Podcasts about dosud

Solární trh od začátku roku zažil několik šoků - nejdříve růst cen solárních panelů z Číny, poté omezení dotační podpory z programu Nová zelená úsporám. Krize se už netýká jen instalačních firem, ale celého dodavatelského řetězce, včetně distributorů a výrobců. Firmu Raylyst Solar, která soláry, baterie a další zařízení ve velkém nakupuje v zahraničí a pak prodává v Česku, tato situace nijak zásadně nezasáhla, i protože se orientuje spíš na dodávky firmám a organizacím. Ten totiž na rozdíl od domácností roste. Dotace z programu Nová zelená úsporám mají nově nahradit bezúročné úvěry na energetické renovace, včetně fotovoltaik. Podle společnosti jsou masivní dotace z minulých let něco, co se jen tak vrátit nemusí, a život bez dotací bude nový standard. „Zejména letošní rok bude změnou hodně poznamenaný, protože se bavíme o něčem, co mění spotřebitelské chování. Dosud bylo standardem počkat si ty dva až tři měsíce, než se doplní budget, ze kterého se čerpají dotace. Ale novým standardem je, že se možná už nebude doplňovat,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys manažer Raylyst Solar Michal Petřek. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

S investicí za zhruba třicet milionů korun původně samospráva nepočítala. Důvodem je, že škole přibyly během posledních měsíců desítky nových žáků.

„NATO je především obranným spolkem členských zemí. Není aliancí, která automaticky bude pomáhat při válkách vedených mimo teritorium aliance,“ uvedl prezident Pavel ke kritice šéfa Bílého domu Trumpa, podle kterého NATO selhalo. Prezident Spojených států se tak opakovaně vyjádřil v souvislosti s americko-izraelskou válkou s Íránem. Aliance podle něj neprošla testem, když její členské státy neudělali nic, aby USA ve válce pomohly. Její zahájení s nimi ale ani nekonzultoval. Podle české hlavy státu Trumpův postoj není mírně řečeno fér. "NATO je postaveno na dvou základních pilířích. Principu odrazení jakéhokoliv protivníka od násilné akce proti kterémukoliv z členských států. A tím druhým je efektivní obrana. Dosud aliance na těchto pilířích stavěla a princip odrazování fungoval, “ upozornil prezident Petr Pavel ve speciální debatě Ptám se já na Právnické fakultě UK v Praze ve středu 8. dubna."V okamžiku, kdy začneme zpochybňovat alianci jako jednotný celek připravený konat společně a velice rozhodně, pak se samozřejmě její role ztrácí, “ dodal Pavel s tím, že „Trump pro snížení důvěryhodnosti aliance udělal za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za mnoho let.“K hodnocení příměří ve válečném konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem je podle české hlavy státu ještě brzy. „Myslím, že si budeme muset počkat na konkrétní výsledky, jestli těch 14 dní opravdu přinese mírovou dohodu, jestli dojde k naplnění toho desetibodového plánu, jestli skutečně po tu dobu nebude obnovena bojová činnost, ať už v Libanonu nebo v Íránu. A pak teprve můžeme hodnotit. Otázkou bude, čeho jsme tím vlastně dosáhli,“ řekl Pavel, který byl hostem speciálu Ptám se já společně s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „To, co žijeme, jsou bezprecedentní časy. Začalo to daleko dříve než útokem na Írán. Ještě si pamatuji dobu, i během výkonu mého mandátu, kdy mezinárodní právo a apelování k dodržování mezinárodního práva nebylo jen rétorické cvičení. Doufám, že je to etapa a ne nový normál, i když se to tak teď nezdá,“ reagovala Čaputová. Spor o cestu na summitPavel ve speciálu Ptám se já na Právnické fakultě UK také komentoval své rozhodnutí, že v souladu se svým ústavním postavením hodlá stát počátkem července v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Ve středu to oznámil v dopisu adresovaném premiérovi Babišovi. Představitelé vlády již dříve oznámili, že s účastí prezidenta na summitu nepočítají a Česko bude v Ankaře reprezentovat pouze premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka.„Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo to rozhodnutí zprocesuje. Vláda rozhodnutí prezidenta bere na vědomí a udělá vše pro to, aby mohl jet,“ řekl Pavel. Dodal, že proto premiéra Babiše dopisem informoval o svém rozhodnutí jet v čele delegace. „Očekávám, že pan ministr pochopí, jaká je jeho ústavní role a splní to, co mu řekne  premiér,“ dodal prezident.Zuzana Čaputová během svého mandátu zažila pět slovenských vlád. „S tou poslední (vládou Roberta Fica) to bylo několik intenzivních měsíců, ale nebylo to spojené se zpochybňováním mých pravomocí,“ upozornila. „Je velmi důležité, aby i přes rozdílné pohledy na věc, dva lidé povýšili to, proč tam jsou. A to je služba veřejnosti.“  Jak se mění Česko s další vládou Andreje Babiše? Jdeme už definitivně slovenskou cestou? Jak to bude s muniční iniciativou? A co čeká Ruskem napadenou Ukrajinu, která nyní se ocitla ve stínu války na Blízkém východě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Máte rádi staré fotografie a milujete Šumavu? Pokud ano, neměla by vaší pozornosti ujít rozsáhlá výstava v Regionálním muzeu v Českém Krumlově. Nabízí reprezentativní výběr z tvorby legendárních krumlovských fotografů Josefa a Františka Seidelových, kteří jsou označováni jako věrní kronikáři zaniklé Šumavy.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třiašedesátiletý Petr Večerka z Klimkovic se na svou první cestu do Santiaga de Compostela vypravil v roce 2024. Svatojakubskou pouť do španělské Galicie nešel sám. Společnost mu dělala dcera Kateřina.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třiašedesátiletý Petr Večerka z Klimkovic se na svou první cestu do Santiaga de Compostela vypravil v roce 2024. Svatojakubskou pouť do španělské Galicie nešel sám. Společnost mu dělala dcera Kateřina.

Provozovatelé online komunikačních služeb ztratí možnost dobrovolně skenovat konverzace uživatelů na přítomnost dětské pornografie. Zástupci Europarlamentu a Rady Evropské unie se neshodli na znění výjimky z nařízení na ochranu osobních údajů, která hledání takových materiálů umožňovala. Dosud platná výjimka Chat Control 1.0 platí jen do 3. dubna 2026. „Nikdo není spokojen se současným stavem,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Provozovatelé online komunikačních služeb ztratí možnost dobrovolně skenovat konverzace uživatelů na přítomnost dětské pornografie. Zástupci Europarlamentu a Rady Evropské unie se neshodli na znění výjimky z nařízení na ochranu osobních údajů, která hledání takových materiálů umožňovala. Dosud platná výjimka Chat Control 1.0 platí jen do 3. dubna 2026. „Nikdo není spokojen se současným stavem,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slibovice nejsou jediným velkochovem, kde se letos nákaza rozšířila. Dosud se letos zlikvidovalo šest velkochovů, ve kterých bylo 70 tisíc kachen a asi 236 tisíc slepic.

Od Velikonoc, kdy na hradech a zámcích začíná turistická sezona, budou v celoročně otevřených Zákupech nově zpřístupněné tří místnosti v prvním patře zámku, v nichž se prohlídky zatím nikdy nekonaly. Dosud sloužily jako depozitáře.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.

„Mateřská škola je povinna nám poskytnout pedagogické diagnostikování. Je otázka, jak důsledná ta zpráva o dítěti bude,“ popisuje Ilona Rohánková, zástupkyně ředitelky olomoucké základní školy.

Dosud nejrozsáhlejší povolební analýza šesti výzkumných agentur ukazuje, že o výsledku sněmovních voleb nerozhodli stabilní voliči, ale hlavně ti nerozhodní, často až v posledních dnech kampaně. „Stále více pozorujeme velkou nejistotu, jak se voliči zachovají,“ upozorňuje politolog Jakub Bakule. Kdo a proč volil? Jakou roli sehrály generační rozdíly, motivace i kroužkování? A co z toho plyne pro další politickou soutěž?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voliči nové vlády by koukali: do muniční iniciativy pro Ukrajinu má přijít dokonce víc peněz než nyní. Má to ale háček, který Česko v Evropě postaví do opravdu zvláštního světla. Premiér Babiš taky poslal do Bruselu dopis, v němž navrhuje, jak „nakopnout“ ekonomiku. Některé nápady hodně ovlivnili lobbisti – a to ty lepší. Kdo může stát za myšlenkami, které naopak smysl nedávají? A proč premiér na summit NATO dost možná jet nechce, i když ho do toho tlačí Petr Macinka? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Vstupuje na Dvojku do pořadu Vypravěči a sama přiznává, že je to pro ni velká změna. „Vašek Kopta mi volal v létě, dal mi čas na rozmyšlenou, a čím déle jsem o tom přemýšlela, tím víc mi bylo jasné, že tuhle spolupráci nemůžu odmítnout,“ říká Daniela Brzobohatá v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Dosud ale byla zvyklá na úplně jiný rytmus práce. „Léta jsem se živila jako moderátorka politických pořadů, takže se do role vypravěče teprve vciťuji.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolem ultrazpracovaných potravin je v poslední době velké rušno. Před časem je vědci z Harvardu spojili s nárůstem rakoviny tlustého střeva u mladých, nyní je magazín Lancet označil za globální hrozbu. „Přibývá studií, které ukazují shodným směrem k průšvihu,“ říká epidemioložka veřejného zdraví Eliška Selinger. Vědci zjišťují, že totiž nejde „jen“ o špatné nutriční složení těchto potravin, ale že nemoci způsobuje i samotné zpracování.  Objevují se i náznaky, že škodit mohou i éčka, která jsou dosud vnímána jako bezpečná. „Testovací systémy úplně tak moc neřeší kombinace a mluví se o koktejlovém efektu aditiv,“ dodává Selinger v Longevity podcastu Hospodářských novin. Ten přináší nejnovější informace o tom, která éčka jsou nyní v hledáčku odborníků, jaké zdravotní komplikace ultrazpracované potraviny způsobují, i podrobný návod, jak je vlastně poznat. 

Dosud montéři kontrolovali vedení pochůzkově – během pracovní doby procházeli vytyčený úsek a sledovali vedení dalekohledem. Jejich práce teď bude díky dronům efektivnější.

Technici firmy Garaventa Doppelmayer ve švýcarském Oltenu dokončili práce na karoserii nových vozů pro pražskou lanovou dráhu na Petřín. Do továrny přijela ladit detaily i designérka vozů Anna Marešová. Vozy budou hotové v dubnu a pak se přesunou do Prahy. Ve Švýcarsku natáčel kolega Jaroslav Mareš.

Pohádkový kalendář, Moje obří strašilka, Houbové pohádky, Stromové pohádky, Bylinková víla nebo Bydlí u nás strašidlo – pokud máte děti, tak je pravděpodobné, že i ve vaší knihovně najdete knihy Jany Burešové. Dosud jich napsala 15. Jsou plné fantazie a barev. Nenásilnou formou učí děti poznávat naši přírodu.

Překážkou ustavení vlády pod taktovkou předsedy hnutí ANO zůstává konflikt zájmů ohledně dotací Agrofertu. „Je logické, že prezident vyčkává a že má smysl tuto věc intenzivněji řešit až v okamžiku, kdy se vládní koalice zformovala, dohodla na programu, rozdělení postů ve vládě a ve sněmovně,“ říká komentátor Petr Hartman. Co čekat od vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů? Jakou budoucnost si pro Česko představuje? Jaké jsou její vize, jaké reformy slibuje a kde na to vezme peníze?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Překážkou ustavení vlády pod taktovkou předsedy hnutí ANO zůstává konflikt zájmů ohledně dotací Agrofertu. „Je logické, že prezident vyčkává a že má smysl tuto věc intenzivněji řešit až v okamžiku, kdy se vládní koalice zformovala, dohodla na programu, rozdělení postů ve vládě a ve sněmovně,“ říká komentátor Petr Hartman. Co čekat od vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů? Jakou budoucnost si pro Česko představuje? Jaké jsou její vize, jaké reformy slibuje a kde na to vezme peníze?

„Máme spoustu dotazů od občanů, kdy už si budou moci rezervovat dobové místo nebo místo v kolumbáriu. Je vidět, že zájem jistě bude,“ přibližuje místostarostka Ostravy-Poruby Petra Brodová z ANO.

Zástupci energetických kolosů se spojili a vytvořili nový Svaz energetiky České republiky. V jeho vedení sedí zástupci ČEZ, E. on, EPH, Innogy, PRE nebo Sev.en. Jeho cílem je mít lepší „páku“ na vládu při prosazování kroků, které česká energetika nutně potřebuje. „Dosud jsme měli hodně zástupců energetiky v různých svazích, ale spíš jsme viděli roztříštěnost. Sladit návrhy od jednotlivých svazů tak bylo někdy velmi komplikované – hlavně v době přípravy zákonů. Teď bude jedna platforma a vše by mělo být daleko pružnější směrem k ministerstvům,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks Martin Durčák, který je členem představenstva nového svazu a který šéfuje přenosové soustavě ČEPS. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Zástupci energetických kolosů se spojili a vytvořili nový Svaz energetiky České republiky. V jeho vedení sedí zástupci ČEZ, E. on, EPH, Innogy, PRE nebo Sev.en. Jeho cílem je mít lepší „páku“ na vládu při prosazování kroků, které česká energetika nutně potřebuje. „Dosud jsme měli hodně zástupců energetiky v různých svazích, ale spíš jsme viděli roztříštěnost. Sladit návrhy od jednotlivých svazů tak bylo někdy velmi komplikované – hlavně v době přípravy zákonů. Teď bude jedna platforma a vše by mělo být daleko pružnější směrem k ministerstvům,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks Martin Durčák, který je členem představenstva nového svazu a který šéfuje přenosové soustavě ČEPS. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kompostér má kapacitu 27 kilogramů bioodpadu za den. Díky speciální technologii a mikroorganismům se odpad promění v tmavý a sypký substrát.

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Britskou tajnou službu MI6 povede poprvé za 116 let její existence žena. Postava Bondovy šéfové „M“ tak přestane být jen románovou fikcí. Na pozici šéfa britské tajné služby, který je ve skutečnosti podle prvního ředitele Mansfielda Cumminga označován iniciálou „C“, by měla na podzim nastoupit Blaise Metreweliová. Píše o tom server britské veřejnoprávní stanice BBC.

Britskou tajnou službu MI6 povede poprvé za 116 let její existence žena. Postava Bondovy šéfové „M“ tak přestane být jen románovou fikcí. Na pozici šéfa britské tajné služby, který je ve skutečnosti podle prvního ředitele Mansfielda Cumminga označován iniciálou „C“, by měla na podzim nastoupit Blaise Metreweliová. Píše o tom server britské veřejnoprávní stanice BBC.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Markem Švehlou

Dosud přijatá opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky jsou podle zemědělců nedostačující. Agrární komora vyzvala vládu, aby spustila kontroly všech aut přijíždějících ze Slovenska. „Opatření se musí zpřísnit, protože pro české zemědělství by zavlečení této brutální choroby znamenalo vlastně kolaps celé živočišné výroby. Ceny všech druhů mas by šly prudce nahoru, to si ani představit neumíme,“ přidává se ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.

Dosud přijatá opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky jsou podle zemědělců nedostačující. Agrární komora vyzvala vládu, aby spustila kontroly všech aut přijíždějících ze Slovenska. „Opatření se musí zpřísnit, protože pro české zemědělství by zavlečení této brutální choroby znamenalo vlastně kolaps celé živočišné výroby. Ceny všech druhů mas by šly prudce nahoru, to si ani představit neumíme,“ přidává se ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkum kvasinkové infekce u pacientů s autoimunitní chorobou v odlehlých koutech Evropy přinesl výjimečné výsledky. „Objevili jsme nový typ buněk, které jsou zodpovědné za regulaci kvasinkové infekce,“ říká imunolog Jan Dobeš, za invenci oceněný jako Česká hlava. Může další výzkum těchto imunitních buněk do budoucna položit základy pro nahrazení nadužívaných antibiotik? A jaká konkrétní vada u zkoumaných pacientů způsobila, že nebyli schopni s kvasinkovou infekcí bojovat?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkum kvasinkové infekce u pacientů s autoimunitní chorobou v odlehlých koutech Evropy přinesl výjimečné výsledky. „Objevili jsme nový typ buněk, které jsou zodpovědné za regulaci kvasinkové infekce,“ říká imunolog Jan Dobeš, za invenci oceněný jako Česká hlava. Může další výzkum těchto imunitních buněk do budoucna položit základy pro nahrazení nadužívaných antibiotik? A jaká konkrétní vada u zkoumaných pacientů způsobila, že nebyli schopni s kvasinkovou infekcí bojovat?

Hřbitov v Konici na Prostějovsku se dočká rekonstrukce. Investici do něj plánuje vedení města. Potřeba je podle něj například srovnat cesty mezi hroby, vysázet nové keře a stromy nebo pořídit lavičky.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Uplynulý rok bude zřejmě rokem, kdy Češi objevili Polsko. Dosud se na tu velkou zemi dívali vesměs s despektem, pokud tam jeli jako turisté, tak jen do Krakova a Vratislavi, a to ještě jen na den, dva.

Oblíbené mobilní kluziště v centru Prostějova by už brzy mohlo vlastnit město. Dosud si ho každoročně pronajímá. V rozpočtu na příští rok zastupitelé schválili na nákup ledové plochy částku sedm milionů korun. Podle vedení města se koupě vyplatí, konstrukci by navíc Prostějované mohli využívat i v létě k pořádání nejrůznějších turnajů.

Pokud nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče. Čekací lhůty jako ve Velké Británii a operace v lacinějších zahraničních zemích, varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Veřejné zdravotnictví přestává zvládat. Náklady na péči převyšují vybrané pojistné. Čekací lhůty na důležitá vyšetření či operace se počítají nezřídka na měsíce. A část lékařů si nechá od pacientů platit „bokem“ mimo pojišťovny.„Na to, jaké do něj jdou peníze, vykazuje české zdravotnictví úžasné výsledky. Mnoho podstatně bohatších vyspělých zemí nám českou péči závidí,“ podotýká na úvod Jana Matesová. Pokud však nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče, varuje a jako odstrašující příklad dává Velkou Británii.„Už přinejmenším druhé desetiletí tam vypravují velká letadla pacientů, kteří letí na operaci třeba do Řecka. Nutnou dobu strávíte na lůžku v Řecku, pak vás zase jiné letadlo vypravované národním zdravotním systémem dopraví zpátky do Británie a jdete si lehnout do postele. Tohle nás může čekat,“ popisuje v podcastu Ve vatě.Kdo ve Velké Británii spoléhá na péči hrazenou z veřejného pojištění, na ošetření si počká, a to velmi dlouho. „Na opravu zubního kazu dítě v Británii čeká až pět let. Když máte angínu, tak průměrná čekací lhůta na praktika jsou tři týdny,“ líčí Matesová.Kdo si to může dovolit, platí si soukromé zdravotní pojištění. Zbytek je odkázán na horší a pomalejší služby veřejného systému nebo pomoc různých veřejných spolků a neziskovek. „Systém zdravotní péče ve Spojeném království je docela pravděpodobný scénář, co budeme mít u nás za dvacet třicet let,“ popisuje ekonomka v podcastu, co se stane, pokud se systém nezmění.Válek chce zavést soukromé pojištěníTaké tuzemský ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce v Česku zavést komerční zdravotní pojištění.„Jestli tohle bude umožněno v České republice, zatím je proti tomu veliký odpor i mezi některými politickými stranami, tak o tom určitě uvažujte. Hlavně s nějakým předstihem, než na vás dolehnou zdravotní potíže. Když se začnete pojišťovat ve věku 60 let, tak už to pojistné bude drahé,“ doporučuje Jana Matesová, jak se zajistit v „děravém“ systému.Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, za 10 let se náklady více než zdvojnásobily. Zdravotní pojištění si odvádí 4,5 milionu lidí, zatímco za více než šest milionů (děti, důchodci, matky na rodičovské, nezaměstnaní) hradí pojištění stát.Systém však nelícuje. „Současný příspěvek státu je 2 085 Kč na pojištěnce. V letošním roce 25 000 na člověka ročně, ale průměrný náklad na léčbu jednoho pacienta je 55 000, zbytek se tedy musí doplatit rozdělením od těch ostatních, kteří platí zdravotní pojištění, anebo z jiných kapitol státního rozpočtu,“ vysvětluje Jana Matesová.Za registraci tisícovku, ale regulační poplatek vadíDalší výzva celého systému je personální, dodává ekonomka. „Dosud bylo zdravotnictví dotované přesčasovou prací lékařů a zhruba do roku 2016 až 2017 i sestřiček. Ti to drželi, ale nová mladá generace lékařů už není ochotná pracovat za normální úvazek jakkoliv dlouho a ani za platby přesčasů není ochotná pracovat 100 hodin týdně.“Ekonomové se shodují, že je potřeba do systému dostat více peněz ze soukromých zdrojů. Peníze poplatníků tečou doktorům napřímo už nyní, bez pojišťovny. „Soukromé peníze tam plynou už teď, ale neplynou tam transparentně. Lidé třeba hledají ambulantního specialistu nebo praktika. A najdou v okolí jedině takového, který řekne, že vstupní prohlídka je za tisíc korun nebo za dva tisíce. Začínalo to kdysi u gynekologů, dnes je to u kdekoho,“ všímá si Matesová.Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, z toho 131 tisíc dětí. Za registraci platí podle průzkumu zhruba každý třetí pacient.Minimem pro vylepšení bilance zdravotnictví by podle ekonomky bylo obnovení regulačního poplatku v ordinacích. „Regulačním poplatek by teď byl třeba 70 až 80 Kč, tedy zhruba dva a půl lahváče desítky. Pokud na to strany, které tvrdí, že zastupují sociálně slabší část voličů, nepřistoupí, budou sociálně slabší proti sobě. Ti bohatší se zařídí sami,“ říká Jana Matesová v podcastu.Za léky platíme pakatelNevyhnutelné bude podle ní i navýšení spoluúčasti u léků. Tu máme zastropovanou u osob nad 70 let na 500 korunách. Ti, kteří v tomto kalendářním roce dosáhnou aspoň 65 a všichni invalidé, ji mají zastropovanou na tisíci korunách. A všichni ostatní mají strop na pěti tisících.Reformovat zaslouží i neefektivní systém nemocnic. „Moderní přístroje na diagnostiku jsou obrovsky drahé. Gama nůž, radiologické ultrazvuky, cétéčka nemůžete mít v každé nemocnici. Ale tam, kde jsou, by měly jet sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Ležící pacienti tam jedou v noci nebo je tam navážejí sanitky z domů s pečovatelskou službou,“ navrhuje Jana Matesová.Zeštíhlení počtu nemocnic by podle ekonomky zlepšilo i kvalitu péče. „Lékař, který vykoná šest operací určitého typu za rok, prostě není lékař, ke kterému byste s důvěrou šli. Vy chcete k někomu, kdo jich udělá ročně třeba padesát.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dneškem uběhlo od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy půl roku. Dosud policie detaily svého zákroku prezentovala jen na tiskových konferencích, ve čtvrtek ale veřejnost dostala možnost sledovat online přenos ze sněmovního bezpečnostního výboru, kde zástupci policie celý den čelili dotazům poslanců. Co nového jsme se dozvěděli? A kde policie udělala chybu? Ptáme se redaktorek Deníku N Elišky Hradilkové Bártové a Ludmily Blažkové.

Dva týdny před volbami do Evropského parlamentu je pravděpodobné, že v něm bude možné provozovat podobnou „většinu“ jako dosud, tedy že převážná část legislativy bude schvalována díky dohodě mezi evropskými lidovci, socialisty a liberály.

Firma Apple končí s vývojem vlastních samořídících elektromobilů. S odvoláním na svědectví zaměstnanců firmy o tom napsala agentura Bloomberg. Oficiálně se Apple ke zprávám nevyjádřil. Dosud ani oficiálně nepotvrdil, že na vývoji aut pracuje.