Podcasts about zapomn

Nové vedení TOP 09 a případný návrat ke kořenům; V4 už nemá společné zájmy, mrtvý projekt nelze oživit; Zapomněli jsme postavit protipožární zeď; EK chválí čtyři kandidátské země, sama však váhá s vlastními reformami; Zemědělství může zablokovat vstup Ukrajiny do EU. Unie se musí reformovat; Věra Křesadlová, symbol převratné doby

Zatímco německá média píší o tom, že volba pravicového extrémisty předsedou Poslanecké sněmovny výrazně snižuje image České republiky v zahraničí, případně hovoří o první hluboké ráně pro českou demokracii, českou veřejnost osoba nového třetího nejvyššího ústavního činitele příliš neznepokojuje.

Nové vedení TOP 09 a případný návrat ke kořenům; V4 už nemá společné zájmy, mrtvý projekt nelze oživit; Zapomněli jsme postavit protipožární zeď; EK chválí čtyři kandidátské země, sama však váhá s vlastními reformami; Zemědělství může zablokovat vstup Ukrajiny do EU. Unie se musí reformovat; Věra Křesadlová, symbol převratné dobyVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco německá média píší o tom, že volba pravicového extrémisty předsedou Poslanecké sněmovny výrazně snižuje image České republiky v zahraničí, případně hovoří o první hluboké ráně pro českou demokracii, českou veřejnost osoba nového třetího nejvyššího ústavního činitele příliš neznepokojuje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czJsou kontroverzní posty z minulosti humor, nebo problém? Tereza Matějčková se v aktuálním Týdeníku Echo zaměřila na fenomén práva na výmaz vlastní internetové historie. „Přes evropské směrnice už je to součást i naší legislativy,“ říká Matějčková a připomíná případ španělského právníka, který před mnoha lety čelil exekuci a vyšel o tom článek. „On to dal do pořádku, ale ještě po letech článek vycházel ve vyhledávání a jeho to profesionálně poškozovalo,“ dodává.Proč se neustále vrací fetiš nacismu? „Dostávají se do popředí lidé, jejichž pohled na dějiny je revizionistický. Schvalují leccos z toho, co Hitler dělal, nebo se aspoň snaží vinu za druhou světovou válku svrhnout třeba na Velkou Británii a hlavního zloducha 20. století chtějí vidět ve Winstonu Churchillovi,“ upozorňuje Martin Weiss.Debata se také stočila k úternímu předávání státních vyznamenání a k očekávanému sestavování nové vlády.Na Echo Poradě diskutovali Tereza Matějčková, Martin Weiss, Pavel Štrunc a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Až do minulého týdne probíhaly v Izraeli pravidelné sobotní demonstrace za propuštění izraelských rukojmí držených teroristy z Hamásu. Patřila k nim i tichá pieta za děti v Gaze zabité během izraelských vojenských operací. Shodou okolností jsem se ocitla vůbec u první z těchto akcí. Z protestního průvodu se tehdy oddělilo několik mladých lidí a podél demonstrujícího průvodu začali rozmisťovat svíčky. K nim přikládali fotky palestinských dětí, které přišly v Gaze o život.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Lidé si běžně staví domy v krajině tak, jako by přiletěly z vesmíru – syntetické materiály, stavby na klíč, anglický trávník a betonový plot. Měkotovi na to jdou opačně. Našli opuštěné místo v krajině, kterému postupně vdechují nový život. Začali ve stanu, pak s dětmi v maringotce, teď jsou v malém slaměném domku bez připojení k inženýrským sítím. Dům jako by vyrůstal přímo z ducha místa. Hospodařením obnovují kdysi kulturní krajinu.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #55 s dokumentaristou Robinem Kvapilem o jeho snímku Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří lidí z české dezinformační scény na Ukrajinu."Zapomněli jsme, jaká brutalita se děje den a půl cesty autem od nás," říká režisér Robin Kvapil, který dopravil na Ukrajinu tři vybrané lidi z Česka popírající ruskou agresi a vzal je k masovým hrobům, na místa, kam dopadají bomby i za lidmi postiženými válečnými hrůzami včetně zraněných veteránů. Výsledný film o jejich společné cestě nese název Velký vlastenecký výlet a má premiéru 21. srpna. "Dostali kompletní informačně emoční balíček," říká v souvislosti s protagonisty svého snímku. Co si dokumentarista ve společnosti lidí z české dezinformační sféry na Ukrajině uvědomil a co si od této cesty sliboval? Má podobný dokument sílu změnit něčí názor? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

Letos si připomínáme několik třicátých výročí v souvislosti s válkami na Balkáně: mimo jiné operaci Bouře, která znamenala konec bojů v Chorvatsku. Ty mají u nás zvláštní privilegium – na rozdíl od konfliktu v Bosně, bombardování Bělehradu pod hlavičkou NATO nebo války v Kosovu je válka o Chorvatsko v podstatě zapomenutá. Jako by se nikdy neodehrála, rozhodně jsme dávno zapomněli, jak k ní došlo, kvůli čemu se vedla, jak se vyvíjela, jak skončila. Jediné, co nám ji dlouho připomínalo, byly rozmlácené domy, kolem kterých jsme jezdili na dovolenou k moři. „Protože cesta k němu vede právě přes některá z území, kde dříve žili Srbové,“ připomíná v další epizodě sourozeneckého podcastu Jakuba a Lukáše Novosadových historik Boris Mosković a dodává: „Češi na tu válku zapomněli nejspíš právě kvůli svým dovoleným. Do Chorvatska se přece jezdí za krásnými zážitky, za sluncem, k vodě, na koupačku, za bezstarostností, a nic z toho si nikdo nechce kazit připomínkami nějakých zvěrstev.“Než se ovšem hovor dostane k samotné válce, je potřeba probrat okolnosti, které jí předcházely: například desetidenní válku o Slovinsko neboli o první území, které se odtrhlo od svazové Jugoslávie. A to na základě přesvědčivého referenda, v němž pro samostatnost země hlasovalo osmdesát osm procent voličů. Slovinsko ale mělo oproti jiným jugoslávským zemím minimálně tři nesporné výhody, které jeho odchod z federace usnadnily a které zapříčinily, že mu v odchodu nikdo pořádně nebránil: ve Slovinsku se mluví jiným jazykem, je to země národnostně homogenní a nemá žádné velké hraniční spory. Jinak je tomu právě v Chorvatsku. Tam tehdy, to jest v roce 1990, rovněž proběhlo referendum o odtržení, rovněž bylo úspěšné, leč jeho legitimita byla zpochybněna už tím, že se ho neúčastnili chorvatští Srbové, tedy více než půlmilion lidí, který tvořil asi dvanáct procent obyvatelstva země.A proč vůbec došlo k referendům? To byl zase výsledek dvou jugoslávských tendencí: po decentralizaci a po dekomunizaci či demokratizaci společností, jež se projevily ve volbách v roce 1990 – volbách v jednotlivých svazových zemích, v nichž někde vyhrála opozice a někde postkomunistická tradice. Přičemž k volbám na federativní úrovni už nikdy nedošlo, předběhl je rozpad země. V samotném Chorvatsku vyhrál volby Franjo Tuđman, kromě jiného někdejší disident, jenž byl v Jugoslávii dvakrát zavřen do vězení. Tuđman nabídl ve svém programu Chorvatům smír: politika ve stylu „co jsme si, to jsme si, hlavně že jsme všichni Chorvati“, která chtěla urovnat bolavé vzpomínky chorvatské společnosti na svou vlastní ustašovskou minulost, slavila úspěch. Stejně jako příslib konfederace se Srbskem – protože otevřeně propagovat odtržení si v kampani Tuđman ještě netroufl.Následovalo ovšem to, co se dalo čekat: vzpoura chorvatských Srbů a pokusy o vyjednávání o podobě soužití; jenže nedostatečné. Zkrátka už všechno – z dnešního pohledu patrně nezadržitelně – směřovalo k násilnému řešení donedávna zdánlivě poklidného soužití dvou národů. V podstatě se čekalo na první oběť, která konflikt vyostří a naplno spustí. Podcast mimochodem probírá také to, jak na situaci reagovaly další okolní státy jako Rakousko nebo Itálie, jaký vliv měla na dějiny jugoslávská mediální situace a kupříkladu neexistence centralizované televize. „Když mluvíme o chorvatské válce, je důležité si říct, že vlastně neznáme její začátek. Ani v chorvatském prostředí se dodnes neví, co za něj považovat, co byla ta poslední kapka,“ připomíná Boris Mosković. „Možná za to může fotbal, derby mezi Záhřebem a Bělehradem, kde Chorvaté poprvé viděli otevřené násilí. Ale shoda na tom není.“Víc v nové epizodě

Britský tank Cromwell, který je v Plzni po dvaceti letech, nebo obrněný vůz, který je v republice dokonce poprvé od osvobození v roce 1945. I na takové unikáty lákají letošní Slavnosti svobody v Plzni.

Slovensko si v těchto dnech připomnělo 21 let od vstupu do Evropské unie. Pokud někdo čekal, že se tato událost bude nějak masivně připomínat ve veřejném prostoru, musel být zklamaný.

Slovensko si v těchto dnech připomnělo 21 let od vstupu do Evropské unie. Pokud někdo čekal, že se tato událost bude nějak masivně připomínat ve veřejném prostoru, musel být zklamaný.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hodně druhů zeleniny, kterou předpěstováváme, můžeme vysít ještě i teď, ve druhé polovině jara. Rajčata, ředkvičky, pastinák, mrkev, saláty, květáky, kedlubny, okurky, brokolici, fazole, hrášek. Vývoj se urychluje tím, že je delší den, intenzivnější světlo a teplo. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Projíždím severní Indií, po šesti dnech jsem náhodně zastavil v městečku Paonta Sahib. Na dvě noci jsem si tu zaplatil hotel, abych měl klid na psaní článků – nad hlavou mám větrák a na balkóně opici, makaka.Indie je zvířat plná. Silnice nepatří jen motorkám, rikšám a autům, ale samozřejmě taky kravám a psům. Plus těm opicím, ze kterých mám trošku strach, ale je to jen má vina – nemám si je fotit. Kdybych na ně nemířil mobilem, vůbec si mě nevšímají. Takhle často nepřátelsky zaostří a potom udělají rychlý výpad mým směrem. Jenom půl metru a zas se vrátí, ale poprvé mi z leknutí telefon upadl…Za celý čtvrtek jsem se od práce zvedl jen třikrát. Jednou jsem se šel projít do místního velkého chrámu sikhů, což jsou ti v turbanech a se šavlemi u pasu. Nesmírně sympatičtí, mírumilovní lidé – všem například zdarma rozdávají jídlo a pití –, ale i tak jsem dosáhl toho, že na mě jeden z nich málem vytasil šavličku.„A ven!“Vůbec jsem to nečekal.Sikh se bouchal do hlavy, tak jsem radši couval, ale za chvíli mi došlo, že nemám turban, čímž zneuctívám svaté místo, tak se omlouvám.Zapomněl jsem.Sikhové vám odpustí cokoliv, ale v okolí chrámu nesmíte být prostovlasí, jíst maso, pít alkohol a kouřit – to je vytáčí.

Hostem podcastu Men's Factor byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. „Evropa usnula na růžovém obláčku. Po pádu Sovětského svazu jsme demilitarizovali, odzbrojili se a místo bezpečnosti řešíme jen ekonomiku a pohodlí,“ říká Foltýn. Podle něj je základní funkcí státu udržovat bezpečnost a být připraven použít sílu vůči vnějším hrozbám.Rozhovor se dotýká i paralel mezi individuálním násilím a mezinárodní politikou. „V obou případech funguje odstrašení. Pokud agresor cítí, že jste připraven se bránit, rozmyslí si útok,“ vysvětluje. Foltýn ostře kritizuje relativizaci ruské agrese vůči Ukrajině. Argumenty typu „Ukrajina dráždila Rusko vstupem do NATO“ přirovnává k obviňování oběti znásilnění, že měla krátkou sukni. „Některé věci jsou prostě jasné. Agresor je agresor. A pokud malý stát nechce být satelitem toho velkého, nesmí existovat právo ho k tomu nutit.“ Odsuzuje i část české veřejnosti a intelektuální scény za apatii. „Lidi si neuvědomují, že když dneska říkají ‚to není náš problém‘, tak zítra budeme na řadě my.“Foltýn upozorňuje, že po Češích dnes nikdo nežádá, aby šli umírat do zákopů. „Ale měli bychom alespoň být schopni pomoci těm, kdo to dělají místo nás. A nebýt zbabělí, když je třeba říct pravdu nahlas.“

Duševní problémy trápí čím dál více lidí a stává se z nich celospolečenský fenomén. Novinářka Linda Bartošová vyzpovídala devět osobností, které zasáhly různé diagnózy – od vyhoření přes poruchu příjmu potravy až po deprese a úzkostné poruchy. Rozhovory s nimi vydala v knížce Jako by mě opustila všechna síla, o níž byl další díl podcastu Lit.

Josefův životní příběh je jako jízda na horské dráze. Z oblíbeného a privilegovaného syna se stane otrok pak vězeň, ale nakonec zachrání nejen svou rodinu, ale i celý národ. A přitom všem zůstává věrný Bohu a učí se správně reagovat na všechny možné situace, ve kterých se ocitne.Naše současnost není o tolik jiná… a tak je toho hodně, co se ze života Josefa můžeme naučit a čím se inspirovat.Gen 41Po dvou dlouhých letech měl farao sen… Stál u Nilu a hle, z Nilu vystoupilo sedm nápadně krásných a tučných krav a pásly se v mokřině. Náhle za nimi z Nilu vystoupilo sedm jiných krav, nápadně ošklivých a hubených; postavily se k těm prvním kravám na břehu Nilu a tyto ošklivé a hubené krávy sežraly těch sedm krásných a tučných. Vtom se Farao probudil. Když znovu usnul, měl další sen: Na jednom stéble vyrostlo sedm bohatých a pěkných klasů. Náhle za nimi vyrazilo sedm klasů hubených a sežehlých východním větrem a ty hubené klasy pohltily těch sedm bohatých a pěkných. Vtom se farao probudil a hle, byl to sen. Ráno pak byl farao velmi rozrušen, a tak si dal zavolat všechny věštce a mudrce Egypta a vyprávěl jim své sny. Nikdo je však faraonovi neuměl vyložit.Tehdy k faraonovi promluvil vrchní číšník: „Musím dnes připomenout své prohřešky.Farao si tedy dal Josefa zavolat. Spěšně ho vytáhli z jámy, a když se oholil a převlékl si šaty, přišel k faraonovi. Ten Josefovi řekl: „Měl jsem sen a nikdo ho neumí vyložit. Slyšel jsem však o tobě, že jakmile uslyšíš sen, vyložíš ho.” Josef faraonovi odpověděl: „Ne já, ale Bůh dá faraonovi příznivou odpověď!“ Josef tedy faraonovi řekl: „Faraonův sen je jeden a tentýž. Bůh faraonovi oznámil, co se chystá učinit: „A že byl ten sen faraonovi dvakrát zopakován, znamená, že ta věc je u Boha jistá a Bůh ji brzy vykoná.“ Nechť tedy farao vybere rozvážného a moudrého muže a ustanoví ho nad egyptskou zemí. Nechť farao začne jednat. Ať ustaví nad zemí úředníky a během těch sedmi let hojnosti vybírá pětinu úrody egyptské země. Faraonovi i všem jeho služebníkům se ten návrh líbil. Farao to probíral se svými služebníky:  „Cožpak najdeme někoho, v kom by byl Boží Duch jako v něm?“Farao tedy oslovil Josefa: „Jelikož ti Bůh dal poznat toto vše, nikdo nebude tak rozvážný a moudrý jako ty!” Ty budeš správcem mého domu a všechen můj lid se podrobí tvým rozkazům. Sám tě budu převyšovat jen trůnem. Potom farao Josefovi řekl: „Hle, ustanovuji tě správcem nad celou egyptskou zemí!“ Farao sňal z ruky svůj pečetní prsten a navlékl ho na ruku Josefovi; oblékl mu kmentové roucho a na krk mu pověsil zlatý řetěz. Potom ho nechal vozit ve voze jako svého zástupce a provolávat před ním: „Na kolena!“ Tak ho ustanovil správcem nad celou egyptskou zemí. Farao Josefovi řekl: „Já jsem farao, ale bez tvého svolení nikdo v celém Egyptě nepohne rukou ani nohou!“ Tehdy dal farao Josefovi jméno Cafnat-paneach a oženil ho s Asenat, dcerou Putifery, kněze z Heliopole. Tak se Josef dostal do čela egyptské země. Když stanul před faraonem, králem Egypta, bylo Josefovi třicet let.Josef dal prvorozenému jméno Manases, Zapomnění, neboť řekl: „Bůh mi dal zapomenout na všechno mé strádání, na celý můj otcovský dům.“ Druhému pak dal jméno Efraim, Plodnost, neboť řekl: „Bůh mě v zemi mého trápení učinil plodným.” Hlad zachvátil celý svět. Josef tehdy otevřel všechny obilnice a prodával Egypťanům zrní, neboť hlad se rozmáhal i v egyptské zemi. Celý svět přicházel k Josefovi do Egypta nakupovat zrní, protože se po celém světě rozmohl hlad.Gen 47, 18 - 19, 23 - 25Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš:Ačkoli sdílel Boží podstatu,na své rovnosti s ním netrval.Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu. Ocitl se v těle jako člověk, ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži!

Zapomnětlivost nebo kouzlo dveří? Jak skořice pomáhá rostlinám, proč si udělat langoše a kde se vzal kečup? Buďte s námi na další návštěvě u Jiřinky s Alenkou.

Podle prosincového průzkumu agentury Median by sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO s více než 33 % hlasů. Hnutí STAN by předstihlo ODS. Své zástupce v Poslanecké sněmovně by měli také Piráti a komunisté. Naopak pod 5% hranicí by zůstalo opoziční hnutí SPD. Jak číst prosincový volební model? A jaká témata mohou volby rozhodnout? Politolog Lubomír Kopeček ještě vysvětlí, jaká je budoucnost menších politických stran a hnutí, a okomentuje dění ve slovenské politice.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle prosincového průzkumu agentury Median by sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO s více než 33 % hlasů. Hnutí STAN by předstihlo ODS. Své zástupce v Poslanecké sněmovně by měli také Piráti a komunisté. Naopak pod 5% hranicí by zůstalo opoziční hnutí SPD. Jak číst prosincový volební model? A jaká témata mohou volby rozhodnout? Politolog Lubomír Kopeček ještě vysvětlí, jaká je budoucnost menších politických stran a hnutí, a okomentuje dění ve slovenské politice.

S Martou Kellerovou-Kordíkovou, Jaroslavem Spurným, Jaroslavem Šebkem a Martinem Uhlířem o pozapomenuté podpisové akci z roku 1988 za práva věřících a církve katolického aktivisty Augustina Navrátila. Moderuje Štěpán Sedláček

Rok 2024 přinesl spoustu velkých titulů, poslední epizoda Questu se ale zaměří na hry, které mohly zůstat stranou hlavní pozornosti. Ať už proto, že je z jejich nezávislé povahy nejprve někdo musel objevit, nebo protože vyšly ve stejný týden jako exponovanější tituly.

Bude výsledek prezidentské volby ve Spojených státech amerických nejtěsnější v historii? Jak důležité jsou volby do amerického Kongresu? A stane se Portoriko 51. státem unie? Vladimír Kroc se zeptal profesora politologie na Middlebury College ve Vermontu Michaela Krause.

Bude výsledek prezidentské volby ve Spojených státech amerických nejtěsnější v historii? Jak důležité jsou volby do amerického Kongresu? A stane se Portoriko 51. státem unie? Vladimír Kroc se zeptal profesora politologie na Middlebury College ve Vermontu Michaela Krause.

Bude výsledek prezidentské volby ve Spojených státech amerických nejtěsnější v historii? Jak důležité jsou volby do amerického Kongresu? A stane se Portoriko 51. státem unie? Vladimír Kroc se zeptal profesora politologie na Middlebury College ve Vermontu Michaela Krause.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR „Pořád věřím v pravdu a sílu slova, která dokáže vzdorovat tankům, aspoň na chviličku,“ říká Jana Šmídová, dcera vedoucího mezinárodní redakce Československého rozhlasu Milana Weinera, který je jednou z hlavních postav nového filmu Jiřího Mádla Vlny. Sama v médiích zažila invazi sovětských vojsk v srpnu 1968 i pád vlády jedné strany v listopadu 1989, strach proto nemá. Nikdy ji ale nenapadlo, že by se něco z toho mohlo opakovat. Je přesvědčená, že kdo byl svědkem vstupu „spřátelených armád“ na území někdejšího Československa v bdělém stavu, nemůže nikdy zapomenout. Jí bylo tehdy devatenáct a ten šok má dodnes pod kůží. Na pražské Vinohradské třídě hořely tanky, střílelo se a ona pod zakrvácenou vlajkou poprvé viděla mrtvolu mladého muže. Bláhově tehdy s dalšími lidmi krásnou ruštinou přesvědčovala vojáky, že národ Čechova není takového jednání hoden. Nikdo jim nerozuměl. Stejně jako dnešní vojáci, kteří okupují Ukrajinu, to nebyli Rusové, ale Uzbeci, Bělorusové nebo Kalmyci. Je to paralela, ze které mrazí a kterou je na místě připomínat, protože vzorec se nemění, je jen otázkou, kdo se ho zmocní a čím ho opentlí. Uvědomuje si, že byla exponovanou pražskou studentkou z elitní rodiny, ale stejně tak se zhroutil svět jejím selským příbuzným z jižních Čech. Kdo měl něco v hlavě a něco věděl, tak to tomu znásilnění naší země nebylo jedno. Ani tehdy nebyli novináři žádné celebrity, ale veřejnost jim věřila. Jediným lékem, abychom se z historie poučili, jsou podle ní dobré školy a dobří učitelé, ale moloch školství zaostává a Přemyslovci jsou Přemyslovci. Poslechněte si, jak se Jana Šmídová dostala k unikátním snímkům z terezínského ghetta, co viděla dva roky po jaderné havárii v Černobylu, jak to vypadalo v redakci Svobodného slova, když se komunistický režim hroutil, nebo jak se stalo, že se její syn stal hrdinou revoluce.

V malé vesnici Světec nedaleko Teplic se 31. července 1873 narodil Vojtěch Preissig, světově proslulý průkopník české grafiky. Malíř a ilustrátor, jehož rukopis utvářel osobitý styl užité grafiky a umělecké plakátové tvorby první republiky, nebyl jen mimořádným výtvarníkem. Během první světové války se aktivně zapojil do protirakouského odboje a se stejnou odvahou, bez ohledu na svůj pokročilý věk, bojoval o dvacet let později proti německým okupantům.

Spolu s manželem vybudovala firmu světového formátu. Jejich látky udávaly tón nejslavnějším módním domům své doby a staly se synonymem kvality a neotřelého textilního designu. K úspěchu jim dopomohl její talent a šarm, který oslnil i věhlasného Pabla Picassa. Lída Ascher se narodila v říjnu 1913 v Praze jako Ludmila Tydlitátová. Pocházela z velmi bohaté katolické rodiny. Její rodiče se věnovali obchodu s potravinami a Lídě dopřávali pohodlný život.

Byla to v roce 2016 malá senzace: v záplavě knížek o historii možná neinformovaní čtenáři přehlédli publikaci s názvem Mnichovská krize – memoárové poznámky na okraj tragických dnů utrpení a hanby. Kdo se nenechal titulem odradit, ten si musel čtení knížky vzpomínek Františka Ježka užít. Po létech se totiž objevily na veřejnosti informace, přístupné do té doby jen úzkému okruhu historiků.

I když hovořila německy, nesmazatelně se zapsala do dějin českého výtvarného umění. Byla jednou z prvních žen, které studovaly na pražské AVU. Úspěšně reprezentovala Československo na světových výstavách i na bienále v Benátkách. Navzdory tomu se na její jméno téměř zapomnělo. Poprvé emigrovala před nacisty, podruhé před komunisty. Do Čech se pak už nikdy nevrátila. V dokudramatu účinkují Jana Stryková nebo Jan Vondráček. Hovoří historik umění a kurátor Ivo Habán.

Její jméno se v Česku stalo synonymem pro válečnou zpravodajku, která informuje přímo z centra dění. V roce 1992 odjela Petra Procházková do Ruska a zůstala tam 10 let. Mezitím sledovala na místě řadu ozbrojených konfliktů hlavně na Kavkaze.Teď jezdí do Gruzie (naposledy právě tento týden kvůli demonstracím proti kontroverznímu zákonu o zahraničních agentech) nebo na Ukrajinu, kde vidí jiný druh války. „Je veliká. Ve srovnání s Čečenskem je v bezohlednosti vůči civilistům hodně podobná. Jenomže Čečensko je malinké území na severním Kavkaze, kde tehdy žil necelý milion lidí, a Ukrajina je 60 milionová země. V Čečensku to byla guerillová válka a tady je to válka dvou velkých armád,“ srovnává Petra Procházková.Svoji kariéru expertky na postsovětský prostor začala Petra Procházková v roce 1992, kdy jako zpravodajka Lidových novin odjela do Moskvy. Přijela tam tehdy s minimálními zkušenostmi na post zahraniční zpravodajky. „Vůbec nechápu, jak jsem to mohla vydržet. Neuměla jsem vůbec nic, ale hlavně ani rusky. Jela jsem tam s představou, že umím rusky. Už na letišti jsem pochopila, že mi nikdo nerozumí a já nerozumím nikomu,“ vzpomíná.Přijela tam po Jaromíru Štětinovi, který ji měl uvést a pomoci se zařizováním. Jenže ten ji nakonec nečekal, měl jinou práci. „Já jsem vůbec nebyla členem zahraniční rubriky, pracovala jsem v příloze, psala o antikoncepci, o módě. Tak mě tam poslali na tři měsíce. A myslím si, že po třech měsících zapomněli, že tam jsem,“ popisuje.Podle jejích slov jí ale výrazně pomohly události roku 1993, kdy se bojovalo o moskevský Bílý dům: „A najednou si vzpomněli, že tam jsem a zjistili, že náhodou jsem i uvnitř Bílého domu. Tak se to hodilo a hned jsem na té první straně (novin) byla.“Co zachránilo Petře Procházkové novinářskou kariéru poté, co ji ruské úřady v roce 2001 vyhostily, a ona se musela vrátit do Prahy? Proč zůstala v Lidových novinách i poté, co je koupil Andrej Babiš? Jak Putinův režim okleštil ruská nezávislá média? A jak se Petra Procházková dívá na práci válečných zpravodajek a zpravodajů? Poslechněte si celou epizodu Mediálního cirkusu.

„Zpracovat soudní příběh není úplně jednoduché. Musí to mít humor a právní kauza je málokdy veselá. Humorný střípek se tam přesto musí vyšťourat,“ vysvětluje tvůrčí postup. Odkud pochází a kde studoval? Zapomněl někdy při vystoupení text? Kde a jak dostal nápad zhudebňovat soudní kauzy? Co plánuje ke svým 70. narozeninám?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zpracovat soudní příběh není úplně jednoduché. Musí to mít humor a právní kauza je málokdy veselá. Humorný střípek se tam přesto musí vyšťourat,“ vysvětluje tvůrčí postup. Odkud pochází a kde studoval? Zapomněl někdy při vystoupení text? Kde a jak dostal nápad zhudebňovat soudní kauzy? Co plánuje ke svým 70. narozeninám?

„Zapomněl“ na milion a spustil lavinu otázek. Proč byl nynější premiér Petr Fiala v minulosti členem vybraného klubu podílníků kampeličky s podezřelým praktikami? Co všechno jeho kauza nasvítila? Ví a poví Lukáš Valášek, investigativec serveru SeznamZprávy.cz. Ptá se Matěj Skalický.

„Zapomněl“ na milion a spustil lavinu otázek. Proč byl nynější premiér Petr Fiala v minulosti členem vybraného klubu podílníků kampeličky s podezřelým praktikami? Co všechno jeho kauza nasvítila? Ví a poví Lukáš Valášek, investigativec serveru SeznamZprávy.cz. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zapomněl“ na milion a spustil lavinu otázek. Proč byl nynější premiér Petr Fiala v minulosti členem vybraného klubu podílníků kampeličky s podezřelým praktikami? Co všechno jeho kauza nasvítila? Ví a poví Lukáš Valášek, investigativec serveru SeznamZprávy.cz. Ptá se Matěj Skalický.

Slováci si o víkendu budou vybírat nového prezidenta. Šance obou kandidátů jsou podle odborníků vyrovnané. Jak výsledek voleb ovlivní vývoj v zemi? A jak s nimi může zamíchat vstup Andreje Babiše do tamní kampaně?Hostem Ptám se já byl politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI.Novou hlavu státu si Slováci zvolí už v sobotu. Vybírat budou mezi kariérním diplomatem Ivanem Korčokem a předsedou parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie Peterem Pellegrinim. První kolo voleb vyhrál s nečekaně vyšším náskokem Korčok. Podle průzkumů rozhodující druhé kolo favorita nemá. Čeká se proto těsný souboj.O to vypjatější byl středeční vrchol kampaně. Pellegriniho přijel osobně podpořit i šéf hnutí ANO. „Andrej Babiš trošku zapomněl slovenštinu. Takže pokud si někdo pustil ten jeho mluvený projev, tak nevím, jestli ho to úplně nadchlo, že by proto volil kandidáta, který se vymezuje poměrně silně národně,“ komentoval politilog, podle kterého nebyla Babišova podpora nejšťastnější.Daleko větší vliv na volby podle Kopečka může mít razantní gesto české vlády, která nedávno v reakci na kroky slovenské diplomacie ve vztahu k Rusku odložila společná jednání kabinetů obou zemí.Může Babišova podpora skutečně významněji pomoci Pellegrinimu? Máme po volbách čekat nějaký restart v česko-slovenských vztazích? A jak se zatím jednotlivým stranám u nás daří kampaň do eurovoleb?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V zaniklé obci Skoky nedaleko Žlutic na Karlovarsku stojí ve svahu nad údolím řeky Střely barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie. V době největší slávy do něj ročně zavítalo čtyřicet tisíc poutníků. Přitom nechybělo mnoho a honosný kostel málem přestal existovat. Naštěstí magický svatostánek stojící uprostřed přírody učaroval několika lidem, kteří založili spolek Pod střechou a kostel i poutní místo se jim podařilo oživit.

Protiraketový poplach rozeznívající se každou noc, válkou zničené ulice, budovy, trosky vojenské techniky nebo pohřeb padlých vojáků. Toho všeho je autor dokumentu Když to spadne, tak to spadne Zdeněk Chaloupka svědkem na cestě po válkou zasažené Ukrajině. Do země se vydal v době, kdy od dezinformátorů zaznívá, že se na Ukrajině žije normálně a že tam v podstatě žádná válka není. Jak snadno si lze na válku zvyknout? Co se skrývá pod povrchem zdánlivě normální každodennosti?

Skutečně se to stalo. V jakési britské instituci dávali dohromady kalendář a dali si tak velký pozor, aby do něj nezapomněli zanést úplně všechny svátky, jaké kdy lidstvo slavilo – od Holi, Diwali, Íd-al-Fitru, Chanuky, Bogojavlenia, Samhainu, Beltanu a tak dál až po dávno zapomenuté svátky starých Májů či Aztéků, protože co kdyby i ty dnes někdo slavil, že ve své pilnosti zapomněli na – Vánoce!

"Nejdřív jsem maximalizoval šance na přežití, a pak na příležitosti" O tom je příběh Yemiho A.D., českého multidisciplinárního kreativce, který spolupracoval například s Kanye Westem. Jak vypadala cesta z Liberce až k megaprojektu, díky kterému Yemi poletí kolem měsíce? Bavíme se o tom, jak obrovský potenciál mají děti a jak často nedostávají dostatečnou podporu k jeho naplnění. Diskutujeme, jak války ovlivňují jednotlivce a stávají se generačními traumaty. Jsou tu důležité myšlenky o optimální stravě přizpůsobené potřebám člověka i jaký vliv má na naše zdraví a pohodu. Dozvíš se tu něco o dynamice těla a mysli a jak souvisí jazyky s osobnostními typy. Jak můžeme společně pracovat na lepší budoucnosti? Poslouchej dnešní rozhovor! 221: Yemi A.D. - Zapomněli jsme jak snít! Od Choreografa Kanyeho Westa až k Cestě Kolem Měsíce Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify jen za 65,- / měsíc ⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠ A děkujeme ⁠⁠www.studiozerolimits.cz⁠⁠ na Praze 9 za skvělé studio a prostor k nahrávání >> Partnerem epizody je Codexlabs.cz a KusKakaa ⁠Codexlabs⁠⁠⁠ se starají o microbiom friendly péči o kůži pro každého z dílny české vědkyně Barbary Paldus. naše oblíbené produkty: ⁠Antü Skin Barrier Repair Moisturizer⁠ a ⁠Antü Skin Barrier Repair Serum. Zadej Kód BWA20 a máš tam 20% SLEVU KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Guatemaly. Minutáž: 00:00 Úvod 01:13 Kdo je Yemi 04:15 Ceny v Liverpoolu 05:15 Z Liberce do New Yorku ! 12:43 Jazyky VS Osobnostní typy 17:51 Tělo VS Mysl 29:47 Snění & Stres & Přežití 35:01 Vesmírná mise 38:44 Styly myšlení 42:57 Potenciál společnosti 50:49 Co je v tobě živého? 52:25 Závěr

Vojáci Ázerbájdžánu vyhnali v polovině září přes sto tisíc Arménů z Náhorního Karabachu. Humanitární krize ale ustoupila v titulcích světových médií válce mezi Izraelem a Hamásem. Běženci se v drtivé většině uchýlili do Arménie, nemají tam ale na růžích ustláno. Ázerbájdžán posílený vítězstvím může vznášet další nároky, a před Arménií tak stojí další výzvy.

V pátek večer zasáhlo centrální Maroko zemětřesení o intenzitě 6,8 stupně. Jedná se tak o nejsilnější zemětřesení, které od roku 1900 oblast zasáhlo. Pozůstalí po obětech prohledávají sutiny holýma rukama. Reagovala marocká vláda na katastrofu příliš pomalu? A proč Rabat váhá s přijetím nabízené mezinárodní pomoci? Vladimír Kroc se ptal Terezy Huclové, která střídavě žije v Česku a Maroku a provozuje cestovní kancelář Zažít Maroko.