Podcasts about kritick

V této epizodě CCTV NEWS se podíváme na spor kolem modelů Fable 5 a Mythos 5, novou metodiku NÚKIB pro bezpečnější ICT zakázky, statistiky ukazující Českou republiku jako jednu z nejčastěji napadaných zemí v Evropě, aktuální smishingovou kampaň s falešnými pokutami, nový BitLocker bypass GreatXML a kritickou zranitelnost v systému Splunk Enterprise.

Ředitelka Lenka Gotthardová pro Český rozhlas Pardubice uvedla, že ji zjištění České školní inspekce překvapila a ne se vším souhlasí.

Velká část škol sice technologii ve výuce podporuje, někde ale od září naopak zpřísní pravidla a upraví školní řády.

Slováci čoraz viac investujú cez aplikácie a sociálne siete. Podľa Františka Michalovicha z ARTS Asset Management však mnohí podceňujú riziko a nie sú pripravení na väčší prepad trhov Slováci stále prechádzajú „investičnou evolúciou“. Pribúda síce počet ľudí, ktorí investujú samostatne cez mobilné aplikácie či online platformy, no často im chýbajú základné skúsenosti aj pochopenie rizika. „Sme v období, keď si veľa ľudí myslí, že investovaniu už rozumejú, pretože trhy dlhodobo rastú. Skutočný problém nastane až vtedy, keď príde dlhší prepad a investor uvidí na účte mínus tridsať alebo mínus päťdesiat percent,“ hovorí František Michalovich, Head of Sales pre Česko a Slovensko zo spoločnosti ARTS Asset Management. Podľa neho mladšia generácia investorov nezažila skutočnú finančnú krízu na vlastných peniazoch. Výkyvy posledných rokov sa síce prejavili nervozitou na trhoch, no poklesy boli krátkodobé a nasledovalo rýchle zotavenie. Aj preto sú investori ochotnejší podstupovať vyššie riziko, najmä v technologických akciách či kryptomenách. Mnohí investori robia chybu už pri samotnom nastavení portfólia. „Ľudia si myslia, že investujú do široko diverzifikovaného indexu, no v skutočnosti dávajú veľkú časť peňazí do jedného sektora. To už nie je diverzifikácia, ale koncentrované riziko,“ upozorňuje F. Michalovich. Za najväčší problém považuje absenciu finančných rezerv. Mnohí podľa neho preskakujú základnú finančnú gramotnosť a okamžite vstupujú do rizikových investícií. „Rezerva je štartovacia pozícia. Bez nej by človek ani nemal začať investovať. Keď príde nečakaný výdavok alebo strata práce, investor je nútený vyberať peniaze v nevhodnom čase.“ Kritický je aj voči ilúzii jednoduchého a rýchleho zbohatnutia, ktorú podporujú sociálne siete. Podľa neho mnohí nfluenceri často ponúkajú univerzálne návody bez ohľadu na individuálnu situáciu investorov. „Každý má inú toleranciu rizika, iný horizont a inú sumu peňazí. To, čo funguje jednému človeku, nemusí fungovať druhému.“ Za dôležitý faktor považuje aj reguláciu finančného trhu. Investor by si podľa neho mal vždy overiť, či platforma alebo produkt podlieha dohľadu regulátora. „Ak mi niekto sľubuje garantované výnosy alebo neprimerane vysoké zhodnotenie, je to veľký varovný signál.“ F. Michalovich zároveň tvrdí, že Slováci často prechádzajú z jedného extrému do druhého. Na jednej strane držia úspory iba na účtoch, na druhej strane investujú všetko do kryptomien alebo špekulatívnych titulov. Inšpiráciu vidí v Rakúsku, kde sú investori konzervatívnejší a investujú dlhodobo. „Rakúšanovi stačí päť či šesť percent ročne, pretože investuje pokojne šesťdesiat rokov. U nás sa za dlhodobého investora považuje človek, ktorý investuje dvadsať rokov. Potom prirodzene rastie tlak na rýchle a rizikové výnosy,“ vysvetľuje. Viac sa dozviete v podcaste.

Umělá inteligence možná právě začíná měnit kyberbezpečnost rychleji, než jsme čekali. V nové epizodě CCTV NEWS se podíváme na projekt Glasswing od společnosti Anthropic a AI model Mythos Preview, který měl během několika týdnů objevit více než 10 tisíc kritických zranitelností. Rozebereme také možný únik tisíců interních repozitářů GitHubu, end-to-end šifrování všech voice a video hovorů na Discordu, mezinárodní zásah proti VPN infrastruktuře využívané ransomware gangy nebo novou kritickou zranitelnost v Cisco Secure Workload s CVSS skóre 10 z 10.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Herectví je hrozně těžké v tom, že jsme fakt neustále souzení: jak vypadáme, jak hrajeme, co máme na sobě. A ženské samozřejmě víc než muži,“ říká herečka Patricie Solaříková. Hraje už třicet let, ale přesto mluví o pocitu podvodníka a o tom, že dnes do obsazování vstupují i čísla na Instagramu. „Poslední dva, tři roky si vždycky u všeho říkám: takže tady hraju proč? Protože umím hrát, nebo protože mám čísla?“ říká a mluví o hejtech, které jsou s vystupováním ve veřejném prostoru spojené. Nejtvrdší vlnu podle svých slov zažila po Superstar. „Vůbec jsem na to nebyla připravená,“ vzpomíná a dodává, že jejím úkolem v porotě bylo vyvolávat emoce. Jen jí podle ní nikdo předem neřekl, jaké emoce se pak obrátí proti ní. Mluví také o době, kdy média i lidé řešili její váhu. „Dostávala jsem čočku,“ říká a popisuje tvrdé komentáře na její postavu i odsudky, že by už „neměla lézt do televize“. Tlak na ni tehdy podle ní působil opačně. „Čím víc ten tlak byl, tím víc já jsem nebyla schopná s tím nic dělat,“ říká. V rozhovoru čte i e-mail od muže, který jí píše, že je „příliš slabá a mrzká herečka“ nebo „hloupá nána“. Solaříková říká, že ji podobné zprávy dnes spíš rozesmějí, ale pořád nechápe potřebu si sednout k počítači a něco takového člověku napsat. „Respektuji, že mě nemá rád, že jsem mu nesympatická, že má svoje názory na moje herectví, to je naprosto v pořádku. Ale ta potřeba mi to napsat, to je něco, co můj mozek nedokáže pochopit,“ říká. Mluví také o bulváru, o tom, proč se po rozpadu manželství stáhla z rozhovorů a s nadsázkou říká, že se obává, aby o ní jednou nevyšel lživý, ale pravdivý článek. „Dokud o vás bulvár píše lži, tak je to vlastně v pohodě. Pro mě by bylo nejhorší, kdyby bulvár napsal článek a byl by pravdivý,“ říká. Otevřeně popisuje i rozvod, střídavou péči a to, jak těžké je posílat dítě pryč, i když ví, že je u milujícího táty. „Rozpad rodiny a manželství mě mrzí a myslím si, že vždycky mě mrzet bude,“ říká, ale zároveň dodává, že ji to psychicky posunulo. Kritická je i k systému péče o děti, soudům a OSPODu. „Kolik dětí ještě musí umřít vlivem chyby soudu nebo OSPODu, aby se s tím začalo něco dělat?“ ptá se. A i když o sobě říká, že je odjakživa pozitivně nastavený člověk, dodává, že nejde být sluníčkový čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu a že i vztek musí ven. Jak se žije člověku, kterého lidé hodnotí od šestnácti let každý večer z obýváku? Proč podle ní ženy v televizi odnášejí hejty víc než muži? Co ji naučila Superstar, bulvár, rozvod i roky komentářů k vlastnímu tělu? A proč je někdy nutné zavřít jedny dveře, i když se člověk bojí, jestli se otevřou další? I to se dozvíte v rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsme odzbrojená a absolutně bezbranná země,“ říká historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj Česko po začátku ruské invaze na Ukrajinu nevyužilo chvíli, kdy si mohlo jasně říct, co Rusko je, co od něj hrozí a proč se válka na Ukrajině týká i nás. „Ty čtyři roky jsme nevydrželi,“ říká k tomu, jak česká společnost podle něj reagovala na ukrajinskou obranu i na vlastní odpovědnost. Výroky z řad Motoristů o „parazitech“, „deratizaci“ nebo „méněcenných“ lidech se podle něj daly čekat. „Máme, co máme,“ říká a dodává, že se stále nechceme smířit se základní souvislostí: „Když má Ukrajina problém, tak ho máme my, protože tím problémem, jeho původcem, je Rusko.“ Západ podle Svobody ukrajinskou statečnost využil, ale nedokázal z ní vyvodit strategický závěr. „Západní politici rádi využili ukrajinské nezlomnosti a hrají o čas,“ říká. Varuje, že Rusko už podle něj „přestat válčit nemůže“ a že velmi pravděpodobným scénářem je testování soudržnosti NATO, spíš hybridní než klasickou konvenční formou. Mluví o možných dronech, blackoutu i morálním úderu na západní společnosti. Ostře přitom hodnotí i českou politiku. Současnou vládu označuje za bezpečnostní riziko a říká, že lidé, kteří podle něj oslabují podporu Ukrajině, veřejnoprávní média nebo neziskový sektor, jsou agenty ruského vlivu. Kritický je ale i k předchozí vládě, kterou označuje za„relativně slušnou, ale zoufalé nedůslednou. Společným jmenovatelem té minulé i dnešní je podle něj to, že Česká republika rezignovala na zahraniční politiku. Jako historik popisuje vlastní pocit jako „nekonečnou frustraci“, ale zároveň připomíná, že právě proto má smysl mluvit nahlas. „Čím více se budeme rozčilovat teď, tím méně budeme muset plakat později,“ uzavírá. Proč podle něj Ukrajina ukazuje, co se stane i nám? Jak blízko je válka Ruska s NATO? A proč si myslí, že česká společnost stále nepojmenovala pravdy, které měla říct už dávno? I to se dozvíte v rozhovoru.

Mezinárodní zásah proti scam centrům odhalil podvody za miliardy dolarů a ukázal, že v některých případech na nich pracují i lidé proti své vůli; v epizodě se podíváme také na výhružné kybernetické kampaně mířené na americké vojáky, rekordní ztráty ze scamů na sociálních sítích, problémy s ochranou dětí na Facebooku a Instagramu podle Evropské komise i na krátké bezpečnostní zprávy včetně incidentu ve společnosti Trellix a nové aktivně zneužívané zranitelnosti v Linuxu.

V tejto epizóde Finax radí riešime dôchodok z viacerých uhlov: či má zmysel investovať úspory aj v dôchodkovom veku, ako čítať prognózy dôchodku z 2. piliera a prečo rôzne dôchodkové kalkulačky ukazujú rozdielne sumy. Pozrieme sa aj na to, kedy pred dôchodkom meniť investičnú stratégiu a či existuje optimálny pomer medzi akciami a dlhopismi. 0:00 Intro 0:35 Oplatí sa začať investovať aj vo vyššom veku? 13:50 Rozdiel v dôchodkových prognózach. Ktorým číslam veriť? 22:43 Koľko rokov pred odchodom do dôchodku sa oplatí upraviť investičnú stratégiu?  

Kritické uvažovanie v ére AI. Vizuálny svet Vladimíra Okánika. Živá voda 3 - avízo

Tisíce kamer po celém světě jsou veřejně dostupné online a v některých případech ukazují i citlivá místa, jako jsou domácnosti, kanceláře nebo nemocnice. V této epizodě CCTV NEWS se podíváme na analýzu dat ze Shodanu, ale také na incident Booking.com a riziko cíleného phishingu, rekordní nárůst podvodů v Česku, útok na Vercel a kritické zranitelnosti v Cisco Webex a ISE.REKVALIFIKAČNÍ KURZ: KYBERNETICKÁ BEZPEČNOSThttps://kyberakademie.cz/kyberkurz/NOMINUJTE DO KYBER CENY ROKU:https://www.kybercena.cz

Chystá se vláda Andreje Babiše zastropovat marže prodejců pohonných hmot? Jak důležitý je pro Írán ostrov Charg, který by podle Donalda Trumpa mohly obsadit Spojené státy? A proč se papež Lev XIV. tak ostře vymezil proti politikům, kteří začínají války?

Chystá se vláda Andreje Babiše zastropovat marže prodejců pohonných hmot? Jak důležitý je pro Írán ostrov Charg, který by podle Donalda Trumpa mohly obsadit Spojené státy? A proč se papež Lev XIV. tak ostře vymezil proti politikům, kteří začínají války?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V této epizodě CCTV NEWS se podíváme na rekordní podvod v Česku, kde žena přišla o 24 milionů korun, na hack osobního e-mailu šéfa FBI a také na rozsáhlý supply-chain útok, který zasáhl AI nástroje jako LiteLLM a Trivy. Nechybí ani přehled aktuálních zranitelností, které jsou aktivně zneužívány v reálných kybernetických útocích.

Proč by firmy neměly začínat výběrem AI nástroje, ale definováním konkrétního byznysového problému? Jak AI mění podobu tradičního phishingu a proč už dnes v podstatě nelze AI generovaný obsah spolehlivě rozeznat? Co přesně znamená termín „kognitivní dluh“ a jak se projevuje u uživatelů, kteří na AI delegují své myšlení? Jak probíhají testovací kampaně na zaměstnance a proč i po školení polovina lidí stále odevzdá svá hesla útočníkům?Hosty dnešního podcastu jsou: Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence, kterou založil v roce 2023 s cílem podpořit vzdělávání v oblasti AI. Má přes 18 let praxe v technologických firmách a startupech, kde se věnoval produktovému i projektovému managementu.Lukáš Engler je Security Consultant ve společnosti DNS. Ve své praxi se zaměřuje na poradenství a návrh řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. spolupracuje na projektech v rámci portfolia firem DNS a jejich technologických partnerů. 

Zdeněk Mikuláš: Advokát, ekonóm a človek, ktorý viac než 20 rokov stojí pri podnikateľských rodinách v tých najcitlivejších momentoch. Zdeněk pracoval pre české i americké korporátne advokátske a daňové kancelárie, a dnes stojí za butikovou poradenskou kanceláriou Talers, ktorá sa špecializuje na medzigeneračné obmeny a nákup a predaj firiem. Zdeněk Mikuláš: Web: https://www.talers.cz Linkedin: https://www.linkedin.com/in/zdenekmikulas/ ✅ Kritické chyby: Prečo odkladanie riešenia majetku ničí firmy aj rodinné vzťahy. ✅ Nástupníctvo: Ako pripraviť deti na prevzatie firmy a v čom si generácie nerozumejú. ✅ Ochrana majetku: Holdingy, zverenecké fondy a dôvody, prečo Slováci presúvajú firmy do Česka. ✅ Bezpečný predaj (Exit): Na čo si dať pozor pri oceňovaní firmy a prečo potrebujete experta. ✅ Prevencia konfliktov: Ako nastaviť rodinnú ústavu a pravidlá skôr, než bude neskoro. ✅ Mýty o majetku: Prečo samotný prepis firmy alebo trust na ochranu bohatstva nestačí. ✅ Strategické rozhodnutia: Čo reálne hrozí pri predaji bez prípravy a prečo nebezpečne mlčíme o financiách. Stanislav Ličko: Chcete byť hosťom v mojom podcaste a budovať svoju značku, autoritu a získavať povedomie a nových klientov? Pozrite si možnosti na: https://stanislavlicko.sk/podcast/ alebo napíšte na podcast@stanislavlicko.sk a spojíme sa ohľadne možností spolupráce. Najnovšia kniha Mapa k bohatstvu, ako vybudovať slobodný a bohatý život objednajte s poštovným zdarma tu: https://stanislavlicko.com/ Linkedin: https://www.linkedin.com/in/stanislav-li%C4%8Dko-95a806121/ Instagram: https://www.instagram.com/stanislavlicko/ Facebook: https://www.facebook.com/licko.stanislav/ Prinášam rozhovory so zaujímavými hosťami, ktorí majú cenné skúsenosti a viem, že vás to inšpiruje.

Československý podcast: Poté, co USA a Izrael o víkendu zaútočily na Írán s cílem zničit jeho jaderný program, se ke krokům svých spojenců pochopitelně vyjádřilo i Česko. A poměrně překvapivě, říká v nové epizodě šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Nejvhodnější v tuto chvíli byla reakce od prezidenta Petra Pavla, který zmínil, že Írán je stát, který je nebezpečný pro okolí a mimořádně krutý ke svým obyvatelům. Zdůraznil ale, že musíme být obezřetní v tom, co se tam děje. Zaujalo mě, jak tým zástupců hnutí ANO a Motoristů reagoval k těm útokům velmi vstřícně. Ta reakce je v mnoha ohledech až naivní. Naopak jsou proti tomu reakce SPD, které ty útoky kategoricky odmítají a odsuzují. Jsme ve zvláštní situaci, kdy vidíme rozdílné postoje představitelů vlády. Andrej Babiš naznačil, že nebude vyžadovat, aby bylo jednotné stanovisko, což není běžné." Na situaci se nicméně ukázalo, jak odlišná je zahraniční politika Česka a Slovenska, doplňuje spisovatel a novinář slovenského Denníku N Martin M. Šimečka: „Slovenská vláda včetně prezidenta reagovala jednotně v tom, že ty útoky odsoudila s tím, že jde o porušení mezinárodního práva. Fico ale ani nesvolal tiskovku, jen řekl, že jde o rozvrat světového pořádku a my malé státy můžeme pouze reptat." Vychází reakce obou vlád z historického přístupu k Izraeli a USA? Jak se tato spojenectví vyvíjela? A do jaké míry by se Česko a Slovensko měly řídit postojem EU? Existuje v tomto smyslu ještě nějaká suverenita? Moderuje Zuzana Machálková.

V této epizodě SecurityCastu rozebíráme vyšetřování platformy X kvůli nástroji Grok, který měl generovat sexualizované obrázky skutečných osob. Podíváme se také na AI-asistovaný útok, při kterém bylo bez použití zero-day kompromitováno přes 600 FortiGate firewallů, na kritickou zranitelnost CVE-2026-22769 v Dell RecoverPoint s maximálním skóre 10.0 a na problém s tím, že přibližně 40 % Android telefonů už nedostává bezpečnostní aktualizace. Nechybí ani novinka od Anthropic, která nasazuje AI nástroj pro hledání zranitelností v kódu.

Hostia: Tibor Gašpar (poslanec a člen Výboru pre obranu a bezpečnosť NR SR z Smer-SD) a Mária Kolíková (poslankyňa NR SR za SaS). | Stav boja proti korupcii je katastrofálny a legislatívny proces paródiou, vyhlásil generálny prokurátor Maroš Žilinka. Vládna politika podľa neho viedla k výraznému zníženiu počtu stíhaných a obžalovaných osôb. Kritické tvrdenia by mali byť súčasťou správy o právnom štáte pripravovanej na úrovni Európskej komisie. Premiér Robert Fico takéto hodnotenie odmieta ako politické konštatovania poškodzujúce Slovensko. Je ekonomická trestná činnosť vyšetrovateľmi prehliadaná? O čom svedčí forma a obsah kritických vyjadrení šéfa prokuratúry? Aké dôsledky môže mať jeho názorový rozkol s vládou? Generálny prokurátor Maroš Žilinka zhodnotil novelu Trestného zákona ako nevydarený experiment a stav boja proti korupcii ako katastrofálny. Tvrdé vyjadrenia ilustroval štatistikou stíhaných a obžalovaných osôb. Legislatívny proces označil za paródiu. O prehodnotenie tohto postoja ho mal na spoločnom stretnutí požiadať premiér, ktorému nevyhovel. Výroky GP zásadne odmietol Policajný zbor SR, označil ich za neodborné a nepodložené. V prípade podozrení zo systémového zlyhania má podľa PZ prokuratúra zákonné nástroje, ako konať v reálnom čase. Premiér Robert Fico vidí politické konštatovania, ktoré poškodzujú Slovensko. Reakcie ďalších politikov strany Smer-SD zas hovoria o zlyhaní GP pri vyšetrovaní káuz z rokov 2020-2023. Opozícia žiada vystúpenie GP na mimoriadnej schôdzi parlamentu aj demisie ministrov. V NR SR má zároveň vo večerných hodinách prebehnúť rokovanie o viacerých opozičných návrhoch na odvolanie ministrov a na vyslovenie nedôvery vláde. | Stav boja proti korupcii. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Údajné sledování telefonů britských politických elit, aktivně zneužívané zranitelnosti ve WinRARu a Microsoft Office, kritické chyby v platformě n8n a alarmující stav kybernetické bezpečnosti českých nemocnic v kontextu NIS2.

Nový kamerový systém bude už letos dohlížet na pořádek v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku. Radnice chce mít kontrolu nad šesti kritickými body. Kamery budou například na sídlišti Hlinecká, na náměstí Míru nebo u základní školy Malá Strana. Systém doplní fotopasti, které už teď používají městští strážníci.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je tu definitivní konec roku 2025 a konečně i postmoderny. Na tom jsme se shodli během speciálního nahrávání bilančního kulturního podcastu. S literárním TL;DR se při této příležitosti nepotkává nikdo jiný než filmový podcast Hodný, zlý, kritický. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani Alarmu https://komunita.denikalarm.cz/

Výuka češtiny je podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury zatížená příliš velkým množstvím teoretických pojmů. Jak přizpůsobit výuku mateřštiny, když do ní žáci běžně míchají anglické výrazy? Hana Dufková z Filozofické fakulty univerzity Karlovy vede žáky například k tomu, aby nad tím, jak anglicismus zapojují do systému své mateřštiny, přemýšleli. A lektorka a učitelka Lucie Bušová doporučuje přístup, který vede žáky ke kritickému myšlení nad textem.

Americký prezident Donald Trump je proslulý mimo jiné i výroky vůči ženám, hlavně pak z řad novinářek a političek, které jsou v lepším případě nevhodné, v horším naprosto za hranou. Jen za poslední dobu jich přibylo hned několik. Připomeňme například situaci, kdy novinářka z The New York Times Katie Rogers napsala článek o jeho stáří a možné ztrátě energie, za což ji označil za novinářku třetí kategorie, která je ošklivá uvnitř i vně, nebo když se ho jiná novinářka, Catherine Lucey z Bloomberg News, zeptala na kauzu Jeffreyho Epsteina a možnost zveřejnění dokumentů, na což Trump zareagoval slovy: "Quiet, quiet, piggy", která se dají přeložit doslova jako „mlč, mlč, prasátko". Další příklady jeho výroků uvádí ve čtvrtečním Výtahu Respektu Dominika Perlínová, přičemž Silvie Lauder doplňuje, proč je problém, že takto mluví nejmocnější muž světa, jak bývá šéf Bílého domu označován: „Jeho chování je do nějaké míry normotvorné a legitimizuje chování běžných lidí. To jsme mohli vidět i v Česku na některých prezidentech, specificky na Miloši Zemanovi. Nebezpečné je to v tom, že je potom obtížné být překvapen, že se běžní lidé chovají útočně a nepřátelsky, což se pak může stupňovat k nějakému agresivnímu chování na ženách." Proč terčem útoku bývají právě ženy, zvlášť pak některé? A jak tomu čelit?

Hitom kybernetických útokov sú deep fake videá, kde sa vám prihovorí vlastný šéf. Kybernetické útoky sa množia a dokážu paralyzovať celú firmu. Umelá inteligencia im dala nový rozmer, ale takisto môže AI zvýšiť možnosti obrany pred hackermi. Mnoho firiem využíva možnosť outsourcovať služby kybernetickej bezpečnosti podobne, ako si v externom prostredí zabezpečujú služby účtovníctva, alebo právne zastupovanie. Július Selecký zo spoločnosti ESET Slovensko v rozhovore približuje, ako dnes vyzerajú najnovšie hackerské útoky: „AI zdokonalila cielené personalizované útoky na konkrétnych ľudí. Dokáže si zistiť, čomu ste sa v posledných dňoch venovali a potom pripraví phishingový e-mail doslova vám na mieru. Napríklad zverejníte na sociálnej sieti, že ste boli na nejakej konferencii. Na druhý deň vám príde email, kde sa vám niekto prihovára, že vás na tej konferencii videl, že sa chce spojiť, alebo vám posiela fotky… a potom je ľahké sa nechať nachytať a kliknúť na priložený link.“ Kritickým momentom pre firmy a ich dáta je aj migrácia do cloudu: „Firmy sa veľmi sústredia na technickú stránku migrácie, ale nezamýšľajú sa nad tým, že k dátam treba pristupovať cez internet a tomu treba prispôsobiť množstvo nastavení,“ vysvetľuje Selecký. Upozorňuje, že zvýšenú pozornosť treba venovať aj online zariadeniam v kanceláriách, ako sú kamery, klimatizácia, smart chladnička, online fitness zariadenia a podobne, ktoré útočníci vedia využiť na preniknutie do siete. Na čo treba dávať pozor, ak zamestnanci majú možnosť pracovať z domu a aké nové povinnosti prináša novela zákona o kybernetickej bezpečnosti? Odpovedá Július Selecký zo spoločnosti ESET Slovensko. Moderuje Eva Mihočková. Táto epizóda vznikla v spolupráci so spoločnosťou Eset. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dalším hostem podcastu Budoucnost nepráce je Tom Paulus — designer, tvůrce a jeden z architektů Aibility. A přináší jednu z nejpraktičtějších epizod, které jsme zatím natočili.Do hloubky mluvíme o tom, jak AI mění znalostní práci, proč budou vítězit generalisti, jak pracovat s Cursorem jako s vlastním „Jarvisem“, a proč si firmy tak často samy blokují adopci.Získáte jasnou představu o tom, proč je taste dovedností budoucnosti, jak vytvářet systémy, které pracují za vás, a co vlastně znamená high agency v době, kdy se nůžky mezi lidmi dramaticky otevírají. Bavíme se také o tom, jak firmy nevědomky sabotují vlastní digitální transformaci, jak vzniká Aimee — naše analytická AI — a proč je Cursor game changer, o kterém se teprve začne mluvit.Pokud chcete pracovat rychleji, chytřeji a s menší námahou, tohle je epizoda, kterou nechcete přeskočit.I tato témata probereme v našem rozhovoru:Jak AI mění roli generalistů a proč se T-shape mění ve čtverec [02:24] Taste jako klíčová dovednost budoucnosti [04:00] Mindset shift: tvorba systémů, které pracují za vás [06:33] Jak si stavět vlastní knowledge base a zrychlit práci [09:52] Osobní automatizace a práce s informacemi [12:40] Digitální dovednosti, nůžky mezi lidmi a proč záleží na systematičnosti [19:35] Kritické myšlení a realistická očekávání od AI [21:31] High agency: akceschopnost jako superpower éry AI [25:17] Proč firmy brzdí vlastní adopci AI [29:10] Vibe Coding, rychlé prototypování a síla experimentování [31:58] AI bude programovat: just-in-time software a mikroaplikace [35:34] Jak budovat dovednosti lidí a nastavovat firemní prostředí pro AI [38:54] Bezpečnost, mýty a jak je řešit v praxi [46:13] Jak vzniká Aimee: analytická AI a její vývoj [53:30] UI budoucnosti a konec tradičních rozhraní [58:46] Cursor jako digitální Jarvis: plánování, exekuce a dlouhodobá práce [01:04:42]Slovník pojmů z epizody najdete na tomto odkaze.

Festivalovým karnevalem se v Česku už řadu let oslavuje 17. listopad. Dnes oficiálně „Den boje za svobodu a demokracii“. Rituálně se tu opakuje představa svobody jako uvolnění ze sevření autoritativní moci, které Česko, tehdy ještě se Slovenskem prožilo v listopadu 1989.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko v posledních dnech upevňuje své pozice v Pokrovsku. Zdá se, že město důležité pro obranu zbytku Doněcké oblasti je ztraceno. Co znamená jeho pád a jaká je situace Ukrajinců? O tom v podcastu Zbytečná válka mluví bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Věnovat se bude i bojům v Súdánu, kde Jednotky rychlé podpory (RSF) dobyly město Fášir a zmasakrovaly jejich obyvatele.

Rusko v posledních dnech upevňuje své pozice v Pokrovsku. Zdá se, že město důležité pro obranu zbytku Doněcké oblasti je ztraceno. Co znamená jeho pád a jaká je situace Ukrajinců? O tom v podcastu Zbytečná válka mluví bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Věnovat se bude i bojům v Súdánu, kde Jednotky rychlé podpory (RSF) dobyly město Fášir a zmasakrovaly jejich obyvatele.

125. epizóda Vertiga bude opäť bohatá na predstavenie noviniek z kín a online priestoru. Kiná zastúpia výborné filmy a každý z inej krajiny. Ameriku – príbeh Brucea Springsteena s podnázvom Vyveď ma z ničoty, Španielsko – skvelý titul Počuješ ma? a Nemecko – psychologická dráma Čo vie Marielle. Zo streamov toho bude opäť veľmi veľa. Precízny dokument o Martinovi Scorsesem, mimoriadny politický triler Bojovníčka v tieni, ale aj seriály o Dynastii Murdaughových, či šialenom sériovom vrahovi Johnovi Wayne Gacym. Pridáme aj nový český seriál Ratolesti, ktorý rozhodne stojí za pozornosť. Zoznam filmov a seriálov z epizódy: Springsteen: Vyveď ma z ničoty / Springsteen: Deliver Me from Nowhere Počuješ ma? / Deaf / Sorda Čo vie Marielle / Was Marielle weiß Mr. Scorsese (AppleTV+) Bojovníčka v tieni / She Walks in Darkness (Netflix) Dynastia Murdaughových: Smrť v rodine / Murdaugh: Death in the Family (Disney+) 27 nocí / 27 Nights (Netflix) Devil in Disguise: John Wayne Gacy (Skyshowtime) Ratolesti (ČT) See omnystudio.com/listener for privacy information.

Keď nerobíme tendre na policajtov, prečo tendrujeme sanitky a záchranárov? To nemá žiadnu logiku, hovorí dlhoročný lekár - záchranár Juraj Čierny. Podľa neho treba Záchranný zdravotný systém zoštátniť pretože patrí k pilierom kritickej infraštruktúry štátu. A ako žijú lekári zo sanitiek?Netransparentný a doslova zbabraný sanitkový tender otvoril otázku zásadnej zmeny vo fungovaní Záchranného zdravotného systému. Ma sa stať - a to aj majetkovo, jedným z pilierov kľúčovej kritickej infraštruktúry štátu - tak, ako sú ňou hasiči či policajti, kde o tom, že by sme tieto zložky sprivatizovali nikto ani len nediskutuje? Mal by teda i celý Záchranný zdravotný systém (ľudovo povedané sanitky) prejsť do vlastníctva štátu? Alebo si i naďalej ponecháme zajacom zdedený systém, v ktorom jeden netransparentný tender strieda druhý a napriek tomu, že do systému zrejme nalievame viac peňazí než susedné Česko, jeho kvalita tomu nie vždy zodpovedá? Ovládla finančná oligarchia už aj záchranu našich životov - a ak áno, ako z toho von? No a ako to vyzerá medzi záchranármi po tendri-netendri, o ktorom vážne pochybnosti vyjadril ako Najvyšší kontrolný úrad, tak i Lekárske odborové združenie a dnes ho prešetruje dokonca Generálna prokuratúra?Ako sa v tomto systéme, kde ide doslova o naše životy a ich záchranu, žije samotným lekárom - záchranárom? Tí sú totiž chrbticou - i achilovkou, celého systému no neraz sú pritom odkázaní iba na neistotu niekoľkoročných pracovných zmlúv, čelia masívnemu nárastu zneužívania prvej pomoci zbytočnými telefonátmi, ale aj hrozbe vyhoretia či dokonca stúpajúcej agresivite pacientov. Ráno Nahlas s dlhoročným lekárom - záchranárom Jurajom Čiernym. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Keď nerobíme tendre na policajtov, prečo tendrujeme sanitky a záchranárov? To nemá žiadnu logiku, hovorí dlhoročný lekár - záchranár Juraj Čierny. Podľa neho treba Záchranný zdravotný systém zoštátniť pretože patrí k pilierom kritickej infraštruktúry štátu. A ako žijú lekári zo sanitiek?Netransparentný a doslova zbabraný sanitkový tender otvoril otázku zásadnej zmeny vo fungovaní Záchranného zdravotného systému. Ma sa stať - a to aj majetkovo, jedným z pilierov kľúčovej kritickej infraštruktúry štátu - tak, ako sú ňou hasiči či policajti, kde o tom, že by sme tieto zložky sprivatizovali nikto ani len nediskutuje? Mal by teda i celý Záchranný zdravotný systém (ľudovo povedané sanitky) prejsť do vlastníctva štátu? Alebo si i naďalej ponecháme zajacom zdedený systém, v ktorom jeden netransparentný tender strieda druhý a napriek tomu, že do systému zrejme nalievame viac peňazí než susedné Česko, jeho kvalita tomu nie vždy zodpovedá? Ovládla finančná oligarchia už aj záchranu našich životov - a ak áno, ako z toho von? No a ako to vyzerá medzi záchranármi po tendri-netendri, o ktorom vážne pochybnosti vyjadril ako Najvyšší kontrolný úrad, tak i Lekárske odborové združenie a dnes ho prešetruje dokonca Generálna prokuratúra?Ako sa v tomto systéme, kde ide doslova o naše životy a ich záchranu, žije samotným lekárom - záchranárom? Tí sú totiž chrbticou - i achilovkou, celého systému no neraz sú pritom odkázaní iba na neistotu niekoľkoročných pracovných zmlúv, čelia masívnemu nárastu zneužívania prvej pomoci zbytočnými telefonátmi, ale aj hrozbe vyhoretia či dokonca stúpajúcej agresivite pacientov. Ráno Nahlas s dlhoročným lekárom - záchranárom Jurajom Čiernym. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Jak bude vypadat škola budoucnosti? Co nám umělá inteligence dá a o co nás může připravit? V tomhle speciálním dílu Proti Proudu se Dan Tržil baví s Evou Nečasovou (AI Dětem) a Radko Sáblíkem (SPŠ Smíchov) o tom, jak technologie mění české školství, roli učitelů, rodičů a samotných dětí.00:00 Představení Podcastu a Hostů02:51 Diskuze o Vzdělávacích Metodách a AI08:08 Role Školy jako Sociální Instituce10:18 Význam Kompetencí a Kritického Myšlení15:20 Rizika a Výzvy AI ve Vzdělávání29:44 Přístup ke Vzdělávání a Role Učitele44:14 Závěrečné Myšlenky a Doporučení01:18:23 Závěr a PoděkováníPartnerem podcastu je Coinmate– první česká kryptoměnová burza, která je na trhu už víc než 10 let. A možná právě proto je mezi Čechy tak oblíbená – protože kombinuje jednoduchost, bezpečnost a jednu zásadní věc: vše je v češtině, za koruny a s velmi nízkými poplatky.Fondee – Investiční platforma, s kterou můžete jednoduše zhodnocovat své úspory. S kódem PROTIPROUDU máte poplatky na 3 měsíce zdarma.Pozor: investování se pojí s rizikem. Prosím udělejte si svůj vlastní research než budete kamkoliv posílat peníze.

Kritické hádky a tahanice kolem pražské zádušní mše za úkladně zavražděného Charlieho Kirka, politického influencera a spoluzakladatele mládežnické větve Trumpova hnutí Make America Great Again, na několik dní nechali vstoupit Ameriku do české politiky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Každá slepá cestička je nějaké přiblížení k cíli,“ říká chemička, popularizátorka vědy a spoluzakladatelka projektu Zeptej se vědce Adéla Šimková. Vědecká práce ji naučila, že mezi fascinací a frustrací je často jen tenká hranice – velké objevy totiž vznikají z dílčích neúspěchů, které ale posouvají dál. Její výzkum se točí kolem látek, jež by mohly cíleně zasáhnout nádorovou tkáň, zároveň ale otevřeně mluví o tom, jak těžké je udržet si motivaci i v prostředí, kde se úspěch nedá slíbit dopředu. V rozhovoru rozebírá stav české vědy, která má na kontě objevy zachraňující miliony životů po celém světě, ale doma jí stále chybí status národní hrdosti. Přibližuje vznik popularizačního projektu Zeptej se vědce a vysvětluje, proč je klíčové, aby lidé chápali, jak vědecké poznání vzniká, a uměli pracovat s nejistotou. „Chybí tu práce s nejednoznačností a s tím, že svět funguje v pravděpodobnostech,“ říká Šimková, ale na druhé straně vysvětluje, proč kritické myšlení není jen schopnost všechno zpochybnit, ale hlavně ochota oponovat vlastní přesvědčení a hledat spolehlivé informace i v době, kdy se dají chybné odpovědi získat na jedno kliknutí. Vědkyně se věnuje i tématu mateřství a vědecké kariéry, kde sleduje vysokou „úmrtnost“. Říká, že se sice tyto dvě role nevylučují, ale přiznává, že bez podpory manžela, rodiny a kolegů by se do laboratoře vracela mnohem hůř. Dodává ale, že v debatě o slaďování rodiny a práce chybí mužská perspektiva. „Máme řadu příkladů, jak ženy dokážou kloubit mateřskou roli a kariéru. A je super, že ženy se navzájem podporují, ale nic takového tady není pro ty chlapy,“ říká vědkyně. Podle ní by média i veřejná debata měla přinášet více inspirativních příběhů otců, kteří se dokážou zapojit do rodinného života bez toho, aby se vzdali profesních ambicí. „Člověk má pocit, že si musí vybírat mezi kariérou a rodinou a tu oběť prostě většinou udělá žena, tak ukažme, jak to jde udělat,“ dodává. Co by se změnilo, kdybychom se ptali mužů na to samé, na co se dnes ptáme ženy? Proč je ochota riskovat a přijmout nejistotu nezbytná pro velké objevy? A proč jsou zahraniční zkušenosti pro vědce zásadní? Nejen o tom je rozhovor s Adélou Šimkovou.

Málokomu v Evropě nebylo tento týden horko. Česko zaznamenalo teploty vysoko nad 30°, na jihu kontinentu padly i čtyřicítky. Kritická byla situace zejména v tamních městech, kde byly úřady nuceny přijímat nejrůznější opatření. Jsou tropy v Evropě novým normálem? Co všechno lze proti horkým vlnám dělat? A jak vypadá výhled do budoucna? Host: Pavel Zahradníček - meteorolog a klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Tak jdeme na ten podcast. Do kamery koukám? Do které kamery mám koukat?“ rozhlíží se trochu zmateně Andrej Babiš na pódiu Besedního domu v Brně. Několik stovek voličů ANO v hledišti se upřímně směje.Na živé natáčení podcastu Sorry jako se přišli podívat převážně senioři. A taky Vlevo dole.Kromě Babiše na pódiu sedí i Karel Havlíček a Alena Schillerová a přes dvě hodiny se s voliči baví o všem možném. „Hlavně ale o tom, co všechno jim vláda Petra Fialy zdražila: od televizních poplatků po emisní povolenku. A taky o tom, co jim hnutí ANO vrátilo či vrátí,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Každý z politiků má svoji roli. „Karel Havlíček v obleku mluví o ekonomice, Alena Schillerová je v šatech za dámu, která lichotí přítomným, že určitě ještě nemůžou pobírat důchod,“ říká Václav Dolejší.Kritické dotazy nepadají, například Čapí hnízdo jako by ve světě voličů ANO vůbec neexistovalo. Lidé odcházejí nadšení, starší ženy v letních šatech nasazují kšiltovky Silné Česko. Mezi návštěvníky je ale znát obava - co když Babiš nevyhraje volby dost přesvědčivě a někdo ho o vládu „připraví“?„Musíme každý přesvědčit pět šest lidí, abychom to vyhráli,“ burcuje ostatní starší muž. Jedna z žen se obává, aby prezident Petr Pavel nechtěl Babišovi vítězství upřít a neodmítl mu příležitost sestavit vládu.Jedna ze seniorek zase míní, že by Babiš neměl pohrdat SPD. „Měl by se spojit s Okamurou, to by vyhráli na celé čáře. Ale je mezi nimi averze,“ hodnotí znalecky situaci.Jak vypadá živé natáčení předvolebního podcastu Sorry jako? Píše Andrej Babiš ráno esemesky nejdřív Karlu Havlíčkovi, nebo Aleně Schillerové? Poslechněte si reportážní speciál Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Tak jdeme na ten podcast. Do kamery koukám? Do které kamery mám koukat?“ rozhlíží se trochu zmateně Andrej Babiš na pódiu Besedního domu v Brně. Několik stovek voličů ANO v hledišti se upřímně směje. Na živé natáčení podcastu Sorry jako se přišli podívat převážně senioři. A taky Vlevo dole. Kromě Babiše na pódiu sedí i Karel Havlíček a Alena Schillerová a přes dvě hodiny se s voliči baví o všem možném. „Hlavně ale o tom, co všechno jim vláda Petra Fialy zdražila: od televizních poplatků po emisní povolenku. A taky o tom, co jim hnutí ANO vrátilo či vrátí,“ popisuje Lucie Stuchlíková. Každý z politiků má svoji roli. „Karel Havlíček v obleku mluví o ekonomice, Alena Schillerová je v šatech za dámu, která lichotí přítomným, že určitě ještě nemůžou pobírat důchod,“ říká Václav Dolejší. Kritické dotazy nepadají, například Čapí hnízdo jako by ve světě voličů ANO vůbec neexistovalo. Lidé odcházejí nadšení, starší ženy v letních šatech nasazují kšiltovky Silné Česko. Mezi návštěvníky je ale znát obava - co když Babiš nevyhraje volby dost přesvědčivě a někdo ho o vládu „připraví“? „Musíme každý přesvědčit pět šest lidí, abychom to vyhráli,“ burcuje ostatní starší muž. Jedna z žen se obává, aby prezident Petr Pavel nechtěl Babišovi vítězství upřít a neodmítl mu příležitost sestavit vládu. Jedna ze seniorek zase míní, že by Babiš neměl pohrdat SPD. „Měl by se spojit s Okamurou, to by vyhráli na celé čáře. Ale je mezi nimi averze,“ hodnotí znalecky situaci. Jak vypadá živé natáčení předvolebního podcastu Sorry jako? Píše Andrej Babiš ráno esemesky nejdřív Karlu Havlíčkovi, nebo Aleně Schillerové? Poslechněte si reportážní speciál Vlevo dole. ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Člověk by měl znát historii vlastní země a do jisté míry i světa, ve kterém žije, o tom není pochyb. Kde je však hranice mezi smysluplným poznáním a zahlcením fakty? Otázka, která je aktuální zvláště ve školní výuce. Řada učitelů klíč k „zábavné“ formě výuky dějin už našla. A ministerstvo školství by rádo motivovalo i ostatní. Jestli se to povede, ale zatím zůstává zašifrováno mezi řádky nových rámcových vzdělávacích programů.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Petra Ludwiga jsem dlouho znal jako propagátora kritického myšlení; poslední dobou se ke mně však od něj dostávaly příspěvky (hlavně o Ukrajině), jež mi přišly s kritickým myšlením v rozporu – tak jsem se ho rozhodl pozval do Studia a probrat to s ním. Na rozhovoru se mi hodně líbila Petrova pokora, ochota se učit a otevřeně (veřejně) připouštět, že mu něco není jasné; takové vlastnosti jsou dle mého názoru spíše vzácné. Řešili jsme i válečný stav mysli; a jak se liší vnímání světa průzkumníků a bojovníků. – Petr Ludwig; propagátor kritického myšlení; publicista; podnikatel; podporovatel Ukrajiny – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Sotva jsem do veřejného pléna pustil moudro, že se je tu obří díra na trhu pro kritické hlasy, hned mi daly dva případy za pravdu, jeden z Brna, druhý z Prahy. Dává to logiku, doba influencerská je křehká jako tenká oplatka a lidi prostě chtějí vidět jak praská. Uslyšíte jaké to je dát si "Volkswagen Original Currywurst" a "třímišelinskou operu" v jeden den. Ano, byli jsme s VW rodinou na úžasném výletu v Auttostadtu ve Wolfsburgu, navštívili továrnu, viděli muzeum nejzásadnějších aut světa a měli se prostě dobře. Uslyšíte o natáčení, nahrávání, inspekcích. Od Litomyšle po pražského Sandokana. Díky za poslech a nejvěrnějším za účast na herohero.co, i těm jsem se za něco v tomto díle musel omluvit.

Sociálne siete priniesli radikálne odlišný spôsob konzumácie informácií a tvorby vlastného názoru

Civilizácie sú komplexné spoločenské a kultúrne systémy. Charakterizuje ich spôsob hospodárstva a technológií. Človek ich tvorí, ale aj ničí. Ako vznikajú, ako fungujú, ako zanikajú. Hýbe nimi okrem kultúry aj príroda a do akej miery? Podceňuje človek pri svojich úvahách o minulosti vplyvy životného prostredia a jeho výrazné zmeny. A majú civilizácie v istom zmysle svoje paralely v spoločenstvách iných živočíchov? Nasledujúca verejná diskusia, ktorá sa odohrala v budove Starého lýcea v Bratislave a pripravila ju Učená spoločnosť Slovenska v spolupráci so Slovenskou akadémiou vied, je snahou priniesť interdisciplinárny pohľad na dôležité spoločenské témy. Takou bola tentoraz civilizácia – jej definícia i jednotlivé podoby v historickom čase, či výzvy pre našu súčasnosť. Aj o tom, ako rozumieť vôbec tomuto termínu a čo vlastne znamená kolaps civilizácie sa Jaro Valent z časopisu Historická revue rozprával s archeológom Jozefom Bátorom z Archeologického ústavu SAV, politológom Jozefom Bátorom ml. z Filozofickej fakulty UK a zoológom Pavlom Prokopom z Ústavu zoológie SAV a Prírodovedeckej fakulty UK. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Někteří novináři České televize to považují za finální dějství,“ popisuje ve Studiu N náladu na Kavčích horách investigativní novinářka Zdislava Pokorná. „Ve stresu musí být i Václav Moravec. Je to poslední člověk na seznamu radního Pavla Matochy, jinak jsou všichni pryč,“ říká. Kdo tlačí na sloučení České televize a Českého rozhlasu? Proč se generální ředitel Jan Souček dostal do vydíratelné pozice? A jaké vazby má radní ČT Pavel Matocha s uhlobaronem Pavlem Tykačem? 

Původní animovaný film Sněhurka a sedm trpaslíků vznikl v roce 1937. Ocenila jej tehdy oscarová porota celkem osmi zlatými soškami. Do kin vstoupila letos nová filmová verze klasického příběhu. Kritická obec i publikum o ní však mluví jako o propadáku. „Někteří kritizovali hned od začátku, že se filmaři do rolí trapaslíků rozhodli obsadit lidi s poruchou růstu.“

00:00 témata magazínu;00:33 plazmové zplyňování odpadu;04:37 rozhovor s Tomášem Chráskou, ředitelem Ústavu fyziky plazmatu AV ČR;08:40 návrat amerických astronautů z Mezinárodní vesmírné stanice;10:30 předcházení slabosti svalů a nervů u kriticky nemocných pacientů;14:18 rozhovor s Ivanou Štětkářovou, přednostkou neurologické kliniky;18:07 ohřívání většího množství jídla.

Na den přesně za půl roku exkluzivně v přímém přenosu Radiožurnálu rozlepíme obálku s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Datum 19. září 2025 stanovil pro odtajnění Antonín Sum, tajemník Jana Masaryka. Právě v pozůstalosti Jana Masaryka, poválečného ministra zahraničí, byla obálka uložena. V seriálu Neviditelné pomníky mezitím míříme za dalšími masarykovskými archiváliemi.

Námestia sú perspektívnejšie pre túto krajinu ako aktuálny parlament, vidím v nich nádej, tvrdí dramaturg Novembra'89 Ladislav Snopko (podcast)„Problém námestí nie je odchod krajiny z Európskej únie. Problém námestí je o mentálnom odchode Slovenska z prostredia civilizovaných krajín“, tvrdí Ladislav Snopko, disident, zakladateľ Verejnosti proti násiliu, jeden z dramaturgov námestí Novembra'89. „To, čo sa tu momentálne deje, je o strate ambícií fungovať civilizovane v civilizovanom svete“, vysvetľuje. Dnešné Slovensko má podľa neho okrem volebných miestností dva typy miest, kde sa rozhoduje o jeho budúcnosti. Tým prvým, oficiálnym, ale bez dobrej povesti – ako podčiarkuje - je parlament a druhým sú tu už tridsaťšesť rokov námestia našich miest. Námestia ako pamäť úsilia občanov Slovenska o slobodnú a demokraticky spravovanú krajinu. To sú slová jedného zo zakladajúcich členov Verejnosti proti násiliu, dramaturga námestí z Novembra'89, človeka disentu, neskoršieho trojnásobného ministra kultúry Ladislava Snopka. Už krátko po predčasných voľbách, ktoré poslali Roberta Fica opäť na úrad vlády, hovoril, že „boj za slobodu sa neskončil Novembrom'89. Dnes musíme pokračovať“. Písal sa prvý február 2024. Máme tu február 2025 a námestia sa opäť plnia a opäť z nich zaznieva obava o osud krajiny a odhodlanie brániť jej demokratické smerovanie. Ak Snopko ako pamätník a protagonista Novembra pripomína, že námestia v roku 1989 zrušili komunistickú totalitu, v roku 2018 zas odrazili prvý pokus o Ficovu autokraciu, ako vidí ich aktuálny rádius? „Problém námestí nie je odchod krajiny z Európskej únie. Problém námestí je o mentálnom odchode Slovenska z prostredia civilizovaných krajín“, tvrdí. „To, čo sa tu momentálne deje, je o strate ambícií fungovať civilizovane v civilizovanom svete“, vysvetľuje Ladislav Snopko. Spôsoby mocných tu podľa niekdajšieho dramaturga Novembrových námestí nabrali „negustióznu podobu“. „Sludujeme tu, zjednodušene povedané, boj dvoch zúfalstiev. Jedno reprezentujú námestia, plné zúfalý ľudí, lebo im uteká svet pod rukami a chcú to zastaviť. Druhé reprezentuje zúfalstvo mocných, s premiérom na čele, ktorí vidia, že im uteká moc spod rúk a chcú si ju zúfalo udržať“, hovorí. Kritickým je podľa neho fakt, že boj týchto zúfalstiev sa deje nad priepasťou, do ktorej sa rúti krajina. „Problémom už nie len to, či uspejú námestia. Problém je aj to, ako bude potom“. Ladislav Snopko tu naráža na fakt, že krajina sa podľa neho nachádza hospodársky i politicky „nad priepasťou“. Sebakriticky – a tu myslí na aktérov Novembra'89 a prvých ponovembrových vlád – hovorí o zanedbaní investícií do vzdelania. „Krajina, ktorá podporuje vzdelanie a kultúru na prvom mieste, podporuje mentálne zdravie svojich občanov. Vzdelaný a múdry, rozhľadený občan vie, ako má fungovať jedna spoločnosť. Takých občanov sme nevychovali“, uvažuje Snopko. „Vzdelanie a kultúra hovorí – nie všetko sú peniaze, nie všetko je plný válov, nie všetko je nové auto každé tri roky atď. A toto nám odišlo. To je tá bieda, ktorú cítim v tejto krajine“, hovorí. Chýba tu podľa neho „pamäť“, „úvahy o hodnotovej nadstavbe“, „svetonázorová polemika“. A príčinou toho stavu nie je podľa Ladislava Snopka aktuálna politická garnitúra, je len dôsledkom rezignácie na vzdelanie a kultúru.„Robert Fico je len dôsledkom toho, že sme rezignovali na vzdelanie a kultúru v tejto krajine“Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Dnes už máme možnosť akademicky študovať, koľko úsilia to stálo. Vzdelaná žena je povinná pracovať kultúrne a verejne v záujme druhých. Má bojovať o lepšie sociálne pomery. Má kultúrnou, sociálnou činorodosťou a umením napĺňať formu života.“ Toto sú slová Hany Gregorovej. Podľa kurátorov výstavy Hana, ktorú až do 31. Augusta 2025 nájdete v Múzeu Mesta Bratislavy, bola Hana Gregorová spisovateľka, intelektuálka, feministka, organizátorka kultúrneho života, matka, čechoslovakistka, novinárka a publicistka či funkcionárka, ale aj manželka spisovateľa Jozefa Gregora Tajovského. Výstava Hana sa koná pri príležitosti 140. výročia narodenia Hany Gregorovej a dnešné Dejiny sú neskrývanou pozvánkou na túto výstavu. Ale tiež príležitosťou ponoriť sa do života jednej z najvýraznejších postáv moderných slovenských dejín. Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala so spolutvorcami výstavy Hana, Janou Jablonickou Zezulovou, kurátorkou a historičkou v Múzeu mesta Bratislavy, ktorá sa venuje výskumu súčasných dejín, histórii žien a kvír menšiny v stredoeurópskom kontexte, a Danielom Hupkom, historikom, kurátorom a vedúcim odborného oddelenia Múzea mesta Bratislavy. *Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jaké jsou aktuální vyhlídky konfliktu na Ukrajině? Co vede k růstu autokracií všude po světě? Jak ukrajinská start-upová scéna inovuje v rámci AI zbraňových systémů? Co můžeme dělat pro desítky tisíc ukrajinských dětí, které Rusko násilně zavleklo na své uzení? A jak se můžeme jako Česko poučit z aktuální situace na Slovensku? Mým hostem byl již podruhé Martin Poliačik. Martin byl 10 let poslancem Národnej rady Slovenskej republiky, napsal knihu „Pořádek v hlavě: Kritické myšlení pro každý den“. Dříve pracoval pro GLOBSEC a nyní nově řeší téma ukrajinských dětí násilně zavlečených do Ruska v rámci organizace Emile Foundation.