Podcasts about filozof

Piše Iztok Ilich, bere Jure Franko. Nova knjiga Jerneja Ščeka, vsestransko dejavnega tržaškega Slovenca, filozofa, esejista, prevajalca in publicista, bralca, bralko pozdravi s kar šestimi nagovori. Na uvodnih straneh se oglašata urednica knjige Martina Kafol in Ali Žerdin, urednik Sobotne priloge Dela, kjer so bili Ščekovi intervjuji, nekateri zaradi prostorskih omejitev časnika nekoliko skrajšani, najprej objavljeni. Na zavihkih platnic nagovarjata Marko Kravos in Nataša Konc Lorenzutti na hrbtu knjige pa z nekaj besedami še Zdravko Duša in Igor Škamperle! Še več iz fotografij in pogovorov sestavljenih portretov šteje galerija uglednih sodobnih italijanskih književnikov, filozofov, zgodovinarjev, psihologov in družboslovcev ter ob njih tudi uspešnežev na povsem drugih področjih. Po izidu prve, medtem že ponatisnjene knjige Kavarna Italija Ščekovi vljudni, sproščeni, poznavalski in suvereni premišljeni dialogi z izbranimi sogovorniki in sogovornicami niso več presenečenje. Osupljivo je morda le to, da je mlademu avtorju v letih 2022–24 uspelo zaokrožiti pogovore ali dopisovanja s še petintrideseterico uglednih raziskovalcev, premišljevalcev in ocenjevalcev kulturnega in političnega dogajanja v današnji Italiji in po svetu. Prva v knjigo Kavarna odprta vstopita zagovornika alpinizma kot umetnosti bistvenega in nasprotnika komercializacije. Ona, Nives Meroi iz Lombardije, on, Roman Benet iz okolice Trbiža – prva zakonca z osvojenimi vsemi štirinajstimi osemtisočaki. Zgodba, močna kot dvojina, kot skupnost dveh, ki se kot eno prebijata naprej, strne Šček. S psihiatrinjo Chiaro Caprì se je Šček pogovarjal o pripadnikih mafijskih združb, ki imajo, kot je razkrila ob preučevanju zapornikov, izrazite sociopatske poteze. Mafija obstaja, a je obenem nikjer ni, najbolj zastrašujoče pa je, da lahko pradavni modeli nadzorovanja ozemlja, strukture in oblikovanja oblasti preživijo v dobi socialnih omrežij. Igiaba Scego, Rimljanka somalskega rodu, pravi, da pisanje v dveh jezikih, ki sta se do včeraj sovražila, doživlja kot dejanje literarne dekolonizacije. In pripominja, da je vsaka vojna bratomorna, saj človek kolje sočloveka. Enako meni tudi svoj čas bojevit zagovornik nadstrankarskega komunizma, teoretični fizik in prevajalec izvirnih biblijskih knjig Carlo Rovelli, ki je med jugoslovansko vojno s tovornjakom vozil pomoč vsem vpletenim etničnim skupnostim. »To je bilo hudičevo delo,« se spominja. »Brat je moril brata, da bi dokazal, da je drugačen.« Pedagog Christiano Raimo je postal učitelj zato, ker verjame, da sta vzgoja in izobraževanje vrhunec slehernega kulturništva in da je od tega vprašanja odvisno vse življenje. Capinski kapitalizem, povzema, si z omejevanjem sredstev javnemu šolstvu sam koplje grob. S pisateljem in novinarjem Antoniom Scuratijem se je Šček pogovarjal o njegovih dokumentarnih romanih, v katerih analizira pojav Mussolinija in fašizma, ter neizprosno razbija mit o Italijanih, dobrih ljudeh. Fašizem se v zborniku pojavi še dvakrat. Najprej v pogovoru z zgodovinarjem Emiliom Gentilejem, ki fašizem že petdeset let preučuje z iskanjem in kritično analizo zgodovinskih virov, torej z uporabo golih dejstev, kot jih je ob upoštevanju kategorij zgodovinskega razuma mogoče dokumentirano rekonstruirati. Pri tem se posebej ukvarja z organizacijsko, kulturno in institucionalno razsežnostjo, ki odsevajo bistvo tega totalitarizma. Zgodovino fašizma in z njim odpora, osvobodilnega gibanja in Jugoslavije 20. stoletja raziskuje tudi precej mlajši Eric Gobetti. Ugotavlja, da se v Italiji vedno znova srečuje s protipartizansko ali protijugoslovansko interpretacijo dejstev, pri čemer so problem tudi sama dejstva. O njih se brezsramno laže. »Največji problem so tisti,« je prepričan Gobetti, »ki zavestno lažejo v brk zgodovinskim dognanjem. To ni politizacija, temveč ideologizacija zgodovine!« Filozof evolucije Telmo Pievani v nemara najbolj vznemirljivem dialogu zavrača idejo človeške zgodovine kot linearno napredujoče puščice od sključene opice do pokončnega prvaka intelektualnega in telesnega razvoja. Po novih odkritjih so Zemljo naseljevale in ena ob drugi sobivale različne človeške vrste, tudi neandertalci, za prevlado najbolj selivskega sapiensa pa je bil odločilen jezik. Pievani prisega na znanost in srečna naključja, ki vodijo do velikih odkritij in svari pred priganjanjem k takojšnjim rezultatom. Zanj je najstrašnejši sovražnik tega časa algoritem, orodje spletnega tržišča, ki uporabnika ne sooča z novimi odkritji, temveč vzgaja generacijo konformistov. »Če pogledate, kaj se dogaja z vidika človeških možganov,« pojasnjuje Ščeku, »boste spoznali, da nazadujemo v starodavne plemenske skupnosti.« Šele predvčerajšnjim smo vstopili v ta potencialno vsevedni krasni novi svet, poln priložnosti in informacij, »v dveh desetletjih pa se s socialnimi omrežji znajdemo z otroki, ki se zapirajo v mehurčke enako mislečih in čutečih, enakih okusov in vrednot,« med katerimi je drugačnež avtomatično čudak, odpadnik. Tej perverzni logiki digitalnega pobarbarjenja se moramo upreti, sklene Pievani. Med zanimivejšimi sogovorniki velja vsaj opozoriti še na enega posebneža. Na Michaeleja Recha, bolj znanega po psevdonimu Zerocalcare, ki ga Jernej Šček predstavi kot prvo ime italijanskega stripa nove generacije in označi za fenomen kulture, ki mežika popu, da bi poganjala alternativo. Pri tem ne podira le rekordov v nakladah, temveč tudi idejne in politične pregrade. Vsi Ščekovi sogovorniki v knjigi Kavarna odprta so zanimive osebnosti, omenili smo morda le za odtenek zanimivejše ali tiste, ki so ob prvem branju korak bližje od preostalih.

Onaj koji voli, vidi tuđi grijeh koji oprašta, ali vjeruje da ga oproštenje uklanja – kaže Kierkegaard. Oproštenje se ne može vidjeti, vidi se jedino grijeh. S druge strane, ako se grijeh ne vidi, ne može se ni oprostiti. „Kao što onaj koji vjerom vjeruje u nevidljivo“, kaže Kierkegaard, „tako onaj koji ljubi, opraštanjem vjeruje nevidljivome. I jedno i drugo je vjera. Blago vjerniku, on vjeruje u ono što ne vidi; Blago onome koji voli, on vjeruje daleko iznad onoga što doista može vidjeti!“

Je tu čas poľovačky, tentoraz na liberálov. Aspoň tak to vyzerá z aktuálnych statusov pánov dnešnej moci - Trumpa, Orbána či Fica. Komu - a čo vlastne, liberáli urobili a prečo sa stali korisťou nových držiteľov moci? No a kto sú to tí liberáli a o čo im ide? Barikády nie sú dnes tou jedinou možnosťou, ale možno k ním musíme siahnuť, tvrdí Matej Cíbik.Čas liberálov skončil. S liberálnou demokraciou je koniec a globalizácia presadzovaná liberálnymi elitami už nemá žiadnu budúcnosť. Takéto - a im podobné veštby, v ostatných dňoch, týždňoch či dokonca mesiacoch, dookola počúvame od nových nositeľov moci. Hovorí to Donald Trump, opakuje to Viktor Orbán a zaklína sa tým aj náš premiér Robert Fico.Ten svoju - ešte pred pár rokmi budovanú hrádzu proti hnedému extrémizmu Mariána Kotlebu, odrazu vymenil za snahu o postavenie akejsi ním svojvoľne definovanej hradby voči údajným hrozbám liberálneho progresivizmu. Áno, žijeme ozaj prelomové časy, ale odkedy sa z pojmu "liberál" stala tak desivá hrozba, že to začína pripomínať poľovačku na tzv. "Večného Žida"? Čo komu liberál vlastna urobili?Kto sú teda títo dnešní liberáli a o čo im - okrem presadzovania univerzality ľudských práv, vlastne ide? Prečo sa s nimi chce nová politická moc tak strašne porátať no a aké následky bude mať tento ideologický boj na naše ľudské práva? Kto vlastne budú naši noví nepriatelia a z akých dôvodov čerpajú svoj hnev priaznivci tejto novej vzbury voči doterajším poriadkom?No a napokon, ozaj skončila na Slovensku éra započatá Nežnou revolúciou a ide tu o prevrat voči hodnotám Novembra 89?Toto je Ráno Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Filozof i socjolog Józef Orzeł ocenia, że Rafał Trzaskowski uważa Sławomira Mentzena za groźniejszego przeciwnika w drugiej turze wyborów. Dlatego gra teraz na podbicie Karola Nawrockiego.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu Bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu Bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filozof wskazuje, że dzisiejsze czasy są ostatecznym przerwaniem iluzji o "końcu historii". Jest przekonana, że po okresie erozji zachodnich wartości uda się przywrócić siłę naszej cywilizacji.

„Je fascinující, že když si dáte do jednoho řádku to, co tu a tam pronese Elon Musk nebo Jeff Bezos, některý z astronautů, případně někdo z NASA, tak jako, kdyby vám to zahrálo na nějakou strunu. Když se pak do této ozvěny zaposloucháte, v jisté chvíli vykročí ze stínu renezanční básník Dante Alighieri,“ říká filozof Ondřej Váša.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

W przypadku raka piersi niezmiennie najważniejszym czynnikiem zwiększającym ryzyko zachorowania pozostaje płeć. O tym, co robić by zminimalizować ryzyko zachorowania na raka piersi, mówi prof. dr hab. n. med. Agnieszka Kołacińską-Wow, chirurg onkologiczny piersi.Kup subskrypcję „Rzeczpospolitej” pod adresem: czytaj.rp.pl

„Kolektivismus je úpadek. Před ‚my, které má poslání‘ je třeba mít se na pozoru. A takové je ‚rusáctví‘,“ varuje neurolog Jan Payne, vedoucí centra pro bioetiku při Ústavu humanitárních studií na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podobné nebezpečné kolektivistické rysy má podle něj i politika Donalda Trumpa. „Despotické režimy jsou postaveny na kolektivismu. Individualita je totiž základem demokracie,“ zdůrazňuje v rozhovoru s Barborou Tachecí v Osobnosti Plus.

„Kolektivismus je úpadek. Před ‚my, které má poslání‘ je třeba mít se na pozoru. A takové je ‚rusáctví‘,“ varuje neurolog Jan Payne, vedoucí centra pro bioetiku při Ústavu humanitárních studií na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podobné nebezpečné kolektivistické rysy má podle něj i politika Donalda Trumpa. „Despotické režimy jsou postaveny na kolektivismu. Individualita je totiž základem demokracie,“ zdůrazňuje v rozhovoru s Barborou Tachecí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filozof i socjolog dr Józef Orzeł nie ma dobrych informacji dla Polaków. Wg niego Komisja Europejska ma za nic Donalda Tuska i jego sprzeciwu wobec przyjmowania migrantów.

Poznaj Mateusza – programistę i zapalonego kibica piłkarskiego, który przełamuje stereotypy i udowadnia, że można żyć w zgodzie ze sobą, nie bojąc się społecznych konwenansów.Mój dzisiejszy gość pracuje jako senior developer dla międzynarodowych korporacji.Jest aktywnym kibicem Jagiellonii Białystok i człowiekiem, który odnalazł sens w filozofii Alberta Camus.Z odcinka dowiesz się m. in. :Jak wygląda życie programisty pracującego zdalnie?Dlaczego mężczyzna decyduje się nosić spódnicę i jakie tym wywołuje reakcje?Co wspólnego ma praca programisty z „Mitem Syzyfa” i dlaczego warto być szczęśliwym mimo pozornego braku sensu?Dlaczego uwielbia czynnie kibicować swojej ulubionej drużynie, jeżdżąc na jej wszystkie mecze?Co należy zrobić, by zostać programistą w erze AI?

Miliardář Elon Musk po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa vzbudil pozornost a celosvětové debaty svým gestem, které výrazně připomínalo nacistický pozdrav z druhé světové války. „Elon Musk chtěl ukázat: ‚Já se nebojím dělat explicitní gesta',“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Tomáš Koblížek, který se věnuje filozofii jazyka a působí v oddělení analytické filozofie na Filozofickém ústavu Akademie věd České republiky v Praze.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filozof a esejista Ivan Dubský věnoval velkou část svého života, který skončil v roce 2023, otázkám času. Pro filozofii je čas základní: to, jak rozumíme času, poukazuje k tomu, jak si rozumíme na rovině osobní i společenské. Patrné je to už na politickém smýšlení. Šablonovitě se rozlišuje na progresivisty prý vzývající lepší budoucnost a konzervativce údajně toužící po starých dobrých časech. Je zřejmé, že obojí je karikatura, podstatné je, jak ochotní jsme v politických otázkách karikovat druhého skrze jeho vztah k času. Ivan Dubský vtahuje do hry nespočet dalších časů, třeba ten opilcův. V originální eseji, který vychází v knize Questio temporis (Torst, 2024), se táže, co nám o fenoménu času říkají tzv. opilecká okénka, tedy okamžiky, které si třeba po nějaké oslavě nevybavujeme. Proč si je nepamatujeme? Existuje odpověď lékařská; Ivan Dubský nabízí filozofickou. Možná se okénka „otevřou“ tehdy, když pomocí alkoholu setrváme cele v přítomnosti, a kdy tedy vypadneme z běžného zakoušení času, které stojí na průběžné rekonstrukci minulosti a předvídání budoucnosti. Jakmile přestaneme čas rekonstruovat, což v bdělém stavu není vůbec snadné, padáme okénkem z času. Takové vypadnutí je někdy slastné, někdy svědčí o úpadku. V pozoruhodných pasážích se proto Dubský zabývá časem nemoci, tedy časem, v němž se stáváme cykličtí. Tehdy jsme zcela strženi tělem. V nemocnici se pohybujeme ve vegetativním koloběhu, i zde jako bychom vypadli z lineárního času. Sestra přinese teploměr, následuje vizita, polévka, návštěva, léky, teploměr, spát… a tak dokola. Je-li náš život jen takovým koloběhem, postupně se zanořujeme do tupého bezčasí. A když ztrácíme smysl pro časové diference, začínáme chřadnout. Což však neznamená, že se z opakování máme vymanit. Nietzschovský motiv věčného návratu je výstižným pojetím našeho života již proto, že člověk netvoří jako Bůh z ničeho, ale vždy z něčeho. Jeho život i myšlení je rekonfigurací stávajícího. Copak existuje zcela nová myšlenka? Stěžejním úkolem je netoužit po jedinečné osobnosti, ale naučit se správně, z jedinečného okamžiku opakovat, tedy nechápat věčné opakování jako zaseklou desku, ale jako hru, v níž se můžeme zlepšovat. A možná je pravda, že právě v tom jediném se můžeme po čas svého života zlepšovat: v tom, jak dobře rozehráváme stále znovu jeden a týž život.  Kapitoly I. Filozofie a společná pitka [začátek až 15:25] II. „Filozofie není jen otvíráním, je především prací.“ [15:25 až 26:35] III. Čas měříme stínem. [26:35 až 47:30] IV. Kauza věčného návratu [47:30 až 1:05:30] V. Království dítěte a jeho čas [1:05:30 až konec]

Ve světě sílí protidemokratické státy a radikální hnutí. Česko letos na podzim čekají parlamentní volby, ve kterých může vládní koalice přijít o své podporovatele. „Tomu jednoznačně prozápadnímu směru, který se hlásí k demokratickým hodnotám, letos hrozí porážka,“ varuje pro Český rozhlas Plus filozof a bývalý politik Daniel Kroupa.

Ve světě sílí protidemokratické státy a radikální hnutí. Česko letos na podzim čekají parlamentní volby, ve kterých může vládní koalice přijít o své podporovatele. „Tomu jednoznačně prozápadnímu směru, který se hlásí k demokratickým hodnotám, letos hrozí porážka,“ varuje pro Český rozhlas Plus filozof a bývalý politik Daniel Kroupa.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filozof i socjolog dr Józef Orzeł mówi o zagrożeniach dla Polski związanych z przejmowaniem kluczowych sektorów przez podmioty niemieckie. Wg niego wpisuje się to w politykę Donalda Tuska.

Varoluşçu Psikoterapi denince Türkiye'de ilk akla gelen isimlerden olan Dr. Ferhat Jak İçöz ile tinsellik, bağ kurmak ve duygular üzerine oldukça keyifli bir sohbet gerçekleştirdik.Birçok Varoluşçu filozofun ismini andığımız, yaşama dokunan özel bir Psikolojik Meseleler bölümü oldu.Keyifli dinlemeler.

Futbol sahalarından çıkan aykırı filozof: Albert Camus | Okuma Zamanı by Tr724

Ruská agrese na Ukrajině, od jejíhož začátku brzy uplynou tři roky, může být jen prvním krvavým tahem v tažení proti Západu a civilizovanému světu. Podle filozofa a pedagoga z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václava Němce řadě lidí ruské zločiny na Ukrajině za tu dobu zevšedněly. „Původní otřesení ze strany mnohých občanů a politiků na Západě vyprchalo. Je to nebezpečné, zvláště v kombinaci, kdy se zlo stupňuje,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus.

Ruská agrese na Ukrajině, od jejíhož začátku brzy uplynou tři roky, může být jen prvním krvavým tahem v tažení proti Západu a civilizovanému světu. Podle filozofa a pedagoga z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václava Němce řadě lidí ruské zločiny na Ukrajině za tu dobu zevšedněly. „Původní otřesení ze strany mnohých občanů a politiků na Západě vyprchalo. Je to nebezpečné, zvláště v kombinaci, kdy se zlo stupňuje,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Voliči seznají, že systém selhal, a začnou se rozhlížet po silném muži – po někom, kdo je ochoten je ujistit, že po jeho zvolení už nebudou rozhodovat samolibí úředníci, úskoční právníci, přeplacení prodejci dluhopisů a postmoderní profesoři,“ napsal americký filozof Richard Rorty roku 1998. Když byl poprvé zvolen Donald Trump prezidentem, mnozí měli za to, že jeho nástup předpověděl. Ale co když tradice, k níž patří Richard Rorty, Trumpa přímo vyprovokovala? Rorty je řazen mezi pragmatiky. To je filozofická tradice, která – stejně jako odpovídající světonázor – vychází z toho, že si člověk nemá příliš vymýšlet a spíše si hledět, aby se žilo. Taková filozofie není žádné teoretizování, ale snaha o projasnění jednání. Že pragmatismus vznikl právě v Americe, může být i historicky ovlivněné. Američané neměli čas na řecké teoretizování. Zatímco antičtí Řekové mohli opovrhovat prací, kterou za ně udělali otroci a oni se aristokraticky vypínali k pravdě samé, Američané budovali společnost, práci oslavovali a nacházeli v ní i pravdu. Pragmatismus však nezačíná s Richardem Rortym. Jedním ze zakládajících myslitelů této tradice je William James, který ani nebyl především filozof. Přesto tento psycholog a vystudovaný lékař způsobil gentlemanské filozofické tradici šok. Pravdivé je prý to, co funguje; to, co rozvíjí mou zkušenost. Tato koncepce byla podnětná a vlivná, ale má to také svou odvrácenou stránku. Není pak pravda skutečně volnou zábavou? Neodjela na dovolenou, jak říká – pochvalně – Richard Rorty? Asi ano, přikyvují pragmatisté. Ale co když pravda už holt taková je? Možná zrovna někde relaxuje – a i my se máme uvolnit. Kapitoly I. Americká filozofie: Žádná věda! Jen život. [začátek až 16:00] II. Svět? Improvizace hravého Boha [16:00 až 26:20] III. William James: Einstein psychologie? [26:20 až 43:05] IV. Výtečnost není jedinečný čin, ale zvyk. [43:05 až 52:45] V. Pravda? Relaxuje – uvolněte se i vy. [52:45 až závěr] Bibliografie Mark Edmundson, Truth Takes a Vacation. Trumpism and the American philosophical tradition, in: Harper's Magazin“, 1/2023, https://harpers.org/archive/2023/01/trumpism-and-the-american-philosophical-tradition/ William James, “The Conception of Truth,” in: Essays in Pragmatism, New York: Simon and Schuster, 1948. William James, The Principles of Psychology, I, New York: Henry Holt, 1890. William James, “To H. G. Wells. September 1, 1906,” in The Letters of William James, Boston: Atlantic Monthly Press, 1920. John Kaag, Sick Souls, Healthy Minds. How William James Can Save Your Life, Princeton: Princeton University Press, 2020. Richard Rorty, Achieving Our Country, Cambridge – London: Harvard University Press, 1998.

Filozof Thales'i ayıplayıp hor görse de, Thales halka para kazabileceğini fakat hayatta önceliğinin bu olmadığını kanıtlar..*Instagram: www.instagram.com/oradanburadanbilgi/Youtube: youtube.com/oradanburadanbilgiTwitter: https://x.com/oradanburadanb*Reklam ve İş birlikleri için: oradanburadan7@gmail.comKAYNAKLAR*Politika, Aristoteles*Opsiyon Sözleşmeleri, Borsa İstanbul*https://tr.m.wikipedia.org/wiki/Opsiyon_(finans)

Vysokoškolský pedagog a filozof Daniel Kroupa dostal 28. října Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. „Když mi ho prezident Petr Pavel předával, řekl jsem mu, že když mi ho propůjčuje, jestli, až přijdu domů, ho můžu zas propůjčit své manželce. Ta má totiž mnohem větší zásluhy než já. Prezident se zasmál a řekl, že můžu,“ vzpomíná filozof v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bez dwóch zdań twórczość Mikołaja Kubickiego, znanego jako Meek, Oh Why? jest mi bardzo bliska. Liryczność, głębokie teksty i analizy artysty sprawiają, że lubię wracać do jego utworów i całych płyt. Z tym większą radością przyjąłem najnowszy album Mikołaja "Wszystko w swoim czasie". O tym czasie więc rozmawiamy, filozofii, rodzinie, karierze i przyszłości. Zapraszam bardzo, bardzo serdecznie!

Jeden z nejvýraznějších filozofů druhé poloviny dvacátého století, vzdělaný v analytické tradici, vyzývá v knize Mysl a vesmír z roku 2012 k přehodnocení našich převládajících materialistických úvah o vzniku vesmíru. Podtitul knihy je ostatně výmluvný: Proč je materialistické neodarwinistické pojetí přírody téměř jistě chybné. Nagel se ve svých úvahách nebojí opřít o „zdravý rozum“ a tvrdí, že vesmíru od počátku vládne rozum, v přírodě samé existuje cosi jako duchovní, dokonce morální substrát. To leckoho vyděsilo. O Nagelovi se začalo psát jako o reakcionáři legitimizují pomatence, kteří bojují proti výuce evoluční teorie na školách. Sám Nagel je přitom ateista – přesto říká, že těmto pomatencům děkuje. Po celou dobu se díky nim drží v povědomí, že fyzikální teorie doplněné o evoluční biologii nemohou podat vyčerpávající obraz vzniku a vývoje kosmu. I vědec, právě on, musí předpokládat, že základem světa není hmota, ale rozumný řád. V opačném případě by nedávalo smysl chtít vesmíru porozumět, najít pro jednotlivé fenomény vysvětlení, hledat třeba v přírodě chemické vzorce. Jestli je to reakcionářské? Tím lépe, odpovídá Nagel. Existuje i vyloženě zdravá verze reakcionářství a ve svém díle se k němu hlásí. V žádném případě však neusiluje o zavržení přírodní vědy, ale spíše o její korekci a rozšíření. Přitom nám prý může pomoct Platón i Hegel. Oba tvrdí, že rozum má prsty v samém vývoji universa, že se snad univerzum skrze mysl probouzí k vlastnímu vědomí. Zní to spekulativně – a ani před tímto reakcionářstvím Nagel necouvne. Svou metafyzikou přírody se ostatně ocitá v blízkosti významného současného filozofického proudu, tzv. nového realismu. Ten opouští novověké schéma, dle kterého je člověk uvězněn ve své hlavě či v „nitru“, zatímco ve světě bloudí jako ve tmě. Spíše jsme součástí řádu, který rozpoznáváme sami v sobě. A protože rozum není druhotný vůči přírodě, ale tvoří její součást, určuje Nagel nově i vztah přírodních a tzv. humanitních věd. Ty první nenahrazují ty druhé. Má-li Nagel pravdu, jsou filozofie i umění stejně legitimními přístupy k realitě jako přírodověda. Kapitoly I. Filozofové a jejich zvířata [počátek až 20:43] II. Thomas Nagel, „americký existencialista“ [20:43 až 32:05] III. Co je analytická filozofie? [32:05 až 42:00] IV. Proč věřit rozumu, pakliže vycházíme z evoluční teorie? [42:00 až 56:15] V. Kultura je součástí přírody. [56:15 až konec] Bibliografie Thomas Nagel, Mysl a vesmír, přel. Roman Tadič, Praha: Dauphin, 2024. Thomas Nagel, The View from Nowhere, Oxford – New York: Oxford University Press, 1986. Thomas Nagel, Theresienstadt, in: Analytic Philosophy and Human Life, Oxford: Oxford University Press, 2023, str. 46–60. Thomas Nagel, What is it like to be a bat, in: The Philosophical Review, 83, 4/ 1974, str. 435–450. Thomas Nagel, What Does It All Mean?: A Very Short Introduction to Philosophy, Oxford: Oxford University Press, 1987.

U 290. epizodi podkasta "Pojačalo", Ivanov gost je prof. dr Milan M. Ćirković, istaknuti astrofizičar, kosmolog i astrobiolog. Kroz dinamičan razgovor, prof. Ćirković deli svoja razmišljanja o astrobiologiji, rizicima za ljudsku civilizaciju, filozofiji nauke i kolonizaciji svemira. Diskusija se dotiče i aktuelnih naučnih otkrića, analize rizika, ali i globalnih izazova poput solarnog maksimuma i mogućih katastrofa uzrokovanih kosmičkim pojavama. Pored naučnih tema, razgovor se bavi i uticajem naučne fantastike na inspiraciju za naučna istraživanja, kao i etičkim pitanjima vezanim za tehnologiju i razvoj veštačke inteligencije. Važni linkovi: - Research Gate profil - https://www.researchgate.net/profile/Milan-Cirkovic - Profil Autora - https://talas.rs/author/milancirkovic/ - Knjige na srpskom i prevodi - https://www.heliks.rs/index.php Teme u epizodi: - Uvod - Početak razgovora - Razumevanje tehnologija - Sistemski bias - Šira slika - Magijski odnos ka nauci - Razumevanje verovatnoće - Genijalnost u filmu Podržite nas na BuyMeACoffee: https://bit.ly/3uSBmoa Pročitajte transkript ove epizode: https://bit.ly/4hntgNe Posetite naš sajt i prijavite se na našu mailing listu: http://bit.ly/2LUKSBG Prijavite se na naš YouTube kanal: http://bit.ly/2Rgnu7o Pratite Pojačalo na društvenim mrežama: Facebook: http://bit.ly/2FfwqCR Twitter: http://bit.ly/2CVZoGr Instagram: http://bit.ly/2RzGHjN

„Kdyby se toto vydařilo, už bych byla s životem spokojená,“ říkáme si a těmi slovy dosvědčujeme nepoučitelnost. Touhy se po dosažení mety záhy adaptují na nový normál a na „vyšší“ úrovni se znovu roztočí. Výsledek? Cíl nic neznamená a říkáme si znovu: „Kdyby jen ještě…“ S kapitalismem to nemá nic společného, spíše s lidskou přirozeností. Naše přání i myšlení mají jednu a tutéž strukturu: strukturu tělesných tužeb. Aspoň to tvrdí Arthur Schopenhauer, jeden z nejvlivnějších filozofů devatenáctého století. Zapůsobil na Thomase Manna, Ludwiga Wittgensteina nebo Michela Houellebecqa. Oblíbeným je také dodnes mezi psychology a psychiatry, o čemž svědčí třeba kniha Léčba Schopenhauerem od Irvina Yaloma, představitele „existenciální psychoterapie“ a autora klasické monografie Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Oblíbenost mezi psychoterapeuty není náhodná. Thomas Mann nazývá Schopenhauerem předchůdcem Sigmunda Freuda právě pro jeho přesvědčení, že těžištěm bytí není mysl, ale tělo, konkrétněji pohlavní orgány. I intelektuální touhy jsou sublimované sexuální potřeby. Ty jsou podle Schopenhauera ze své podstaty uspokojováním neuspokojitelné, a přitom tvoří základ všech ostatní, i intelektuálních, potřeb. Není náhoda, že dlouhou dobu platilo: Kdo chce něčeho dosáhnout, musí si udělat pořádek v sexualitě. Schopenhauer k tomuto úkolu přistupuje s vervou. Je třeba si systematicky odvykat toužení. Pomůže filozofie, kterou chápe jako nauku o spáse. Filozofické poznání má člověka vést k náhledu bezvýchodnosti jeho tužeb, které se mu již tímto vhledem daří utlumit, ideálně je však třeba přikročit k vyhladovění. Konkrétněji nabízí Schopenhauer tři cesty: etiku, umění i askezi. V těchto nejvyšších činnostech se dostáváme k prahu nás samých. Jsou to „nečinné činnosti“, neboť kdo v nich vyniká, odstupuje od vlastního hlediska, a tím se otevírá druhému, kráse, světu. Kapitoly I. Nebýt čten jen mezi filozofy [úvod až 11:05] II. Svět jen moje představa? Taková hloupost… [11:05 až 24:04] III. Filozof, investor, milovník pudlů – a celebrita [24:04 až 33:15] IV. V těle cítíme svět z jeho nitra. [33:15–58:55] V. Kdo touží, chce trpět. [54:35–1:04:00] VI. Tři cesty ke spáse: Etika, umění, askeze [1:04:00 až závěr]

Saša Michailidis se ptá Tomáše Koblížka z Filosofického ústavu AV ČR a klasického filologa, filozofa, publicisty a překladatele Petra Šourka. Spor o hoststvo neustává. Plno komentářů vyvolala nedávná ranní úvaha na Vltavě, kterou Tomáš Koblížek reagoval na jazykovědce Karla Olivu. Ten je proti slovu hoststvo, které použila Česká televize v létě na sociálních sítích. Jak nakládat s genderově neutrálním jazykem? Jakou roli hraje etický rámec?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poprvé od konce druhé světové války vyhrála o víkendu krajně pravicová strana v jedné ze spolkových zemí Německa. „Je to signál i pro českou vládu. Extremismus a populismus přicházejí v době krize. Současná situace mi připomíná 30. léta minulého století,“ říká filozof, vysokoškolský učitel a bývalý politik Daniel Kroupa pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V noci z úterý na středu uplyne přesně 56 let, co došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pro mnohé znamenala událost zlomový bod ve vztahu k Sovětskému svazu a komunistické ideologii. „Mladým lidem, kteří rok 1968 nezažili a chtějí načerpat atmosféru, doporučuji zhlédnout filmové týdeníky, které jsou velmi autentické,“ říká filozof z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václav Němec pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos, 19. dubna, zemřel v 82 letech filozof a kognitivní vědec Daniel Dennett. Kromě svého akademického zaměření byl také známý svým ateismem. Spolu s biologem Richardem Dawkinsem, Christopherem Hitchensem a Samuelem Harrisem tvořil neformální vůdčí skupinu tzv. nového ateismu. Jeho myšlenky přišel do pořadu Hergot! přiblížit filozof Tomáš Hříbek.

Americký filozof Michael Walzer se před 50 lety ptal, jestli je možné dělat politiku, aniž by si člověk ušpinil ruce. „Nikoli úspěšně,“ cituje v Osobnosti Plus svého amerického kolegu český filozof Jakub Jirsa. Jak se podle něj spojují v osobě politika morálka a etika? „Otázka je, kdo chceme, aby byl naším politickým reprezentantem: eticky čistý politik, nebo úspěšný politik?“ ptá se vědec.

Americký filozof Michael Walzer se před 50 lety ptal, jestli je možné dělat politiku, aniž by si člověk ušpinil ruce. „Nikoli úspěšně,“ cituje v Osobnosti Plus svého amerického kolegu český filozof Jakub Jirsa. Jak se podle něj spojují v osobě politika morálka a etika? „Otázka je, kdo chceme, aby byl naším politickým reprezentantem: eticky čistý politik, nebo úspěšný politik?“ ptá se vědec.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je Emmanuel Macron lepší prezident nebo filosof? Definitivní odpovědi se v této epizodě nedočkáte, probereme ale jeho vizi pro Evropu i to, jak se mu ji daří naplňovat. Jakým krizím podle Macron čelíme? A stane se z něj časem druhý Churchill? Kromě toho si (s rozborem NÚKIBu v ruce) posvítíme na TikTok. Co všechno o vás čínská aplikace ví? Kde všude už je zakázaná? A přejmenuje se TikTok v Americe brzy na Bidance? Zdroje: Macronův projev na Sorbonně 2017: https://international.blogs.ouest-france.fr/archive/2017/09/29/macron-sorbonne-verbatim-europe-18583.html Macronův projev na Sorbonně 2024: https://geopolitique.eu/en/2024/04/26/macron-europe-it-can-die-a-new-paradigm-at-the-sorbonne/ Macron v Economistu 2019: https://www.economist.com/europe/2019/11/07/emmanuel-macron-in-his-own-words-english Macron v Economistu 2024: https://www.economist.com/europe/2024/05/02/how-to-rescue-europe NÚKIB o TikToku: https://nukib.gov.cz/download/uredni_deska/2023-03-08_Varovani-TikTok_final.pdf Stuart Jeffries - Grand Hotel Abyss Rebecca Yarros - Fourth Wing, Iron Flame

W jaki sposób poukładać relację z samym sobą i z bliskimi? Co zrobić, aby osiągnąć życiowy sukces? Jak cieszyć się codziennością?Poradniki i treści, które chcą odpowiadać na te pytania, piętrzą się dziś w księgarniach, internet jest ich pełen. Jak wybrać te wartościowe, rzetelne i dobre dla siebie?Gościem tego odcinka Tematów Tygodnika jest Piotr Sikora, nauczyciel mindfulness, trener umiejętności DBT. Filozof i teolog, doktor habilitowany, kierownik Katedry Filozofii Współczesnej w Uniwersytecie Ignatianum w Krakowie. Redaktor i publicysta „Tygodnika Powszechnego”. Rozmawia Ewelina Burda, dziennikarka i zastępczyni redaktora naczelnego.Artykuł o poradnikach dobrego życia znajdziecie w najnowszym, podwójnym wydaniu „Tygodnika Powszechnego” na majówkę >>>. A w Podkaście Tygodnika Powszechnego co tydzień rozmawiamy o najważniejszych tematach „Tygodnika” z autorami, dziennikarzami i komentatorami. Weź, słuchaj!

Profesor antické filozofie Filip Karfík podepsal mezi prvními výzvu evropským politikům s podtitulem S palčivou starostí. Byla to reakce na slova papeže Františka, který nabádal Ukrajinu k vyvěšení „bílého praporu“. „On to nebyl první papežův výrok podobného typu, stále se staví do pozice, kdy by se Ukrajinci neměli bránit. Dokonce vyzývá státy, které je podporují a dodávají zbraně, aby s tím přestaly,“ říká v Osobnosti Plus.

Profesor antické filozofie Filip Karfík podepsal mezi prvními výzvu evropským politikům s podtitulem S palčivou starostí. Byla to reakce na slova papeže Františka, který nabádal Ukrajinu k vyvěšení „bílého praporu“. „On to nebyl první papežův výrok podobného typu, stále se staví do pozice, kdy by se Ukrajinci neměli bránit. Dokonce vyzývá státy, které je podporují a dodávají zbraně, aby s tím přestaly,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politika s příchodem různých vůdců hrubne – od Donalda Trumpa po Andreje Babiše, tvrdí filozof a bývalý politik Daniel Kroupa. „Vůdci svým hulvátstvím demonstrují, že jsou silní a že si mohou dovolit všechno. I to, co si nedovolí obyčejný smrtelník – a tím také své příznivce fascinují,“ myslí si. Když vůdce prosazuje i jejich téma, prominou mu vlastně všechno.

Politika s příchodem různých vůdců hrubne – od Donalda Trumpa po Andreje Babiše, tvrdí filozof a bývalý politik Daniel Kroupa. „Vůdci svým hulvátstvím demonstrují, že jsou silní a že si mohou dovolit všechno. I to, co si nedovolí obyčejný smrtelník – a tím také své příznivce fascinují,“ myslí si. Když vůdce prosazuje i jejich téma, prominou mu vlastně všechno.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Film Manželé Stodolovi vstoupil do kin. Spolu s ním vyvstává řada otázek zvažujících roli žánru true crime ve společnosti i popularizaci psychopatů. Prožíváme skrze příběhy brutálních zločinů katarzi a empatii s oběťmi, nebo kvůli nim dochází k normalizaci a popularizaci násilí? A mají být reální sérioví vrazi hlavními hrdiny celovečerních snímků, seriálů a podcastů?Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ted Kaczynski ps. Unabomber działał w latach 1978-1995. Terroryzując USA, dawał wyraz swojej nienawiści do cywilizacji opartej na technice. Rozmawiam z Michał Gołdą, filozofem, który napisał pracę o jego słynnym manifeście.

Zajímá se do hloubky coby vědec vztahem mezi eutanázií a dobrým životem. Je podle něj dobře nebo špatně, že v Česku by si nikdo nemohl eutanázii jako způsob odchodu zvolit? Jaké dilema kolem eutanázie považuje za zásadní? A odpovídá dosud fungující umělá inteligence jeho etickým nárokům? Moderuje Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajímá se do hloubky coby vědec vztahem mezi eutanázií a dobrým životem. Je podle něj dobře nebo špatně, že v Česku by si nikdo nemohl eutanázii jako způsob odchodu zvolit? Jaké dilema kolem eutanázie považuje za zásadní? A odpovídá dosud fungující umělá inteligence jeho etickým nárokům? Moderuje Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejdříve trochu historie: Parník filozofů je souhrnný název nejméně pěti lodí použitých k deportaci 81 opozičních představitelů inteligence, mimo jiné filozofů, vyhnaných ze sovětského Ruska z iniciativy V. I. Lenina v letech 1922 až 1923.

„To, co mi ve vládnutí kabinetu Petra Fialy chybí, je dlouhodobější perspektiva. Ta se najednou a zvláštním způsobem zjevila po roce a půl, když premiér vystoupil na Colours of Ostrava a začal mluvit o restartu Česka. Bylo to velmi překvapivé, takže jsem čekal, že přijde i širší plán, něco, co zůstane i příštím vládám, ale to se zatím neděje,“ říká publicista a filozof Petr Fischer.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.