Podcasts about mocn

Mocní ľudia už nepotrebujú paragraf 363, lebo už nie sú trestne stíhaní, hovorí Daniel Lipšic. Momentálne pracuje na generálnej prokuratúre, no Maroš Žilinka sa ho snaží cez disciplinárny návrh preložiť na nižšiu prokuratúru. Lipšic napriek tomu Žilinkovi dáva za pravdu v dvoch veciach - pri rušení Úradu na ochranu oznamovateľov, aj v tzv. vojne prokurátorov. Jeho obrat však spája s rozhodovaním politikov o rente pre generálneho prokurátora. Naozaj Daniel Lipšic agresívne kričal na kolegyňu?V relácii NA ROVINU s Danielom Lipšicom sa dozviete:– od 1. minúty – či je rušenie Úradu na ochranu oznamovateľov porovnateľné s rušením ÚŠP;– po 2:00 – v čom má Maroš Žilinka pravdu a kedy sa mal ozvať skôr;– od 3:30 – či je Žilinkov obrat o rente pre generálneho prokurátora;– po 8:00 – ako číta konflikt so žilinským prokurátorom Baloghom;– od 9:00 – že vojna prokurátorov vyzerá ako vopred pripravená akcia a je podozrivé, prečo to rieši výbor riadený Smerom;– po 10:00 – že žilinský prokurátor bol doteraz ticho a ozval sa, až keď mu ide o funkciu;– od 13:30 – či má Maroš Žilinka pravdu aj v prípade smeráckych káuz J. Gedru a S. Chabadu;– po 17:00 – že vplyvní ľudia už paragraf 363 nepotrebujú;– od 18:00 – či mu funkcia na legislatívnom odbore prokuratúry stojí za to, aby o ňu bojoval;– po 21:00 – či chce reformovať prokuratúru alebo trestné právo zvnútra;– od 22:00 – akú funkciu chce do budúcna;– po 23:00 – z čoho je disciplinárne stíhaný a čo z toho sa reálne stalo;– od 24:30 – o čom bola jeho ironická poznámka voči Marošovi Žilinkovi;– po 26:00 – či agresívne kričal na kolegyňu a či by to urobil znova;– od 28:30 – či si nenaštudoval prílohu v kauze Vírus o tunelovaní vojenského spravodajstva;– po 32:45 – že obvinenia proti nemu sa zbierali dlho a ako to súvisí s rentou;– od 35:00 – ako koalícia konšpiruje, že Lipšic a Čurilla stále ovládajú políciu a prokuratúru;– po 36:30 – že kvôli kauzám smerákov sa menej stíha aj iná kriminalita;– od 40:00 – ako začali trestné sadzby politikom prekážať, až keď sa dotkli ich.

Mocní ľudia už nepotrebujú paragraf 363, lebo už nie sú trestne stíhaní, hovorí Daniel Lipšic. Momentálne pracuje na generálnej prokuratúre, no Maroš Žilinka sa ho snaží cez disciplinárny návrh preložiť na nižšiu prokuratúru. Lipšic napriek tomu Žilinkovi dáva za pravdu v dvoch veciach - pri rušení Úradu na ochranu oznamovateľov, aj v tzv. vojne prokurátorov. Jeho obrat však spája s rozhodovaním politikov o rente pre generálneho prokurátora. Naozaj Daniel Lipšic agresívne kričal na kolegyňu?V relácii NA ROVINU s Danielom Lipšicom sa dozviete:– od 1. minúty – či je rušenie Úradu na ochranu oznamovateľov porovnateľné s rušením ÚŠP;– po 2:00 – v čom má Maroš Žilinka pravdu a kedy sa mal ozvať skôr;– od 3:30 – či je Žilinkov obrat o rente pre generálneho prokurátora;– po 8:00 – ako číta konflikt so žilinským prokurátorom Baloghom;– od 9:00 – že vojna prokurátorov vyzerá ako vopred pripravená akcia a je podozrivé, prečo to rieši výbor riadený Smerom;– po 10:00 – že žilinský prokurátor bol doteraz ticho a ozval sa, až keď mu ide o funkciu;– od 13:30 – či má Maroš Žilinka pravdu aj v prípade smeráckych káuz J. Gedru a S. Chabadu;– po 17:00 – že vplyvní ľudia už paragraf 363 nepotrebujú;– od 18:00 – či mu funkcia na legislatívnom odbore prokuratúry stojí za to, aby o ňu bojoval;– po 21:00 – či chce reformovať prokuratúru alebo trestné právo zvnútra;– od 22:00 – akú funkciu chce do budúcna;– po 23:00 – z čoho je disciplinárne stíhaný a čo z toho sa reálne stalo;– od 24:30 – o čom bola jeho ironická poznámka voči Marošovi Žilinkovi;– po 26:00 – či agresívne kričal na kolegyňu a či by to urobil znova;– od 28:30 – či si nenaštudoval prílohu v kauze Vírus o tunelovaní vojenského spravodajstva;– po 32:45 – že obvinenia proti nemu sa zbierali dlho a ako to súvisí s rentou;– od 35:00 – ako koalícia konšpiruje, že Lipšic a Čurilla stále ovládajú políciu a prokuratúru;– po 36:30 – že kvôli kauzám smerákov sa menej stíha aj iná kriminalita;– od 40:00 – ako začali trestné sadzby politikom prekážať, až keď sa dotkli ich.

Valí sa na nás náboženské tmárstvo. Kresťanstvo však nemôže byť obranou bieleho patriarchátu voči LGBTI komunite. Katolícka hierarchia trpí imperiálnym myslením a nevysporiadaným vzťahom k telesnosti, hovorí Tomáš Petráček. Mal Ježiš mocenské ambície a chcel presadiť evanjelium do zákonov? A prečo je katolícka cirkev tak posadnutá sexualitou? "Ukázal silu svojho ramena, rozptýlil tých, čo v srdci pyšne zmýšľajú. Mocnárov zosadil z trónov a povýšil ponížených. Hladných nakŕmil dobrotami a bohatých prepustil naprázdno..."Pripomína doslova revolučný odkaz Magnificat, teda chválospevu Panny Márie, významný český teológ, cirkevný historik a kňaz Tomáš Petráček.Petrifikácia katolíckeho ideálu manželstva, novela Ústavy definujúca legálne pohlavia. Stigmatizácia liberálov či ostrakizácia LGBTI komunity, ale i strach z inakosti alebo akéhokoľvek progresu. Politizácia evanjeliového odkazu, obsedantná snaha riešiť sexualitu spoločnosti, účelová morálka, v ktorej cieľ svätí prostriedky a dokonca i konkubinát cirkevnej hierarchie s mocou. No a k tomu ešte aj moralizovanie bývalých komunistov, ktorí sa dnes oháňajú kresťanskými tradíciami a hodnotami bývalých ideových oponentov.Kde v tomto všetkom môžeme nájsť aspoň štipku posolstva Tesára z Nazaretu a ako celá táto snaha o politickú, mocenskú, ako i kultúrnu hegemóniu vôbec súvisí s evanjeliovým odkazom? Ježiš na púšti čelil trom diablovým pokušeniam. Pokušeniu tela - teda žiadostivosti, pokušeniu viery - teda pýchy a napokon, pokušeniu svetskej slávy a moci.Ako tie naše kresťanské cirkvi obstáli v tejto skúške viery i hodnôt, zvlášť ak centrálny pojem našej najdominantnejšej cirkvi - teda katolícky, znamená univerzalitu a všeobecnosť, ktorá nikoho - zvlášť pre jeho pôvod, postavenie či orientáciu nevylučuje? O čom vypovedá všetok ten strach časti cirkevnej hierarchie a čo hovoria jej imperiálne ambície? Prečo im teda nestačí byť tou biblickou "soľou zeme," ale chcú opäť moc a slávu sveta? No a napokon, ako by malo vyzerať kresťanstvo dnešných dní a kde v tomto čoraz neistejšom a nestabilnejšom svete hľadať pokoj v duši a Boha vo svete?Kresťanstvo nemôže byť o strachu, ale musí byť opäť avangardou. Nikde v evanjeliách sa nehovorí, že meno Boha je zvyk, pripomína beckettove slová Tomáš Petráček. O homosexualite - podľa toho, čo o nej dnes na základe vedy vieme, nevypovedá Biblia vôbec nič. No a z toho vyplývajú i veľké teologické otázky, dodáva.Ráno Nahlas s teológom, cirkevným historikom a kňazom Tomášom Petráčkom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Valí sa na nás náboženské tmárstvo. Kresťanstvo však nemôže byť obranou bieleho patriarchátu voči LGBTI komunite. Katolícka hierarchia trpí imperiálnym myslením a nevysporiadaným vzťahom k telesnosti, hovorí Tomáš Petráček. Mal Ježiš mocenské ambície a chcel presadiť evanjelium do zákonov? A prečo je katolícka cirkev tak posadnutá sexualitou? "Ukázal silu svojho ramena, rozptýlil tých, čo v srdci pyšne zmýšľajú. Mocnárov zosadil z trónov a povýšil ponížených. Hladných nakŕmil dobrotami a bohatých prepustil naprázdno..."Pripomína doslova revolučný odkaz Magnificat, teda chválospevu Panny Márie, významný český teológ, cirkevný historik a kňaz Tomáš Petráček.Petrifikácia katolíckeho ideálu manželstva, novela Ústavy definujúca legálne pohlavia. Stigmatizácia liberálov či ostrakizácia LGBTI komunity, ale i strach z inakosti alebo akéhokoľvek progresu. Politizácia evanjeliového odkazu, obsedantná snaha riešiť sexualitu spoločnosti, účelová morálka, v ktorej cieľ svätí prostriedky a dokonca i konkubinát cirkevnej hierarchie s mocou. No a k tomu ešte aj moralizovanie bývalých komunistov, ktorí sa dnes oháňajú kresťanskými tradíciami a hodnotami bývalých ideových oponentov.Kde v tomto všetkom môžeme nájsť aspoň štipku posolstva Tesára z Nazaretu a ako celá táto snaha o politickú, mocenskú, ako i kultúrnu hegemóniu vôbec súvisí s evanjeliovým odkazom? Ježiš na púšti čelil trom diablovým pokušeniam. Pokušeniu tela - teda žiadostivosti, pokušeniu viery - teda pýchy a napokon, pokušeniu svetskej slávy a moci.Ako tie naše kresťanské cirkvi obstáli v tejto skúške viery i hodnôt, zvlášť ak centrálny pojem našej najdominantnejšej cirkvi - teda katolícky, znamená univerzalitu a všeobecnosť, ktorá nikoho - zvlášť pre jeho pôvod, postavenie či orientáciu nevylučuje? O čom vypovedá všetok ten strach časti cirkevnej hierarchie a čo hovoria jej imperiálne ambície? Prečo im teda nestačí byť tou biblickou "soľou zeme," ale chcú opäť moc a slávu sveta? No a napokon, ako by malo vyzerať kresťanstvo dnešných dní a kde v tomto čoraz neistejšom a nestabilnejšom svete hľadať pokoj v duši a Boha vo svete?Kresťanstvo nemôže byť o strachu, ale musí byť opäť avangardou. Nikde v evanjeliách sa nehovorí, že meno Boha je zvyk, pripomína beckettove slová Tomáš Petráček. O homosexualite - podľa toho, čo o nej dnes na základe vedy vieme, nevypovedá Biblia vôbec nič. No a z toho vyplývajú i veľké teologické otázky, dodáva.Ráno Nahlas s teológom, cirkevným historikom a kňazom Tomášom Petráčkom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Turecko je připraveno okamžitě zaútočit. Aneb jak Turci znovu mocně expandují na BalkánPřed sto lety se Turci stáhli z Balkánu. Od 19. století zde prohrávali jednu válku za druhou, a když po první světové válce skončilo multikulturní osmanské období a vznikla národnostně homogenní Turecká republika, kopírovala sice život styl v západní Evropě, leč k Balkánu se obrátila zády. To se mění až nyní, kdy se mění i Turecko. Opět objevuje svou muslimskou minulost, a vrací se i proto znovu na Balkán. Především ekonomicky: opravuje tamní muslimské památky či podporuje kulturní, turistický i podnikatelský rozvoj – a to dokonce i v místech, kam dříve osmanská moc nesahala. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi o této nové turecké expanzi a rovněž o tom, jak vypadá imigrace na Balkán, který si s ní neví rady, s historikem a balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR. Nepřítomnost Turků na Balkáně v druhé půli 20. století byla dána přítomností železné opony, historicky šlo o nezvyklé období. Turci navíc v období svého sekulárního státu hodnotili své osmanské dějiny jako nepovedené a příliš se k nim nehlásili. Od devadesátých let a zejména po roce dva tisíce ovšem Turci ke svým dějinám a sekularizmu změnili postoj. Nový kontakt na Balkán tak nyní probíhá třeba přes školní výměny. Především zde ale Turci vítězí kulturně: fenoménem postjugoslávského prostoru jsou nesmírně oblíbené turecké telenovely. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích není zvykem dabovat, je balkánské obyvatelstvo – slovanské i albánské – čím dál více pasivně znalé turečtiny. Ostatně zvyšuje se počet studentů turkistiky.Turci zkrátka začali být populární i v zemích, kde islám není a kde ani nikdy nebyl, například v některých oblastech Černé Hory. Turecké sebevědomí na Balkáně jde dokonce tak daleko, že turecký prezident Erdoğan neváhá prohlašovat – když srbský prezident veřejně zvažoval vtrhnout do Kosova –, že pokud by Srbsko nebo kdokoli jiný měl ambice zaútočit na muslimské země, je Turecko připraveno okamžitě zaútočit na něj. To jsou tvrdé a otevřené výhrůžky. (Aby to nebylo tak jednoznačné, odvyprávíme vám nedávný příběh černohorský: kdy se černohorský dav vrhl na auta tureckých turistů, živnostníků, došlo na velké bitky, přičemž zřejmě šlo o uměle vyvolaný konflikt, který nařídil možná někdo ze Srbska, kde si prezident Vučić postěžoval, že „těch Turků je v Černé Hoře nějak moc“. Složité vztahy.) V další části epizody je řeč o tom, že ačkoli západní Balkán vnímáme jako prostor, z kterého se neustále odchází, tedy z kterého neustále odchází slovanské obyvatelstvo, je tu živo i v opačném gardu, protože se tam usazují jiná etnika: Nepálci, Bangladéšané, Ázerbajdžánci, různí Afričané. Nezřídka vás obsluhují v obchodech, v restauracích, vezou vás taxíkem, aniž projevují sebemenší potřebu naučit se místní jazyk a osvojit si místní zvyklosti. Balkánské státy totiž na silnou imigraci neumějí reagovat, jelikož historicky s takovými vlnami nemají (na rozdíl od Česka, Polska, Německa) žádné zkušenosti, takže nevědí, jak s novými obyvateli pracovat. Z Balkánu se totiž vždycky odcházelo, ale příchozí davy jsou novinka. Aneb konečně podcast, který vám objevuje naprosto nové souvislosti.

Tentokrát nabízí Marie Tomsová sondu do zdravotnícho stavu mocných.Všechny díly podcastu Neděle Marie Tomsové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát nabízí Marie Tomsová sondu do zdravotnícho stavu mocných.

Jeden z nejznámějších českorajských rybníků, Vidlák, se dočkal odbahnění. Mocná vrstva rašeliny pod rybníkem nepustila těžkou techniku všude, ale i tak se kvalita vody významně zvýší. Ochránci přírody při přípravách zjistili přemnožení nepůvodního sumečka amerického.

Jeden z nejznámějších českorajských rybníků, Vidlák, se dočkal odbahnění. Mocná vrstva rašeliny pod rybníkem nepustila těžkou techniku všude, ale i tak se kvalita vody významně zvýší. Ochránci přírody při přípravách zjistili přemnožení nepůvodního sumečka amerického.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na festivalu Designblok si Vojtěch Koval povídal s Mary McCartney, fotografkou, dokumentaristkou a dcerou Paula McCartneyho a jeho dnes už zesnulé ženy Lindy. Do galerie v Rudolfinu přivezla svou výstavu portrétů. Je to první příležitost vidět její fotografie v Praze. „Mám pestrý styl focení. Ráda dělám na zakázku, také osobní projekty nebo chodím po ulicích, dívám se, co mě zaujme, a snažím se to zachytit. Cokoliv může být zajímavé. Snažím se mít oči otevřené,“ popisuje.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak výjimečný je data mining software společnosti Palantir Technologies? USA využívají jeho produkty napříč vládními institucemi a firma původně zaměřená na vyvinutí technologie pro boj s terorismem už se se svou bezkonkurenční schopností analyzovat vytěžená data dostává i do komerčního sektoru. „Palantir je mocný nástroj,“ shrnuje lakonicky jeho postavení v USA, potažmo Izraeli redaktor Deníku N pro vědu a techniku Petr Koubský.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

❗ Z KODEM TRIGAPA20 MACIE 20% ZNIŻKI NA PIERWSZE ZAMÓWIENIE NA https://salt.pl/discount/TRIGAPA20Biegaczka z życiówką poniżej trzech godzin. Triathlonistka, która w debiucie na Ironmanie połamała 11h. Żona Warszawskiego Biegacza, jednego z najlepszych maratończyków-amatorów na świecie. A jej siostra jest rekordzistką Guinnessa w... podciąganiu na drążku. Zapraszam na wywiad z Kasią Olszewską. W kąciku trenerskim Michał Wojtyło i Mariusz Chrobot z TRIMP Team mówią o tym, jak wybrać odpowiednią muzykę na bieganie.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Zámek Buchlovice ve Zlínském kraji je místem, kde se barokní elegance potkává s historií, romantikou a špetkou tajemství. Se stavbou se začalo před rokem 1700. Zámek dal vybudovat bohatý hrabě Jan Dětřich Petřvaldský, který ho chtěl věnovat své ženě Anežce Eleonoře z italského rodu Collona jako dar z lásky. Bohužel se úplného dokončení nedočkala, neboť zemřela.

Donald Trump je ze dne na den daleko mocnějším prezidentem. Nejvyšší soud totiž v pátek omezil jeden z nejsilnějších nástrojů federálních soudců – celostátní soudní příkazy. Ty mohly zablokovat, pozastavit nebo třeba zpomalit prezidentovu agendu podepřenou pouhými exekutivními výnosy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moc soudní – jako jediná nepolitická moc ve státě – je pokládána za jeden ze základních pilířů demokracie. „Exekutiva může být zkorumpovaná do morku kosti, ale dokud máme nezávislou justici, nemáme se čeho bát,“ říká například bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Každý potřebuje soucit a milosrdenství." Jak pokračuje text písně o Ježíši, mocném Zachránci, zkoumejte v rozhlasové anglické konverzaci Life+ s Ailsou.

Při sobotním ránu je vždy příjemné začít něčím pozitivním. Takže: Český mykologický ústav oznámil, že vzhledem k příznivému počasí začaly pořádně růst houby. To bychom měli.

Při sobotním ránu je vždy příjemné začít něčím pozitivním. Takže: Český mykologický ústav oznámil, že vzhledem k příznivému počasí začaly pořádně růst houby. To bychom měli.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z Trumpova týmu odcházejí první velká jména. Po skandálu s připuštěním novináře do interní konverzace v aplikaci Signal a kontroverzních jednáních s izraelskou vládou opouští Bílý dům bezpečnostní poradce Mike Waltz. Před pár dny oznámil konec v administrativě i Elon Musk. Jak se vyvíjí silové struktury kolem amerického prezidenta?

Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Současnost ovládají dva výrazné trendy: prudký rozvoj AI nástrojů a dekarbonizace. Zatímco generativní AI dokáže pomocí velkých jazykových modelů ohromit schopností komunikovat nebo generovat obrázky a videa, spotřeba elektrické energie na tyto procesy roste. Umělá inteligence ale nabízí mnoho užitečnějších využití, která pomáhají s energetickou efektivitou nebo zalesňováním. Rozvoj AI nezastavíme, snižovat její uhlíkovou stopu musíme u zdroje energie.

Současnost ovládají dva výrazné trendy: prudký rozvoj AI nástrojů a dekarbonizace. Zatímco generativní AI dokáže pomocí velkých jazykových modelů ohromit schopností komunikovat nebo generovat obrázky a videa, spotřeba elektrické energie na tyto procesy roste. Umělá inteligence ale nabízí mnoho užitečnějších využití, která pomáhají s energetickou efektivitou nebo zalesňováním. Rozvoj AI nezastavíme, snižovat její uhlíkovou stopu musíme u zdroje energie.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zhrabli všetko, k čomu sa dostali, len preto, že to tu bolo. Nebolo to nič iné než násilná lúpež, masová vražda, a títo muži ju vykonávali bez rozmyslu, lebo tak sa správajú tí, čo sa púšťajú do temnoty. Dobývanie zeme znamená väčšinou iba to, že ju vezmete niekomu, kto má inú farbu pokožky alebo trochu ploskejší nos ako my. Ak sa na to pozriete zblízka, nie je to pekný pohľad. Ospravedlňuje to iba myšlienka. Idea, ktorá za tým stojí – nie sentimentálna zámienka, ale myšlienka a nezištná viera v túto myšlienku. Tú môžete pred seba postaviť, klaňať sa jej a prinášať jej obete...“ To je útržok zo slávneho románu anglického spisovateľa poľského pôvodu Josepha Conrada Srdce temnoty, ktorý v literárnom obraze približuje éru európskeho kolonializmu na africkom kontinente, konkrétnejšie azda jeho najčernejšiu kapitolu – viac než 20-ročnú epochu existencie tzv. Konžského slobodného štátu s odhadovaným počtom miliónov obetí z radov domorodého obyvateľstva. Tomu však predchádzala udalosť, ktorá sa síce príliš často stráca z nášho historického obzoru, no pre africký kontinent je o to dôležitejšia či rovno fatálna. Na prelome rokov 1884 a 1885 sa v Berlíne konala konferencia európskych štátov, ktorej hostiteľom i organizátorom sa stal nemecký kancelár Otto von Bismarck. Mocní vtedajšieho sveta si na nej prakticky rozparcelovali Afriku na jednotlivé koloniálne panstvá, pričom hlavným víťazom sa stal belgický kráľ Leopold II. s jeho obrovským súkromným impériom v Kongu. Čo teda Berlínska konferencia spred 140 rokov vlastne znamenala pre Afriku? A do akej miery spoluurčuje jej osud dodnes? A prečo je stále na okraji nášho historického povedomia, hoci išlo o kľúčovú udalosť globálnych dejín. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozpráva s historikom a afrikanistom Silvestrom Trnovcom z Ústavu orientalistiky SAV. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vrahovia jej z väznice neposielajú odškodné určené súdom. Matka zavraždenej Martiny Kušnírovej sedem rokov po vražde hovorí, že treba bojovať za spravodlivosť, a to aj na protestoch. Opozíciu vyzýva, aby sa spojila, lebo osobné spory pomáhajú Robertovi Ficovi. O Zlatici Kušnírovej málokto vie, že sa živí ako profesionálny rodič a v jej domácnosti sa vystriedalo už sedem detí z domovov. Aká je to práca?V rozhovore so Zlaticou Kušnírovou sa dozviete:– od 1. minúty – že mocní sú ešte drzejší a arogantnejší ako v čase vraždy;– od 2:00 – ako opozícii odkazuje, aby sa spojila a spolupracovala, inak pomáha Ficovi;– po 2:30 – za čo treba bojovať;– od 4:00 – že vládna koalícia sa podľa nej bojí Mariana Kočnera a jeho možných výpovedí;– po 5:00 – prečo niektorí ľudia nevidia problém vo vláde Smeru;– od 6:00 – či sa ľudí v Gregorovciach dotkla vražda a či podľa toho volia;– po 6:30 – ako Robert Fico klamal o Jánovi Kuciakovi;– po 7:00 – ako vníma Bombica a iných, ktorí útočia na novinárov;– od 9:00 – že neverí Robertovi Ficovi, že má iné informácie o vražde;– po 10:00 – ako jej vrahovia z väznice neplatia odškodné;– od 11:30 – či je v prípade vraždy niečo nové;– po 12:00 – ako je nespokojná so sudcami a uvíta, ak sa zmení senát;– od 13:30 – či je pripravená na to, že súd môže opäť Kočnera oslobodiť pre nedostatok dôkazov;– po 14:30 – že dôkazy sú podľa nej silné, len ich treba prečítať správne;– od 15:00 – ako verí, že v prípade vraždy by mali figurovať aj ďalší ľudia;– po 17:00 – že priamy dôkaz proti Kočnerovi by sa dal získať od Aleny Zsuzsovej;– od 18:30 – akú úlohu zohralo pri vyšetrovaní vraždy jej profesionálne rodičovstvo;– po 20:00 – ako sa dostala k práci profesionálneho rodiča;– po 20:50 – v čom spočíva táto práca;– od 21:45 – koľko detí sa už u nej doma vystriedalo;– po 22:50 – ako ju rozčúlil náš podcast o filme Profesionálny rodič;– od 24:00 – aká náročná je to práca a že to naozaj málokto robí pre peniaze;– po 25:00 – či ide väčšinou o rómske deti a či to hrá nejakú úlohu;– od 26:00 – či je profesionálnych rodičov málo a prečo to robia väčšinou starší ľudia;– po 27:00 – či by takúto prácu niekomu odporúčala, ak chcú pomáhať deťom.

Vrahovia jej z väznice neposielajú odškodné určené súdom. Matka zavraždenej Martiny Kušnírovej sedem rokov po vražde hovorí, že treba bojovať za spravodlivosť, a to aj na protestoch. Opozíciu vyzýva, aby sa spojila, lebo osobné spory pomáhajú Robertovi Ficovi. O Zlatici Kušnírovej málokto vie, že sa živí ako profesionálny rodič a v jej domácnosti sa vystriedalo už sedem detí z domovov. Aká je to práca?V rozhovore so Zlaticou Kušnírovou sa dozviete:– od 1. minúty – že mocní sú ešte drzejší a arogantnejší ako v čase vraždy;– od 2:00 – ako opozícii odkazuje, aby sa spojila a spolupracovala, inak pomáha Ficovi;– po 2:30 – za čo treba bojovať;– od 4:00 – že vládna koalícia sa podľa nej bojí Mariana Kočnera a jeho možných výpovedí;– po 5:00 – prečo niektorí ľudia nevidia problém vo vláde Smeru;– od 6:00 – či sa ľudí v Gregorovciach dotkla vražda a či podľa toho volia;– po 6:30 – ako Robert Fico klamal o Jánovi Kuciakovi;– po 7:00 – ako vníma Bombica a iných, ktorí útočia na novinárov;– od 9:00 – že neverí Robertovi Ficovi, že má iné informácie o vražde;– po 10:00 – ako jej vrahovia z väznice neplatia odškodné;– od 11:30 – či je v prípade vraždy niečo nové;– po 12:00 – ako je nespokojná so sudcami a uvíta, ak sa zmení senát;– od 13:30 – či je pripravená na to, že súd môže opäť Kočnera oslobodiť pre nedostatok dôkazov;– po 14:30 – že dôkazy sú podľa nej silné, len ich treba prečítať správne;– od 15:00 – ako verí, že v prípade vraždy by mali figurovať aj ďalší ľudia;– po 17:00 – že priamy dôkaz proti Kočnerovi by sa dal získať od Aleny Zsuzsovej;– od 18:30 – akú úlohu zohralo pri vyšetrovaní vraždy jej profesionálne rodičovstvo;– po 20:00 – ako sa dostala k práci profesionálneho rodiča;– po 20:50 – v čom spočíva táto práca;– od 21:45 – koľko detí sa už u nej doma vystriedalo;– po 22:50 – ako ju rozčúlil náš podcast o filme Profesionálny rodič;– od 24:00 – aká náročná je to práca a že to naozaj málokto robí pre peniaze;– po 25:00 – či ide väčšinou o rómske deti a či to hrá nejakú úlohu;– od 26:00 – či je profesionálnych rodičov málo a prečo to robia väčšinou starší ľudia;– po 27:00 – či by takúto prácu niekomu odporúčala, ak chcú pomáhať deťom.

Homília 77.7-8 / Mocné znaky pokorného človeka  

V přelomové situaci míří do Damašku po pádu režimu Bašára Asada Vítězslav Pivoňka, který povede tamní zastupitelský úřad jako chargé d´affaires. O tom, co bývalého velvyslance ČR v Rusku čeká v Sýrii, kde bude zastupovat nejen české zájmy, hovořil v podcastu Zbytečná válka. Je zde otázka syrských uprchlíků i Kurdů, kteří kontrolují část země. V rozhovoru natočeném v lednu se probírá i význam zastupiteských úřadů v zemích nenakloněných ČR.

„V rapu člověk mluví a říká, co chce. Ale tady musíme pořád dělat holčičky, líbit se těm chlapům,“ říká rapperka Simona, která si přivydělává jako topless tanečnice. K práci v nočním klubu má ambivalentní vztah. Někdy jí tanec u tyče přijde skvělý, ale jindy s tím chce skončit. V páté epizodě série Slast se setkáme také s akademičkou Bárou, která přes online platformu prodává své použité spodní prádlo. Obě mladé ženy o svém přivýdělku přemýšlí z feministických úhlů pohledu.

Moderní technologie jsou mocná zbraň stejně jako idea pokroku. Ovšem nebezpečná. Brzy se o tom možná přesvědčíme na vlastní kůži. Nejbohatší člověk světa a technologický miliardář Elon Musk je teď totiž přítelem a blízkým spolupracovníkem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa a bude se podílet na jeho vládě.

Moderní technologie jsou mocná zbraň stejně jako idea pokroku. Ovšem nebezpečná. Brzy se o tom možná přesvědčíme na vlastní kůži. Nejbohatší člověk světa a technologický miliardář Elon Musk je teď totiž přítelem a blízkým spolupracovníkem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa a bude se podílet na jeho vládě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Telefonní diplomacie Donalda Trumpa právě začala. Co si řekli přes mobil se Zelenským? Jaké smlouvy Trump odvolá? A komu z jeho nepřátel zvoní hrana? Otázky pro Filipa Nerada, zahraničně-politického analytika Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Telefonní diplomacie Donalda Trumpa právě začala. Co si řekli přes mobil se Zelenským? Jaké smlouvy Trump odvolá? A komu z jeho nepřátel zvoní hrana? Otázky pro Filipa Nerada, zahraničně-politického analytika Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Uznávaný režisér Peter Bebjak v Mimóze prezradil, či dôveruje fondu na rozvoj umenia, čo si myslí o slovenskej kinematografii alebo či pozerá svoje filmy.V Mimóze sa (ne)dozviete:00:20 – či ľuďom tyká;02:00 – čo momentálne pripravuje;04:25 – prečo sa nedokážeme presadiť vo svete;08:00 – ktorý film ho naposledy zaujal;10:30 – ako si hľadá témy na filmy;14:00 – či pozerá svoje filmy;15:00 – či rieši názory divákov;20:00 – či vlastní domáce zvieratko;23:10 – prečo sa vyjadruje k spoločenským témam a iné.

V úterý 5. listopadu si Američané zvolí nového prezidenta, který ve funkci nahradí Joea Bidena. Jedním z témat předvolebních diskusí a mítinků byla otázka dostupnosti interrupcí. Po předloňském zrušení precedentu starého přes padesát let, který právo na umělé přerušení těhotenství garantoval, zavedla polovina z padesáti států velmi restriktivní pravidla interrupcí. Některé je dokonce zcela zakázaly.

Kazatel: Marcus Denny Událost: Nedělní shromáždění Datum: 6.10.2024 Text: Římanům 8, 28

Kazatel: Marcus Denny Událost: Nedělní shromáždění Datum: 22.9.2024 Text: Římanům 8, 26-27

Česko se na chvíli zastavilo a pak propuklo v euforii – hokejová reprezentace po 14 letech vyhrála mistrovství světa, navíc na domácích stadionech. Přenos finálového zápasu sledovalo podle České televize tři a tři čtvrtě milionu diváků na svých obrazovkách a webu, další v hospodách, sportbarech či při projekcích na náměstích – celkem to mohla být až skoro polovina obyvatel země.

Láska je ten najväčší, naveky neprebádaný cit, ktorý dokáže meniť dejiny, zvrátiť osudy ľudí, spôsobiť, že človek začne lietať i padať. Vie nás krásne omámiť a vzápätí zaslepiť až tak, že sa prestaneme štítiť čohokoľvek. V mene lásky sme schopní vraždiť... NEXT? Vražedné psyché LIVE, pod holým nebom na Zemplínskej Šírave! 17. júla o 18ej zažijete naživo jedinečnú atmosféru true crime príbehu na Moteli Kamenec. Vstupenky na  www.zapotour.sk  Podcasty by ZAPO vám tento týždeň prináša SPACE účet pre deti od Slovenskej Sporiteľne  https://www.slsp.sk/sk/ludia/ucty/space-ucet-pre-deti  Hlasujte za Vražedné psyché na  https://podcastroka.sk/nominacie/story/  ďakujeme za vašu podporu a priazeň, každý hlas sa počíta Autorom námetov @vrazedne_psyche je moderátor Richard Mažonas, príbeh do literárnej podoby preniesol spisovateľ Dušan Budzak  https://www.pantarhei.sk/autori/budzak-dusan  Konanie hlavných protagonistov príbehu analyzujeme s dlhoročným súdnym znalcom z oblasti psychiatrie, MUDr. Svetozárom Drobom. Zverejnené informácie pochádzajú z voľne dostupných zdrojov, účelom umeleckého diela nie je zasiahnutie do osobnostných práv dotknutých osôb.  https://linktr.ee/vrazednepsyche  Produkcia @vrazedne_psyche by ZAPO  https://www.zabavavpodcastoch.sk/reklama/  See omnystudio.com/listener for privacy information.