popela, novinář, scénárista a spisovatele Ondřej Štindl. Prózu vydalo nakladatelství Argo.

Takzvané "hodolanské peklo" na Olomoucku, poválečný sběrný tábor spojený s odsunem Němců, mučením a vraždami mužů, žen i dětí, připomíná prozaická prvotina novinářky Veroniky Jonášové. Vyprávění nazvané Ada, které vychází v pražském nakladatelství Argo, je přitom založené na autorčině rodinné historii. Předlohou knihy se stal osud její praprababičky Hedwigy Müllerové.

V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro umělce samotného. Stopy zanechala i v navštívených místech. Dosud se o ní mluvilo hlavně jako o významném impulsu pro české moderní umění. Stranou ale zůstávala její pitoreskní povaha. A uvítání, které Češi a Moravané Francouzovi uchystali. "Na pražský tyjátr - nedá se to jinak nazvat - přijel Rodin nepřipraven. Na Moravě už pak bylo vše úplně mimo běžný pořádek," popisuje historička umění Helena Musilová jednu z událostí, které stály nejen u zrodu moderního českého umění, ale nejspíš měly vliv i na pozdější pojetí zdejší státnosti.

Rocková Vltava vydala nové album. Písní, podle níž je pojmenované, textař, zpěvák a kytarista Robert Nebřenský promlouvá o smrti. V jejím názvu přitom posluchačům vzkazuje, že "sranda musí bejt" - Spass muss immer sein. "Pro lidi je pohodlné si říct, že jen tak blbnu se slovíčky. Rozhodl jsem se tedy, že se to pokusím vysvětlit, i když je to pro mě malinko trapné. Asi jako vysvětlovat vtip," pouští se do rozhovoru Nebřenský. "Styděl bych se lidi obtěžovat banalitami. Každá z písní na desce má tedy za sebou životní příběh nebo pozorování," pokračuje.

Spisovatel Jan Novák na sebe upozornil knihami o bratrech Mašínových či Milanu Kunderovi. Na dnešní Velký knižní čtvrtek vydává příběh z vlastního života. "Po deseti letech práce na volné noze mi došly peníze. Nechtěl jsem jít učit nebo někam do kanceláře," vzpomíná Jan Novák na historku vzdálenou třiadvacet let, která ožívá v jeho nové knize Těžký prachy. V listě Chicago Tribune tehdy, v létě roku 1999, vyšel inzerát agentury hledající kurýry na rozvážení peněz. Spisovatel, jenž do té doby nedržel pistoli v ruce, už po třech dnech výcviku seděl ozbrojený v obrněném voze ve službách firmy United Armored Services.

Výtvarnice, režisérka a raperka Marie Lukáčová sní o době, kdy se už nebude mluvit o feminismu. Zatím však dělá všechno proto, aby na něj přišla řeč co nejčastěji. Historik František Palacký označil legendu o dívčí válce za "nejdivnější" část Starých pověstí českých. Připomeňme, že po smrti kněžny Libuše se podle ní ženy opevnily na hradě Děvín a vedly proti mužům úskočné bitvy. Palacký považoval vzbouření jednoho pohlaví proti druhému za "nepřirozené". Spoluzakladatelka feministické skupiny Čtvrtá vlna Marie Lukáčová to vidí jinak. Jak konkrétně, demonstruje ve videu nazvaném Middevil, které natočila pro letošní bienále Ve věci umění.

"Můj otec je nepokrytá lež a moje matka je mizerná novinářská práce," oznamuje hrdina debutového románu scenáristky Lucie Vaňkové. Postavu pojmenovala podle mluvčího recesistického hnutí ANO, vytrollíme europarlament. Nezvyklé jméno odkazuje k reálnému původu stěžejní postavy. Autorce utkvělo v paměti při četbě médií. Když v roce 2019 kandidovalo do europarlamentu recesistické uskupení ANO, vytrollíme europarlament, vyjadřoval se za něj na Facebooku právě koordinátor Ištván Jeseter. Pseudonym přijal zdejší tisk, včetně toho seriózního, jako fakt.

Podcast Petra Viziny je dnes věnován dvěma "klukům z korporátu" s humanitním vzděláním, kteří vydávají literární reportáže z celého světa. Převážně od polských autorů a autorek. "Nemá to být pouhá žurnalistika," říká Filip Ostrowski, spolumajitel nakladatelství Absynt.

Románový debut autora, který si říká Marek Technik, je příspěvkem do debaty o českém "něcismu". Tedy o představě, že i když se všechna náboženství nejspíš mýlí, stejně nad námi "něco musí být". Zda to dokáže odhalit takzvaný "zdravý selský rozum", další stálice českého myšlení, je jednou z otázek, na niž kniha hledá odpověď.

Pokus o vraždu spisovatele Salmana Rushdieho při jeho veřejném vystoupení minulý pátek ve státě New York znovu upozornil na nepřekonatelné obtíže, které mají náboženští fundamentalisté se svobodou slova. Anglistka Markéta Musilová a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček komentují okolnosti vynesení takzvané fatvy nad Rushdiem i kontext, na který jsme po 33 letech nejspíš zapomněli.

Bienále Ve věci umění se účastní kolektiv Prádelna tvořený ženami, které mají zkušenost se životem bez domova. Dnes jsou hosty podcastu Petra Viziny. „Asi byste se divil, že na ulici je víc žen než mužů. Tuhle lidskou slepotu chceme odbourat,“ říkají. „Vy nerozumíte našemu světu, my nerozumíme tomu vašemu. Jsme holky z ulice. Tak co jiného bychom měly otisknout na tričko?“ vymezuje se hned zkraje Monika. Jedna z pěti žen sedících kolem stolu, které mají zkušenost se životem bez domova. Nyní se podílejí na druhém ročníku bienále Ve věci umění, jež v Městské knihovně pořádá Galerie hlavního města Prahy.

Po rozsáhlé rekonstrukci je veřejnosti opět zpřístupněna Bílkova vila na pražských Hradčanech. Mimořádnou stavbu i jejího autora přibližuje kunsthistorik Martin Krummholz. "Proč se o něj zajímám? Hlavním důvodem je jeho podivná a komplikovaná osobnost," vysvětluje svou fascinaci významným českým sochařem a výtvarníkem badatel z Univerzity Palackého v Olomouci. František Bílek, jehož život rámují roky 1872 a 1941, to skutečně sobě ani okolí neulehčoval. Byl přesvědčen, že umělec "kráčí k dokonalosti svého díla dokonalostí svého života". Za svou představu platil nedorozuměními, spory i dluhy, protože z ní nikdy a v ničem nedokázal slevit.

Česko bude disponovat Národní sbírkou zlozvyků. Kdokoli do ní může vložit ty své i ty, kterých si všímá na druhých. Nominovat je možné také zlozvyky rodinné a národní. Doposud se na seznamu nelichotivých obyčejů sešlo kolem 5000 položek. S nápadem sestavit svérázný katalog přišla umělkyně Kateřina Šedá, jež je hostem podcastu Petra Viziny.

"Býval jsem opatrný, aby si lidé neřekli, že jsem se zbláznil, ale teď už to netajím. Ve středním Vietnamu mám intenzivní pocit, jako bych tam už kdysi dávno žil," říká novinář David Jakš, kterému právě vychází kniha o Asii. "Všechno se upeklo v hospodě," vzpomíná na moment, který jej coby učitele zeměpisu z chebské střední školy nasměroval k práci zpravodaje Českého rozhlasu ve východní a jihovýchodní Asii. Z katalogu turistických destinací si v polovině 90. let nad pivem vybral vzdálenou, ale levnou Indonésii.

Filmem nazvaným Slovo se na festival v Karlových Varech, který začíná tento pátek, vrací sedmatřicetiletá scenáristka a režisérka Beata Parkanová. Její celovečerní debut nazvaný Chvilky zde měl premiéru před čtyřmi lety v sekci Na východ od Západu. Novinka už se dostala do hlavní soutěže. Manželský pár procházející těžkou zkouškou hrají Martin Finger s Gabrielou Mikulkovou.

Výtvarník, galerista a architekt Michal Škoda právě vystavuje v pražském Trojském zámku své objekty, jeho kresby zase zdobí obálku aktuální ročenky Česká architektura. A třebaže stavitelství má podle svých slov ještě raději než výtvarné umění, věnovat by se mu nemohl.

Drobná a usměvavá výtvarnice Věra Nováková (*1928) zažila vzestupy i konce dvou velkých diktatur 20. století - nacistické a komunistické. A nepochybuje, že pád čeká i tu dnešní, Putinovu. Konflikt se silami, jež chtějí lidstvo porobit a zničit, je součástí jejího uvažování o vlastní umělecké dráze, která trvá už sedm desetiletí. Osud dopřál Věře Novákové nakonec i možnost komentovat s odstupem také dobu, kdy v socialistickém Československu nesměla vystavovat. "To zlé nakonec vždy ztratí půdu pod nohama," formuluje své životní přesvědčení i generační zkušenost.