Podcasts about douf

Naším úterním hostem byla herečka Lenka Termerová, kterou můžete vidět v novém filmu Jana Svěráka Pět švestek, který jde tento týden do českých kin. Snímek vypráví příběh pěti seniorů, kteří společně vyrazí na plavbu po moři. Ve filmu si zahráli také Dana Syslová, Petr Kostka, Jan Vlasák nebo Oldřich Kaiser. V rozhovoru nám popsala, že natáčení nebylo vůbec jednoduché, ale výsledek stojí za to. „Doufám, že se budete smát, ale doufám, že si i popláčete. Myslím si, že tam je úplně všechno," svěřila se.  Jde o kombinaci komedie a dojemného příběhu, u kterého se diváci pobaví, ale možná i trochu popláčou. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough slaví 100 let. „Na jeho životě vidíme, jak se měnil svět – jak ubývaly korály, jak klesá biodiverzita… a mluví o tom s charismatem, které odkapává z televize,“ říká ve Studiu N vědecký novinář a moderátor České televize Daniel Stach. Jeho magnetizující styl vyprávění si uvědomil u jednoho starého videa. „Je to strašně starý šestiminutový záznam, kde stojí mladý Attenborough shrbený v černém obleku a bílé košili, má ruce křížem, vypráví a porušuje u toho drtivou většinu všech televizních pravidel. A já jsem po šesti minutách zjistil, že jsem se poprvé nadechl,“ říká Stach. Jeho hlas označuje za strhující, naplňující a věrohodný. Attenborough podle něj lidskému pokolení připomíná, že je pouhou součástí přírody. „Říká nám, že jsme na ní závislí a že nejsme nic víc. Víme od něj, že žijeme ve světě, který výrazně ovlivňujeme, ale že ho také dokážeme zachraňovat. Dokážeme mu pomáhat, ale musíme chtít,“ shrnuje jeho zásadní myšlenky. Ve Studiu N se moderátor vědeckých pořadů vyjadřuje také k aktuálním hrozbám. „Nikdy v historii nebylo tak snadné a tak levné lhát tolika lidem. A bude to ve velmi blízké budoucnosti ještě jednodušší a cílenější,“ upozorňuje. „Umělá inteligence naučí umělou inteligenci, jak zacílit lež konkrétně na vás. Obávám se, že ztratíme sdílenou realitu a tím se rozpadne společnost. Co bude pravda pro jednoho, nebude pravda pro druhého. Každý bude mít svět vytvořený přímo pro něj, který se nebude protínat se světem těch dalších,“ popisuje Stach. Tento vývoj podle něj může vést k občanským válkám a rozložení společnosti, která se přestane starat o slabší. „Z toho mám obrovskou obavu,“ přiznává. V rozhovoru se dotýká také aktuálního politického tlaku na veřejnoprávní média. „Já doufám, že máme generálního ředitele, který sice nevystupuje silně navenek, ale dokáže dobře vyjednávat v zákulisí,“ říká o vedení České televize. „Doufám, že to Hynek Chudárek dokáže vyjednat tak, aby ČT mohla zůstat nezávislá a byla tam co největší bariéra mezi novináři a politiky. Navenek ale nevidím silná vyjádření, silné výstupy ani bouchání do stolu. Neříkám tím, že nedokáže dostát výsledku, ale zaměstnanci se ozvali hlasitěji než generální ředitel,“ tvrdí. V jaké situaci by opustil Kavčí hory? Co říká na konec Václava Moravce? Proč při každé návštěvě hotelu hledá evakuační cestu? Připadá si při rozhovorech s nobelisty hloupý? Co probíhalo před rozhovorem s dalajlamou? A co je to televizní pravidlo hospody? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Michael Buban - Neděle, 26. Duben 2026 - Video záznam kázání Finanční dar na provoz Křesťanského centra Apoštolské církve ve Vyškově Číslo účtu: 2700499139/2010 VS: 1000 Děkujeme za vaši štědrost.

Čápi dříve sídlili v průmyslové zóně, před několika lety ale o své hnízdo přišli. Teď jim ho město s ochránci přírody vrátili.

„NATO je především obranným spolkem členských zemí. Není aliancí, která automaticky bude pomáhat při válkách vedených mimo teritorium aliance,“ uvedl prezident Pavel ke kritice šéfa Bílého domu Trumpa, podle kterého NATO selhalo. Prezident Spojených států se tak opakovaně vyjádřil v souvislosti s americko-izraelskou válkou s Íránem. Aliance podle něj neprošla testem, když její členské státy neudělali nic, aby USA ve válce pomohly. Její zahájení s nimi ale ani nekonzultoval. Podle české hlavy státu Trumpův postoj není mírně řečeno fér. "NATO je postaveno na dvou základních pilířích. Principu odrazení jakéhokoliv protivníka od násilné akce proti kterémukoliv z členských států. A tím druhým je efektivní obrana. Dosud aliance na těchto pilířích stavěla a princip odrazování fungoval, “ upozornil prezident Petr Pavel ve speciální debatě Ptám se já na Právnické fakultě UK v Praze ve středu 8. dubna."V okamžiku, kdy začneme zpochybňovat alianci jako jednotný celek připravený konat společně a velice rozhodně, pak se samozřejmě její role ztrácí, “ dodal Pavel s tím, že „Trump pro snížení důvěryhodnosti aliance udělal za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za mnoho let.“K hodnocení příměří ve válečném konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem je podle české hlavy státu ještě brzy. „Myslím, že si budeme muset počkat na konkrétní výsledky, jestli těch 14 dní opravdu přinese mírovou dohodu, jestli dojde k naplnění toho desetibodového plánu, jestli skutečně po tu dobu nebude obnovena bojová činnost, ať už v Libanonu nebo v Íránu. A pak teprve můžeme hodnotit. Otázkou bude, čeho jsme tím vlastně dosáhli,“ řekl Pavel, který byl hostem speciálu Ptám se já společně s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „To, co žijeme, jsou bezprecedentní časy. Začalo to daleko dříve než útokem na Írán. Ještě si pamatuji dobu, i během výkonu mého mandátu, kdy mezinárodní právo a apelování k dodržování mezinárodního práva nebylo jen rétorické cvičení. Doufám, že je to etapa a ne nový normál, i když se to tak teď nezdá,“ reagovala Čaputová. Spor o cestu na summitPavel ve speciálu Ptám se já na Právnické fakultě UK také komentoval své rozhodnutí, že v souladu se svým ústavním postavením hodlá stát počátkem července v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Ve středu to oznámil v dopisu adresovaném premiérovi Babišovi. Představitelé vlády již dříve oznámili, že s účastí prezidenta na summitu nepočítají a Česko bude v Ankaře reprezentovat pouze premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka.„Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo to rozhodnutí zprocesuje. Vláda rozhodnutí prezidenta bere na vědomí a udělá vše pro to, aby mohl jet,“ řekl Pavel. Dodal, že proto premiéra Babiše dopisem informoval o svém rozhodnutí jet v čele delegace. „Očekávám, že pan ministr pochopí, jaká je jeho ústavní role a splní to, co mu řekne  premiér,“ dodal prezident.Zuzana Čaputová během svého mandátu zažila pět slovenských vlád. „S tou poslední (vládou Roberta Fica) to bylo několik intenzivních měsíců, ale nebylo to spojené se zpochybňováním mých pravomocí,“ upozornila. „Je velmi důležité, aby i přes rozdílné pohledy na věc, dva lidé povýšili to, proč tam jsou. A to je služba veřejnosti.“  Jak se mění Česko s další vládou Andreje Babiše? Jdeme už definitivně slovenskou cestou? Jak to bude s muniční iniciativou? A co čeká Ruskem napadenou Ukrajinu, která nyní se ocitla ve stínu války na Blízkém východě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Většina vlád zemí Evropské unie doufá, že maďarský premiér Viktor Orbán prohraje parlamentní volby vyhlášené na 12. dubna. Pokud by se to stalo, pokud by Orbán uznal porážku a skutečně odešel od vesla, bylo by to velké vítězství také pro tradiční evropskou politickou reprezentaci, která se hlásí k liberální demokracii. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Paní Hilda Múdra byla Rakušanka, a proto ráčkovala. S tvůrci filmu jsme měli za to, že tento její rys nelze opomenout. Doufám ale, že se mi do snímku podařilo dostat to nejdůležitější. A to je charakter postavy,“ říká slovenská herečka Zuzana Mauréry o roli trenérky v životopisném filmu Nepela. Zahraniční zkušenost jí přišla vhod. „Ve Vídni jsem tři roky zpívala v muzikálech, takže němčina pro mě nebyla problém,“ vysvětluje v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Paní Hilda Múdra byla Rakušanka, a proto ráčkovala. S tvůrci filmu jsme měli za to, že tento její rys nelze opomenout. Doufám ale, že se mi do snímku podařilo dostat to nejdůležitější. A to je charakter postavy,“ říká slovenská herečka Zuzana Mauréry o roli trenérky v životopisném filmu Nepela. Zahraniční zkušenost jí přišla vhod. „Ve Vídni jsem tři roky zpívala v muzikálech, takže němčina pro mě nebyla problém,“ vysvětluje v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.

Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia tento týden oslovilo ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) a ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) ohledně vysokých cen nafty. V pořadu Agenda to uvedl šéf sdružení Josef Melzer. „Doufám, že budu mít možnost jednat s paní ministryní Schillerovou, protože jsme včera (v úterý, pozn. red.) odeslali oficiální žádost o schůzku, jak paní ministryni Schillerové, tak i panu ministru Bednárikovi,“ prohlásil Melzer. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Dobrovolnictví, péče o památky i přírodu a udržitelný seberozvoj patří mezi priority, které si vytkla programová šéfka organizace Brontosaurus. V rozhovoru pro Radiožurnál objasňuje kořeny svých přesvědčení, jak ji ovlivnil Skaut a jak hnutí propojuje mladé lidi. „Základna je rozmanitá a já si myslím, že by taková měla zůstat. Je důležité pečovat o udržitelnost lidskou, aby tam noví lidé přicházeli, ale rozmanitost má něco do sebe,“ říká Alžběta Flíčková. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobrovolnictví, péče o památky i přírodu a udržitelný seberozvoj patří mezi priority, které si vytkla programová šéfka organizace Brontosaurus. V rozhovoru pro Radiožurnál objasňuje kořeny svých přesvědčení, jak ji ovlivnil Skaut a jak hnutí propojuje mladé lidi. „Základna je rozmanitá a já si myslím, že by taková měla zůstat. Je důležité pečovat o udržitelnost lidskou, aby tam noví lidé přicházeli, ale rozmanitost má něco do sebe,“ říká Alžběta Flíčková. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Václav Rouček je muzikant, hráč hokeje a taky moderátor podcastu Pochlap se... Inspirativní rozhovory dávají nahlédnout pod pokličku mužství, a možná mnohdy prozrazují mnohé i o hostiteli rozhovoru. Na druhé straně mikrofonu se ocitne v setkání s Lucií Endlicherovou v Zákoutí. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Doufám, že se mi podařilo Lupyna vybarvit, říká o postavě zloděje ve filmu Poberta herec Matyáš Řezníček, který snímek charakterizuje mimo jiné jako určitou hru archetypů. Zloděj Lupyn má na jednu stranu špatnou pověst, zároveň chce být nějakým způsobem užitečný. A stejně tak jsou nejednoznačné i postavy zkorumpovaného policisty nebo mafiána-podnikatele. „Je to na české poměry nečekaný film, který překvapuje,“ hodnotí herec. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Doufám, že se mi podařilo Lupyna vybarvit, říká o postavě zloděje ve filmu Poberta herec Matyáš Řezníček, který snímek charakterizuje mimo jiné jako určitou hru archetypů. Zloděj Lupyn má na jednu stranu špatnou pověst, zároveň chce být nějakým způsobem užitečný. A stejně tak jsou nejednoznačné i postavy zkorumpovaného policisty nebo mafiána-podnikatele. „Je to na české poměry nečekaný film, který překvapuje,“ hodnotí herec. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Doufám, že se mi podařilo Lupyna vybarvit, říká o postavě zloděje ve filmu Poberta herec Matyáš Řezníček, který snímek charakterizuje mimo jiné jako určitou hru archetypů. Zloděj Lupyn má na jednu stranu špatnou pověst, zároveň chce být nějakým způsobem užitečný. A stejně tak jsou nejednoznačné i postavy zkorumpovaného policisty nebo mafiána-podnikatele. „Je to na české poměry nečekaný film, který překvapuje,“ hodnotí herec.

České pekárny mají za sebou několik mimořádně náročných let. Pandemie, drahé energie i inflace výrazně proměnily jejich nákladovou strukturu. Podle majitele pekárny Kabát Richarda Kabáta se sice obor postupně stabilizuje, tlak na ceny a provozní náklady ale nekončí a promítá se do konečných cen pečiva. „Zdražovat musíme stále. Dnes už nepřepočítáváme ceny dvakrát ročně, ale každý měsíc upravujeme část sortimentu podle toho, jak se vyvíjejí náklady,“ říká majitel sítě pekáren Kabát v rozhovoru pro Seznam Zprávy. U základních výrobků, jako je rohlík nebo houska, musí podle něj pekárny postupovat opatrně. Právě tyto položky zákazníci sledují nejvíc. „Doufám, že u nás rohlík deset korun letos nepřekoná, možná až v roce 2027 nebo 2028,“ říká Richard Kabát v pořadu Agenda. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

České pekárny mají za sebou několik mimořádně náročných let. Pandemie, drahé energie i inflace výrazně proměnily jejich nákladovou strukturu. Podle majitele pekárny Kabát Richarda Kabáta se sice obor postupně stabilizuje, tlak na ceny a provozní náklady ale nekončí a promítá se do konečných cen pečiva. „Zdražovat musíme stále. Dnes už nepřepočítáváme ceny dvakrát ročně, ale každý měsíc upravujeme část sortimentu podle toho, jak se vyvíjejí náklady,“ říká majitel sítě pekáren Kabát v rozhovoru pro Seznam Zprávy. U základních výrobků, jako je rohlík nebo houska, musí podle něj pekárny postupovat opatrně. Právě tyto položky zákazníci sledují nejvíc. „Doufám, že u nás rohlík deset korun letos nepřekoná, možná až v roce 2027 nebo 2028,“ říká Richard Kabát v pořadu Agenda. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

První etapa sanačních prací v Hustopečích skončí v létě. Vedení podniku Diamo už nyní připravuje výběrové řízení na zhotovitele druhé etapy. Ta potrvá do konce roku 2027.

Hostem Jana Pokorného je Karolína Erbanová, slavná rychlobruslařka a hokejistka, držitelka dvou bronzových medailí z rychlobruslení i hokeje. V současné době je asistentkou trenéra reprezentačních hokejistek do 16 let. „Byla jsem překvapená tou nabídkou, ale už na prvním soustředění mě to opravdu chytlo. Práce s mladými děvčaty, které procházejí podobným sportovním příběhem, jako jsem měla já, mě fascinovala. Nečekala jsem to, ale velmi mě to baví,“ vypráví s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Jana Pokorného je Karolína Erbanová, slavná rychlobruslařka a hokejistka, držitelka dvou bronzových medailí z rychlobruslení i hokeje. V současné době je asistentkou trenéra reprezentačních hokejistek do 16 let. „Byla jsem překvapená tou nabídkou, ale už na prvním soustředění mě to opravdu chytlo. Práce s mladými děvčaty, které procházejí podobným sportovním příběhem, jako jsem měla já, mě fascinovala. Nečekala jsem to, ale velmi mě to baví,“ vypráví s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slavnostním vyvezením symbolického posledního vozíku s černým uhlím z Dolu ČSM a odpoledním hornickým pochodem Ostravou dnes symbolicky končí těžba černého uhlí na území Česka. Co to znamená pro Moravskoslezský kraj? Jak bývalým uhelným regionům pomáhá vláda a peníze z EU? A jak by se měla těžba uhlí připomínat budoucím generacím? Tomáš Pancíř se ptal hejtmana Moravskoslezského kraje, radního Havířova a člena předsednictva hnutí ANO Josefa Bělici.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina zažívá nejtěžší válečnou zimu. Rusko využívá teplot hluboko pod bodem mrazu a pokouší se soustředěnými údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře srazit obyvatele Kyjeva a dalších měst na kolena. Jak to zvládají?Host: Andrij Dichtjarenko - šéfredaktor ukrajinského serveru Realna GazetaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Doufám, že teď už nebudu zatížený tím, jestli jsem víc Vietnamec nebo Čech. Teď už jsem do mikrofonu všechno vyřval a můžu konečně řešit něco víc, třeba společnost,“ říká režisér prvního viet filmu natočeného v Česku Dužan Duong. Jeho Letní škola, 2001 měla premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech a teď má osm nominací na Českého lva, mimo jiné i za nejlepší film. „Snažím se nebrat si tyto úspěchy moc osobně,“ přiznává v Osobnosti Plus.

„Doufám, že teď už nebudu zatížený tím, jestli jsem víc Vietnamec nebo Čech. Teď už jsem do mikrofonu všechno vyřval a můžu konečně řešit něco víc, třeba společnost,“ říká režisér prvního viet filmu natočeného v Česku Dužan Duong. Jeho Letní škola, 2001 měla premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech a teď má osm nominací na Českého lva, mimo jiné i za nejlepší film. „Snažím se nebrat si tyto úspěchy moc osobně,“ přiznává v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Investice jenom do obrany nás nezachrání. Musíme investovat i do útoku,“ je přesvědčený bývalý diplomat a bezpečnostní poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Tomáš Pojar. Doufá proto, že současná vláda Andreje Babiše (ANO) bude brát bezpečnost a obranu Česka vážně, i když na hodnocení je ještě brzy. „Když se podívám na to, co je napsáno v programovém prohlášení vlády, v oblasti obrany a bezpečnosti, tak s tím problém nemám,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Když Lukáš Sedláček popisuje svůj vztah k umělé inteligenci, používá slovo „zrcadlo”. Díváme se do něj a vidíme sami sebe. Jenže ten obraz není zrovna lichotivý. Zjišťujeme, že naše kreativita možná není tak výjimečná, naše vědomí tak nepopsatelné, naše postavení ve vesmíru tak privilegované. To vše popisuje ve své vlastním nákladem vydané knize Nazí v AI době. Čtyřiačtyřicetiletý byznysmen kupodivu nepíše o tom, jak nám umělá inteligence ušetří čas nebo zefektivní práci, ale co nám řekne o tom, kdo vlastně jsme. A hlavně: co budeme dělat, až zjistíme, že odpověď se nám nelíbí.Lukáš Sedláček je podnikatel, myslitel a organizátor, který stojí za vzdělávací platformou a konferencí Týden inovací. Vystudoval religionistiku, hebrejistiku a mezinárodní vztahy na Karlově univerzitě a Cambridge, ale místo akademické kariéry se vydal cestou podnikání. Kromě Týdne inovací řídí startup Poetizer – platformu pro autory, která umožňuje jednoduše publikovat vlastní knihy.Lukáš je mladším bratrem ekonoma Tomáše Sedláčka, s nímž sdílí intelektuální zápal i vášeň pro jízdu na monokolce. Prošel rozvodem, má malého syna a otevřeně přiznává, že ho občas budí v noci podnikatelské starosti.O tom všem jsme mluvili: a taky o tom, jak do Česka málem pozval na přednášku Obamu, ale protože si to napřed nechal od umělé inteligence spočítat, tak od toho nápadu radši upustil. Anebo o tom, co vše ho spojuje či naopak rozděluje s bratrem Tomášem, a jestli mu udělalo radost, že vyhrál v jejich malém soukromém závodě, kdo první napíše a vydá novou knihu.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako nás ve studiu. A pokud vás úvahy a přemýšlení o AI navnadí, dovolte mě vás pozvat na AI show, tedy dvouhodinový zábavný a zároveň informativní živý pořad, který dělám se ženou Sentou. Koncem ledna budeme jak v kině Atlas v Praze, a to 27. ledna, tak o dva dny později v Imapct Hubu v Brně.

„Investice jenom do obrany nás nezachrání. Musíme investovat i do útoku,“ je přesvědčený bývalý diplomat a bezpečnostní poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Tomáš Pojar. Doufá proto, že současná vláda Andreje Babiše (ANO) bude brát bezpečnost a obranu Česka vážně, i když na hodnocení je ještě brzy. „Když se podívám na to, co je napsáno v programovém prohlášení vlády, v oblasti obrany a bezpečnosti, tak s tím problém nemám,“ říká v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Doufáme, že administrativa Donalda Trumpa, vyznačující se racionálním a pragmatickým přístupem, neudělá fatální chybu a zdrží se dalšího sklouzávání do situace, která hrozí nepředvídatelnými důsledky pro celou západní polokouli,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení pár dní před americkým útokem.

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- 17. listopadu slaví čeští občané svátek demokracie; tak jsme se s Timem přidali, byť nejsme zrovna demokraté. Vzal jsem na sebe pár cedulí a vrhli jsme se do víru velkoměsta; cílem bylo vést dialog o svobodě, demokracii, státu, anarchii a dalších tématech. Navzdory odlišným názorům jsme se nestřetávali s projevy nenávisti či netolerance; naopak se nám podařilo navázat spoustu mírumilovných rozhovorů s kolemjdoucími, ať už s námi souhlasili nebo ne. Doufám, že Vás budou bavit jako nás! – Timofej Kožuchov; libertarián; možná trochu anarchokapitalista; youtuber; student politologie a filosofie; LGBT aktivista – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Je další konec roku. V podcastu Kecy a politika je to už třetí rok po sobě spojeno s vyhlašováním nominací na politický bizár. Pečlivě jsme shromažďovali výroky, činy a uřeknutí českých politiků a všechno seřadili do 11 nominací. O vítězích rozhodnete vy sami svým hlasováním na www.kecyapolitika.cz.Nabízíme vám více než třicet politických počinů, které by člověk na jednu stranu raději vytlačil z mysli. Na druhou stranu je před Silvestrem, takže proč bychom se netěšili… Tento podcast bude takový malý nominační večer. Navrhneme a okomentujeme jednotlivé počiny a vy si s tím už na naší webové stránce dělejte, co chcete.Doufáme, že vás to pobaví. Je to hra, ale jako většina her i tato by měla mít své vítěze. Sami jsme zvědaví na to, koho, co a proč si vyberete. A když se nebudete moci rozhodnout, vezměte si k ruce siderické kyvadélko. Stejně jeho ovládání bude dříve nebo později zavedeno do škol. Nebo o tom alespoň takhle mluvil Petr Cibulka.Hodně štěstí v novém roce.

Je novinářem, komentátorem, odborníkem na Rusko, ale především rozhlasákem tělem i duší. A říká, že se rozhodně nechystá na zasloužený odpočinek, který mu náleží. „Důchod nebude. Už teď, když jsem na odchodu, tak si domlouvám, jak tady budu dál působit externě, protože si nedovedu představit, že bych s touto prací skončil. Vzpomeňte na mé velké předchůdce Jana Petránka či Karla Kyncla, kteří tuhle práci dělali doslova až do smrti,“ připomíná v rozhovoru s Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je novinářem, komentátorem, odborníkem na Rusko, ale především rozhlasákem tělem i duší. A říká, že se rozhodně nechystá na zasloužený odpočinek, který mu náleží. „Důchod nebude. Už teď, když jsem na odchodu, tak si domlouvám, jak tady budu dál působit externě, protože si nedovedu představit, že bych s touto prací skončil. Vzpomeňte na mé velké předchůdce Jana Petránka či Karla Kyncla, kteří tuhle práci dělali doslova až do smrti,“ připomíná v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Při velkých skrínincích těhotných žen pomáhá sonografistům umělá inteligence. Pomáhá jim obraz z vyšetření analyzovat a zároveň je hlídá, aby na nic nezapomněli. Nejmodernější ultrazvukové přístroje mají i v pražské porodnici U Apolináře, kam chodí budoucí maminky na velké skríninky. V čem by mohla umělá inteligence ulehčit lékařům v budoucnu? Poslechněte si reportáž z ordinace a rozhovor s onkogynekologem Filipem Frühaufem.

Česko má od pondělí novou vládu. Ta chce hned od prvního jednání začít měnit Česko. Odmítne nové emisní povolenky i migrační pakt. A rozhodne o tom, s jakým postojem vyrazí nový premiér Andrej Babiš na Evropskou radu. Jak zareaguje opozice?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.Nový kabinet v čele s premiérem a lídrem ANO Andrejem Babišem se krátce sešel už v pondělí bezprostředně po jmenování. Řešil ale jen organizační záležitosti. Dnešní jednání by mělo být podle odhadu Babiše naopak velmi dlouhé - seznam toho, co chce vláda udělat hned za svůj první pracovní den, je totiž obsáhlý.Ministři by měli v usneseních odmítnout systém emisních povolenek ETS 2 a unijní migrační pakt. Probírat mají i změny stavebního zákona, kroky vedoucí ke snížení regulované ceny elektřiny nebo například mandát pro premiéra na nadcházející summit EU.Vláda by se měla také začít zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, který chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předložit do druhé poloviny ledna. Předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS) rozpočet se schodkem 286 miliard korun poslanci  nové sněmovní většiny vrátili k přepracování. Česko tak začne příští rok v rozpočtovém provizoriu.Jak své resorty zvládnou zástupci Motoristů a SPD? Kam Andrej Babiš posune Česko na mezinárodní scéně? A co bude dělat opozice?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rocker Robert Kodym slaví se skupinou Lucie čtyřicet let na scéně. V otevřeném rozhovoru mluví o přípravách monumentální show v O2 areně, o psaní textů uprostřed noci, o lásce k renesanční poezii i o tom, jaké to je levitovat nad publikem. Přiznává také, že ho dojala hudební setkání s dětmi členů kapely a že plánuje muzicírovat klidně i v devadesáti. „Doufám, že to bude vestoje. Ale i kdybych tam jen seděl s kytarou, bude to dobré,“ říká.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Prahy přiletělo Bilbao a baskičtí hráči se jako rozjívené děti koulovali na letišti. Slavii čeká další zápas vyšňořené Ligy mistrů. Ale není zajímavější, co se děje za kulisami české ligy? Fotbalový podcast MVP odkrývá, co může způsobit miliardář Strnad a jeho „nová Plzeň“.Jen pár vět, které zazněly, když Viktoria Plzeň představovala svoji tvář pro budoucnost. Promluvil Adolf Šádek, sportovní manažer, který fotbalovou Viktorii před patnácti lety pomohl stvořit. Zažil šest titulů, čtyřikrát byl v Lize mistrů, taky ve čtvrtfinále Konferenční ligy a opakovaně v osmifinále Evropské ligy.„Teď začíná nová éra. Věřím, že bude ještě úspěšnější. Doufám, že budeme Pražáky i předhánět.“Nebo: „Věřím, že mám dobré náboje, abych dvěma tankům strkal do pásů něco jiného než klacek. Že mám dostatečnou munici na to, abych uměl odolávat síle pražských tanků.“Nebo: „Těším se, že si navlékneme rukavice a vstoupíme do ringu, protože konečně budeme ve stejné váhové kategorii jako kolegové z Prahy.“Že by Plzeň opravdu mohla ještě povýšit? Kam až? A proč je tak alergická na konkurenci z Prahy, ke které to má po dálnici pětatřicet minut?---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Do Prahy přiletělo Bilbao a baskičtí hráči se jako rozjívené děti koulovali na letišti. Slavii čeká další zápas vyšňořené Ligy mistrů. Ale není zajímavější, co se děje za kulisami české ligy? Fotbalový podcast MVP odkrývá, co může způsobit miliardář Strnad a jeho „nová Plzeň“. Jen pár vět, které zazněly, když Viktoria Plzeň představovala svoji tvář pro budoucnost. Promluvil Adolf Šádek, sportovní manažer, který fotbalovou Viktorii před patnácti lety pomohl stvořit. Zažil šest titulů, čtyřikrát byl v Lize mistrů, taky ve čtvrtfinále Konferenční ligy a opakovaně v osmifinále Evropské ligy. „Teď začíná nová éra. Věřím, že bude ještě úspěšnější. Doufám, že budeme Pražáky i předhánět.“ Nebo: „Věřím, že mám dobré náboje, abych dvěma tankům strkal do pásů něco jiného než klacek. Že mám dostatečnou munici na to, abych uměl odolávat síle pražských tanků.“ Nebo: „Těším se, že si navlékneme rukavice a vstoupíme do ringu, protože konečně budeme ve stejné váhové kategorii jako kolegové z Prahy.“ Že by Plzeň opravdu mohla ještě povýšit? Kam až? A proč je tak alergická na konkurenci z Prahy, ke které to má po dálnici pětatřicet minut? --- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju. Koho dnes?Rapl z Bartolomějský. Lépe řečeno autor stejnojmenné knihy, kterým je emeritní major Miroslav Hyhlík. Obchází teď obvyklé kolečko po podcastech a televizních pořadech, mohl jste ho vidět třeba v show Jana Krause nebo v DVTV. Já si ho však pozval nejen proto, že napsal zajímavou a dobrou knihu. Mám totiž své důvody.Známe se s Mirkem plus mínus pětatřicet let. Poznali jsme se v roce 1990, ještě s jeho tehdejším parťákem, kdy oba sloužili jako detektivové kriminálky na Praze 1. Jinými slovy, stali se mými policejními zdroji, a dohazovali mi do reportáží případy, na kterých pracovali. Zjednodušeně řečeno. A když se později připletli do nešťastné kauzy, která se později ukázala jako omyl jejich kolegů, skončili na necelé tři týdny ve vazbě na Pankráci. A já o tomhle jejich případu napsal svou vůbec první knížku Klec na policajta, která pak v roce 1991 vyšla v nakladatelství Rozmluvy Aklexandra Tomského. Stručně o Mirkovi: je ročník 1961, dnes už “emeritní major”, tedy ve výslužbě. Od roku 1980 sloužil u policie, kde se specializoval na násilnou trestnou činnost – loupeže, vydírání, těžká ublížení na zdraví. Jeho unikátní devizou bylo kreslení – vystudoval aranžérskou školu a jako jeden z prvních českých kriminalistů vytvářel portréty pachatelů podle výpovědí svědků, ještě před érou počítačových identikit. Společně s dlouholetým parťákem Láďou Veselým vytvořili legendární duo detektivů, kteří v 90. letech čelili ruským gangům, vydíračům podnikatelů i domácím vrahům. V roce 1991 byl sám nespravedlivě obviněn a strávil 19 dní ve vazbě kvůli záměně identity, což mu však nezlomilo víru ve spravedlnost. Je autorem knihy, malíř, žije na venkově u Tábora se svou čtvrtou manželkou, která byla také jeho kolegyní u policie.Více samozřejmě v podcastu.Mé krimi reportáže z Prahy byly jen epizodou v mé kariéře, související hlavně s tím, že jsem povinnou vojenskou službu absolvoval v časopise Signál. Byla krátká, asi roční, a pak jsem začal psát spíš o jiných věcech, a Mirek i jeho kolega pokračovali ve svých policejních kariérách. Třicet let jsme se v podstatě neviděli, sem tam se někde potkali, občas si zavolali nebo napsali. Až teď, když Mirek napsal zmíněnou knihu, a před pár týdny ji pokřtil, jsem ho pozval do podcastu. Víc jsem o tom psal už před týdnem.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako mě.

Vraťte nám Sofii Lorenovou. To je název nové inscenace Divadla v Řeznické, ve které hraje a na scéně se prý doslova se zjevuje. „Je to snová postava, která dějem vždycky nějak zamíchá,“ dodává na vysvětlenou. „Mám Sofii ráda, dívala jsem se na její filmy, gesta, prostě jsem se ji snažila navnímat a myslím, že se do mě vpila. Doufám, že se přijede podívat,“ směje se herečka a zpěvačka. V aplikaci mujRozhlas uslyšíte i písničky, které v Radiocafé živě zazpívala.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neziskové organizace by jako jedny z prvních mohly významně pocítit nástup nové vlády Andreje Babiše. Ta se na ně totiž chce zaměřit, obzvlášť spadeno má na takzvané politické neziskovky. Proč jí neziskové organizace tolik vadí?Hostem Ptám se já byl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Člověk v tísni už více než třicet let poskytuje humanitární, rozvojovou, vzdělávací a lidskoprávní pomoc v Česku i po celém světě. Její spoluzakladatel a ředitel Šimon Pánek minulý týden převzal od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.Jen několik dní poté nově vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) hlavě státu poslala návrh programového prohlášení, podle kterého se chce zaměřit také právě na fungování neziskových organizací. Mimo jiné registrovat všechny jejich příjmy a výdaje, označovat všechny finance ze zahraničí nebo zamezit, aby se „veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus“.„Co znamená politická neziskovka? Neznám organizaci, která by měla politický program. Opravdu nevím, co to znamená. A strašně mě zajímá, jak to bude kdo definovat a vysvětlovat,“ reagoval v Ptám se já šéf Člověka v tísni. „My představujeme někoho, kdo stojí na hodnotách solidarity, na tom, že silnější pomáhají slabším. Na tom, že vyspělá společnost se pozná tak, že ti, kteří jsou na tom lépe vzděláním, financemi, pozicí, tak se dělí s těmi slabšími. A ne na tom, že dělají velká ramena a řídí silná auta.“„Doufám, že Andrej Babiš a jeho přinejmenším nejbližší skupina ministrů a ministryň si toto uvědomuje a že bude vládu řídit racionálně a bude si hlídat různé nenávistné, ideologické a útočné tendence, které se jí tam díky koaliční partnerům, pokud bude mít tyto koaliční partnery, už teď objevují, “ dodal.  Znamenají plány vlády, že se vydáváme stejnou cestou jako Slovensko nebo Maďarsko? A jak se na nový kabinet chystá největší česká humanitární organizace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čeho chce nový rektor Univerzity Karlovy dosáhnout především? Jak bude řešit vážné problémy kolem kampusu na pražském Albertově? A jak obecně pozdvihnout české vysoké školství? „Všichni si musí uvědomit, že když nezískáme externí peníze, jako jsou třeba ERC granty, tak budeme mít pořád problémy,“ říká Jiří Zima, který se funkce rektora Univerzity Karlovy ujme v únoru příštího roku. Otázky nově zvolenému rektorovi kladl Vladimír Kroc.

Čeho chce nový rektor Univerzity Karlovy dosáhnout především? Jak bude řešit vážné problémy kolem kampusu na pražském Albertově? A jak obecně pozdvihnout české vysoké školství? „Všichni si musí uvědomit, že když nezískáme externí peníze, jako jsou třeba ERC granty, tak budeme mít pořád problémy,“ říká Jiří Zima, který se funkce rektora Univerzity Karlovy ujme v únoru příštího roku. Otázky nově zvolenému rektorovi kladl Vladimír Kroc.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Andreje Babiše (ANO) už jsme ve vládě měli, my s ním v politice žijeme víc než dekádu. Je otázka, do jaké míry s ním přijde změna stylu vládnutí,“ zamýšlí se v pořadu Osobnost Plus politolog Aleš Michal z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. A to v době, kdy hnutí ANO, SPD a Motoristé jednají o nové vládě. „Změna bude daná spíš ani ne Babišovou osobností a vahou v politice, ale tím, které strany se budou účastnit jeho vlády,“ očekává.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „U Andreje Babiše je to vždycky stejné – nejdřív láska, páska, růžový obláček a pak břitva v noci na krk,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. V rozhovoru popisuje, jak šéf hnutí ANO znovu rozestavuje figurky na povolební šachovnici, zatímco ostatní politici jen přihlížejí. „Mě nesmírně baví, jak s nimi Andrej tak hezky šoupe po šachovnici a oni u toho tleskají a jsou nadšení,“ dodává. To, jak Babiš „okřikl“ své možné budoucí vládní kolegy, komentátor přirovnává k výchově psů. „Řekne se ‚místo‘ a oni zalehnou,“ glosuje sarkasticky. Podle Michopulose neexistuje nic jako kolektivní vedení ANO a s nadsázkou popisuje i atmosféru uvnitř hnutí po volbách: „Babiš odešel, nic jim neřekl a pak napsal do group chatu: ‚Doufám, že všichni budete držet hubu.‘ Na adresu nováčků ve Sněmovně, u kterých se spekuluje, jak a jestli se budou podílet na vládě, je nekompromisní. „Motoristé jsou patnáctileté děti v tělech čtyřicetiletých mužů s nulovýma zkušenostma,“ říká Michopulos a Tomia Okamuru vykresluje jako člověka posedlého představou moci. „Má pnutí a blbě se mu ovládá mozek. Už vidí tu velkou limuzínu, velkou ochranku, bude druhý nejvyšší ústavní činitel,“ dodává. O Patriku Nacherovi z ANO naopak mluví s respektem: „Je z nich nejchytřejší. Nedělá ze sebe tatrmana, drží lajnu a má to aspoň nějakou důstojnost.“ Podle Michopulose má Babiš vše pod kontrolou. „Potřebuje jen, aby se rychle rozdělily fleky ve Sněmovně. Je proto potřeba poslouchat jen jeho - co říká kdokoliv jiný, má nulovou hodnotu,“ říká. A i kdyby se kolem šéfa hnutí ANO objevily nové tváře, podle komentátora zůstanou jen kulisou - českou politiku proto přirovnává k béčkové italské komedii ze sedmdesátých let, u které člověk ví, že není žádným uměním, ale přesto ho nějakým způsobem baví. „Klidně ať je Turek ministrem zahraničí. Babiš vedle něj posadí tři náměstky a ti mu řeknou, co má dělat. Když to neudělá, odvolá ho. Tak to bude,” dodává nakonec Michopulos. Kde končí strategie a začíná groteska? Co vlastně vypovídá o zemi, kde se všichni chtějí cítit jako vítězové, i když už dávno hrají Babišovu hru? A jakou v tom všem má roli Agrofert? I to se dozvíte v rozhovoru.

V pondělí ráno došlo k ohlášenému setkání prezidenta Petra Pavla a Andreje Babiše (ANO). Prezident lídra nejsilnější opoziční strany požádal mimo jiné o vyjasnění toho, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmů, pokud by měl po volbách sestavovat vládu. „Jmenování premiéra je pravomoc prezidenta, a pokud mu Andrej Babiš uspokojivě neodpoví, jmenovat ho nemusí, “ komentuje bývalý ministr a senátor Jiří Dienstbier.

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě. Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká. Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N. „Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje. K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí. Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas. „Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“ „Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje. V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Jsme zpátky! Z Norska i Dánska se vracíme plní dojmů, které doplníme o řadu historek – dozvíte se o netradičních barvách seveřanů a jejich důvodech, zákulisí Wimbledonu, exkluzivních rozhovorech s hvězdami karlovarského festivalu, neplánovaně dlouhé cestě s Damiánkem po Německu i důvodu, proč má hned několik jmen. Terez updatuje knihovnu Matheových jazyků a vysvětlí, proč chce Willie parkovat výhradně na místě pro handicapované… Zabrousíme i k byzantskému císaři dnešní doby a zjistíme, jak získat celní výjimku, nebo – podobně jako Damiánek – úplně nové jméno. Zdravíme, Mr. Japan

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A POSLOUCHEJTE CELÉ DÍLY NA HEROHERO.CO/STUDION, VÁŠ ÚČET MŮŽETE PROPOJIT TAKÉ SE SPOTIFY „Nechci machrovat, ale tolik Vietnamců v Thermalu ještě nebylo,“ rozesmál hlediště při slavnostním uvedení svého snímku režisér Dužan Duong. Jeho debut Letní škola, 2001 je prvním českým celovečerním viet-filmem a přináší na plátno zkušenost, která v domácí kinematografii dosud chyběla. „Vietnamci říkají, že je film v některých momentech dojímá a zároveň jim připadá autentický. To je pro mě velká validace,“ říká Duong ve speciálu Studia N z karlovarského filmového festivalu. „Mainstreamové kinematografie bylo v Čechách už dost, chtěl bych vidět například příběhy z romské komunity. Pojďme koukat i dál,“ říká Duong. Letní škola podle něj není fikce, ale sdílená zkušenost: „Devadesát pět procent věcí, které vidíte ve filmu, se stalo buď mně, nebo mým kamarádům. Je to pravda.“ Silné jsou nejen příběhy, ale i emoce, které film zpracovává. „Vietnamci neumí chválit. Když tě celý život nikdo nechválí, nemůžeš být spokojený. Pro mě osobně je směšné se chválit, neumím to. Ukazovat emoce je pro Vietnamce něco zvláštního. Filmy dělám proto, abych s těmi emocemi mohl pracovat. Je to pro mě forma autoterapie,“ vysvětluje. „Byl bych rád, kdyby si lidé po zhlédnutí filmu uvědomili, jestli mají dobrý vztah se svými rodiči. A pokud ne, tak aby je vzali do kina a pak spolu doma otevřeli nějaké trauma, které mezi nimi visí.“ Ve Studiu N se svěřuje s vlastním traumatem, které by chtěl se svými rodiči probrat on sám. S Filipem Titlbachem se bavili i o českém rasismu, tržnicích jako paralelních světech nebo o tom, proč chce, aby víc příběhů z okrajů pronikalo do českého filmu. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion.