Podcasts about filozof

Filozof i b. europoseł prof. Ryszard Legutko jest pesymistą, jeżeli chodzi o ocenę polskiej polityki i sytuacji, w której znalazł się nasz kraj. Szczególnie dotyczy to kondycji moralnej Donalda Tuska.

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

Piše Marija Švajncer, bereta Ajda Sokler in Igor Velše. Naslov Nebesa v razsulu je mogoče razumeti tako, pojasnjuje avtor Slavoj Žižek, da se spomnimo enega najbolj znanih citatov Mao Zedonga, dobesednega navedka, ki se glasi, češ da je pod nebesi vse v razsulu, situacija je odlična. To naj bi po Žižkovem mnenju pomenilo, da tkivo trenutnega družbenega reda razpada, bližajoči se kaos pa revolucionarnim silam ponuja izjemno priložnost za odločno akcijo in prevzem politične oblasti. Strinja se, da je pod nebesi zares vse v razsulu, v razsulu so pravzaprav nebesa sama. Zamisli se nad dogajanjem v letih 2020 in 2021, času pandemije covida-19, globalnega segrevanja, znakov nove hladne vojne, izbruha državljanskih protestov in družbenih odporov po vsem svetu. V knjigi se filozof Žižek kaže kot prodoren politični analitik, proučevalec dogajanja v svetu, razrednega in strankarskega boja in vstaje množic ter dober poznavalec antagonizmov današnjega časa. Tu in tam se navezuje na filozofe, zlasti na Hegla in Marxa ter sodobnike, omeni Mladena Dolarja in Alenko Zupančič, kar nekaj Freudovih in Lacanovih spoznanj je zanj še vedno uporabnih, toda poglaviten pomen imajo poglabljanje v politične položaje v različnih državah, prikazovanje nasprotij, odkrivanje paradoksov in razkrivanje negativnosti. Žižek proučuje sodobno demokracijo in anarhijo, slika moč kapitalizma in hkrati poskuse, da bi v svetu zavladale napredne sile. Brez dlake na jeziku opisuje ravnanje populističnih politikov, nekakšno novo brezsramnost in načrtno obscenost, tako rekoč zaničevanje osnovnih pravil olike in demokratične odprtosti. Videti je, kot da vrnitev v staro spodobnost ni več mogoča. Iz trenutnega stanja in političnih navzkrižij napoveduje, kaj se bo iz vsega tega izcimilo, kako se bodo končale ameriške volitve, na katerih je na koncu zmagal Biden. Ugotavlja, da so obubožani v najrevnejših delih Združenih držav Amerike kljub zmagi demokratskega predsednika podpirali republikanski populizem. To se je na naslednjih volitvah tudi potrdilo. Filozof trdi, da zgodovina ni objektiven razvoj, temveč dialektičen proces, v katerem je neločljiv pogoj za tisto, kar se v resnici dogaja, njegova ideološka simbolizacija. Med drugim opozarja, da Izrael igra nevarno igro. Palestinci na Zahodnem bregu so dan za dnem izpostavljeni administrativnemu in fizičnemu nasilju; izhoda iz krize ne bo brez pristnega glasu Palestincev. »Zame je edini način iz tega zapletenega položaja etičen. Na koncu koncev ni konflikta med bojem proti antisemitizmu in bojem proti temu, kar država Izrael počne na Zahodnem bregu. Oba boja sta del enega in istega boja za suverenost.« Zaustavi se pri koronski pandemiji in trdi, da so nekatere države kapitulirale pred virusom. Pandemija ni zgolj znanstveni in zdravstveni pojav, temveč je naravna katastrofa, prav tako pa še družbeni, ekonomski in ideološki pojav, ki vzbuja strah pred dolgoročnimi gospodarskimi posledicami in vpliva na duševno zdravje. Edino upanje preostane sprejeti izziv postčloveškosti in si prizadevati za vzpostavitev nove normalnosti. »Ta vzpostavitev ni zdravstven ali gospodarski problem, temveč je v svojem bistvu političen: prisiljeni smo na novo izumiti naše celotno družbeno življenje.« Slavoj Žižek napoveduje tako imenovani komunizem vojne dobe, se pravi panevropsko izredno stanje s strogo disciplino in podrejanjem gospodarstva v boju proti vsem izzivom. Pravi, da potrebujemo novo obliko komunizma, nekakšen zmernokonservativni komunizem. Konservativnost pomeni prizadevanje, da se ohranijo razmere, ki so primerne za življenje ljudi. »… potrebujemo globalne ukrepe za boj proti zdravstvenim in okoljskim grožnjam, tako da bo gospodarstvo treba nekako socializirati.« Odgovori si na vprašanje, zakaj se oklepa imena komunizem, tako rekoč prekletega imena, ko pa se zaveda, da je komunistični projekt 20. stoletja propadel in pripomogel k vzponu novih oblik morilske groze. Komunizma ne jemlje kot rešitev vseh zagat, temveč kot še zmeraj najboljše poimenovanje za tisto, kar nam omogoča, da pravilno dojamemo težave, s katerimi se danes soočamo, in skušamo najti izhod iz njih. Komunizem je zanj edina možnost, saj verjame, da je svobodna izbira tistega, kar mora narediti in kar je nujno storiti. Spomni se besed Grete Thunberg, da je treba doseči, kar se zdi nemogoče. Slavoj Žižek torej še vedno ostaja komunist. Predlaga, da je treba odpreti prostor za nove svoboščine, take, katerih čas šele prihaja. Išče pot iz nezavidljivega položaja sodobnega sveta in skrajnosti v njem. Prepričan je, da potrebujemo globalno solidarnost, mednarodno sodelovanje in novi red. Edina resnična rešitev je po njegovem mnenju sprememba svetovnega ekonomskega sistema. Pravi cilj bi morala biti družba, ki bi bila postavljena na takšnih temeljih, da do revščine sploh ne bi prišlo. Demokracija za Žižka pomeni moč ljudstva oziroma idejo, da bi se substancialna volja večine morala izraziti v delovanju države in zaupanju v volilne mehanizme. Zavzema se za ekološko gibanje in feministični boj. Po robu se je treba postaviti prepletenosti države in civilne družbe, pomembne so svoboda in človekove pravice. Ekološka kriza je eno od osrednjih vprašanj sodobnega časa, zato se je z njo treba spopadati premišljeno in intenzivno. Današnji čas potrebuje žvižgače, pritrjuje avtor, se pravi ljudi, ki razkrivajo laži in pokvarjenost oblastnikov. Slavoj Žižek verjame, da je demokratični socializem mogoč, zaveda pa se začetka nevarne poti, od katere je odvisno naše preživetje. Zaupa v načelnost politike radikalne izbire ter predlaga izbiro tam, kjer je ta nujna, in jo zavrača, kjer je lažna. Poziva nas, naj kot edino upanje sprejmemo izziv postčloveškosti in si prizadevamo za vzpostavitev nove normalnosti. V sedanjem času, v katerem je Evropa v zatonu in so napadi na evropsko zapuščino na vrhuncu, poudarja avtor, se moramo odločiti prav za Evropo in si prizadevati za razsvetljenstvo, človekove pravice in svoboščine, družbeno solidarnost in feminizem. Slavoj Žižek v svojih prizadevanjih ostaja zvest samemu sebi tako s provokativnimi kot z revolucionarnimi pobudami. V marsičem bi bili lahko ponosni nanj in na njegov nadvse odmevni filozofski opus, vendar se to v podalpski kokoški, v kateri so ljudje nadvse kritični, zgodi le redko.

W najnowszej odsłonie „Skądinąd” gości dr Maciej Wodziński, filozof z Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, autor książki „Sokrates. Filozof życia, filozof śmierci”, badacz filozofii psychiatrii i zastosowań sztucznej inteligencji w obszarze zdrowia psychicznego.   A rozmawiamy o tym, jak AI staje się zwierciadłem – czasami krzywym – dla ludzkiego poznania.   Rozmawiamy także o delegowaniu autonomii poznawczej na modele językowe i o tym, jak bardzo nie rozumiemy maszyn, które już dziś wpływają na nasze decyzje. O złudzeniu „idealnego rozmówcy”, który zawsze ma wystarczająco dużo czasu i cierpliwości — i o psychologicznych konsekwencjach takiej relacji. O ucieleśnieniu jako warunku podmiotowości i o tym, dlaczego AI może jedynie imitować „kogoś”, a nie „być kimś”. O wykorzystaniu modeli językowych w psychiatrii. O tym, dlaczego AI potrafi wyłapywać mikrodetale głosu i prozodii lepiej niż człowiek. O tym, jak sztuczna inteligencja może pomóc „uwiarygodnić” subiektywność, zamiast ją wypierać. O możliwości stworzenia nowego modelu psychiatrii. A także o wielu jeszcze innych sprawach. Owocnego słuchania!

Czy ugodowi liberałowie zabili Oświecenie? W Mitologii wracamy do kluczowych sporów intelektualistów czasów Oświecenia - co było jego istotą, jak daleko powinno iść zerwanie z Bogiem i Królem, czy sprawa socjalna winna być na pierwszym planie. Inspiracją do rozmowy jest książka jednego z najbardziej uznanych i kontrowersyjnych badaczy Oświecenia prof. Jonathana Israela: Enlightement that failed". Pierwsza część rozmowy tutaj: https://audycje.tokfm.pl/podcast/182974,Oswiecenie-pod-ostrzalem-dziedzictwo-mity-i-krytyka-1

Gábor 45mm vs 50mm között dilemmázik miközben a pletykált új Canon termékekről beszélgetünk. Peti üzleti portréhoz könnyen hordozható de szép hátteret keres. Filozofálgatunk kicsit az AI-ról, annak értékéről, filmekről, hazudott valóságokról.Az adás linkje:⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://tripodcast.hu/158Támogass minket Patreonon:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://tripodcast.hu/patreon⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Csatlakozz a Tripodcast Community Facebook csoporthoz!⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://tripodcast.hu/community⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Az adást a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Fujifilm⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ és a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Manfrotto⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ támogatta!Kövess minket Instán:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/tripodcast_⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Az adásban elhangzott témák, linkek:- Canon 45mm f/1.2 és R6III pletykák:https://www.canonrumors.com/canon-eos-r6-mark-iii-rf-45mm-f-1-2-stm-latest-specifications/- Molton háttér:https://www.thomann.de/hu/gravity_pad_set_2_606208.htm- Temus háttér:https://www.temu.com/hu-en/photo-background-black-4-x-2-4-m-portable-large-background-adjustable-removable-and-foldable-design-for-photo-studio-video-fashion-photography-weddings-g-601100040631081.html- Mikrosat Pull up háttér:https://www.mikrosat.hu/spd/632930376490/Mikrosat-Pull-Up-Feher-Hatter-145x200cm-Feher-BD20- Manfrotto Skylite Rapid szövet:https://www.mikrosat.hu/spd/5055135910873/Manfrotto-Skylite-rapid-szovet-L-2-x-2m-fekete-bar- Manfrotto Ezyframe háttér:https://www.mikrosat.hu/spd/5055135932936/Manfrotto-EzyFrame-hatter-2-x-2-3m-White-LL-LB7950- V-Flat Varsóból:https://www.cyfrowe.pl/plaszczyzna-v-flat-world-foldable-v-flat-20-czarne-biale-p.html- Atomrobbanások minősége különböző filmekben megvalósítva:https://youtu.be/8BAhoeBxZ0A?si=WgBrzcWf-MAbBCfN- Új Peak Design pántok:https://youtu.be/5LGte_4pRBk?si=kIHij2aqnmjwfGZP

Ivan Dobnik je prejemnik mednarodne Pretnarjeve nagrade 2025 in častnega naslova »ambasador poezije«, pesnik, književni prevajalec, esejist, kritik, literarni urednik in založnik ter mednarodni posrednik poezije. Kot pesnik in literarni urednik je gostoval na številnih literarnih festivalih doma in v tujini. Njegove pesmi so prevedene v več evropskih jezikih. Je pobudnik, soustanovitelj ter odgovorni urednik književne revije Poetikon, ravno tako Hiše poezije, v kateri med drugim organizirajo tudi pesniška srečanja in branja poezije.

Ivan Dobnik je prejemnik mednarodne Pretnarjeve nagrade 2025 in častnega naslova »ambasador poezije«, pesnik, književni prevajalec, esejist, kritik, literarni urednik in založnik ter mednarodni posrednik poezije. Kot pesnik in literarni urednik je gostoval na številnih literarnih festivalih doma in v tujini. Njegove pesmi so prevedene v več evropskih jezikih. Je pobudnik, soustanovitelj ter odgovorni urednik književne revije Poetikon, ravno tako Hiše poezije, v kateri med drugim organizirajo tudi pesniška srečanja in branja poezije.

Ivan Sviták, jedna z nejvýraznějších osobností roku 1968 – či lépe řečeno jeho předokupační části – se narodil v roce 1925, po válce byl členem sociální demokracie a v roce 1948 se stal komunistou. Vystudoval právnickou fakultu a v letech 1954 až 1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu Československé akademie věd. Jeho názory a postřehy se zachovaly v rozhlasovém archivu. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K volbám ještě členové Dismanova rozhlasového dětského souboru nemůžou. Neznamená to ale, že se o ně nemůžou zajímat a zeptat se na cokoliv, čemu nerozumí. Přesně to nejmladší česká redakce udělala na Letní podcastové scéně v pražské Troje, kde děti odpovědi hledaly u politoložky Anny Shavit a publicisty a filozofa Petra Fischera.

Najpotężniejszy człowiek starożytnego świata stracił prawie wszystkie swoje dzieci.Jego reakcja zachwiała podstawami ludzkiej natury. Trzynaścioro z czternaściorga dzieci Marka Aureliusza zmarło za jego życia.W obliczu tej serii osobistych tragedii, cesarz-filozof nie załamał się. Zamiast tego stworzył system mentalny, który pozwolił mu nie tylko przetrwać, ale stać się jeszcze silniejszym.W finałowej części trylogii o stoickim cesarzu odkryjesz, jak człowiek na szczycie władzy radził sobie z najgłębszym bólem, jaki może dotknąć rodzica. To nie jest teoretyczna filozofia – to konkretne strategie wypracowane w ogniu prawdziwej tragedii.Usłyszysz:Jak Marek przekształcił każdą stratę w źródło wewnętrznej siłyDlaczego codziennie „ćwiczył umieranie” i jak to zmieniło jego życieJaki system pozwolił mu funkcjonować jako cesarz w czasie osobistego załamaniaCo napisał w swoim dzienniku po śmierci kolejnego dzieckaJego ostatnie słowa przed własną śmierciąDla kogo ten odcinek: Osób przechodzących życiowe kryzysy, rodziców borykających się ze stratami, każdego szukającego prawdziwej siły w najtrudniejszych momentach.Historia Marka to dowód, że można zachować godność i sens nawet w obliczu niewyobrażalnego bólu.Praktyczny wymiar: Poznasz konkretne techniki mentalne, które możesz zastosować już dziś – niezależnie od tego, czy mierzysz się ze stratą, kryzysem zawodowym czy egzystencjalnym zwątpieniem.Czy jesteś gotów na ostateczną lekcję od człowieka, który w najciemniejszych chwilach znalazł światło?UWAGA!Odcinek zawiera autentyczne fragmenty z „Rozmyślań” cesarza oraz praktyczne narzędzia do radzenia sobie z życiowymi przeciwnościami.Dodatkowo wzbogaciłem scenariusz o wymyślone przeze mnie dialogi, które nie musiały, ale mogły się odbyć. Opierałem je na podstawie historii przeczytanych w źródłach historycznych.ŹRÓDŁAPierre Hadot „Wewnętrzna Twierdza” Pierre Grimal „Marek Aureliusz”Donald Robertson „How to Think Like a Roman Emperor”Marek Aureliusz „Rozmyślania„Epiktet „Diatryby”Donald Robertson „Stoicism and the Art of Happiness”Wesprzyj tworzenie mojego podcastu: https://patronite.pl/PodcastLepiejTerazhttps://suppi.pl/lepiejteraz

Evropa, Ukrajina i svět v posledních týdnech zažily další diplomatické i vojenské otřesy. Americký prezident Donald Trump se pokusil domluvit mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Samotní Ukrajinci jsou ale k tomuto pokusu spíše skeptičtí. „Je zásadní, aby nedošlo k nějaké dohodě na dělení mezi Amerikou a Ruskem,“ reflektuje v nové dílu podcastu Bruselské chlebíčky současnou geopolitickou situaci ukrajinský filozof Andrij Dachnyj.

Każdy z nas zna smak zdrady. W biznesie, w małżeństwie, w przyjaźni. I każdy z nas staje przed tym samym pytaniem:Jak odpowiedzieć?Ten odcinek jest dla Ciebie, jeśli:Zostałeś zdradzony przez kogoś, komu ufałeśNiszczyłeś własną energię na planowaniu zemstyChcesz nauczyć się prawdziwej, stoickiej siłySzukasz praktycznych narzędzi do radzenia sobie z konfliktemPragniesz poznać kolejny rozdział życia Marka Aureliusza.24 minuty, które zmienią Twoje podejście do każdego konfliktu w życiu.ŹRÓDŁA:Pierre Hadot „Wewnętrzna Twierdza” Pierre Grimal „Marek Aureliusz”Donald Robertson „How to Think Like a Roman Emperor”Marek Aureliusz „Rozmyślania„Epiktet „Diatryby”Donald Robertson „Stoicism and the Art of Happiness”Wesprzyj tworzenie mojego podcastu:https://patronite.pl/PodcastLepiejTerazhttps://suppi.pl/lepiejteraz

"Rusko dál útočí na tzv. kolektivní Západ, nikdo ale už neví, zda ještě a jak sem patří Trumpovy Spojené státy," říkal krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Kde jsou Spojené státy dnes? A ukazuje se nyní utopií Fukuyamova teorie, že liberální demokracie je konečnou formou společenského uspořádání? Ptát se bude Barbora Tachecí.

"Rusko dál útočí na tzv. kolektivní Západ, nikdo ale už neví, zda ještě a jak sem patří Trumpovy Spojené státy," říkal krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Kde jsou Spojené státy dnes? A ukazuje se nyní utopií Fukuyamova teorie, že liberální demokracie je konečnou formou společenského uspořádání? Ptát se bude Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naš najbolj prijazen pokrovitelj T2 in njihova super ponudba T2 Ščit:https://www.t-2.net/t-2-scit-za-varnost-na-internetuFejmrč na https://www.fejmici.si/Vaše težave: podcast.fejmici@gmail.comPoljubna enkratna donacija na: ⁠https://tinyurl.com/y2uyljhm⁠Mesečna finančna podpora možna na:3€ - ⁠https://tinyurl.com/yxrkqgbc⁠5€ - ⁠https://tinyurl.com/y63643l5⁠8€ - ⁠https://tinyurl.com/y62ywkmt⁠Motitelji:- Gašper Bergant⁠https://www.gasperbergant.si ⁠⁠https://www.instagram.com/gasper.bergant/  ⁠- Žan Papič⁠https://www.zanpapic.si ⁠⁠https://www.instagram.com/zanpapi/  ⁠Produkcija: Warehouse Collective⁠https://www.warehousecollective.si⁠Grafična podoba: Artex⁠https://www.facebook.com/artextisk

Demokracie na Západě prochází hlubokou vnitřní krizí a oslabuje i její postavení v globálním měřítku, píše ve své nové knize Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie filosof Václav Němec. „Krize je stav, kdy se teprve rozhoduje o tom, jestli se ty patologické tendence zafixují, anebo jestli ještě dokážeme najít nějaké východisko,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filozof v souboji s průmyslem osobního rozvoje: „Všechno je lepší než chytráctví“Co stojí za boomem self-help literatury? A jak souvisí s filozofií? Není pochyb, že určitý typ filozofického psaní má k self-help literatuře blízko. Patrné je to třeba i na současném zájmu o stoiky. Navíc nelze popřít, že filozofie byla tradičně spjata s ideou, že člověk nemá jen žít, ale svůj život má sám vést – a k tomu potřebuje… co vlastně?Tady narážíme na kámen úrazu. Self-help literatura nabízí konkrétní rady, jak efektivněji řídit svůj život: vstávejte v pět ráno, pijte vodu s citronem, staňte se lepší verzí sebe sama. Filozofické vedení je jiné – často nejasné. Kierkegaard, který zdůrazňuje význam filozofie pro dobrý život, považuje tuto nejasnost za klíčovou. Metodu „promyšleného zmatku“ sdílel mimochodem i Sókratés, Ježíš nebo věštkyně Pýthie.Pointa je jednoduchá: nikdo vám neřekne, co máte dělat. Nejasnost má pozitivní funkci – nutí nás, abychom se sami zamysleli, místo abychom přijímali návody. Zatímco self-help literatura nabízí radu, filozof nabízí „neradu“. Operuje podle hesla: Nelze žít za druhého, ale lze žít tak, že druhý sám znejistí. Zdá se to málo, ale ve skutečnosti je to hodně. Výzkumy navíc ukazují, že udělování rad může být škodlivé: v příjemci vyvolává pocit, že si sám neumí poradit, zatímco tomu, kdo radí, narůstá sebevědomí. Kdo radí, šíří bezmoc, jak upozorňuje americký novinář Steve Salerno v knize s příznačným podtitulem: Jak hnutí self-help učinilo Ameriku bezmocnou.Filozofie i self-help literatura mohou posilovat určitou formu odolnosti. Zatímco self-help autoři se soustředí na výkonnost a hladké začlenění do světa – Kierkegaard by řekl, že z nás dělají „hladké oblázky“ ve společenském soukolí –, filozof říká, že to je málo. Právě tím nám něco zásadního zprostředkovává: ukazuje, že líbit se našim současníkům není vůbec důležité. Krásně to ostatně vystihla spisovatelka Doris Lessingová: „Všechno je lepší než chytráctví, než vypočítavost, než opatrnost, než neochota dávat ze strachu před následky.“Kapitoly I. Lítost moudrostí života [začátek až 24:48]II. Kdo radí, oslabuje [24:48 až 42:05]III. Filosofická rada? Hlavně nebýt srozumitelný! [42:05 až 58:00]IV. Pasti self-help literatury – ztráta bolesti [58:00 až konec]BibliografieRober Bellah, Religion in Human Evolution. From the Paleolithic to the Axial Age, Cambridge, MA, 2011.Tereza Matějčková, Hegelova fenomenologie světa, Praha: OIKOYMENH, 2018Soren Kierkegaard, Either/Or, Part I. Translated by Howard V. Hong and Edna H. Hong. Princeton: Princeton University Press, 1987.Søren Kierkegaard, The Concept of Irony with Continual Reference to Socrates, Princeton: Princeton University Press, 1992.Doris Lessing, The Golden Notebook, New York: Frederick A. Praeger, 1962.Jan Loffeld, Když Bůh nikomu nechybí: Úvahy o náboženské lhostejnosti, Praha: Portál, 2025.Jonathan Rauch, "Let It Be: Three Cheers for Apatheism“, in: The Atlantic Monthly, May 2003.Steve Salerno, SHAM: How the Self-Help Movement Made America Helpless. New York: Crown Publishers, 2005.Liv Strömquist, Strömquist, Hovoří Pýthie, přel. Marie Voslářová. Praha: Paseka, 2025.

Pobierz audycję w pliku mp3Wersja wideo - zapis panelu wraz z obrazem W środę 25 czerwca 2025 roku w Kinotece w Pałacu Kultury i Nauki w Warszawie odbył się pokaz specjalny filmu „Życie Chucka” połączony ze spotkaniem pt. „Stephen King – filozof popkultury”.godz. 18:30 – projekcja filmu "Życie Chucka"godz. 20:45 – spotkanie "Stephen King - filozof popkultury"Prowadzący :Marcin Radomski – dziennikarz i krytyk filmowy. Gospodarz, autor i pomysłodawca programu KINOrozmowa na YouTube, czyli rozmów z aktorami, reżyserami i ekspertami z dziedziny filmu i seriali. Prowadzący „Audycję Filmową” w Czwórce Polskim Radiu. Publikował w czasopismach takich jak „Kino”, „Newsweek”, „Rzeczpospolita”, „Gazeta Wyborcza”, a także na portalach – Onet.pl, Filmweb.pl i Interia.pl. Doktor nauk humanistycznych, współpracownik UW. Autor książki „Inny świat? Kino autorskie Doroty Kędzierzawskiej”. Współpracownik wielu festiwali filmowych i prowadzący cykle filmowe w kinach w Warszawie. Członek Europejskiej Akademii Filmowej i Międzynarodowej Federacji Krytyków Filmowych – FIPRESCI.Goście:Joanna Murawska od ponad 20 lat pasjonuje się twórczością Stephena Kinga, a od trzech lat działa jako redaktorka serwisu StephenKing.pl, dzięki czemu serwis pojawił się na Instagramie, docierając do nowych odbiorców. Joanna uczestniczy w panelach dyskusyjnych o twórczości Stephena Kinga, jest współautorką artykułu o „Mrocznej Wieży” oraz gościnnie występuje w podcastach Radio SK. Joanna posiada ogromną kolekcję książek, filmów i gadżetów związanych z twórczością pisarza oraz wyruszyła w ponad dwutygodniową wyprawę do Stanów Zjednoczonych śladami Stephena Kinga.Hubert Spandowski jest fanem Kinga od ponad 30 lat, a 24 lata temu założył serwis StephenKing.pl, który aktywnie działa do dziś. Jest również autorem Radio SK – jednego z pierwszych polskich podcastów o popkulturze, publikując średnio jedną audycję tygodniowo i osiągając już liczbę przekraczającą 700 odcinków skupionych na pisarzu. Hubert występuje publicznie na konwentach, festiwalach fantastycznych, targach książki, a teraz także w kinie. Zawodowo jest nauczycielem matematyki, a matematyka jest wszędzie, bo kosmos stanowi najpiękniejsze równanie.Maciej Barczewski to polski reżyser i scenarzysta filmowy, a zarazem profesor Uniwersytetu Gdańskiego — specjalista w dziedzinie prawa własności intelektualnej. Ukończył Gdyńską Szkołę Filmową, a jego debiut kinowy – dramat wojenny „Mistrz (2020), opowiadający o bokserze z Auschwitz, zdobył uznanie krytyków i był nominowany do szeregu nagród filmowych. Wcześniej odniósł sukces międzynarodowy dzięki nagradzanemu krótkiemu metrażowi „My Pretty Pony” (2017), zrealizowanemu na podstawie opowiadania Stephena Kinga.Robert Ziębiński to dziennikarz, pisarz, scenarzysta. Były naczelny „Playboya”. Wcześniej przez prawie dekadę pracował w dziale kultury „Newsweek Polska”. Pisał dla „Tygodnika Powszechnego”, „Gazety Wyborczej”, „Rzeczpospolitej”, „Przekroju”, „Polityki”, „Wprost” i „Nowej Fantastyki”. Autor dwóch książek o Stephenie Kingu: „Stephen King. Instrukcja obsługi” (Książka Roku 2019 serwisu Lubimy Czytać) i „Stephen King. Sprzedawca strachu” (2014), a także wielu powieści sensacyjnych („Furia”, „Lockdown”, „Zabawka”, zekranizowany „Diabeł”) oraz powieści grozy („Dzień wagarowicza”). Wspólnie z Moniką Całkiewicz napisał bestsellerowe „Kroniki zbrodni.” Kiedy nie pisze, czyta, uczy się reżyserii, słucha jazzu i prowadzi autorski fanpage www.facebook.com/pogodzinachRobertZiebinskiJeżeli podoba ci się to co robię to możesz mnie wesprzeć nahttps://patronite.pl/radiosk

Piše Silvija Žnidar, bereta Igor Velše in Lidija Hartman. Svetlano Slapšak obče bralstvo pozna kot vsestransko ustvarjalko, v prvi vrsti morda najprej kot neutrudno preučevalko antike, ki jo raziskuje s pomočjo različnih ved, kot so antropologija, zgodovina in literarne vede. Na to temo je objavila številne znanstveno podkovane knjige, med drugim Antično miturgijo, obširno in izvirno študijo grško-rimskih mitov, poglobljeno pa se je lotila tudi manj izpostavljenih topik oziroma fenomenov znotraj antike, o čemer pričata denimo publikaciji Zelje in spolnost ter Volna in telo. Svoje pero pa avtorica že dlje časa preizkuša tudi v literarnih vodah, njena zadnja romana imata naslov Kje smo? in Šola za delikatne ljubimce. Dela, ki jih piše, se ne ponašajo zgolj z znanstveno podkovanostjo na eni strani in izdelano pisavo na drugi, pač pa nosijo v sebi tudi izostren socialni čut, posebno humanistično težnjo po izpostavljanju in razgaljanju represivnih sistemov in njihovih odvodov v zgodovini. V obsežnem delu Hetera in filozof: Iz zgodovinske antropologije svobodnega para je piska skozi feministično študiozno prizmo po vzoru Simone de Beauvoir dregnila v samo osrčje antične patriarhalne strukture, za katero lahko trdimo, da se je ohranila vse do danes, in sicer dekonstruira zakonsko heteroseksualno zvezo oziroma družino. Pri tem jo, kot lahko razberemo iz poimenovanja raziskave, zanimajo odkloni od le-te, torej svobodnejše prakse ljubezni. Osrednja lika tega diskurza ali zgodbe sta hetera, izobražena kurtizana in filozof, ki se znajdeta na specifičnem mestu v družbi, kot zapiše Slapšak, »blizu roba družbe, ona po nuji, on po izbiri«. Tej dvojici je skupna mobilnost na »trgu dela«, saj mora tako kot kurtizana tudi kakšen filozof že v 5. stoletju pred našim štetjem, se pravi že v času atenske demokracije, ponujati svoje intelektualne zmožnosti v zameno za plačilo. Avtorica nam takšno zvezo oziroma potencial le-te demonstrira kot subverzivno gesto, ki rahlja rigiden in nasilen družbeni red, saj se ta odnos ne osredotoča na reprodukcijo in ohranjanje normativnih, tradicionalnih vrednot, ampak naj bi temeljil na tovarištvu, solidarnosti in zavezništvu, recipročnem in fluidnem prepletu dveh intelektov, pri čemer naj bi v tem odnosu do večje svobode prišla tudi ženska. Namreč: »Grška družbena ureditev, še zlasti demokratična v Atenah, je temeljila na popolni izključenosti žensk iz javnega in političnega življenja«. Morda bo bralstvo nekoliko presenečeno, ker bo izvedelo relativno malo o dejansko obstoječih parih hetere in filozofa, in tudi nastanek svobodnejše zveze ni podrobno predstavljen ali analiziran. Temu se seveda ne gre čuditi, primarni pisni viri o takšnih razmerjih so zelo skromni. A avtorica študije razprostira širšo antropološko-zgodovinsko sliko vsakdanjika »starodobnikov«, v katero vključuje tudi precizno in kritično branje mitov, filozofskih besedil, umetniških del in seveda antičnega leposlovja, pri čemer kreativno in imaginativno razmišlja oziroma sklepa o možnih dejanskostih para, o njunih položajih od atenske demokracije prek helenizma do krščanstva, o spremembah, ki jih je vnesla redefinicija ljubezenskega odnosa. Eden izmed najbolj vznemirljivih primerov v knjigi je zveza med Apsazijo in Periklom, ki ga sicer poznamo bolj kot državnika. Hetera in filozof je delo izredne eruditske širine, ki po eni strani razgalja patriarhalne vzorce atenske oziroma starogrške kulture, izpostavlja konzervativnost mislecev, kot je Aristotel, ki je verjel, da so ženske nižja bitja, preučuje mite, ki so polni brutalnega nasilja do žensk, in so kot taki vplivali tudi na javni diskurz in strukturiranje spolnih vlog, po drugi strani pa se fokusira na zgodbe o ženskah, ki so si izborile drobtinice svobode oziroma vsaj možnost individualnega akterstva, izpostavlja filozofe in pisce, ki so bili, kot Platon in Aristofan, ženskam bolj naklonjeni, ter opozarja na pestrost mitologije, ki je vsebovala seveda tudi like iznajdljivih, premetenih, samosvojih žensk. Učili so nas, da so mitologije načini, kako so si ljudje razlagali svet. A kot poudarja Svetlana Slapšak, je »snovanje mitoloških zgodb imelo včasih zelo preproste ideološke cilje, denimo da prikrije in minimalizira dejanske dogodke in odnose«. Tudi mitologija je tako lahko služila kot sredstvo za izvajanje represije, upravičevanje arbitrarnih norm, a kot vsaka zgodba ima tudi mit drugo, kreativnejšo, subverzivnejšo plat. Avtorica nas z veščo in dinamično pisavo, ki presega suhoparen znanstveni diskurz, potegne v živahen, kontrasten antični svet, pri čemer ob stvareh, ki jih nekako že poznamo iz zgodovine, spoznamo kup zabavnih dejstev iz vsakdanjika določenih skupin in posameznikov, z zanimanjem spremljamo njihove rituale in tako dalje. Tako izvemo, da si po pričeski lahko ne le prepoznal filozofa, ampak tudi ugotovil, kateri šoli pripada, ali da je obstajalo več vrst prostitutk, med katerimi so bile hetere najbolj »prestižne«, namenjene pretežno aristokraciji in »užitkom«, pornai pa so bile za »navadne smrtnike« in za zadovoljevanje »potreb«. Morda presenetljiv, a relevanten je tudi podatek, da je bila ginekološka vednost v antiki že precej napredna, zatrlo pa jo je nato krščanstvo, ki je demoniziralo žensko telo. Za literarne sladokusce bo še posebej dragocen pretežno zadnji del knjige, ki se loteva raziskovanja heter kot žanra. Med drugim razčlenjuje antični ljubezenski roman, ki je dlje časa veljal za ženski roman, nekaj literarno »manjvrednega«. Vendar pa, kot pronicljivo pokaže Svetlana Slapšak, je vseboval pomembne nastavke za razumevanje novega koncepta ljubezni. Lahko bi rekli, da avtorica knjigo Hetera in filozof zaključi z najbolj intrigantno in inovativno vsebino. Seveda je celotna knjiga polna fascinantne vednosti in razmišljanj, morda se le kdaj za kratek čas izgubimo zaradi tematskih digresij oziroma preskokov, kjer avtorica eno linijo »pripovedi« prekine z drugo. Celostno doživetje knjige je posebno, saj se nenehno prepletajo niti zgodovinskih pričevanj, mitologije in literature, a vsekakor to ni moteče. Kvečjemu pokaže na pestrost nekega obdobja, na zgodbenost in plastovitost zgodovine same.

Svět se dusí klimatickou krizí, vyčerpáním i ztrátou smyslu. Neprojevuje se to všude stejně – někde hoří lesy, jinde vysychají řeky, jinde sílí fašismus. Ale pocit nejistoty a vyčerpání se šíří i tam, kde se krize ještě nezdá hmatatelná. Podle environmentální*ho filozofa*ky Timothyho Morton není největší hrozbou samotná ekologická destrukce, ale pocit, že už nic nemá cenu. Říká, že cestu ven možná najdeme jinde, než bychom čekali – ve vztazích, soucitu a péči. Ne jako útěchu, ale jako základ nové politiky. Pavla Hubálková nás provází Mortonovým myšlením. Jak by taková politika mohla vypadat?Hlas Timothyho Mortona byl v české verzi generován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Hosťom Štefana Chrappu je Juraj Šúst, katolícky filozof a predseda Spoločnestva Ladislava Hanusa. Reč je o aktuálnom ročníku Bratislavských Hanusových dní, ktorých témou je „Zmierenie.“ | Hosť: Juraj Šúst (katolícky filozof). | Moderuje: Štefan Chrappa. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Spolu s japonskými vědci zkoumá fenomén extrémní sociální izolace. Hikikomori je podle něj symptom společnosti a není kulturně podmíněný. „Jedním z našich cílů je o něm zvýšit povědomí u nás a představit terapeutickou metodu s ním spjatou," říká ve Vizitce. V čem spočívá? Jak se hikikomori otiskuje do umění? A nakolik s ním souvisí Gončarovův Oblomov? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolu s japonskými vědci zkoumá fenomén extrémní sociální izolace. Hikikomori je podle něj symptom společnosti a není kulturně podmíněný. „Jedním z našich cílů je o něm zvýšit povědomí u nás a představit terapeutickou metodu s ním spjatou," říká ve Vizitce. V čem spočívá? Jak se hikikomori otiskuje do umění? A nakolik s ním souvisí Gončarovův Oblomov? Ptá se Karolína Koubová.

Je tu čas poľovačky, tentoraz na liberálov. Aspoň tak to vyzerá z aktuálnych statusov pánov dnešnej moci - Trumpa, Orbána či Fica. Komu - a čo vlastne, liberáli urobili a prečo sa stali korisťou nových držiteľov moci? No a kto sú to tí liberáli a o čo im ide? Barikády nie sú dnes tou jedinou možnosťou, ale možno k ním musíme siahnuť, tvrdí Matej Cíbik.Čas liberálov skončil. S liberálnou demokraciou je koniec a globalizácia presadzovaná liberálnymi elitami už nemá žiadnu budúcnosť. Takéto - a im podobné veštby, v ostatných dňoch, týždňoch či dokonca mesiacoch, dookola počúvame od nových nositeľov moci. Hovorí to Donald Trump, opakuje to Viktor Orbán a zaklína sa tým aj náš premiér Robert Fico.Ten svoju - ešte pred pár rokmi budovanú hrádzu proti hnedému extrémizmu Mariána Kotlebu, odrazu vymenil za snahu o postavenie akejsi ním svojvoľne definovanej hradby voči údajným hrozbám liberálneho progresivizmu. Áno, žijeme ozaj prelomové časy, ale odkedy sa z pojmu "liberál" stala tak desivá hrozba, že to začína pripomínať poľovačku na tzv. "Večného Žida"? Čo komu liberál vlastna urobili?Kto sú teda títo dnešní liberáli a o čo im - okrem presadzovania univerzality ľudských práv, vlastne ide? Prečo sa s nimi chce nová politická moc tak strašne porátať no a aké následky bude mať tento ideologický boj na naše ľudské práva? Kto vlastne budú naši noví nepriatelia a z akých dôvodov čerpajú svoj hnev priaznivci tejto novej vzbury voči doterajším poriadkom?No a napokon, ozaj skončila na Slovensku éra započatá Nežnou revolúciou a ide tu o prevrat voči hodnotám Novembra 89?Toto je Ráno Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Je tu čas poľovačky, tentoraz na liberálov. Aspoň tak to vyzerá z aktuálnych statusov pánov dnešnej moci - Trumpa, Orbána či Fica. Komu - a čo vlastne, liberáli urobili a prečo sa stali korisťou nových držiteľov moci? No a kto sú to tí liberáli a o čo im ide? Barikády nie sú dnes tou jedinou možnosťou, ale možno k ním musíme siahnuť, tvrdí Matej Cíbik.Čas liberálov skončil. S liberálnou demokraciou je koniec a globalizácia presadzovaná liberálnymi elitami už nemá žiadnu budúcnosť. Takéto - a im podobné veštby, v ostatných dňoch, týždňoch či dokonca mesiacoch, dookola počúvame od nových nositeľov moci. Hovorí to Donald Trump, opakuje to Viktor Orbán a zaklína sa tým aj náš premiér Robert Fico.Ten svoju - ešte pred pár rokmi budovanú hrádzu proti hnedému extrémizmu Mariána Kotlebu, odrazu vymenil za snahu o postavenie akejsi ním svojvoľne definovanej hradby voči údajným hrozbám liberálneho progresivizmu. Áno, žijeme ozaj prelomové časy, ale odkedy sa z pojmu "liberál" stala tak desivá hrozba, že to začína pripomínať poľovačku na tzv. "Večného Žida"? Čo komu liberáli urobili?Kto sú teda títo dnešní liberáli a o čo im - okrem presadzovania univerzality ľudských práv, vlastne ide? Prečo sa s nimi chce nová politická moc tak strašne porátať no a aké následky bude mať tento ideologický boj na naše ľudské práva? Kto vlastne budú naši noví nepriatelia a z akých dôvodov čerpajú svoj hnev priaznivci tejto novej vzbury voči doterajším poriadkom?No a napokon, ozaj skončila na Slovensku éra započatá Nežnou revolúciou a ide tu o prevrat voči hodnotám Novembra 89?Toto je Ráno Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu Bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu Bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kolektivismus je úpadek. Před ‚my, které má poslání‘ je třeba mít se na pozoru. A takové je ‚rusáctví‘,“ varuje neurolog Jan Payne, vedoucí centra pro bioetiku při Ústavu humanitárních studií na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podobné nebezpečné kolektivistické rysy má podle něj i politika Donalda Trumpa. „Despotické režimy jsou postaveny na kolektivismu. Individualita je totiž základem demokracie,“ zdůrazňuje v rozhovoru s Barborou Tachecí v Osobnosti Plus.

„Kolektivismus je úpadek. Před ‚my, které má poslání‘ je třeba mít se na pozoru. A takové je ‚rusáctví‘,“ varuje neurolog Jan Payne, vedoucí centra pro bioetiku při Ústavu humanitárních studií na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podobné nebezpečné kolektivistické rysy má podle něj i politika Donalda Trumpa. „Despotické režimy jsou postaveny na kolektivismu. Individualita je totiž základem demokracie,“ zdůrazňuje v rozhovoru s Barborou Tachecí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poznaj Mateusza – programistę i zapalonego kibica piłkarskiego, który przełamuje stereotypy i udowadnia, że można żyć w zgodzie ze sobą, nie bojąc się społecznych konwenansów.Mój dzisiejszy gość pracuje jako senior developer dla międzynarodowych korporacji.Jest aktywnym kibicem Jagiellonii Białystok i człowiekiem, który odnalazł sens w filozofii Alberta Camus.Z odcinka dowiesz się m. in. :Jak wygląda życie programisty pracującego zdalnie?Dlaczego mężczyzna decyduje się nosić spódnicę i jakie tym wywołuje reakcje?Co wspólnego ma praca programisty z „Mitem Syzyfa” i dlaczego warto być szczęśliwym mimo pozornego braku sensu?Dlaczego uwielbia czynnie kibicować swojej ulubionej drużynie, jeżdżąc na jej wszystkie mecze?Co należy zrobić, by zostać programistą w erze AI?

Miliardář Elon Musk po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa vzbudil pozornost a celosvětové debaty svým gestem, které výrazně připomínalo nacistický pozdrav z druhé světové války. „Elon Musk chtěl ukázat: ‚Já se nebojím dělat explicitní gesta',“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Tomáš Koblížek, který se věnuje filozofii jazyka a působí v oddělení analytické filozofie na Filozofickém ústavu Akademie věd České republiky v Praze.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve světě sílí protidemokratické státy a radikální hnutí. Česko letos na podzim čekají parlamentní volby, ve kterých může vládní koalice přijít o své podporovatele. „Tomu jednoznačně prozápadnímu směru, který se hlásí k demokratickým hodnotám, letos hrozí porážka,“ varuje pro Český rozhlas Plus filozof a bývalý politik Daniel Kroupa.

Ve světě sílí protidemokratické státy a radikální hnutí. Česko letos na podzim čekají parlamentní volby, ve kterých může vládní koalice přijít o své podporovatele. „Tomu jednoznačně prozápadnímu směru, který se hlásí k demokratickým hodnotám, letos hrozí porážka,“ varuje pro Český rozhlas Plus filozof a bývalý politik Daniel Kroupa.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Futbol sahalarından çıkan aykırı filozof: Albert Camus | Okuma Zamanı by Tr724

Ruská agrese na Ukrajině, od jejíhož začátku brzy uplynou tři roky, může být jen prvním krvavým tahem v tažení proti Západu a civilizovanému světu. Podle filozofa a pedagoga z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václava Němce řadě lidí ruské zločiny na Ukrajině za tu dobu zevšedněly. „Původní otřesení ze strany mnohých občanů a politiků na Západě vyprchalo. Je to nebezpečné, zvláště v kombinaci, kdy se zlo stupňuje,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus.

Ruská agrese na Ukrajině, od jejíhož začátku brzy uplynou tři roky, může být jen prvním krvavým tahem v tažení proti Západu a civilizovanému světu. Podle filozofa a pedagoga z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václava Němce řadě lidí ruské zločiny na Ukrajině za tu dobu zevšedněly. „Původní otřesení ze strany mnohých občanů a politiků na Západě vyprchalo. Je to nebezpečné, zvláště v kombinaci, kdy se zlo stupňuje,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bez dwóch zdań twórczość Mikołaja Kubickiego, znanego jako Meek, Oh Why? jest mi bardzo bliska. Liryczność, głębokie teksty i analizy artysty sprawiają, że lubię wracać do jego utworów i całych płyt. Z tym większą radością przyjąłem najnowszy album Mikołaja "Wszystko w swoim czasie". O tym czasie więc rozmawiamy, filozofii, rodzinie, karierze i przyszłości. Zapraszam bardzo, bardzo serdecznie!

U 290. epizodi podkasta "Pojačalo", Ivanov gost je prof. dr Milan M. Ćirković, istaknuti astrofizičar, kosmolog i astrobiolog. Kroz dinamičan razgovor, prof. Ćirković deli svoja razmišljanja o astrobiologiji, rizicima za ljudsku civilizaciju, filozofiji nauke i kolonizaciji svemira. Diskusija se dotiče i aktuelnih naučnih otkrića, analize rizika, ali i globalnih izazova poput solarnog maksimuma i mogućih katastrofa uzrokovanih kosmičkim pojavama. Pored naučnih tema, razgovor se bavi i uticajem naučne fantastike na inspiraciju za naučna istraživanja, kao i etičkim pitanjima vezanim za tehnologiju i razvoj veštačke inteligencije. Važni linkovi: - Research Gate profil - https://www.researchgate.net/profile/Milan-Cirkovic - Profil Autora - https://talas.rs/author/milancirkovic/ - Knjige na srpskom i prevodi - https://www.heliks.rs/index.php Teme u epizodi: - Uvod - Početak razgovora - Razumevanje tehnologija - Sistemski bias - Šira slika - Magijski odnos ka nauci - Razumevanje verovatnoće - Genijalnost u filmu Podržite nas na BuyMeACoffee: https://bit.ly/3uSBmoa Pročitajte transkript ove epizode: https://bit.ly/4hntgNe Posetite naš sajt i prijavite se na našu mailing listu: http://bit.ly/2LUKSBG Prijavite se na naš YouTube kanal: http://bit.ly/2Rgnu7o Pratite Pojačalo na društvenim mrežama: Facebook: http://bit.ly/2FfwqCR Twitter: http://bit.ly/2CVZoGr Instagram: http://bit.ly/2RzGHjN

Poprvé od konce druhé světové války vyhrála o víkendu krajně pravicová strana v jedné ze spolkových zemí Německa. „Je to signál i pro českou vládu. Extremismus a populismus přicházejí v době krize. Současná situace mi připomíná 30. léta minulého století,“ říká filozof, vysokoškolský učitel a bývalý politik Daniel Kroupa pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V noci z úterý na středu uplyne přesně 56 let, co došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pro mnohé znamenala událost zlomový bod ve vztahu k Sovětskému svazu a komunistické ideologii. „Mladým lidem, kteří rok 1968 nezažili a chtějí načerpat atmosféru, doporučuji zhlédnout filmové týdeníky, které jsou velmi autentické,“ říká filozof z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václav Němec pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký filozof Michael Walzer se před 50 lety ptal, jestli je možné dělat politiku, aniž by si člověk ušpinil ruce. „Nikoli úspěšně,“ cituje v Osobnosti Plus svého amerického kolegu český filozof Jakub Jirsa. Jak se podle něj spojují v osobě politika morálka a etika? „Otázka je, kdo chceme, aby byl naším politickým reprezentantem: eticky čistý politik, nebo úspěšný politik?“ ptá se vědec.

Profesor antické filozofie Filip Karfík podepsal mezi prvními výzvu evropským politikům s podtitulem S palčivou starostí. Byla to reakce na slova papeže Františka, který nabádal Ukrajinu k vyvěšení „bílého praporu“. „On to nebyl první papežův výrok podobného typu, stále se staví do pozice, kdy by se Ukrajinci neměli bránit. Dokonce vyzývá státy, které je podporují a dodávají zbraně, aby s tím přestaly,“ říká v Osobnosti Plus.

Politika s příchodem různých vůdců hrubne – od Donalda Trumpa po Andreje Babiše, tvrdí filozof a bývalý politik Daniel Kroupa. „Vůdci svým hulvátstvím demonstrují, že jsou silní a že si mohou dovolit všechno. I to, co si nedovolí obyčejný smrtelník – a tím také své příznivce fascinují,“ myslí si. Když vůdce prosazuje i jejich téma, prominou mu vlastně všechno.

Ted Kaczynski ps. Unabomber działał w latach 1978-1995. Terroryzując USA, dawał wyraz swojej nienawiści do cywilizacji opartej na technice. Rozmawiam z Michał Gołdą, filozofem, który napisał pracę o jego słynnym manifeście.

Nejdříve trochu historie: Parník filozofů je souhrnný název nejméně pěti lodí použitých k deportaci 81 opozičních představitelů inteligence, mimo jiné filozofů, vyhnaných ze sovětského Ruska z iniciativy V. I. Lenina v letech 1922 až 1923.