Podcasts about rumunska

Premiér Petr Fiala (ODS) možná bude mít důvod k oslavě. Krátký seznam šéfů států a vlád jeho evropské strany Konzervativců a reformistů se totiž možná rozroste o hlavu důležitého členského státu Rumunska. George Simion, jasný vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb, je totiž předsedou Svazu pro sjednocení Rumunů, strany známější pod svojí zlato připomínající zkratkou AUR. A tato strana je součástí frakce Konzervativců a reformistů.

Premiér Petr Fiala (ODS) možná bude mít důvod k oslavě. Krátký seznam šéfů států a vlád jeho evropské strany Konzervativců a reformistů se totiž možná rozroste o hlavu důležitého členského státu Rumunska. George Simion, jasný vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb, je totiž předsedou Svazu pro sjednocení Rumunů, strany známější pod svojí zlato připomínající zkratkou AUR. A tato strana je součástí frakce Konzervativců a reformistů. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budou ústavní soudci určovat podobu politiky? A mají mít moc rušit volby? Tyhle otázky napadají, když přišly zprávy z Rumunska, kde ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb. Bylo to současně poprvé v novodobé historii, kdy hlavním argumentem bezpečnostních složek, z jejichž zpráv soud vycházel, bylo tvrzení o zásahu cizí moci do průběhu voleb. V rumunském případě konkrétně Ruska. Minulý týden také český ústavní soud, který funguje ve svém už čtvrtém složení v čele s Josefem Baxou, zrušil část zákona o střetu zájmů. Toho zákona, který aktivním politikům znemožňoval vlastnit média. Soudci tak rozhodli v nejtěsnějším poměru 9:6. Soudci stanovili pravidla, co je a není tzv. přílepek, tedy paragraf zabudovaný do právě projednávaného zákona, který mění jiný zákon. Dává se tím do rukou obrovská moc opozici, jakékoli opozici. Současná Poslanecká sněmovna je rovněž oslabována permanentními obstrukcemi ze strany ANO a SPD, které mají spíš ráz nekonečné volební kampaně. Otázkou je, jestli je tento způsob politického boje pro Babišův tým skutečně tak efektivní. Srovnáním prvních tří let Poslanecké sněmovny v éře premiéra Sobotky a nyní Fialy vychází, že tehdy bylo 53 schůzí s 259 jednacími dny. Dnes je to 124 schůzí s 326 jednacími dny. Přitom zákonů se přijímá přibližně stejně, takže rozvláčnost jednání jde jednoznačně na vrub obstrukčních praktik dnešní opozice. Není veřejnost spokojená s tímto způsobem parlamentní práce?

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Martin Borovka, generální ředitel Vinci Construction CS, jedné z největších stavebních skupin v Česku. Nejnovější stavbou Vinci Construction CS je dálnice D4 z Příbrami do Písku, která patří k prvním českým dálničním PPP projektem. Dálnice se slavnostně otevře v úterý 17. prosince. „Je to historický okamžik, byla to euforie už když jsme klepali na základní kámen,“ říká Borovka a dodává, že jde historicky o jeden z nejdelších úseků dálnice otevřený v Česku, což označuje za významný milník. Část dálnice už funguje v provizorním režimu a po otevření bude celá trasa plně dostupná. Celkové investice byly 11,5 miliardy korun, stát bude dálnici splácet ročními splátkami 1,3 miliardy korun po dobu 25 let. Firma při stavbě sázela i na technologické inovace, jako je inteligentní kamerový monitoring, který zajistí rychlé řešení problémů na silnici a zvýší bezpečnost. Podle Borovky bude mít D4 také zásadní vliv na regionální rozvoj. "Dnes je cesta z Písku na Zbraslav skoro dvě hodiny. Po otevření dálnice to bude jen 40 minut," vysvětluje a očekává i růst cen nemovitostí a rozvoj podnikání v okolí.  Martin Borovka v rozhovoru podrobně popisuje význam a přínosy projektu PPP (Public-Private Partnership) pro dálnici D4. „PPP projekt spočívá v tom, že stát si nekupuje dálnici jako takovou, ale službu. Soukromý sektor dálnici naprojektuje, postaví, provozuje a stát mu ji postupně splácí.“ Borovka zdůrazňuje, že PPP projekty jsou strukturovány tak, aby každá strana nesla jen ta rizika, která může efektivně zvládnout. Například stát zajišťuje stavební povolení a výkup pozemků, zatímco soukromý sektor se stará o financování, výstavbu a provoz.  Borovka přiznává, že s tímto prvním projektem svého druhu v Česku narazili i na určité komplikace, například s jasným rozdělením kompetencí mezi státem a soukromým sektorem. „Ministerstvo dopravy mělo tendenci zasahovat více, než bylo smluvně dáno, což jsme museli vyjasnit,“ popisuje. Podle Borovky jsou PPP projekty budoucnosti, které mohou být aplikovány nejen na dálnice, ale i na další oblasti, jako jsou školy nebo zdravotnická zařízení. „PPP není limitováno jen na infrastrukturní projekty. Pokud se poučíme, můžeme tento model využít i jinde,“ dodává. Podle Borovky je české stavebnictví silně závislé na pracovnících ze zahraničí, zejména z Ukrajiny, Běloruska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Moldávie nebo Rumunska. „S tříprocentní nezaměstnaností v České republice nejsme schopni najít dostatek českých pracovníků. To je objektivní realita, se kterou musíme pracovat. Strojník dnes může vydělat mezi 500 a 750 tisíci korunami ročně. Má moderní kabinu, GPS navigaci, klimatizaci. To už není ta těžká manuální práce, kterou si lidé často představují," tvrdí a dodává, že v jeho firmě pracuje mnoho lidí, jejichž rodiny se stavebnictví věnují už po generace: „Já sám jsem třetí generace ve stavebnictví. Můj dědeček byl zedník, otec stavební inženýr. Takových příběhů máme u nás ve firmě hodně." 

Historky z cest i ze života a hlavně osobitý humor patří k oblíbenému cestovateli a spisovateli Ladislavu Ziburovi. Přesně před měsícem přišel na svět jeho prvorozený syn Sebastian. V rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice tak například prozradil, jak otcovství promluví do jeho dalších cest.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Developeři jsou v situaci, kdy se vůbec modlí, aby dokázali nemovitost zkolaudovat, natož získat povolení. Myslím si, že tu bude mnoho soudních dopadů,“ říká majitel developerské společnosti Domoplan Tomáš Vavřík.Developerská a investiční společnost Domoplan vznikla v Brně, ale za 14 let své existence dávno překročila hranice nejenom regionu, ale i země.Staví v Chorvatsku, Srbsku a připravuje se na vstup do Rumunska. „V této chvíli začínáme stavět zhruba 100 bytů v Záhřebu, v Srbsku pak stavíme byty přímo v Bělehradě,“ popisuje zakladatel společnosti Tomáš Vavřík s tím, že obě země mají velký developerský potenciál i pro dalších deset let. „Samotná výstavba a povolovací procesy jsou tam mnohem rychlejší. U nás jsme nejrychlejší projekty schvalovali šest let, někde jsme ale dělali stavební povolení i 11 let. V Chorvatsku vyřídíte povolení během roku a můžete stavět,“ říká Vavřík s tím, že právě i toto se výrazně promítá do koncové ceny.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Bikejöring je zjednodušeně řečeno jízda na kole se psem. „Pětikilometrové trasy vedou většinou lesem, přes louky a po polních cestách,“ popisuje Jiří Švancara, který má doma tituly z Řecka, Rumunska a Itálie a s nimi také Cenu města Olomouce za rok 2024 v oblasti sportu.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Události Pražského jara a normalizace ale udělaly z Rity Klímové významnou disidentku. Ekonomka, překladatelka a diplomatka se narodila v roce 1931 na území dnešního Rumunska, kde žili rodiče její matky. Ritin otec Stanislav Budín, syn haličského rabína, byl komunistický novinář a ve 30. letech i šéfredaktor Rudého práva.

Slovenské národné povstanie. Od toho dnes už chronicky známeho rozkazu „začnite s vysťahovaním“ bude v horizonte hodín okrúhlych 80 rokov. Golianova veta vtedy velila k odporu voči okupačným jednotkám. A hoci tento ozbrojený odpor Nemci do dvoch mesiacov porazili, prechodom na partizánsky spôsob boja domáci odboj vydržal až do oslobodenia krajiny sovietmi o pár mesiacov neskôr. Čo si to s odstupom ôsmich dekád vlastne pripomíname? Povstanie si totiž od začiatku chceli ochočiť či komunisti, svoje nálepky mu dávali rovnako ľudáci. Čosi napovedajú už jeho dobové názvy: „čechoboľševický puč“, „banskobystrické“ či „stredoslovenské“ ale i „slovenské povstanie“. Na jeho očisťovaní pracovali a pracujú historici – Jozef Jablonický ho chcel mať „bez legiend“, Marek Syrný zas konštatuje jeho „uškodenie“ vlastným precenením komunistov. A diplomati Francúzska, Spojených štátov, Veľkej Británie, Českej republiky a Rumunska v spoločnom vyhlásení upriamujú aj na pomoc Západu, ktorú mal „sovietsky naratív histórie“ po roku 1948 vymazať. Na Slovenské národné povstanie sa pozrieme prizmou príbehov jeho protagonistov, ako ich má napočúvané novinárka Soňa Gyarfašová, ktorá systematicky už desaťročia zachytáva osudy tých, ktorí sa pričinili aj o našu slobodu. „Slovenské národné povstanie vnímam ako vyvrcholenie nesúhlasu a odporu voči režimu, ktorý bol nespravodlivý. Voči režimu, ktorý prenasledoval mnohých svojich občanov a ďalších vydal na smrť v deportáciách“, rozpráva Gyarfašová. Novinárka pripomína aj vystúpenie Rudolfa Viesta ešte z roku 1939, krátko po vzniku Slovenského štátu, v ktorom sa krajanom prihovára a „to, čo sa deje vo vojnovom štáte“ označuje už vtedy za „nekresťanské“ a „neľudské“. Niektorí aktívni účastníci Povstania boli neskôr perzekvovaní režimom, ktorý nastúpil po vojnovom Slovenskom štáte, a síce komunistickým Československom a stranou, ktorá si SNP chcela „prispôsobiť na vlastný obraz“. Soňa Gyarfašová pripomína príbeh Vojtecha Gejzu Danieloviča, ktorý bol jedným z veliteľov v SNP. „Zomrel v komunistickom väzení“, ilustruje. „Ak sa vysokí štátni predstavitelia chodia klaňať na hrob Gustávovi Husákovi, myslím si, že by si mali pripomenúť aj generálov Jána Goliana a Rudolfa Viesta, Imricha Karvaša, Petra Zaťka a dalších, ktorí boli kľúčoví v SNP. A možno kľúčovejší, ako postavy, ktoré dnes vyťahujú mnohí politici“, hovorí.V podcaste budete počuť príbehy tých, čo ešte žijú, ako aj pamätníkov, ktorí už nie sú medzi nami. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Slovenské národné povstanie. Od toho dnes už chronicky známeho rozkazu „začnite s vysťahovaním“ bude v horizonte hodín okrúhlych 80 rokov. Golianova veta vtedy velila k odporu voči okupačným jednotkám. A hoci tento ozbrojený odpor Nemci do dvoch mesiacov porazili, prechodom na partizánsky spôsob boja domáci odboj vydržal až do oslobodenia krajiny sovietmi o pár mesiacov neskôr. Čo si to s odstupom ôsmich dekád vlastne pripomíname? Povstanie si totiž od začiatku chceli ochočiť či komunisti, svoje nálepky mu dávali rovnako ľudáci. Čosi napovedajú už jeho dobové názvy: „čechoboľševický puč“, „banskobystrické“ či „stredoslovenské“ ale i „slovenské povstanie“. Na jeho očisťovaní pracovali a pracujú historici – Jozef Jablonický ho chcel mať „bez legiend“, Marek Syrný zas konštatuje jeho „uškodenie“ vlastným precenením komunistov. A diplomati Francúzska, Spojených štátov, Veľkej Británie, Českej republiky a Rumunska v spoločnom vyhlásení upriamujú aj na pomoc Západu, ktorú mal „sovietsky naratív histórie“ po roku 1948 vymazať. Na Slovenské národné povstanie sa pozrieme prizmou príbehov jeho protagonistov, ako ich má napočúvané novinárka Soňa Gyarfašová, ktorá systematicky už desaťročia zachytáva osudy tých, ktorí sa pričinili aj o našu slobodu. „Slovenské národné povstanie vnímam ako vyvrcholenie nesúhlasu a odporu voči režimu, ktorý bol nespravodlivý. Voči režimu, ktorý prenasledoval mnohých svojich občanov a ďalších vydal na smrť v deportáciách“, rozpráva Gyarfašová. Novinárka pripomína aj vystúpenie Rudolfa Viesta ešte z roku 1939, krátko po vzniku Slovenského štátu, v ktorom sa krajanom prihovára a „to, čo sa deje vo vojnovom štáte“ označuje už vtedy za „nekresťanské“ a „neľudské“. Niektorí aktívni účastníci Povstania boli neskôr perzekvovaní režimom, ktorý nastúpil po vojnovom Slovenskom štáte, a síce komunistickým Československom a stranou, ktorá si SNP chcela „prispôsobiť na vlastný obraz“. Soňa Gyarfašová pripomína príbeh Vojtecha Gejzu Danieloviča, ktorý bol jedným z veliteľov v SNP. „Zomrel v komunistickom väzení“, ilustruje. „Ak sa vysokí štátni predstavitelia chodia klaňať na hrob Gustávovi Husákovi, myslím si, že by si mali pripomenúť aj generálov Jána Goliana a Rudolfa Viesta, Imricha Karvaša, Petra Zaťka a dalších, ktorí boli kľúčoví v SNP. A možno kľúčovejší, ako postavy, ktoré dnes vyťahujú mnohí politici“, hovorí.V podcaste budete počuť príbehy tých, čo ešte žijú, ako aj pamätníkov, ktorí už nie sú medzi nami. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rumunsko si zamilovala už při první návštěvě. Osud tomu pak chtěl, že se do země provdala a už dva roky žije v Transylvánii. Na tamní mentalitu i vřelost lidí si Češka Ivona Bruda zvykla velmi rychle, i když pro ni ze začátku byly některé věci z kulturního hlediska zvláštní. Dnes naopak prožívá lehký šok při návratech do domoviny. O tom, jak se v Rumunsku žije a proč o něm mají lidé množství předsudků, mluví Bruda v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Česká lékárenská skupina Pilulka se topí v problémech. Bratři Kasové zařízli zahraniční expanzi, firmu zeštíhlují a hledají investora, nevylučují ani prodej, uvedl spoluzakladatel Petr Kasa.Pilulka loni výrazně prohloubila ztrátu a zaznamenala pokles tržeb. Nejznámější titul na tuzemském burzovním trhu Start se propadá. V lednu 2022 stála jedna akcie 1800 Kč, teď se obchoduje pod 150 korunami.„Pilulka není černá díra na peníze, ale loňský rok byl pro nás hodně těžký. Na trhu se setkalo několik černých labutí, ať už to byla makrodata několik kvartálů po sobě, pokles maloobchodních tržeb, e-commerce je pod obrovským tlakem,“ nastiňuje Petr Kasa.Druhým důvodem neblahých výsledků byla nepodařená expanze. „Investoři nám v loňském roce dali jasně najevo, že je jim jasné, že naše rozjeté expanzivní plány budou stát výrazně více peněz, než jsou oni ochotni dát. Ať už to byla expanze do Rumunska, kde jsme byli fyzicky, nebo Rakousko a Maďarsko, které jsme obsluhovali z České republiky nebo ze Slovenska,“ uvedl Kasa v pořadu Agenda SZ Byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Autem, vlakem, stopem, na kole i pěšky. Cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura napsal o svých cestách dohromady šest knih. O námět nebyla nouze, procestoval třeba Nepál, Čínu, Arménii, ale i celou Evropu včetně České republiky. A nedávno se svými rodiči projel autem Namibii. Zároveň objíždí celou Českou republiku s přednáškami o svých cestovatelských zážitcích. Až napíše špatnou knihu, otevře si prý stánek s párky v rohlíku. Proč je Erasmus pro studenty nenahraditelná zkušenost? Kde se Ladislav cítil nejméně vítán a proč jet do Rumunska, ale ne do Íránu? ,,Mám v životě to štěstí, že nežiju ve stereotypu. Když člověk ten stereotyp nemá, tak se mu prodlouží život.“ V Kampusu Hybernská se ptaly Adéla Nedělová a Eliška Bervidová. Nezapomeňte nás sledovat na našem Instagramu, kde najdete bonusový obsah. Mimo jiné si tam můžete zasoutěžit o Ladislavovu nejnovější knihu: https://www.instagram.com/celetnaonair?igsh=YXAwOW9kbXIxM3Q1

Když mnozí věřící prchali po Bílé hoře z naší vlasti, netušili, jestli cestu přežijí a co je v daleké cizině čeká. Někteří došli až do Bulharska a Rumunska, kde se usadili, hospodařili, měli děti… A po mnoha generacích se někteří vrátili zpět. Byli už jiní a měli své zápasy o víru i s vírou… a právě o tom v relaci Řeka života vyprávěl Alois Filip, potomek těch, kteří po roce 1621 Čechy opouštěli kvůli svému vyznání.

Slováci v Rumunsku: Slováci žijúci v Boromlaku; Isea - medzinárodná inštitúcia, ktorá združuje slovenské víkendové vzdelávacie centrá pôsobiace vo svete; Slováci vo Veľkej Británii: Slovenské škola v Tautone; Dolnozemnská gastronómia: Tarhońa, kysnuté haluške, klbása, špricke.... to sú názvy niektorých jedál z bohatého slovenského jedálnička Slovákov z Rumunska, Maďarska a Srbska;

Najnovšiu epizódu Vertiga venujeme najpozoruhodnejším seriálom tohto roka. Našou snahou bolo vybrať tie najlepšie napísané a najviac kreatívne produkcie ostatných mesiacov, ktoré sú legálne dostupné na streamovacích platformách. Blíži sa obdobie interiérových aktivít a k nim určite patria kvalitné seriálové zážitky. Predstavíme si kúsky zo Spojených štátov, Británie, Austrálie, koprodukciu s Južnou Kóreou, ale aj z Rumunska. (00:00) Úvod (00:52) For All Mankind (Apple TV) (04:36) Pod psa / Rain Dogs (HBO Max) (09:03) The Offer (Skyshowtime) (12:23) Beef (Netflix) (16:47) Deadloch (Amazon Prime Video) (20:24) Skrytý potenciál / The Big door prize (Apple TV) (23:48) Poker Face (Skyshowtime) (28:45) Lekcie chémie / Lessons in Chemistry (Apple TV)  (32:30) Šťastlivec Hank / Klikař Hank / Lucky Hank  (HBO MAx)  (37:01) Spy Master (HBO Max)  (42:12) Záver _ Ak nám chcete napísať, ozvite sa na vertigo@sme.sk _ Ďakujeme, že počúvate podcast Vertigo a zaujímate sa o filmový svet

Slováci v Írsku: Slovenský med z Dublinu – Žilinčan Lukáš Čelko vyrába med v Dubline a do tejto krajiny slovenský med aj dováža; vďaka slovenskému medu z Oravy získal írsky barista v súťaži prípravy írskej kávy prvenstvo a dostal sa do Svetového kola v príprave írskej kávy; Slováci v Maďarsku: Dobrí Apeťík – nová knižná publikácia z pera Slovákov žijúcich v Békešskej Čabe v Maďarsku; Ide o kuchársku knihu v ktorej sa nachádzajú recepty na prípravu najznámejších jedál Slovákov žijúcich v tomto slovenskom mestečku; Novembrové udalosti očami krajanov Paula Stacha a Gustáva Alberta z Rumunska a Kanady;

Seed Starter, inkubační program České Spořitelny, míří do Rumunska. Jen v Česku už podpořil osm startupů, ze kterých profitují klienti banky, a je před podpisem devátého.Osm zainvestovaných startupů a devátý na cestě. Za tři roky své existence zhodnotil Seed Starter vložené prostředky České spořitelny o 119 procent. Aktuálně činí hodnota jeho tržního portfolia 405 milionů korun.„Zatím jsme investovali celkem 180 milionů korun. Jsme specifický investor. Primárně se považujeme za zdroj inovací a potenciálně zajímavých služeb, které banka může využít buď pro své klienty, nebo pro vlastní potřebu,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys  šéf Seed Starteru Jiří Skopový.Do portfolia inkubátoru patří například platforma na mikroinvestice do nemovitostí Investown, aplikace PalmApp, která zaměstnancům umožňuje přístup k odpracované mzdě ještě před výplatním termínem, nebo Blockmate – most mezi kryptoměnami a tradičními penězi. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V roce 1987, krátce po svém příjezdu do New Yorku, jsem šla na přednášku Elieho Wiesela. Rok předtím dostal Nobelovu cenu míru za to, že bojoval proti násilí, útlaku a rasismu. Elie Wiesel byl Žid původem z Rumunska, který zázrakem přežil holocaust. Jeho nejznámější kniha Noc vypráví o hrůzách, které zažil v Osvětimi.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s Hynkem Skořepou, tentokrát ne o krajinách Boskovicka, ale o jeho výpravě do Rumunska a Moldávie. Inspirativní cestovatelské povídání s přírodovědcem, cestovatelem a poutavým vypravěčem moderuje Tomáš Znamenáček.

Připravte se na vzrušující dobrodružství! Vojta Borůvka , který nám odhalí svět cestování jako nikdy předtím. Je čas se inspirovat a snít o vlastních dobrodružstvích! Představte si cestovat po Balkánu v dodávce, prozkoumávat krásy Chorvatska, Rumunska a Itálie. Vojtěch nám přiblíží tento neobvyklý způsob cestování, plný svobody a překvapení. Dále se vydáme na cestu po Spojených státech, kde Vojtěch prozkoumal různé kouty této fascinující země. Příběhy o místní kultuře, jídle a ohromujících přírodních scenériích vám připomenou, proč je Amerika tak jedinečná. A co říkáte na život a cestování na Novém Zélandu? Vojtěch se tam pustil do práce jako hodinový manžel a objevil krásy této ostrovní země. Připojte se k nám, abychom objevili, jaký život plný dobrodružství a nových začátků se tam skrývá. A nakonec, naším cílem je Transsibiřská magistrála, která nás zavede na úchvatnou cestu až do Vladivostoku. S Vojtěchem a jeho přáteli jsme prožili neuvěřitelné dobrodružství a objevili bohatství ruské kultury a nádhernou krajinu. Nenechte si ujít tento inspirující díl pořadu 1. Nástupiště, který vám otevře dveře do světa dobrodružství a svobody. Připojte se k poslechu a nechte se unést Vojtěchovými fascinujícími příběhy!

Významný rod, ktorý sa zapísal nielen do dejín Kráľovského Chlmca. Mailáthovcov poznali v rôznych kútoch Uhorska. Rodina pochádza zo Sedmohradska, súčasť dnešného Rumunska. Jednotliví členovia Mailáthovcov zastávali veľmi vysoké funkcie či už v rámci Zemplínskej župy alebo aj uhorských kráľovských inštitúcií. Ďuro Šimko vás pozýva do Kráľovského Chlmca na návštevu Regionálnej muzeálnej expozície Jozefa Mailátha v tejto epizóde V múzeu! | Náučnú reláciu V múzeu pripravuje RTVS – Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Do jaké míry se podle ministerstva zdravotnictví daří postupně stabilizovat situaci na zdejším trhu s léky a které přípravky stále nejsou dostatečně dostupné? Jak složité může být ověřit tvrzení ukrajinské vlády, že ruské rakety v nejnovější vlně útoků narušily i vzdušný prostor Moldavska a Rumunska? A co vyplývá ze série odborných studií k návratu velkých šelem do naší krajiny, které byly představeny na dvoudenní zoologické konferenci v Brně?

Ze tří kandidátů vstupu do schengenského prostoru, Bulharska, Chorvatska a Rumunska, uspělo jen Chorvatsko a my všichni se můžeme těšit na to, že už od 1. ledna 2023 pojedeme o prázdninách k Jadranu, aniž bychom díky formalitám na hranici s Chorvatskem museli trpělivě čekat v dlouhých automobilových kolonách.

Ze tří kandidátů vstupu do schengenského prostoru, Bulharska, Chorvatska a Rumunska, uspělo jen Chorvatsko a my všichni se můžeme těšit na to, že už od 1. ledna 2023 pojedeme o prázdninách k Jadranu, aniž bychom díky formalitám na hranici s Chorvatskem museli trpělivě čekat v dlouhých automobilových kolonách.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rada Evropské unie by měla schválit přijetí Chorvatska do schengenského prostoru, zároveň bude probírat připravenost Rumunska a Bulharska na vstup do zóny volného pohybu. „Věřím, že přijetí Chorvatska dostatečně podpoří i ostatní státy, jenom si připomeňme, že toto hlasování musí být jednomyslné,“ řekla v ranním vysílání Rádia ZET poslankyně Eva Decorix (ODS) ze zahraničního výboru. Dodala, že by přijetí oblíbené turistické oblasti do schengenského prostoru mělo na Čechy praktický a přímý dopad. Jsou ale státy, které o tom mají pochybnosti.  

Odkaz Viktora Orbána | Hosť: Tomáš Strážay (riaditeľ Výskumného centra Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku). | Maďarský premiér na seba opäť upútal pozornosť odkazom o Veľkom Uhorsku. Na medzištátnom futbalovom zápase sa ukázal so šálom v národných farbách, no s mapou krajiny, ktorá existovala ešte na začiatku 20. storočia. K Uhorsku vtedy patrila časť územia Slovensko, Chorvátska, Rumunska a aj Ukrajiny. Na prejav maďarského lídra ihneď reagoval minister zahraničných vecí Rastislav Káčer. Podľa neho ide o zbytočné narúšanie vzťahov a kritikou nešetrí ani Rumunsko. Aký odkaz týmto Viktor Orbán poslal susedným krajinám? Ako môže v takomto prípade reagovať naša diplomacia? | Moderuje: Lukáš Dzivý; | V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

„Neviem si predstaviť, že si si v tej dobe nemohol povedať svoj názor, alebo že si nemohol počúvať hudbu, ktorú si chcel“, reaguje filmárka Eva Lokajová z Ústavu pamäti národa na obdobie pred Novembrom'89 .   Je tu november a s ním aj November s veľkým N, ten z roku'89. Čas, keď sa do našich končín vracala sloboda, po štyroch dekádach neslobody pod komunistickou nadvládou. Už vyše desaťročie je tento čas spojený aj s Festivalom slobody, za ktorým stojí Ústav pamäti národa a aj takýmto spôsobom napĺňa program svojho zakladateľa Jána Langoša – tešiť sa zo slobody, avšak nezabúdať na to, ako sa žilo bez nej. A za týmto Festivalom slobody stojí aj Eva Lokajová, jeho dramaturgička.   Sama sa narodila už do slobodných čias v Lokci na Orave. Neskôr vyštudovala masmediálnu komunikáciu na univerzite v Nitre a už tretí rok je v Ústave pamäti národa. Okrem toho, že je dramaturgičkou Festivalu slobody, filmársky sa podieľa na zachytávaní osudov pamätníkov komunistického útlaku. Najmä obetí nastupujúcej komunistickej totalitnej moci z prvej polovice päťdesiatych rokov minulého storočia. ÚPN ich uchováva vo svojich archívov vrámci tzv. oral history.   „Som veľmi rada, že sa cez príbehy pamätníkov doby neslobody dozvedám o nej nesprostredkovane“, tvrdí. Na pozadí príbehov dlhoročných väzení, nemožnosti štúdia, šikanovaní len pre názor hovorí, že sloboba je hodná oslavy.   „Pre mňa je až inšpirujúce, že tí ľudia prežili veľkú krivdu, bolo im neprávom ublížené, a napriek tomu dokázali žiť svoj život autenticky a udržali si svoju vnútornú slobodu“, približuje filmárka ÚPN. „A sú to pozitívni ľudia, nezostali zatrpknutí“, dodáva.   „Keď ich počúvam pri nahrávaní (pre oral history ÚPN – pozn. red), je vo mne priam hnev, veď to nie je fér, čím si museli prejsť.“   Festival slobody   Dobu neslobody si už dvanásty rok pripomína Ústav pamätí národ multižánrovým Festivalom slobody. Od dnešného 7. novembra až do výročia Nežnej revolúcie si bude môcť verejnosť pozrieť viacero slovenských premiér, ktoré reflektujú dobu neslobody aj za hranicami. Prehliadka prinesie hrané a dokumentárne filmy z Nórska, Poľska, Rumunska či susednej Českej republiky. Rovnako výstavy, komentované prehliady priestorov archívu ÚPN, ale aj divadelné predstavenie.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák

„Neviem si predstaviť, že si si v tej dobe nemohol povedať svoj názor, alebo že si nemohol počúvať hudbu, ktorú si chcel“, reaguje filmárka Eva Lokajová z Ústavu pamäti národa na obdobie pred Novembrom'89 .   Je tu november a s ním aj November s veľkým N, ten z roku'89. Čas, keď sa do našich končín vracala sloboda, po štyroch dekádach neslobody pod komunistickou nadvládou. Už vyše desaťročie je tento čas spojený aj s Festivalom slobody, za ktorým stojí Ústav pamäti národa a aj takýmto spôsobom napĺňa program svojho zakladateľa Jána Langoša – tešiť sa zo slobody, avšak nezabúdať na to, ako sa žilo bez nej. A za týmto Festivalom slobody stojí aj Eva Lokajová, jeho dramaturgička.   Sama sa narodila už do slobodných čias v Lokci na Orave. Neskôr vyštudovala masmediálnu komunikáciu na univerzite v Nitre a už tretí rok je v Ústave pamäti národa. Okrem toho, že je dramaturgičkou Festivalu slobody, filmársky sa podieľa na zachytávaní osudov pamätníkov komunistického útlaku. Najmä obetí nastupujúcej komunistickej totalitnej moci z prvej polovice päťdesiatych rokov minulého storočia. ÚPN ich uchováva vo svojich archívov vrámci tzv. oral history.   „Som veľmi rada, že sa cez príbehy pamätníkov doby neslobody dozvedám o nej nesprostredkovane“, tvrdí. Na pozadí príbehov dlhoročných väzení, nemožnosti štúdia, šikanovaní len pre názor hovorí, že sloboba je hodná oslavy.   „Pre mňa je až inšpirujúce, že tí ľudia prežili veľkú krivdu, bolo im neprávom ublížené, a napriek tomu dokázali žiť svoj život autenticky a udržali si svoju vnútornú slobodu“, približuje filmárka ÚPN. „A sú to pozitívni ľudia, nezostali zatrpknutí“, dodáva.   „Keď ich počúvam pri nahrávaní (pre oral history ÚPN – pozn. red), je vo mne priam hnev, veď to nie je fér, čím si museli prejsť.“   Festival slobody   Dobu neslobody si už dvanásty rok pripomína Ústav pamätí národ multižánrovým Festivalom slobody. Od dnešného 7. novembra až do výročia Nežnej revolúcie si bude môcť verejnosť pozrieť viacero slovenských premiér, ktoré reflektujú dobu neslobody aj za hranicami. Prehliadka prinesie hrané a dokumentárne filmy z Nórska, Poľska, Rumunska či susednej Českej republiky. Rovnako výstavy, komentované prehliady priestorov archívu ÚPN, ale aj divadelné predstavenie.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák

Dnes pokračuje plenární schůze Evropského parlamentu. Europoslanci mají na programu mimo jiné rozpravu o sociálních a hospodářských důsledcích války na Ukrajině nebo hlasování o usnesení k přistoupení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. „Je potřeba akutně řešit dopady války na Ukrajině nebo energetické krize na občany,“ řekla v ranním vysílání Rádia ZET europoslankyně z hnutí ANO Dita Charanzová. Moderátorka Petra Květová Pšeničná se europoslankyně ptala třeba to, co bude obnášet debata o sociálních a hospodářských dopadech války na Ukrajině.  

Česká lékárenská skupina rozšiřuje působnost. Kromě Česka, Slovenska a Rumunska začíná působit i v Maďarsku. Další na řadě má být Rakousko. A pokud se firmě bude dařit, jako další cíl vidí Německo.Byznysu české online lékárny Pilulka se daří. Po Slovensku a Rumunsku expanduje do Maďarka a chystá se na rozšíření i do Rakouska. „V Maďarsku už jsme. Rakousko spustíme během několika týdnů,“ říká pro SZ Byznys spolumajitel skupiny Pilulka Martin Kasa v podcastu Agenda.Online lékárny si ponechávají české jméno. „Shodou okolností to bude stejný název jako na stávajících trzích. Používáme opět Pilulka. Vždy když na trh jdeme, tak si zjišťujeme, jakým způsobem zákazníci vnímají naši značku. Jestli ji umí vyslovovat, napsat, jak na ně působí atd. Zatím nám vždycky vyšlo, že by to nebyl problém, abychom použili tento ‚brand‘. Ale třeba přijde země, kde to změníme a budeme se jmenovat v nějaké zemi jinak,“ vysvětluje Kasa.Vstup na trh v nové zemi stojí skupinu investici ve vyšších desítkách milionů korun, tvrdí Martin Kasa. „Je to různé kvůli hybridnímu modelu. Závisí to také na tom, jak rychle dokážeme růst. Není to jen ta prvotní investice, ale pak i investice do různých aktivit, zvláště pokud bychom se měli překlápět do ziskovosti,“ říká Kasa s tím, že kvůli regulacím je v Maďarsku a Rakousku složité v tomto oboru podnikat. Skupina si tak pomůže z tuzemska. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Dolnozemnská gastronómia: Tarhońa, kysnuté haluške, klbása, špricke.... to sú názvy niektorých jedál z bohatého slovenského jedálnička Slovákov z Rumunska, Maďarska a Srbska; Slováci v Poľsku: Vyšné Lapše - slovenská obec kde Slováci hovoria spišským nárečím a budujú si nový etnodom; Redakčná hra: od Tatier k Dunaju –avízo – 8. kolo – Turiec;

Podpolianské folklórne slávnosti: „Krajanský dvor na Detve“ – v rámci 55. ročníka slávností pod Poľanou v Detve sa uskutočnil aj 7. ročník Krajanského dvora v ktorom takmer 110 Slovákov zo Srbska, Maďarska, Rumunska, Chorvátska a Ukrajiny predstavili svoje tradície, kultúru a gastronómiu.

Uděláme si pěkný prázdninový výlet na motorce přes Slovensko, Maďarsko až do Rumunska. Stejně to provedl náš host Josef Kment, který má ale rád staré motorky a své cesty a výpravy podniká právě na nich. Na staré motorce Jawa 23 Mustang.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uděláme si pěkný prázdninový výlet na motorce přes Slovensko, Maďarsko až do Rumunska. Stejně to provedl náš host Josef Kment, který má ale rád staré motorky a své cesty a výpravy podniká právě na nich. Na staré motorce Jawa 23 Mustang.

Krajanská nedeľa na Detve: „Remeslo má zlaté dno“ - to je názov programu v ktorom krajanskí folkloristi predstavili zabudnuté, ale aj súčasné remeslá Slovákov žijúcich v zahraničí. Krajanská nedeľa sa uskutočnila v rámci podpolianských folklórnych slávnosti 47 krát. Na detvianskom amfiteátri vystúpilo 230 tanečníkov, spevákov a hudobníkov z Francúzska, Maďarska, Rumunska, Česka, Poľska a Srbska.

Dva kamarádi z Ostravy, dnes třicátníci, chtěli poznat svět. Vzali staré auto a vyrazili. A protože je takový druh cestování nadchl, chtěli se o zážitek podělit i s ostatními nadšenci. Vymysleli Gumbalkan, netradiční rallye, kde hlavní podmínkou pro cestu Rumunskem je staré auto. Nejlépe takové, které nestojí více než 25 tisíc korun.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kazatel BJB Aš Alois Boháček putuje s konkrétní pomocí na hranice Ukrajiny a Moldavska či Rumunska. S jakými příběhy se po cestě potkávají? Co ho vede k cestě na vzdálené ukrajinské hranice? Host: Alois Boháček

Kazatel BJB Aš Alois Boháček putuje s konkrétní pomocí na hranice Ukrajiny a Moldavska či Rumunska. S jakými příběhy se po cestě potkávají? Co ho vede k cestě na vzdálené ukrajinské hranice? Host: Alois Boháček

Světoznámý historik náboženství, spisovatel a religionista. Tím vším byl Mircea Eliade, od jehož narození uplynulo 7. března už 115 let. Rodáka z Rumunska, který se proslavil v americkém exilu, připomene v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.

„Posunuli jsme se na jihozápad k hranicím Rumunska, nezuří tady boje, ale ta připravenost místních a mentální napojení na válku je obrovské. Zastavil se tu život, všichni se věnují válce. Ve školách pletou maskovací sítě na techniku podle barev. Když potřebují zamaskatovat techniku na sníh, tak šijí bílé plachty, jindy zelené nebo hnědé,“ říká k situaci na Ukrajině reportérka týdeníku Respekt Ivana Svobodová ve vysílání Rádia Z.

Roľnícky rok v krajanskom živote - krajanské práce viažúce sa ku koncu leta a začiatku jesenných dní, ktoré súviseli so zberom a odkladaním úrody na zimné obdobie. Spájajú sa s nimi rôzne zvyky, ktoré sa zachovali aj vďaka folklórnym súborom zo Srbska, Poľska, Francúzska, Maďarska, Rumunska a Česka. Folkloristi ich zozbierali od svojich predkov a zakomponovali do programov; Redakčná súťaž - Bol raz jeden hrad -Beckov

"Ak sa dozviem z médií, že Maďarská republika kupuje nehnuteľnosti v Košiciach, a dostanem takúto informáciu, na ktorú sa ma pýtajú aj novinári, tak som povinný sa spýtať na to nášho partnera. Ale to nie je konflikt.  Péter Szijjártó mi nevysvetlil, že na čo sú im tie budovy. Poslali sme cirkulárnu nótu, kde sme pripomenuli, že vláda si môže takéto budovy kúpiť na diplomatické účely. Tak sme sa potom dozvedeli, že tam hodlajú urobiť svoje diplomatické zastúpenie, ale ten postup nebol v poriadku. A ešte môžem prezradiť niečo, včera mi písal jeden občan z Banskej Bystrice, že aj tam sa usiluje maďarská vláda kúpiť nehnuteľnosť," hovorí minister zahraničných vecí Ivan Korčok o výčitkách, ktoré v liste adresoval maďarskej vláde.  Tá začala kupovať na Slovensku nehnuteľnosti, a vyčlenila stovky miliónov eur na skupovanie ornej pôdy v okolitých štátoch, vrátane Slovenska.  "Pred nejakým časom sa ma na toto pýtal minister pôdohospodárstva Vlčan, patrí to aj do ich kompetencie. Zaujíma ho to. Ja pri najlepšej vôli neviem čo to znamená a nechcem aj v záujme dobrých vzťahov prilievať do toho a špekulovať. Očakávam, že nám to maďarská strana vysvetlí. Pán minister Vlčan sa tomu bude venovať a plne mu v tomto dôverujem," dodáva Korčok k tomu, či je možné, že Slovensko po vzore Rumunska zareaguje na kupovanie ornej pôdy zákonom, a pozemky budú môcť kúpiť len ľudia, ktorí majú aspoň 5 rokov trvalý pobyt na Slovensku.  Vyostrujú sa vzťahy s Maďarskom? Značkuje si Viktor Orbán Slovensko? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s ministrom zahraničných vecí Ivanom Korčokom.  –  Ak máte pre nám spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk –  Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty  –  Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast  –  Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme  –  Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH. 

Pamatujete si, jak minulé léto jezdil Roman Hloch s obytným vozem po Polsku? Tak letos vyrazil s přáteli do Rumunska. Co viděli, co zažili, to všechno se dozvíte v Dopravním podcastu. A taky padne pár rad pro ty, kteří by chtěli vyrazit na dovolenou obytným vozem.___Dopravní podcast natáčí Ondřej Matěj Hrubeš (šéfredaktor dopravního magazínu MHD86.cz) od roku 2015.__SLEDUJTE:@dopravnipodcast@omh86www.dopravnipodcast.czwww.MHD86.cz Support the show (https://www.patreon.com/mhd86)

Ahoj, vracíme se k letním tématům. V této festivalové epizodě se společně s Bratrem podíváme do českých vesnic v srdci rumunské divočiny. Čas se tam možná zastavil už před více než sto lety, ale festival Banát tam jede v plném proudu už desátým rokem. Stálo Bratrovi za to absolvovat téměř smrtící cestu tam a následující týden žít velmi alternativním životem?

Od té doby jezdí s manželkou a třemi dětmi za svobodou a dobrodružstvím každoročně. Své zážitky a fotografie z cest publikují na vlastních stránkách Evropského deníku.cz. Cesty do Rumunska, Albánie a Portugalska právě vycházejí knižně. Fotografa Štěpána Hona pozval do studia Českého rozhlasu Plus Vlastimil Ježek.

V dnešním, již třetím vydání nového českého, pardon česko-slovenského podcastu CS HRANA si podle slibu z konce druhého dílu zavzpomínáme s jeho protagonisty na počátky jejich podnikání v Rumunsku. Vzpomínání bude hodně, protože první business cesty Milana Šváchy se datují ještě do doby daleko před vstupem Rumunska do EU (dokonce i před vstupem Česka do EU), a to do roku 2003, a také proto, že Rumunsko bylo tehdy pro nás tak trochu jiným světem, trochu neprobádaným divokým východem. Avšak nikoli s despektem, naopak s respektem k lokálním zajímavostem, přírodě, tradicím, zvláštnostem života i ekonomického trhu. Oba protagonisté zavzpomínají na hraniční přechody, na chybějící dálnice, na množství nemotorových vozů a povozů v běžném silničním provozu, na přírodní krásy při přejezdu Karpat a návštěvy delty Dunaje. V této fázi tak trochu zafušujeme do řemesla cestovních kanceláří a nalákáme vás společně k turistické návštěvě zejména do oblasti delty Dunaje a černomořského letoviska Constanţa (Pozn. autora: povšimněte si malého háčku v patě "t", a právě toto písmeno se v rumunštině vyslovuje jako "c"). Samozřejmě stojí za vidění i lyžařská oblast Sinaia a Poiana Brasov (severně od Bukurešti), stejně tak jako město Sibiu ve středním Rumunsku. Michal Vodička dá k dobru úsměvnou historku na téma z autoškoly: na rušné křižovatce se sjedou koňský povoz, Porsche a Michal Vodička, kdo projede nejdřív ? Přes specifika a zajímavosti rumunské dopravy se v poslední třetině podcastu přesuneme k odborné části - jaké bylo tedy konkrétně podnikání v oboru telekomunikací a následně v oboru monitorování vozidel na rumunském trhu ? Konec dílu slibuje opět malé lákadlo k dílu následujícímu - na žádost některých posluchačů se budeme věnovat více samotným protagonistům pořadu, půjdeme hlouběji k jejich backgroundu, kdo jsou a co mají v podnikání za sebou. Zůstaňte s námi, těšíme se na vás u dalších dílů CS HRANA. Již brzy na slyšenou, s Michalem & Milanem ⏱ Segmenty 00:00 - Intro 00:29 - První cesta do Rumunska 04:21 - Kulturní šok po vstupu do Rumunska 20:42 - Odpověď na otázku z předchozího dílu 23:35 - Začátky budování telco byznysu v Rumunsku 28:47 - Zkušenosti s prodejem v Rumunsku oproti CZ/SK 31:01 - Outro CS HRANA Podcast dvojice podnikatelů, Michala Vodičky a Milana Šváchy, jejichž cesty se zcela náhodně protnuly před více než 15 lety a poté se již naprosto plánovaně nikdy tak úplně nerozpojily, a z nichž se za ty roky společného podnikání stali velmi dobří přátelé. Jeden z nich se díky tomuto společnému podnikání, které se v průběhu let střídavě rozrůstalo z Čech přes Slovensko, dále do Rumunska a Ruska, rozhodl natrvalo usadit a žít na Slovensku. Podcasty CS Hrana probírají témata z více než 20 leté praxe podnikání v Čechách a na Slovensku, čili možnosti a příležitosti v obou zemích, rozdíly a společné atributy v obou zemích, starosti i radosti obchodování (a také zakládání, rozvoj, vedení i prodej firem v CZ a SK), komunikaci se státní správou, výhody/nevýhody dovozu/vývozu, radosti i strasti cestovatelské …… uvedená dvojice podnikatelů se zkrátka bude věnovat tomu, co za ta léta podnikání znají nejlépe. Podcasty jsou vedeny formou rozhovorů obou protagonistů, komentářů a názorů jednoho či druhého k nějakému obchodnímu či aktuálnímu tématu, a to v duchu vážném i nevážném. Jednou za 14 dní na všech Vašich oblíbených podcastových platformách.

Rozsáhlé oblasti na jihu Rumunska se postupně proměňují v poušť. Ta se kvůli větru a zvyšování teplot stále rozpíná. Zemědělci si stěžují na nedostatek vláhy a nízké zisky. „Takové teploty ubližují už i melounům,“ popisuje farmář problémy s klimatickou změnou. Teplota půdy na jeho poli v létě stoupá až k 50 stupňům. Melouny pěstované na poušti jsou prý sladší, ale každý rok je těžší předpovídat sklizeň.

Rozsáhlé oblasti na jihu Rumunska se postupně proměňují v poušť. Ta se kvůli větru a zvyšování teplot stále rozpíná. Zemědělci si stěžují na nedostatek vláhy a nízké zisky. „Takové teploty ubližují už i melounům,“ popisuje farmář problémy s klimatickou změnou. Teplota půdy na jeho poli v létě stoupá až k 50 stupňům. Melouny pěstované na poušti jsou prý sladší, ale každý rok je těžší předpovídat sklizeň.

Druhé vydání zbrusu nového českého, pardon česko-slovenského, podcastu CS HRANA začíná přesně tam, kde se s námi jeho protagonisté na závěr prvního/pilotního dílu rozloučili - a to slibovanými historkami ze zákulisí jejich úplně prvních zrealizovaných obchodů respektive zakázek na Slovensku. V případě Michala Vodičky se jedná o hlubokou historii počátku roku 2007 a Milan Švácha pak trumfuje hloubkou ještě větší - řekněme “zajímavým” připojením zákazníkovy pevné internetové linky v roce 2001. Super oslím můstkem se přesunujeme do současnosti a aktuálního stavu očkování, jeho dostupnosti či možností v Čechách a na Slovensku. Očkování proti Covid-19 à la pojízdná prodejna od vesnice k vesnici? No, a proč ne, když to bude fungovat lépe, než náš všudypřítomný chaos a nekompetence! Trochu se dotkneme spekulací ohledně cesty-necesty do Moskvy. Ano, trochu jako pohádka Chytrá horákyně - jak jela-nejela, oblečená-neoblečená a přivezla dar-nedar….. No, možná to lze brát i tak. A co první máj … slavíte? Neslavíte? Jak to bylo v historii. Kdo ho zprofanoval a proč. Jak a proč by se měl slavit v dnešním globalizovaném světě ? Plus ještě pár dalších témat, například slavná-neslavná Superliga, která zde přijdou na přetřes. Ke konci dílu nás opět čeká malé lákadlo k poslechu dílu dalšího - tentokrát o podnikatelských cestách do Rumunska. Zůstaňte s námi, budeme se na vás těšit u poslechu další epizody. Již brzy na slyšenou, s Michalem & Milanem ⏱ Segmenty 00:00 Intro 00:38 Michalova historka ze Slovenska 05:35 Milanova historka ze Slovenska 09:37 Situace s vakcínama 13:22 Errata prezidentů z předchozího dílu 14:50 Chybí vám 1. Máj? 18:01 Superliga 22:19 Outro CS HRANA Podcast dvojice podnikatelů, Michala Vodičky a Milana Šváchy, jejichž cesty se zcela náhodně protnuly před více než 15 lety a poté se již naprosto plánovaně nikdy tak úplně nerozpojily, a z nichž se za ty roky společného podnikání stali velmi dobří přátelé. Jeden z nich se díky tomuto společnému podnikání, které se v průběhu let střídavě rozrůstalo z Čech přes Slovensko, dále do Rumunska a Ruska, rozhodl natrvalo usadit a žít na Slovensku. Podcasty CS Hrana probírají témata z více než 20 leté praxe podnikání v Čechách a na Slovensku, čili možnosti a příležitosti v obou zemích, rozdíly a společné atributy v obou zemích, starosti i radosti obchodování (a také zakládání, rozvoj, vedení i prodej firem v CZ a SK), komunikaci se státní správou, výhody/nevýhody dovozu/vývozu, radosti i strasti cestovatelské …… uvedená dvojice podnikatelů se zkrátka bude věnovat tomu, co za ta léta podnikání znají nejlépe. Podcasty jsou vedeny formou rozhovorů obou protagonistů, komentářů a názorů jednoho či druhého k nějakému obchodnímu či aktuálnímu tématu, a to v duchu vážném i nevážném. Jednou za 14 dní na všech Vašich oblíbených podcastových platformách.

V prvním vydání zbrusu nového českého, pardon česko-slovenského, podcastu CS HRANA se nám stručně představí jeho protagonisté a poodhalí (možná), co je k zahájení pravidelného podcastování vedlo. Dozvíme se, kdo se kde nachází a s čím také schází, a ihned navážeme současnou situací na Slovensku. Ano, tou pandemicko-epidemiologickou. Sputnik V, ano či ne. Kdo se očkovat chce a kdo ne? Kdo má ostrý názor a kdo vyhraněný? Kdo byl lepší prezident - Husák nebo Zeman? Říkáte si: to je galimatyáš. A jak to všechno spolu souvisí? Věřte nebo ne, souvisí a skvěle do sebe zapadá! To vše a ještě mnohem víc se dozvíte v tomto novém podcastu. CS HRANA si dnes klade zásadní otázku – jak to vypadá se současným stavem podnikatelů na Slovensku, zejména v oboru gastro a hotelnictví? A ihned si na ni odpovídá: je to z 0 na 100. Do včerejška zavřeno, totálně nic, nula a zmar. A náhle, zítra můžete otevřít, hurááááá do toho. Chaos, zmatek, hlava / nehlava. Je to v Čechách stejné? Je nebo není? A mají to podnikatelé jednoduché, protože je všichni navenek podporují anebo je to jen pokrytecká přetvářka? A samozřejmě, téma, o kterém se mluví nejen na politické a žurnalistické scéně a které rozebírá kdekdo, od politických špiček, přes byznysmeny až po hospodské kecaly (tedy v případě, že by hospody byly otevřeny a kecalové měli kde kecati….) - téma Vrbětice. No, a nakonec lákadlo k poslechu dalších dílů. “A věřte, že se pobavíte”, uzavírá první díl Michal Vodička. Snad jsme vás aspoň trošku zaujali. Zůstaňte s námi, těšíme se na vás u dalších dílů. Již brzy na slyšenou, s Michalem & Milanem Segmenty 00:15 Představení 00:34 Situace na Slovensku 01:32 Sputnik V 04:23 Zeman nebo Husák? 08:36 Hoteliérství na Slovensku 14:34 Historka ze života 18:56 Vrbětice 24:14 V příštích dílech uslyšíte CS HRANA Podcast dvojice podnikatelů, Michala Vodičky a Milana Šváchy, jejichž cesty se zcela náhodně protnuly před více než 15 lety a poté se již naprosto plánovaně nikdy tak úplně nerozpojily, a z nichž se za ty roky společného podnikání stali velmi dobří přátelé. Jeden z nich se díky tomuto společnému podnikání, které se v průběhu let střídavě rozrůstalo z Čech přes Slovensko, dále do Rumunska a Ruska, rozhodl natrvalo usadit a žít na Slovensku. Podcasty CS Hrana probírají témata z více než 20 leté praxe podnikání v Čechách a na Slovensku, čili možnosti a příležitosti v obou zemích, rozdíly a společné atributy v obou zemích, starosti i radosti obchodování (a také zakládání, rozvoj, vedení i prodej firem v CZ a SK), komunikaci se státní správou, výhody/nevýhody dovozu/vývozu, radosti i strasti cestovatelské …… uvedená dvojice podnikatelů se zkrátka bude věnovat tomu, co za ta léta podnikání znají nejlépe. Podcasty jsou vedeny formou rozhovorů obou protagonistů, komentářů a názorů jednoho či druhého k nějakému obchodnímu či aktuálnímu tématu, a to v duchu vážném i nevážném. Jednou za 14 dní na všech Vašich oblíbených podcastových platformách.

Správy. Téma dňa. Slováci vo Švédsku – história a súčasné aktivity. Mlynky – slovenská dedina v Maďarsku. Gemelčička – najväčšia slovenská obec v Rumunsku. Čufty, štanglice, rejteše – gastronómia vojvodinských Slovákov.

Je tady opět neděle a já vám přeji krásné ráno, doufám, že máte super náladu i přes to všechno, co se děje. Dnešní díl vám přiblíží život v Rumunsku. Mou hostkou byla tentokrát Diana Čechová, která je zároveň spolutvůrkyní blogu Czech Souls. Diana byla v Rumunsku jak na Erasmu, tak také na jazykovém kurzu. A pokud jste stejně jako já znali hlavně Drákulu, tak se určitě zaposlouchejte do našeho rozhovoru, který vám toho z Rumunska přinese daleko více. #nočnísova Odkazy k podcastu: ● Dianin Instagram: https://www.instagram.com/deefor/ ● Blog Czech Souls: https://www.czechsouls.com/ ● Instagram blogu Czech Souls: https://www.instagram.com/czechsouls/ ● Erasmus+: https://www.naerasmusplus.cz/ ● Babes-Bolyai University: https://www.ubbcluj.ro/en/ ● Dům zahraniční spolupráce: https://www.dzs.cz/ ● Banát: http://www.banat.cz/ceske_vesnice.htm ● Instagram Podcastu: https://www.instagram.com/vyletzhnizda/ ● Facebook Podcastu: https://www.facebook.com/vyletzhnizda/ ● Stránky Podcastu: https://vyletzhnizda.weebly.com/ Kdyby někdo hledal konkrétně mě: ● Můj blog: www.enthusiaster.cz/ ● Instagram: www.instagram.com/terovca_/ ● Spotify: terka177 ● Soundcloud: https://soundcloud.com/user-865875590 ● Pinterest: https://cz.pinterest.com/terweasley/

Jak prorazit v mladém věku v oboru fotografie a to ještě, když nejste původem z České Republiky? Příběh Maniny o její cestě z Rumunska, tanci i společného byznysu s jejím přítelem najdeš v BIO a nebo na Spotify/Apple Podcasts. Pro více rozhovorů z našeho video podcastu nás podpoř odběrem a pomož nám se tak stát nejlepším podcastem Generace Z. Děkujeme Ti! Sleduj Marka @maninapizza https://www.instagram.com/maninapizza/ Social Media Tým: Verča Valková, Markéta Prauzková, Natálie Šimková, Kryštof Susa Střih: Miroslav Harant Moderátorka Barbora Balášová: @balasova_b Producent Jaroslav Tomášek: @jarduv_instac My jsme pořad Talkie. Můžeš nás sledovat na Instagramu @talkie_cz, na YouTube a nebo si poslechnout podcast na Spotify, Apple Podcasts či jiných platformách. Děkujeme moc Hotel Suite Home Prague za poskytnutí prostor pro natáčení. https://www.hotelsuitehomeprague.com/cs/ Máš tip na zajímavého hosta a nebo nám chceš poslat zprávu? Napiš nám na Instagram @talkie_cz a nebo na mail: talkiebyznys@gmail.com

veřejná čtení v Café Fra, Praha úterý 15. prosince 2020, 19.30 hod. Průvodkyně mladých básníků: Libuše Valentová Libuše Valentová od roku 1980 do roku 2019 přednášela na FFUK dějiny rumunské literatury, historii a kulturu Rumunska a úvod do literární teorie. Autorsky se podílela na Slovníku spisovatelů – Rumunsko (Odeon 1984), je hlavní autorkou Slovníku rumunských spisovatelů (Libri 2001). Uveřejňuje studie týkající se moderní rumunské literatury, lidové slovesnosti a recepce rumunského písemnictví u nás. Napsala hesla o rumunské literatuře a výtvarném umění pro několik českých encyklopedií. V Rumunsku publikuje v odborném tisku a je korespondentkou bukurešťského týdeníku România literară. Od roku 1991 působí jako jednatelka Česko-rumunské společnosti se sídlem v Praze. V letech 2005-2013 uspořádala ve spolupráci s Rumunským kulturním institutem pět mezinárodních rumunistických kolokvií. Z francouzštiny přeložila přednášky Catherine Chalierové o filozofii Emmanuela Lévinase (1993, 1995) a s Jiřím Pelánem Poetiku prózy Tzvetana Todorova (2000). Publikuje překlady z rumunských básníků, prozaiků a esejistů jako jsou Marin Sorescu, Ana Blandiana, Mircea Dinescu, Claudiu Komartin, Ileana Mălăncioiu, Emil Brumaru, Elena Vlădăreanu, Robert Şerban, Ioan Es. Pop, Nicolae Prelipceanu, George Călinescu, Gabriel Chifu, Andrei Cornea, Gabriel Liiceanu aj. Je držitelkou řádu „Za věrné služby” uděleného prezidentem Rumunska (2002). Audio: Ondřej Lipár Autorská čtení, debaty a jiné literární události v Café Fra. Dramaturgie a produkce Petr Borkovec (tel. 724827499). Pořádá Fra s pod­porou Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy, paní Hany Michalikové. Partneři Literature Across Fron­tiers (s podporou Programu Kultura EU); Polský institut v Praze; Literárne informačné centrum v Bratislavě; Literarnyklub.sk; Goethe-Institut, Praha; Lyrik Kabinett, Mnichov; Den poezie.

Správy. Téma dńa. Roľnícky rok v krajanskom živote - práce viažúce sa ku koncu leta a začiatku jesenných dní, ktoré súviseli so zberom a odkladaním úrody na zimné obdobie. Spájajú sa s nimi rôzne zvyky, ktoré sa zachovali aj vďaka slovenským folklórnym súborom zo Srbska, Poľska, Francúzska, Maďarska, Rumunska a Česka. Folkloristi ich zozbierali od svojich predkov a zakomponovali do programov; Klenoty UNESCO – Fujara -avízo 8. kola súťaže.

FlipFlop Caravan je cestovatelský projekt Matěje Vohryzka a Cyrila Šupa, kteří se stopem vydali hledat pozapomenutou hudbu Hedvábné stezky. Po cestě z Rumunska až do Íránu natočili desítky muzikantů a potkali stovky lidí, které spojovala láska k hudbě. Rozhovor jsme vedli o hudbě, o příbězích hudebníků, které kluci potkali, a taky o zemích a místech, která při své cestě navštívili. V rozhovoru zazní pět ukázek hudby, kterou kluci na své cestě nahráli, proto je rozhovor trochu delší. Hudba, jež uslyšíte je nádherná a přenese vás do Orientu a pohádek o Tisíci a jedné noci. Stačí se zaposlouchat a snít. Rozhovor byl natočen v říjnu 2020. www.svobodnyprostor.cz #svobodnyprostor @svobodnyprostor info@svobodnyprostor.cz | #flipflopcaravan | #acoustic | #music | #rozhovor | #interview | #online | #podcast | #ceskypodcast | #ceskepodcasty | #punktalk | | copyright © | Lukáš Brezina | Svobodný prostor | 2015-2021 |

Správy. Téma dńa. Slováci z Novej Huty -Nová Huta je kopaničiarskou obcou s najväčším podielom slovenského obyvateľstva z obcí Rumunska. Pred vyše 200 rokmi ju založili Slováci z Oravy, Kysúc, Zemplína a Gemera. Živili sa najmä ako drevorubači, pretože drevo bolo potrebné pri výrobe skla, nachádza sa tu totiž najstaršia skláreń v Rumunsku. O živote v obci hovorí starosta, Benko Lašák; SKM v nemeckom Frankfurte nad Mohanom - jedna z troch slovenských katolíckych misíí v Nemecku, zasvätená je sv. Gorazdovi, konajú sa tu slovenské bohoslužby a rôzne aktivity pre tunajšiu krajanskú komunitu. Rozhovor so správcom misie a slovenským farárom Jurajom Sabadošom; Milan Ján Pilip – nový predseda Úradu pre Slovákov žijúcich v zahraničí o prioritách a ďalšom smerovaní inštitúcie, ktorá zabezpečuje štátnu podporu krajanom.

Odchovanec brněnského klubu Seznam.cz, Lukáš Putna, přestoupil do role trenéra technologického oddílu Heureka Group v roce 2017 a od té doby s ním zažívá jednu výhru za druhou. Kdo by tohohle šampióna neznal. Není jen největším českým cenovým srovnávačem, ale prvenství si drží i v Evropě. Kromě České republiky září také v extraligových soutěžích Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska či Slovinska. Heureka má zalistovaných přes 43 000 e-shopů a indexuje více než 25 000 000 produktů! Dokážete si představit kategorizovat 43 000 feedů, z nichž každý obsahuje desítky až tisíce produktů a každou hodinu se mění? To už je pořádná porce dat :) Hot Tech Stack: Python, Go, PHP, Kafka, MySQL, JavaScript, React Všem fanouškům se na vědomí dává, nalaďte a odebírejte SCRIPTease, dlouho očekávaný extraligový souboj mužstev trenérů Lukáše Putny a Jirky Bachela právě začíná... 

Správy. Téma dńa. „Čas plných komôr“ – rozhlasová pohľadnica z Krajanskej nedele, ktorá sa uskutočnila v rámci Folklórnych slávností pod Poľanou v Detve v roku 2018. V programe účinkovali slovenské folklórne súbory z Česka, Rumunska, Chorvátska, Poľska, Srbska, Francúzska a Maďarska. V tomto roku sa pre COVID-19 folklórne slávnosti neuskutočnili.

V októbri 2019 sa v médiách objavila informácia o razii v najväčšej nelegálnej výrobni cigariet v strednej Európe, vo Veľkých Kostoľanoch. Pri razii bolo zadržaných 45 cudzincov, pôvodom z Ukrajiny, Moldavska a Rumunska. Tento prípad však nie je ojedinelý. v podcaste sa s odborníčkou na problematiku obchodovania s ľuďmi, Alexandrou Malangone, rozprávame o tom, či môže ísť o organizovaný zločin páchaný na našom území systematicky, a či sú cudzinci pracujúci v takýchto nelegálnych výrobných halách páchatelia trestných činov alebo môže ísť skutočne o obete obchodovania s ľuďmi? .podcast občianskeho združenia Liga za ľudské práva, ktorý sa venuje migrácii a príbehom utečencov Hosťka diskusie: Alexandra Malangone, nezávislá expertka na problematiku obchodovania s ľuďmi, konzultantka Organizácie pre bezpečnosť a spoluprácu v Európe - OBSE Moderuje: Katarína Fajnorová, senior právnička OZ Liga za ľudské práva čo je to „Migračný kompas“? 24-dielna podcastová séria z dielne Ligy za ľudské práva, občianskeho združenia, ktoré podporuje utečencov a iných cudzincov žijúcich na Slovensku. čo je cieľom podcastu? Venuje sa témam migrácie, integrácie cudzincov a azylu. Autorky a autori podcastu chcú zlepšiť informovanosť verejnosti a lídrov, ktorí ovplyvňujú nastavovanie politík v oblasti migrácie. Poslucháčov prevedú rôznymi témami, od základných pojmov až po rozličné expertné analýzy, a to prostredníctvom zaujímavých rozhovorov s odborníkmi aj s ľudmi, ktorí boli nútení opustiť svoje domovy. ako „Migračný kompas“ vznikol? Podcast vznikol v rámci rovnomenného projektu, ktorý realizuje Liga za ľudské práva, o. z. Nenávratný finančný príspevok je poskytnutý z prostriedkov Operačného programu Efektívna verejná správa z Európskeho sociálneho fondu. Podcasty nahrávame v EITD Studio - Nová Cvernovka.

Slniečko už páli tričká máme odpálené, my vám predstavujeme Lindu. Linda je multifunkčná žena. Vie mnoho vecí okrem toho aj jazykov. A čo jej vyšlo viac ako nevyšlo?.... sa dozviete, keď si vypočujete, la revedere, pozdravy z Rumunska :p

Prírodné krásy, mestá a pamiatky Rumunska nám v rubrike Na ceste_FM priblížil Martin Dorko.

Správy. Téma dńa. Slováci vo Švédsku – história a súčasné aktivity, Mlynky – slovenská dedina v Maďarsku, Gemelčička – najväčšia slovenská obec v Rumunsku, Čufty, štanglice, rejteše – gastronómia vojvodinských Slovákov

Správy. Téma dńa. Na návšteve v Slovenskej katolíckej misii v Londýne. História a aktivity Čerpotoku, slovenskej obci v Rumunsku. Knižné novinky slovenského vydavateľstva z rumunského Nadlaku. Slovenka, slovenský folklórny súbor z Ukrajiny. Avízo 5. kola redakčnej súťaže.

Správy. Téma dńa. História a súčasné aktivity Slovákov žijúcich vo Švédsku, krajania robia charitatívne zbierky pre slovenské nemocnice, finančne prispeli aj na výstavbu novej budovy Slovenského národného divadla, švédskému expremiérovi Karlovi Bildtovi odovzdali ocenenie za to, že Švédsko v roku 1968 prijalo emigrantov z bývalého Českosklovenska. Publicista Imrich Fuhl o príchode prvých Slovákov do slovenskej obce Mlynky, o ich spolunažívaní s nemeckou národnosťou, živili sa ako drevorubači a vápenkári. Gemelčička je najväčšia slovenská obec v Rumunsku má až tri slovenské školy, rozprestiera sa až na 42 kilometroch štvorcových. Gastronómia vojvodinských Slovákov.

Správy.Téma dňa. Klobásafest, reportáž z 5. ročníka Medzinárodného festivalu v Báčskom Petrovci na ktorom sa cez víkend zúčastnili krajania zo Srbska, Rumunska, Maďarska, Česka, Ukrajiny a súťažiaci zo Slovenska.

Správy.Téma dńa. Monika Pacigová o živote krajanov v Krempachoch, slovenskej obci v Poľsku, ktorá sa nachádza na Spiši a spolu s ďalšími 15-timi obcami bola v minulosti súčasťou Slovenska. Tarhoňa, rezance, šiflíčky a haluške, to sú názvy tradičných domácich cestovín, ktoré vyrábajú Slovenky v rumunskom Nadlaku. Študenti zo slovenského gymnázia a lýcea v rumunskom Nadlaku sa na Slovensku predstavili divadelnou hrou Kubo od Jozefa Hollého. UNESCO, avízo 1. kola súťaže

Správy.Téma dńa. Slováci žijúci na podhorí Álp, v blízkosti rakúskych a švajčiarských hraníc, založili v meste Bregenz Spolok Slovákov a Čechov. Krajania z Maďarska, Rumunska a Srbska sa predstavili na medzinárodnom knižnom veľtrhu Bibiotéka. Slovenská kníhtlačiareń v Báčskom Petrovci vznikla pred 100 rokmi a podľa riaditeľa tlačiarne Vladimíra Valentíka sa v nej tlačia najstaršie periodiká vychádzajúce za hranicami našej krajiny. Tatiana Čabáková, Slovenka žijúca v Prahe vydala knihu rozhovorov so Slovákmi a Čehmi, ktorí aktívne vstúpili do zmien v Novembri 89 a s ľuďmi, ktorí majú špecifické spomienky na koniec 80. rokov.

Kriminalista Martin Servaz se vrací v pátém pokračování bestsellerové série Bernarda Miniera. Nalezne spojitost mezi případy, které dělí pětadvacet let? Audioknižní thriller Sestry čte nově Jiří Schwarz, vydává Albatros Media pod novou značkou Voxi. Třídílný seriál Vraždy jako z pohádky Petra Vodičky, odehrávající se v prostředí současné české vesnice, měl svou rozhlasovou premiéru letos v létě. V hlavních rolích v něm účinkují Viktor Preiss, Martin Písařík a řada dalších herců. Dramatizaci nyní jako audioknihu vydává Radioservis. Rodičům řekli, že jedou do Rumunska, ale ve skutečnosti ujížděli více na jih. Zem se po nich slehla v okolí albánské vesnice Teth. Audiokniha Návrat do Valbone je thrillerem podle skutečných událostí od českého autora Josefa Habase Urbana. Čte Martin Stránský, vydává Audiotéka a The Dog Trail. Pokračování fantasy Naslouchač české autorky Petry Stehlíkové, vychází ve zvukové podobě. Ilan v něm bude muset čelit mnoha nebezpečím, aby odhalila význam starobylého odkazu a objevila v něm nové poselství. Audioknihu Faja čte Jitka Ježková a vydává Audiotéka spolu s nakladatelstvím Host. Také příznivci série Evoluce Thomase Thiemeyera se mohou těšit z druhého pokračování Věž zajatců. V něm Lucie a její přátelé, kteří po vyčerpávající cestě dorazili do města posledních přeživších, zjistí, že zde odpovědi, které celou dobu tak usilovně hledali, nenajdou. Čte Marek Holý, vydávají Bookmedia. Světově oceňovaný román o touze po dítěti, zradě, naději a síle mateřských pout Zůstaň se mnou vydává v audioknižní podobě Voxi. Příběh plný nečekaných zvratů, lásky i žárlivosti, který je navzdory historickým i kulturním odlišnostem stále velmi aktuální čtou Nikola Votočková a Martin Myšička. V prvním dílu romantické trilogie Anne Jacobsové Panský dům nastupuje mladá Marie jako kuchyňská pomocnice ve vile průmyslnické rodiny. Zatímco si děvče ze sirotčince vydobývá své místo mezi personálem, panstvo si užívá zimní plesové sezony. Čte Pavel Soukup, vydává Radioservis a Knižní klub. Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. V audioknize Radky Třeštíkové Veselí a v interpretaci Zuzany Ščerbové. Vydává Albatros Media pod značkou Voxi. Robert a Mary Grantovi se za pomoci přátel vydávají na nebezpečnou plavbu s jediným cílem: najít svého na moři ztraceného otce. Nekrácenou četbu románu Julese Verna Děti Kapitána Granta z cyklu Podivuhodné cesty v podání Martina Zemana vydává Čti mi! Poslední rok byl pro Edwina jako zlý sen. Potom, co za podivných okolností zmizel ve skalách jeho otec a málem přišel o maminku, začínají i na něj dorážet temné síly. Tajemství Šumavy je v ohrožení. První díl dobrodružné série Tromby Zmizení Edwina Lindy čte Miroslav Táborský, vydává Albatros. Ve volném pokračování slavného Saint-Exupéryho díla rozvíjí Richard Bergman osudový příběh pilota, který se díky magické záři smějící se hvězdy opět setká s malým princem. Dramatizaci Nový návrat malého prince s Michalem Dlouhým, Janem Kanyzou, Jiřím Lábusem a dalšími vydává Supraphon. Audioknižní podobu jednoho z nejprodávanějších titulů posledních let Postel, hospoda, kostel připravil ve zvukové podobě Supraphon. Pohled do soukromí i hlavy kněze Zbigniewa Czendlika formou rozhovoru interpretují František Kreuzmann a Dominika Býmová. Slavné memoáry Marcela Pagnola Jak voní tymián dovolí posluchačům vstoupit do francouzské Provence – bujné a překrásné přírody, kde pod jižní sluncem kvete levandule a tymián dorůstá do výšky člověka. Audioknihu Jak voní tymián čte Vladislav Beneš, vydává Voxi. Majitel konglomerátu Virgin Richard Branson umožní posluchačům v audioknize Tak to dělá Virgin nahlédnout pod pokličku svého jedinečného stylu vedení lidí. Audioknihu s podtitulem Jak se královsky bavit a budovat přitom úspěšnou firmu čte David Prachař, vydává Voxi. Music: www.bensound.com

Pravidelná diskusná relácia so zaujímavými hostkami a hosťami o zahraničnopolitických témach, ktoré trápia svet a Slovensko v ňom. *** Hosť relácie: Daniel Milo – expert na extrémizmus a hybridnú vojnu, šéf programu StratCom v think-tanku GLOBSEC Policy Institut *** Slováci sú radi, že patria do EÚ a NATO, no stále sa obzerajú aj na Východ. Čo nás tam ťahá a prečo vnímame USA ako väčšiu hrozbu než Rusko? Vieme, kam chceme patriť? Nielen geopolitické názory obyvateľov krajín Vyšehradskej štvorky, Rakúska, Rumunska a Bulharska prináša správa GLOBSEC Trends 2019.

V této epizodě mám pro vás Isabellu, která žila dlouho v Rumunsku. Jak se do Rumunska dostala a jak se naučila jazyk? Pokud vás to zajímá, poslechněte si první část toho interview.

Maťo a Veve sú spolu už 13 rokov, ale v zahraničí žijú vyše 10 rokov. Prvýkrát odišli spoločne do Írska, a potom do Austrálie. Po 8 rokoch sa rozhodli zbaliť a cestovať. Za prvých 8 mesiacov precestovali Ekvádor, Peru, Bolíviu, Argentínu, Chile a ďalšie iné. V pondelok Maťo s Veve vyrazili na cyklistickú túru z Francúzska do Rumunska. Veronika Šebová pochádza zo Žarnovice. Po bilingválnom gymnáziu v Banskej Štiavnici študovala manažment na UK v Bratislave. Cez Erasmus študovala v Litve, potom išla cez program Leonardo Da Vinci do Írska. Po dvoch rokoch v Írsku odišla do Austrálie, kde pracovala 4 roky v personálnej agentúre, na obchodnom oddelení, potom prešla do softwérovej firmy, kde je stále zamestnaná, lebo jej dali rok voľna na cestovanie. Celý článok: https://www.expres.sk/142043/slovaci-mato-a-veve-sa-zblaznili-zbalili-sa-a-po-8-rokoch-odisli-z-australie-cestovat-po-svete/

„Ročně dostáváme asi 1200 byznys plánů z Česka, Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Rumunska a Bulharska. Na meeting s námi se dostane tak 100 startupů ročně a z toho investujeme do 5 až 10,“ říká v našem rozhovoru partner investičního fondu Credo Ventures Andrej Kiska ml. Aby investorali alespoň do 1 českého startupu, potřebují v Credo Ventures vidět asi 120 byznys plánů. Na Slovensku je poměr ještě horší - na 1 investici připadá byznys plánů asi 220. „Co se týká vyspělosti, jsou slovenské startupy pár roků pozadu za těmi českými,“ říká Kiska a dodává, že ve Střední Evropě máme strašně moc „truhlíků“ - lidí, co všude byli a mají odpověď na všechno. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak v Credo Ventures nové byznys plány vyhodnocují, podle čeho hodnotí začínající startupy, čeho si na nich všímají a podle čeho se rozhodují, zda do nich budou investovat. Probrali jsme i komplikované výchozí pozice začínajících podnikatelů - zajímalo mne třeba, zda v Credo Ventures investují i do mladých lidí nebo do podnikatelů, kteří budují svůj byznys při zaměstnání. Andrej Kiska do Credo Ventures nastoupil v roce 2011. Po 4 letech se stal jeho partnerem. Napsal publikaci Central European Startup Guide (http://bit.ly/CESGkiska), kterou zmiňuje v rozhovoru a která vám pomůže pochopit uvažování investorů. Kiska je známý také díky svému otci, který je momentálně úřadujícím prezidentem Slovenské republiky. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak se liší české a slovenské startupy? Co udělat pro to, aby v obou zemích vznikalo více úspěšných firem? - Je dnes ještě možné založit fungující byznys bez investice, nebo se v podnikání s většími ambicemi bez investora neobejdete? - Jak efektivně investory oslovit a čím je na začátku jednání zaujmout? - Jakých chyb se při spolupráci s investorem nedopustit? Co nejčastěji podlomí důvěru investora v zakladatele startupu? - Co všechno investoři hodnotí v byznys plánech, co by měly obsahovat a na co se investoři dívají u nových startupů? - Jak investorům „sednout jako člověk“, čím je zaujmout po osobní stránce a jaké složení týmu startupu je nejlepší? - Do čeho investoři peníze nevkládají a jaké varovné signály dokáží rozlišit hned při úvodních jednáních? - Proč dělají i investoři chyby a co nejčastěji stojí za neúspěchem startupů? - Jak s investory vyjednávat a na co si při prezentaci svého startupu dát pozor? - Jaké startupy Credo Ventures změnily svět a kde naopak fond prodělal nejvíce peněz? - Proč se Andrej Kiska stal partnerem fondu a proč sám sebe nazývá zadluženým člověkem? rostecky.cz www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

„Ročně dostáváme asi 1200 byznys plánů z Česka, Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Rumunska a Bulharska. Na meeting s námi se dostane tak 100 startupů ročně a z toho investujeme do 5 až 10,“ říká v našem rozhovoru partner investičního fondu Credo Ventures Andrej Kiska ml. Aby investorali alespoň do 1 českého startupu, potřebují v Credo Ventures vidět asi 120 byznys plánů. Na Slovensku je poměr ještě horší - na 1 investici připadá byznys plánů asi 220. „Co se týká vyspělosti, jsou slovenské startupy pár roků pozadu za těmi českými,“ říká Kiska a dodává, že ve Střední Evropě máme strašně moc „truhlíků“ - lidí, co všude byli a mají odpověď na všechno. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak v Credo Ventures nové byznys plány vyhodnocují, podle čeho hodnotí začínající startupy, čeho si na nich všímají a podle čeho se rozhodují, zda do nich budou investovat. Probrali jsme i komplikované výchozí pozice začínajících podnikatelů - zajímalo mne třeba, zda v Credo Ventures investují i do mladých lidí nebo do podnikatelů, kteří budují svůj byznys při zaměstnání. Andrej Kiska do Credo Ventures nastoupil v roce 2011. Po 4 letech se stal jeho partnerem. Napsal publikaci Central European Startup Guide (http://bit.ly/CESGkiska), kterou zmiňuje v rozhovoru a která vám pomůže pochopit uvažování investorů. Kiska je známý také díky svému otci, který je momentálně úřadujícím prezidentem Slovenské republiky. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak se liší české a slovenské startupy? Co udělat pro to, aby v obou zemích vznikalo více úspěšných firem? - Je dnes ještě možné založit fungující byznys bez investice, nebo se v podnikání s většími ambicemi bez investora neobejdete? - Jak efektivně investory oslovit a čím je na začátku jednání zaujmout? - Jakých chyb se při spolupráci s investorem nedopustit? Co nejčastěji podlomí důvěru investora v zakladatele startupu? - Co všechno investoři hodnotí v byznys plánech, co by měly obsahovat a na co se investoři dívají u nových startupů? - Jak investorům „sednout jako člověk“, čím je zaujmout po osobní stránce a jaké složení týmu startupu je nejlepší? - Do čeho investoři peníze nevkládají a jaké varovné signály dokáží rozlišit hned při úvodních jednáních? - Proč dělají i investoři chyby a co nejčastěji stojí za neúspěchem startupů? - Jak s investory vyjednávat a na co si při prezentaci svého startupu dát pozor? - Jaké startupy Credo Ventures změnily svět a kde naopak fond prodělal nejvíce peněz? - Proč se Andrej Kiska stal partnerem fondu a proč sám sebe nazývá zadluženým člověkem? www.mladypodnikatel.cz www.rostecky.cz

Klára Musilová pochádza z Banskej Štiavnice. Už 31 rokov je učiteľka a učí matematiku, biológiu, etiku a informatiku. Po tridsiatich rokoch učenia v Banskej Štiavnici, v Bratislave a v Senci, kde mala skvelú prácu a moderne vybavenú školu, však odišla do Rumunska, do mesta Nadlak. Kamarátka ju upozornila na to, že ministerstvo školstva vyhlásilo výberové konanie na učiteľa matematiky v Rumunsku. Klára si to užíva, pretože vždy chcela učiť na obyčajnej dedinskej škole. Učí na miestnom lýceu a vyučuje po slovensky. Odchod do Rumunska považuje za dobrodružstvo. https://www.expres.sk/58841/slovenska-ucitelka-matematiky-odisla-ucit-do-rumunska/