Podcasts about archeologick

100 let Archeologického ústavu na Pražském hradě (4:32) – Příběhy s pětkou: Jak to bylo se Slávií (21:00) – Kniha: Poslední siréna (25:41) – Kreslené Taje nanosvěta (30:05)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

100 let Archeologického ústavu na Pražském hradě (4:32) – Příběhy s pětkou: Jak to bylo se Slávií (21:00) – Kniha: Poslední siréna (25:41) – Kreslené Taje nanosvěta (30:05)

Pre ľudí i bohov, na svete tomto i onom. Tak znie podtitul stále pokračujúcej výstavy Alkohol v dobe bronzovej v SNM - Archeologickom múzeu v Bratislave. Medzi množstvom exponátov jej ešte donedávna dominovala replika bronzového vedra z Kladiny vo východných Čechách. Originál tejto bronzovej krásky bol pritom nájdený len pred pár rokmi a pravdepodobne obsahoval prosné pivo, vôbec prvé zdokumentované pivo na území Čiech. Zloženie a výzdoba nielen tohto vzácneho artefaktu, ale aj ďalších keramických či bronzových setov – nádob určených pravdepodobne na pitie kvasených nápojov, naznačuje, že požívanie alkoholu v dobe bronzovej (prevažne 2. tisícročie pred n. l.) bolo niečím výnimočným, sviatočným. Dnes sa naň dívame skôr cez prsty, ako na sotva odvrátiteľné sociálne zlo, no naši predkovia boli zrejme fascinovaní jeho účinkami a užívali ho pri náboženských oslavách či dôležitých spoločenských rituáloch. Stále sa však pohybujeme len v rovine našich dohadov? A čo vlastne vieme? Kto pil v dobe bronzovej v strednej Európe alkohol. Bola to len záležitosť elít? A čo sa vlastne pilo? Akú spoločenskú či dokonca náboženskú úlohu alkohol plnil? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával so spoluautorom tejto výstavy, archeológom a pracovníkom SNM - Archeologického múzea v Bratislave Pavlom Jelínkom. Viac o stále pokračujúcej výstave sa dozviete z krátkeho videa SNM – Archeologické múzeum. Spoznajte aj fascinujúci príbeh bronzového vedra z Kladiny, pozrite si krátky film českých kolegov. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Civilizácie sú komplexné spoločenské a kultúrne systémy. Charakterizuje ich spôsob hospodárstva a technológií. Človek ich tvorí, ale aj ničí. Ako vznikajú, ako fungujú, ako zanikajú. Hýbe nimi okrem kultúry aj príroda a do akej miery? Podceňuje človek pri svojich úvahách o minulosti vplyvy životného prostredia a jeho výrazné zmeny. A majú civilizácie v istom zmysle svoje paralely v spoločenstvách iných živočíchov? Nasledujúca verejná diskusia, ktorá sa odohrala v budove Starého lýcea v Bratislave a pripravila ju Učená spoločnosť Slovenska v spolupráci so Slovenskou akadémiou vied, je snahou priniesť interdisciplinárny pohľad na dôležité spoločenské témy. Takou bola tentoraz civilizácia – jej definícia i jednotlivé podoby v historickom čase, či výzvy pre našu súčasnosť. Aj o tom, ako rozumieť vôbec tomuto termínu a čo vlastne znamená kolaps civilizácie sa Jaro Valent z časopisu Historická revue rozprával s archeológom Jozefom Bátorom z Archeologického ústavu SAV, politológom Jozefom Bátorom ml. z Filozofickej fakulty UK a zoológom Pavlom Prokopom z Ústavu zoológie SAV a Prírodovedeckej fakulty UK. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Petr Lissek, ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech a Dominik Chlachula z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně nám přiblíží unikátní nález v místě, kde se bude stavět Justiční palác v Ústí nad Labem.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Archeologický nález, ktorý vyvolal v Českej republike doslova senzáciu. Bohato zdobená nádoba bola dôkazom, že ľudia poznali chuť piva už v dobe bronzovej. „Alkohol v dobe bronzovej. Pre ľudí i bohov na svete tomto i onom“. Tak sa volá výstava v Slovenskom národnom múzeu - Archeologickom múzeu, kde sa dozviete oveľa viac. Ďuro Šimko vás ňou prevedie v tejto epizóde V múzeu. | Archeologické múzeum SNM; Výstava: Alkohol v dobe bronzovej. Pre ľudí i bohov na svete tomto i onom. | Náučnú reláciu V múzeu pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Archeologické výskumy v riekach. Náučný chodník v Magurke. Príbeh Branislava Kollára

00:00 témata magazínu00:35 operace nádoru na páteři v Motole04:25 rozhovor s Robertem Lischkem08:10 uchovávání dat na černobílý film10:10 nová kopule v pražském planetáriu14:00 archeologické nálezy v Mohelnici18:00 rozhovor s Ashotem ChilingarianemVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vybudovali ho ešte v 13. storočí, no dnes z neho ostalo len veľmi málo. Hrad Parič bol svojho času veľkolepou dominantou a s jeho dejinami sa spája meno významného rodu Drugethovcov. Jeho minulosť približuje jedna z expozícií Múzea Trebišov. Spoznáte tu, ale tiež oveľa dávnejšiu históriu regiónu. Nazriete do čias, keď ľudia používali na prácu len kameň, neskôr meď či železo. Zemplín ANTIQUA. Vyberte sa do sveta archeológie s Ďurom Šimkom v tejto epizóde V múzeu. | Múzeum Trebišov, archeologická expozícia: Zemplín ANTIQUA | Náučnú reláciu V múzeu pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Nekonečná trpezlivosť objavovania. Hranice Rímskej ríše. Nové výskumy a nálezy v archeológii na Slovensku. To všetko a oveľa viac ponúkne Ján Rajtár z Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied vo vedeckej Nočnej pyramíde. Na dotyky s históriou, na skúmanie dna Dunaja aj na stretnutie s vášňou pozýva Stano Ščepán. | Vedecká NP: Nové výskumy a nálezy v archeológii v SR; | Hosť: Ján Rajtár (odborník na antiku, Archeologický ústav SAV). | Moderuje: Stano Ščepán. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Nech by sa zdalo akokoľvek mocné, bohaté či až po uši vyzbrojené, nejestvuje impérium, ktoré by napokon nepadlo. Nepretrvala Rímska ríša, upadla a zanikla Osmanská ríša a ani Britské impérium, o ktorom sa hovorilo, že nad ním slnko nezapadá, už dnes nejestvuje. Preto by azda najjednoduchšie poučenie z dejín mohlo znieť, že nič netrvá večne. V histórii však hľadáme aj poučenie a proces úpadku kedysi mocných ríš ponúka príťažlivý námet na úvahy. Aké príčiny, faktory a okolnosti sa rozhodujúcim spôsobom podieľali na rozklade a definitívnom zániku rozľahlých ríš? Dokážeme si jednotlivé príklady zo vzdialenejšej či blízkej minulosti racionalizovať a vyvodiť z nich konkrétne závery? A je vôbec možné zvrátiť proces úpadku a nastaviť spätný chod? Tieto či iné otázky fascinujú historikov, archeológov, politológov a ďalších spoločenských vedcov po celom svete. Knihy od takých autorov ako Jared Diamond, Nail Ferguson, ale aj Arnold Toynbee, ktorí sa vo väčšej či menšej miere uvedenej téme venujú či venovali, patria k najčítanejším a obraz úpadku či rovno nekontrolovaného pádu impéria je vďačnou témou aj v populárnej kultúre. Skrátka, skaza a zánik človeka nikdy neprestanú fascinovať. A rovnako fascinujúci pohľad na dejiny ľudstva ponúka aj nová kniha od vydavateľstva Premedia s titulom Pády impérií, ktorá na jednom mieste sústreďuje analýzy slovenských a českých vedcov o konkrétnych historických kapitolách od staroveku až po nedávnu minulosť. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával so spoluautormi a editormi spomínanej knihy, historikmi Branislavom Kovárom z Archeologického ústavu SAV a s Jakubom Drábikom z Anglo-American University v Prahe. *Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Neoprénový oblek, plutvy, potápačská maska, dýchací prístroj, to všetko pri svojom výskume potrebuje archeologička Klaudia Daňová. Dunaj, Hron, Nitra, sú rieky, v ktorých je naša minulosť odkrývaná pod vodou. Výskum robila na plážach Kuvajtu a skúma aj rímske tábory na brehu Dunaja. Pôjdeme aj na potopenú luxusnú loď z Benátok, na ktorej sa našla najväčšia hodvábna rolka na svete. S hostkou, ktorej srdcovkou sú aj mačky. | Hosť: Klaudia Daňová (archeologička, pod hladinou slovenských riek odhaľuje našu minulosť; Archeologický ústav SAV). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

História rádu benediktínov siaha až do 6. storočia. Svoje kláštory budovali v rôznych kútoch sveta. Jeden z nich stál aj v Ludaniciach. Aké sú dejiny tohto kláštora? Ako vyzeral život tunajších mníchov? Čo po sebe zanechali? Ďuro Šimko bude hľadať odpovede nielen na tieto otázky v Slovenskom národnom múzeu - Archeologickom múzeu na výstave s názvom „Kláštor svätého Kozmu a Damiána. V tejto epizóde V múzeu. | SNM - Archeologické múzeum, výstava: Kláštor sv. Kozmu a Damiána. | Náučnú reláciu V múzeu pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Voice: Magda Neporová, Štěpán Švagr, Petr Hegedűs

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Bylo vždycky jeho snem stát se archeologem? Petr Sokol se zajímá se o archeologické památky, o hradní zříceniny a archeologii hrdelního práva. K tomu rád otevírá i "odložené archeologické případy".

Správa CHKO Kokořínsko bourá tamní trampské osady, reaguje tak na výzvy aktivistů, podle kterých přístřešky ničí přírodu. „Ta místa z dlouhodobého hlediska přírodě dramatickým způsobem neškodí,“ nesouhlasí v pořadu Pro a proti vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea Jan Pohunek. „I k bourání je potřeba přistupovat velmi opatrně, ať nenaruší nálezy,“ apeluje ředitel Archeologického ústavu Akademie věd Jan Mařík.

Správa CHKO Kokořínsko bourá tamní trampské osady, reaguje tak na výzvy aktivistů, podle kterých přístřešky ničí přírodu. „Ta místa z dlouhodobého hlediska přírodě dramatickým způsobem neškodí,“ nesouhlasí v pořadu Pro a proti vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea Jan Pohunek. „I k bourání je potřeba přistupovat velmi opatrně, ať nenaruší nálezy,“ apeluje ředitel Archeologického ústavu Akademie věd Jan Mařík. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Jana Maříková-Kubková, vedoucí Oddělení historické archeologie, vedoucí výzkumu Pražského hradu, Archeologický ústav AV ČR Jana Maříková-Kubková, vedoucí Oddělení historické archeologie, vedoucí výzkumu Pražského hradu, Archeologický ústav AV ČR

Brněnští vědci teď vyvíjejí automatický systém na jejich čištění. Jak by měl fungovat? - Jak velký problém představuje degradace půdy v Etiopii? - Pod Pražským hradem se skrývá prostor s památkami třeba i z 10. století? Vědci z Archeologického ústavu vytvořili mobilní aplikaci, kterou si může stáhnout zatím každý, kdo má Android. Moderuje Ondřej Látal.

Host: Jan Hasil, PhD., Archeologický ústav AV ČR. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: Jan Hasil, PhD., Archeologický ústav AV ČR. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Archeologické památky neustále mizí, přesto přicházejí nové objevy. „Máme nové technologie, třeba skenování krajiny z letadla, které nám pomůže vidět nejemnější detaily, a třeba se objevují nová mohylová pohřebiště,“ vysvětluje vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Jiří Macháček. K čemu všemu bude sloužit nová laboratoř archeogenetiky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Archeologické památky neustále mizí, přesto přicházejí nové objevy. „Máme nové technologie, třeba skenování krajiny z letadla, které nám pomůže vidět nejemnější detaily, a třeba se objevují nová mohylová pohřebiště,“ vysvětluje vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Jiří Macháček. K čemu všemu bude sloužit nová laboratoř archeogenetiky?

Umělá inteligence se naplno dostává do našich životů, dokonce i tam, kde by to laik asi nečekal – do péče o kulturní dědictví. Archeologický park v italských Pompejích slouží jako jakási výzkumná laboratoř pro využití nových technologií a postupů – ať už v ochraně, archeologii i restaurátorství.

Do výbavy archeologů už dávno nepatří jen speciální štětec a kladívko, ale také třeba rentgen nebo elektronový mikroskop. Právě nejmodernější technologie totiž mohou poodkrýt tajemství některých nálezů. To je také důvod, proč se experti z Akademie věd nedávno pustili do výzkumu sbírky přibližně 800 velkomoravských šperků, které jsou uložené v depozitu brněnského Archeologického ústavu. Chtějí se totiž dozvědět víc o technologii jejich výroby nebo o ekonomice Velké Moravy.

O hradu Vízmburku, který se nachází v katastru obce Havlovice v Královéhradeckém kraji, by se dalo říct, že se podruhé narodil. Místní nadšenci ho totiž doslova vykopali ze země. Někdejší středověký hrad stojí na ostrohu nad řekou Úpou na bývalé obchodní stezce vedoucí z českého království do Kladska a na dnešní turistické trase mezi Červeným Kostelcem a Babiččiným údolím v Ratibořicích.

O hradu Vízmburku, který se nachází v katastru obce Havlovice v Královéhradeckém kraji, by se dalo říct, že se podruhé narodil. Místní nadšenci ho totiž doslova vykopali ze země. Někdejší středověký hrad stojí na ostrohu nad řekou Úpou na bývalé obchodní stezce vedoucí z českého království do Kladska a na dnešní turistické trase mezi Červeným Kostelcem a Babiččiným údolím v Ratibořicích.

Jak pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace souvisí se současnou genetickou rozmanitostí člověka? Příčiny těchto jevů zkoumá biologický antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd. V oblasti Sahelu se zabývá populační historií a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců.

Jak pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace souvisí se současnou genetickou rozmanitostí člověka? Příčiny těchto jevů zkoumá biologický antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd. V oblasti Sahelu se zabývá populační historií a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představí vám  majitele úspěšného kulturního centra v etiopské metropoli. Prozradí detaily o uranovém dolu na polské straně Krkonoš, ve kterém se těžila ruda pro Sovětský svaz. Zavedou vás na maják na ostrově Oak Island u pobřeží Severní Karolíny. Průvodkyní bude Lubica Bergmanová.