Podcasts about dosud

Vstupuje na Dvojku do pořadu Vypravěči a sama přiznává, že je to pro ni velká změna. „Vašek Kopta mi volal v létě, dal mi čas na rozmyšlenou, a čím déle jsem o tom přemýšlela, tím víc mi bylo jasné, že tuhle spolupráci nemůžu odmítnout,“ říká Daniela Brzobohatá v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Dosud ale byla zvyklá na úplně jiný rytmus práce. „Léta jsem se živila jako moderátorka politických pořadů, takže se do role vypravěče teprve vciťuji.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolem ultrazpracovaných potravin je v poslední době velké rušno. Před časem je vědci z Harvardu spojili s nárůstem rakoviny tlustého střeva u mladých, nyní je magazín Lancet označil za globální hrozbu. „Přibývá studií, které ukazují shodným směrem k průšvihu,“ říká epidemioložka veřejného zdraví Eliška Selinger. Vědci zjišťují, že totiž nejde „jen“ o špatné nutriční složení těchto potravin, ale že nemoci způsobuje i samotné zpracování.  Objevují se i náznaky, že škodit mohou i éčka, která jsou dosud vnímána jako bezpečná. „Testovací systémy úplně tak moc neřeší kombinace a mluví se o koktejlovém efektu aditiv,“ dodává Selinger v Longevity podcastu Hospodářských novin. Ten přináší nejnovější informace o tom, která éčka jsou nyní v hledáčku odborníků, jaké zdravotní komplikace ultrazpracované potraviny způsobují, i podrobný návod, jak je vlastně poznat. 

Dosud montéři kontrolovali vedení pochůzkově – během pracovní doby procházeli vytyčený úsek a sledovali vedení dalekohledem. Jejich práce teď bude díky dronům efektivnější.

Technici firmy Garaventa Doppelmayer ve švýcarském Oltenu dokončili práce na karoserii nových vozů pro pražskou lanovou dráhu na Petřín. Do továrny přijela ladit detaily i designérka vozů Anna Marešová. Vozy budou hotové v dubnu a pak se přesunou do Prahy. Ve Švýcarsku natáčel kolega Jaroslav Mareš.

Pohádkový kalendář, Moje obří strašilka, Houbové pohádky, Stromové pohádky, Bylinková víla nebo Bydlí u nás strašidlo – pokud máte děti, tak je pravděpodobné, že i ve vaší knihovně najdete knihy Jany Burešové. Dosud jich napsala 15. Jsou plné fantazie a barev. Nenásilnou formou učí děti poznávat naši přírodu.

Překážkou ustavení vlády pod taktovkou předsedy hnutí ANO zůstává konflikt zájmů ohledně dotací Agrofertu. „Je logické, že prezident vyčkává a že má smysl tuto věc intenzivněji řešit až v okamžiku, kdy se vládní koalice zformovala, dohodla na programu, rozdělení postů ve vládě a ve sněmovně,“ říká komentátor Petr Hartman. Co čekat od vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů? Jakou budoucnost si pro Česko představuje? Jaké jsou její vize, jaké reformy slibuje a kde na to vezme peníze?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Překážkou ustavení vlády pod taktovkou předsedy hnutí ANO zůstává konflikt zájmů ohledně dotací Agrofertu. „Je logické, že prezident vyčkává a že má smysl tuto věc intenzivněji řešit až v okamžiku, kdy se vládní koalice zformovala, dohodla na programu, rozdělení postů ve vládě a ve sněmovně,“ říká komentátor Petr Hartman. Co čekat od vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů? Jakou budoucnost si pro Česko představuje? Jaké jsou její vize, jaké reformy slibuje a kde na to vezme peníze?

„Máme spoustu dotazů od občanů, kdy už si budou moci rezervovat dobové místo nebo místo v kolumbáriu. Je vidět, že zájem jistě bude,“ přibližuje místostarostka Ostravy-Poruby Petra Brodová z ANO.

Zástupci energetických kolosů se spojili a vytvořili nový Svaz energetiky České republiky. V jeho vedení sedí zástupci ČEZ, E. on, EPH, Innogy, PRE nebo Sev.en. Jeho cílem je mít lepší „páku“ na vládu při prosazování kroků, které česká energetika nutně potřebuje. „Dosud jsme měli hodně zástupců energetiky v různých svazích, ale spíš jsme viděli roztříštěnost. Sladit návrhy od jednotlivých svazů tak bylo někdy velmi komplikované – hlavně v době přípravy zákonů. Teď bude jedna platforma a vše by mělo být daleko pružnější směrem k ministerstvům,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks Martin Durčák, který je členem představenstva nového svazu a který šéfuje přenosové soustavě ČEPS. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kompostér má kapacitu 27 kilogramů bioodpadu za den. Díky speciální technologii a mikroorganismům se odpad promění v tmavý a sypký substrát.

Jednaosmdesátiletý výtvarník Jaroslav Domiter patří k ikonám ostravské výtvarné scény. Výstava jeho dosud nevystavených děl nazvaná Moje cesta, ke které ho vyzval novinář a básník Břetislav Uhlář, potrvá v galerii Jáma 10 do 7. září.

Jednaosmdesátiletý výtvarník Jaroslav Domiter patří k ikonám ostravské výtvarné scény. Výstava jeho dosud nevystavených děl nazvaná Moje cesta, ke které ho vyzval novinář a básník Břetislav Uhlář, potrvá v galerii Jáma 10 do 7. září.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V následujících dnech má podle mykologů přijít ta pravá houbařská sezona. Doposud totiž úroda v lesích lidem milujícím smaženici nebo houbový guláš příliš nepřála. Naopak radost měli milovníci borůvkových knedlíků.

Česká para hokejová reprezentace přivezla z posledních tří mistrovství světa bronzové medaile. Národnímu týmu se vyplácí sázka na mladé hráče, kteří se postupně zapojují do týmu. Díky rozvojovému kempu právě tento sport zlákal osmnáctiletého Theodora Pátka z Veltrus u Kralup. Na úvod rozhovoru, který s ním natočil reportér Pavel Petr, přibližuje nešťastný okamžik, kdy přišel o chodidlo.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Mají přijít investiční poradci o provize a mít jen fixní plat? „Pokud nemají žádnou fixní složku platu, je tam určitě přitažlivost produktů, které mají vysokou provizi. Klient je až na posledním místě,“ říká bankéř Tomáš Spurný. Investiční poradci by neměli být tolik závislí na provizích a měli by dostávat pevnou měsíční odměnu. Nově to požaduje Česká národní banka, zatímco sami investiční poradci se takovému výkladu evropské legislativy brání. Dosud trh funguje tak, že poradce prodá produkt, dostane provizi od firmy, která daný produkt vydává, a čím více prodá, tím více vydělá. To je podle ředitele Monety Money Bank Tomáše Spurného špatně, poradci mají mít mzdu a souhlasí tak s výkladem ČNB. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.ai Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Mají přijít investiční poradci o provize a mít jen fixní plat? „Pokud nemají žádnou fixní složku platu, je tam určitě přitažlivost produktů, které mají vysokou provizi. Klient je až na posledním místě,“ říká bankéř Tomáš Spurný.Investiční poradci by neměli být tolik závislí na provizích a měli by dostávat pevnou měsíční odměnu. Nově to požaduje Česká národní banka, zatímco sami investiční poradci se takovému výkladu evropské legislativy brání.Dosud trh funguje tak, že poradce prodá produkt, dostane provizi od firmy, která daný produkt vydává, a čím více prodá, tím více vydělá. To je podle ředitele Monety Money Bank Tomáše Spurného špatně, poradci mají mít mzdu a souhlasí tak s výkladem ČNB.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Britskou tajnou službu MI6 povede poprvé za 116 let její existence žena. Postava Bondovy šéfové „M“ tak přestane být jen románovou fikcí. Na pozici šéfa britské tajné služby, který je ve skutečnosti podle prvního ředitele Mansfielda Cumminga označován iniciálou „C“, by měla na podzim nastoupit Blaise Metreweliová. Píše o tom server britské veřejnoprávní stanice BBC.

Britskou tajnou službu MI6 povede poprvé za 116 let její existence žena. Postava Bondovy šéfové „M“ tak přestane být jen románovou fikcí. Na pozici šéfa britské tajné služby, který je ve skutečnosti podle prvního ředitele Mansfielda Cumminga označován iniciálou „C“, by měla na podzim nastoupit Blaise Metreweliová. Píše o tom server britské veřejnoprávní stanice BBC.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alexandr Vrtěl je ředitelem Odboru jízdního řádu ze Správy železnic. Na konstrukci jízdních řádů pracuje už od roku 1996 a dnes je šéfem týmu se sedmdesáti lidmi, z nichž se polovina zabývá tvorbou a projednáváním ročního jízdního řádu a polovina ad hoc žádostmi o trasy vlaků. Dosud vždy platilo, že jakmile se zveřejní finál jízdního řádu pro příští rok, začíná se pracovatna tom pro rok následující. To se ale v nejbližších letech změní. „Sestava jízdního řádu seprodlouží na pět let. Současný systém, kdy se dělá jízdní řád rok, se přežil. Dopravci podajížádosti osm měsíců před začátkem platnosti jízdního řádu, my pak máme zhruba dva měsícena to, abychom vytvořili návrh. Vzhledem k tomu, že mají dopravci často rozdílné potřeby amění koncepty, tak dva měsíce nestačí. Ten problém je celoevropský. Proto vznikl evropskýprojekt Timetable redesign,“ popisuje v podcastu Alexandr Vrtěl s tím, že se v dalších letech iu nás uvede do praxe takzvaným Nařízením o kapacitě. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Komunikační služba WhatsApp začíná poprvé ve své historii zobrazovat reklamy. Dosud se reklamní sdělení v aplikaci nezobrazovala, nově se uživatelé ale setkají s komerční propagací kanálů nebo s bannery přes celý displej. „Je to velká zpráva vzhledem k tomu, kolik lidí WhatsApp používá, jak hodně populární služba to je,“ upozorňuje v pravidelném pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Markem Švehlou

Dosud přijatá opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky jsou podle zemědělců nedostačující. Agrární komora vyzvala vládu, aby spustila kontroly všech aut přijíždějících ze Slovenska. „Opatření se musí zpřísnit, protože pro české zemědělství by zavlečení této brutální choroby znamenalo vlastně kolaps celé živočišné výroby. Ceny všech druhů mas by šly prudce nahoru, to si ani představit neumíme,“ přidává se ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.

Dosud přijatá opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky jsou podle zemědělců nedostačující. Agrární komora vyzvala vládu, aby spustila kontroly všech aut přijíždějících ze Slovenska. „Opatření se musí zpřísnit, protože pro české zemědělství by zavlečení této brutální choroby znamenalo vlastně kolaps celé živočišné výroby. Ceny všech druhů mas by šly prudce nahoru, to si ani představit neumíme,“ přidává se ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkum kvasinkové infekce u pacientů s autoimunitní chorobou v odlehlých koutech Evropy přinesl výjimečné výsledky. „Objevili jsme nový typ buněk, které jsou zodpovědné za regulaci kvasinkové infekce,“ říká imunolog Jan Dobeš, za invenci oceněný jako Česká hlava. Může další výzkum těchto imunitních buněk do budoucna položit základy pro nahrazení nadužívaných antibiotik? A jaká konkrétní vada u zkoumaných pacientů způsobila, že nebyli schopni s kvasinkovou infekcí bojovat?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkum kvasinkové infekce u pacientů s autoimunitní chorobou v odlehlých koutech Evropy přinesl výjimečné výsledky. „Objevili jsme nový typ buněk, které jsou zodpovědné za regulaci kvasinkové infekce,“ říká imunolog Jan Dobeš, za invenci oceněný jako Česká hlava. Může další výzkum těchto imunitních buněk do budoucna položit základy pro nahrazení nadužívaných antibiotik? A jaká konkrétní vada u zkoumaných pacientů způsobila, že nebyli schopni s kvasinkovou infekcí bojovat?

Hřbitov v Konici na Prostějovsku se dočká rekonstrukce. Investici do něj plánuje vedení města. Potřeba je podle něj například srovnat cesty mezi hroby, vysázet nové keře a stromy nebo pořídit lavičky.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Uplynulý rok bude zřejmě rokem, kdy Češi objevili Polsko. Dosud se na tu velkou zemi dívali vesměs s despektem, pokud tam jeli jako turisté, tak jen do Krakova a Vratislavi, a to ještě jen na den, dva.

Uplynulý rok bude zřejmě rokem, kdy Češi objevili Polsko. Dosud se na tu velkou zemi dívali vesměs s despektem, pokud tam jeli jako turisté, tak jen do Krakova a Vratislavi, a to ještě jen na den, dva.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oblíbené mobilní kluziště v centru Prostějova by už brzy mohlo vlastnit město. Dosud si ho každoročně pronajímá. V rozpočtu na příští rok zastupitelé schválili na nákup ledové plochy částku sedm milionů korun. Podle vedení města se koupě vyplatí, konstrukci by navíc Prostějované mohli využívat i v létě k pořádání nejrůznějších turnajů.

Pokud nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče. Čekací lhůty jako ve Velké Británii a operace v lacinějších zahraničních zemích, varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Veřejné zdravotnictví přestává zvládat. Náklady na péči převyšují vybrané pojistné. Čekací lhůty na důležitá vyšetření či operace se počítají nezřídka na měsíce. A část lékařů si nechá od pacientů platit „bokem“ mimo pojišťovny.„Na to, jaké do něj jdou peníze, vykazuje české zdravotnictví úžasné výsledky. Mnoho podstatně bohatších vyspělých zemí nám českou péči závidí,“ podotýká na úvod Jana Matesová. Pokud však nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče, varuje a jako odstrašující příklad dává Velkou Británii.„Už přinejmenším druhé desetiletí tam vypravují velká letadla pacientů, kteří letí na operaci třeba do Řecka. Nutnou dobu strávíte na lůžku v Řecku, pak vás zase jiné letadlo vypravované národním zdravotním systémem dopraví zpátky do Británie a jdete si lehnout do postele. Tohle nás může čekat,“ popisuje v podcastu Ve vatě.Kdo ve Velké Británii spoléhá na péči hrazenou z veřejného pojištění, na ošetření si počká, a to velmi dlouho. „Na opravu zubního kazu dítě v Británii čeká až pět let. Když máte angínu, tak průměrná čekací lhůta na praktika jsou tři týdny,“ líčí Matesová.Kdo si to může dovolit, platí si soukromé zdravotní pojištění. Zbytek je odkázán na horší a pomalejší služby veřejného systému nebo pomoc různých veřejných spolků a neziskovek. „Systém zdravotní péče ve Spojeném království je docela pravděpodobný scénář, co budeme mít u nás za dvacet třicet let,“ popisuje ekonomka v podcastu, co se stane, pokud se systém nezmění.Válek chce zavést soukromé pojištěníTaké tuzemský ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce v Česku zavést komerční zdravotní pojištění.„Jestli tohle bude umožněno v České republice, zatím je proti tomu veliký odpor i mezi některými politickými stranami, tak o tom určitě uvažujte. Hlavně s nějakým předstihem, než na vás dolehnou zdravotní potíže. Když se začnete pojišťovat ve věku 60 let, tak už to pojistné bude drahé,“ doporučuje Jana Matesová, jak se zajistit v „děravém“ systému.Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, za 10 let se náklady více než zdvojnásobily. Zdravotní pojištění si odvádí 4,5 milionu lidí, zatímco za více než šest milionů (děti, důchodci, matky na rodičovské, nezaměstnaní) hradí pojištění stát.Systém však nelícuje. „Současný příspěvek státu je 2 085 Kč na pojištěnce. V letošním roce 25 000 na člověka ročně, ale průměrný náklad na léčbu jednoho pacienta je 55 000, zbytek se tedy musí doplatit rozdělením od těch ostatních, kteří platí zdravotní pojištění, anebo z jiných kapitol státního rozpočtu,“ vysvětluje Jana Matesová.Za registraci tisícovku, ale regulační poplatek vadíDalší výzva celého systému je personální, dodává ekonomka. „Dosud bylo zdravotnictví dotované přesčasovou prací lékařů a zhruba do roku 2016 až 2017 i sestřiček. Ti to drželi, ale nová mladá generace lékařů už není ochotná pracovat za normální úvazek jakkoliv dlouho a ani za platby přesčasů není ochotná pracovat 100 hodin týdně.“Ekonomové se shodují, že je potřeba do systému dostat více peněz ze soukromých zdrojů. Peníze poplatníků tečou doktorům napřímo už nyní, bez pojišťovny. „Soukromé peníze tam plynou už teď, ale neplynou tam transparentně. Lidé třeba hledají ambulantního specialistu nebo praktika. A najdou v okolí jedině takového, který řekne, že vstupní prohlídka je za tisíc korun nebo za dva tisíce. Začínalo to kdysi u gynekologů, dnes je to u kdekoho,“ všímá si Matesová.Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, z toho 131 tisíc dětí. Za registraci platí podle průzkumu zhruba každý třetí pacient.Minimem pro vylepšení bilance zdravotnictví by podle ekonomky bylo obnovení regulačního poplatku v ordinacích. „Regulačním poplatek by teď byl třeba 70 až 80 Kč, tedy zhruba dva a půl lahváče desítky. Pokud na to strany, které tvrdí, že zastupují sociálně slabší část voličů, nepřistoupí, budou sociálně slabší proti sobě. Ti bohatší se zařídí sami,“ říká Jana Matesová v podcastu.Za léky platíme pakatelNevyhnutelné bude podle ní i navýšení spoluúčasti u léků. Tu máme zastropovanou u osob nad 70 let na 500 korunách. Ti, kteří v tomto kalendářním roce dosáhnou aspoň 65 a všichni invalidé, ji mají zastropovanou na tisíci korunách. A všichni ostatní mají strop na pěti tisících.Reformovat zaslouží i neefektivní systém nemocnic. „Moderní přístroje na diagnostiku jsou obrovsky drahé. Gama nůž, radiologické ultrazvuky, cétéčka nemůžete mít v každé nemocnici. Ale tam, kde jsou, by měly jet sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Ležící pacienti tam jedou v noci nebo je tam navážejí sanitky z domů s pečovatelskou službou,“ navrhuje Jana Matesová.Zeštíhlení počtu nemocnic by podle ekonomky zlepšilo i kvalitu péče. „Lékař, který vykoná šest operací určitého typu za rok, prostě není lékař, ke kterému byste s důvěrou šli. Vy chcete k někomu, kdo jich udělá ročně třeba padesát.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dneškem uběhlo od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy půl roku. Dosud policie detaily svého zákroku prezentovala jen na tiskových konferencích, ve čtvrtek ale veřejnost dostala možnost sledovat online přenos ze sněmovního bezpečnostního výboru, kde zástupci policie celý den čelili dotazům poslanců. Co nového jsme se dozvěděli? A kde policie udělala chybu? Ptáme se redaktorek Deníku N Elišky Hradilkové Bártové a Ludmily Blažkové.

Dva týdny před volbami do Evropského parlamentu je pravděpodobné, že v něm bude možné provozovat podobnou „většinu“ jako dosud, tedy že převážná část legislativy bude schvalována díky dohodě mezi evropskými lidovci, socialisty a liberály.