Podcasts about zaost

Dožít a zemřít doma chce podle průzkumů až 80 procent lidí v Česku. Ne vždy je to ale možné a často se nedaří ani najít volné místo v domovech pro seniory. Vzniká tak díra na trhu, kterou zaplňují nelegální služby. Taková zařízení se podle Asociace poskytovatelů sociální péče snaží vyhnout kontrolám, nezaměstnávají kvalifikovaný personál a mohou si účtovat vyšší poplatky než registrovaná zařízení. Do některých z nich se vydala reportérka Alena Hesová.

V najnovšej epizóde obľúbeného basketbalového podcastu Pod košom privítal moderátor Tomáš Kotlárik mimoriadne zaujímavého hosťa, ktorý si rozhodne nedáva servítku pred ústa. Srbský mládežnícky tréner Nikola Maslarevič, známy svojím úspešným pôsobením v mládežníckych štruktúrach bratislavského Interu a súčasnou prácou v BK Lokomotíva Sereď, ponúka v najnovšom rozhovore hlboký a často až mrazivo úprimný pohľad do útrob slovenského športu.Ak vás zaujíma, prečo domáce talenty často nedokážu preraziť na medzinárodnej scéne a akú rolu v tom hrajú premotivovaní rodičia, tento diel by rozhodne nemal ujsť vašej pozornosti.Nikola Maslarevič sám seba definuje skôr ako zástancu starej školy, ktorý si síce berie to najlepšie z moderných trendov, no pevne verí v osvedčené základy tvrdej driny. V rozhovore otvorene a ostro kritizuje súčasný prístup k príprave mladých športovcov pod Tatrami. Z jeho pohľadu je obrovským kameňom úrazu práve chýbajúca pracovná morálka na palubovke.„Podľa mňa najdôležitejšia vec v každom športe je tréning a všetko vyplýva z neho. Ja si myslím, že sa netrénuje poriadne a tvrdo,“ konštatuje srbský odborník s tým, že mnohí tréneri sa dnes radšej schovávajú za moderné anglické výrazy, namiesto toho, aby deti prinútili k poctivej drine.Mimoriadne pútavou časťou podcastu je trénerovo porovnanie slovenskej mládeže s deťmi z iných kútov sveta, vrátane afrického kontinentu či Číny, kde v minulosti taktiež profesionálne pôsobil. Koreň problému našej mládeže vidí najmä v nadmernom životnom pohodlí, ktoré si deti prinášajú priamo z rodinného prostredia.Priamočiaro upozorňuje, že všetko vychádza v prvom rade z hlavy a z výchovy, pričom dnešné deti si podľa neho až príliš užívajú komfort, čo sa následne negatívne odráža aj na ich nasadení a správaní na ihrisku.Tento komfort zabíja prirodzenú túžbu po víťazstve a dravú súťaživosť, ktorú majú v sebe naopak hlboko zakorenenú napríklad srbskí basketbalisti. Pri opise balkánskej športovej nátury pridáva mimoriadne trefný postreh o tom, že Srbi pred úvodným rozskokom nikdy vopred neuznajú, že by bol ich súper lepší, zatiaľ čo Slováci sa často vnútorne vzdávajú už pri pohľade na zvučné meno súpera.Skúsený tréner sa v rozhovore nevyhýba ani mimoriadne citlivej téme neustáleho zasahovania rodičov do tréningového procesu. Nikola Maslarevič prízvukuje, že obrovskou brzdou vo vývoji hráča paradoxne nie je samotné dieťa, ale často práve prehnané a urazené ego jeho matiek či otcov.„Niekedy tréner zakričí na dieťa alebo ho nechá na lavičke a dieťa je s tým úplne v pohode, ale viac to urazí ego rodiča a potom začína nejaká vojna,“ vysvetľuje v podcaste toxickú dynamiku, ktorá podľa neho zbytočne ničí vzťahy v kluboch a zastavuje progres talentov.Rodičia by podľa jeho slov mali viac dôverovať basketbalovým odborníkom a nechať svoje ratolesti, aby sa so športovými prekážkami dokázali popasovať celkom samostatne.Na samý záver tohto inšpiratívneho rozhovoru ponúka kouč, ktorý je okrem iného aj autorom vlastného tréningového manuálu, niekoľko cenných a netradičných rád pre začínajúcich hráčov. Dôrazne im pripomína, že špičkový športovec sa formuje nielen potením krvi v telocvični, ale aj svojím každodenným nastavením v bežnom živote.Svojim zverencom preto pravidelne odkazuje: „Dávaj pozor ako si oblečený, dávaj pozor ako si ostrihaný, dávaj pozor akú hudbu počúvaš, akú knižku čítaš... To, že si basketbalista, je len jeden kúsok tvojho života.“

Dožít a zemřít doma chce podle průzkumů až 80 procent lidí v Česku. Ne vždy je to ale možné a často se nedaří ani najít volné místo v domovech pro seniory. Vzniká tak díra na trhu, kterou zaplňují nelegální služby. Taková zařízení se podle Asociace poskytovatelů sociální péče snaží vyhnout kontrolám, nezaměstnávají kvalifikovaný personál a mohou si účtovat vyšší poplatky než registrovaná zařízení. Do některých z nich se vydala reportérka Alena Hesová.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V najnovšej epizóde obľúbeného basketbalového podcastu Pod košom privítal moderátor Tomáš Kotlárik mimoriadne zaujímavého hosťa, ktorý si rozhodne nedáva servítku pred ústa. Srbský mládežnícky tréner Nikola Maslarevič, známy svojím úspešným pôsobením v mládežníckych štruktúrach bratislavského Interu a súčasnou prácou v BK Lokomotíva Sereď, ponúka v najnovšom rozhovore hlboký a často až mrazivo úprimný pohľad do útrob slovenského športu.Ak vás zaujíma, prečo domáce talenty často nedokážu preraziť na medzinárodnej scéne a akú rolu v tom hrajú premotivovaní rodičia, tento diel by rozhodne nemal ujsť vašej pozornosti.Nikola Maslarevič sám seba definuje skôr ako zástancu starej školy, ktorý si síce berie to najlepšie z moderných trendov, no pevne verí v osvedčené základy tvrdej driny. V rozhovore otvorene a ostro kritizuje súčasný prístup k príprave mladých športovcov pod Tatrami. Z jeho pohľadu je obrovským kameňom úrazu práve chýbajúca pracovná morálka na palubovke.„Podľa mňa najdôležitejšia vec v každom športe je tréning a všetko vyplýva z neho. Ja si myslím, že sa netrénuje poriadne a tvrdo,“ konštatuje srbský odborník s tým, že mnohí tréneri sa dnes radšej schovávajú za moderné anglické výrazy, namiesto toho, aby deti prinútili k poctivej drine.Mimoriadne pútavou časťou podcastu je trénerovo porovnanie slovenskej mládeže s deťmi z iných kútov sveta, vrátane afrického kontinentu či Číny, kde v minulosti taktiež profesionálne pôsobil. Koreň problému našej mládeže vidí najmä v nadmernom životnom pohodlí, ktoré si deti prinášajú priamo z rodinného prostredia.Priamočiaro upozorňuje, že všetko vychádza v prvom rade z hlavy a z výchovy, pričom dnešné deti si podľa neho až príliš užívajú komfort, čo sa následne negatívne odráža aj na ich nasadení a správaní na ihrisku.Tento komfort zabíja prirodzenú túžbu po víťazstve a dravú súťaživosť, ktorú majú v sebe naopak hlboko zakorenenú napríklad srbskí basketbalisti. Pri opise balkánskej športovej nátury pridáva mimoriadne trefný postreh o tom, že Srbi pred úvodným rozskokom nikdy vopred neuznajú, že by bol ich súper lepší, zatiaľ čo Slováci sa často vnútorne vzdávajú už pri pohľade na zvučné meno súpera.Skúsený tréner sa v rozhovore nevyhýba ani mimoriadne citlivej téme neustáleho zasahovania rodičov do tréningového procesu. Nikola Maslarevič prízvukuje, že obrovskou brzdou vo vývoji hráča paradoxne nie je samotné dieťa, ale často práve prehnané a urazené ego jeho matiek či otcov.„Niekedy tréner zakričí na dieťa alebo ho nechá na lavičke a dieťa je s tým úplne v pohode, ale viac to urazí ego rodiča a potom začína nejaká vojna,“ vysvetľuje v podcaste toxickú dynamiku, ktorá podľa neho zbytočne ničí vzťahy v kluboch a zastavuje progres talentov.Rodičia by podľa jeho slov mali viac dôverovať basketbalovým odborníkom a nechať svoje ratolesti, aby sa so športovými prekážkami dokázali popasovať celkom samostatne.Na samý záver tohto inšpiratívneho rozhovoru ponúka kouč, ktorý je okrem iného aj autorom vlastného tréningového manuálu, niekoľko cenných a netradičných rád pre začínajúcich hráčov. Dôrazne im pripomína, že špičkový športovec sa formuje nielen potením krvi v telocvični, ale aj svojím každodenným nastavením v bežnom živote.Svojim zverencom preto pravidelne odkazuje: „Dávaj pozor ako si oblečený, dávaj pozor ako si ostrihaný, dávaj pozor akú hudbu počúvaš, akú knižku čítaš... To, že si basketbalista, je len jeden kúsok tvojho života.“

Víno bez alkoholu, hroznový mošt a jemně perlivé vinné nápoje s malým množstvím alkoholu nebo úplně bez něj. To, co ještě před pár lety bylo okrajovou záležitostí, dnes požaduje stále více zákazníků, hlavně mladší generace. Většina vinařství proto tyto produkty zařazuje do své nabídky. Ke zmapování trhu přistoupilo i Národní vinařské centrum. Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pražské zastupitelstvo velkou většinou podpořilo návrat pomníku maršála Josefa Václava Radeckého na Malostranské náměstí. Zastánci připomínají jeho uměleckou hodnotu i význam Radeckého pro české dějiny. Najdou se ale také odpůrci, kteří v něm vidí symbol nedemokratické habsburské monarchie. Pořad Zaostřeno se ptá, co spory o pomníky vypovídají o společnosti, která je staví, odstraňuje a někdy znovu vrací.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rekordní návštěvnost, nadšení fanoušků, velké nejen sportovní příběhy a euforie vítězných Španělů, ale také politické zásahy do turnaje, kontroverze s rozhodnutími videorozhodčích, nesnesitelná vedra nebo stížnosti výpravy Íránu na šikanu od amerických úřadů a odmítnutí vpustit do země některé účastníky. Máme za sebou největší sportovní akci roku. Jan Kaliba vás zve na reportážně analytickou procházku mistrovstvím světa ve fotbale v Severní Americe.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Větrnou energetiku v Česku nebrzdí technologie, ale politika, strach a dezinformace. Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka politici často ustupují obavám voličů místo toho, aby s veřejností vedli otevřenou debatu. V rozhovoru vysvětluje, proč se z větrných elektráren stalo politické téma a co je potřeba změnit, aby se jejich výstavba konečně pohnula.

Dvacet let bojovala s depresemi a loni o Vánocích plánovala, jak vše ukončit. Mladé ženě nakonec pomohla terapie s podáním ketaminu na pražské klinice, kterou díky sociálnímu grantu Evropské unie a podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí dostala v rámci nového výzkumného projektu zcela zdarma. Inovativně jsou k terapii přiděleni sociální pracovníci, kteří pacientům pomáhají i v běžném životě. Funguje to? Dozvíte se v pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus. Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stáří a stárnutí je přirozenou součástí života. Členové amatérského hereckého souboru v reportáži vypráví své motivace, proč na divadle otevírají otázky stáří nebo perspektivu strachu. „Jeden z nejčastějších stereotypů je stáří jako chudé, osamělé a nemocné,“ říká pro Zaostřeno Českého rozhlasu Plus socioložka Lucie Vidovičová. Svůj pohled na stáří a stárnutí přidává i psycholožka Hana Georgi. Jací jsou tedy současní senioři a seniorky? A proč se bojíme stárnout?Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sucho, přívalové srážky i rostoucí teploty mění způsob, jakým česká města a obce přemýšlejí o vodě. Od chytrého sledování úniků v Plzni po nové parky a zasakovací pásy na venkově se hledají cesty, jak lépe hospodařit s každou kapkou. O tom, co funguje a co bude potřeba do budoucna, vysvětlují starostové i odborníci v pořadu Zaostřeno.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #26 s Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí. Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu. K tématu také doporučujeme:Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahuEvropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnitVálka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Přes 41 tisíc lidí připlulo loni na loďkách z Francie do Velké Británie. Jde o nejvyšší číslo od roku 2022. Britské vlády přitom slibují zastavení příchodu migrantů, zničení převaděčských gangů a platí stovky milionů eur Francii, aby zabránila uprchlíkům v cestě přes kanál La Manche. Pomůže migraci zastavit nová dohoda mezi Londýnem a Paříží? Jaké jsou příběhy těch, kteří na cestě do Británie riskují životy? A může migrace ovlivnit nadcházející prezidentské volby ve Francii?

Přes 41 tisíc lidí připlulo loni na loďkách z Francie do Velké Británie. Jde o nejvyšší číslo od roku 2022. Britské vlády přitom slibují zastavení příchodu migrantů, zničení převaděčských gangů a platí stovky milionů eur Francii, aby zabránila uprchlíkům v cestě přes kanál La Manche. Pomůže migraci zastavit nová dohoda mezi Londýnem a Paříží? Jaké jsou příběhy těch, kteří na cestě do Británie riskují životy? A může migrace ovlivnit nadcházející prezidentské volby ve Francii?Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi se rychle učí, jak sdílet elektřinu, kterou si sami vyrobí. Už více než rok platí série zákonů, která to umožňuje. Podle údajů Elektroenergetického datového centra si Češi za tu dobu nasdíleli přibližně 80 gigawatthodin elektřiny. To odpovídá objemu roční spotřeby asi 30 tisíc domácností. Nejčastěji Češi komunitně vyrábějí a odebírají elektřinu vyrobenou ze slunce, existují ale i projekty na komunitní větrníky.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaostřeno se vydalo na Pouť smíření, která se letos konala ve výjimečné atmosféře historicky prvního sudetoněmeckého sjezdu v Brně. Akce připomínající tragické poválečné vyhnání brněnských Němců přilákala rekordní počet účastníků i hlasité protestující. Událost ukázala, jak silné emoce česko-německá minulost stále vyvolává.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha podle předsedkyně Výboru pro životní prostředí, veřejný prostor a pohřebnictví Zastupitelstva hl. m. Prahy dlouhodobě nezvládá držet krok se zbytkem republiky v oblasti třídění odpadu. „Třídící linka, kterou provozují Pražské služby v Chrášťanech, už bohužel kapacitně nedostačuje,“ říká Lucie Kubesa z ODS. Jaká je cesta k modernizaci? Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha podle předsedkyně Výboru pro životní prostředí, veřejný prostor a pohřebnictví Zastupitelstva hl. m. Prahy dlouhodobě nezvládá držet krok se zbytkem republiky v oblasti třídění odpadu. „Třídící linka, kterou provozují Pražské služby v Chrášťanech, už bohužel kapacitně nedostačuje,“ říká Lucie Kubesa z ODS. Jaká je cesta k modernizaci?

Téměř čtyři z deseti patentů, které vytvoří čeští vynálezci, vlastní zahraniční firmy. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat Technologická agentura České republiky. Takzvaný patentový offshoring podle autorů studie ukazuje, že Česko sice dokáže vytvářet technologicky hodnotné inovace, často je ale neumí dlouhodobě udržet doma a ekonomicky využít.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podnikateľ a investor Ján Kasper o tom, prečo starý kontinent zaostáva za USA aj Áziou — a kde sa v ére umelej inteligencie skrývajú najväčšie príležitosti. Európa má talent. Má kapitál. Má univerzity, infraštruktúru aj stáročia priemyselnej tradície. A predsa — keď príde reč na startupy, jednorožce a prelomové inovácie, prehráva. Keď analytici porovnávajú Európu so Spojenými štátmi, najčastejšie ukazujú prstom na reguláciu. Príliš veľa pravidiel, príliš veľa byrokracie — a preto vraj technologické firmy radšej rastú za oceánom. Investor Ján Kasper však tento argument odmieta. „S reguláciou to nemá nič spoločné. Skutočný rozdiel leží oveľa hlbšie — v nastavení mysle a vo vzťahu k riziku.“ Ján Kasper v relácii Umenie biznisu s Veronikou Vaňkovou hovorí, že Európa netrpí nedostatkom schopných ľudí, ale nedostatkom vizionárov — tých, ktorí myslia globálne. Spojené štáty nie sú náhodou srdcom startupového vesmíru. J. Kasper vysvetľuje, že kapitál prirodzene tečie tam, kde už existuje vyspelý ekosystém. Podnikateľ, ktorý nedávno získal Krištáľové krídlo, hovorí, do ktorých sektorov by dnes neinvestoval — a naopak, kde vidí najväčší potenciál v ére AI. Viac sa dozviete v podcaste. Celý videorozhovor si pozriete aj na Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=aN5wY0BuR7A&list=PLeiwkzVI99lWZpKb2yqQnktz8b20jtraP&index=7&t=11s

Cesta za dobrým výdělkem v jihovýchodní Asii se jim změnila v noční můru, které se budou už těžko zbavovat. Kvůli vysokým cenám, exotické nemoci ani nebezpečným zvířatům to ale nebylo. Osudným se jim stala tzv. scam centra, díky kterým přijdou miliony lidí po celém světě každoročně o miliardy dolarů. A mizí v nich i lidé. Hrozí nebezpečí také Čechům? Fenomén asijských scam center je námětem dalšího dílu pořadu Zaostřeno.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco u chlapců si hyperaktivity všimne okolí obvykle brzy, u dívek zůstává ADHD často skryté pod nánosem společenských očekávání. Mnoho žen se naučí své symptomy skrývat, aby byly přijímané okolím. Desítky let pak žijí v přesvědčení, že jsou porouchané.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malé modulární reaktory patří k nejčastěji skloňovaným plánům budoucnosti české energetiky. Pořad Zaostřeno se vrací k tomu, co si pod nimi vlastně představit a jak by mohly doplnit dnešní jaderné zdroje. Vedle toho nabízí i reportáž z Temelína, která ukazuje, jak elektřina vzniká už dnes — a co by se v budoucnu mohlo změnit.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Druhý československý prezident Edvard Beneš stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)

Muži v zemích s vysokými příjmy páchají sebevraždy v průměru třikrát častěji než ženy. Vyplývá to ze statistik Světové zdravotnické organizace. Česká data dokonce mluví o poměru čtyři ku jedné. Praxe terapeutů zase ukazuje, že si muži často neříkají o pomoc a o svých problémech nemluví ani s nejbližšími. Co to vypovídá o duševním zdraví mužské populace? A co se v této oblasti mění během posledních let? Téma pro Lenku Pištěkovou.

Jak náročné může být pro divoká zvířata putování střední Evropou ukázal příběh losa Emila, mladého samce migrujícího z Polska na Šumavu. Dálnice, železnice, ale i rozlehlé zemědělské plochy představují pro řadu živočichů bariéry, které překonávají jen s obtížemi. Na dopady tzv. fragmentace krajiny i na to, proč se Emil choval tak nebojácně, se zaměřil další díl pořadu Zaostřeno.

Bolestivá menstruace, neplodnost nebo i zažívací potíže a únava – to jsou jedny z mnoha příznaků, kterými se může projevovat endometrióza. Lepší diagnostika přinesla zjištění, že tímto chronickým onemocněním trpí 10 až 15 procent žen v populaci, může jich ale být i více. Jak jim nemoc komplikuje běžný život? Dá se endometrióza účinně léčit? A jakou roli v léčbě může hrát fyzioterapie? Odpovědi hledá pořad Zaostřeno.

Dělnických kolonií z poválečné doby je v Česku ještě plno, postupně ale mizí. Ostravská Bedřiška se ovšem proslavila tím, jak zarputile za ni její obyvatelé bojují a jak nekompromisně tamní radnice prosazuje plán na její likvidaci. „Vybaví se mi rodinná atmosféra, pomoc, to, že místní stojí při sobě,“ popisuje studentka Klára, podporovatelka kolonie. „Je tam blízko silnice, ale je tam i příroda. Působí to vesnicky a bezpečně.“ Kdo a proč chce Bedřišku zbourat?

Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

V Praze vrcholí boj o podobu veřejného osvětlení. Vedení města částečně ustoupilo požadavkům petice, která požadovala zastavení výměny starších lamp za nová LED svítidla s bílou barvou. Jejich odstín podle kritiků do noční doby nepatří, protože škodí zdraví.

Brazílie rozjela nový fond na ochranu světových pralesů, kterých stále ubývá hlavně kvůli kácení a přetváření na zemědělskou půdu či pastviny. Ve spolupráci s vládami dalších zemí či nevládními organizacemi také rozjíždí nové dílčí programy v Amazonii, která je největším tropickým deštným lesem světa a většinově leží právě v Brazílii.

Britským Královským letectvem (RAF) prošly během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Jeden z nich je hrdina bitvy o Británii Josef František a tím druhým František Hekl, stíhač 312. československé perutě. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2025.)

Selhala, nebo uspěla Pařížská klimatická dohoda? Kam se svět od jejího přijetí posunul a kam směřuje globální oteplování i snaha se před ním chránit? A které země patří k premiantům, pokud jde o její plnění? Od chvíle, kdy se prakticky celý svět domluvil na přijetí tohoto přelomového, právně závazného dokumentu na ochranu klimatu, uplynulo deset let a my vám nabízíme pestrou inventuru.

Česko čeká to, co zažíváme my, vzkazují někteří novináři ze Slovenska. Jiní naopak ohledně vývoje v obou zemích vidí velké rozdíly, které vycházejí z politických, ekonomických, a zejména kulturních východisek. „Česko je mnohem více prozápadně orientované, proto pozorujeme i výrazný nárůst zahraničních investic. Na Slovensku je to pravý opak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor ekonomického týdeníku Trend.

Česko čeká to, co zažíváme my, vzkazují někteří novináři ze Slovenska. Jiní naopak ohledně vývoje v obou zemích vidí velké rozdíly, které vycházejí z politických, ekonomických, a zejména kulturních východisek. „Česko je mnohem více prozápadně orientované, proto pozorujeme i výrazný nárůst zahraničních investic. Na Slovensku je to pravý opak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor ekonomického týdeníku Trend.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedinou zlatou československou medailistkou z Olympijských her v Melbourne v roce 1956 se stala diskařka Olga Fikotová-Connollyová. Tuto výjimečnou sportovkyni, která na dalších třech olympiádách reprezentovala USA, silně ovlivňovaly politické poměry, do kterých se narodila a ze kterých odešla se svým americkým manželem za oceán. I to mapuje část pozůstalosti, kterou Česku nedávno věnovala její nejstarší dcera. Zaostřeno připravil s přispěním Pavla Nováka Ľubomír Smatana.

H. Frankem z jara roku 1946. Objevuje se v něm pasáž, která popisuje události z listopadu 1939. Razie německé okupační správy proti vysokoškolským studentům tehdy znamenala pro 9 z nich smrt a pro stovky dalších věznění. Autentické vzpomínky přímých aktérů těchto událostí vybral David Hertl.

Český rozhlas digitalizoval rozsáhlý záznam procesu s K. H. Frankem z jara roku 1946. Objevuje se v něm pasáž, která popisuje události z listopadu 1939. Razie německé okupační správy proti vysokoškolským studentům tehdy znamenala pro devět z nich smrt a pro stovky dalších věznění. Autentické vzpomínky přímých aktérů těchto událostí vybral David Hertl. Pořad vysíláme v repríze.

Na Ukrajinu, která se brání ruské invazi, už několik let putují auta českých dárců. Cesta s dobrovolníky organizace Neohnutí, která vozí auta potřebným, umožnila autorce této reportáže setkat se se ženam v předpolí války, v Charkově, Izjumu a Slovjansku.

Skupina senátorů z klubu ODS/TOP 09 podala k Ústavnímu soudu dokument, který navrhuje neřešit příčiny změny klimatu a práci vědců v oboru přirovnává k vědeckému komunismu. „Neberu to osobně. Odborně je ten text ale plný nesmyslů. Je to na úrovni hospodských řečí,“ zaznívá od předních českých klimatologů. „Já mám svoje vědce a ti říkají něco jiného,“ argumentuje pro Český rozhlas Plus Tomáš Jirsa z ODS.

Každý víkend usedají stovky dětí s českými kořeny v Paříži, Dublinu, Chicagu nebo Wolfsburgu do lavic. Učí se česky, čtou Karla Čapka, kreslí si jmenovky a poznávají české dějiny. Jejich rodiče věří, že jazyk je víc než jen dorozumívací prostředek – je to klíč k identitě. Pomáhá jim v tom ministerstvo školství, ale především za tím stojí obdivuhodná práce stovek učitelek, které tomu dobrovolně věnují hodiny svého volného času.

„Ve veřejném prostoru se pro handicapované udělaly velké změny k lepšímu, hlavně v doplňování orientačních prvků a u semaforů,“ chválí Josef Konečný, konzultant pro odstraňování prostorových bariér, který působí v brněnské pobočce Tyflocentra. „Ale pořád dokola narážíme na neoznačené předzahrádky, volně postavené koloběžky, poutače apod.,“ doplňuje s tím, že to je pro nevidomé velký problém.

Jak v Česku pokročila digitalizace státní správy? Kolik lidí využívá datové schránky a možnost vyřizovat věci na úřadech na dálku z mobilů nebo počítačů? A jak v tom může pomoci Týden pro digitální Česko, který dnes začíná? „Stát si čím dál víc uvědomuje, pokud převrací službu do digitální podoby: moment, kdy je to hotové, není nutně ten, kdy je službu možné využít, ale kdy stát svědomitě odkomunikuje, že služba existuje,“ domnívá se výkonný ředitel Česko.Digital Jan Kotara.

V akom stave je slovenská ekonomika? Prečo minulá vládna konsolidácia nepomohla? Čo Slovensko reálne potrebuje? Môže to dokázať budúca vláda? Hosť: Ivan Mikloš, bývalý minister financií

HEMA (Historical European Martial Arts) tedy historická evropská bojová umění jsou oblíbená i u nás – registrováno je tu přes 40 klubů. Je to zábava pro milovníky historie, nebo sport s jasně danými pravidly?

Kam přijede, tam bourá sály. Je ztělesním soucitu a po světě chodí proto, aby zmírňoval lidské trápení. Kdo ho potkal osobně, ten říká, že je to úplně obyčejný chlapík, ale má nakažlivě dobrou náladu. Přesto jsou na světě politici, dokonce i celé státy, které by ho rády viděly v naprosté izolaci. Bojí se ho víc než ekonomických sankcí, víc než občanské války. Mluvíme o Jeho Svátosti 14. dalajlámovi, občanským jménem Tändzin Gjamccho, který nedávno oslavil 90. narozeniny.

Volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO, s odstupem druhá koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) už jeho náskok zřejmě do začátku října nesmaže. „Zaostává přibližně o 9 procentních bodů, v našem měření dostala 18,7 procenta, což je o něco méně než minulý měsíc. Její volební kampaň není moc viditelná a dojíždí kauza exministra Pavla Blažka,“ komentuje Tereza Friedrichová, výzkumnice agentury NMS Market Research.

Napětí ve společnosti, polarizace, rozdělení. Spojené státy bývají v posledních letech líčeny jako země rozštěpená hlubokými příkopy mezi demokraty a republikány, mezi městy a venkovem, mezi lidmi různého původu a názorů. Ale jak moc je tohle rozdělení znát v běžném životě? Julie Urbišová, novinářka, která žije už řadu let v New Orleans, tedy ve městě známém svou otevřeností a pestrou komunitou a přiznává, že napětí se postupně dostává i do jejího okolí.