Podcasts about archeologick

n. l., našli loni archeologové v Ústí nad Labem. Nález samozřejmě vzbudil obrovský ohlas, a tak Krajský úřad teď chystá i speciální webovou stránku, její součástí bude také virtuální prohlídka lokality. O výjimečném nálezu si bude Slávka Brádlová povídat s hosty Dopoledního expresu Petrem Lisskem, ředitelem Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, a Dominikem Chlachulou z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Správy. Téma dňa. Archeologický výskum Klaudie Daňovej. Podpoľanie. Satirické koláže Pavla Taussiga.

Napriek ohromnej katastrofe tú oblasť ľudia nikdy neopustili. Archeologické nálezy ukazujú, že antickí obyvatelia žili v Pompejách aj po erupcii Vezuvu. Stratené mesto bolo obývané aj po výbuchu sopky. Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme na život v Pompejách po výbuchu Vezuvu a spoznáme benefity očkovania proti pásovému oparu. Objavom týždňa je zistenie, ako do Európy prišli Slovania. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V prvních čtyřech staletích našeho letopočtu procházely naším územím římské legie. Dokazuje to řada archeologických nálezů například tehdejší peněženky nebo vojenské výzbroje. „Veškeré nálezy, které dokážeme i pomocí občanských vědců zachránit, zůstávají trvalou součástí naší dlouhodobé identity,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus archeolog Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Archeologický výskum Klaudie Daňovej. Podpoľanie. Satirické koláže Pavla Taussiga

Na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) vyrábějí repliky archeologických nálezů. Středověké poháry a zbraně skenují do počítače a pak je tisknou, repliky jsou k nerozeznání od originálu.

Být archeologem a prozkoumat nálezy ze starých Laubů. To si mohou návštěvníci Ostravského muzea zkusit v experimentální části aktuální výstavy Lauby - světla a stíny Ostravy, která nese pojmenování laboratoř.

100 let Archeologického ústavu na Pražském hradě (4:32) – Příběhy s pětkou: Jak to bylo se Slávií (21:00) – Kniha: Poslední siréna (25:41) – Kreslené Taje nanosvěta (30:05)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

100 let Archeologického ústavu na Pražském hradě (4:32) – Příběhy s pětkou: Jak to bylo se Slávií (21:00) – Kniha: Poslední siréna (25:41) – Kreslené Taje nanosvěta (30:05)

Pre ľudí i bohov, na svete tomto i onom. Tak znie podtitul stále pokračujúcej výstavy Alkohol v dobe bronzovej v SNM - Archeologickom múzeu v Bratislave. Medzi množstvom exponátov jej ešte donedávna dominovala replika bronzového vedra z Kladiny vo východných Čechách. Originál tejto bronzovej krásky bol pritom nájdený len pred pár rokmi a pravdepodobne obsahoval prosné pivo, vôbec prvé zdokumentované pivo na území Čiech. Zloženie a výzdoba nielen tohto vzácneho artefaktu, ale aj ďalších keramických či bronzových setov – nádob určených pravdepodobne na pitie kvasených nápojov, naznačuje, že požívanie alkoholu v dobe bronzovej (prevažne 2. tisícročie pred n. l.) bolo niečím výnimočným, sviatočným. Dnes sa naň dívame skôr cez prsty, ako na sotva odvrátiteľné sociálne zlo, no naši predkovia boli zrejme fascinovaní jeho účinkami a užívali ho pri náboženských oslavách či dôležitých spoločenských rituáloch. Stále sa však pohybujeme len v rovine našich dohadov? A čo vlastne vieme? Kto pil v dobe bronzovej v strednej Európe alkohol. Bola to len záležitosť elít? A čo sa vlastne pilo? Akú spoločenskú či dokonca náboženskú úlohu alkohol plnil? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával so spoluautorom tejto výstavy, archeológom a pracovníkom SNM - Archeologického múzea v Bratislave Pavlom Jelínkom. Viac o stále pokračujúcej výstave sa dozviete z krátkeho videa SNM – Archeologické múzeum. Spoznajte aj fascinujúci príbeh bronzového vedra z Kladiny, pozrite si krátky film českých kolegov. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Civilizácie sú komplexné spoločenské a kultúrne systémy. Charakterizuje ich spôsob hospodárstva a technológií. Človek ich tvorí, ale aj ničí. Ako vznikajú, ako fungujú, ako zanikajú. Hýbe nimi okrem kultúry aj príroda a do akej miery? Podceňuje človek pri svojich úvahách o minulosti vplyvy životného prostredia a jeho výrazné zmeny. A majú civilizácie v istom zmysle svoje paralely v spoločenstvách iných živočíchov? Nasledujúca verejná diskusia, ktorá sa odohrala v budove Starého lýcea v Bratislave a pripravila ju Učená spoločnosť Slovenska v spolupráci so Slovenskou akadémiou vied, je snahou priniesť interdisciplinárny pohľad na dôležité spoločenské témy. Takou bola tentoraz civilizácia – jej definícia i jednotlivé podoby v historickom čase, či výzvy pre našu súčasnosť. Aj o tom, ako rozumieť vôbec tomuto termínu a čo vlastne znamená kolaps civilizácie sa Jaro Valent z časopisu Historická revue rozprával s archeológom Jozefom Bátorom z Archeologického ústavu SAV, politológom Jozefom Bátorom ml. z Filozofickej fakulty UK a zoológom Pavlom Prokopom z Ústavu zoológie SAV a Prírodovedeckej fakulty UK. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Petr Lissek, ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech a Dominik Chlachula z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně nám přiblíží unikátní nález v místě, kde se bude stavět Justiční palác v Ústí nad Labem.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Archeologický nález, ktorý vyvolal v Českej republike doslova senzáciu. Bohato zdobená nádoba bola dôkazom, že ľudia poznali chuť piva už v dobe bronzovej. „Alkohol v dobe bronzovej. Pre ľudí i bohov na svete tomto i onom“. Tak sa volá výstava v Slovenskom národnom múzeu - Archeologickom múzeu, kde sa dozviete oveľa viac. Ďuro Šimko vás ňou prevedie v tejto epizóde V múzeu. | Archeologické múzeum SNM; Výstava: Alkohol v dobe bronzovej. Pre ľudí i bohov na svete tomto i onom. | Náučnú reláciu V múzeu pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Archeologické výskumy v riekach. Náučný chodník v Magurke. Príbeh Branislava Kollára

00:00 témata magazínu00:35 operace nádoru na páteři v Motole04:25 rozhovor s Robertem Lischkem08:10 uchovávání dat na černobílý film10:10 nová kopule v pražském planetáriu14:00 archeologické nálezy v Mohelnici18:00 rozhovor s Ashotem ChilingarianemVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vybudovali ho ešte v 13. storočí, no dnes z neho ostalo len veľmi málo. Hrad Parič bol svojho času veľkolepou dominantou a s jeho dejinami sa spája meno významného rodu Drugethovcov. Jeho minulosť približuje jedna z expozícií Múzea Trebišov. Spoznáte tu, ale tiež oveľa dávnejšiu históriu regiónu. Nazriete do čias, keď ľudia používali na prácu len kameň, neskôr meď či železo. Zemplín ANTIQUA. Vyberte sa do sveta archeológie s Ďurom Šimkom v tejto epizóde V múzeu. | Múzeum Trebišov, archeologická expozícia: Zemplín ANTIQUA | Náučnú reláciu V múzeu pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Nekonečná trpezlivosť objavovania. Hranice Rímskej ríše. Nové výskumy a nálezy v archeológii na Slovensku. To všetko a oveľa viac ponúkne Ján Rajtár z Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied vo vedeckej Nočnej pyramíde. Na dotyky s históriou, na skúmanie dna Dunaja aj na stretnutie s vášňou pozýva Stano Ščepán. | Vedecká NP: Nové výskumy a nálezy v archeológii v SR; | Hosť: Ján Rajtár (odborník na antiku, Archeologický ústav SAV). | Moderuje: Stano Ščepán. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Nech by sa zdalo akokoľvek mocné, bohaté či až po uši vyzbrojené, nejestvuje impérium, ktoré by napokon nepadlo. Nepretrvala Rímska ríša, upadla a zanikla Osmanská ríša a ani Britské impérium, o ktorom sa hovorilo, že nad ním slnko nezapadá, už dnes nejestvuje. Preto by azda najjednoduchšie poučenie z dejín mohlo znieť, že nič netrvá večne. V histórii však hľadáme aj poučenie a proces úpadku kedysi mocných ríš ponúka príťažlivý námet na úvahy. Aké príčiny, faktory a okolnosti sa rozhodujúcim spôsobom podieľali na rozklade a definitívnom zániku rozľahlých ríš? Dokážeme si jednotlivé príklady zo vzdialenejšej či blízkej minulosti racionalizovať a vyvodiť z nich konkrétne závery? A je vôbec možné zvrátiť proces úpadku a nastaviť spätný chod? Tieto či iné otázky fascinujú historikov, archeológov, politológov a ďalších spoločenských vedcov po celom svete. Knihy od takých autorov ako Jared Diamond, Nail Ferguson, ale aj Arnold Toynbee, ktorí sa vo väčšej či menšej miere uvedenej téme venujú či venovali, patria k najčítanejším a obraz úpadku či rovno nekontrolovaného pádu impéria je vďačnou témou aj v populárnej kultúre. Skrátka, skaza a zánik človeka nikdy neprestanú fascinovať. A rovnako fascinujúci pohľad na dejiny ľudstva ponúka aj nová kniha od vydavateľstva Premedia s titulom Pády impérií, ktorá na jednom mieste sústreďuje analýzy slovenských a českých vedcov o konkrétnych historických kapitolách od staroveku až po nedávnu minulosť. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával so spoluautormi a editormi spomínanej knihy, historikmi Branislavom Kovárom z Archeologického ústavu SAV a s Jakubom Drábikom z Anglo-American University v Prahe. *Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Neoprénový oblek, plutvy, potápačská maska, dýchací prístroj, to všetko pri svojom výskume potrebuje archeologička Klaudia Daňová. Dunaj, Hron, Nitra, sú rieky, v ktorých je naša minulosť odkrývaná pod vodou. Výskum robila na plážach Kuvajtu a skúma aj rímske tábory na brehu Dunaja. Pôjdeme aj na potopenú luxusnú loď z Benátok, na ktorej sa našla najväčšia hodvábna rolka na svete. S hostkou, ktorej srdcovkou sú aj mačky. | Hosť: Klaudia Daňová (archeologička, pod hladinou slovenských riek odhaľuje našu minulosť; Archeologický ústav SAV). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

História rádu benediktínov siaha až do 6. storočia. Svoje kláštory budovali v rôznych kútoch sveta. Jeden z nich stál aj v Ludaniciach. Aké sú dejiny tohto kláštora? Ako vyzeral život tunajších mníchov? Čo po sebe zanechali? Ďuro Šimko bude hľadať odpovede nielen na tieto otázky v Slovenskom národnom múzeu - Archeologickom múzeu na výstave s názvom „Kláštor svätého Kozmu a Damiána. V tejto epizóde V múzeu. | SNM - Archeologické múzeum, výstava: Kláštor sv. Kozmu a Damiána. | Náučnú reláciu V múzeu pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Místo ve středním Pomoraví, které představuje život v opevněném sídlišti z doby Velké Moravy. Na svahu na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště to žilo už v hluboké minulosti.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Bylo vždycky jeho snem stát se archeologem? Petr Sokol se zajímá se o archeologické památky, o hradní zříceniny a archeologii hrdelního práva. K tomu rád otevírá i "odložené archeologické případy".

Správa CHKO Kokořínsko bourá tamní trampské osady, reaguje tak na výzvy aktivistů, podle kterých přístřešky ničí přírodu. „Ta místa z dlouhodobého hlediska přírodě dramatickým způsobem neškodí,“ nesouhlasí v pořadu Pro a proti vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea Jan Pohunek. „I k bourání je potřeba přistupovat velmi opatrně, ať nenaruší nálezy,“ apeluje ředitel Archeologického ústavu Akademie věd Jan Mařík.

Správa CHKO Kokořínsko bourá tamní trampské osady, reaguje tak na výzvy aktivistů, podle kterých přístřešky ničí přírodu. „Ta místa z dlouhodobého hlediska přírodě dramatickým způsobem neškodí,“ nesouhlasí v pořadu Pro a proti vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea Jan Pohunek. „I k bourání je potřeba přistupovat velmi opatrně, ať nenaruší nálezy,“ apeluje ředitel Archeologického ústavu Akademie věd Jan Mařík. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Jana Maříková-Kubková, vedoucí Oddělení historické archeologie, vedoucí výzkumu Pražského hradu, Archeologický ústav AV ČR Jana Maříková-Kubková, vedoucí Oddělení historické archeologie, vedoucí výzkumu Pražského hradu, Archeologický ústav AV ČR

Brněnští vědci teď vyvíjejí automatický systém na jejich čištění. Jak by měl fungovat? - Jak velký problém představuje degradace půdy v Etiopii? - Pod Pražským hradem se skrývá prostor s památkami třeba i z 10. století? Vědci z Archeologického ústavu vytvořili mobilní aplikaci, kterou si může stáhnout zatím každý, kdo má Android. Moderuje Ondřej Látal.

Host: Jan Hasil, PhD., Archeologický ústav AV ČR. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: Jan Hasil, PhD., Archeologický ústav AV ČR. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Archeologické památky neustále mizí, přesto přicházejí nové objevy. „Máme nové technologie, třeba skenování krajiny z letadla, které nám pomůže vidět nejemnější detaily, a třeba se objevují nová mohylová pohřebiště,“ vysvětluje vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Jiří Macháček. K čemu všemu bude sloužit nová laboratoř archeogenetiky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Archeologické památky neustále mizí, přesto přicházejí nové objevy. „Máme nové technologie, třeba skenování krajiny z letadla, které nám pomůže vidět nejemnější detaily, a třeba se objevují nová mohylová pohřebiště,“ vysvětluje vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Jiří Macháček. K čemu všemu bude sloužit nová laboratoř archeogenetiky?

Umělá inteligence se naplno dostává do našich životů, dokonce i tam, kde by to laik asi nečekal – do péče o kulturní dědictví. Archeologický park v italských Pompejích slouží jako jakási výzkumná laboratoř pro využití nových technologií a postupů – ať už v ochraně, archeologii i restaurátorství.

Do výbavy archeologů už dávno nepatří jen speciální štětec a kladívko, ale také třeba rentgen nebo elektronový mikroskop. Právě nejmodernější technologie totiž mohou poodkrýt tajemství některých nálezů. To je také důvod, proč se experti z Akademie věd nedávno pustili do výzkumu sbírky přibližně 800 velkomoravských šperků, které jsou uložené v depozitu brněnského Archeologického ústavu. Chtějí se totiž dozvědět víc o technologii jejich výroby nebo o ekonomice Velké Moravy.

O hradu Vízmburku, který se nachází v katastru obce Havlovice v Královéhradeckém kraji, by se dalo říct, že se podruhé narodil. Místní nadšenci ho totiž doslova vykopali ze země. Někdejší středověký hrad stojí na ostrohu nad řekou Úpou na bývalé obchodní stezce vedoucí z českého království do Kladska a na dnešní turistické trase mezi Červeným Kostelcem a Babiččiným údolím v Ratibořicích.

O hradu Vízmburku, který se nachází v katastru obce Havlovice v Královéhradeckém kraji, by se dalo říct, že se podruhé narodil. Místní nadšenci ho totiž doslova vykopali ze země. Někdejší středověký hrad stojí na ostrohu nad řekou Úpou na bývalé obchodní stezce vedoucí z českého království do Kladska a na dnešní turistické trase mezi Červeným Kostelcem a Babiččiným údolím v Ratibořicích.

Jak pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace souvisí se současnou genetickou rozmanitostí člověka? Příčiny těchto jevů zkoumá biologický antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd. V oblasti Sahelu se zabývá populační historií a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců.

Jak pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace souvisí se současnou genetickou rozmanitostí člověka? Příčiny těchto jevů zkoumá biologický antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd. V oblasti Sahelu se zabývá populační historií a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představí vám  majitele úspěšného kulturního centra v etiopské metropoli. Prozradí detaily o uranovém dolu na polské straně Krkonoš, ve kterém se těžila ruda pro Sovětský svaz. Zavedou vás na maják na ostrově Oak Island u pobřeží Severní Karolíny. Průvodkyní bude Lubica Bergmanová.

Archeologické múzeum SNM aktuálne pripravuje výstavu Život na hradoch a hrádkoch. Vypočujte si reportáž o tom, čo všetko obnáša príprava expozície, ktorú si bude môcť verejnosť pozrieť v októbri. Keď sa pripravuje výstava, už máme približne predstavu, aká ďalšia expozácia sa bude realizovať po nej, približuje v podcaste archeologička a kurátorka Anna Bajánová. „Aspoň rok po jednej výstave by mala prísť druhá. To je časový rámec, ktorý nás takpovediac nakopne, aby sme vymýšľali tému novej výstavy." Keď už existuje predstava o téme a vizuále výstavy, prichádzajú na rad otázky, ako využiť priestor múzea, v ktorom sa bude vystavovať. „Najprv musíte poprechádzať všetky inventáre. Vybrať predmety, ktoré by boli zaujímavé pre ľudí. Po tom začnete chodiť do terénu, lokality natáčať, fotiť, aby ste mohli urobiť grafickú stránku výstavy," dopĺňa tiež archeologička a kurátorka Lucia Pilková. Ako dlho trvá zbieranie informácií či predmetov? Čo je na príprave novej výstavy najnáročnejšie? Vypočujte si novú časť podcastu Múzeum. Podcast vniká v spolupráci redakcie Aktuality.sk so Slovenským národným múzeom. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Vypočujte si reportáž z Archeologického múzea - v pivničných priestoroch sa tam môžete pozrieť napríklad na model Egypta. V pivničných priestoroch Archeologického múzea Slovenského národného múzea si môžete momentálne pozrieť interaktívne predmety a vyskúšať tvorivé dielne. Témou je Egypt. „Témy, ktoré prezentujeme na oficiálnych výstavach sme doplnili o modely, ktoré si deti môžu vyskúšať a zoznámiť sa bližšie s Egyptom," hovorí v podcaste múzejná pedagogička Anna Bajániková. Podcast vzniká v spolupráci redakcie Aktuality.sk so Slovenským národným múzeom. Moderuje Denisa Hopková.

Vieme, že najstaršie európske osídlenia prvých roľníkov a chovateľov dobytka si prechádzali rôznymi fázami. Archeologické nálezy ukazujú, že niekedy boli plné, a potom akoby ich niekto náhle opustil. Predpokladalo sa, že za to mohli meniace sa klimatické podmienky. Nový model však naznačuje, že vysvetlením sú skôr vojny a boje. Iný tím zase špekuloval, ako by mimozemský život mohol využiť vybuchujúcu supernovu v neďalekej galaxii. Viac sa dozviete v podcaste TECH_FM.

Vypočujte si podcast o historickej zbierke Emanuela Marcela.  Lekárnik Emanuel Marcel študoval v Budapešti a na sklonku života našiel zaľubu v zbieraní. Zbieral prírodné veci ako boli chrobáky, motýle. Nakoniec sa jeho význámná zbierka dostala k nám do múzea," opisuje v podcaste kurátorka Anna Bajánová. Kúsky, ktoré sú vystavené v priestoroch Archeologické múzea SNM patria do obdobia starovekého Egypta, Antiky, ale aj praveku. Najvýraznejšia je červenofigurová amfora gréckeho pôvodu. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Slovenské národné múzeum vzniklo v Martine. Dodnes tam má množstvo expozícií a výstav. O vznik múzejníctva na Slovensku sa zaslúžil Andrej Kmeť. Bol vedec a zrejme posledný slovenský polyhistor. Venoval sa prírodným vedám, ale aj archeológii. Andrej Kmeť bol posadnutý zberateľstvom – zbieral všetko a napriek tomu, že bol chudobný, vytvoril bohatú zbierku, ktorú potom daroval múzeu. Niekedy celý týždeň jedol to isté, a všetky peniaze minul na nákupy pamiatok. Na jeho zbierke v podstate založili Slovenské národné múzeum. Jeho hrob je jedným z najvýraznejších na Národnom cintoríne v Martine a jemu venovanú expozíciu si môžete pozrieť v Múzeu Andreja Kmeťa v Martine. Môžete vidieť napríklad jeho vzácny herbár, zbierku semien, ale aj amforu a ďalšie nálezy, ktoré Kmeť vykopal na svojich nočných túrach. Kmeť si svoje nálezy kategorizoval, našiel napríklad veci z doby bronzovej. Vypočujte si prvú časť reportáže z Múzea Andreja Kmeťa v Martine. Podcast Múzeum vzniká v spolupráci portálu Aktuality.sk so Slovenským národným múzeom. V Martine nahrával Peter Hanák.

Necítite sa práve najlepšie, máte toho priveľa až plné zuby a nestíhate. A ešte aj ten váš pes akoby všetko cítil a správa sa nejako inak. Nuž... nie je to len pocit. Zdá sa totiž, že psy naozaj dokážu vycítiť, keď sme v strese. A stačí im na to len ľudský dych a pot. Tento týždeň sa v podcaste Zoom dozvieme, ako dokážu psy vycítiť stres človeka, zopakujeme si päť dôvodov, prečo by sa proti covidu mali posilňujúcou dávkou zaočkovať aj mladí ľudia a vrátime sa do čias, keď vymreli dinosaury, do čias, keď náraz planétky nasledovali obrovské zemetrasenia. Krátke správy z vedy: Mesiac mohol vzniknúť oveľa rýchlejšie, ako sme sa domnievali. Naznačujú to nové simulácie, ktoré sa pozreli na vznik našej prirodzenej družice. Predpokladáme, že Mesiac vznikol po zrážke mladej Zeme a telesa veľkého asi ako Mars prezývaneho Theia. Ako ale táto zrážka vyzerala, by mohli prezradiť vzorky hornín z Mesiaca. Biológovia zrejme narazili na nový herbicíd, ktorý by nám mohol pomôcť s narastajúcou rezistenciou na tieto látky. Vedci sa inšpirovali statínmi, chemikáliami, ktoré u ľudí používame na boj s cholesterolom. Vďaka nim narazili v rastlinách na enzým, ktorý by mohol viesť k vývoju novej skupiny látok. Starovekí Gréci využívali v boji proti svojim nepriateľom žoldnierov. Archeologický výskum na Sicílii ukázal, že mestu Himéra prišli v boji proti Kartágincom na pomoc ľudia z iných regiónov a na začiatku 5. storočia pred našim letopočtom mu pomohli útok odraziť. O sedemdesiat rokov neskôr však mesto pomoc nedostalo a podľahlo a útočníci ho zrovnali so zemou. smeAdManager.cmd.push(function () {smeAdManager.mngr.display('gtg', 'article_body_2', 'article_body_2-responsive_1-13300');});SkryťVypnúť reklamu Zrážka sondy DART s planétkou Dimorphos vytvorila chvost, ktorý má až 10-tisíc kilometrov. Ukazujú to pozorovania veľkými teleskopmi, na ktorých vidno chvost podobný kométam. Tvorí ho vyvrhnutý materiál z planétky, a zrejme aj roztrieštené kúsky sondy a materiál sa kvôli slnečnej radiácii od Dimorpha postupne vzďaľuje. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Zoom a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Nakolik účinně zatím přispěli k zásahu proti požáru v Českém Švýcarsku speciální letouny vyslané z Itálie? Jak významný je dosavadní postup ukrajinské protiofenzivy proti ruským silám, které okupují Chersonskou oblast u hranic s Krymem? A jakou roli mohla hrát v dávném pravěkém rituálu hliněná soška, kterou archeologové našli v lokalitě na Znojemsku?

"Víťazstvu cisárov, vojsko, ktoré táborilo v Laugariciu, v počte 855 vojakov z II. légie. Dal vyhotoviť (Marcus Valerius) Maximianus, legát légie II. pomocnej." To je znenie slávneho rímskeho nápisu na trenčianskej skale, ktorý dokumentuje prítomnosť rímskych vojsk na území dnešného Slovenska. Tento nápis je zároveň dokladom rímskeho ťaženia proti germánskym kmeňom, známeho ako druhá markomanská vojna v rokoch 176 – 180 n. l. Práve germánsky svet za Dunajom sa stal pre Rimanov trvalou hrozbou a naopak – bohatý rímsky svet bol pre Germánov trvalým lákadlom, pred ktorým ich neodradili ani početné porážky a sila rímskych zbraní. Ako teda vyzeralo naše územie v časoch, keď ho osídľovali germánske kmene? Kedy k nám prišli a čo pre nich znamenala neďaleká Limes Romanus na strednom Dunaji? A ako sa tento vzťah pretavil do hmotnej kultúry starých Germánov na našom území? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa porozprával s archeológom Vladimírom Turčanom z Archeologického múzea SNM. – Kúpte si knihu Fenomény dejín od Jaroslava Valenta, ktorá pozostáva z rozhovorov s trinástimi historikmi o rôznych epochách ľudských dejín. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk - Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dejiny a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.