Podcasts about rumunska

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

V nejnovějším díle našeho Space Z Letné a Strahova František, Vašek a Honza rozebrali kostrbatou výhru v Olomouci a postup přes Artis v poháru.Členové redakce Sparťanských Novin a host z Hané dále debatovali o:•Neschopnosti dominovat ve venkovních zápasech.•Potencionálních odchodech/příchodech v zimě.•Doklepeme nějak konec podzimní části?Stále nás čekají těžká utkání, nevyzpytatelný výjezd do Rumunska, doma rozjetý Liberec a nakonec Aberdeen. V lize ztrácíme 4 body a všechny naše zraky směřují k zimnímu přestupovému období.Nalaďte si nás i příště, každou neděli/pondělí ve 20:00 na našem Twitteru @spartanske. 

V Kodani se ve středu a čtvrtek bude konat neformální jednání šéfů států a vlád Evropské unie. Sejdou se k tématům ochrany kritické infrastruktury a posílení společné evropské obranné připravenosti. Děje se tak v době, kdy Dánsko řešilo již několik incidentů, kdy jeho vzdušný prostor narušily drony neznámého původu, které se objevily nad letišti nebo vojenskými základnami. Severská země i její spojenci z EU i NATO tak přistoupili k řadě opatření, která mají Dánsko ochránit nejen v době chystaného summitu. Jaké kroky státy podnikly? A proč na drony, v případě Polska či Rumunska ruské, reagují až nyní? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Hostia: Igor Melicher (štátny tajomník na Ministerstve obrany SR; Smer-SD) a Tomáš Valášek (poslanec NR SR; Progresívne Slovensko). | Šéfka eurokomisie Ursula von der Leyenová v prejave o stave Únie hovorila o potrebe vybudovať „múr proti dronom“ na východnej hranici NATO. EK poskytne šesť miliárd eur a uzavrie s Ukrajinou spojenectvo v oblasti bezpilotných lietadiel. Zástupcovia pohraničných štátov a Ukrajiny by mali rokovať v piatok, pozvanie však nedostalo Slovensko ani Maďarsko. Ako by mal takýto múr vyzerať a z akých komponentov by mal byť zložený? Aké sú dôvody vynechania Slovenska a Maďarska z rokovaní? Nakoľko ojedinelý prípad to je a čo to hovorí o pozícii Slovenska v obrannej schéme európske a atlantickej obrany v regióne? O aký formát rokovaní v piatok pôjde a aký je očakávaný ďalší postup? Posledné týždne priniesli bezprecedentné prípady narušenia vzdušného priestoru spojencov – takmer dvoma desiatkami útočných dronov v Poľsku a viac ako desaťminútovým incidentom ruských stíhačiek v Litve. Ruské drony už boli aj nad územím Rumunska. Bola reakcia dotknutých štátov a Aliancie adekvátna? Čo by mohlo spôsobiť zostrelenie nepriateľskej stíhačky vo vzdušnom priestore NATO? Mali by krajiny Aliancie na bezprostredné letecké hrozby reagovať už nad územím Ukrajiny, ako tá sama požaduje? Nakoľko slovenské obranné plány reflektujú realitu modernej vojny a hrozby nových autonómnych a bezpilotných zbraní? Akým spôsobom je aktuálne zabezpečená ochrana vzdušného priestoru? V akom štádiu je nákup systémov protivzdušnej obrany, ak vláda schválila obchod s Izraelom pred rokom? | Obrana Slovenska pre dronovými hrozbami. | Moderuje: Juraj Jedinák; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

S Josefem Časarem z Univerzity obrany o přepisování vojenských učebnic, střelbě z brokovnic i laserů na drony a lekcích z Ukrajiny. Moderuje Štěpán Sedláček.Ruské bezpilotní letouny nebývale narušily vzdušný prostor členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie – konkrétně Polska a Rumunska. "Působí to tak, že si Rusko oťukává potenciálního protivníka a rychlost jeho reakce. Jsou také schopní zjistit citlivost různých senzorů, které drony detekují, a odhalit nějaká slabá místa, kudy by se dalo proniknout," říká vojenský expert Josef Časar z Univerzity obrany. "Toto se také dělá, když chcete otupit protivníka. Posíláte další a další drony, aby si na to zvyknul. Pak jich můžou najednou poslat víc s cílem splnit nějaký jiný úkol," dodává pověřený vedoucí Katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií UNOB. Využití dronů na Ukrajině vyjevuje, že tato technologie podstatně mění podobu války a vojenské taktiky. Jak se v reakci na to vyvíjí protidronová obrana? Které technologie a postupy připadají v úvahu? A jak se na rizika spojená s podobnými útoky připravuje armáda v Česku? Co čekat do budoucna s ohledem na zapojení umělé inteligence a početných rojů (swarmů) více či méně autonomních dronů? Nejen na to se ptal Josefa Časara v podcastovém rozhovoru Štěpán Sedláček.

Vláda chce bleskovo odklepnúť svoju takmer trojmiliardovú konsolidáciu. Minister financií nám presne povedal, ako si utiahnu opasky pracujúci ľudia, ktorý majú viac pracovať, no neprezradil, ako presne bude šetriť štát. Opozícia preto pozýva ľudí na protesty do ulíc. Nespokojní sú aj odborári či potravinári.Spojí vládna konsolidácia politickú opozíciu? Ako by v zlom stave verejných financií a narastajúcemu dlhu konsolidovali oni? A prečo k protestom neprizvali aj Matovičove hnutie Slovensko? Ako by opozícia budovala našu bezpečnosť v čase, keď Rusi posielajú svoje drony do Poľska či do Rumunska? Podporuje SaS náš záväzok zvýšiť výdavky na obranu z dvoch na 5 % hrubého domáceho produktu? A ako by zahraničnú politiku robila dnešná opozícia?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom strany Sloboda a solidarita a poslancom Národnej rady Branislavom Gröhlingom.

„Putin testuje NATO, jeho režim ohrozuje celú Európu“ či „Poľsko je najbližšie k ozbrojenému konfliktu od druhej svetovej vojny“. Titulky, ktoré zachytávali stredajší incident s ruskými dronmi na poľskom území. A teda na území NATO a Európskej únie. Stále nie je jasné, či išlo o náhodný incident, za ktorým bolo zlyhanie techniky, alebo o vedomú provokáciu zo strany Ruska.Pre samotné Poľsko a Alianciu však bude zásadné, ako tento prípad vyhodnotia – a či vôbec dokážu nájsť jednotnú odpoveď.Incident však naplno obnažil fakt, že mier je krehký aj za hranicami napadnutej Ukrajiny a ostrý konflikt nemusí zostať len v ich zovretí. Šéf OSN António Guterres hovorí dokonca o „reálnej hrozbe expanzie tohto ničivého konfliktu“.Čo to znamená pre budúcnosť európskej bezpečnosti? Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Musíme ďaleko viac investovať do našej vlastnej obrany v kľúčovom a vypätom regióne východného krídla NATO a Európskej únie. Pretože tam sa budú diať veci. My sa na ne musíme čo najviac zamerať a venovať im ďaleko väčšiu pozornosť a zdroje. A týka sa to nielen Poľska, ale aj vášho Slovenska a susedov na juh: Maďarska, Rumunska a Bulharska,“ tvrdí analytik Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Putin testuje NATO, jeho režim ohrozuje celú Európu“ či „Poľsko je najbližšie k ozbrojenému konfliktu od druhej svetovej vojny“. Titulky, ktoré zachytávali stredajší incident s ruskými dronmi na poľskom území. A teda na území NATO a Európskej únie. Stále nie je jasné, či išlo o náhodný incident, za ktorým bolo zlyhanie techniky, alebo o vedomú provokáciu zo strany Ruska.Pre samotné Poľsko a Alianciu však bude zásadné, ako tento prípad vyhodnotia – a či vôbec dokážu nájsť jednotnú odpoveď.Incident však naplno obnažil fakt, že mier je krehký aj za hranicami napadnutej Ukrajiny a ostrý konflikt nemusí zostať len v ich zovretí. Šéf OSN António Guterres hovorí dokonca o „reálnej hrozbe expanzie tohto ničivého konfliktu“.Čo to znamená pre budúcnosť európskej bezpečnosti? Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Musíme ďaleko viac investovať do našej vlastnej obrany v kľúčovom a vypätom regióne východného krídla NATO a Európskej únie. Pretože tam sa budú diať veci. My sa na ne musíme čo najviac zamerať a venovať im ďaleko väčšiu pozornosť a zdroje. A týka sa to nielen Poľska, ale aj vášho Slovenska a susedov na juh: Maďarska, Rumunska a Bulharska,“ tvrdí analytik Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Nežádoucí osoba - tak Česko označilo běloruského diplomata, který byl napojený na KGB a musí tak ještě tento týden zemi opustit. Bezpečnostní informační služba jeho činnost odhalila skrze spolupráci se zpravodajskými službami z Rumunska a Maďarska, kdy společně sledovali běloruskou zpravodajskou síť, kterou se podařilo rozbít. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, vyvstává otázka, s kým běloruský diplomat v Česku spolupracoval: „Mohl získávat informace třeba o běžné politice. Například o ministerstvu obrany a o tom, jak se opozice dívá na nákup stíhaček F-35, a jestli je možné tento obchod nějak překazit. Funguje to tak, že zjišťují, koho je možné oslovit i skrze sítě, popíchnou tak, aby akce, které by mohly ohrozit českou demokracii, byly úspěšné. Prozrazen ale doposud nikdo nebyl." Jak se BIS a další evropští zpravodajci k k běloruské síti dostali? Jak špioni v evropských zemích fungují? A pomohlo by omezení pohybu ruských a běloruských diplomatů v schengenském prostoru?

Slováci v Ćesku: Jánošíkov dukát – 2. časť Medzinárodný festival slovenského folklóru v Rožńove pod Radhoštem, je najväčšie slovenské folklórne podujatie u našich západných susedov; Na 26. ročníku sa okrem slovenských súborov z Česka predstavili aj krajania z Rumunska, Maďarska a Srbska. (rozhovor s Vlastimilom Fabišíkom, vedúcim FS Púčik z Brna, s Jankom Tessenim vedúcim FS Dunajec z Olomouca; členmi cimbalovej hudby Záletníci; členmi slovenského folklórneho súboru Šarvanci z Prahy; Jankou a Jarkom Zetochovcami zo súboru Cerovina z Čerpotoku v Rumunsku, a fokloristami zo súboru Slnečnica z Padiny v Srbsku)

Slováci v Ćesku: Jánošíkov dukát – 1. časť Medzinárodný festival slovenského folklóru v Rožńove pod Radhoštem, je najväčšie slovenské folklórne podujatie u našich západných susedov; Na 26. ročníku sa okrem slovenských súborov z Česka predstavili aj krajania z Rumunska, Maďarska a Srbska. V tomto roku v programe dominoval región Orava; (rozhovor s organizátorom podujatia Vlastimilom Fabišíkom; zástupkyńou primátora Rožnova pod Radhoštem Markétou Blinkovou, Jindřichom Ondrušom, generálnym riaditeľom Národného múzea v prírode, ktoré v tomto roku oslavuje 100-té výročie svojho založenia; Jaromírom Slušným, bývalým predsedom Obce Slovákov v ČR; Viktorom Janoštinom, primášom FS Brestová zo Zuberca; Drahomírom Dalošom, výrobcom pastierských hudobných nástrojov; vedúcou destského FS Ondrášek z Brna; vedúcim FS Dunajec z Olomouca; reportáž zo školy tanca; reportáž z mútenia masla;)

Desítky studentů z Rumunska, Kazachstánu, Ukrajiny a také z Čech a Slovenska pobývají v podhůří Krkonoš na mezinárodním táboře. Sedm desítek studentů z 12 zemí patří ve svých domovech do německých menšin a teď společně pobývají na táboře v krkonošském Žacléři.

Tisíce lidí musely pryč ze svých domů či bytů a další tisíce se do nich nastěhovaly. Na poválečné vysídlení německého obyvatelstva navázal po roce 1945 proces osídlování tuzemského pohraničí. Nejprve dobrovolný, ale později i řízený. V květnu 1945 bylo sovětskou a americkou armádou osvobozeno Československo, včetně jeho pohraničních oblastí, které byly roku 1938 připojeny k Německu.

Nové prírastky v kultúrnom dedičstve. Kultúrne prepojenia Slovenska a Rumunska. Vyhliadka na Vínnom vrchu

Premiér Petr Fiala (ODS) možná bude mít důvod k oslavě. Krátký seznam šéfů států a vlád jeho evropské strany Konzervativců a reformistů se totiž možná rozroste o hlavu důležitého členského státu Rumunska. George Simion, jasný vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb, je totiž předsedou Svazu pro sjednocení Rumunů, strany známější pod svojí zlato připomínající zkratkou AUR. A tato strana je součástí frakce Konzervativců a reformistů.

Premiér Petr Fiala (ODS) možná bude mít důvod k oslavě. Krátký seznam šéfů států a vlád jeho evropské strany Konzervativců a reformistů se totiž možná rozroste o hlavu důležitého členského státu Rumunska. George Simion, jasný vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb, je totiž předsedou Svazu pro sjednocení Rumunů, strany známější pod svojí zlato připomínající zkratkou AUR. A tato strana je součástí frakce Konzervativců a reformistů. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budou ústavní soudci určovat podobu politiky? A mají mít moc rušit volby? Tyhle otázky napadají, když přišly zprávy z Rumunska, kde ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb. Bylo to současně poprvé v novodobé historii, kdy hlavním argumentem bezpečnostních složek, z jejichž zpráv soud vycházel, bylo tvrzení o zásahu cizí moci do průběhu voleb. V rumunském případě konkrétně Ruska. Minulý týden také český ústavní soud, který funguje ve svém už čtvrtém složení v čele s Josefem Baxou, zrušil část zákona o střetu zájmů. Toho zákona, který aktivním politikům znemožňoval vlastnit média. Soudci tak rozhodli v nejtěsnějším poměru 9:6. Soudci stanovili pravidla, co je a není tzv. přílepek, tedy paragraf zabudovaný do právě projednávaného zákona, který mění jiný zákon. Dává se tím do rukou obrovská moc opozici, jakékoli opozici. Současná Poslanecká sněmovna je rovněž oslabována permanentními obstrukcemi ze strany ANO a SPD, které mají spíš ráz nekonečné volební kampaně. Otázkou je, jestli je tento způsob politického boje pro Babišův tým skutečně tak efektivní. Srovnáním prvních tří let Poslanecké sněmovny v éře premiéra Sobotky a nyní Fialy vychází, že tehdy bylo 53 schůzí s 259 jednacími dny. Dnes je to 124 schůzí s 326 jednacími dny. Přitom zákonů se přijímá přibližně stejně, takže rozvláčnost jednání jde jednoznačně na vrub obstrukčních praktik dnešní opozice. Není veřejnost spokojená s tímto způsobem parlamentní práce?

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Martin Borovka, generální ředitel Vinci Construction CS, jedné z největších stavebních skupin v Česku. Nejnovější stavbou Vinci Construction CS je dálnice D4 z Příbrami do Písku, která patří k prvním českým dálničním PPP projektem. Dálnice se slavnostně otevře v úterý 17. prosince. „Je to historický okamžik, byla to euforie už když jsme klepali na základní kámen,“ říká Borovka a dodává, že jde historicky o jeden z nejdelších úseků dálnice otevřený v Česku, což označuje za významný milník. Část dálnice už funguje v provizorním režimu a po otevření bude celá trasa plně dostupná. Celkové investice byly 11,5 miliardy korun, stát bude dálnici splácet ročními splátkami 1,3 miliardy korun po dobu 25 let. Firma při stavbě sázela i na technologické inovace, jako je inteligentní kamerový monitoring, který zajistí rychlé řešení problémů na silnici a zvýší bezpečnost. Podle Borovky bude mít D4 také zásadní vliv na regionální rozvoj. "Dnes je cesta z Písku na Zbraslav skoro dvě hodiny. Po otevření dálnice to bude jen 40 minut," vysvětluje a očekává i růst cen nemovitostí a rozvoj podnikání v okolí.  Martin Borovka v rozhovoru podrobně popisuje význam a přínosy projektu PPP (Public-Private Partnership) pro dálnici D4. „PPP projekt spočívá v tom, že stát si nekupuje dálnici jako takovou, ale službu. Soukromý sektor dálnici naprojektuje, postaví, provozuje a stát mu ji postupně splácí.“ Borovka zdůrazňuje, že PPP projekty jsou strukturovány tak, aby každá strana nesla jen ta rizika, která může efektivně zvládnout. Například stát zajišťuje stavební povolení a výkup pozemků, zatímco soukromý sektor se stará o financování, výstavbu a provoz.  Borovka přiznává, že s tímto prvním projektem svého druhu v Česku narazili i na určité komplikace, například s jasným rozdělením kompetencí mezi státem a soukromým sektorem. „Ministerstvo dopravy mělo tendenci zasahovat více, než bylo smluvně dáno, což jsme museli vyjasnit,“ popisuje. Podle Borovky jsou PPP projekty budoucnosti, které mohou být aplikovány nejen na dálnice, ale i na další oblasti, jako jsou školy nebo zdravotnická zařízení. „PPP není limitováno jen na infrastrukturní projekty. Pokud se poučíme, můžeme tento model využít i jinde,“ dodává. Podle Borovky je české stavebnictví silně závislé na pracovnících ze zahraničí, zejména z Ukrajiny, Běloruska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Moldávie nebo Rumunska. „S tříprocentní nezaměstnaností v České republice nejsme schopni najít dostatek českých pracovníků. To je objektivní realita, se kterou musíme pracovat. Strojník dnes může vydělat mezi 500 a 750 tisíci korunami ročně. Má moderní kabinu, GPS navigaci, klimatizaci. To už není ta těžká manuální práce, kterou si lidé často představují," tvrdí a dodává, že v jeho firmě pracuje mnoho lidí, jejichž rodiny se stavebnictví věnují už po generace: „Já sám jsem třetí generace ve stavebnictví. Můj dědeček byl zedník, otec stavební inženýr. Takových příběhů máme u nás ve firmě hodně." 

Historky z cest i ze života a hlavně osobitý humor patří k oblíbenému cestovateli a spisovateli Ladislavu Ziburovi. Přesně před měsícem přišel na svět jeho prvorozený syn Sebastian. V rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice tak například prozradil, jak otcovství promluví do jeho dalších cest.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Developeři jsou v situaci, kdy se vůbec modlí, aby dokázali nemovitost zkolaudovat, natož získat povolení. Myslím si, že tu bude mnoho soudních dopadů,“ říká majitel developerské společnosti Domoplan Tomáš Vavřík.Developerská a investiční společnost Domoplan vznikla v Brně, ale za 14 let své existence dávno překročila hranice nejenom regionu, ale i země.Staví v Chorvatsku, Srbsku a připravuje se na vstup do Rumunska. „V této chvíli začínáme stavět zhruba 100 bytů v Záhřebu, v Srbsku pak stavíme byty přímo v Bělehradě,“ popisuje zakladatel společnosti Tomáš Vavřík s tím, že obě země mají velký developerský potenciál i pro dalších deset let. „Samotná výstavba a povolovací procesy jsou tam mnohem rychlejší. U nás jsme nejrychlejší projekty schvalovali šest let, někde jsme ale dělali stavební povolení i 11 let. V Chorvatsku vyřídíte povolení během roku a můžete stavět,“ říká Vavřík s tím, že právě i toto se výrazně promítá do koncové ceny.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Bikejöring je zjednodušeně řečeno jízda na kole se psem. „Pětikilometrové trasy vedou většinou lesem, přes louky a po polních cestách,“ popisuje Jiří Švancara, který má doma tituly z Řecka, Rumunska a Itálie a s nimi také Cenu města Olomouce za rok 2024 v oblasti sportu.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Události Pražského jara a normalizace ale udělaly z Rity Klímové významnou disidentku. Ekonomka, překladatelka a diplomatka se narodila v roce 1931 na území dnešního Rumunska, kde žili rodiče její matky. Ritin otec Stanislav Budín, syn haličského rabína, byl komunistický novinář a ve 30. letech i šéfredaktor Rudého práva.

Slovenské národné povstanie. Od toho dnes už chronicky známeho rozkazu „začnite s vysťahovaním“ bude v horizonte hodín okrúhlych 80 rokov. Golianova veta vtedy velila k odporu voči okupačným jednotkám. A hoci tento ozbrojený odpor Nemci do dvoch mesiacov porazili, prechodom na partizánsky spôsob boja domáci odboj vydržal až do oslobodenia krajiny sovietmi o pár mesiacov neskôr. Čo si to s odstupom ôsmich dekád vlastne pripomíname? Povstanie si totiž od začiatku chceli ochočiť či komunisti, svoje nálepky mu dávali rovnako ľudáci. Čosi napovedajú už jeho dobové názvy: „čechoboľševický puč“, „banskobystrické“ či „stredoslovenské“ ale i „slovenské povstanie“. Na jeho očisťovaní pracovali a pracujú historici – Jozef Jablonický ho chcel mať „bez legiend“, Marek Syrný zas konštatuje jeho „uškodenie“ vlastným precenením komunistov. A diplomati Francúzska, Spojených štátov, Veľkej Británie, Českej republiky a Rumunska v spoločnom vyhlásení upriamujú aj na pomoc Západu, ktorú mal „sovietsky naratív histórie“ po roku 1948 vymazať. Na Slovenské národné povstanie sa pozrieme prizmou príbehov jeho protagonistov, ako ich má napočúvané novinárka Soňa Gyarfašová, ktorá systematicky už desaťročia zachytáva osudy tých, ktorí sa pričinili aj o našu slobodu. „Slovenské národné povstanie vnímam ako vyvrcholenie nesúhlasu a odporu voči režimu, ktorý bol nespravodlivý. Voči režimu, ktorý prenasledoval mnohých svojich občanov a ďalších vydal na smrť v deportáciách“, rozpráva Gyarfašová. Novinárka pripomína aj vystúpenie Rudolfa Viesta ešte z roku 1939, krátko po vzniku Slovenského štátu, v ktorom sa krajanom prihovára a „to, čo sa deje vo vojnovom štáte“ označuje už vtedy za „nekresťanské“ a „neľudské“. Niektorí aktívni účastníci Povstania boli neskôr perzekvovaní režimom, ktorý nastúpil po vojnovom Slovenskom štáte, a síce komunistickým Československom a stranou, ktorá si SNP chcela „prispôsobiť na vlastný obraz“. Soňa Gyarfašová pripomína príbeh Vojtecha Gejzu Danieloviča, ktorý bol jedným z veliteľov v SNP. „Zomrel v komunistickom väzení“, ilustruje. „Ak sa vysokí štátni predstavitelia chodia klaňať na hrob Gustávovi Husákovi, myslím si, že by si mali pripomenúť aj generálov Jána Goliana a Rudolfa Viesta, Imricha Karvaša, Petra Zaťka a dalších, ktorí boli kľúčoví v SNP. A možno kľúčovejší, ako postavy, ktoré dnes vyťahujú mnohí politici“, hovorí.V podcaste budete počuť príbehy tých, čo ešte žijú, ako aj pamätníkov, ktorí už nie sú medzi nami. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Slovenské národné povstanie. Od toho dnes už chronicky známeho rozkazu „začnite s vysťahovaním“ bude v horizonte hodín okrúhlych 80 rokov. Golianova veta vtedy velila k odporu voči okupačným jednotkám. A hoci tento ozbrojený odpor Nemci do dvoch mesiacov porazili, prechodom na partizánsky spôsob boja domáci odboj vydržal až do oslobodenia krajiny sovietmi o pár mesiacov neskôr. Čo si to s odstupom ôsmich dekád vlastne pripomíname? Povstanie si totiž od začiatku chceli ochočiť či komunisti, svoje nálepky mu dávali rovnako ľudáci. Čosi napovedajú už jeho dobové názvy: „čechoboľševický puč“, „banskobystrické“ či „stredoslovenské“ ale i „slovenské povstanie“. Na jeho očisťovaní pracovali a pracujú historici – Jozef Jablonický ho chcel mať „bez legiend“, Marek Syrný zas konštatuje jeho „uškodenie“ vlastným precenením komunistov. A diplomati Francúzska, Spojených štátov, Veľkej Británie, Českej republiky a Rumunska v spoločnom vyhlásení upriamujú aj na pomoc Západu, ktorú mal „sovietsky naratív histórie“ po roku 1948 vymazať. Na Slovenské národné povstanie sa pozrieme prizmou príbehov jeho protagonistov, ako ich má napočúvané novinárka Soňa Gyarfašová, ktorá systematicky už desaťročia zachytáva osudy tých, ktorí sa pričinili aj o našu slobodu. „Slovenské národné povstanie vnímam ako vyvrcholenie nesúhlasu a odporu voči režimu, ktorý bol nespravodlivý. Voči režimu, ktorý prenasledoval mnohých svojich občanov a ďalších vydal na smrť v deportáciách“, rozpráva Gyarfašová. Novinárka pripomína aj vystúpenie Rudolfa Viesta ešte z roku 1939, krátko po vzniku Slovenského štátu, v ktorom sa krajanom prihovára a „to, čo sa deje vo vojnovom štáte“ označuje už vtedy za „nekresťanské“ a „neľudské“. Niektorí aktívni účastníci Povstania boli neskôr perzekvovaní režimom, ktorý nastúpil po vojnovom Slovenskom štáte, a síce komunistickým Československom a stranou, ktorá si SNP chcela „prispôsobiť na vlastný obraz“. Soňa Gyarfašová pripomína príbeh Vojtecha Gejzu Danieloviča, ktorý bol jedným z veliteľov v SNP. „Zomrel v komunistickom väzení“, ilustruje. „Ak sa vysokí štátni predstavitelia chodia klaňať na hrob Gustávovi Husákovi, myslím si, že by si mali pripomenúť aj generálov Jána Goliana a Rudolfa Viesta, Imricha Karvaša, Petra Zaťka a dalších, ktorí boli kľúčoví v SNP. A možno kľúčovejší, ako postavy, ktoré dnes vyťahujú mnohí politici“, hovorí.V podcaste budete počuť príbehy tých, čo ešte žijú, ako aj pamätníkov, ktorí už nie sú medzi nami. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rumunsko si zamilovala už při první návštěvě. Osud tomu pak chtěl, že se do země provdala a už dva roky žije v Transylvánii. Na tamní mentalitu i vřelost lidí si Češka Ivona Bruda zvykla velmi rychle, i když pro ni ze začátku byly některé věci z kulturního hlediska zvláštní. Dnes naopak prožívá lehký šok při návratech do domoviny. O tom, jak se v Rumunsku žije a proč o něm mají lidé množství předsudků, mluví Bruda v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Česká lékárenská skupina Pilulka se topí v problémech. Bratři Kasové zařízli zahraniční expanzi, firmu zeštíhlují a hledají investora, nevylučují ani prodej, uvedl spoluzakladatel Petr Kasa.Pilulka loni výrazně prohloubila ztrátu a zaznamenala pokles tržeb. Nejznámější titul na tuzemském burzovním trhu Start se propadá. V lednu 2022 stála jedna akcie 1800 Kč, teď se obchoduje pod 150 korunami.„Pilulka není černá díra na peníze, ale loňský rok byl pro nás hodně těžký. Na trhu se setkalo několik černých labutí, ať už to byla makrodata několik kvartálů po sobě, pokles maloobchodních tržeb, e-commerce je pod obrovským tlakem,“ nastiňuje Petr Kasa.Druhým důvodem neblahých výsledků byla nepodařená expanze. „Investoři nám v loňském roce dali jasně najevo, že je jim jasné, že naše rozjeté expanzivní plány budou stát výrazně více peněz, než jsou oni ochotni dát. Ať už to byla expanze do Rumunska, kde jsme byli fyzicky, nebo Rakousko a Maďarsko, které jsme obsluhovali z České republiky nebo ze Slovenska,“ uvedl Kasa v pořadu Agenda SZ Byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Autem, vlakem, stopem, na kole i pěšky. Cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura napsal o svých cestách dohromady šest knih. O námět nebyla nouze, procestoval třeba Nepál, Čínu, Arménii, ale i celou Evropu včetně České republiky. A nedávno se svými rodiči projel autem Namibii. Zároveň objíždí celou Českou republiku s přednáškami o svých cestovatelských zážitcích. Až napíše špatnou knihu, otevře si prý stánek s párky v rohlíku. Proč je Erasmus pro studenty nenahraditelná zkušenost? Kde se Ladislav cítil nejméně vítán a proč jet do Rumunska, ale ne do Íránu? ,,Mám v životě to štěstí, že nežiju ve stereotypu. Když člověk ten stereotyp nemá, tak se mu prodlouží život.“ V Kampusu Hybernská se ptaly Adéla Nedělová a Eliška Bervidová. Nezapomeňte nás sledovat na našem Instagramu, kde najdete bonusový obsah. Mimo jiné si tam můžete zasoutěžit o Ladislavovu nejnovější knihu: https://www.instagram.com/celetnaonair?igsh=YXAwOW9kbXIxM3Q1

Když mnozí věřící prchali po Bílé hoře z naší vlasti, netušili, jestli cestu přežijí a co je v daleké cizině čeká. Někteří došli až do Bulharska a Rumunska, kde se usadili, hospodařili, měli děti… A po mnoha generacích se někteří vrátili zpět. Byli už jiní a měli své zápasy o víru i s vírou… a právě o tom v relaci Řeka života vyprávěl Alois Filip, potomek těch, kteří po roce 1621 Čechy opouštěli kvůli svému vyznání.

Slováci v Rumunsku: Slováci žijúci v Boromlaku; Isea - medzinárodná inštitúcia, ktorá združuje slovenské víkendové vzdelávacie centrá pôsobiace vo svete; Slováci vo Veľkej Británii: Slovenské škola v Tautone; Dolnozemnská gastronómia: Tarhońa, kysnuté haluške, klbása, špricke.... to sú názvy niektorých jedál z bohatého slovenského jedálnička Slovákov z Rumunska, Maďarska a Srbska;

Najnovšiu epizódu Vertiga venujeme najpozoruhodnejším seriálom tohto roka. Našou snahou bolo vybrať tie najlepšie napísané a najviac kreatívne produkcie ostatných mesiacov, ktoré sú legálne dostupné na streamovacích platformách. Blíži sa obdobie interiérových aktivít a k nim určite patria kvalitné seriálové zážitky. Predstavíme si kúsky zo Spojených štátov, Británie, Austrálie, koprodukciu s Južnou Kóreou, ale aj z Rumunska. (00:00) Úvod (00:52) For All Mankind (Apple TV) (04:36) Pod psa / Rain Dogs (HBO Max) (09:03) The Offer (Skyshowtime) (12:23) Beef (Netflix) (16:47) Deadloch (Amazon Prime Video) (20:24) Skrytý potenciál / The Big door prize (Apple TV) (23:48) Poker Face (Skyshowtime) (28:45) Lekcie chémie / Lessons in Chemistry (Apple TV)  (32:30) Šťastlivec Hank / Klikař Hank / Lucky Hank  (HBO MAx)  (37:01) Spy Master (HBO Max)  (42:12) Záver _ Ak nám chcete napísať, ozvite sa na vertigo@sme.sk _ Ďakujeme, že počúvate podcast Vertigo a zaujímate sa o filmový svet

Do jaké míry se podle ministerstva zdravotnictví daří postupně stabilizovat situaci na zdejším trhu s léky a které přípravky stále nejsou dostatečně dostupné? Jak složité může být ověřit tvrzení ukrajinské vlády, že ruské rakety v nejnovější vlně útoků narušily i vzdušný prostor Moldavska a Rumunska? A co vyplývá ze série odborných studií k návratu velkých šelem do naší krajiny, které byly představeny na dvoudenní zoologické konferenci v Brně?

Ze tří kandidátů vstupu do schengenského prostoru, Bulharska, Chorvatska a Rumunska, uspělo jen Chorvatsko a my všichni se můžeme těšit na to, že už od 1. ledna 2023 pojedeme o prázdninách k Jadranu, aniž bychom díky formalitám na hranici s Chorvatskem museli trpělivě čekat v dlouhých automobilových kolonách.

Ze tří kandidátů vstupu do schengenského prostoru, Bulharska, Chorvatska a Rumunska, uspělo jen Chorvatsko a my všichni se můžeme těšit na to, že už od 1. ledna 2023 pojedeme o prázdninách k Jadranu, aniž bychom díky formalitám na hranici s Chorvatskem museli trpělivě čekat v dlouhých automobilových kolonách.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Neviem si predstaviť, že si si v tej dobe nemohol povedať svoj názor, alebo že si nemohol počúvať hudbu, ktorú si chcel“, reaguje filmárka Eva Lokajová z Ústavu pamäti národa na obdobie pred Novembrom'89 .   Je tu november a s ním aj November s veľkým N, ten z roku'89. Čas, keď sa do našich končín vracala sloboda, po štyroch dekádach neslobody pod komunistickou nadvládou. Už vyše desaťročie je tento čas spojený aj s Festivalom slobody, za ktorým stojí Ústav pamäti národa a aj takýmto spôsobom napĺňa program svojho zakladateľa Jána Langoša – tešiť sa zo slobody, avšak nezabúdať na to, ako sa žilo bez nej. A za týmto Festivalom slobody stojí aj Eva Lokajová, jeho dramaturgička.   Sama sa narodila už do slobodných čias v Lokci na Orave. Neskôr vyštudovala masmediálnu komunikáciu na univerzite v Nitre a už tretí rok je v Ústave pamäti národa. Okrem toho, že je dramaturgičkou Festivalu slobody, filmársky sa podieľa na zachytávaní osudov pamätníkov komunistického útlaku. Najmä obetí nastupujúcej komunistickej totalitnej moci z prvej polovice päťdesiatych rokov minulého storočia. ÚPN ich uchováva vo svojich archívov vrámci tzv. oral history.   „Som veľmi rada, že sa cez príbehy pamätníkov doby neslobody dozvedám o nej nesprostredkovane“, tvrdí. Na pozadí príbehov dlhoročných väzení, nemožnosti štúdia, šikanovaní len pre názor hovorí, že sloboba je hodná oslavy.   „Pre mňa je až inšpirujúce, že tí ľudia prežili veľkú krivdu, bolo im neprávom ublížené, a napriek tomu dokázali žiť svoj život autenticky a udržali si svoju vnútornú slobodu“, približuje filmárka ÚPN. „A sú to pozitívni ľudia, nezostali zatrpknutí“, dodáva.   „Keď ich počúvam pri nahrávaní (pre oral history ÚPN – pozn. red), je vo mne priam hnev, veď to nie je fér, čím si museli prejsť.“   Festival slobody   Dobu neslobody si už dvanásty rok pripomína Ústav pamätí národ multižánrovým Festivalom slobody. Od dnešného 7. novembra až do výročia Nežnej revolúcie si bude môcť verejnosť pozrieť viacero slovenských premiér, ktoré reflektujú dobu neslobody aj za hranicami. Prehliadka prinesie hrané a dokumentárne filmy z Nórska, Poľska, Rumunska či susednej Českej republiky. Rovnako výstavy, komentované prehliady priestorov archívu ÚPN, ale aj divadelné predstavenie.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák

„Neviem si predstaviť, že si si v tej dobe nemohol povedať svoj názor, alebo že si nemohol počúvať hudbu, ktorú si chcel“, reaguje filmárka Eva Lokajová z Ústavu pamäti národa na obdobie pred Novembrom'89 .   Je tu november a s ním aj November s veľkým N, ten z roku'89. Čas, keď sa do našich končín vracala sloboda, po štyroch dekádach neslobody pod komunistickou nadvládou. Už vyše desaťročie je tento čas spojený aj s Festivalom slobody, za ktorým stojí Ústav pamäti národa a aj takýmto spôsobom napĺňa program svojho zakladateľa Jána Langoša – tešiť sa zo slobody, avšak nezabúdať na to, ako sa žilo bez nej. A za týmto Festivalom slobody stojí aj Eva Lokajová, jeho dramaturgička.   Sama sa narodila už do slobodných čias v Lokci na Orave. Neskôr vyštudovala masmediálnu komunikáciu na univerzite v Nitre a už tretí rok je v Ústave pamäti národa. Okrem toho, že je dramaturgičkou Festivalu slobody, filmársky sa podieľa na zachytávaní osudov pamätníkov komunistického útlaku. Najmä obetí nastupujúcej komunistickej totalitnej moci z prvej polovice päťdesiatych rokov minulého storočia. ÚPN ich uchováva vo svojich archívov vrámci tzv. oral history.   „Som veľmi rada, že sa cez príbehy pamätníkov doby neslobody dozvedám o nej nesprostredkovane“, tvrdí. Na pozadí príbehov dlhoročných väzení, nemožnosti štúdia, šikanovaní len pre názor hovorí, že sloboba je hodná oslavy.   „Pre mňa je až inšpirujúce, že tí ľudia prežili veľkú krivdu, bolo im neprávom ublížené, a napriek tomu dokázali žiť svoj život autenticky a udržali si svoju vnútornú slobodu“, približuje filmárka ÚPN. „A sú to pozitívni ľudia, nezostali zatrpknutí“, dodáva.   „Keď ich počúvam pri nahrávaní (pre oral history ÚPN – pozn. red), je vo mne priam hnev, veď to nie je fér, čím si museli prejsť.“   Festival slobody   Dobu neslobody si už dvanásty rok pripomína Ústav pamätí národ multižánrovým Festivalom slobody. Od dnešného 7. novembra až do výročia Nežnej revolúcie si bude môcť verejnosť pozrieť viacero slovenských premiér, ktoré reflektujú dobu neslobody aj za hranicami. Prehliadka prinesie hrané a dokumentárne filmy z Nórska, Poľska, Rumunska či susednej Českej republiky. Rovnako výstavy, komentované prehliady priestorov archívu ÚPN, ale aj divadelné predstavenie.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák

Světoznámý historik náboženství, spisovatel a religionista. Tím vším byl Mircea Eliade, od jehož narození uplynulo 7. března už 115 let. Rodáka z Rumunska, který se proslavil v americkém exilu, připomene v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.

V dnešním, již třetím vydání nového českého, pardon česko-slovenského podcastu CS HRANA si podle slibu z konce druhého dílu zavzpomínáme s jeho protagonisty na počátky jejich podnikání v Rumunsku. Vzpomínání bude hodně, protože první business cesty Milana Šváchy se datují ještě do doby daleko před vstupem Rumunska do EU (dokonce i před vstupem Česka do EU), a to do roku 2003, a také proto, že Rumunsko bylo tehdy pro nás tak trochu jiným světem, trochu neprobádaným divokým východem. Avšak nikoli s despektem, naopak s respektem k lokálním zajímavostem, přírodě, tradicím, zvláštnostem života i ekonomického trhu. Oba protagonisté zavzpomínají na hraniční přechody, na chybějící dálnice, na množství nemotorových vozů a povozů v běžném silničním provozu, na přírodní krásy při přejezdu Karpat a návštěvy delty Dunaje. V této fázi tak trochu zafušujeme do řemesla cestovních kanceláří a nalákáme vás společně k turistické návštěvě zejména do oblasti delty Dunaje a černomořského letoviska Constanţa (Pozn. autora: povšimněte si malého háčku v patě "t", a právě toto písmeno se v rumunštině vyslovuje jako "c"). Samozřejmě stojí za vidění i lyžařská oblast Sinaia a Poiana Brasov (severně od Bukurešti), stejně tak jako město Sibiu ve středním Rumunsku. Michal Vodička dá k dobru úsměvnou historku na téma z autoškoly: na rušné křižovatce se sjedou koňský povoz, Porsche a Michal Vodička, kdo projede nejdřív ? Přes specifika a zajímavosti rumunské dopravy se v poslední třetině podcastu přesuneme k odborné části - jaké bylo tedy konkrétně podnikání v oboru telekomunikací a následně v oboru monitorování vozidel na rumunském trhu ? Konec dílu slibuje opět malé lákadlo k dílu následujícímu - na žádost některých posluchačů se budeme věnovat více samotným protagonistům pořadu, půjdeme hlouběji k jejich backgroundu, kdo jsou a co mají v podnikání za sebou. Zůstaňte s námi, těšíme se na vás u dalších dílů CS HRANA. Již brzy na slyšenou, s Michalem & Milanem ⏱ Segmenty 00:00 - Intro 00:29 - První cesta do Rumunska 04:21 - Kulturní šok po vstupu do Rumunska 20:42 - Odpověď na otázku z předchozího dílu 23:35 - Začátky budování telco byznysu v Rumunsku 28:47 - Zkušenosti s prodejem v Rumunsku oproti CZ/SK 31:01 - Outro CS HRANA Podcast dvojice podnikatelů, Michala Vodičky a Milana Šváchy, jejichž cesty se zcela náhodně protnuly před více než 15 lety a poté se již naprosto plánovaně nikdy tak úplně nerozpojily, a z nichž se za ty roky společného podnikání stali velmi dobří přátelé. Jeden z nich se díky tomuto společnému podnikání, které se v průběhu let střídavě rozrůstalo z Čech přes Slovensko, dále do Rumunska a Ruska, rozhodl natrvalo usadit a žít na Slovensku. Podcasty CS Hrana probírají témata z více než 20 leté praxe podnikání v Čechách a na Slovensku, čili možnosti a příležitosti v obou zemích, rozdíly a společné atributy v obou zemích, starosti i radosti obchodování (a také zakládání, rozvoj, vedení i prodej firem v CZ a SK), komunikaci se státní správou, výhody/nevýhody dovozu/vývozu, radosti i strasti cestovatelské …… uvedená dvojice podnikatelů se zkrátka bude věnovat tomu, co za ta léta podnikání znají nejlépe. Podcasty jsou vedeny formou rozhovorů obou protagonistů, komentářů a názorů jednoho či druhého k nějakému obchodnímu či aktuálnímu tématu, a to v duchu vážném i nevážném. Jednou za 14 dní na všech Vašich oblíbených podcastových platformách.

Druhé vydání zbrusu nového českého, pardon česko-slovenského, podcastu CS HRANA začíná přesně tam, kde se s námi jeho protagonisté na závěr prvního/pilotního dílu rozloučili - a to slibovanými historkami ze zákulisí jejich úplně prvních zrealizovaných obchodů respektive zakázek na Slovensku. V případě Michala Vodičky se jedná o hlubokou historii počátku roku 2007 a Milan Švácha pak trumfuje hloubkou ještě větší - řekněme “zajímavým” připojením zákazníkovy pevné internetové linky v roce 2001. Super oslím můstkem se přesunujeme do současnosti a aktuálního stavu očkování, jeho dostupnosti či možností v Čechách a na Slovensku. Očkování proti Covid-19 à la pojízdná prodejna od vesnice k vesnici? No, a proč ne, když to bude fungovat lépe, než náš všudypřítomný chaos a nekompetence! Trochu se dotkneme spekulací ohledně cesty-necesty do Moskvy. Ano, trochu jako pohádka Chytrá horákyně - jak jela-nejela, oblečená-neoblečená a přivezla dar-nedar….. No, možná to lze brát i tak. A co první máj … slavíte? Neslavíte? Jak to bylo v historii. Kdo ho zprofanoval a proč. Jak a proč by se měl slavit v dnešním globalizovaném světě ? Plus ještě pár dalších témat, například slavná-neslavná Superliga, která zde přijdou na přetřes. Ke konci dílu nás opět čeká malé lákadlo k poslechu dílu dalšího - tentokrát o podnikatelských cestách do Rumunska. Zůstaňte s námi, budeme se na vás těšit u poslechu další epizody. Již brzy na slyšenou, s Michalem & Milanem ⏱ Segmenty 00:00 Intro 00:38 Michalova historka ze Slovenska 05:35 Milanova historka ze Slovenska 09:37 Situace s vakcínama 13:22 Errata prezidentů z předchozího dílu 14:50 Chybí vám 1. Máj? 18:01 Superliga 22:19 Outro CS HRANA Podcast dvojice podnikatelů, Michala Vodičky a Milana Šváchy, jejichž cesty se zcela náhodně protnuly před více než 15 lety a poté se již naprosto plánovaně nikdy tak úplně nerozpojily, a z nichž se za ty roky společného podnikání stali velmi dobří přátelé. Jeden z nich se díky tomuto společnému podnikání, které se v průběhu let střídavě rozrůstalo z Čech přes Slovensko, dále do Rumunska a Ruska, rozhodl natrvalo usadit a žít na Slovensku. Podcasty CS Hrana probírají témata z více než 20 leté praxe podnikání v Čechách a na Slovensku, čili možnosti a příležitosti v obou zemích, rozdíly a společné atributy v obou zemích, starosti i radosti obchodování (a také zakládání, rozvoj, vedení i prodej firem v CZ a SK), komunikaci se státní správou, výhody/nevýhody dovozu/vývozu, radosti i strasti cestovatelské …… uvedená dvojice podnikatelů se zkrátka bude věnovat tomu, co za ta léta podnikání znají nejlépe. Podcasty jsou vedeny formou rozhovorů obou protagonistů, komentářů a názorů jednoho či druhého k nějakému obchodnímu či aktuálnímu tématu, a to v duchu vážném i nevážném. Jednou za 14 dní na všech Vašich oblíbených podcastových platformách.

V prvním vydání zbrusu nového českého, pardon česko-slovenského, podcastu CS HRANA se nám stručně představí jeho protagonisté a poodhalí (možná), co je k zahájení pravidelného podcastování vedlo. Dozvíme se, kdo se kde nachází a s čím také schází, a ihned navážeme současnou situací na Slovensku. Ano, tou pandemicko-epidemiologickou. Sputnik V, ano či ne. Kdo se očkovat chce a kdo ne? Kdo má ostrý názor a kdo vyhraněný? Kdo byl lepší prezident - Husák nebo Zeman? Říkáte si: to je galimatyáš. A jak to všechno spolu souvisí? Věřte nebo ne, souvisí a skvěle do sebe zapadá! To vše a ještě mnohem víc se dozvíte v tomto novém podcastu. CS HRANA si dnes klade zásadní otázku – jak to vypadá se současným stavem podnikatelů na Slovensku, zejména v oboru gastro a hotelnictví? A ihned si na ni odpovídá: je to z 0 na 100. Do včerejška zavřeno, totálně nic, nula a zmar. A náhle, zítra můžete otevřít, hurááááá do toho. Chaos, zmatek, hlava / nehlava. Je to v Čechách stejné? Je nebo není? A mají to podnikatelé jednoduché, protože je všichni navenek podporují anebo je to jen pokrytecká přetvářka? A samozřejmě, téma, o kterém se mluví nejen na politické a žurnalistické scéně a které rozebírá kdekdo, od politických špiček, přes byznysmeny až po hospodské kecaly (tedy v případě, že by hospody byly otevřeny a kecalové měli kde kecati….) - téma Vrbětice. No, a nakonec lákadlo k poslechu dalších dílů. “A věřte, že se pobavíte”, uzavírá první díl Michal Vodička. Snad jsme vás aspoň trošku zaujali. Zůstaňte s námi, těšíme se na vás u dalších dílů. Již brzy na slyšenou, s Michalem & Milanem Segmenty 00:15 Představení 00:34 Situace na Slovensku 01:32 Sputnik V 04:23 Zeman nebo Husák? 08:36 Hoteliérství na Slovensku 14:34 Historka ze života 18:56 Vrbětice 24:14 V příštích dílech uslyšíte CS HRANA Podcast dvojice podnikatelů, Michala Vodičky a Milana Šváchy, jejichž cesty se zcela náhodně protnuly před více než 15 lety a poté se již naprosto plánovaně nikdy tak úplně nerozpojily, a z nichž se za ty roky společného podnikání stali velmi dobří přátelé. Jeden z nich se díky tomuto společnému podnikání, které se v průběhu let střídavě rozrůstalo z Čech přes Slovensko, dále do Rumunska a Ruska, rozhodl natrvalo usadit a žít na Slovensku. Podcasty CS Hrana probírají témata z více než 20 leté praxe podnikání v Čechách a na Slovensku, čili možnosti a příležitosti v obou zemích, rozdíly a společné atributy v obou zemích, starosti i radosti obchodování (a také zakládání, rozvoj, vedení i prodej firem v CZ a SK), komunikaci se státní správou, výhody/nevýhody dovozu/vývozu, radosti i strasti cestovatelské …… uvedená dvojice podnikatelů se zkrátka bude věnovat tomu, co za ta léta podnikání znají nejlépe. Podcasty jsou vedeny formou rozhovorů obou protagonistů, komentářů a názorů jednoho či druhého k nějakému obchodnímu či aktuálnímu tématu, a to v duchu vážném i nevážném. Jednou za 14 dní na všech Vašich oblíbených podcastových platformách.