Podcasts about takzvan

Už zítra zahajují slavnostně novou sezonu v areálu Hlučínského jezera. Takzvaná Štěrkovna patří k nejvyhledávanějším moravskoslezským rekreačním lokalitám. Areál ale loni zasáhly povodně a tak musel projít zásadní obnovou.

Takzvaná bitcoinová kauza, která zatím vedla k odstoupení bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), přinesla celou řadu otázek. Jak fungují tržiště na darknetu a co je vlastně možné si tam pořídit? Hrozí momentálně Tomáši Jiřikovskému nebezpečí? A jakou roli mohl v celé kauze hrát právě bývalý ministr? Hostem podcastu PoliTalk je Roman Týc, výtvarník, spoluzakladatel skupiny Ztohoven a sociálního experimentu Paralelní Polis, který vznikl mimo jiné proto, aby lidem ukázal, co jsou bitcoiny.

Doba 70. a 80. let minulého století byla zvláštním obdobím naší historie. Takzvaná normalizace s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ byly součástí nejen tehdejšího dění – provázejí nás i v současnosti. Jak se chovala římskokatolická církev? Při podrobnějším pohledu je možné v ní objevit statečné a inspirující osobnosti, stejně jako ty odpudivé. Taky je třeba připočíst spolupracovníky Státní bezpečnosti.

Doba 70. a 80. let minulého století byla zvláštním obdobím naší historie. Takzvaná normalizace s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ byly součástí nejen tehdejšího dění – provázejí nás i v současnosti. Jak se chovala římskokatolická církev? Při podrobnějším pohledu je možné v ní objevit statečné a inspirující osobnosti, stejně jako ty odpudivé. Taky je třeba připočíst spolupracovníky Státní bezpečnosti.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V bývalém obchodním domě Prior v Mostě se 29. května uskutečnila veřejná debata o budoucí podobě centra města. Takzvaný soutěžní dialog, organizuje pro město platforma MOBA, která má zkušenosti s architektonickými soutěžemi.

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naším hostem je tentokrát ředitel Oblastního muzea v Ústí nad Labem Václav Houfek, se kterým si povídáme o historii rozhlasového vysílání v Ústí nad Labem.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naším hostem je tentokrát ředitel Oblastního muzea v Ústí nad Labem Václav Houfek, se kterým si povídáme o historii rozhlasového vysílání v Ústí nad Labem.

Češi se po únoru masově hlásili do komunistické strany, až sama KSČ začala příliv nových členů omezovatČeská společnost zůstala po Únoru 48 stejně ochromená, jako byla po Mnichovu 38. Takzvaně demokratičtí politici - včetně prezidenta Beneše - se už dál na nic nezmohli, Jan Masaryk šel dokonce, až do svého tragického konce, komunistům spíše na ruku,. Nemalá část demokratických politiků utekla za hranice, často s požehnáním komunistů, kteří byli rádi, že se jich zbavili.Protesty veřejnosti byly spíše symbolické, podobně jako tomu bylo za okupace. V druhé polovině června 1948 proběhal Všesokolský slet. Hesla Sokolů byla probenešovská a když 27. června pochovalo asi 85 tisíc Sokolů okolo tribuny na Staroměstském náměstí, odvraceli hlavu od Klementa Gottwalda na tribuně nebo hleděli do země. Někteří Sokolové provolávali hesla o Edvardu Benešovi. Bylo to poslední masové protikomunistické vystoupení.Ostatní Češi se mezitím hrnuli do KSČ. Před únorovým převratem měla komunistická strana asi 1,5 milionů členů, koncem roku 1948 už 2,3 milionu. 26 % obyvatelstva českých zemí a 22 % na Slovensku bylo na konci prosince 1948 členy KSČ. Tomuto spontánnímu přílivu členů se komunistická strana od podzimu 48 začala dokonce bránit.Příběh o české společnosti unesené na východ Sověty je tedy jen mýtus. Ostatně sám autor mýtu o únosu střední Evropy Milan Kundera aktivně pomáhal komunistům ji unést do sovětské náruče.-

Studenti Lepařova gymnázia v Jičíně se dnes vydali do školy bez svačin - protože je nepotřebují. Žáci 5.C totiž připravili na dnešek takzvané Svačinárium, kde si každý školák bude moci koupit to, na co zrovna bude mít chuť. Jak pestrá je v tomto dočasném svačinovém obchodě nabídka, to zjišťovala Kateřina Kohoutová.

Seznámíme vás s podmínkami, které od 1. ledna platí pro řidiče, kterým ještě nebylo osmnáct let, tedy kteří k řízení potřebují ověřeného a schváleného mentora.

Děti z Prahy 7 můžou navštívit nový areál Hravá Tusarka. Najdou ho v parku v Tusarově ulici v Holešovicích a vypadá trochu jinak, než na co jsou školáci zvyklí. Takzvané dobrodružné hřiště si už vloni vyzkoušeli zájemci v Dejvicích. Koncept připravil spolek Město přátelské k dětem a má především podpořit volnou hru.

Cirkus je možné zakoušet v každém věku. Koordinaci, obratnost i manipulaci rozvíjí v CIRQUEONU pomocí cirkusových technik i lidé straší 55 let. Takzvaný „cirkus třetího věku“ umožňuje rozvoj pohybových dovedností kreativní a zábavnou formou a zároveň má pozitivní vliv na aktivitu mozku. V pražském centru pro nový cirkus CIRQUEON vede tento kurz Hana Davidová. CIRQUEON CIRKUS PODCAST připravila Veronika Jošková Štefanová.

Toto je boj o našu slobodu a občianske práva. Tento zápas sme ale ešte neprehrali, hovorí o snahe vlády nalepiť mimovládnemu sektoru biľag lobistov, šéf Nadácie otvorenej spoločnosti Fedor Blaščák. Vládna snaha je protiústavná, tvrdí šéfka Via Iuris Katarína Batková. Skúšali to cez nálepku Zahraničných agentov. Nevyšlo, európske právo sa ukázalo ako silnejšie. Tentoraz na to idú cez snahu vypáliť im biľag lobistov.Snaha vládnej koalície nasadiť mimovládnemu sektoru štátny obojok nepoľavuje, ba práve naopak. Aktuálne je v hre vládna iniciatíva spraviť z Tretieho sektora absolútne nešpecifikované lobistické združenia.Menia sa formy, prezliekajú sa kabáty, obsah a pointa však zostávajú úplne rovnaké. Pre štvrtú vládu Roberta Fica patrí mimovládny sektor - spolu s novinármi a aktívnou občianskou spoločnosťou, medzi úhlavných nepriateľov štýlu i spôsobov, akými oni sami vládnu.V treťom sektore, ktorý sa stará o našich umierajúcich rodičov, zdravotne znevýhodnené deti, rómske komunity, ochranu životného prostredia či o rekonštrukciu historických pamiatok alebo o vzdelávanie detí zo sociálne slabých pomerov, ako aj o športovanie, turistiku - no i obyčajnú ľudskú spolupatričnosť, dnes na Slovensku pôsobia státisíce z nás a to v tisíckach spolkov po celej krajine, všemožných nadácií, občianskych združení či charít. O čo teda vláde Roberta Fica vlastne ide, keď sa snaží osedlať si všetky tieto mimovládky? Prečo Tretí sektor označuje práve túto snahu vlády o pokus presadiť tzv. Ruský zákon? A kto je v tejto krajine v skutočnosti suverénom - občan, ktorý platí dane alebo vláda, ktorá z jeho daní žije a mala by rešpektovať všetko to, čo občanom zákon nezakazuje?No a kde by Slovensko vlastne bolo bez existencie občianskej spoločnosti a všetkých tých tisícok mimovládnych organizácií? Prečo je snaha vlády dirigovať občanom, kde a ako sa môžu verejne angažovať, zo samého princípu pomýlená? No a napokon, aké hranice by mala mať snaha občianskeho sektora ovplyvňovať politiku a prečo ich vplyv tejto vláde tak veľmi prekáža? Takzvaný „ruský zákon“, ktorým sa vláda snaží nasadiť Tretiemu sektoru uzdu moci bude témou i dnešných občianskych protestov "Slovensko je Európa." Počúvate Ráno Nahlas, s Katarínou Batkovou a Fedorom Blaščákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Toto je boj o našu slobodu a občianske práva. Tento zápas sme ešte neprehrali, hovorí o snahe vlády nalepiť mimovládnemu sektoru biľag lobistov, šéf Nadácie otvorenej spoločnosti Fedor Blaščák. Vládna snaha je protiústavná, tvrdí šéfka Via Iuris Katarína Batková. A prečo si Soros zaslúži vyznamenanie?Skúšali to cez nálepku Zahraničných agentov. Nevyšlo, európske právo sa ukázalo ako silnejšie. Tentoraz na to idú cez snahu vypáliť im biľag lobistov.Snaha vládnej koalície nasadiť mimovládnemu sektoru štátny obojok nepoľavuje, ba práve naopak. Aktuálne je v hre vládna iniciatíva spraviť z Tretieho sektora absolútne nešpecifikované lobistické združenia.Menia sa formy, prezliekajú sa kabáty, obsah a pointa však zostávajú úplne rovnaké. Pre štvrtú vládu Roberta Fica patrí mimovládny sektor - spolu s novinármi a aktívnou občianskou spoločnosťou, medzi úhlavných nepriateľov štýlu i spôsobov, akými oni sami vládnu.V treťom sektore, ktorý sa stará o našich umierajúcich rodičov, zdravotne znevýhodnené deti, rómske komunity, ochranu životného prostredia či o rekonštrukciu historických pamiatok alebo o vzdelávanie detí zo sociálne slabých pomerov, ako aj o športovanie, turistiku - no i obyčajnú ľudskú spolupatričnosť, dnes na Slovensku pôsobia státisíce z nás a to v tisíckach spolkov po celej krajine, všemožných nadácií, občianskych združení či charít. O čo teda vláde Roberta Fica vlastne ide, keď sa snaží osedlať si všetky tieto mimovládky? Prečo Tretí sektor označuje práve túto snahu vlády o pokus presadiť tzv. Ruský zákon? A kto je v tejto krajine v skutočnosti suverénom - občan, ktorý platí dane alebo vláda, ktorá z jeho daní žije a mala by rešpektovať všetko to, čo občanom zákon nezakazuje?No a kde by Slovensko vlastne bolo bez existencie občianskej spoločnosti a všetkých tých tisícok mimovládnych organizácií? Prečo je snaha vlády dirigovať občanom, kde a ako sa môžu verejne angažovať, zo samého princípu pomýlená? No a napokon, aké hranice by mala mať snaha občianskeho sektora ovplyvňovať politiku a prečo ich vplyv tejto vláde tak veľmi prekáža? Takzvaný „ruský zákon“, ktorým sa vláda snaží nasadiť Tretiemu sektoru uzdu moci bude témou i dnešných občianskych protestov "Slovensko je Európa." Počúvate Ráno Nahlas, s Katarínou Batkovou a Fedorom Blaščákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Adherence k léčbě – tedy spolupráce pacientů s lékaři při dodržování předepsané léčby. Takzvaná non adherence má zásadní vliv na výsledky léčby a prognózu nemocných, především v oblasti kardiovaskulárních onemocnění. Proč a jak tomu předcházet? O tom si budeme povídat s prof. MUDr. Janem Piťhou, CSc., zástupcem přednosty Kardiocentra pro Angiologický program a vedoucím laboratoře pro výzkum aterosklerózy v IKEM.

Takzvané bleduliště v Olších u Miličína na Benešovsku letos vypadá jinak, jsou tam obrovská prázdná místa. Tisíce rostlin totiž zničili divočáci. Podle ochránců jsou přemnožení. Na poškozené bleduliště se byla podívat reportérka Věra Hájková.

Poděkování za službu u policie i nabídka na návrat – tak vypadá dopis, který poslal krajský policejní ředitel bývalým kolegům v Ústeckém kraji. A někteří z nich zareagovali. Takzvaným zpětným náborem chce policie zmírnit nedostatek policistů v regionu, kde jich chybí téměř 500.

Rok 2025 přinesl mnoho změn v několika oblastech. Jednou z nich jsou dohody o provedení práce. Původně navrhované legislativní úpravy se zaměstnavatelé i zaměstnanci obávali, vše je ale nakonec jinak a finální podoba obě strany potěšila. Takzvaní „dohodáři“ asi nejvíce vítají změnu rozhodné částky pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radnice v Hradci Králové zvažuje rozšíření re-use projektu o bazar s použitým textilem a oděvy. Reaguje tak na rostoucí zájem lidí o použité věcí. Takzvané re-use bazary jsou zatím ve městě dva - první se zaměřuje na různé použité věci od knih až po sportovní náčiní, druhý nabízí elektrospotřebiče a nábytek.

Takzvaně přežívající reality show Survivor, jak již značí název, představila obsazení nacházející řady. Internet i moderátorstvo zaujala především trojice známých jmen Pája (Love Island), Deny (Bachelor) a Radko (Růža pre nevestu). Míra by letošní vítězství přál ženě s dobrou sociální hrou, která by tak po třech sériích vystřídala muže.

Takzvaně přežívající reality show Survivor, jak již značí název, představila obsazení nacházející řady. Internet i moderátorstvo zaujala především trojice známých jmen Pája (Love Island), Deny (Bachelor) a Radko (Růža pre nevestu). Míra by letošní vítězství přál ženě s dobrou sociální hrou, která by tak po třech sériích vystřídala muže. Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zoologická zahrada v Liberci připravuje rozšíření o dalších 13 hektarů. Takzvané Údolí ohrožené divočiny pro chladnomilná zvířata vznikne v blízkém nevyužívaném zalesněném údolí.

Rok 2024 vypadal nadějně. Zdálo se, že Česko konečně vstoupí do nového, digitálního věku. Takzvaná e-občanka neboli digitální identifikační průkaz začal platit v lednu. A v červenci se konečně mělo prolomit kouzlo nestavění. Spuštění digitalizace stavebního řízení mělo odšpuntovat novou výstavbu a konečně otevřít bytový trh i těm, kteří si nemohou dovolit bydlet za mnoho desítek tisíc korun měsíčně. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Takzvané grilování politiků nominovaných do příští Evropské komise sice skončilo, ale Evropský parlament ještě neřekl, s jakým výsledkem, tedy zda navržení komisaři prošli, nebo ne. Pohlaváři politických frakcí se tak zpronevěřují úkolu i poslání, které na sebe při schvalování evropské exekutivy vzali.

Takzvané grilování politiků nominovaných do příští Evropské komise sice skončilo, ale Evropský parlament ještě neřekl, s jakým výsledkem, tedy zda navržení komisaři prošli, nebo ne. Pohlaváři politických frakcí se tak zpronevěřují úkolu i poslání, které na sebe při schvalování evropské exekutivy vzali. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejčastější problémy při topení dřevem dělají kouřící krbová kamna, špinavá skla na dvířkách nebo zrezlý kouřovod. Co je příčinou a jak topit správně?

Nejčastější problémy při topení dřevem dělají kouřící krbová kamna, špinavá skla na dvířkách nebo zrezlý kouřovod. Co je příčinou a jak topit správně?

Nejčastější problémy při topení dřevem dělají kouřící krbová kamna, špinavá skla na dvířkách nebo zrezlý kouřovod. Co je příčinou a jak topit správně?

Vzrostlé topoly, květinová louka a taky kámen usmíření. Tak vypadá Les vzpomínek na centrálním olomouckém hřbitově. Slouží k rozloučení se zemřelými pod širým nebem a ekologickému uložení ostatků ke kořenům stromů. Toto netradiční pohřbívání je v Olomouci stále oblíbenější.

Olomoucká fakultní nemocnice má takzvanou mozkovou banku. Podle zdravotníků se jedná o teprve druhé zařízení svého druhu v Česku. Slouží k uchovávání vzorků mozkové tkáně pacientů s neurodegenerativními onemocněními. Odborníci je dál zkoumají a snaží se přispět k rozvoji léčebných metod. Mimo jiné i u Alzheimerovy nebo Parkinsonovy nemoci.

Stavbu hliněné cyklistické dráhy s terénními nerovnostmi připravuje vedení Velkého Týnce na Olomoucku. Takzvaný pumptrack by měl vzniknout v místní části Vsisko.

Jestli globální akciové trhy před dvěma týdny zažily větší výprodeje kvůli horším výsledkům technologických firem, byl to proti pondělku čajíček. Japonské akce měly nejhorší den za 37 let, velké propady postihly i ostatní asijské, americké a evropské trhy. Takzvaný index strachu VIX, který zjednodušeně řečeno měří nervozitu trhů, vystoupal od pandemie na nejvyšší úroveň. Na to, že jsme uprostřed léta, je to celkem divočina.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl čtvrtý – Akustické zbraně. Čte Matěj Skalický.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl čtvrtý – Akustické zbraně. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl čtvrtý – Akustické zbraně. Čte Matěj Skalický.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl třetí – Hledání cílů. Čte Matěj Skalický.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl třetí – Hledání cílů. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl třetí – Hledání cílů. Čte Matěj Skalický.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl druhý – Tajní agenti z GRU. Čte Matěj Skalický.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl druhý – Tajní agenti z GRU. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl druhý – Tajní agenti z GRU. Čte Matěj Skalický.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl první – Šílený bolehlav. Čte Matěj Skalický.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl první – Šílený bolehlav. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Záhadné útoky, nové důkazy. Takzvané akustické zbraně a ruská tajná služba GRU. Co mají společného? 10 kapitol pátrání věhlasných zahraničních novinářů z The Insider, Der Spiegel a CBS, exkluzivně v češtině ve Vinohradské 12. Tohle léto se vydáváme po stopách havanského syndromu. Díl první – Šílený bolehlav. Čte Matěj Skalický.

Vesmírné mise přispěly k pokroku lidstva, zároveň ale na oběžné dráze vytvořily potíž. Takzvané kosmické smetí se dnes počítá v milionech kusů a komplikuje další aktivity v okolí Země. Rostoucí komercionalizace vesmíru přitom problém dál zesiluje. Jak zamořená je oběžná dráha? A jaké důsledky to může mít? Analýzou astronoma uzavíráme letní sérii 5:59.Host: Josef Sebera - astronom z Astronomického ústavu Akademie věd ČRČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Mnozí Češi s podíly v nemovitostech se stávají cílem dravých obchodníků s realitami. Takzvané flipování se ale v podání spekulantů může pohybovat na hraně dobrých mravů i tuzemských zákonů. O jakých praktikách je řeč? Kteří lidé jsou jejich cílem? A kdo dravý byznys v Česku provozuje?Host: Daniel Novák - reportér Seznam Zpráv ByznysČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Takzvaný vítězný únor z roku 1948 spojoval minulý režim se všelikými úspěchy, často pofidérní či zcela smyšlené povahy. Mezi nimi se nezmiňoval jeden zcela hmatatelný, kterým bylo zrození Severoatlantické aliance. Rok po komunistickém puči v Praze spojila tucet zakládajících členů NATO vůle čelit expanzi sovětsko-ruského impéria.

Důležité je nahnat k volebním urnám lidi, aby bylo možné vykázat účast – výsledek si už Vladimir Putin a jeho lidé zařídí. Tak rekapitulují Josef Pazderka a Ondřej Soukup hlavní myšlenku prezidentských voleb v Rusku v roce 2024. Co říct k jejich výsledku? Ztratil už staronový ruský prezident soudnost, nebo skutečně věří tomu, že má tak širokou podporu svých spoluobčanů?