Podcasts about bulharsku

História krajanov v Bulharsku. Ukrajinská literatúra očami Patrika Oriešeka. Čo ponúkajú Kysuce

Miloslav Šimek, který se narodil 7. března 1940, je legendou českého humoru. O tom není pochyb. Měl ale i mnoho jiných tváří, které na veřejnosti neukazoval. Například byl velkým sportovcem a také milovníkem přírody. Jeho vandrování s partou kamarádů, a hlavně s oslem Honzou, je toho dokladem. Osly si Šimek zamiloval už v době, kdy byl se ženou Magdalénou poprvé na dovolené v Bulharsku. Zaujalo ho prý, že osel se dokáže napást i na písku.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seznámili jsme se loni ve Finsku, kde jsme byli na dovolené a kde ona jako žena diplomata žije. Provedla nás po Helsinkách i po finské duši, s nadsázkou řečeno. Petra Horáková je však zároveň úspěšná podnikatelka a také zakladatelka nadačního fondu. Ale pokud znáte její jméno, tak si ho asi spojíte s jejím aktivním angažmá v tzv. aktivních zálohách. O svých zkušenostech záložačky natáčí podcast Deník vojínky a se stejným názvem brzy vyjde i kniha.O tom všem jsme si povídali, a taky o vlastenectví, finské povaze, plastické chirurgii či o tom, jakou má Petra ve skutečnosti hodnost. Příjemný poslech!A jako obvykle si můžete přečíst anotaci, kterou podle záznamu napsala AI (jazyk Claude 3.5 Sonnet).xxxNejsme národ Švejků. Petra Horáková bourá nejeden český stereotypV době, kdy mnozí zpochybňují smysl vlastenectví a potřebu armády, představuje Petra Horáková inspirativní příklad ženy, která spojuje moderní byznys se službou vlasti."Když posloucháte vyprávění našich instruktorů nebo vojáků, kteří byli na zahraničních misích, uvědomíte si, že máme mezi sebou skutečné hrdiny. Akorát o nich nikdo nenatočí film," říká. Právě tento rozpor mezi realitou a veřejným vnímáním české armády ji motivoval k aktivnímu zapojení do vojenských struktur.Její cesta k armádě nebyla přímočará. Začala osobní zdravotní krizí v Bulharsku, která ji přivedla k založení nadačního fondu Apolena. Fond dnes pomáhá modernizovat vybavení gynekologicko-porodnické kliniky U Apolináře. Současně vybudovala úspěšnou aplikaci MAMApp, která poskytuje odborné informace více než 130 000 těhotným ženám, a stala se partnerkou přední kliniky plastické chirurgie.Zlomový moment přišel během pandemie covidu. "Chtěla jsem si to původně jen odškrtnout ze seznamu přání," přiznává o vstupu do aktivních záloh. "Ale během výcviku jsem zjistila, že jsem našla své místo." Dnes pravidelně létá z Finska, kde žije s manželem diplomatem, na vojenská cvičení do České republiky - na vlastní náklady.Její pohled na vlastenectví je stejně pragmatický jako inspirativní: "Stojí za to bránit společnost, která mi dala možnost vystudovat a svobodně žít. Moje děti dnes žijí v systému, kdy můžou svobodně cestovat a studovat. A kdyby přišel někdo, kdo by nám tohle chtěl vzít, tak mi opravdu stojí za to bojovat."Horáková také vyvrací představu o české neochotě k obraně vlasti. "Když se podíváte na naše novodobé mise, ať už v Afghánistánu nebo Jugoslávii, čeští vojáci vždy prokázali mimořádnou profesionalitu a odvahu," zdůrazňuje. "Máme mezi sebou skutečné profesionály, kteří si zaslouží naši podporu a respekt."Jako praporčice v aktivních zálohách aktivně propaguje význam připravenosti k obraně země. "Nejde jen o to být připraven na nejhorší," vysvětluje. "Jde o to ukázat, že jsme schopni se postarat sami o sebe. To je ten nejlepší způsob, jak předejít konfliktu."V době rostoucího mezinárodního napětí její slova nabývají na významu. "Musíme být v obraně soběstační," říká. "Ukazuje se, že ryze profesionální armáda bez záloh není dostatečná pro zajištění bezpečnosti země."Příběh Petry Horákové není jen o armádě - je o změně paradigmatu v českém přístupu k vlastenectví a národní identitě. Ukazuje, že lze být současně úspěšným podnikatelem, aktivním občanem a vlastencem v tom nejlepším slova smyslu. V době, kdy se svět potýká s novými bezpečnostními výzvami, představuje její příklad cestu, jak spojit osobní úspěch se službou společnosti."Až jednou budu ta bába v houpacím křesle na zápraží," uzavírá, "chci být šťastná, že jsem stihla všechno, co jsem chtěla. A služba vlasti je jednou z těch věcí, na které budu nejvíc hrdá."

Plná verze podcastu a bonusový obsah Plnou verzi podcastu si můžete poslechnout na Forendors.cz. Makej vole! na Forendors ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/trailrun.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 149 Kč měsíčně (přístup ke všem epizodám), nebo 99 Kč za epizodu. Výše uvedeným příspěvkem mi pomůžete s provozem podcastu Makej vole! a dostanete za to mimo jiné přístup ke všem bonusovým epizodám podcastu MAKEJ VOLE! Pro vás drobný, pro mě velká pomoc a motivace. Děkuju :) O čem je tenhle podcast? Marek Minář alias Párek už několik let působí jako jeden z trenérů pod Atrainingem (firma profesionálního trenéra Josefa Andrleho) a jeho specializací je běžecká technika. Mimo to pracuje také jako obchodní zástupce značek Inov-8, Brooks a Craft ve firmě Vavrys CZ. Párek je taky bývalým reprezentantem v orientačním běhu. Mezi jeho největší orienťácké úspěchy patří stříbrná medaile ze štafet a bronzová medaile z klasické trati na mistrovství světa juniorů 2014 v Bulharsku. Jak už to u orienťáků bývá, dařilo se mu i ve skyrunningu. Např. v roce 2022 prohnal na Lysohorském ultratrailu pozdějšího vítěze Tomáše Macečka a nakonec si doběhl pro skvělé druhé místo. A jak už to u skyrunnerů bývá, Márovi jde i skialpinismus :-) V loňském roce byl 3. na českém poháru v závodě Hore-dole Derešom, bral 6. místo na MČR ve Špindlu a třikrát absolvoval slovenskou skimo legendu Bokami. Z výše uvedeného je vám asi jasné, co všechno jsme probrali. Tohle byla opět jedna z epizod, kde se ten rozhovor tak nějak tvořil sám a byla to fakt zábava. S Párkem se prostě vždycky skvěle zakecám :-) Podcast MAKEJ VOLE! také podporují: Runsport.cz - Experti na kopce Za podporu děkuju hodným lidičkám z běžecké speciálky Runsport.cz, kteří mě zásobují nejen hadříkama a botkama na běhání a lyže, ale taky mi půjčují prostor pro natočení podcastu. Mrkněte na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.runsport.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SALOMON Tvůrce inovací a trendů ve světe trailrunningu a outdoorových sportů. Více na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠salomon.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vše najdete taky na mém webu zde – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.trailrun.cz

Hudba je jeho životom už od útleho detstva, ktoré prežil v Sofii. Skladateľ, dirigent, pedagóg a hudobník Kostantin Ilievski študoval kompozíciu a dirigovanie na Konzervatóriu v Bratislave na a neskôr na univerzite vo Viedni. Dnes je dirigentom Symfonického orchestra Slovenského rozhlasu a šéfdirigentom Symfonického orchestra Bulharského rozhlasu. Spolupracuje s mnohými európskymi renomovanými orchestrami a interpretmi. O svojom vzťahu k hudbe, k rodnému Bulharsku, o svojich plánoch a koncertoch porozpráva Zuzane Šebestovej v dnešnej NP. | Hosť: Konstantin Ilievsky (dirigent, skladateľ a klavirista, pôsobí v SOSR-u). | Moderuje: Zuzana Šebestová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Zatímco v květnovém vydání pořadu “Na cestách” se otočily role a byl jsem přímo v Bulharsku v pozici zpovídaného cestovatele, tentokrát vzniklo pokračování v poslední pondělí měsíce tradičně jako veřejná nahrávka.

Konec roku 1989: v Polsku nastupuje vláda solidaritního premiéra Mazowieckého, v Maďarsku se transformuje tamní komunistická strana a stříhají se dráty na Západ. V NDR padla berlínská zeď a dokonce i v Bulharsku lidé masově demonstrují a dosahují odstoupení dlouholetého komunistického vůdce Živkova.

Bulharsko je země, kterou znovu začínáme objevovat po desetiletích, kdy jsme někdejší své oblíbené letovisko přehlíželi. To nynější objevování však není jenom turistické, je i historické či vědecké, jak ostatně doloží host dvacáté epizody podcastu Hej, Slované a bratrů Jakuba a Lukáše Novosadových. Literární historik Jakub Mikulecký je totiž autorem dosud jediné koncepčně ucelené monografie o bulharské neoficiální literatuře z doby socialismu. Literární disent patří rovněž k českým dějinám, je to příběh aspoň v základních konturách všeobecně známý. Ale jak fungoval v jiných podmínkách? Obzvláště v podmínkách země, která svůj socialismus budovala jako věrnou kopii sovětského a nepřipouštěla odchylky, dokonce ani když byla v Moskvě vyhlášena perestrojka. Nejen o tom je nová epizoda Hejslovanů.  Na začátku si vysvětlíme, proč starší generace Bulharů a Bulharek cítí sympatie k Čechům a Slovákům. Přestože socialistické Bulharsko bylo od čtyřicátých let 20. století budováno jako kopie Sovětského svazu, přestože se bulharští političtí lídři, především generální tajemník bulharské komunistické strany Todor Živkov, neodvažovali vytvářet vlastní politiku (a drželi se tvrdé sovětské linie, i když v SSSR začínaly Gorbačovovy reformy) a přestože tak v zemi na rozdíl od jiných sovětských satelitů nikdy nedošlo ani k pokusu o demokratizaci či převrat, byla částí bulharské společnosti sovětská okupace Československa vnímána jako nespravedlnost a Čechoslováci jako hrdinové a oběť. Tato emoce v pamětnících zůstává, zatímco mládež už k nám silnější pouto necítí. Bulharské moderní dějiny jsou mimo jiné dějiny monarchistické: a nikoli nezajímavé, vždyť poslední bulharský car Simenon II. se po pádu komunismu vrátil do rodné země ze španělského exilu a v roce 2001 se jako Simeon Sakskoburggotski stal bulharským premiérem, což je kariérně světový politický unikát. Ale bulharské dějiny jsou rovněž dějiny země, která se za druhé světové války přiklonila k nacistickému Německu a fašistické Itálii, protože v tomto spojenectví cítila naději, že by mohla realizovat svůj národní ideál Velkého Bulharska: státu, jemuž by přináležela také území Makedonie, Thrákie, Dobrudži a východních oblastí Srbska v okolí města Pirot. Ostatně jde o téma dodnes živé, protože bulharským traumatem je neuillyská smlouva z roku 1919, po níž Bulharsko muselo postoupit mnohá území, na něž si činilo historický nárok, okolním státům. Jakub Mikulecký vysvětlí, proč Bulharsko zůstávalo „chvostem Evropy“, který Západ poněkud přehlížel a nechával ho zcela ve sféře vlivu sovětského Ruska. Dozvíme se, jak vypadal bulharský exil, jenž měl několik proudů včetně monarchistického a silného anarchistického, čímž je ojedinělý. Stejně jako je v evropských dějinách osmdesátých let výjimečné, co tehdy vrcholilo právě v Bulharsku: totiž „obrodné procesy“ neboli násilná asimilační politika, která měla za cíl udělat z bulharských Turků Bulhary. Represivní složky státu nutily Turky přejmenovat se a přijmout bulharská jména, což je konkrétní doklad, že socialistický režim v Bulharsku korodoval a stále víc propadal národovectví. Ani tato kapitola pověsti Bulharska na Západě tehdy neprospěla.  V druhé půli se diskuse přesune k literárním a literárněhistorickým otázkám. Sourozenci se svým hostem vytyčí termínové pole a vysvětlí, co je literatura šuplíková, samizdatová a co konfiskovaná a zda ji známe z českého prostředí. Pak dojde na úlohu vědeckofantastické literatury v neoficiální literatuře a na překlady světové literatury do bulharštiny. V Bulharsku totiž nezřídka vycházely texty, které v češtině v té době vyjít nemohly, na kterých však bulharský režim chtěl ukázat, že i na Západě jsou autoři kritičtí ke kapitalismu (například beatnici). Samostatnou kapitolou je takzvaná „bulharská literární palachiáda“ aneb texty, jež reagovaly na upálení Jana Palacha a jež sice vznikaly bezprostředně po činu českého studenta, avšak ke čtenářům se dostaly až po roce 1989.

Poprvé se do Bulharska podívala coby hotelová animátorka. Země jí nijak neuhranula, a kdyby nepřišel covid, možná by jí ani nedala druhou šanci. Ta přitom její pohled zcela zásadně změnila. Češka Oldřiška Hradcová se později nejen do Bulharska, ale také v Bulharsku zamilovala a žije v něm už skoro tři roky. Teď se mezi krajany snaží prostřednictvím sociálních sítí vyvracet řadu mýtů i stereotypů. Co ji na balkánské zemi nadchlo, popisuje v nové epizodě podcastu Slepá mapa. 

První zápas Slavie v základní fázi Evropské ligy - a hned přesvědčivá výhra 2:0 na půdě Ludogorce Razgrad. Sešívaní si poradili i díky změně po dvaceti minutách a notičkám, které týmu předal Jindřich Trpišovský.  “Tomáši Holešovi něco říkal, ten na to jen mlčky koukal, asi deset, patnáct vteřin vstřebával informace a pak se trochu rozmluvil, srovnal si hráče okolo sebe, řekli si, co mají hrát a povedlo se,” líčí jeden z klíčových momentů utkání Radek Špryňar v Prvním dojmu přímo z Razgradu. Jak se ukázali navrátilci do základu Matěj Jurásek a Conrad Wallem a co dalšího Radka zaujalo v Bulharsku?

Epigenetika je fascinujúca a dynamicky sa rozvíjajúca oblasť biológie, ktorá skúma, ako sa môže meniť génová expresia bez zmeny samotnej sekvencie DNA. Aké sú základné princípy epigenetiky a aký je jej historický vývoj? Ako sa epigenetika líši od tradičnej genetiky? Epigenetika má dôležitú úlohu aj počas embryonálneho vývinu, kde epigenetické značky riadia diferenciáciu buniek a formovanie tkanív. Epigenetické zmeny prispievajú aj k vzniku a progresii rakoviny, neurodegeneratívnych ochorení, ako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, a tiež metabolických chorôb, ako je diabetes a obezita. Aj životné prostredie, strava, toxíny a stres môžu zanechať epigenetické stopy na našich génoch. Môžu mať tieto zmeny dlhodobé dôsledky? Môžu byť epigenetické zmeny dedičné? Aký potenciál majú epigenetické terapie v liečbe rôznych chorôb? Ako môže epigenetika prispieť k rozvoju personalizovanej medicíny, pri ktorej sa liečba prispôsobuje individuálnemu epigenetickému profilu pacienta? O týchto aj o ďalších otázkach sme sa rozprávali v podcaste na portáli VEDA NA DOSAH s prof. RNDr. Andreou Ševčovičovou, PhD. Prof. RNDr. Andrea Ševčovičová, PhD., pôsobí na Katedre genetiky Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Vo svojej vedeckej práci sa venuje najmä genetickej toxikológii, a to štúdiu bioaktívnych látok, ktoré by mohli nájsť potenciálne uplatnenie v medicíne, a potenciálnemu genotoxickému účinku environmentálnych polutantov. Vedie národné projekty VEGA, APVV a KEGA. Publikovala množstvo odborných štúdií v prestížnych medzinárodných časopisoch. Absolvovala študijné a pracovné pobyty vo Švajčiarsku, v Portugalsku, Česku a Bulharsku. Pravidelne prednáša na univerzitách v zahraničí (napríklad na Universidade do Minho v Portugalsku). Od roku 2016 je garantkou projektu Genetika na kolesách (http://www.genetikanakolesach.sk), ktorého cieľom je priblížiť stredoškolským študentom prácu v genetickom laboratóriu a poznatky z oblasti genetiky. Za pedagogické aktivity jej dekan Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave v roku 2011 udelil Plaketu J. A. Komenského. Za aktivity v rámci projektu Genetika na kolesách jej minister školstva, vedy, výskumu a športu SR udelil Cenu za vedu a techniku za rok 2021 v kategórii Popularizátor vedy.

I v dnešním Briefingu pokračoval názorový posun Michala Půra. Už nechce elektroauto. Probrali jsme celý vývoj portfolia pro Josefa Síkelu. Byla to větší hra, než se může na první pohled zdát. Ursula von der Leyenová chtěla vrátit do hry Danuši Nerudovou, pro Česko měla Vědu a výzkum, to ale Petr Fiala odmítl. Skončili jsme tak s portfoliem International partnership, které bylo určeno Bulharsku. Podobně zdrcují esej, jako napsal Mario Draghi o konkurenceschopnosti EU, napsal Václav Smil o cílech západního světa na uhlíkovou neutralitu. Co říká? Do roku 2050 nereálné a přidává řadu argumentů. Celý text najdete na vaclavsmil.com/…/HALFWAY.pdf

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Petra Fialy. Podle něj vláda a její ekonomická politika jde správným směrem, ale pomalu. Vláda před pár dny schválila změny v zákoníku práce, které zahrnují prodloužení zkušební doby a změny ve výpověd bez udání důvodu. Křeček tyto kroky obhajuje jako prostředek ke zvýšení flexibility na pracovním trhu. Zdůrazňuje, že větší flexibilita může usnadnit zaměstnancům nalezení lepší pracovní pozice, což následně může vést k růstu platů. Uznává ale, že některé změny, například prodloužení zkušební doby, mohou více vyhovovat zaměstnavatelům. Křeček komentuje i zpackané stavební řízení a působení Ivana Bartoše jako ministra pro místní rozvoj: „Je to skandální, Bartoš má odstoupit, měly za to padat hlavy. On je ten, kdo reprezentuje Ministerstvo pro místní rozvoj a on selhal a nedá se to omluvit.“ Dodává, že vláda šetří drobné, zakázka se udělala úsporně, ale dopadlo to takhle. „Stát nemá morálku soukromého sektoru, Všichni vlastně ve finále čekali víc. Ale Mám obavu, co by mohlo přijít, kdyby tahle vláda nevydržela. Obávám se, že kdyby se vláda změnila, bude to směrem k horšímu, přestaly by klesat schodky rozpočtu a omezily se investice.“ Česká ekonomika letos stagnuje, ale podle Křečka by měla v příštím roce růst o 2,5 %. Za hlavní příčiny současné stagnace považuje vysoké úrokové sazby, které brzdí spotřebu a investice, a také nízkou zahraniční poptávku, zejména z Německa. „Německo je na tom ještě hůře než Česká republika, a to se přenáší i na nás,“ řekl Křeček. Upozorňuje, že vysoké ceny energií představují pro český průmysl obrovský problém. Česká republika je po Bulharsku druhou energeticky nejnáročnější ekonomikou v EU, což v kombinaci s drahými energiemi snižuje její konkurenceschopnost. Firmy proto často přesouvají své výrobní kapacity mimo Evropu, zejména do USA a Číny, kde jsou energie levnější. „Podívejme se, jak dopadlo Slovensko. Tam taky mysleli, že ta předchozí vláda to dělala špatně v té ekonomické oblasti, ale teď jsou na tom Slováci ještě daleko hůř. A vyhlídka, že tam pojedou tím tempem, jako teďka jdeme my, to je úplně nedávno.“ Vláda čelí také kritice za svůj postoj k evropskému Green Dealu a souvisejícím opatřením Fit for 55. Ačkoli Křeček rozumí nutnosti plnit evropské závazky, obává se, že implementace těchto opatření povede k dalšímu zdražení života v Česku, což bude mít negativní dopad na všechny vrstvy obyvatelstva. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Slovenská komunita v Bulharsku. Ukrajinská literatúra očami slovenského prekladateľa. Kysuce sú súce

Milan s rodinou dovolenkuje v Bulharsku, Filip s rodinou zasa navštívil Taliansko. Prinášame vám naše pohľady a postrehy na cestovanie po Európe autom. Táto epizóda má kvôli technickému problému mierne zhoršenú zvukovú kvalitu, ospravedlňujeme sa vám.

Analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník přibližuje historii dovolených i cestovního ruchu. A prozrazuje, proč byli Češi v Bulharsku nakonec neoblíbeni nebo co mají společného s Němci. Cestovní ruch má své kořeny již v 19. století, kdy se začaly organizovat první výlety. Průkopníkem byl Thomas Cook, který v roce 1841 zorganizoval přepravu lidí na demonstraci proti konzumaci alkoholu. Kratochvilné cestování bylo tehdy dostupné jen pro bohaté vrstvy, které mohly investovat do pohodlných přesunů a luxusního ubytování. Bohatá buržoazie 18. a 19. století ráda cestovala do Itálie, Řecka či jižní Francie. „Vše souvisí právě s nástupem buržoazie. A masový turismus, tak jak ho známe dneska, je vlastně záležitost, která není ani prvorepubliková, ale je poválečná,“ říká Miroslav Zámečník, hlavní analytik Hrotu24, v novém Hrotcastu. Po válce se cestovní ruch v Československu začal rozvíjet pro masy. Kvůli odsunu tří milionů lidí z Československa zůstalo pohraničí téměř prázdné. Toho využily různé podniky, které zabraly opuštěné horské chaty a přeměnily je na podnikové rekreační objekty. Tento trend byl oblíbený zejména v Krkonoších, ale rozšířil se i do dalších oblastí bývalého německého osídlení po celém pohraničí. Československé podniky si dokonce stavěly vlastní rezorty, zejména v Bulharsku, kde nabízely svým zaměstnancům levné dovolené u moře. Byly to strategické podniky jako Vítkovice či Plzeňská Škodovka, které měly v Bulharsku své hotely a kempy. „To bylo velmi neobvyklé a Bulhaři to postupem času fakt neměli rádi, protože z toho neměli vůbec žádné peníze. Vítkovice si tam navezly svůj personál, pivo teklo proudem, ale všechno bylo české. I knedlíky se vařily,“ dodává pobaveně analytik. Jak čas plynul, stával se tento model neudržitelným. Bulhaři nebyli spokojeni s minimálním ekonomickým přínosem a po revoluci v roce 1989 byly tyto podnikové rekreační objekty rozpuštěny. S nadsázkou lze říci, že takový typ turismu vytvářel specifickou atmosféru, která byla někdy přirovnávána k tomu, jak Francouzi působili v Senegalu či Němci ve Španělsku. Který národ byl průkopníkem cestování? Na kolik v minulosti přišla dovolená? Proč byla jízda na korbě nákladního vozu součástí cesty na rekreaci? Poslechněte si letní Hrotcast. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Zpráva z Kyjeva o útoku na ukrajinská města 8. července, kdy rakety zasáhly i zdravotnickou infrastrukturu, včetně největší ukrajinské dětské nemocnice, byla šokující, ale nikoli překvapivá. Ruské útoky na nemocnice nejsou neúmyslné. Jsou součástí strategie, kterou Moskva zavedla už dříve, konstatuje politolog Ruslan Trad z Digital Forensic Research Lab institutu Atlantic Council se sídlem v Bulharsku v analýze pro ruský opoziční server Moscow Times.

Zpráva z Kyjeva o útoku na ukrajinská města 8. července, kdy rakety zasáhly i zdravotnickou infrastrukturu, včetně největší ukrajinské dětské nemocnice, byla šokující, ale nikoli překvapivá. Ruské útoky na nemocnice nejsou neúmyslné. Jsou součástí strategie, kterou Moskva zavedla už dříve, konstatuje politolog Ruslan Trad z Digital Forensic Research Lab institutu Atlantic Council se sídlem v Bulharsku v analýze pro ruský opoziční server Moscow Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pořad Na stole je téma s Karlem Gambou je zajímavým zamyšlením nad tím, jak učit, jak motivovat studenty a jak k nim v dnešní době přistupovat. Pan Karel Gamba je vítězem soutěže Global Teacher Prize Czech Republic 2024 a jak připomíná i jeho studentka Tereza Vacová, se svými studenty jedná jako rovný s rovným a ještě je umí zaujmout a nadchnout pro diskuzi. Nejen o výuce, ale i o cestování nebo o pobytu mezi Romy v Bulharsku si s ním povídala Alena Rubášová.

Mutácie, čiže zmeny v sekvencii DNA, nás formovali odnepamäti a sú základným zdrojom genetickej variability, ktorá je potrebná pri evolučných procesoch. Mutácie vznikajú spontánne, ale môžu na ne vplývať aj vonkajšie faktory, napríklad UV žiarenie, ionizačné žiarenie či chemické látky. Mutácie sú buď neutrálne, alebo škodlivé. Čo sú mutácie a ako k nim dochádza? Aké mutácie poznáme? Sú dedičné a vieme im predchádzať? Ako ovplyvňuje vonkajšie prostredie vznik mutácií? Môžu byť niektoré mutácie prospešné? Vieme poškodený gén vyliečiť? O týchto aj o ďalších otázkach sme sa rozprávali v podcaste na portáli VEDA NA DOSAH s prof. RNDr. Andreou Ševčovičovou, PhD. Prof. RNDr. Andrea Ševčovičová, PhD., pôsobí na Katedre genetiky Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Vo svojej vedeckej práci sa venuje najmä genetickej toxikológii, a to štúdiu bioaktívnych látok, ktoré by mohli nájsť potenciálne uplatnenie v medicíne, a potenciálnemu genotoxickému účinku environmentálnych polutantov. Vedie národné projekty VEGA, APVV a KEGA. Publikovala množstvo odborných štúdií v prestížnych medzinárodných časopisoch. Absolvovala študijné a pracovné pobyty vo Švajčiarsku, v Portugalsku, Česku a Bulharsku. Pravidelne prednáša na univerzitách v zahraničí (napríklad na Universidade do Minho v Portugalsku). Od roku 2016 je garantkou projektu Genetika na kolesách (http://www.genetikanakolesach.sk), ktorého cieľom je priblížiť stredoškolským študentom prácu v genetickom laboratóriu a poznatky z oblasti genetiky. Za pedagogické aktivity jej dekan Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave v roku 2011 udelil Plaketu J. A. Komenského. Za aktivity v rámci projektu Genetika na kolesách jej minister školstva, vedy, výskumu a športu SR udelil Cenu za vedu a techniku za rok 2021 v kategórii Popularizátor vedy.

Nedělní znovu předčasné parlamentní volby v Bulharsku budou již páté za poslední tři roky – a už to ukazuje, jak beznadějně neschopní jsou Bulhaři se na něčem pozitivním dohodnout. Ukrajinský konflikt navíc vnitřní nestabilitu, reprezentovanou zjednodušeně řečeno na jedné straně proruskými a na straně druhé prozápadními silami, jen prohloubil, přičemž oba tyto tábory jsou uvnitř dále fragmentovány.

Nedělní znovu předčasné parlamentní volby v Bulharsku budou již páté za poslední tři roky – a už to ukazuje, jak beznadějně neschopní jsou Bulhaři se na něčem pozitivním dohodnout. Ukrajinský konflikt navíc vnitřní nestabilitu, reprezentovanou zjednodušeně řečeno na jedné straně proruskými a na straně druhé prozápadními silami, jen prohloubil, přičemž oba tyto tábory jsou uvnitř dále fragmentovány.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Timotej Šály je zástupcom mladej generácie bežcov na ultra trailových chodníčkoch. S behom začal relatívne neskoro, bez väčšej športovej histórie počas dospievania. Jeho meno sa začalo v trailových rebríčkoch objavovať v roku 2019 a to rovno na zaujímavých priečkach. Timotej v tomto trende pokračuje ďalej a dá sa povedať, že kde sa ukáže, tam žne úspech. Meno Timotej Šály sa už stalo pojmom na mnohých podujatiach na Slovensku a svoju významnú stopu už zanechal aj na podujatí Pirin Ultra v Bulharsku. Ako správny stredoslovák miluje najmä Nízke Tatry a tie sú v rámci trail komunity známe najmä prostredníctvom podujatia Nízkotatranská stíhačka, ktorú má Timotej v mimoriadnej obľube. Okrem trailu sa však ukázal aj na polmaratónskej i maratónskej trati a na dlhšej z týchto vzdialeností sa tiež rozhodne nestratil. Na jar v roku 2023 si v Bratislave svoje osobné maximum vylepšil na úctyhodný čas s hodnotou 2:45:12. Pre slovenský ultra trail je Timotej Šály rozhodne veľkým prínosom a veríme, že so svojim talentom nás rozhodne ešte má čím prekvapiť. Budeme mu držať v jeho bežeckej kariére palce a vy si v kľude vychutnajte náš príjemný rozhovor, v ktorom sa o ňom dozviete oveľa viac.

Bulharsko se může kromě písečných pláží chlubit taky překrásnými horami nebo raně středověkými kláštery a chrámy. Zároveň je ale nejchudší zemí Evropské unie, která se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou. Už se proto stává tradicí, že Bulhaři vycházejí z šetření evropského statistického úřadu jako nejméně šťastný národ Evropské unie.

Bulharsko se může kromě písečných pláží chlubit taky překrásnými horami nebo raně středověkými kláštery a chrámy. Zároveň je ale nejchudší zemí Evropské unie, která se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou. Už se proto stává tradicí, že Bulhaři vycházejí z šetření evropského statistického úřadu jako nejméně šťastný národ Evropské unie.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slováci v Bulharsku. Ukrajinská literatúra očami Patrika Oriešeka. Kysuce sú súce

Sarajevský herec a bývalý voják armády Bosny a Hercegoviny Fedja Štukan měl v Praze prezentaci autobiografického románu "Blank", který zažil nečekaný mezinárodní úspěch, rozhovor natočila Lidija Stevanovič. Jana Šustová zavítala na velkou balkánskou oslavu v Praze - bulharský svátek Trifona Zarezana. "Trifon Prořezávač" je svátek křesťanského světce Trifona Kampsadského slavený 14. února v Srbsku, Severní Makedonii a Bulharsku. Připravila Tajana Mančalová a moderuje Tomáš Pilát.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snad nejznámějším uprchlíkem z řad Státní bezpečnosti byl Josef Frolík. Působil téměř 17 let ve službách našeho ministerstva vnitra. Československou rozvědku opustil za pomoci americké Central Intelligence Agency (CIA) v červnu 1969 během dovolené v Bulharsku. V Československu byl pak v roce 1976 v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.

Snad nejznámějším uprchlíkem z řad Státní bezpečnosti byl Josef Frolík. Působil téměř 17 let ve službách našeho ministerstva vnitra. Československou rozvědku opustil za pomoci americké Central Intelligence Agency (CIA) v červnu 1969 během dovolené v Bulharsku. V Československu byl pak v roce 1976 v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhlédneme-li se po celé Evropě, nemůžeme si nevšimnout, že vzrůstají extrémy v Itálii, ve Francii, v Holandsku, na Slovensku a třeba i v Bulharsku. Společnost se štěpí a polarizuje i ve Spojených státech. Hovoří se o pokusu unést Západ.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč máme nemocnou ekonomiku? Průmysl je nejnáročnější na energie v EU hned po Bulharsku, k tomu se razantně propadla spotřeba domácností, které se potýkají s poklesem reálných mezd kvůli vysoké inflaci. Proti úspornému balíčku tak vytáhli lidé spolu s odbory do ulic. „V krátkodobém horizontu bohužel výhled není příliš dobrý,“ říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus ekonom z londýnské analytické společnosti Oxford Economics Tomáš Dvořák.

Čelisti ve složení Aleš, Vítek a Tonda se tentokrát věnují hlavně vybavení domácností. S Tomem Cruisem se pustili do hledání klíčů, ale dojde i na špatně zavřené dveře a milostné pletky se židlí. Aleš na závěr doporučí svou oblíbenou pedofilní školku v Texasu a Vítek zase poradí, jak v Bulharsku sehnat kvalitní hrobku.

Čelisti ve složení Aleš, Vítek a Tonda se tentokrát věnují hlavně vybavení domácností. S Tomem Cruisem se pustili do hledání klíčů, ale dojde i na špatně zavřené dveře a milostné pletky se židlí. Aleš na závěr doporučí svou oblíbenou pedofilní školku v Texasu a Vítek zase poradí, jak v Bulharsku sehnat kvalitní hrobku.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Grigorij Mesežnikov sa narodil v Rusku, sleduje pozorne, čo sa tam deje a je jeden z mála expertov, ktorí tvrdili, že Vladimir Putin je schopný rozpútať vojnu a že tak aj urobí. Je ale niečo, čo ho za viac ako rok vojny prekvapilo? Politológ v podcaste menuje dve veci, a to odvahu Ukrajincov a postoj ruského obyvateľstva. Vysvetľuje, že koncom 90. rokov bol režim na križovatke, no ubral sa zlým smerom. Dal prednosť najrepresívnejšej sile v spoločnosti. „Tá napokon Rusko zaviedla do obrovskej čiernej diery,“ hovorí. Grigorij Mesežnikov tiež v podcaste vysvetľuje, prečo neverí tomu, čo tvrdí Kremeľ – a teda, že Ukrajina sa pomocou dronov pokúšala spáchať atentár na ruského prezidenta Vladimira Putina. Naopak, myslí si, že je za tým samotný ruský režim. „Spochybňuje to viac vecí. Smer letu, časový rozdiel medzitým, kedy sa to udialo a kedy videá zverejnili. Moja hypotéza je, že v tom čase vypracovali plán, ktorého zmyslom bolo zvýšiť mobilizáciu ruskej spoločnosti na podporu režimu," tvrdí. Rusko potrebuje mobilizovať ľudí pre blížiacu sa ukrajinskú protiofenzívu a práve toto môže podľa politológa pomôcť. Môže ísť podľa neho o symbolický význam, že Ukrajina Rusko už poráža priamo v centre štátu, v srdci ruského režimu. „Má to psychologický rozmer. Časť mladých sa môže chytiť na to, že Ukrajinci stratili zmysel pre realitu a zaútočili na Kremeľ. A že základy ruského štátu sú ohrozené a chcú im zabiť prezidenta," približuje s tým, že to môže zasiahnuť menej informovaných Rusov s imperialistickými predstavami. Politológ tiež v podcaste opisuje, v čom sa ruský prezident zmenil a v čom ostal rovnaký – napríklad je podľa neho rovnako autoritársky, či rovnako neempatický, no zároveň viac podozrievavejší a diktátorskejší. No a je aj nebezpečnejší? „Putin ešte nevyčerpal zoznam darebáctiev, ktoré by mohol spáchať. Dúfam, že k tomu nedôjde,“ hovorí Mesežnikov a aj ich v podcaste približuje. Slovensko patrí popri Bulharsku dlhodobo k najviac proruským krajinám v EÚ. Mesežnikov v podcaste približuje, čo všetko to spôsobilo. Zároveň približuje aj najväčšiu obavu proruských politikov na Slovensku – a to víťazstvo alebo aspoň čiastočné vojenské úspechy Ukrajiny do našich parlamentých volieb. „Bude to pre nich znamenať krach. Toho sa boja najviac." Zmení sa zahraničné smerovanie Slovenska po voľbách? Podľa známeho politológa sa za päť mesiacov môže udiať hocičo, no ostáva optimista. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Grigorij Mesežnikov sa narodil v Rusku, sleduje pozorne, čo sa tam deje a je jeden z mála expertov, ktorí tvrdili, že Vladimir Putin je schopný rozpútať vojnu a že tak aj urobí. Je ale niečo, čo ho za viac ako rok vojny prekvapilo? Politológ v podcaste menuje dve veci, a to odvahu Ukrajincov a postoj ruského obyvateľstva. Vysvetľuje, že koncom 90. rokov bol režim na križovatke, no ubral sa zlým smerom. Dal prednosť najrepresívnejšej sile v spoločnosti. „Tá napokon Rusko zaviedla do obrovskej čiernej diery,“ hovorí. Grigorij Mesežnikov tiež v podcaste vysvetľuje, prečo neverí tomu, čo tvrdí Kremeľ – a teda, že Ukrajina sa pomocou dronov pokúšala spáchať atentár na ruského prezidenta Vladimira Putina. Naopak, myslí si, že je za tým samotný ruský režim. „Spochybňuje to viac vecí. Smer letu, časový rozdiel medzitým, kedy sa to udialo a kedy videá zverejnili. Moja hypotéza je, že v tom čase vypracovali plán, ktorého zmyslom bolo zvýšiť mobilizáciu ruskej spoločnosti na podporu režimu," tvrdí. Rusko potrebuje mobilizovať ľudí pre blížiacu sa ukrajinskú protiofenzívu a práve toto môže podľa politológa pomôcť. Môže ísť podľa neho o symbolický význam, že Ukrajina Rusko už poráža priamo v centre štátu, v srdci ruského režimu. „Má to psychologický rozmer. Časť mladých sa môže chytiť na to, že Ukrajinci stratili zmysel pre realitu a zaútočili na Kremeľ. A že základy ruského štátu sú ohrozené a chcú im zabiť prezidenta," približuje s tým, že to môže zasiahnuť menej informovaných Rusov s imperialistickými predstavami. Politológ tiež v podcaste opisuje, v čom sa ruský prezident zmenil a v čom ostal rovnaký – napríklad je podľa neho rovnako autoritársky, či rovnako neempatický, no zároveň viac podozrievavejší a diktátorskejší. No a je aj nebezpečnejší? „Putin ešte nevyčerpal zoznam darebáctiev, ktoré by mohol spáchať. Dúfam, že k tomu nedôjde,“ hovorí Mesežnikov a aj ich v podcaste približuje. Slovensko patrí popri Bulharsku dlhodobo k najviac proruským krajinám v EÚ. Mesežnikov v podcaste približuje, čo všetko to spôsobilo. Zároveň približuje aj najväčšiu obavu proruských politikov na Slovensku – a to víťazstvo alebo aspoň čiastočné vojenské úspechy Ukrajiny do našich parlamentých volieb. „Bude to pre nich znamenať krach. Toho sa boja najviac." Zmení sa zahraničné smerovanie Slovenska po voľbách? Podľa známeho politológa sa za päť mesiacov môže udiať hocičo, no ostáva optimista. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Česi si stavili na Babiša a až teraz zisťujú, že to celkom nedomysleli. Konečne poznáme dátum predčasných (aj keď podľa nás skôr oneskorených) volieb a v parlamente sa zase nadávalo. V Maďarsku je už väčšia korupcia jak v Bulharsku a čo na to Viktátor? Zase sa vyhovára na Sorosa. Tragédom týždňa je Irán a v Bangladéši sa schovávačka vymkla spod kontroly, keď chlapca našli za dva týždne v Malajzii. - A neuveríte, máme merch, konkrétne tričko s motívom tragéda týždňa. Takže keď ho chcete, bežte na www.piatocek.com. Dávid Tvrdoň opakuje, choďte na piatocek.com. - Ešte stále nás môžete podporiť (ak chcete) aj na: patreon.com/piatocek - Náš Discord nebol nikdy lepší: bit.ly/piatockaren - A najväčšie hlúposti a zákulisie nájdete tu: instagram.com/piatocek_podcast - Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast

Příběh kunovické legendy, zalétávacího a testovacího pilota Stanislava Sklenáře. Zážitky z kokpitu L-410 a o neúspěchu L-610 vypráví přímo z kokpitu v Leteckém Muzeu Kunovice.

Cyril s Metodějem jsou pro Slovany nejdůležitějšími křesťanskými misionáři. Díky nim dnes slavíme bohoslužby v národních jazycích, a tedy i v češtině. Význam bratrů ze Soluně by si ale měli uvědomovat i nevěřící. Slovanům totiž dali vlastní písmo i vzdělanostní úroveň vyspělé Byzantské říše. Badatel, historik, dominikán bratr Kliment si myslí, že Češi přínos Cyrila a Metoděje dlouhodobě podceňují. Největší popularitě se tito svatí těší v Bulharsku. Proč vůbec Cyril s Metodějem na Velkou Moravu přišli? Bylo jejich působiště skutečně poblíž dnešního Velehradu? Jak velký vliv měli Cyril s Metodějem na světové křesťanství? To jsou otázky pro kaplana pražského Arcibiskupského gymnázia Tomáše Mikulku.

Today's episode is about the Old Town and the Main Square in Bratislava. In the Slovak lesson, you're going to learn plural of the verb byť - to be in the past tense and practice it in a short dialogue. You will also learn how to ask “Where is the Main Square?” in Slovak, and give a possible answer to it. Episode notesIn the previous episode I talked about the coronation events in Bratislava. Today I'm going to talk about the Old Town and the Main Square in Bratislava. In the Slovak lesson, you're going to learn plural of the verb byť - to be in the past tense and practice it in a short dialogue. You will also learn how to ask “Where is the Main Square?” in Slovak, and give a possible answer to it. Slovak lessonIn the last episodes we talked only about the singular form of the verb byť - to be. Today we are are going to use the 1st, the 2nd, and the 3rd person plural. 1st  person plural: boli sme (we were) or: my sme boli2nd person plural: boli ste (you were)  or: vy ste boli3rd  person plural: boli (they were)       or: oni/ony boli Dialogue:A: Dobrý deň, susedia. Máte veľké kufre. Odchádzate?B: Nie, prichádzame.A: Kde ste boli?B: Boli sme na dovolenke.A: A kde ste boli na dovolenke?B: Boli sme pri mori.A: Boli ste v Bulharsku?B: Nie, boli sme v Chorvátsku.A: Super! Kde všade ste boli?B: Boli sme na pláži. A to je všetko.A: Akí boli domáci?B: Boli veľmi milí.A: Naozaj? Keď my sme tam boli, tak sa s nami nechceli ani rozprávať!New vocabulary:1.     mesto (town / city)2.     staré mesto (old town / city)3.     centrum (city center / downtown)4.     historické centrum (historical center)5.     námestie (square)6.     hlavné námestie (main square)7.     radnica (town hall)8.     stará radnica (old townhall)9.     múzeum (museum)10. mestské múzeum (town / city museum)11. palác (palace)12. Primaciálny palác (Primate palace)13. Fontána (fountain)14. Maximiliánova fontána (Maximillian fountain)15. Socha (statue)16. Čumilova socha (Cumil statue)17. Divadlo (theater)18. národné divadlo (national theater)19. kostol (church)20. Modrý kostol (Blue church)21. pevnosť ( fortress / fort)22. stredoveká pevnosť (medieval fortress)23. brána (gate)24. Michalská brána (Michael's gate)25. Hrad (castle)26. Bratislavský hrad (Bratislava castle)27. most (bridge) 28. UFO most (UFO bridge)Konverzácia:A: Prepáčte, hľadám hlavné námestie. (Excuse me, I'm looking for the main square.)B: Je mi ľúto, ale ja nie som odtiaľ. (I'm sorry, I'm not from here.)A: Rozumiem. (I understand.) A: Prepáčte, ste odtiaľ? (Excuse me, are you from here?)C: Áno, potrebujete pomoc? (Yes, do you need help?)A: Áno. Kde je hlavné námestie? (Yes. Where is the main square?)C: To je hneď za rohom, tam. (That is right around the corner, there.)A: Ďakujem. (Thank you.)C: Nemáte za čo. (You're welcome.)A: Dovidenia. (See you soon.)B: Dovi. (See ya.)Timestamps00:33 Introduction to the episode02:27 End of Season 203:58 Old Town of Bratislava08:01 Fun Fact12:10 Slovak lesson22:18 Sightseeing vocabulary30:36 Conversation "Where is the Main Square?"33:03 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Also, check my Instagram @bozenasslovak Thank you for listening to my podcast!

Evropská komise výrazně zhoršila svůj odhad letošního vývoje české ekonomiky, krize má na nás v rámci Unie dopadnout nejhůř a inflace má být horší jen v Litvě a v Bulharsku. Někteří čeští ekonomové to ale tak černě nevidí a ani statistická čísla to zatím nepotvrzují. Na chvíli se částečně zatměl Měsíc a v Brazílii výjimečně sněžilo.

SaS je podľa svojho podpredsedu pripravená na kompromisy s Igorom Matovičom. Za plyn budeme ďalej platiť v eurách a ruble od nás už ani nežiadajú. Ak by došlo k rýchlemu odpojeniu plynu, budeme musieť obmedziť časti priemyslu. Vo videorozhovore so štátnym tajomníkom ministerstva hospodárstva zodpovedným za energetiku sa dozviete: - aká reálna je hrozba ďalšej koaličnej krízy, ktorú avizoval Igor Matovič, - či je SaS schopná akceptovať zvyšovanie daní, -na čo je nám trojročná výnimka pri embargu na ruskú ropu, - prečo je v Maďarsku o 40 centov na liter lacnejší benzín aj nafta, - či štát nechce zastropovať ceny na čerpacích staniciach, - o čom rokuje Igor Matovič so Slovnaftom a prečo o tom nekomunikuje s Richardom Sulíkom, - prečo hľadáme výnimky a prechodné obdobia, aby sme financovali ruskú agresiu, - či sa namiesto peňaženiek občanov nedajú znížiť zisky energetických spoločností, - či vôbec ešte od nás Rusko žiada, aby sme platili za plyn v rubľoch, alebo už od tejto požiadavky ustúpili, - či nám Rusko nevypne plyn tak ako Poľsku a Bulharsku, - čo sa stane, ak by došlo k výpadkom dodávok plynu, - kedy sme schopní sami sa od ruského plynu odpojiť a čo by to znamenalo pre Slovensko, - ako ďaleko sme s trvalými riešeniami ako napríklad s elektromobilitou.

SaS je podľa svojho podpredsedu pripravená na kompromisy s Igorom Matovičom. Za plyn budeme ďalej platiť v eurách a ruble od nás už ani nežiadajú. Ak by došlo k rýchlemu odpojeniu plynu, budeme musieť obmedziť časti priemyslu. Vo videorozhovore so štátnym tajomníkom ministerstva hospodárstva zodpovedným za energetiku sa dozviete: - aká reálna je hrozba ďalšej koaličnej krízy, ktorú avizoval Igor Matovič, - či je SaS schopná akceptovať zvyšovanie daní, -na čo je nám trojročná výnimka pri embargu na ruskú ropu, - prečo je v Maďarsku o 40 centov na liter lacnejší benzín aj nafta, - či štát nechce zastropovať ceny na čerpacích staniciach, - o čom rokuje Igor Matovič so Slovnaftom a prečo o tom nekomunikuje s Richardom Sulíkom, - prečo hľadáme výnimky a prechodné obdobia, aby sme financovali ruskú agresiu, - či sa namiesto peňaženiek občanov nedajú znížiť zisky energetických spoločností, - či vôbec ešte od nás Rusko žiada, aby sme platili za plyn v rubľoch, alebo už od tejto požiadavky ustúpili, - či nám Rusko nevypne plyn tak ako Poľsku a Bulharsku, - čo sa stane, ak by došlo k výpadkom dodávok plynu, - kedy sme schopní sami sa od ruského plynu odpojiť a čo by to znamenalo pre Slovensko, - ako ďaleko sme s trvalými riešeniami ako napríklad s elektromobilitou.

Evropská unie hledá alternativní zdroje zemního plynu a ropy poté, co Rusko zastavilo dodávky Polsku a Bulharsku. Měla by se EU jednotně Rusku postavit a sama jeho dodávky odmítnout? „Není reálné se v krátkém horizontu odstřihnout. Bylo byl to drtivým dopadem pro evropskou ekonomiku,“ nesouhlasí europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Naopak Marcel Kolaja (Piráti), kvestor Evropského parlamentu, odstřižení Unie od ruských zdrojů jednoznačně podporuje.

Evropská unie hledá alternativní zdroje zemního plynu a ropy poté, co Rusko zastavilo dodávky Polsku a Bulharsku. Měla by se EU jednotně Rusku postavit a sama jeho dodávky odmítnout? „Není reálné se v krátkém horizontu odstřihnout. Bylo byl to drtivým dopadem pro evropskou ekonomiku,“ nesouhlasí europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Naopak Marcel Kolaja (Piráti), kvestor Evropského parlamentu, odstřižení Unie od ruských zdrojů jednoznačně podporuje.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam směřuje spor Polska a Bulharska s ruským Gazpromem kolem dodávek zemního plynu? Nakolik znepokojivý je postup ruské strany pro další unijní státy? A jakou stopu zanechala Madeleine Albrightová nejen v dějinách americké diplomacie podle významných hostů posledního rozloučení s bývalou ministryní zahraničí ve washingtonské Národní katedrále?

V podcaste denníka Pravda ku prvému aprílu pokračuje spisovateľ Ľubo Dobrovoda vo veselom rozprávaní napríklad o tom, že cez prísnu colnú kontrolu na hraniciach v komunizme prešiel len „umelý ľudský trus“, prečo mlátil riaditeľa svojej školy po hlave drevenou doskou, prečo sa neoplatí chytať ryby, ak sú v okolí slovinskí turisti, alebo o tom, prečo v Bulharsku nebolo rozumné parkovať auto nad kanálom počas dažďa. Predchádzajú časť si vypočujte tu: Blaha sa stal veľvyslancom v USA. Konečne ten pravý, teší sa spisovateľ Ľubo Dobrovoda (podbean.com)   #pocuvajtepravdu

„Konečne to slovensko-americké priateľstvo pozdvihne na poriadnu úroveň,“ vraví o kariérnom úspechu poslanca Blahu v prvo-aprílovom podcaste denníka Pravda spisovateľ Ľubo Dobrovoda. Reč príde aj na iné vtákoviny, samotných vtákov, na tragikomickú stránku života a dovolenkovania v socializme, aj po ňom. Taktiež sa dozviete, prečo za totality v Bulharsku 20 rokov nevideli na jazere labuť a v čom naša krčma predstihne aj michelinskú reštauráciu vo Francúzsku. #pocuvajtepravdu

V Bruseli sa zišli lídri Severoatlantickej aliancie. Podľa expertov na „zásadnom“ samite: zásadnom pre ďalší vývoj ruskej agresie na Ukrajine, a rovnako pre dlhodobú stratégiu Nato voči Rusku. Váhu dáva schôdzke aj osobná prítomnosť amerického prezidenta Joea Bidena. A kým jeho administratíva avizuje ďalšie kolo sankcií voči Rusku, šéf Nato Jens Stoltenberg v posledných dňoch opakuje, že Aliancia nemôže dopustiť, aby sa konflikt rozšíril za hranice Ukrajiny. Na samite bol online formou aj ukrajinský prezident Zelenskyj.   „Viac vojenskej, finančnej a humanitárnej pomoci pre Ukrajinu“ – to je základný rámec samitu Nato. Lídri rozhodli aj o posilnení vojenskej prítomnosti na východnom krídle Aliancie. Okrem Poľska a pobaltských republík tak budú jednotky Nato aj v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku.   V akom štádiu je konflikt a čo môže s touto vojnou urobiť Aliancia? Téma pre Mateja Kandríka zo Stratpolu.   V druhej časti podcastu sa pozrieme na ruských oligarchov v Česku, za čo dávajú nepredstaviteľné peniaze a ako skrývajú svoj majetok. Súkromné lietadlá či byty. Portál investigace.cz zmapoval, na čo míňali mocní Rusi v Česku a akoobchádzajú pritom zákony svojej vlastnej zeme. S Pavlou Holcovou.   Podcast pripravili Denisa Hopková a Jaroslav Barborák.