Podcasts about rozum

Pochvala má smysl a pomáhá - ovšem jen ve správné podobě a ve správné chvíli.Umět něco pochválit neznamená, že ztrácím kritický rozum anebo že je snadné opít mne rohlíkem. Naopak kritika často (a iluzorně) působí, jako schopnost vyznat se v situaci. Jsou lidé, kteří mají skrytou obavu, že pokud něco nebo někoho pochválí, tak oslabují sami sebe.Nic z toho není pravda. Pochvala je dovednost, která si zaslouží naši pozornost.Přidejte se mezi mé odběratele na herohero - https://herohero.co/petrhorky, dostanete videa v plných délkách a bez reklam a spoustu dalších bonusů, slev a dárků.00:00 Málo se chválí - proč asi?05:42 Co s lidmi dělá pochvala.09:12 Růstové a fixní nastavení mysli.14:17 Co se děje, když nás někdo soudí.21:23 Jak pochválit, jak přijmout pochvalu.26:35 Na cosi dát při chválení pozor.34:45 Dopad pochvaly na vztahy a tým.38:35 Umět pochválit něco i sám sobě.47:58 Hra jako můj dárek k Vánocům.Support the show

Bilingvismus přestává být luxusem a stává se konkurenční výhodou i vstupenkou do světa. Ve školách Prague British International School je jazyk prostředkem, který dětem otevírá svět, rozvíjí kreativitu, spolupráci a schopnost myslet jako budoucí lídři. „Nemyslíme si, že bilingvismus je jen o jazyce,“ říká ředitelka Česko Britské Základní školy, sesterské školy Prague British International School (PBIS) Petra O'Leary. „Je to především nástroj, který formuje kognitivní schopnosti a pomáhá dětem chápat svět z více úhlů pohledu.“ Děti v bilingvním prostředí totiž nepřekládají, spíše přepínají. „Mají v hlavě dva šuplíčky. Jeden s češtinou, druhý s angličtinou. A podle prostředí si otevřou ten správný,“ popisuje O'Leary. Podobně vidí situaci zástupkyně ředitele nižšího gymnázia PBIS Olga Jovanovská Boshku, pro kterou je vícejazyčnost naprosto přirozená. Tato schopnost umožňuje dětem vidět situace z různých úhlů a řešit konflikty s odstupem, někdy stačí změnit jazyk a okamžitě se změní tón rozhovoru. Jaké konkrétní strategie používají, aby bilingvní vzdělávání zároveň rozvíjelo sebevědomí, empatii a schopnost spolupráce u žáků? To se dozvíte v novém dílu podcastu Forbes BrandVoice.

„Trump je normální chlap, normální mužský, trochu macho, ale normální chlap. A já mám rád normální chlapy, normální ženský. On vnáší najednou do politiky to, na co hlavně evropská politika nebyla zvyklá. On najednou mění názory – a jenom blbec nemění názory, jak se říká,“ říká herec a režisér Vítězslav Jandák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 14.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Sportovní moderátor, novinář a spisovatel. Sedmkrát vysílal olympijské hry a říká, že olympijské studio funguje jako dobře sehraný táborový tým. Kromě práce ve sportovní redakci se věnuje psaní knih a podporuje náhradní rodinnou péči prostřednictvím fondu Rozum a Cit. Dnešním hostem je Vojta Bernatský.V rozhovoru popisuje zákulisí olympijského vysílání a vysvětluje, proč by dal ruku do ohně za zpravodajství České televize. Přibližuje také svou novou knihu Když kvete wiliwili, která se tematicky dotýká rodiny a vztahů. Odpovídá i na otázku, proč se stáhl ze sociálních sítí.Na to a mnohem více se v dnešní epizodě ptaly moderátorky Denisa Roubalová a Eliška Bervidová. Další obsah najdete na našem Instagramu. Přejeme příjemný poslech a do příštího týdne naslyšenou.Nahráváno 5. listopadu v Kampusu Hybernská.

Na atlantickém pobřeží Kanady se český projekt Cape Smokey posouvá do další fáze. Po letech výstavby a příprav spouští prodej prvních luxusních vil a zároveň rozšiřuje své působení o akvizici zavedeného lyžařského areálu Martock. Cíl je jasný: vybudovat celoroční destinaci, která propojí moře, hory a evropskou preciznost. Za projektem stojí skupina českých podnikatelů vedená Martinem Kulíkem a Jiřím Kejvalem. K týmu patří Joseph Balaz, Miloš Kratochvíl,Martin Krupauer, rodina Nepalova a Aleš Pavlík, za architektonickými návrhy stojí studio ADR. „My spolu děláme třicet let, známe se čtyřicet. Rozumíme si, držíme se pravidel, která jsme si nastavili, a navzájem se respektujeme. Nikdy jsme za ty roky neměli krizi, kdy bychom řešili kompromisy,“ doplňuje architekt Petr Kolář.

Amsterdam, 1656. Młody Żyd stoi przed synagogą. Za chwilę usłyszy najsurowszą klątwę w historii swojego narodu.„Przeklęty, gdy wstaje i gdy kładzie się spać…” Ta historia nie jest o kimś przegranym. To historia o człowieku, który stracił rodzinę, wspólnotę i bezpieczeństwo – a mimo to zbudował życie tak wolne, że Albert Einstein nazwał go swoim duchowym przewodnikiem.Poznaj Barucha Spinozę – filozofa, który pokazał, że prawdziwa wolność zaczyna się tam, gdzie kończy się strach przed odrzuceniem.Czy szef Cię nie docenia?Rodzina nie rozumie?System Cię odrzuca?Ta biografia to nie teoria. To praktyczny przewodnik, jak żyć rozumnie i być wolnym, nawet gdy cały świat Cię przeklina.46 minut, które mogą zmienić Twoje podejście do wykluczenia, samotności i prawdziwej niezależności.Wesprzyj ten podcast: Będę wdzięczny za postawienie mi kawy → suppi.pl/lepiejteraz Zostań Mecenasem odcinka→ patronite.pl/podcastlepiejterazŹródła:Steven Nadler, „Spinoza” PIW, (2002)Matthew Stewart, The Courtier and the Heretic: Leibniz, Spinoza, and the Fate of God (2006)Jonathan Israel, Spinoza, Life and Legacy (Oxford University Press, 2023)Stanford Encyclopedia of Philosophy – artykuły o SpinozieInternet Encyclopedia of PhilosophyCytaty źródłowe:„Gdyby nawet zaoferowali mi dziesięć razy tyle…” – Colerus, biografia Spinozy„Przeklęty niech będzie we dnie…” – tekst cheremu z Livro dos Acordos de Nação e Ascamot„Człowiek wolny myśli o śmierci najmniej…” – Etyka, Część IV, Twierdzenie 67„Błogosławieństwo nie jest nagrodą za cnotę…” – Etyka, Część V„Ultimi barbarorum” – relacja Leibniza o Spinozie„Soczewki, które Żyd z Voorburgu…” – listy Huygensa

Ako si zachovať poriadok mysle vo svete plnom zmätkov? Ako si udržať slobodu v dobe rastúcej túžby zástupov zbaviť sa jej? Čo možno a nemožno očakávať od nových technológií? Aké miesto má v politike etika a prečo musia dobrí ľudia navzájom komunikovať? Hovoríme v ďalšom diele .konfrontácií.

Možná také někdy přemýšlíte o tom, co se to vlastně v lidské společnosti spustilo za zvláštní procesy, že se tak polarizuje a hádá. Nejde jenom o možné manipulace a propagandu různých skupin. Jde o naši psychiku, o dynamiku v mysli a v duši, které posouvají celé národy a možná celý svět k neznámé budoucnosti. Dlouho jsem na toto téma hledal hosta.Pavel Špatenka vystudoval lékařskou fakultu University Karlovy v Praze. Několik let pracoval v klinické praxi jako lékař a od roku 2000 se věnuje terapii sebepoznáním. Zabývá se také psychologií velkých skupin lidí. Možná jste, podobně jako já, narazili na facebooku na jeho komentáře, které velmi zajímavým způsobem analyzují to, co se s námi všemi děje.Byl jsem proto moc rád, když souhlasil, že spolu natočíme rozhovor. Jsem moc zvědav, co na to budete říkat!Plnou délku rozhovoru najdete na mém herohero - http://herohero.co/petrhorky. Budu moc rád, pokud podpoříte natáčení hausbotových rozhovorů svým předplatným - získáte všechny moje rozhovory v plném znění a bez reklam.Support the show

Tohle je zkrácená verze (97min), celý díl (117min) si můžeš poslechnout bez reklam, dřív a odemknout tím i spousty dalších dílů přímo na Spotify jen za stovku/měsíc. ⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeDnes je to speciál nejen o reality show Zrádci! Dnes se totiž bavíme o emocích, vědomí a pravidlech sociálních her, které nám ve skutečnosti prozrazují víc o lidech a jejich uvažování, než kdo je zrádce a kdo ne.Rozebíráme, jak funguje konfirmační bias, authority bias, prestige bias a iluze transparentnosti - a proč se v psycho-hrách typu „Zrádci“ dějí stejné mentální zkratky jako v běžném životě: instalujeme filtry, hledáme důkazy, uzavíráme příběhy a zapomínáme, že smysl i pravda leží v integraci, ne v uzavření se do vlasntího příběhu.Tahle epizoda je o lidském prediktivním stroji, který chce mít ve všem jasno - i když žádné jasno není. O vztahu mozku a srdce, o entropii v sociálním prostoru a o tom, že:„Potřeba uzavřít příběh je někdy silnější než touha najít pravdu.“

Nie chodzi o gotowe odpowiedzi, tylko o to, żeby wreszcie zadać sobie właściwe pytania. Czasem głowa już nie wystarcza i wtedy warto zejść trochę głębiej: do reakcji, które dzieją się szybciej niż myśli. Marcin nie prowadzi za rękę i nie daje recept, ale potrafi pokazać, gdzie jeszcze można spojrzeć, żeby naprawdę coś zobaczyć.

Grupa przyjaciół po spotkaniu z rozwścieczonym tłumem rusza dalej przez zakamarki Transylwanii. Bohaterowie zdają się sami stwarzać sobie sytuacje, których raczej będą żałować. Albo i nie! Nawigowani magią stają w końcu u bram cerwkii. Tam stają u oblicza bestii, która przegoniła stąd popów. Jak przebiegnie ta potyczka?

Dějiny neznamenají pouze velké rozhodování vlád a prezidentů, říká v debatě Vertikály historik Michal Stehlík. Příkladem podle něj jsou kněží Josef Toufar, Václav Drbola a Jan Bula, kteří jen žili své životy a opírali se o své svědomí. Spisovatel Miloš Doležal pak doplňuje, že tito duchovní nemoralizovali a nepovyšovali se a nedělali rozdíly mezi věřícími a nevěřícícmi. Rozumíme dnes tomu, co tito mučedníci komunistického režimu v našich novodobých dějinách představují? Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Niekto zeleninu a ovocie z obchodu nechce ani vidieť! Je to mŕtva hmota?! Takáto je krutá realita! Zmeň to jednoducho. ( INFO: Podujatia ❤ - https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/ ❤Info o overených vychytávkach z podcastu LINK: https://www.40plus.sk/vychytavky/ )Rozhovor o tom, ako si zabezpečiť potraviny pre svoju rodinu. Čo obsahuje ovocie a zelenina z obchodu? V podstate nič. Čo zelenina a ovocie, ak sa pestujú regeneratívne? Je to na úrovni liečivej zeleniny a ovocia... tak vyšli testy, ktoré sa robili... Rozhovor nielen pre tých, ktorí majú záhradu...Želám príjemné sledovanie...Bohuša nájdete na https://bohus.buday.sk/ na knihu a online kurzy dal Bohuš aj zľavu... kupón ROZUM*******************************************************Ďakujem, že ma podporujete na herohero alebo tu na YouTube. Aj vďaka vám vzniká tento obsah. Chcete ma začať podporovať? Info tu: https://herohero.co/odznova Podpora je možná aj tu na YouTube.. zmysel to pre má od 5,99€ (50% z vášho predplatného mi zoberie YouTube ako províziu. Tak si to viete spočítať...Hero berie len 12,5%) Predplatné 2,99 na YT je bez nároku na obsah vopred. Ide len o sympatizovanie, za čo ďakujem... Ak nechcete platiť kartou, možné je podporovať aj cez číslo účtu o.z. : SK45 8330 0000 0022 0165 1060 - do poznámky uveďte, že ide o DAR ĎAKUJEM a nezabudnite pozrieť info a linky o podujatiach a vychytávkach... ( INFO: Podujatia ❤ - https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/ ❤Info o overených vychytávkach z podcastu LINK: https://www.40plus.sk/vychytavky/ ) Buďte zdraví Martina Valachová

Rozum v ére AI: s lektorom kritického myslenia Jakubom Kobelom. Útulňa pod Uchánkom. Nežijúce esá slovenskej fotografie

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Došli hosti, tak musíme dělat epizody s kolegy,“ smějí se na začátku rozhovoru Kryštof s Ondrou. Druhý jmenovaný do pořadu dorazil i kvůli své aktuální tvorbě pro sérii Radia Wave Vlna Zleva Zprava. V ní se ponořil do uvažování mladých konzervativních a progresivních mužů.Všechny díly podcastu Bojs můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelská armáda spustila útok na palestinské město Gaza. Je ale izraelská ambice zničit Hamás dostatečným důvodem k tak rizikové operaci? A jaký vliv má uznání státu Palestina ostatními státy? „Je to odměna pro hamásovský terorismus. Jde uznat stát Palestinu, nicméně nikdo neví, co to přesně je,“ říká v pořadu Osobnost Plus novinář a historik Ondřej Šmigol.

Izraelská armáda spustila útok na palestinské město Gaza. Je ale izraelská ambice zničit Hamás dostatečným důvodem k tak rizikové operaci? A jaký vliv má uznání státu Palestina ostatními státy? „Je to odměna pro hamásovský terorismus. Jde uznat stát Palestinu, nicméně nikdo neví, co to přesně je,“ říká v pořadu Osobnost Plus novinář a historik Ondřej Šmigol.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I dnes za námi zavítal známý host. Tím byla herečka Hana Vagnerová , která prozradila, že jí na základce říkali Gedžitka. Prázdniny trávila pracovně, ale i odpočinkově. Miluje moře a zkouší i surf. Do toho skáče na trampolíně s prvky akrobacie a její model na filmovém festivalu v Karlových Varech byl vyhlášen jako ten nejlepší. A všechno tohle a mnohem víc probrala v rozhovoru s Lubkou a Mírou. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Umělá inteligence je stále inteligentnější, prudký vývoj ale může být hrozbou například pro demokratické volby. Matylda, model umělé inteligence, se stala už před čtyřmi lety moderátorkou předvolebních debat. A teď toho umí mnohem víc. „Je jako dítě, které postupně dospívá, zraje a je týden od týdne chytřejší,“ popisuje jazykové modely AI Jan Tyl, vývojář a programátor umělé inteligence. „Umí se ptát a umí do řeči vnášet emoce.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem se poprvé ocitla u letecké záchranky v Alpách, většina přístrojů v zimě prostě nefungovala. Najednou se vracíte k vlastním smyslům,“ vzpomíná lékařka Kristina Höschlová, jak ošetřovala pacienty v horách. Právě tahle zkušenost pro ni byla průlomová – poprvé si uvědomila, že medicína se nemusí opírat jen o technologii a komfort nemocničního prostředí. „Tam jsme sto procent pacientů ošetřovali na sněhu. A přitom jsem vůbec neměla pocit, že by přežívali méně nebo hůře než u nás,“ říká. Nejen na základě této zkušenosti proto nabádá, aby se na medicínu nahlíželo trochu jinak – méně černobíle a víc v souvislostech. Zážitky z hor doplnily také zkušenosti z misí s Lékaři bez hranic, kde zblízka viděla, že „je mnoho věcí jinak, než se učí ve škole“. A začala hledat cesty, jak západní postupy doplnit o jiné tradice, které v mnoha zemích fungují po staletí. „Vždycky jsem se ptala, kdo je pro místní autoritou – ať už lékař, léčitel nebo šaman – a zajímalo mě, co máme společné s tou naší medicínou,“ vzpomíná Höschlová. Postupně se začala více věnovat komplementární medicíně, kterou dnes vnímá jako přirozené rozšíření té klasické. „Jsou to nefarmakologické, neinvazivní metody, které běžně nejsou využívány konvenční medicínou, ale jejich benefit pro zdraví je ověřen vědeckými studiemi,“ popisuje to, jak může takový přístup poskytnout lidem nástroje, aby si v lecčems pomohli sami. Ať už jde o dechová cvičení, fyzioterapii, otužování nebo kontemplativní metody, všechny podle ní pracují s vnitřní schopností těla se uzdravovat. „Když člověk opravdu vnímá svoje tělo, dokáže snáze navést i samotné lékaře,“ dodává. Jak ji zkušenosti z hor a válečných misí změnily jako lékařku i jako člověka? Kde vidí hranici mezi klasickou medicínou a komplementárními přístupy? A proč podle ní selský rozum a intuice patří do ordinací stejně jako dané postupy a technologie? I o tom je rozhovor.

„Věřím tomu, že jsou Češi a Češky racionální. Kdyby dostali možnost hlasovat o své budoucnosti, hlasovali by většinově proti vystoupení z NATO a EU,“ říká předsedkyně Socdem Jana Maláčová, která vede kandidátku Stačilo! v Praze. Hnutí chce přitom vyvolat referendum o vystoupení ze západních struktur. Maláčová ve Studiu N tvrdí, že pro ni zahraniční otázky nejsou klíčové.  Spojení Soscdem se Stačilo! označuje za sňatek z rozumu. A byť podle svých slov nesouzní se všemi výroky představitelů hnutí, na programu se prý obě strany v drtivé většině shodnou. V podcastu například říká, že souhlasí se zrušením Senátu nebo zestátněním České televize a Českého rozhlasu. „Veřejnoprávní média tlačí jeden správný názor,“ myslí si. A jak by podle ní měla zestátněná veřejnoprávní média fungovat? „Začne být striktně dodržován kodex. A povinně bych je posílala na stáže do Berlína a do Londýna, aby se naučili žurnalistice. Nezlobte se na mě, ale ať to má nějakou kvalitu a nějakou štábní kulturu. A chtěla bych, aby to bylo vyvážené. Skutečně, česká žurnalistika je mizerná,“ tvrdí. Jak se z Maláčové stala pražská lídryně hnutí, které dříve označovala za antisystémové a nelevicové? Proč se vyhýbá odpovědi na otázku, jaké důsledky by mělo vystoupení České republiky z Evropské unie a NATO? A umí si představit spolupráci s Andrejem Babišem, kterého dříve označila za „debila“? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

"Nikdo nepřichází k otci než skrze mne," řekl Ježíš svým učedníkům a ještě před tím to specifikoval: "JÁ jsem ta cesta, pravda i život." Posunuly se významy? Rozumíme pod tímto prohlášením už jednotlivým termínům jinak, chápeme, co tenkrát Ježíš lidem skutečně řekl? To všechno jsou otázky pro teologa Pavla Černého, kterého k mikrofonu Klíčového slova pozvala Kateřina Hodecová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Tenhle díl Generačního konfliktu je řekněme vzdělávací. Probíráme aktuální trendy ve „smajlících“, či lépe řečeno emoji. Věděli jste třeba, že když pošlete na konci věty standardní emoji :), vyjadřujete tím podle mladých utrpení? Víte, co znamená kukuřice, třešně či tři kapky (ano, všechno je lehce košilaté)? Nebo víte, že ve světě generace Z je v podstatě nemožné napsat za větou tečku, protože jde de facto o urážku či agresi? Všechno vám plasticky vysvětlí Veronika Capáková. V druhé části probereme vážnější téma: Je hnutí ANO opravdu stranou pro důchodce? Jak reagují mladí lidé na mítincích na Andreje Babiše? Vše na základě osobních zkušenosti! Nechybí samozřejmě ani generační slovníčky. Napadlo by třeba vás starší, že mladí už netuší, co to byl Artěk?

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Zatímco mnozí herci hledají bydlení co nejblíž k centru Prahy, Lucie Polišenská šla opačným směrem. Pořídila si statek daleko od ruchu metropole. „Vyrostla jsem na vesnici, a jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. To ve mně zůstalo. Když jsem řešila bytovou otázku, řekla jsem si: Raději opravím statek, než abych celý život vydělávala na drahý byt v Praze.“ Kolik kilo okurek letos zavařila? Rozumí humoru dnešní doby? Proč hraje raději vedlejší role než ty hlavní?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco mnozí herci hledají bydlení co nejblíž k centru Prahy, Lucie Polišenská šla opačným směrem. Pořídila si statek daleko od ruchu metropole. „Vyrostla jsem na vesnici, a jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. To ve mně zůstalo. Když jsem řešila bytovou otázku, řekla jsem si: Raději opravím statek, než abych celý život vydělávala na drahý byt v Praze.“ Kolik kilo okurek letos zavařila? Rozumí humoru dnešní doby? Proč hraje raději vedlejší role než ty hlavní?

Buchty zajímalo, jak zaflexit a rozpoznat surrealistický obraz. Může to být hladká, téměř akademická malba, která zpodobňuje něco absurdního, divného, děsivého nebo i vtipného. Může to ale být i skoro abstrakce, takže čert aby se v tom vyznal.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Buchty zajímalo, jak zaflexit a rozpoznat surrealistický obraz. Může to být hladká, téměř akademická malba, která zpodobňuje něco absurdního, divného, děsivého nebo i vtipného. Může to ale být i skoro abstrakce, takže čert aby se v tom vyznal.

Dejme tomu, že má být zřízen polygon na testování megatrendových terabuldů. Neptejte se mě, co to je a k čemu to slouží. Podstatné je, že předpokládaný polygon pojme plochu 315 hektarů. Jaký postoj zaujmete? Uvítáte nový polygon, nebo se vydáte na vlně rozhořčení do boje za jeho zákaz?

Patří mezi nejoblíbenější a nejposlouchanější francouzské zpěvačky. Na hudební scénu vtrhla před 15 lety s hitem Je veux, od té doby vystupuje po celém světě. Příští rok ji čeká velké turné po Evropě a 27. ledna se znovu vrátí do Česka konkrétně do Prahy. „Už neřeším, co si o mně kdo myslí. Naučila jsem se mít ráda,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál Isabelle Geffroy, známá pod uměleckým jménem Zaz.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Řeči nemluvňat samozřejmě nerozumím. Snažím se ji ale co nejvíce pochopit,“ usmívá se psycholingvistka Kateřina Chládková při popisu své práce. V rozhovoru s Adélou Gondíkovou vysvětluje, jak si děti osvojují jazyk ještě před tím, než začnou mluvit, kdy je dobré začít s výukou cizího jazyka i proč biflování slovíček nefunguje. „Nejlepší je učit se další jazyk, jako by to byl náš mateřský. Jako bychom byli ještě u maminky v břiše,“ říká v Blízkých setkáních na Dvojce.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Navazují generace satiriků na sebe, nebo se vůči sobě vymezují? Rozumí navzájem svému humoru? Jaké jsou ikony generací a existují vůbec ještě nějaké? Je hlavním účelem satiry někoho naštvat? A je lepší se prosadit se satirou ve veřejných médiích, nebo využít bezbřehých možností internetu? Odpovědi hledají Ondřej Cihlář a Petr Prokop se zástupci dvou různých generací spjatých se satirou – televizním a filmovým producentem Čestmírem Kopeckým a youtuberem Janem Špačkem.

Už spousta chytrých lidí řekla i napsala, že člověk je emoční tvor, který občas použije rozum - namísto té iluze a sebeklamu, že jsme rozumní tvorové, kteří občas podléhají iluzím.Na základě několik setkání a debat jsem se rozhodl, že tento monohovor věnuji tomu, jak přemýšlím o současném světovém „období změn“ a ke komu „bych se přidal.“ Podobně jako u všech ostatních monohovorů, ani tentokrát netvrdím, že mám pravdu, ale nabízím své myšlenkové pochody k debatě a polemice - myslím, že právě debata a polemika nás všechny vede k lepším a utříděnějším názorům.Support the show

Západ už není, co býval. Mluví se o návratu ke hře mocností, kdy ti ekonomicky či vojensky nejsilnější porcovali svět. Po éře Pax Americana s převahou Spojených států přichází mezidobí, kdy Amerika již není dominantní, Čína ještě není a Rusko nikdy nebylo a nebude, avšak je majitelem atomových zbraní ničivé síly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nie všetci kňazi prijali víziu pápeža Františka, hovorí v rozhovore najvyšší predstaviteľ katolíckej cirkvi na Slovensku - košický arcibiskup a predseda Konferencie biskupov Slovenska Bernard Bober. Podľa neho by pápež František potreboval ďalších 12 rokov pontifikátu, aby presadil svoje vízie aj do praxe. Od konkláve však očakáva skôr pokračovateľa Františkovej línie. Marián Kuffa podľa neho robí dobrú robotu a s dedičstvom Slovenského štátu by sa mali vysporiadať historici.V podcaste s arcibiskupom a predsedom KBS Bernardom Boberom sa dozviete:– čo je odkaz pápeža Františka;– že keby pápež žil dlhšie, zmenil by viac;– že pápež František spájal minulosť s prítomnosťou a konzervatívcov s liberálmi;– ako bojoval proti nedotknuteľnosti cirkevných hodnostárov;– že bojovný štýl niektorých ľudí v cirkvi vychádza ešte zo spomienok na totalitnú represiu;– ako sa mu zastavuje rozum, keď niekto o pápežovi píše, že je satan alebo antikrist;– že konkláve bude zrejme pokračovať v línií doterajšieho pápeža;– či pápežova synoda bola o demokratizácii cirkvi a diskusii s veriacimi;– že nie všetci kňazi prijali Františkovu demokratizáciu cirkvi;– či je možné v kostole diskutovať s kňazom, s ktorými veriaci nesúhlasia;– že slovenskí veriaci píšu anonymy na kňazov;– že ak konkláve vyberie staršieho kandidáta, bude skôr kompromisný a na kratší čas;– ktorý príbeh z nedávnej cirkevnej histórie svedčí o tom, že aj krátkodobý pápež môže byť revolucionár;– ako sa slovenská cirkev vysporiadala s vojnovým Slovenským štátom a Jozefom Tisom.

Bachovy pašije, zhudebněné vyprávění o utrpení a smrti Ježíše, zazní o velikonočních svátcích v kostele svatých Šimona a Judy za přítomnosti velké loutky Krista. Proč se nepohybuje jako jiné loutky? Jak režisér představení přemýšlel o tom, jak nechat příběh rozeznít? A jak získal český text oratoria? „Nejde o to udělat z pašijového příběhu velikonoční divadlo. Jde o to přeložit příběh tak, aby mu člověk rozuměl a mohl si z toho do sebe něco vzít,“ říká výtvarník Matěj Forman.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Znáte výrazy jako Ohio, Skibidi, maldit nebo LIGMA? Nebojte, ještě nedávno jsem na tom byl stejně. Pojďme si společně rozebrat slang nejmladší generace Alpha — i pro nás boomery a mileniály.

Mobilní telefon se už dávno stal nedílnou součástí našich životů. Je to dobrý pomocník, může se však snadno stát, že se stane také cílem útoku na naši osobu, na naše peníze, které jím v bance ovládáme, na naše sociální sítě i další citlivá data. Jak tomu zabránit? Existují programy, které to umí, ale musíme se také spolehnout sami na sebe.

Anglicky tak nějak rozumíte, ale jakmile se vás někdo zeptá a máte promluvit, zamrznete?

Když v únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, stahovali se západní novináři do bezpečnějších částí země. V Charkově u ruských hranic zůstal jediný západní televizní štáb - čeští novináři Darja Stomatová a Ján Schürger. „Lidi byli strašně rádi, že tam jsme. Pomáhali nám, chtěli, aby lidi na Západě měli informace,“ vypráví v podcastu Mediální cirkus válečná zpravodajka České televize Dajra Stomatová, která se svými vstupy z války proslavila.Stomatové bylo tehdy navíc pouhých 30 let a za sebou měla pouze jednu velkou zahraniční zkušenost. A sice reportování z Běloruska během masivních protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám ve prospěch diktátora Alexandra Lukašenka, kde byla poprvé právě s kamaramanem Jánem Schürgerem. I ty byly vyhrocené, masivně při nich totiž zatýkala běloruská tajná policie.„Pamatuju si na okamžik, kdy jsme byli na náměstí v Minsku, bylo tam strašně moc lidí, velký dav, byla tam policie a Honza mi tehdy říkal: Když se ten dav pohne, tak hlavně buď u zdi a někam nelez, nebuď mezi těmi lidmi, nenech se strhnout. To byly takové moje první rady od Honzy, kdy potom jsem to využívala na jiných cestách,“ vypráví Darja.Na Ukrajině před invazí natáčela napjatou atmosféru v zemi a začátek války ji a  kameramana Jána Schürgera zastihl právě v Charkově. „Samozřejmě jsem se bál, ale člověk musí uvažovat velmi racionálně a my jsme vlastně zůstali na místě proto, abychom byli v bezpečí, protože vždycky nejnebezpečnější situace nastávají, když někam člověk přijíždí nebo odjíždí,“ říká Schürger.Z Ukrajiny reportovali pro televizní stanici CNN Prima News a díky tomu, že stali poslední západním štábem na místě, dokonce vstupovali do živého vysílání americké CNN. „Říkali jsme si, že zůstaneme, dokud budeme schopni vysílat živé vstupy, na tom jsme vlastně postavili celé to začáteční reportování,“ vzpomíná Stomatová, která je dnes spolu se Schürgerem v redakci České televize.Válečná novinařina patří mezi nejrizikovější odvětví žurnalistiky. Stomatová navíc vysílá přímo z fronty. I proto se musí řídit mnoha pravidly - hlásit nadřízeným i blízkým přesné místo pobytu, být s nimi v kontaktu, být označená, nosit vestu nebo helmu. Jeden druhému také musí být schopen poskytnout první pomoc. Na Ukrajině se ostatně dostali s kameramanem i pod palbu.„Potom jsou pravidla, jako že Darja musí umět ošetřit mě, kdyby se mi něco stalo. Musí vědět, komu má zavolat a máme určité postupy: máme kamarády, kteří jsou tady v Čechách, který o sobě nevědí, ale kdyby byl nějaký problém, tak vědí naši lokaci, zburcují určitý lidi, aby se nastartoval mechanismus naší záchrany,“ popisuje další z regulí Schürger. Oba také mají dohodu, že pokud jeden na nějaké místo nechce jet, tak se nejede. Říkají tomu právo veta.„Byly i případy, kdy jsme odmítli jet na frontu nebo tam, kam nám nabízeli. Několik týdnů před pádem Avdijivky v Doněcké oblasti nám jedna z brigád nabídla, že by nás dostala na poslední místo, které ještě drželo obranu Avdijivky. Popisovali nám, že bychom jeli v noci, přijeli bychom k továrně, tam bychom byli v malém krytu. My jsme se s Honzou rozhodovali, jestli ano nebo ne. Vždycky je to o tom, co z toho dostaneme, jakou dostaneme informaci, jaký dostaneme obrázek versus to riziko, které budeme podstupovat,“ říká Darja Stomatová. Cestu nakonec odmítli a na konvoj pak zaútočili Rusové.Strach a zloSamotná Stomatová má k východu blízko. Pochází z Kazachstánu a mluví plynně rusky. Kameraman Schürger má zase řadu zkušeností z konfliktních oblastí - natáčel začátek občanské války v Sýrii v roce 2012 ale třeba i demonstrace na ukrajinském Majdanu v roce 2014. Právě Schürger má při cestách do válečných a konfliktních zón na starosti bezpečnost celého týmu. „Několikrát se nás lidi ptali, co nás na válce přitahuje. Válka, válka je droga. Je to něco v nás. Myslím si, že evolučně naše tělo je nastavené, že prostě ve válce se probudí smysly, je to opojné, ale zároveň to bere zdravý rozum. Válka je totální zlo a to zlo se projevuje právě v umírání. A je úplně jedno, jestli to je jedna nebo druhá strana, obě dvě strany platí vysokou daň. A to by si měli opravdu všichni uvědomovat a hlavně politici,“ dodal Schürger.--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V novém dokumentárním seriálu České televize se Dan Bárta sžívá s biorytmem včel, stopuje invazní druhy, vlky i příklady dobré praxe, kterou člověk krajině přispívá. „Jednak bychom viděli něco, co funguje, jednak si myslím, že hlubinně psychologicky je každý z nás nastavený tak, že pokud prochází krajinou, která kvete, žije a je šťavnatá, tak se cítí dobře,“ popisuje zpěvák vytváření oáz divočiny. Jak si představuje ideální správu krajiny? A jak vnímá svou roli v síti života?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední týdny to vypadalo, že se sociální demokracie chystá spáchat nejen společenskou a nejen politickou sebevraždu. Po svém nástupu do čela SOCDEM se bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová nechala slyšet, že by ráda vytvořila širokou levicovou frontu, podobnou francouzské Nové lidové frontě.

In this podcast episode, Greg Marchildon interviews Molly P. Rozum, the author of Grasslands Grown: Creating Place on the U.S. Northern Plains and Canadian Prairies. This book was jointly published by the University of Nebraska Press and the University of Manitoba Press in 2021. Molly Rozum is currently the Ronald R. Nelson Chair of Great Plains and South Dakota History at the University of South Dakota. She received her PhD in history from the University of North Carolina at Chapel Hill and has worked on the history of this transnational region throughout her career. Although she grew up and was educated in the United States, she has spent time in Canada as a visiting professor and researcher. In this book, Rozum explores how the northern grasslands in North America were perceived by second and third generations of those who settled in the region to live, work, farm and ranch, including their relationship with the Indigenous peoples. If you like our work, please consider supporting it: bit.ly/support_WTY. Your support contributes to the Champlain Society's mission of opening new windows to directly explore and experience Canada's past.

Herec Ján Jackuliak je pevnou součástí české televizní tvorby. Kromě úspěšných seriálů Vyprávěj nebo Král Šumavy má na kontě i filmy s velkými tématy jako třeba Masaryk. V jeho repertoáru nechybí ani pohádky. Nejčerstvěji nová Zlatovláska. Jak se mu natáčelo se zvířaty? Co všechno by on sám by podstoupil pro dobytí ženy? A které momenty ve svém životě by označil za pohádkové? Poslechněte si Blízká setkání z Radiocafé Vinohradská 12 i s nečekanou návštěvou herce Tomáše Webera.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rezistentní bakterie, jednu z hlavních hrozeb tohoto století, krmí mimo jiné zemědělský průmysl, v němž se vyjma Evropy antibiotika používají pro podporu růstu drůbeže. Na nevyléčitelné choroby zadělává i nadužívání postřiků proti plísním. „Lobby je tak obrovské, že prakticky nemáme šanci to osvětou nějak zlomit,“ poukazuje Václava Adámková, primářka Klinická mikrobiologie a Antibiotického centra ve VFN v Praze. Proč rezistence bakterií vzrostla za covidu-19?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rezistentní bakterie, jednu z hlavních hrozeb tohoto století, krmí mimo jiné zemědělský průmysl, v němž se vyjma Evropy antibiotika používají pro podporu růstu drůbeže. Na nevyléčitelné choroby zadělává i nadužívání postřiků proti plísním. „Lobby je tak obrovské, že prakticky nemáme šanci to osvětou nějak zlomit,“ poukazuje Václava Adámková, primářka Klinická mikrobiologie a Antibiotického centra ve VFN v Praze. Proč rezistence bakterií vzrostla za covidu-19?