Podcasts about postavil

Proč policejní? Tenhle přídomek si Ulefone Armor Pad 5 Ultra vysloužil díky červeným a modrým světlům na zádech a houkačkám, které si k tomu můžete pustit v aplikaci. Ale kromě téhle úsměvné kravinky je to neuvěřitelně našlapaný stroj! Nejviditelnějším prvkem výbavy je integrovaný projektor. Nemá pochopitelně jas srovnatelný s většími samostatnými projektory, ale hlavní výhodou je, že tady máte všechno v jednom balení, všechno máte pořád s sebou – plnohodnotný operační systém, obrovské úložiště s kapacitou 512 GB i 5G konektivitu. Nezajímá vás projektor? Pak je tu model Armor Pad 5 Pro, který má stejnou výbavu, až právě na chybějící projektor. Stojí 12 999 Kč. Nejužitečnější vlastností je zvýšená odolnost. Běžná stupnice IP68 je pro Armor Pad málo, a tak Ulefone specifikoval vlastní stupeň odolnosti IP69K a splňuje i armádní standard MIL-STD-810H. Co to znamená v praxi? Že můžete s tabletem hodit o zem. Zkusili jsme to přímo ve studiu. Masivní tablet má i masivní stojan, který po přetočení poslouží také jako madlo. Nejpůsobivějším prvkem výbavy je Night Vision, tedy kamera, která vidí i v absolutní tmě. Trik je v tom, že si přisvítí infračerveným světlem – člověk jej nevidí, kamera ano. A v podobném duchu můžeme pokračovat dál. Armor Pad má režim pro ovládání rukavicemi, nebo režim pro natáčení videa pod vodou. Kapitolou samou pro sebe je power management. Baterie má kapacitu neuvěřitelných 24 200 mAh, nabíjí se 120 W a nabíječku se stejným výkonem dostanete přímo v balení. Je jen logické, že Armor Pad funguje i jako powerbanka, jiná zařízení dokáže nabíjet výkonem 10 W. Čtečka otisků prstů, slot na tři karty, 12 GB RAM, Android 15, procesor MediaTek Dimensity 7400X, kempingová svítilna (ty velké LED plochy na zádech vedle „policejních světel“) a dvě funkční tlačítka, ke kterým si přiřadíte nejpoužívanější funkce a aplikace pro stisk, dvojitý stisk a dlouhý stisk. Atd. atd. Působivý stroj. A Ulefone si za něj nechá zaplatit. Armor Pad 5 Ultra se prodává na Alze za 19 990 Kč. Nemocnice Jihlava jako první v České republice zavádí do provozu šest autonomníchrobotů, kteří díky připojení přes 5G síť zrychlí provoz a odlehčí práci personálu. Čtyři znich samostatně rozvážejí stravu podzemními koridory, veřejně přístupnými prostory,až na koncová oddělení pacientům. Další roboty nemocnice používá pro úklid. Zajeli jsme se na ně podívat. Kuba pochopitelně nechtěl zůstat pozadu, a také předvedl robota. Postavil ho ze stavebnice stavebnici Brian od ČVUT a odvážně jej postavil mocnému nepříteli (mrk, mrk). 02:34 – Jak vytisknout sám sebe 07:28 – Roboti v jihlavské nemocnici 16:34 – Robot ze stavebnice 18:53 – tablet Ulefone Armor Pad 5 Ultra ℹ️ Za nákup, který uskutečníte prostřednictvím odkazu v článku, může Živě dostat provizi.

Proč potřebujeme zkoumat planetky (4:34) – Historické souvislosti: Revoluce je mrtvá, ať žije revoluce! (21:03) – 615 let historie: Co ukazuje Staroměstský orloj (26:51)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč potřebujeme zkoumat planetky (4:34) – Historické souvislosti: Revoluce je mrtvá, ať žije revoluce! (21:03) – 615 let historie: Co ukazuje Staroměstský orloj (26:51)

I za mřížemi je nutné myslet na svou rodinu. Proto tato akce, výroba a oprava kol pod stromeček, pokračuje už druhým rokem.

Na opětovný pohřeb vojáků v roce 1946 nechal farář Nepustil ušít americké vlajky a přikrýval jimi jejich rakve. Dvě z nich rodina Jany Hruškové uchovávala desítky let.

Ob 180-letnici prvega izvornega okrašenega božičnega drevesca v Sloveniji je Zveza kulturnih društev nemško govoreče narodne skupnosti v Sloveniji organizirala adventni koncert v cerkvi sv. Jakoba v Ljubljani. Koncert je potekal pod častnim pokroviteljstvom ministrice za kulturo Republike Slovenije, dr. Aste Vrečko, in avstrijskega veleposlanika v Sloveniji, dr. Konrada Bühlerja, nanj pa so bile povabljene vse narodne skupnosti. Ključno sporočilo dogodka je bilo namreč: raznolikost nas bogati. Seveda so pred tem pripadniki nemško govoreče skupnosti v cerkvi okrasili še prav posebno božično drevesce, zgledovali so se po tistih prvih drevescih iz 19. stoletja.

V 77. epizóde som sa rozprával s Tomášom Havrylukom, dlhoročným architektom rastu Alzy a dnes zakladateľom zdravotníckeho startupu Medevio. Tomáš patril roky k najdôležitejším ľuďom v Alze. Od doktoranda, ktorý hral Counter Strike a išiel „náhodou“ robiť IT koordinátora, až po človeka, ktorý spoluvytváral jej expanziu, systémy a každodenné fungovanie. V podcaste otvorene vysvetľuje, čo stálo za tým, že sa z malého obchodu s cédečkami stal e-commerce gigant, a prečo bola najväčšia výhoda Alzy v tom, že si vedela robiť väčšinu vecí sama – od vývoja vlastného systému až po online marketing.Detailne sme rozobrali, ako premýšľal o vývoji softvéru, procesoch a nástrojoch v takej veľkej firme. Tomáš vysvetľuje, prečo je dôležitejšie mať dobrý backoffice a metriku typu AZ index (pomer otázok k objednávkam), než naháňať ďalších marketérov. Hovorí o tom, prečo sa v Alze snažili všetko merať, ako si chránili programátorov pred nekonečnými požiadavkami biznisu a prečo je často problém, že IT aj biznis strana žijú vo vlastných bublinách. Zaujímavá bola aj debata o tom, ako komunikovať P&L, KPI a priority tak, aby tím nezačal „robiť všetko“ a nezasekol sa v enterprise byrokracii.Dotkli sme sa aj budúcnosti e-commerce a toho, či má zmysel budovať lokálny marketplace, keď nad Európou visí tieň Amazonu. Tomáš rozprával o tom, ako sa mení správanie zákazníkov, akú rolu majú marketplace platformy a kde ešte stále majú šancu menšie e-shopy. Pri AI sme prešli od dnešného používania nástrojov typu ChatGPT 1.0 až k predstave agentov, ktorí budú samostatne vybavovať časť úloh.V poslednej časti podcastu sme sa rozprávali o tlaku, strese a odchode z Alzy. Tomáš úprimne opisuje roky, počas ktorých ťahal 15-hodinové dni, myslel si, že je nezničiteľný, no potom ho dobehli psychosomatické problémy. Hovorí, čo by dnes urobil inak a ako mu pomohol šport, potápanie a úplné vypnutie po odchode z korporátu. Tento diel je plný veľmi konkrétnych lekcií pre manažérov, e-commerce firmy, ale aj startupy. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:01:19 – Od doktoranda k pravej ruke Alzy00:07:14 – Ako v Alze vznikal vlastný softvér00:18:41 – Tajomstvo úspechu Alzy00:25:31 – Manažér vs. šéf00:29:16 – Hrozba od Amazonu?00:34:23 – AI v Alze00:44:03 – Mladí ľudia v biznise00:50:36 – Stres, ktorý vás dobehne00:59:40 – Ako investuje Tomáš Havryluk01:01:09 – Čo odporúča Tomáš Havryluk01:04:44 – Zmysel život podľa Tomáša Havryluka---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-Uj---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

V Nové Vsi u Kdyně byla před časem velká louka. Majitel Václav Kraft se rozhodl v rámci zavodňování krajiny vytvořit na louce malý rybníček. A protože louka se nachází ve svažitém terénu, napadlo jej z rybníčku odvádět vodu korytem přes mlýnek do dalšího rybníčku, nebo spíše tůňky a pak ještě do dalšího, až postavil krásnou vodní soustavu.

1. Blok Maďarska, Slovenska a Česka nebudú v EÚ počúvať

Rybník, po kterém se dá přejít suchou nohou, lámání kamenů hvízdáním, rozmlouvání s anděly a se sochami svatých... Přesně takový je svět vesnice svatého Jiří, ve kterém se odehrává román Letnice spisovatele Miroslava Hlauča. „Je to román o naději a tiché radosti,“ říká autor. Jak moc je svatý Jiří podobný vesnici, z níž Hlaučo sám přišel do velkého světa? A kolik tajemství si nechal sám pro sebe?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rybník, po kterém se dá přejít suchou nohou, lámání kamenů hvízdáním, rozmlouvání s anděly a se sochami svatých... Přesně takový je svět vesnice svatého Jiří, ve kterém se odehrává román Letnice spisovatele Miroslava Hlauča. „Je to román o naději a tiché radosti,“ říká autor. Jak moc je svatý Jiří podobný vesnici, z níž Hlaučo sám přišel do velkého světa? A kolik tajemství si nechal sám pro sebe?

Palestinsko gibanje Hamas še vedno preučuje mirovni načrt ameriškega predsednika Donalda Trumpa za končanje vojne v Gazi, ki ga je včeraj podprl Izrael, pa tudi številne arabske in evropske države. Po Trumpovih besedah ima Hamas tri ali štiri dni časa za odziv, prostora za pogajanja pa po njegovem mnenju ni veliko. Katarski posredniki so nocoj v Dohi skupaj s predstavniki Egipta in Turčije Hamas pozvali, naj sprejme mirovni načrt. V napadih izraelske vojske na Gazo je bilo medtem danes ubitih najmanj 59 ljudi.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Jihozápadně od Strakonic se táhne pás jihočeské krajiny, kterou všichni dobře známe, aniž si to možná uvědomujeme. Natáčely se tam totiž filmy jako Princezna ze mlejna nebo trilogie Slunce, seno … A nedaleko Tažovické Lhoty se nachází další téměř pohádkové místo. Vyvýšenina zvaná Boží kámen.

Muž, který stál v cestě. Film o Františku Kriegelovi, který v srpnu 1968 jako jediný z delegace vrcholných československých politiků neustoupil Brežněvovi.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vily na chorvátskom pobreží si obľúbil nielen Robert Fico, ktorý tam trávi čas a do Bratislavy len odbieha. Naša redaktorka sa bola pozrieť na vilu v Sukošane, kde väčšinu apartmánov vlastnia ľudia blízki prezidentovi Pellegrinimu. Postavil ich expolitik zo strany Most-Híd Andrej Hrnčiar, no aktuálne spájajú prezidentovu sestru, poslanca za Hlas Petra Náhlika, smeráckeho poslanca Ľubomíra Vážneho, u ktorého kedysi Peter Pellegrini začínal, a pravdepodobne deti ďalšieho poslanca Hlasu.Poslanec, bývalý minister a tiež bývalý šéf Sociálnej poisťovne Ľubomír Vážny kedysi pripustil, že cena jedného dovolenkového apartmánu bola 300 tisíc eur. Odkiaľ na to vzali politici? A majú tieto nehnuteľnosti v majetkových priznaniach?A ako vznikli známa fotka a video s Robertom Ficom v mori? V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas nám o tom viac povie redaktorka Aktualít Kristína Braxatorová, ktorá sa vrátil z pracovnej cesty v Chorvátsku.Nahrával Peter Hanák.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Vily na chorvátskom pobreží si obľúbil nielen Robert Fico, ktorý tam trávi čas a do Bratislavy len odbieha. Naša redaktorka sa bola pozrieť na vilu v Sukošane, kde väčšinu apartmánov vlastnia ľudia blízki prezidentovi Pellegrinimu. Postavil ich expolitik zo strany Most-Híd Andrej Hrnčiar, no aktuálne spájajú prezidentovu sestru, poslanca za Hlas Petra Náhlika, smeráckeho poslanca Ľubomíra Vážneho, u ktorého kedysi Peter Pellegrini začínal, a pravdepodobne deti ďalšieho poslanca Hlasu.Poslanec, bývalý minister a tiež bývalý šéf Sociálnej poisťovne Ľubomír Vážny kedysi pripustil, že cena jedného dovolenkového apartmánu bola 300 tisíc eur. Odkiaľ na to vzali politici? A majú tieto nehnuteľnosti v majetkových priznaniach?A ako vznikli známa fotka a video s Robertom Ficom v mori? V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas nám o tom viac povie redaktorka Aktualít Kristína Braxatorová, ktorá sa vrátil z pracovnej cesty v Chorvátsku.Nahrával Peter Hanák.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Po okupaci spřátelenými vojsky vlastnoručně padělal výjezdní doložku a vycestoval do Západního Německa. „Díky Rusům jsem se stal cestovatelem a spisovatelem,“ vtipkuje Leoš Šimánek, který procestoval celý svět. Setkal se i s divochy, kteří ještě nespatřili bělocha. S lidmi žijícími jako v době kamenné lovil divočáky. Živil se ale taky jako kuchař na plachetnici. Postavil si srub za polárním kruhem a vařil si tam pivo. A ví, jaké to je, dostat se do oka hurikánu.

Po okupaci spřátelenými vojsky vlastnoručně padělal výjezdní doložku a vycestoval do Západního Německa. „Díky Rusům jsem se stal cestovatelem a spisovatelem,“ vtipkuje Leoš Šimánek, který procestoval celý svět. Setkal se i s divochy, kteří ještě nespatřili bělocha. S lidmi žijícími jako v době kamenné lovil divočáky. Živil se ale taky jako kuchař na plachetnici. Postavil si srub za polárním kruhem a vařil si tam pivo. A ví, jaké to je, dostat se do oka hurikánu.Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Apple ukazoval novinky a tentokrát sjou ty reakce opravdu hodně divoké. Může za to nové rozhraní tekutého skla. Polák, Maďar a Ind zatím do kosmu nepoletí, to jsme ale během natáčení ještě nevěděli. Mise Axiom 4 je v ohrožení a věnujeme ji samostatný článek na VTM.cz. Vyšel Android 16 a Kuba postavil GPSku pro velkou letní expedici. Podíváme se, co je uvnitř.01:49 – Apple Liquid Glass05:45 – Android 1609:40 – GPS tracker

O Filipu Turkovi je v posledních týdnech slyšet asi víc, než by se samotnému Filipu Turkovi a Motoristům líbilo. Nejprve se Turek vyfotil na dálnici v rychlosti přes 200 kilometrů v hodině, následně přišlo datařské duo Kateřina Mahdalová a Michal Škop s článkem o Turkově závodění. Turek se chvástal tím, že je automobilový závodník, ale jeho zářezy opravdu nejsou nijak impozantní. V několika případech závodil sám proti sobě, párkrát jen proti jednomu protivníkovi a zásadní je samozřejmě jeho vítězství nad patnáctiletým chlapcem a oblastním lékařem. Co na tyto poslední kauzy říkají členové redakce Alarmu? A mají tyto aféry potenciál trochu zpomalit Turkův nástup do vrcholné politiky? Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si knihu Až skončí práce: https://eshop.denikalarm.cz/az-skonci-prace/

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Jak vzniklo anglické Stonehenge, úplně přesně nevíme. Ale jak vzniklo to rumburské na severu Čech, kterému se říká Kamenný Strom života, víme přesně. Postavil ho Mirko Bernas z dvaadvaceti žulových kamenů, které byly odhaleny při rekonstrukci náměstí v Jiřetíně a nebyly už k jinému užitku. Pozval si na úpatí Dymníku architekta a geomanta, aby našli nejlepší místo a také podobu mystické kamenné stavby, která má stahovat pozitivní vesmírnou energii.

Najskôr si z nej robili srandu, potom ju pozvoľna začali akceptovať a dnes nie je firmy, ktorá by sa s ňou v počte letov do vesmíru mohla porovnať. Pozreli sme sa na 23-ročnú cestu SpaceX na vrchol.V novom dielu podcastu SHARE sa o histórii, prítomnosti a možnej budúcnosti najznámejšej raketovej spoločnosti rozprávajú redaktori Živé.sk Marek Jurčík a Maroš Žofčin.Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo chcel Elon Musk kúpiť ruskú balistickú raketu.Ako prebiehali jednania v postsovietskom Rusku.Čím by bola prvá raketa SpaceX zaujímavá ešte aj dnes.Ako SpaceX testovalo pristávanie priamo na komerčných misiách.Kedy sa veľké oči Elona Muska o letoch na Mars stretli s realitou.Kde spravili inžinieri raketoplánu chybu a ako sa SpaceX vrátilo k pôvodne lepšej myšlienke.Súvisiace odkazy:Krachu unikla len o vlások, dnes je lídrom v dobývaní vesmíru. SpaceX oslavuje 23 rokovNajväčšia raketa SpaceX má letieť na MarsToto je raketa, ktorou chce SpaceX kolonizovať MarsSilbervogel – nemecký raketový bombardérBoeing X-20 Dyna-SoarMiG-105 – ruská obdoba Dyna SoarDream ChaserPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Jednou za rok v centru Košic zažehnou u bronzové sochy běžce maratonský oheň. Je to signál, že jedna z nejznámějších místních tradic na celý víkend ovládne město. Košičané svůj maraton náležitě prožívají. Aby ne, je druhým nejstarším každoročně pořádaným maratonem na světě. Prvních osm odvážlivců se tady na trať postavilo už v roce 1924. Letos tedy Mezinárodní maraton míru, jak se závod oficiálně jmenuje, oslavil rovnou stovku.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klik je týždenný komentovaný prehľad technologických správ, o udalostiach, ktoré sa udiali vo svete IT, médií a sociálnych sietí. Moderátori: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Dávid Tvrdoň⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ondrej Podstupka⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nainštalujte si Toldo appku - http://sme.sk/toldo Podporte nás na Toldo - http://sme.sk/extraklik Discord diskusný server nájdete tu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/eqeqBcw2V8⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ >> KLIK NEWSLETTER: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://sme.sk/klikmail⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠   Viac info nájdete na https://podcasty.sme.sk/c/23353124/klik-microsoft-po-rokoch-neuspechov-postavil-vlastny-macbook.html Spravili sme chybu, máte pripomienku? Napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klik@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, prípadne ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠do skupiny na Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. -- Predplatné SME.sk: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://predplatne.sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -- Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -- Ďakujeme, že počúvate podcast Klik. Kapitoly 00:00 Úvod04:58 Nové modely Surface laptopov20:13 Skladačky od Motoroly32:14 EÚ vs Meta01:00:55 Meta AI vie robiť 3D modely01:05:03 Odporúčanie01:06:40 ZáverSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Slovenský prezident Peter Pellegrini v sobotu složil slib a ujal se svého úřadu. V projevu mluvil mimo jiné o tom, že je potřeba, aby se Slovensko semklo. Má šanci uklidnit emoce? Politolog Jan Kubáček ještě zhodnotí výsledky voleb do Evropského parlamentu a dopady na domácí scénu a přiblíží i to, o čem teď jednají špičky EU.

Na konci 50. let se tehdy jednatřicetiletému architektovi Václavu Krejčímu nabídla jedinečná příležitost – navrhnout centrum nového města Most, které se teprve mělo stavět. Jak na to dnes vzpomíná? A dokážeme s odstupem času ocenit socialistickou architekturu?

Dosavadní hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) minulý týden rezignoval poté, co byl odsouzen za uplácení. Je již jisté, že se nástupcem stane jeho spolustraník Josef Bělica? Pokud ano, co by chtěl před podzimními volbami ještě stihnout? Zůstane i nadále primátorem Havířova? A o čem vypovídá kauza jeho předchůdce? Vladimír Kroc se ptal poslance a pravděpodobně nového hejtmana, Josefa Bělici (ANO).