Podcasts about dosud

Mají přijít investiční poradci o provize a mít jen fixní plat? „Pokud nemají žádnou fixní složku platu, je tam určitě přitažlivost produktů, které mají vysokou provizi. Klient je až na posledním místě,“ říká bankéř Tomáš Spurný.Investiční poradci by neměli být tolik závislí na provizích a měli by dostávat pevnou měsíční odměnu. Nově to požaduje Česká národní banka, zatímco sami investiční poradci se takovému výkladu evropské legislativy brání.Dosud trh funguje tak, že poradce prodá produkt, dostane provizi od firmy, která daný produkt vydává, a čím více prodá, tím více vydělá. To je podle ředitele Monety Money Bank Tomáše Spurného špatně, poradci mají mít mzdu a souhlasí tak s výkladem ČNB.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Britskou tajnou službu MI6 povede poprvé za 116 let její existence žena. Postava Bondovy šéfové „M“ tak přestane být jen románovou fikcí. Na pozici šéfa britské tajné služby, který je ve skutečnosti podle prvního ředitele Mansfielda Cumminga označován iniciálou „C“, by měla na podzim nastoupit Blaise Metreweliová. Píše o tom server britské veřejnoprávní stanice BBC.

Britskou tajnou službu MI6 povede poprvé za 116 let její existence žena. Postava Bondovy šéfové „M“ tak přestane být jen románovou fikcí. Na pozici šéfa britské tajné služby, který je ve skutečnosti podle prvního ředitele Mansfielda Cumminga označován iniciálou „C“, by měla na podzim nastoupit Blaise Metreweliová. Píše o tom server britské veřejnoprávní stanice BBC.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komunikační služba WhatsApp začíná poprvé ve své historii zobrazovat reklamy. Dosud se reklamní sdělení v aplikaci nezobrazovala, nově se uživatelé ale setkají s komerční propagací kanálů nebo s bannery přes celý displej. „Je to velká zpráva vzhledem k tomu, kolik lidí WhatsApp používá, jak hodně populární služba to je,“ upozorňuje v pravidelném pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alexandr Vrtěl je ředitelem Odboru jízdního řádu ze Správy železnic. Na konstrukci jízdních řádů pracuje už od roku 1996 a dnes je šéfem týmu se sedmdesáti lidmi, z nichž se polovina zabývá tvorbou a projednáváním ročního jízdního řádu a polovina ad hoc žádostmi o trasy vlaků. Dosud vždy platilo, že jakmile se zveřejní finál jízdního řádu pro příští rok, začíná se pracovatna tom pro rok následující. To se ale v nejbližších letech změní. „Sestava jízdního řádu seprodlouží na pět let. Současný systém, kdy se dělá jízdní řád rok, se přežil. Dopravci podajížádosti osm měsíců před začátkem platnosti jízdního řádu, my pak máme zhruba dva měsícena to, abychom vytvořili návrh. Vzhledem k tomu, že mají dopravci často rozdílné potřeby amění koncepty, tak dva měsíce nestačí. Ten problém je celoevropský. Proto vznikl evropskýprojekt Timetable redesign,“ popisuje v podcastu Alexandr Vrtěl s tím, že se v dalších letech iu nás uvede do praxe takzvaným Nařízením o kapacitě. See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Hlavně žádné biflování!“ doslechne se člověk občas od odborníků na vzdělávání. Je to jen jeden z těch mnohých hlasů, které nás tu výslovně, tu nevýslovně zrazují od toho, abychom trénovali svou paměť. Je to logické, proč se zatěžovat pamatováním údajů, když máme vše v chytrém telefonu. Akorát filozofové tradičně upozorňovali na to, že paměť je jen druhá strana myšlení.Dnes na tyto filozofické základy navazují mnozí neurologové, třeba německo-rumunská neuroložka Hannah Monyerová. Ta mimo jiné ukazuje, jak nevzdělaní jsme, co se týče fungování paměti a jak moc si tím škodíme. Dosud nás prý mate představa paměti jako nějaké nádrže se vzpomínkami. Paměť je však spíše aktivita, která se udržuje při životě výhradně jejím používáním; v tom používání my však zaostáváme. Také si prý nejsme dostatečně vědomi toho, jak úžasnou práci náš mozek odvádí ve spánku. Ani tehdy jen „neukládá“ obrázky ze dne. Náš mozek nám spíše nabízí varianty předešlého dne, abychom se příliš neuzavírali do minulosti a již v noci prožívali to, že jiná minulost byla možná, a že budoucnost je v našich rukách.Ale paměť není jen v naší hlavě; není to žádný soukromý sejf. V nedávné době na to poukázal bulharský spisovatel Georgi Gospodinov. V rozhovoru pro Týdeník Echo poznamenává: „Máme sklon podceňovat, kolik vzpomínek si vypůjčujeme. Myslíme si, že to, co si pamatujeme, jsme zažili my, a přitom to zažil někdo jiný. Mnohdy také máme za to, že jsme něco vymysleli, třeba nějaký příběh, a ve skutečnosti je to zas něčí vzpomínka. Naše individuální paměť i představivost žije z kolektivních vzpomínek, které si vyprávíme.“ Ve velkolepé knize Časokryt ukazuje, jak vypravování či předčítání příběhů umí aktivovat paměť i pacientů trpících demencí. Ti se skrze mentální aktivitu probuzenou ve vzpomínání občas dokáží navrátit i do přítomnosti. Proces vzpomínání jim navrací něco z jejich někdejší duchapřítomnosti.Georgi Gospodinov ukazuje, že ústup paměti ze společnosti není patrný jen na úrovni jednotlivců, ale i na úrovni kolektivní. Rozpadají se třeba společné kánony toho, co máme mít přečteno nebo o čem máme mít ponětí. Gospodinov, sám nevěřící milovník bible, říká, že kdysi jako takový svorník fungovala bible. Lidem nevzdělaným i vzdělaným, chudým i bohatým skýtala jeden – ale velmi bohatý – rámec, podle kterého se žilo i myslelo. To skončilo. Autor Časokrytu to popisuje lakonicky: „Bůh není mrtev. Bůh zapomněl. Bůh je dementní.“ Je-li Bůh odkazem na smysluplnost světa, a náš svět se roztříštil do nesouvisejících fragmentů, možná na celou společnost přišlo cosi jako metafyzická demence. Bůh kdysi slovy stvořil svět – a my tomu věřili; nyní jsme tomu věřit přestali – a on zapomněl.KapitolyI. Trpí Alzheimerem i celé společnosti? [úvod až 12:20]II. O tom, že metafyzicky „dementní“ se již rodíme [12:20 až 31:40]III. Neuroložka Hannah Monyerová: „Paměti nejde o pravdu, ale o život.“ [31:40 až 47:00]IV. „Kdo ovládá paměť, ovládá budoucnost.“ [47:00 až konec]BibliografieGeorgi Gospodinov, Časokryt, přel. David Bernstein, Praha: Argo, 2025.Maurice Halbwachs, Kolektivní paměť, přel. Yasar Abu Ghosh, Praha: SLON, 2010.Selin Karakose, Martina Luchetti, Yannick Stephan et al, „Marital status and risk of dementia over 18 years: Surprising findings from the National Alzheimer's Coordinating Center“, in: Alzheimer's and Dementia, vol. 21, 3, 2025, https://alz-journals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/alz.70072Milan Kundera, Kniha smíchu a zapomnění, Praha: Atlantis, 2017.Tereza Matějčková, „Hledání třetí ponožky. Je demence budoucností stárnoucího světa?“, in Echoprime, 3. 1. 2025. https://www.echo24.cz/a/HugBC/tydenik-echo-esej-tereza-matejckova-hledani-treti-ponozky-demenceHannah Monyer, Martin Gessmann, Das geniale Gedächtnis. Wie das Gehirn aus der Vergangenheit unsere Zukunft macht, München: Albert Knaus Verlag, 2015.Platón, Euthydémos – Menón, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 2000.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Markem Švehlou

Karviná chce více mluvit do počtu a umístění výdejních boxů. Nově o tom bude rozhodovat magistrát. Nové, přísnější omezení schválili radní. Dosud je podle informací radnice v ulicích města zhruba pět desítek takových boxů. Detaily nám řekl náměstek primátora Vladimír Kolek (ANO).

Od dubna 2025 dochází k zásadní změně ve výplatě důchodů. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) rozhodla o přesunu výplatních termínů důchodů z druhé poloviny měsíce do jeho první části.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dosud přijatá opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky jsou podle zemědělců nedostačující. Agrární komora vyzvala vládu, aby spustila kontroly všech aut přijíždějících ze Slovenska. „Opatření se musí zpřísnit, protože pro české zemědělství by zavlečení této brutální choroby znamenalo vlastně kolaps celé živočišné výroby. Ceny všech druhů mas by šly prudce nahoru, to si ani představit neumíme,“ přidává se ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.

Dosud přijatá opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky jsou podle zemědělců nedostačující. Agrární komora vyzvala vládu, aby spustila kontroly všech aut přijíždějících ze Slovenska. „Opatření se musí zpřísnit, protože pro české zemědělství by zavlečení této brutální choroby znamenalo vlastně kolaps celé živočišné výroby. Ceny všech druhů mas by šly prudce nahoru, to si ani představit neumíme,“ přidává se ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Penta hlásí rekordní výsledky – zisk za rok 2024 vyšplhal na 15,6 miliardy korun po zdanění. „To je nejvyšší zisk za celou historii Penty,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro SZ Byznys Marek Dospiva, spolumajitel skupiny. Dosud nejvyšší zisk činil v roce 2021 čtrnáct miliard.V loňském roce stoupla také hodnota aktiv skupiny – ze 360 na téměř 400 miliard korun. A Penta se netají velkými plány na expanzi a posilování svých značek. Do pěti let chce proinvestovat 50 miliard.Která z divizí Penty se na výsledku podílela nejvíc?Z našich pěti šampionů, mezi které patří Dr.Max, Fortuna, Penta Hospitals, Penta Real Estate a naše banky – myslím, že nemusíme zacházet do šestého šampiona, médií (vydavatelství Vltava Labe Media, které vydává například Denik.cz, pozn. red.) – je tím největším tahounem už několik let Dr.Max. Úspěšně se rozvíjel ve všech zemích, kde působí, expanduje na italském trhu.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkum kvasinkové infekce u pacientů s autoimunitní chorobou v odlehlých koutech Evropy přinesl výjimečné výsledky. „Objevili jsme nový typ buněk, které jsou zodpovědné za regulaci kvasinkové infekce,“ říká imunolog Jan Dobeš, za invenci oceněný jako Česká hlava. Může další výzkum těchto imunitních buněk do budoucna položit základy pro nahrazení nadužívaných antibiotik? A jaká konkrétní vada u zkoumaných pacientů způsobila, že nebyli schopni s kvasinkovou infekcí bojovat?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkum kvasinkové infekce u pacientů s autoimunitní chorobou v odlehlých koutech Evropy přinesl výjimečné výsledky. „Objevili jsme nový typ buněk, které jsou zodpovědné za regulaci kvasinkové infekce,“ říká imunolog Jan Dobeš, za invenci oceněný jako Česká hlava. Může další výzkum těchto imunitních buněk do budoucna položit základy pro nahrazení nadužívaných antibiotik? A jaká konkrétní vada u zkoumaných pacientů způsobila, že nebyli schopni s kvasinkovou infekcí bojovat?

Lékaři z pražské nemocnice Na Homolce provedli unikátní operaci, první svého druhu ve střední a východní Evropě. Pacientce, která trpěla takzvaným syndromem horní hrudní apertury, vyjmuli roboticky první žebro. Ulevili jí tak od silných bolestí, brnění i otoků žil v pravé ruce. Dosud takové zákroky chirurgové prováděli klasickým otevřeným řezem, robot je ale podle nich mnohem přesnější a předchází jakýmkoliv možným rizikům. Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přerušované hladovění nebo-li intermittent fasting patří k celosvětovým fenoménům posledních let. Zastánce má zejména mezi longevity fandy a biohackery. Jeho podstatou je delší část dne bez jídla a „okno“ pro příjem potravy otevřené jen několik hodin denně. Nejoblíbenější variantou je šestnáct hodin hladovění ku osmi pojídání, oblíbená je také varianta čtrnáct hodin ku deseti. Výzkumy i praxe ukazují, že už po dvanácti hodinách se v těle spouští ozdravné procesy: snižuje se hladina cukru v krvi, zvyšuje se citlivost na inzulin a dochází také k takzvané autofagii, kdy buňka začne uklízet sama v sobě. Dosud se také předpokládalo, že přerušované hladovění má pozitivní dopad i na dlouhověkost. Tuto tezi ale nedávno naboural rozsáhlý výzkum provedený na myších. Co ukázal? Pro koho je přerušovaný půst vhodný a jak s ním pomáhají oblíbená antiobezitika? Na to jsme se ptali přednosty Centra diabetologie IKEM Martina Haluzíka.

„Dosud jsme odehráli nejvíce tři koncerty v řadě,“ říkají Iris Hobson-Mazur a Marek Koliha ze skupiny Ida the Young, která se aktuálně vydává na ambiciózní porci téměř dvaceti koncertů. Ta je skrz Německo, Nizozemí nebo Belgii zavede na několik domácích koncertech a poté se okamžitě vydávají natočit debutovou dlouhohrající desku. Kdy spolu hráli poprvé? Jak zní jeden z objevů roku?

„Dosud jsme odehráli nejvíce tři koncerty v řadě,“ říkají Iris Hobson-Mazur a Marek Koliha ze skupiny Ida the Young, která se aktuálně vydává na ambiciózní porci téměř dvaceti koncertů. Ta je skrz Německo, Nizozemí nebo Belgii zavede na několik domácích koncertech a poté se okamžitě vydávají natočit debutovou dlouhohrající desku. Kdy spolu hráli poprvé? Jak zní jeden z objevů roku? Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

https://www.walkeravolf.cz/dul-quake/ Název: Důl QuakeAutor: Miroslav ŽambochŽánr: FantasyČte: Hana SláčíkováDatum vydání: 30. ledna 2025Formát: MP3 download (nekráceno)Obálka: Lukáš TůmaDélka: 2 hodiny a 30 minut Jennifer je chytrá, rychlá a nelítostná a k tomu zatraceně sexy. Dosud úspěšně dokončila každou práci. V její branži nájemných lupičů to ani jinak nejde. Jenomže teď získá od nejmocnějšího kouzelnického klanu neobyčejně lukrativní zakázku: má prozkoumat starý opuštěný důl Quake a „něco“ zcizit. Jennifer není dnešní a ví, že žádná fuška nedopadne, tak jak se zpočátku zdá. Spolu s týmem složeným z těch nejlepších profíků práci bere – a zjišťuje, že skutečnost je o dost brutálnější, než předpokládala. Čeho je moc, toho je příliš, třeba nechutně agresivních zombíků a jiných monster. A co je nejtěžší – z profesionálů se během téhle akce stávají přátelé, a smrt přátel vždycky bolí.Jo, nic nedopadne, jak se zpočátku zdá. Tak vzhůru do pekla.

Hřbitov v Konici na Prostějovsku se dočká rekonstrukce. Investici do něj plánuje vedení města. Potřeba je podle něj například srovnat cesty mezi hroby, vysázet nové keře a stromy nebo pořídit lavičky.

Od letošního roku patří Severočeské divadlo v Ústí nad Labem pouze krajskému městu. Dosud v něm měl poloviční podíl také Ústecký kraj. Hejtmanství dostalo na oplátku muzeum a musí městu doplatit zhruba 100 milionů korun. Peníze mají podle sloužit hlavně k obnově divadla.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský skočný lidový tanec, který byl roku 2005 zapsán organizací UNESCO na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Uplynulý rok bude zřejmě rokem, kdy Češi objevili Polsko. Dosud se na tu velkou zemi dívali vesměs s despektem, pokud tam jeli jako turisté, tak jen do Krakova a Vratislavi, a to ještě jen na den, dva.

Uplynulý rok bude zřejmě rokem, kdy Češi objevili Polsko. Dosud se na tu velkou zemi dívali vesměs s despektem, pokud tam jeli jako turisté, tak jen do Krakova a Vratislavi, a to ještě jen na den, dva.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Sýrii po několika dekádách padnul režim klanu Asadů. Prezident země Bašár Asad podle všeho prchnul do Ruska. Hlavní město Damašek dobyli syrští povstalci v čele s Abú Muhammadem al-Džuláním. Pádem syrského režimu vstupuje region do nové fáze. Dosud není příliš jasné, co přesně se teď bude dít. Důležitou roli budou hrát také reakce okolních států i mezinárodního společenství. Kdo bude nyní vládnout v Sýrii? Proměnil se někdejší džihádista Džulání v politickou osobnost? A co nyní čeká Kurdy na severu Sýrie? O tom jsme si povídali s politoložkou a expertkou na Blízký východ Zorou Hesovou. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Oblíbené mobilní kluziště v centru Prostějova by už brzy mohlo vlastnit město. Dosud si ho každoročně pronajímá. V rozpočtu na příští rok zastupitelé schválili na nákup ledové plochy částku sedm milionů korun. Podle vedení města se koupě vyplatí, konstrukci by navíc Prostějované mohli využívat i v létě k pořádání nejrůznějších turnajů.

Hlubotisk neboli tisk z hloubky je technika, kdy tisková forma je reliéfní a tiskové prvky jsou zahloubeny pod úroveň prvků netisknoucích – tedy opačně než u tisku z výšky.

Pokud nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče. Čekací lhůty jako ve Velké Británii a operace v lacinějších zahraničních zemích, varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Veřejné zdravotnictví přestává zvládat. Náklady na péči převyšují vybrané pojistné. Čekací lhůty na důležitá vyšetření či operace se počítají nezřídka na měsíce. A část lékařů si nechá od pacientů platit „bokem“ mimo pojišťovny.„Na to, jaké do něj jdou peníze, vykazuje české zdravotnictví úžasné výsledky. Mnoho podstatně bohatších vyspělých zemí nám českou péči závidí,“ podotýká na úvod Jana Matesová. Pokud však nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče, varuje a jako odstrašující příklad dává Velkou Británii.„Už přinejmenším druhé desetiletí tam vypravují velká letadla pacientů, kteří letí na operaci třeba do Řecka. Nutnou dobu strávíte na lůžku v Řecku, pak vás zase jiné letadlo vypravované národním zdravotním systémem dopraví zpátky do Británie a jdete si lehnout do postele. Tohle nás může čekat,“ popisuje v podcastu Ve vatě.Kdo ve Velké Británii spoléhá na péči hrazenou z veřejného pojištění, na ošetření si počká, a to velmi dlouho. „Na opravu zubního kazu dítě v Británii čeká až pět let. Když máte angínu, tak průměrná čekací lhůta na praktika jsou tři týdny,“ líčí Matesová.Kdo si to může dovolit, platí si soukromé zdravotní pojištění. Zbytek je odkázán na horší a pomalejší služby veřejného systému nebo pomoc různých veřejných spolků a neziskovek. „Systém zdravotní péče ve Spojeném království je docela pravděpodobný scénář, co budeme mít u nás za dvacet třicet let,“ popisuje ekonomka v podcastu, co se stane, pokud se systém nezmění.Válek chce zavést soukromé pojištěníTaké tuzemský ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce v Česku zavést komerční zdravotní pojištění.„Jestli tohle bude umožněno v České republice, zatím je proti tomu veliký odpor i mezi některými politickými stranami, tak o tom určitě uvažujte. Hlavně s nějakým předstihem, než na vás dolehnou zdravotní potíže. Když se začnete pojišťovat ve věku 60 let, tak už to pojistné bude drahé,“ doporučuje Jana Matesová, jak se zajistit v „děravém“ systému.Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, za 10 let se náklady více než zdvojnásobily. Zdravotní pojištění si odvádí 4,5 milionu lidí, zatímco za více než šest milionů (děti, důchodci, matky na rodičovské, nezaměstnaní) hradí pojištění stát.Systém však nelícuje. „Současný příspěvek státu je 2 085 Kč na pojištěnce. V letošním roce 25 000 na člověka ročně, ale průměrný náklad na léčbu jednoho pacienta je 55 000, zbytek se tedy musí doplatit rozdělením od těch ostatních, kteří platí zdravotní pojištění, anebo z jiných kapitol státního rozpočtu,“ vysvětluje Jana Matesová.Za registraci tisícovku, ale regulační poplatek vadíDalší výzva celého systému je personální, dodává ekonomka. „Dosud bylo zdravotnictví dotované přesčasovou prací lékařů a zhruba do roku 2016 až 2017 i sestřiček. Ti to drželi, ale nová mladá generace lékařů už není ochotná pracovat za normální úvazek jakkoliv dlouho a ani za platby přesčasů není ochotná pracovat 100 hodin týdně.“Ekonomové se shodují, že je potřeba do systému dostat více peněz ze soukromých zdrojů. Peníze poplatníků tečou doktorům napřímo už nyní, bez pojišťovny. „Soukromé peníze tam plynou už teď, ale neplynou tam transparentně. Lidé třeba hledají ambulantního specialistu nebo praktika. A najdou v okolí jedině takového, který řekne, že vstupní prohlídka je za tisíc korun nebo za dva tisíce. Začínalo to kdysi u gynekologů, dnes je to u kdekoho,“ všímá si Matesová.Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, z toho 131 tisíc dětí. Za registraci platí podle průzkumu zhruba každý třetí pacient.Minimem pro vylepšení bilance zdravotnictví by podle ekonomky bylo obnovení regulačního poplatku v ordinacích. „Regulačním poplatek by teď byl třeba 70 až 80 Kč, tedy zhruba dva a půl lahváče desítky. Pokud na to strany, které tvrdí, že zastupují sociálně slabší část voličů, nepřistoupí, budou sociálně slabší proti sobě. Ti bohatší se zařídí sami,“ říká Jana Matesová v podcastu.Za léky platíme pakatelNevyhnutelné bude podle ní i navýšení spoluúčasti u léků. Tu máme zastropovanou u osob nad 70 let na 500 korunách. Ti, kteří v tomto kalendářním roce dosáhnou aspoň 65 a všichni invalidé, ji mají zastropovanou na tisíci korunách. A všichni ostatní mají strop na pěti tisících.Reformovat zaslouží i neefektivní systém nemocnic. „Moderní přístroje na diagnostiku jsou obrovsky drahé. Gama nůž, radiologické ultrazvuky, cétéčka nemůžete mít v každé nemocnici. Ale tam, kde jsou, by měly jet sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Ležící pacienti tam jedou v noci nebo je tam navážejí sanitky z domů s pečovatelskou službou,“ navrhuje Jana Matesová.Zeštíhlení počtu nemocnic by podle ekonomky zlepšilo i kvalitu péče. „Lékař, který vykoná šest operací určitého typu za rok, prostě není lékař, ke kterému byste s důvěrou šli. Vy chcete k někomu, kdo jich udělá ročně třeba padesát.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Oblast Jesenicka je podle policie momentálně zcela nedostupná kvůli neprůjezdným silnicím. Vozovky jsou na mnoha místech podemleté. Policisté na sociální síti žádají řidiče, aby neriskovali a do oblasti nejezdili.

Dneškem uběhlo od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy půl roku. Dosud policie detaily svého zákroku prezentovala jen na tiskových konferencích, ve čtvrtek ale veřejnost dostala možnost sledovat online přenos ze sněmovního bezpečnostního výboru, kde zástupci policie celý den čelili dotazům poslanců. Co nového jsme se dozvěděli? A kde policie udělala chybu? Ptáme se redaktorek Deníku N Elišky Hradilkové Bártové a Ludmily Blažkové.

Dva týdny před volbami do Evropského parlamentu je pravděpodobné, že v něm bude možné provozovat podobnou „většinu“ jako dosud, tedy že převážná část legislativy bude schvalována díky dohodě mezi evropskými lidovci, socialisty a liberály.

Dva týdny před volbami do Evropského parlamentu je pravděpodobné, že v něm bude možné provozovat podobnou „většinu“ jako dosud, tedy že převážná část legislativy bude schvalována díky dohodě mezi evropskými lidovci, socialisty a liberály.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 stály podle nedávných závěrů české policie ruské zpravodajské služby. Jaké důkazy detektivové nasbírali? A pomáhali Rusům čeští občané? Investigativní reportéři Seznam Zpráv Kristina Ciroková a Vojtěch Blažek kromě policejního usnesení získali i dosud neznámé informace a svědectví. Poslechněte si o nich formou načteného článku.Vypráví: Kristina Ciroková a Vojtěch Blažek - investigativní reportéři Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Další čtení:Dosud nejobsáhlejší rekonstrukce operace ruských špionů v Česku. Text v dnešním dílu 5:59 namluvili jeho autoři.Přehledný soupis milníků vrbětického případu - krok za krokem, den po dni.Proč policie nestíhá agenty GRU, kteří podle detektivů nálože ve Vrběticích umístili.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jakub Jan Ryba, křtěný Jakub Šimon Ryba, byl český hudební skladatel a pedagog přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je Česká mše vánoční.

Klatovská nemocnice má k dispozici nový pavilon dialyzačního střediska. Dosud sídlilo v jedné z nejstarších budov areálu nemocnice, která už nevyhovovala dispozičně, kapacitně ani vzhledově.

Firma Apple končí s vývojem vlastních samořídících elektromobilů. S odvoláním na svědectví zaměstnanců firmy o tom napsala agentura Bloomberg. Oficiálně se Apple ke zprávám nevyjádřil. Dosud ani oficiálně nepotvrdil, že na vývoji aut pracuje.

Dosud byl ve vztahu k Putinovi turecký prezident Erdogan ne zcela čitelný. Teď ale ruskému diktátorovi ukázal, že smlouvy s ním už nejsou důležité, a podle všeho se rozhodl postavit vůči Kremlu na pozice Západu. Co se stalo? Filip Titlbach se ptá ruské novinářky ze zakázané stanice Echo Moskvy, dnes kolegyně z Deníku N Ekateriny Kanakove.