POPULARITY
Filozof v souboji s průmyslem osobního rozvoje: „Všechno je lepší než chytráctví“Co stojí za boomem self-help literatury? A jak souvisí s filozofií? Není pochyb, že určitý typ filozofického psaní má k self-help literatuře blízko. Patrné je to třeba i na současném zájmu o stoiky. Navíc nelze popřít, že filozofie byla tradičně spjata s ideou, že člověk nemá jen žít, ale svůj život má sám vést – a k tomu potřebuje… co vlastně?Tady narážíme na kámen úrazu. Self-help literatura nabízí konkrétní rady, jak efektivněji řídit svůj život: vstávejte v pět ráno, pijte vodu s citronem, staňte se lepší verzí sebe sama. Filozofické vedení je jiné – často nejasné. Kierkegaard, který zdůrazňuje význam filozofie pro dobrý život, považuje tuto nejasnost za klíčovou. Metodu „promyšleného zmatku“ sdílel mimochodem i Sókratés, Ježíš nebo věštkyně Pýthie.Pointa je jednoduchá: nikdo vám neřekne, co máte dělat. Nejasnost má pozitivní funkci – nutí nás, abychom se sami zamysleli, místo abychom přijímali návody. Zatímco self-help literatura nabízí radu, filozof nabízí „neradu“. Operuje podle hesla: Nelze žít za druhého, ale lze žít tak, že druhý sám znejistí. Zdá se to málo, ale ve skutečnosti je to hodně. Výzkumy navíc ukazují, že udělování rad může být škodlivé: v příjemci vyvolává pocit, že si sám neumí poradit, zatímco tomu, kdo radí, narůstá sebevědomí. Kdo radí, šíří bezmoc, jak upozorňuje americký novinář Steve Salerno v knize s příznačným podtitulem: Jak hnutí self-help učinilo Ameriku bezmocnou.Filozofie i self-help literatura mohou posilovat určitou formu odolnosti. Zatímco self-help autoři se soustředí na výkonnost a hladké začlenění do světa – Kierkegaard by řekl, že z nás dělají „hladké oblázky“ ve společenském soukolí –, filozof říká, že to je málo. Právě tím nám něco zásadního zprostředkovává: ukazuje, že líbit se našim současníkům není vůbec důležité. Krásně to ostatně vystihla spisovatelka Doris Lessingová: „Všechno je lepší než chytráctví, než vypočítavost, než opatrnost, než neochota dávat ze strachu před následky.“Kapitoly I. Lítost moudrostí života [začátek až 24:48]II. Kdo radí, oslabuje [24:48 až 42:05]III. Filosofická rada? Hlavně nebýt srozumitelný! [42:05 až 58:00]IV. Pasti self-help literatury – ztráta bolesti [58:00 až konec]BibliografieRober Bellah, Religion in Human Evolution. From the Paleolithic to the Axial Age, Cambridge, MA, 2011.Tereza Matějčková, Hegelova fenomenologie světa, Praha: OIKOYMENH, 2018Soren Kierkegaard, Either/Or, Part I. Translated by Howard V. Hong and Edna H. Hong. Princeton: Princeton University Press, 1987.Søren Kierkegaard, The Concept of Irony with Continual Reference to Socrates, Princeton: Princeton University Press, 1992.Doris Lessing, The Golden Notebook, New York: Frederick A. Praeger, 1962.Jan Loffeld, Když Bůh nikomu nechybí: Úvahy o náboženské lhostejnosti, Praha: Portál, 2025.Jonathan Rauch, "Let It Be: Three Cheers for Apatheism“, in: The Atlantic Monthly, May 2003.Steve Salerno, SHAM: How the Self-Help Movement Made America Helpless. New York: Crown Publishers, 2005.Liv Strömquist, Strömquist, Hovoří Pýthie, přel. Marie Voslářová. Praha: Paseka, 2025.
Pobierz audycję w pliku mp3Wersja wideo - zapis panelu wraz z obrazem W środę 25 czerwca 2025 roku w Kinotece w Pałacu Kultury i Nauki w Warszawie odbył się pokaz specjalny filmu „Życie Chucka” połączony ze spotkaniem pt. „Stephen King – filozof popkultury”.godz. 18:30 – projekcja filmu "Życie Chucka"godz. 20:45 – spotkanie "Stephen King - filozof popkultury"Prowadzący :Marcin Radomski – dziennikarz i krytyk filmowy. Gospodarz, autor i pomysłodawca programu KINOrozmowa na YouTube, czyli rozmów z aktorami, reżyserami i ekspertami z dziedziny filmu i seriali. Prowadzący „Audycję Filmową” w Czwórce Polskim Radiu. Publikował w czasopismach takich jak „Kino”, „Newsweek”, „Rzeczpospolita”, „Gazeta Wyborcza”, a także na portalach – Onet.pl, Filmweb.pl i Interia.pl. Doktor nauk humanistycznych, współpracownik UW. Autor książki „Inny świat? Kino autorskie Doroty Kędzierzawskiej”. Współpracownik wielu festiwali filmowych i prowadzący cykle filmowe w kinach w Warszawie. Członek Europejskiej Akademii Filmowej i Międzynarodowej Federacji Krytyków Filmowych – FIPRESCI.Goście:Joanna Murawska od ponad 20 lat pasjonuje się twórczością Stephena Kinga, a od trzech lat działa jako redaktorka serwisu StephenKing.pl, dzięki czemu serwis pojawił się na Instagramie, docierając do nowych odbiorców. Joanna uczestniczy w panelach dyskusyjnych o twórczości Stephena Kinga, jest współautorką artykułu o „Mrocznej Wieży” oraz gościnnie występuje w podcastach Radio SK. Joanna posiada ogromną kolekcję książek, filmów i gadżetów związanych z twórczością pisarza oraz wyruszyła w ponad dwutygodniową wyprawę do Stanów Zjednoczonych śladami Stephena Kinga.Hubert Spandowski jest fanem Kinga od ponad 30 lat, a 24 lata temu założył serwis StephenKing.pl, który aktywnie działa do dziś. Jest również autorem Radio SK – jednego z pierwszych polskich podcastów o popkulturze, publikując średnio jedną audycję tygodniowo i osiągając już liczbę przekraczającą 700 odcinków skupionych na pisarzu. Hubert występuje publicznie na konwentach, festiwalach fantastycznych, targach książki, a teraz także w kinie. Zawodowo jest nauczycielem matematyki, a matematyka jest wszędzie, bo kosmos stanowi najpiękniejsze równanie.Maciej Barczewski to polski reżyser i scenarzysta filmowy, a zarazem profesor Uniwersytetu Gdańskiego — specjalista w dziedzinie prawa własności intelektualnej. Ukończył Gdyńską Szkołę Filmową, a jego debiut kinowy – dramat wojenny „Mistrz (2020), opowiadający o bokserze z Auschwitz, zdobył uznanie krytyków i był nominowany do szeregu nagród filmowych. Wcześniej odniósł sukces międzynarodowy dzięki nagradzanemu krótkiemu metrażowi „My Pretty Pony” (2017), zrealizowanemu na podstawie opowiadania Stephena Kinga.Robert Ziębiński to dziennikarz, pisarz, scenarzysta. Były naczelny „Playboya”. Wcześniej przez prawie dekadę pracował w dziale kultury „Newsweek Polska”. Pisał dla „Tygodnika Powszechnego”, „Gazety Wyborczej”, „Rzeczpospolitej”, „Przekroju”, „Polityki”, „Wprost” i „Nowej Fantastyki”. Autor dwóch książek o Stephenie Kingu: „Stephen King. Instrukcja obsługi” (Książka Roku 2019 serwisu Lubimy Czytać) i „Stephen King. Sprzedawca strachu” (2014), a także wielu powieści sensacyjnych („Furia”, „Lockdown”, „Zabawka”, zekranizowany „Diabeł”) oraz powieści grozy („Dzień wagarowicza”). Wspólnie z Moniką Całkiewicz napisał bestsellerowe „Kroniki zbrodni.” Kiedy nie pisze, czyta, uczy się reżyserii, słucha jazzu i prowadzi autorski fanpage www.facebook.com/pogodzinachRobertZiebinskiJeżeli podoba ci się to co robię to możesz mnie wesprzeć nahttps://patronite.pl/radiosk
Piše Silvija Žnidar, bereta Igor Velše in Lidija Hartman. Svetlano Slapšak obče bralstvo pozna kot vsestransko ustvarjalko, v prvi vrsti morda najprej kot neutrudno preučevalko antike, ki jo raziskuje s pomočjo različnih ved, kot so antropologija, zgodovina in literarne vede. Na to temo je objavila številne znanstveno podkovane knjige, med drugim Antično miturgijo, obširno in izvirno študijo grško-rimskih mitov, poglobljeno pa se je lotila tudi manj izpostavljenih topik oziroma fenomenov znotraj antike, o čemer pričata denimo publikaciji Zelje in spolnost ter Volna in telo. Svoje pero pa avtorica že dlje časa preizkuša tudi v literarnih vodah, njena zadnja romana imata naslov Kje smo? in Šola za delikatne ljubimce. Dela, ki jih piše, se ne ponašajo zgolj z znanstveno podkovanostjo na eni strani in izdelano pisavo na drugi, pač pa nosijo v sebi tudi izostren socialni čut, posebno humanistično težnjo po izpostavljanju in razgaljanju represivnih sistemov in njihovih odvodov v zgodovini. V obsežnem delu Hetera in filozof: Iz zgodovinske antropologije svobodnega para je piska skozi feministično študiozno prizmo po vzoru Simone de Beauvoir dregnila v samo osrčje antične patriarhalne strukture, za katero lahko trdimo, da se je ohranila vse do danes, in sicer dekonstruira zakonsko heteroseksualno zvezo oziroma družino. Pri tem jo, kot lahko razberemo iz poimenovanja raziskave, zanimajo odkloni od le-te, torej svobodnejše prakse ljubezni. Osrednja lika tega diskurza ali zgodbe sta hetera, izobražena kurtizana in filozof, ki se znajdeta na specifičnem mestu v družbi, kot zapiše Slapšak, »blizu roba družbe, ona po nuji, on po izbiri«. Tej dvojici je skupna mobilnost na »trgu dela«, saj mora tako kot kurtizana tudi kakšen filozof že v 5. stoletju pred našim štetjem, se pravi že v času atenske demokracije, ponujati svoje intelektualne zmožnosti v zameno za plačilo. Avtorica nam takšno zvezo oziroma potencial le-te demonstrira kot subverzivno gesto, ki rahlja rigiden in nasilen družbeni red, saj se ta odnos ne osredotoča na reprodukcijo in ohranjanje normativnih, tradicionalnih vrednot, ampak naj bi temeljil na tovarištvu, solidarnosti in zavezništvu, recipročnem in fluidnem prepletu dveh intelektov, pri čemer naj bi v tem odnosu do večje svobode prišla tudi ženska. Namreč: »Grška družbena ureditev, še zlasti demokratična v Atenah, je temeljila na popolni izključenosti žensk iz javnega in političnega življenja«. Morda bo bralstvo nekoliko presenečeno, ker bo izvedelo relativno malo o dejansko obstoječih parih hetere in filozofa, in tudi nastanek svobodnejše zveze ni podrobno predstavljen ali analiziran. Temu se seveda ne gre čuditi, primarni pisni viri o takšnih razmerjih so zelo skromni. A avtorica študije razprostira širšo antropološko-zgodovinsko sliko vsakdanjika »starodobnikov«, v katero vključuje tudi precizno in kritično branje mitov, filozofskih besedil, umetniških del in seveda antičnega leposlovja, pri čemer kreativno in imaginativno razmišlja oziroma sklepa o možnih dejanskostih para, o njunih položajih od atenske demokracije prek helenizma do krščanstva, o spremembah, ki jih je vnesla redefinicija ljubezenskega odnosa. Eden izmed najbolj vznemirljivih primerov v knjigi je zveza med Apsazijo in Periklom, ki ga sicer poznamo bolj kot državnika. Hetera in filozof je delo izredne eruditske širine, ki po eni strani razgalja patriarhalne vzorce atenske oziroma starogrške kulture, izpostavlja konzervativnost mislecev, kot je Aristotel, ki je verjel, da so ženske nižja bitja, preučuje mite, ki so polni brutalnega nasilja do žensk, in so kot taki vplivali tudi na javni diskurz in strukturiranje spolnih vlog, po drugi strani pa se fokusira na zgodbe o ženskah, ki so si izborile drobtinice svobode oziroma vsaj možnost individualnega akterstva, izpostavlja filozofe in pisce, ki so bili, kot Platon in Aristofan, ženskam bolj naklonjeni, ter opozarja na pestrost mitologije, ki je vsebovala seveda tudi like iznajdljivih, premetenih, samosvojih žensk. Učili so nas, da so mitologije načini, kako so si ljudje razlagali svet. A kot poudarja Svetlana Slapšak, je »snovanje mitoloških zgodb imelo včasih zelo preproste ideološke cilje, denimo da prikrije in minimalizira dejanske dogodke in odnose«. Tudi mitologija je tako lahko služila kot sredstvo za izvajanje represije, upravičevanje arbitrarnih norm, a kot vsaka zgodba ima tudi mit drugo, kreativnejšo, subverzivnejšo plat. Avtorica nas z veščo in dinamično pisavo, ki presega suhoparen znanstveni diskurz, potegne v živahen, kontrasten antični svet, pri čemer ob stvareh, ki jih nekako že poznamo iz zgodovine, spoznamo kup zabavnih dejstev iz vsakdanjika določenih skupin in posameznikov, z zanimanjem spremljamo njihove rituale in tako dalje. Tako izvemo, da si po pričeski lahko ne le prepoznal filozofa, ampak tudi ugotovil, kateri šoli pripada, ali da je obstajalo več vrst prostitutk, med katerimi so bile hetere najbolj »prestižne«, namenjene pretežno aristokraciji in »užitkom«, pornai pa so bile za »navadne smrtnike« in za zadovoljevanje »potreb«. Morda presenetljiv, a relevanten je tudi podatek, da je bila ginekološka vednost v antiki že precej napredna, zatrlo pa jo je nato krščanstvo, ki je demoniziralo žensko telo. Za literarne sladokusce bo še posebej dragocen pretežno zadnji del knjige, ki se loteva raziskovanja heter kot žanra. Med drugim razčlenjuje antični ljubezenski roman, ki je dlje časa veljal za ženski roman, nekaj literarno »manjvrednega«. Vendar pa, kot pronicljivo pokaže Svetlana Slapšak, je vseboval pomembne nastavke za razumevanje novega koncepta ljubezni. Lahko bi rekli, da avtorica knjigo Hetera in filozof zaključi z najbolj intrigantno in inovativno vsebino. Seveda je celotna knjiga polna fascinantne vednosti in razmišljanj, morda se le kdaj za kratek čas izgubimo zaradi tematskih digresij oziroma preskokov, kjer avtorica eno linijo »pripovedi« prekine z drugo. Celostno doživetje knjige je posebno, saj se nenehno prepletajo niti zgodovinskih pričevanj, mitologije in literature, a vsekakor to ni moteče. Kvečjemu pokaže na pestrost nekega obdobja, na zgodbenost in plastovitost zgodovine same.
Svět se dusí klimatickou krizí, vyčerpáním i ztrátou smyslu. Neprojevuje se to všude stejně – někde hoří lesy, jinde vysychají řeky, jinde sílí fašismus. Ale pocit nejistoty a vyčerpání se šíří i tam, kde se krize ještě nezdá hmatatelná. Podle environmentální*ho filozofa*ky Timothyho Morton není největší hrozbou samotná ekologická destrukce, ale pocit, že už nic nemá cenu. Říká, že cestu ven možná najdeme jinde, než bychom čekali – ve vztazích, soucitu a péči. Ne jako útěchu, ale jako základ nové politiky. Pavla Hubálková nás provází Mortonovým myšlením. Jak by taková politika mohla vypadat?Hlas Timothyho Mortona byl v české verzi generován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.
Hosťom Štefana Chrappu je Juraj Šúst, katolícky filozof a predseda Spoločnestva Ladislava Hanusa. Reč je o aktuálnom ročníku Bratislavských Hanusových dní, ktorých témou je „Zmierenie.“ | Hosť: Juraj Šúst (katolícky filozof). | Moderuje: Štefan Chrappa. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.
Spolu s japonskými vědci zkoumá fenomén extrémní sociální izolace. Hikikomori je podle něj symptom společnosti a není kulturně podmíněný. „Jedním z našich cílů je o něm zvýšit povědomí u nás a představit terapeutickou metodu s ním spjatou," říká ve Vizitce. V čem spočívá? Jak se hikikomori otiskuje do umění? A nakolik s ním souvisí Gončarovův Oblomov? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Spolu s japonskými vědci zkoumá fenomén extrémní sociální izolace. Hikikomori je podle něj symptom společnosti a není kulturně podmíněný. „Jedním z našich cílů je o něm zvýšit povědomí u nás a představit terapeutickou metodu s ním spjatou," říká ve Vizitce. V čem spočívá? Jak se hikikomori otiskuje do umění? A nakolik s ním souvisí Gončarovův Oblomov? Ptá se Karolína Koubová.
Piše Iztok Ilich, bere Jure Franko. Nova knjiga Jerneja Ščeka, vsestransko dejavnega tržaškega Slovenca, filozofa, esejista, prevajalca in publicista, bralca, bralko pozdravi s kar šestimi nagovori. Na uvodnih straneh se oglašata urednica knjige Martina Kafol in Ali Žerdin, urednik Sobotne priloge Dela, kjer so bili Ščekovi intervjuji, nekateri zaradi prostorskih omejitev časnika nekoliko skrajšani, najprej objavljeni. Na zavihkih platnic nagovarjata Marko Kravos in Nataša Konc Lorenzutti na hrbtu knjige pa z nekaj besedami še Zdravko Duša in Igor Škamperle! Še več iz fotografij in pogovorov sestavljenih portretov šteje galerija uglednih sodobnih italijanskih književnikov, filozofov, zgodovinarjev, psihologov in družboslovcev ter ob njih tudi uspešnežev na povsem drugih področjih. Po izidu prve, medtem že ponatisnjene knjige Kavarna Italija Ščekovi vljudni, sproščeni, poznavalski in suvereni premišljeni dialogi z izbranimi sogovorniki in sogovornicami niso več presenečenje. Osupljivo je morda le to, da je mlademu avtorju v letih 2022–24 uspelo zaokrožiti pogovore ali dopisovanja s še petintrideseterico uglednih raziskovalcev, premišljevalcev in ocenjevalcev kulturnega in političnega dogajanja v današnji Italiji in po svetu. Prva v knjigo Kavarna odprta vstopita zagovornika alpinizma kot umetnosti bistvenega in nasprotnika komercializacije. Ona, Nives Meroi iz Lombardije, on, Roman Benet iz okolice Trbiža – prva zakonca z osvojenimi vsemi štirinajstimi osemtisočaki. Zgodba, močna kot dvojina, kot skupnost dveh, ki se kot eno prebijata naprej, strne Šček. S psihiatrinjo Chiaro Caprì se je Šček pogovarjal o pripadnikih mafijskih združb, ki imajo, kot je razkrila ob preučevanju zapornikov, izrazite sociopatske poteze. Mafija obstaja, a je obenem nikjer ni, najbolj zastrašujoče pa je, da lahko pradavni modeli nadzorovanja ozemlja, strukture in oblikovanja oblasti preživijo v dobi socialnih omrežij. Igiaba Scego, Rimljanka somalskega rodu, pravi, da pisanje v dveh jezikih, ki sta se do včeraj sovražila, doživlja kot dejanje literarne dekolonizacije. In pripominja, da je vsaka vojna bratomorna, saj človek kolje sočloveka. Enako meni tudi svoj čas bojevit zagovornik nadstrankarskega komunizma, teoretični fizik in prevajalec izvirnih biblijskih knjig Carlo Rovelli, ki je med jugoslovansko vojno s tovornjakom vozil pomoč vsem vpletenim etničnim skupnostim. »To je bilo hudičevo delo,« se spominja. »Brat je moril brata, da bi dokazal, da je drugačen.« Pedagog Christiano Raimo je postal učitelj zato, ker verjame, da sta vzgoja in izobraževanje vrhunec slehernega kulturništva in da je od tega vprašanja odvisno vse življenje. Capinski kapitalizem, povzema, si z omejevanjem sredstev javnemu šolstvu sam koplje grob. S pisateljem in novinarjem Antoniom Scuratijem se je Šček pogovarjal o njegovih dokumentarnih romanih, v katerih analizira pojav Mussolinija in fašizma, ter neizprosno razbija mit o Italijanih, dobrih ljudeh. Fašizem se v zborniku pojavi še dvakrat. Najprej v pogovoru z zgodovinarjem Emiliom Gentilejem, ki fašizem že petdeset let preučuje z iskanjem in kritično analizo zgodovinskih virov, torej z uporabo golih dejstev, kot jih je ob upoštevanju kategorij zgodovinskega razuma mogoče dokumentirano rekonstruirati. Pri tem se posebej ukvarja z organizacijsko, kulturno in institucionalno razsežnostjo, ki odsevajo bistvo tega totalitarizma. Zgodovino fašizma in z njim odpora, osvobodilnega gibanja in Jugoslavije 20. stoletja raziskuje tudi precej mlajši Eric Gobetti. Ugotavlja, da se v Italiji vedno znova srečuje s protipartizansko ali protijugoslovansko interpretacijo dejstev, pri čemer so problem tudi sama dejstva. O njih se brezsramno laže. »Največji problem so tisti,« je prepričan Gobetti, »ki zavestno lažejo v brk zgodovinskim dognanjem. To ni politizacija, temveč ideologizacija zgodovine!« Filozof evolucije Telmo Pievani v nemara najbolj vznemirljivem dialogu zavrača idejo človeške zgodovine kot linearno napredujoče puščice od sključene opice do pokončnega prvaka intelektualnega in telesnega razvoja. Po novih odkritjih so Zemljo naseljevale in ena ob drugi sobivale različne človeške vrste, tudi neandertalci, za prevlado najbolj selivskega sapiensa pa je bil odločilen jezik. Pievani prisega na znanost in srečna naključja, ki vodijo do velikih odkritij in svari pred priganjanjem k takojšnjim rezultatom. Zanj je najstrašnejši sovražnik tega časa algoritem, orodje spletnega tržišča, ki uporabnika ne sooča z novimi odkritji, temveč vzgaja generacijo konformistov. »Če pogledate, kaj se dogaja z vidika človeških možganov,« pojasnjuje Ščeku, »boste spoznali, da nazadujemo v starodavne plemenske skupnosti.« Šele predvčerajšnjim smo vstopili v ta potencialno vsevedni krasni novi svet, poln priložnosti in informacij, »v dveh desetletjih pa se s socialnimi omrežji znajdemo z otroki, ki se zapirajo v mehurčke enako mislečih in čutečih, enakih okusov in vrednot,« med katerimi je drugačnež avtomatično čudak, odpadnik. Tej perverzni logiki digitalnega pobarbarjenja se moramo upreti, sklene Pievani. Med zanimivejšimi sogovorniki velja vsaj opozoriti še na enega posebneža. Na Michaeleja Recha, bolj znanega po psevdonimu Zerocalcare, ki ga Jernej Šček predstavi kot prvo ime italijanskega stripa nove generacije in označi za fenomen kulture, ki mežika popu, da bi poganjala alternativo. Pri tem ne podira le rekordov v nakladah, temveč tudi idejne in politične pregrade. Vsi Ščekovi sogovorniki v knjigi Kavarna odprta so zanimive osebnosti, omenili smo morda le za odtenek zanimivejše ali tiste, ki so ob prvem branju korak bližje od preostalih.
Onaj koji voli, vidi tuđi grijeh koji oprašta, ali vjeruje da ga oproštenje uklanja – kaže Kierkegaard. Oproštenje se ne može vidjeti, vidi se jedino grijeh. S druge strane, ako se grijeh ne vidi, ne može se ni oprostiti. „Kao što onaj koji vjerom vjeruje u nevidljivo“, kaže Kierkegaard, „tako onaj koji ljubi, opraštanjem vjeruje nevidljivome. I jedno i drugo je vjera. Blago vjerniku, on vjeruje u ono što ne vidi; Blago onome koji voli, on vjeruje daleko iznad onoga što doista može vidjeti!“
Je tu čas poľovačky, tentoraz na liberálov. Aspoň tak to vyzerá z aktuálnych statusov pánov dnešnej moci - Trumpa, Orbána či Fica. Komu - a čo vlastne, liberáli urobili a prečo sa stali korisťou nových držiteľov moci? No a kto sú to tí liberáli a o čo im ide? Barikády nie sú dnes tou jedinou možnosťou, ale možno k ním musíme siahnuť, tvrdí Matej Cíbik.Čas liberálov skončil. S liberálnou demokraciou je koniec a globalizácia presadzovaná liberálnymi elitami už nemá žiadnu budúcnosť. Takéto - a im podobné veštby, v ostatných dňoch, týždňoch či dokonca mesiacoch, dookola počúvame od nových nositeľov moci. Hovorí to Donald Trump, opakuje to Viktor Orbán a zaklína sa tým aj náš premiér Robert Fico.Ten svoju - ešte pred pár rokmi budovanú hrádzu proti hnedému extrémizmu Mariána Kotlebu, odrazu vymenil za snahu o postavenie akejsi ním svojvoľne definovanej hradby voči údajným hrozbám liberálneho progresivizmu. Áno, žijeme ozaj prelomové časy, ale odkedy sa z pojmu "liberál" stala tak desivá hrozba, že to začína pripomínať poľovačku na tzv. "Večného Žida"? Čo komu liberál vlastna urobili?Kto sú teda títo dnešní liberáli a o čo im - okrem presadzovania univerzality ľudských práv, vlastne ide? Prečo sa s nimi chce nová politická moc tak strašne porátať no a aké následky bude mať tento ideologický boj na naše ľudské práva? Kto vlastne budú naši noví nepriatelia a z akých dôvodov čerpajú svoj hnev priaznivci tejto novej vzbury voči doterajším poriadkom?No a napokon, ozaj skončila na Slovensku éra započatá Nežnou revolúciou a ide tu o prevrat voči hodnotám Novembra 89?Toto je Ráno Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Je tu čas poľovačky, tentoraz na liberálov. Aspoň tak to vyzerá z aktuálnych statusov pánov dnešnej moci - Trumpa, Orbána či Fica. Komu - a čo vlastne, liberáli urobili a prečo sa stali korisťou nových držiteľov moci? No a kto sú to tí liberáli a o čo im ide? Barikády nie sú dnes tou jedinou možnosťou, ale možno k ním musíme siahnuť, tvrdí Matej Cíbik.Čas liberálov skončil. S liberálnou demokraciou je koniec a globalizácia presadzovaná liberálnymi elitami už nemá žiadnu budúcnosť. Takéto - a im podobné veštby, v ostatných dňoch, týždňoch či dokonca mesiacoch, dookola počúvame od nových nositeľov moci. Hovorí to Donald Trump, opakuje to Viktor Orbán a zaklína sa tým aj náš premiér Robert Fico.Ten svoju - ešte pred pár rokmi budovanú hrádzu proti hnedému extrémizmu Mariána Kotlebu, odrazu vymenil za snahu o postavenie akejsi ním svojvoľne definovanej hradby voči údajným hrozbám liberálneho progresivizmu. Áno, žijeme ozaj prelomové časy, ale odkedy sa z pojmu "liberál" stala tak desivá hrozba, že to začína pripomínať poľovačku na tzv. "Večného Žida"? Čo komu liberáli urobili?Kto sú teda títo dnešní liberáli a o čo im - okrem presadzovania univerzality ľudských práv, vlastne ide? Prečo sa s nimi chce nová politická moc tak strašne porátať no a aké následky bude mať tento ideologický boj na naše ľudské práva? Kto vlastne budú naši noví nepriatelia a z akých dôvodov čerpajú svoj hnev priaznivci tejto novej vzbury voči doterajším poriadkom?No a napokon, ozaj skončila na Slovensku éra započatá Nežnou revolúciou a ide tu o prevrat voči hodnotám Novembra 89?Toto je Ráno Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Filozof i socjolog Józef Orzeł ocenia, że Rafał Trzaskowski uważa Sławomira Mentzena za groźniejszego przeciwnika w drugiej turze wyborów. Dlatego gra teraz na podbicie Karola Nawrockiego.
Filozof a někdejší politik Jan Sokol patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu Bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Filozof a někdejší politik Jan Sokol patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu Bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Filozof wskazuje, że dzisiejsze czasy są ostatecznym przerwaniem iluzji o "końcu historii". Jest przekonana, że po okresie erozji zachodnich wartości uda się przywrócić siłę naszej cywilizacji.
„Je fascinující, že když si dáte do jednoho řádku to, co tu a tam pronese Elon Musk nebo Jeff Bezos, některý z astronautů, případně někdo z NASA, tak jako, kdyby vám to zahrálo na nějakou strunu. Když se pak do této ozvěny zaposloucháte, v jisté chvíli vykročí ze stínu renezanční básník Dante Alighieri,“ říká filozof Ondřej Váša.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
W przypadku raka piersi niezmiennie najważniejszym czynnikiem zwiększającym ryzyko zachorowania pozostaje płeć. O tym, co robić by zminimalizować ryzyko zachorowania na raka piersi, mówi prof. dr hab. n. med. Agnieszka Kołacińską-Wow, chirurg onkologiczny piersi.Kup subskrypcję „Rzeczpospolitej” pod adresem: czytaj.rp.pl
„Kolektivismus je úpadek. Před ‚my, které má poslání‘ je třeba mít se na pozoru. A takové je ‚rusáctví‘,“ varuje neurolog Jan Payne, vedoucí centra pro bioetiku při Ústavu humanitárních studií na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podobné nebezpečné kolektivistické rysy má podle něj i politika Donalda Trumpa. „Despotické režimy jsou postaveny na kolektivismu. Individualita je totiž základem demokracie,“ zdůrazňuje v rozhovoru s Barborou Tachecí v Osobnosti Plus.
„Kolektivismus je úpadek. Před ‚my, které má poslání‘ je třeba mít se na pozoru. A takové je ‚rusáctví‘,“ varuje neurolog Jan Payne, vedoucí centra pro bioetiku při Ústavu humanitárních studií na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podobné nebezpečné kolektivistické rysy má podle něj i politika Donalda Trumpa. „Despotické režimy jsou postaveny na kolektivismu. Individualita je totiž základem demokracie,“ zdůrazňuje v rozhovoru s Barborou Tachecí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Filozof i socjolog dr Józef Orzeł nie ma dobrych informacji dla Polaków. Wg niego Komisja Europejska ma za nic Donalda Tuska i jego sprzeciwu wobec przyjmowania migrantów.
Poznaj Mateusza – programistę i zapalonego kibica piłkarskiego, który przełamuje stereotypy i udowadnia, że można żyć w zgodzie ze sobą, nie bojąc się społecznych konwenansów.Mój dzisiejszy gość pracuje jako senior developer dla międzynarodowych korporacji.Jest aktywnym kibicem Jagiellonii Białystok i człowiekiem, który odnalazł sens w filozofii Alberta Camus.Z odcinka dowiesz się m. in. :Jak wygląda życie programisty pracującego zdalnie?Dlaczego mężczyzna decyduje się nosić spódnicę i jakie tym wywołuje reakcje?Co wspólnego ma praca programisty z „Mitem Syzyfa” i dlaczego warto być szczęśliwym mimo pozornego braku sensu?Dlaczego uwielbia czynnie kibicować swojej ulubionej drużynie, jeżdżąc na jej wszystkie mecze?Co należy zrobić, by zostać programistą w erze AI?
Miliardář Elon Musk po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa vzbudil pozornost a celosvětové debaty svým gestem, které výrazně připomínalo nacistický pozdrav z druhé světové války. „Elon Musk chtěl ukázat: ‚Já se nebojím dělat explicitní gesta',“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Tomáš Koblížek, který se věnuje filozofii jazyka a působí v oddělení analytické filozofie na Filozofickém ústavu Akademie věd České republiky v Praze.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.
Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Filozof a esejista Ivan Dubský věnoval velkou část svého života, který skončil v roce 2023, otázkám času. Pro filozofii je čas základní: to, jak rozumíme času, poukazuje k tomu, jak si rozumíme na rovině osobní i společenské. Patrné je to už na politickém smýšlení. Šablonovitě se rozlišuje na progresivisty prý vzývající lepší budoucnost a konzervativce údajně toužící po starých dobrých časech. Je zřejmé, že obojí je karikatura, podstatné je, jak ochotní jsme v politických otázkách karikovat druhého skrze jeho vztah k času. Ivan Dubský vtahuje do hry nespočet dalších časů, třeba ten opilcův. V originální eseji, který vychází v knize Questio temporis (Torst, 2024), se táže, co nám o fenoménu času říkají tzv. opilecká okénka, tedy okamžiky, které si třeba po nějaké oslavě nevybavujeme. Proč si je nepamatujeme? Existuje odpověď lékařská; Ivan Dubský nabízí filozofickou. Možná se okénka „otevřou“ tehdy, když pomocí alkoholu setrváme cele v přítomnosti, a kdy tedy vypadneme z běžného zakoušení času, které stojí na průběžné rekonstrukci minulosti a předvídání budoucnosti. Jakmile přestaneme čas rekonstruovat, což v bdělém stavu není vůbec snadné, padáme okénkem z času. Takové vypadnutí je někdy slastné, někdy svědčí o úpadku. V pozoruhodných pasážích se proto Dubský zabývá časem nemoci, tedy časem, v němž se stáváme cykličtí. Tehdy jsme zcela strženi tělem. V nemocnici se pohybujeme ve vegetativním koloběhu, i zde jako bychom vypadli z lineárního času. Sestra přinese teploměr, následuje vizita, polévka, návštěva, léky, teploměr, spát… a tak dokola. Je-li náš život jen takovým koloběhem, postupně se zanořujeme do tupého bezčasí. A když ztrácíme smysl pro časové diference, začínáme chřadnout. Což však neznamená, že se z opakování máme vymanit. Nietzschovský motiv věčného návratu je výstižným pojetím našeho života již proto, že člověk netvoří jako Bůh z ničeho, ale vždy z něčeho. Jeho život i myšlení je rekonfigurací stávajícího. Copak existuje zcela nová myšlenka? Stěžejním úkolem je netoužit po jedinečné osobnosti, ale naučit se správně, z jedinečného okamžiku opakovat, tedy nechápat věčné opakování jako zaseklou desku, ale jako hru, v níž se můžeme zlepšovat. A možná je pravda, že právě v tom jediném se můžeme po čas svého života zlepšovat: v tom, jak dobře rozehráváme stále znovu jeden a týž život. Kapitoly I. Filozofie a společná pitka [začátek až 15:25] II. „Filozofie není jen otvíráním, je především prací.“ [15:25 až 26:35] III. Čas měříme stínem. [26:35 až 47:30] IV. Kauza věčného návratu [47:30 až 1:05:30] V. Království dítěte a jeho čas [1:05:30 až konec]
Ve světě sílí protidemokratické státy a radikální hnutí. Česko letos na podzim čekají parlamentní volby, ve kterých může vládní koalice přijít o své podporovatele. „Tomu jednoznačně prozápadnímu směru, který se hlásí k demokratickým hodnotám, letos hrozí porážka,“ varuje pro Český rozhlas Plus filozof a bývalý politik Daniel Kroupa.
Ve světě sílí protidemokratické státy a radikální hnutí. Česko letos na podzim čekají parlamentní volby, ve kterých může vládní koalice přijít o své podporovatele. „Tomu jednoznačně prozápadnímu směru, který se hlásí k demokratickým hodnotám, letos hrozí porážka,“ varuje pro Český rozhlas Plus filozof a bývalý politik Daniel Kroupa.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Filozof i socjolog dr Józef Orzeł mówi o zagrożeniach dla Polski związanych z przejmowaniem kluczowych sektorów przez podmioty niemieckie. Wg niego wpisuje się to w politykę Donalda Tuska.
Varoluşçu Psikoterapi denince Türkiye'de ilk akla gelen isimlerden olan Dr. Ferhat Jak İçöz ile tinsellik, bağ kurmak ve duygular üzerine oldukça keyifli bir sohbet gerçekleştirdik.Birçok Varoluşçu filozofun ismini andığımız, yaşama dokunan özel bir Psikolojik Meseleler bölümü oldu.Keyifli dinlemeler.
Futbol sahalarından çıkan aykırı filozof: Albert Camus | Okuma Zamanı by Tr724
Ruská agrese na Ukrajině, od jejíhož začátku brzy uplynou tři roky, může být jen prvním krvavým tahem v tažení proti Západu a civilizovanému světu. Podle filozofa a pedagoga z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václava Němce řadě lidí ruské zločiny na Ukrajině za tu dobu zevšedněly. „Původní otřesení ze strany mnohých občanů a politiků na Západě vyprchalo. Je to nebezpečné, zvláště v kombinaci, kdy se zlo stupňuje,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus.
Ruská agrese na Ukrajině, od jejíhož začátku brzy uplynou tři roky, může být jen prvním krvavým tahem v tažení proti Západu a civilizovanému světu. Podle filozofa a pedagoga z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václava Němce řadě lidí ruské zločiny na Ukrajině za tu dobu zevšedněly. „Původní otřesení ze strany mnohých občanů a politiků na Západě vyprchalo. Je to nebezpečné, zvláště v kombinaci, kdy se zlo stupňuje,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bez dwóch zdań twórczość Mikołaja Kubickiego, znanego jako Meek, Oh Why? jest mi bardzo bliska. Liryczność, głębokie teksty i analizy artysty sprawiają, że lubię wracać do jego utworów i całych płyt. Z tym większą radością przyjąłem najnowszy album Mikołaja "Wszystko w swoim czasie". O tym czasie więc rozmawiamy, filozofii, rodzinie, karierze i przyszłości. Zapraszam bardzo, bardzo serdecznie!
U 290. epizodi podkasta "Pojačalo", Ivanov gost je prof. dr Milan M. Ćirković, istaknuti astrofizičar, kosmolog i astrobiolog. Kroz dinamičan razgovor, prof. Ćirković deli svoja razmišljanja o astrobiologiji, rizicima za ljudsku civilizaciju, filozofiji nauke i kolonizaciji svemira. Diskusija se dotiče i aktuelnih naučnih otkrića, analize rizika, ali i globalnih izazova poput solarnog maksimuma i mogućih katastrofa uzrokovanih kosmičkim pojavama. Pored naučnih tema, razgovor se bavi i uticajem naučne fantastike na inspiraciju za naučna istraživanja, kao i etičkim pitanjima vezanim za tehnologiju i razvoj veštačke inteligencije. Važni linkovi: - Research Gate profil - https://www.researchgate.net/profile/Milan-Cirkovic - Profil Autora - https://talas.rs/author/milancirkovic/ - Knjige na srpskom i prevodi - https://www.heliks.rs/index.php Teme u epizodi: - Uvod - Početak razgovora - Razumevanje tehnologija - Sistemski bias - Šira slika - Magijski odnos ka nauci - Razumevanje verovatnoće - Genijalnost u filmu Podržite nas na BuyMeACoffee: https://bit.ly/3uSBmoa Pročitajte transkript ove epizode: https://bit.ly/4hntgNe Posetite naš sajt i prijavite se na našu mailing listu: http://bit.ly/2LUKSBG Prijavite se na naš YouTube kanal: http://bit.ly/2Rgnu7o Pratite Pojačalo na društvenim mrežama: Facebook: http://bit.ly/2FfwqCR Twitter: http://bit.ly/2CVZoGr Instagram: http://bit.ly/2RzGHjN
Poprvé od konce druhé světové války vyhrála o víkendu krajně pravicová strana v jedné ze spolkových zemí Německa. „Je to signál i pro českou vládu. Extremismus a populismus přicházejí v době krize. Současná situace mi připomíná 30. léta minulého století,“ říká filozof, vysokoškolský učitel a bývalý politik Daniel Kroupa pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V noci z úterý na středu uplyne přesně 56 let, co došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pro mnohé znamenala událost zlomový bod ve vztahu k Sovětskému svazu a komunistické ideologii. „Mladým lidem, kteří rok 1968 nezažili a chtějí načerpat atmosféru, doporučuji zhlédnout filmové týdeníky, které jsou velmi autentické,“ říká filozof z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václav Němec pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Letos, 19. dubna, zemřel v 82 letech filozof a kognitivní vědec Daniel Dennett. Kromě svého akademického zaměření byl také známý svým ateismem. Spolu s biologem Richardem Dawkinsem, Christopherem Hitchensem a Samuelem Harrisem tvořil neformální vůdčí skupinu tzv. nového ateismu. Jeho myšlenky přišel do pořadu Hergot! přiblížit filozof Tomáš Hříbek.
Americký filozof Michael Walzer se před 50 lety ptal, jestli je možné dělat politiku, aniž by si člověk ušpinil ruce. „Nikoli úspěšně,“ cituje v Osobnosti Plus svého amerického kolegu český filozof Jakub Jirsa. Jak se podle něj spojují v osobě politika morálka a etika? „Otázka je, kdo chceme, aby byl naším politickým reprezentantem: eticky čistý politik, nebo úspěšný politik?“ ptá se vědec.
Americký filozof Michael Walzer se před 50 lety ptal, jestli je možné dělat politiku, aniž by si člověk ušpinil ruce. „Nikoli úspěšně,“ cituje v Osobnosti Plus svého amerického kolegu český filozof Jakub Jirsa. Jak se podle něj spojují v osobě politika morálka a etika? „Otázka je, kdo chceme, aby byl naším politickým reprezentantem: eticky čistý politik, nebo úspěšný politik?“ ptá se vědec.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je Emmanuel Macron lepší prezident nebo filosof? Definitivní odpovědi se v této epizodě nedočkáte, probereme ale jeho vizi pro Evropu i to, jak se mu ji daří naplňovat. Jakým krizím podle Macron čelíme? A stane se z něj časem druhý Churchill? Kromě toho si (s rozborem NÚKIBu v ruce) posvítíme na TikTok. Co všechno o vás čínská aplikace ví? Kde všude už je zakázaná? A přejmenuje se TikTok v Americe brzy na Bidance? Zdroje: Macronův projev na Sorbonně 2017: https://international.blogs.ouest-france.fr/archive/2017/09/29/macron-sorbonne-verbatim-europe-18583.html Macronův projev na Sorbonně 2024: https://geopolitique.eu/en/2024/04/26/macron-europe-it-can-die-a-new-paradigm-at-the-sorbonne/ Macron v Economistu 2019: https://www.economist.com/europe/2019/11/07/emmanuel-macron-in-his-own-words-english Macron v Economistu 2024: https://www.economist.com/europe/2024/05/02/how-to-rescue-europe NÚKIB o TikToku: https://nukib.gov.cz/download/uredni_deska/2023-03-08_Varovani-TikTok_final.pdf Stuart Jeffries - Grand Hotel Abyss Rebecca Yarros - Fourth Wing, Iron Flame
W jaki sposób poukładać relację z samym sobą i z bliskimi? Co zrobić, aby osiągnąć życiowy sukces? Jak cieszyć się codziennością?Poradniki i treści, które chcą odpowiadać na te pytania, piętrzą się dziś w księgarniach, internet jest ich pełen. Jak wybrać te wartościowe, rzetelne i dobre dla siebie?Gościem tego odcinka Tematów Tygodnika jest Piotr Sikora, nauczyciel mindfulness, trener umiejętności DBT. Filozof i teolog, doktor habilitowany, kierownik Katedry Filozofii Współczesnej w Uniwersytecie Ignatianum w Krakowie. Redaktor i publicysta „Tygodnika Powszechnego”. Rozmawia Ewelina Burda, dziennikarka i zastępczyni redaktora naczelnego.Artykuł o poradnikach dobrego życia znajdziecie w najnowszym, podwójnym wydaniu „Tygodnika Powszechnego” na majówkę >>>. A w Podkaście Tygodnika Powszechnego co tydzień rozmawiamy o najważniejszych tematach „Tygodnika” z autorami, dziennikarzami i komentatorami. Weź, słuchaj!
Profesor antické filozofie Filip Karfík podepsal mezi prvními výzvu evropským politikům s podtitulem S palčivou starostí. Byla to reakce na slova papeže Františka, který nabádal Ukrajinu k vyvěšení „bílého praporu“. „On to nebyl první papežův výrok podobného typu, stále se staví do pozice, kdy by se Ukrajinci neměli bránit. Dokonce vyzývá státy, které je podporují a dodávají zbraně, aby s tím přestaly,“ říká v Osobnosti Plus.
Profesor antické filozofie Filip Karfík podepsal mezi prvními výzvu evropským politikům s podtitulem S palčivou starostí. Byla to reakce na slova papeže Františka, který nabádal Ukrajinu k vyvěšení „bílého praporu“. „On to nebyl první papežův výrok podobného typu, stále se staví do pozice, kdy by se Ukrajinci neměli bránit. Dokonce vyzývá státy, které je podporují a dodávají zbraně, aby s tím přestaly,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Politika s příchodem různých vůdců hrubne – od Donalda Trumpa po Andreje Babiše, tvrdí filozof a bývalý politik Daniel Kroupa. „Vůdci svým hulvátstvím demonstrují, že jsou silní a že si mohou dovolit všechno. I to, co si nedovolí obyčejný smrtelník – a tím také své příznivce fascinují,“ myslí si. Když vůdce prosazuje i jejich téma, prominou mu vlastně všechno.
Politika s příchodem různých vůdců hrubne – od Donalda Trumpa po Andreje Babiše, tvrdí filozof a bývalý politik Daniel Kroupa. „Vůdci svým hulvátstvím demonstrují, že jsou silní a že si mohou dovolit všechno. I to, co si nedovolí obyčejný smrtelník – a tím také své příznivce fascinují,“ myslí si. Když vůdce prosazuje i jejich téma, prominou mu vlastně všechno.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Film Manželé Stodolovi vstoupil do kin. Spolu s ním vyvstává řada otázek zvažujících roli žánru true crime ve společnosti i popularizaci psychopatů. Prožíváme skrze příběhy brutálních zločinů katarzi a empatii s oběťmi, nebo kvůli nim dochází k normalizaci a popularizaci násilí? A mají být reální sérioví vrazi hlavními hrdiny celovečerních snímků, seriálů a podcastů?Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ted Kaczynski ps. Unabomber działał w latach 1978-1995. Terroryzując USA, dawał wyraz swojej nienawiści do cywilizacji opartej na technice. Rozmawiam z Michał Gołdą, filozofem, który napisał pracę o jego słynnym manifeście.
Nejdříve trochu historie: Parník filozofů je souhrnný název nejméně pěti lodí použitých k deportaci 81 opozičních představitelů inteligence, mimo jiné filozofů, vyhnaných ze sovětského Ruska z iniciativy V. I. Lenina v letech 1922 až 1923.