POPULARITY
Politické anekdoty mají své kouzlo. Ta o Harvardu a Trumpovi sice moc vtipná není, ale leccos o prezidentově vztahu k nejlepší univerzitě světa vypovídá. „Kdyby se jeho syn Barron na Harvard dostal, byl by teď býval klid…“ Vypadá to jako bulvární primitivismus, ale ten je u prezidenta Trumpa, jak se bohužel ukazuje, vždy nějak na místě. Pomsta vůči škole, která je symbolem kvalitního vzdělání, je ale vedena i z jiných směrů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N. Trumpovi podle Ciglerové připadá nespravedlivé, že mu coby nejmocnějšímu muži na světě neposkytují Spojené státy takový komfort, jaký viděl v arabských státech. „Je okouzlený bohatstvím a opulencí, jimiž disponují arabští lídři. Takhle by si to představoval pro sebe,“ říká zpravodajka. Během zastávky v Kataru dostal Trump luxusní dar – letadlo Boeing-747. „Katar by byl hloupý – cituji experty –, kdyby se nepokusil nasadit do letadla odposlouchávací zařízení. Bezpečnostní technici říkají, že by se letadlo muselo rozšroubovat na nejmenší dílky, aby se z něj mohl stát Air Force One, který splňuje bezpečnostní opatření. To by trvalo roky.“ Jak se obchodní dohody s arabskými zeměmi promítnou do vztahu USA s Izraelem? Proč Trumpova administrativa patří mezi nejzkorumpovanější v moderní historii země? Jak se Trump a jeho blízcí angažují ve světě kryptoměn? Jaký ohlas mají pouliční protesty? A jak moc reálně si Trump pohrává s myšlenkou změny ústavy, aby mohl vládnout i potřetí? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Co nám o současné politice říká to, že lidé jako Donald Trump dnes vyhrávají volby? Jaké milníky nás v posledních dekádách k tomuto vývoji nasměřovaly a jaký vývoj je možné očekávat? Po nějaké době se redakce Alarmu opět objevila v Brně. V Kabinetu MÚZ jsme 14. května pořádali večírek společně s festivalem Beseda u Bigbítu, na němž zahrál rapper Anki, písničkářka Barbora Hora se svou kapelou nebo Bernard z brněnského kolektivu Fungus. Večer ovšem zahájila důležitá debata o aktuální geopolitické situaci, kterou připravil a moderoval šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček. O Trumpovi a novém světovém řádu společně s ním diskutovali politoložka Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity a politolog Pavel Barša působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě záznam z této debaty vám nyní přinášíme. Anna Pospěch Durnová se domnívá, že zvolení Donalda Trumpa je součástí širšího příběhu o selhání emancipačních hnutí druhé poloviny 20. století. „Příběh emancipace – ať už jsou to menšiny, náboženské menšiny, genderová identita –, který píšeme od šedesátých let 20. století a v němž se tvrdí, že se máme snažit o nějakou všeobecnou spravedlnost a vytvářet spletitý příběh emancipace a toho, že na tomto světě můžeme nějak pospolitě žít, se pro Trumpovi voliče stává hrozbou, na kterou je potřeba reagovat – klidně i radikálně,“ říká v debatě Anna Pospěch Durnová. Připomíná také, že Trumpovy kroky jeho voliči nepovažují za skandální, ale za něco, čemu tleskají. Pro Pavla Baršu je to jen jedna část příběhu a za důležitější považuje selhání liberální globalizace. Globalizace a digitalizace podle něj zpřítomnila i těm nejchudším lidem realitu ekonomických a společenských nerovností, které v posledních dekádách výrazně akcelerují. Právě to přináší společenskou deziluzi a frustraci. „To přináší obrovský resentiment. Lidé, kteří jsou na opačném konci společenské hierarchie i díky novým technologiím a smartphonům v reálném čase vidí obrovské majetky a blyštivý život bohatých. Je to globální panoptikum nerovnosti,“ říká Pavel Barša. Podle něj sledujeme také zánik meritokracie a představy, že lidé jsou v životě za svou snahu po zásluze odměněni. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Americký prezident Donald Trump před nástupem do funkce sliboval, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Místo toho však rozpoutal celní válku s Čínou nebo i Evropskou unií. „Myslím, že Spojené státy rozhodně jsou silnější a respektovanější zemí – minimálně u nepřátel,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus Marek Koten, ekonom a místopředseda české pobočky Republicans Overseas, organizace americké Republikánské strany.
Prečo nevidíme výsledok druhej svetovej vojny reálne? Od čoho nás Rusko oslobodilo a čím nás zotročilo? Ako Ukrajina odolala Rusku aj Trumpovi súčasne? Prečo už Putin nemá ako zničiť slobodného suseda? Hosť: – Alexander Duleba, analytik SFPA
Americký prezident Donald Trump před nástupem do funkce sliboval, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Místo toho však rozpoutal celní válku s Čínou nebo i Evropskou unií. „Myslím, že Spojené státy rozhodně jsou silnější a respektovanější zemí – minimálně u nepřátel,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus Marek Koten, ekonom a místopředseda české pobočky Republicans Overseas, organizace americké Republikánské strany.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Novým kanadským premiérom bude Mark Carney. Jeho liberálna strana totiž vyhrala parlamentné voľby a aj keď nezískala väčšinu, vzhľadom na rekordný odraz od dna, ktoré ešte prednedávnom zažívala, mnohí hovoria o zázraku.Stáť má za ním Doland Trump. Ten totiž cez svoje vyjadrenia primäl k hlasovaniu každého Kanaďana, ktorý nechce, aby sa jeho krajina stala 51. štátom USA.Ako vyzerala volebná noc v Kanade, do akej miery Trumpove reči vyhrali Carneymu voľby a je nepriame ovplyvňovanie volieb v iných krajinách zo strany Trumpovej administratívy nový normál?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta spolupracovníka denníka SME Braňa Ondrášika, odborníka na politickú komunikáciu, ktorý parlamentné voľby v Kanade pokrýval priamo z Ottawy.Zdroje zvukov: BBC, The Canadian PressOdporúčanie:A ak ste ešte nevideli nového kanadského premiéra, ako tancuje so svojimi podporovateľmi po vyhlásení výsledkov, odporúčam. Je to len prá sekúnd, ktoré pokojne nájdete aj na Youtube. Ak už nič, aspoň vás rozosmeje.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.
To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Americký prezident Donald Trump po 100 dnech v Bílém domě zaznamenal rekordní pokles obliby. Podle průzkumu, který zveřejnila jemu blízká televize Fox News, je Trump nejméně populárním americkým prezidentem za posledních 80 let. „Ztráta podpory mu vadí, průzkumy oblíbenosti jsou takový jeho energetický nápoj. Proto se hned obrátil proti lidem, kteří je dělají, a řekl, že by měli být vyšetřováni,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová.
O co přesně Donald Trump usiluje? Po jeho návratu k moci mnozí v obavách sledují chaos, jaký svým transakčním přístupem vyvolal na globálním hřišti, ale také narušování principů právního státu v samotné Americe. Stále častěji se objevují úvahy o tom, že se USA vydaly na cestu k autokracii. Jak to vidí přední americký politolog Ian Bremmer? Host: Ian Bremmer - americký politolog, zakladatel a prezident Eurasia Group Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Americký prezident Donald Trump po 100 dnech v Bílém domě zaznamenal rekordní pokles obliby. Podle průzkumu, který zveřejnila jemu blízká televize Fox News, je Trump nejméně populárním americkým prezidentem za posledních 80 let. „Ztráta podpory mu vadí, průzkumy oblíbenosti jsou takový jeho energetický nápoj. Proto se hned obrátil proti lidem, kteří je dělají, a řekl, že by měli být vyšetřováni,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Putin by rád příměří na pár dní. Alespoň to tvrdí. Zelenskyj chce klid zbraní minimálně na měsíc. A Trumpovi je to možná úplně jedno – hlavně aby se už někdo s někým dohodl. Vyjednávání a diplomatické hry bedlivě sleduje zahraniční redaktorka Deníku N Petra Procházková. Ptá se Matěj Skalický.
Putin by rád příměří na pár dní. Alespoň to tvrdí. Zelenskyj chce klid zbraní minimálně na měsíc. A Trumpovi je to možná úplně jedno – hlavně aby se už někdo s někým dohodl. Vyjednávání a diplomatické hry bedlivě sleduje zahraniční redaktorka Deníku N Petra Procházková. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Fico má rád Orbána a naopak, a obaja kritizujú EÚ. Zárukou demokracie nie je podľa Orbána Únia, ale Maďarsko a Slovensko. Trumpovi klesá hodnotenie jeho úradovania - spochybňuje výskumy.
Donald Trump po své inauguraci zásadně proměnil americkou politiku v oblasti migrace, mezinárodního obchodu nebo vztahů s jinými zeměmi. „Když po Trumpovi stříleli, tak vstal a zvedl ruku. Trump by si nikdy nelehl,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda hnutí ANO a poslanec Radek Vondráček. „Trump má dobrý vztah ke střední Evropě, problém má s tou západní,“ dodává europoslanec z frakce Evropské lidové strany Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Donald Trump po své inauguraci zásadně proměnil americkou politiku v oblasti migrace, mezinárodního obchodu nebo vztahů s jinými zeměmi. „Když po Trumpovi stříleli, tak vstal a zvedl ruku. Trump by si nikdy nelehl,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda hnutí ANO a poslanec Radek Vondráček. „Udělal hodně chyb, i jeho viceprezident,“ namítá europoslanec z frakce Evropské lidové strany Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ako fungujú clá a čo znamenajú pre svetový obchod? Sú clá jediný nástroj, ako pozdvihnúť ekonomiku USA a môžu to vôbec dokázať? Čo chápať pod slovami: Urobiť Ameriku opäť veľkou? Sú niečím podložené špekulácie, že na prepadoch akciových trhov mohol aj niekto zarobiť? Nie sú clá len akýsi vyjednávací či vydierací manéver? Vie vôbec Trump, čo robí? Môže byť cieľom Trumpových krokov oslabenie dolára? Ako sa môže voči jeho stratégii brániť Slovensko a Európska únia? Robia to dobre? Čo by popredný slovenský ekonóm poradil Donaldovi Trumpovi, keby bol členom jeho tímu? Odpovede prináša Ivan Šramko, bývalý guvernér Národnej banky Slovenska.
Západní politici označili ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy za zbabělý barbarský válečný zločin. Rusové tvrdí, že ukrajinská strana údajně používá obyvatelstvo jako živé štíty pro setkání vojenských činitelů. „Vidíme téměř nekončící řadu ruských útoků na jednoznačně civilní cíle,“ říká v pořadu Interview Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková.
Západní politici označili ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy za zbabělý barbarský válečný zločin. Rusové tvrdí, že ukrajinská strana údajně používá obyvatelstvo jako živé štíty pro setkání vojenských činitelů. „Vidíme téměř nekončící řadu ruských útoků na jednoznačně civilní cíle,“ říká v pořadu Interview Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Donald Trump v kampani s nadsázkou sliboval, že válku na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. Po nástupu do funkce uznal, že to bude trvat déle. Jeho tým zmiňoval, že doufá v dosažení příměří do Velikonoc. Kam Trump dokázal za tři měsíce konflikt posunout? Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Americký prezident Donald Trump opět vyjádřil přesvědčení, že by se už brzy mohlo přiblížit jím slibované příměří na Ukrajině. V pondělí prohlásil, že brzy budou na stole velmi dobré návrhy na zastavení konfliktu. Trumpova zpočátku velmi intenzivní iniciativa ale zatím žádné konkrétní změny nebo zklidnění situace nepřinesla. Podle Kopečného Ukrajinci pochopili, jak přistupovat k Trumpovi. „Prezident Zelenskyj to od schůzky v Bílém domě dělá dobře. Ukrajina už přesně ví, co Trumpa zajímá. Nejsou to emoce, ale pragmaticky hovoří o ekonomických výhodách toho spojení. Když Zelenskyj začne mluvit o patriotech, okamžitě řekne: my si to chceme zaplatit za vlastní peníze, pojďme se o tom bavit,“ popsal Kopečný.Boje na Ukrajině ale dál pokračují a oběťmi krvavých útoků jsou i nadále civilisté. Podle OSN už od zahájení ruské agrese proti Ukrajině v únoru 2022 zahynuly tisíce ukrajinských civilistů, včetně žen a dětí. Civilních obětí přibývá i na ruské straně. Moskva ale stále trvá na tom, že ruská armáda útočí „výhradně na vojenské a vojenství blízké cíle.“ Kreml toto tvrzení zopakoval i po nedělním leteckém úderu na město Sumy na severu Ukrajiny. Ruský útok na Květnou neděli, kdy mnoho věřících mířilo do kostela, podle úřadů připravil o život 35 lidí včetně dvou dětí a dalších 119 lidí zranil. Úder, který patří k nejtragičtějším v letošním roce, označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za terorismus. Jaké máme další plány týkající se pomoci Ukrajině? A jak daleko je konec války?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Prepad trhov, aký sme tu dávno nezažili. Aj tak mnohí reagujú na súčasnú situáciu, ktorá sa netýka len akciového trhu v USA, ale aj v Ázii či Európe. Fakt, že sa nám mnohé indexy prepadli o viac ako 20 percent a dostali sa do takzvaného medvedieho trhu, je dôsledkom colnej politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podľa generálneho riaditeľa Partners Investments Maroša Ovčarika ide o emotívnu reakciu, ktorá vychádza hlavne z neistoty investorov. Trumpove kroky pritom podľa neho nie sú až také nepremyslené, ako sa na prvú zdajú. „Obchodnou vojnou totiž pôjde aj americká ekonomika mierne do útlmu. Ak sa tak stane, Fed bude mať ďalší dielik do mozaiky vedúcej k znižovaniu úrokových sadzieb, čo prinesie významný stimul pre americké korporáty,“ vysvetľuje Ovčarik. Zároveň však dodáva, že vzhľadom na prepojenosť sveta a nepredvídateľnosť globálnych hráčov sa pokojne môže stať, že Trumpovi táto stratégia nevyjde. Aj v prípade pokračujúceho prepadu trhov sa však podľa neho bežní investori nemajú čoho obávať. Práve naopak, najlepšia stratégia je zbytočne nepanikáriť. „Najideálnejšie správanie je nepozerať na účet každý deň, pretože tým ich hore nevytlačíme. Prepady na trhoch sú ich bežná súčasť a ich volatilita je istota a nie riziko,“ dodáva. Pokles o tri percentá podľa neho prichádza ročne až sedemkrát, pokles o päť percent trikrát za rok, o desať percent raz ročne a 15- až 20-percentné poklesy sa vyskytujú zhruba každé tri až päť rokov v závislosti od štatistiky. Kam teda až môže akciový trh padnúť, od čoho to bude závisieť a ako sa dnes zachovať tak, aby straty na výnosoch neboli ešte vyššie? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá generálny riaditeľ Partners Investments Maroš Ovčarik. V rozhovore sa dozviete: 2:02 Porovnanie pádu trhov dnes a v minulosti. 4:05 Pravdepodobnosť recesie v USA a vo svete. 5:52 Prečo trhy reagujú tak prudko. 13:17 Ako vnímať poklesy na výnosoch, ak investujem. 16:15 Oplatí sa časovať trh? 20:49 Ako využiť prepady na trhoch? 22:56 Do čoho konkrétne dnes investovať? 27:07 Ako sa stavať ku kryptomenám. 30:39 Aký vývoj na trhoch čakať. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcastindex@sme.sk – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na sme.sk/indexodber – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Ďakujeme, že počúvate podcast Index. See omnystudio.com/listener for privacy information.
Jak se zatím s příchodem mrazivějšího počasí vyrovnávají ovocnáři a také včelaři? Jaký vzkaz poslala Donaldu Trumpovi více než tisícovka demonstrací napříč Spojenými státy svolaných na protest proti dosavadním krokům jeho administrativy? A jak dnes vítají příchod jara i s vynášením Morany v jihomoravské Telči, kterou nedávno přední turistický časopis zařadil mezi sedmnáct nejhezčích menších měst v Evropě?
Jak se zatím s příchodem mrazivějšího počasí vyrovnávají ovocnáři a také včelaři? Jaký vzkaz poslala Donaldu Trumpovi více než tisícovka demonstrací napříč Spojenými státy svolaných na protest proti dosavadním krokům jeho administrativy? A jak dnes vítají příchod jara i s vynášením Morany v jihomoravské Telči, kterou nedávno přední turistický časopis zařadil mezi sedmnáct nejhezčích menších měst v Evropě?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Trumpova cla, jejichž výše, rozsah i míra iracionality překvapily skoro všechny, mohou zamíchat s evropskou politikou, včetně té naší. Nejoddanější evropští Trumpovi obdivovatelé mu zatím zachovávají poslušnost.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pro osobní a lehké automobily platí od čtvrtka při dovozu do Spojených států 25procentní přirážka. Zvýšení cel má zasáhnout také automobilové součástky. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že je o clech ochoten jednat, pokud jiné země přijdou s „fenomenální nabídkou“. „Myslím, že Evropa nemá nic speciálního, co by mohla USA nabídnout. A jsem přesvědčen, že Trump byl rozhodnut cla zavést,“ míní bývalý dlouholetý šéf Evropské asociace autoprůmyslu Ivan Hodáč.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Osobnost prezidenta Spojených států Donalda Trumpa vyvolává u části Američanů nadšení, u jiné části odpor, až zoufalství. Společnost ale není rozdělená jen na dvě protichůdné poloviny. Je tam i třetí skupina, která zastává názor, že je potřeba dát novému prezidentovi čas, aby ukázal, co dokáže změnit.
V saúdskoarabském Rijádu se jedná o příměří na Ukrajině, které zprostředkovávají USA pod vedením Donalda Trumpa. Zatím však dohodly jen ukončení bojů v Černém moři, které Moskva navíc podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Vladimir Putin vidí, že Trump, natož Evropská unie nejsou schopni ho zahnat tak do kouta, aby to musel vzdát,” poukazuje v Osobnosti Plus Alexej Kelin, historik a spoluautor knihy Dějiny Ruska 20. století.
V saúdskoarabském Rijádu se jedná o příměří na Ukrajině, které zprostředkovávají USA pod vedením Donalda Trumpa. Zatím však dohodly jen ukončení bojů v Černém moři, které Moskva navíc podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Vladimir Putin vidí, že Trump, natož Evropská unie nejsou schopni ho zahnat tak do kouta, aby to musel vzdát,” poukazuje v Osobnosti Plus Alexej Kelin, historik a spoluautor knihy Dějiny Ruska 20. století.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ve Spojených státech vypukl konflikt mezi Bílým domem a soudní mocí. Týká se stovek prezidentských výnosů, které prezident Donald Trump podepsal od svého nástupu do funkce. Kritici argumentují, že mnohé jsou nezákonné nebo rovnou neústavní. Kongres, ve kterém v obou komorách kryjí Trumpovi záda republikánské většiny, se proti prezidentovým excesům neozval. Poslední hrází proti svévoli výkonné moci se tak staly federální soudy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.
Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Může volby vyhrát někdo jiný než Andrej Babiš? Vyjděme ze statistik. Německo mělo za 75 poválečných let jen 9 kancléřů, přičemž většina z nich obhájila svůj mandát. Česko mělo za poloviční dobu už 13 premiérů a své křeslo obhájil v roce 1996 jen Václav Klaus, ale ani on následně nevytvořil funkční vládu.Může tato statistická data, která odrážejí českou mentalitu, porazit Petr Fiala? Zatím tomu nic nenasvědčuje. ODS zatím nevytvořila kandidátky v rámci SPOLU, ani nepředstavila svůj program. SPOLU a ODS působí tak, že jsou spokojeni se spořádanou porážkou. Proč se alespoň o něco nepokusí? Platí stará pravda, že proti slušnému klukovi se rebelie nedělá. Politika je však v první řadě o zastupování zájmů voličů. Nezradí je tím, že se tak brzy podvolují a zabývají se spíš tím, co bude po volební porážce?Všechny politické strany také řeší, jak přizpůsobit svůj program měnícímu se zahraničněpolitickému směřování, spojenému s nástupem Donalda Trumpa. Voliči ODS, potažmo SPOLU, sdílejí s Trumpem řadu programových prvků (kritika překotné dekarbonizace, zpřísnění nelegální migrace), ale jeho zahraniční politiku hodnotí převážně z hlediska českých národních zájmů. Na Trumpova vysoká cla, jeho vztah k Ukrajině a plány na odchod amerických vojsk z Evropy doplatí i Česká republika. V tomto smyslu český trumpismus skončil a program SPOLU musí obsahovat jeho kritiku.Jak může Trumpova politika ovlivnit rozložení sil uvnitř jiného státu, ukazuje příklad Kanady. Trumpovy útoky na integritu Kanady polily živou vodou umírající Liberální stranu, která díky svému ostrému akcentu proti Trumpovi povyskočila z 10 na 37 procent. Tyto postoje nelze mechanicky roubovat na Česko, naznačují však, že zahraniční politika může v českých sněmovních volbách sehrát velkou roli.
S Pavlem Žáčkem, předsedou výboru pro bezpečnost Sněmovny, o bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě po nástupu Donalda Trumpa.Chce Trump zničit NATO, nebo ho chce naopak posílit? Proč nefunguje Reverzní Kissinger? Dá se Rusko odloupnout od Číny? Je zápletkou všech Trumpových aktivit strach Ameriky z Číny? Jaká by měla být strategie Evropy vůči Trumpovi a jaká strategie České republiky? A jak bychom si měli plnit domácí úkoly?
Ještě před několika týdny měl americký prezident Donald Trump po Evropě davy příznivců, a to i v establishmentu. Po jeho brutálním bezpečnostním, vojenském i ekonomickém odstřižení od Evropy a speciálně pak od Ukrajiny, je to minulost. Jedna věc se ale nepochybně Trumpovi povedla. Opuštěná Evropa až dosud spoléhající na bezpečnostní záruky Ameriky musí urychleně zbrojit a posilovat svoji a v ideálním případě i ukrajinskou vojenskou sílu.
Obchodní válka proti celému světu. Den první. Dopis od Zelenského Trumpovi? Evropskou obranu vyztuží miliardy eur. Ale jak? Poslanci a prezidentovo veto. ANO a Nic, které nás neubrání.
Americký prezident Donald Trump podle všeho nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Vedení Ukrajiny prý musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil. „Pro Volodymyra Zelenského bude velmi složité se po tom fiasku v Oválné pracovně nějak omlouvat,” předpokládá v pořadu Osobnost Plus bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek.
Podivné představení v Oválné pracovně mělo tři protagonisty. Nejvíc se pochopitelně mluví o Zelenském a Trumpovi, ale nemenší pozornost si zaslouží ten třetí, viceprezident J. D. Vance. Spor o to, jestli bylo Zelenského vypuzení z Bílého domu připraveno, nebo ne, nelze rozhodnout. Ale překvapivá role současného amerického viceprezidenta v tomto výstupu je nezpochybnitelná.
Americký prezident Donald Trump podle všeho nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Vedení Ukrajiny prý musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil. „Pro Volodymyra Zelenského bude velmi složité se po tom fiasku v Oválné pracovně nějak omlouvat,” předpokládá v pořadu Osobnost Plus bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zavedení cel se Americe vrátí jako bumerang, míní ekonomka Jana Matesová. Už do roka ho pocítí především Trumpovi voliči, varuje. Zdraží jim auta i jídlo. Evropa by měla odpovědět zavedením tarifů na americké symboly.Na pokraji celní války se světem není Amerika poprvé. Vítězně z nich ani tentokrát vyjít nelze, míní ekonomka Jana Matesová v podcastu Ve vatě. Jen cla minulých administrativ Donalda Trumpa a Joea Bidena zvýšila roční náklady pro americké domácnosti o 625 dolarů (v přepočtu 15 625 korun), spočítala daňová expertka Erica Yorková.Zároveň podle ní „zabila“ přibližně 142 000 pracovních míst a HDP připravila o pár desetin růstu, odhaduje. Nová celní ofenziva amerického prezidenta bude mít podle ekonomky Jany Matesové pro spotřebitele i firmy ještě vážnější důsledky.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Aký je rozdiel medzi Trumpom počas prvého prezidentovania a Trumpom dnes? Je silná americká ekonomika dobrou správou pre trhy a nebude to na úkor ostatných ekonomík sveta? Je pre akcie najväčších technologických firiem výhodou, že ich majitelia majú blízko k Trumpovi? Do akej miery sú pre trhy nebezpečné avizované clá? Na čo by sa mal zamerať investor, ak chce byť úspešný aj v roku 2025? Ak budú akcie vďaka Trumpovi v ohrození, aké investičné príležitosti ich môžu nahradiť? Pre koho môže byť výhodou, ak budú akcie lacnejšie? V relácii Ide o peniaze odpovedá Martin Babocký z Babocky Investment Office.
Natočeno: 12.2.2025Přinášíme Vám první ze dvou dílů, které vyšly na herohero v reakci na události posledních dvou týdnů.Tento díl jsme natáčeli bezprostředně po konání AI Summitu v Paříži, takže v něm reflektujeme hlavně první projev JD Vance na evropské půdě, který pronesl právě v Paříži a který v podstatě reprezentuje postoj Silicon valley k evropským regulacím. Situace dále gradovala v Mnichově, kde evropským leaderům konečně začalo docházet, že Spojené státy se z dřívějšího garanta bezpečnosti stávají v podstatě nepřítelem.Technopolitik JDVance v PařížiMnichovu předcházel AI Summit v Paříži, na kterém JD Vance prohlásil, že americké firmy jsou nuceny se vypořádávat s DSA a dalšími regulacemi, které by EU měla přehodnotit.JD Vance tak reprezentoval především zájmy Silicon Valley a realizoval nový druh politiky, která vychází z potřeb konkrétní technologie. Využívá možností technologie k prosazování politických cílů, inkorporuje politickou agendu do technologie a naopak.Díky hyperkapitalistickému charakteru Silicon Valley je pak výsledkem technofašismus.Už od začátku našeho podcastu říkáme, že díky digitálním technologiím a AI žijeme v algokracii. A nyní se ukazuje, že americký technofašismus je jedním z možných způsobů výkonu algokracie, na který Evropa musí najít odpověď.EU přitom stále bere digitální technologie jen jako další sektor ekonomiky, pro který je třeba nastavit pravidla. Jednou z výzev pro Evropu tak bude, jak skloubit hodnoty demokracie s rozvojem a adopcí digitálních technologií.Bizár v Oválné pracovněJedním z projevů tohoto nového technopolitického směru je zřejmě nejbizarnější tisková konference, kterou kdy Oválná pracovna Bílého domu zažila. Na otázky novinářů odpovídal především stojící Elon Musk, který si sebou přivedl svého malého syna, jenž v mezičase špital směrem k sedícímu a zjevně dezorientovanému Trumpovi “ty nejsi prezident a měl bys sklapnout”.Temné osvíceníSoučasný americký technofašismus přitom čerpá z filozofie tzv. Dark Elightenment, neboli Temného Osvícení (TO). Ne náhodou si Musk nasadil černou kšiltovku “Dark MAGA”. Přívrženci TO věří, že demokratické státy založené na institucích jsou vysílené a je třeba je nahradit systémem menších celků, kterým budou vládnout tzv. CEO Monarchs (technopolitiků). Jedná se o techno-centrický pohled na správu věcí veřejných podle dnes už (bohužel) proslulé knihy jednoho z guru tohoto hnutí Balaji Srinovasana, bývalého CTO Coinbase, která se jmenuje Network State. Mnichov pre-summit report: Trump představuje bezpečnostní rizikoOrganizátoři mnichovské bezpečnostní konference vydali ještě před jejím konáním report, ve kterém rozebírají ústup Spojených států z pozice garanta mezinárodního řádu a Trumpovy hrozby Kanadě a Dánsku označují za riziko, proti kterému bude třeba se pojistit. Jako nastavení témat pro konferenci to nebylo špatné, ale spád dalších událostí pak bohužel daleko předčil všechna očekávání. A o tom je hned další díl.Podpořte nás na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: Psyek a deafmutedrecords.com . Twitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online
1. Fico zatiaľ situáciu nevyriešil, väčšinu ovládajú skupinky. 2. Z Fica bude konzervatívec, len aby bol blízko Trumpovi. 3. Čo sa môže vyvinúť z pár slov k dochádzke na pracovisku.
Čo ukázali prvé týždne nového amerického prezidenta? Čo znamenajú jeho územné nároky na Grónsko či Gazu? Vládnu dnes Amerike politici, alebo miliardári? Dokáže Európa odpovedať, ak prídu clá alebo bude ohrozené NATO? Hosť: Tomáš Klvaňa, amerikanista
Z celní války Donalda Trumpa se stává telenovela, kde každý vystupující může být v jednom dílu za šťastlivce, aby v dalším díle vše ztratil a v dalším doufal, že scénárista z Bílého domu mu opět přepíše roli. Takto byla vyhlášena už cla na Kanadu a Mexiko. Vzápětí byla pozastavena.
Od cel po bazuku. Co EU odpoví Trumpovi? Věřte, že korupce existuje. Trumpův celní koktejl: ocel, Temu a slábnoucí dolar. Rok nového velitele ukrajinské armády. Krach příměří Izrael-Hamás?
„Počuli ste, že by sa premiér vyjadroval k hroziacim clám pre automobilky, či tým pre oceľ a hliník s ich možným dopadom na košické železiarne? Aby písal nie Elonovi Muskovi, ale prezidentovi Trumpovi?“, pýta sa exminister hospodárstva Karel Hirman.„Ak sa vládni činitelia nevenujú zásadným otázkam, ale boju s vnútorným nepriateľom, výsledkom je, že krajina ide na zotrvačnosť, no bohvie kam“, tvrdí exminister. „Tu ide o životnú úroveň, o fabriky, o zamestnanosť desaťtisícov ľudí“, dodáva. Staronový Donald Trump ohlásil 25-percentné clá na dovoz ocele a hliníka, ich zavedenie však zvažuje aj na dovoz áut, liekov či mikročipov. Amerika sa nimi stane opäť bohatá, hovorí. A hoci Európska únia avizuje odvetu, na Slovensku, ako v krajine s najväčšou produkciou automobilov na hlavu, musíme spozornieť. Hoci tam nesmeruje veľká produkcia ocele, na vývoze áut by sme to zaznamenali citeľne. Čo môže očakávať naša ekonomika s avizovaným zvyšovaním dovozných ciel v Spojených štátoch? A dá sa poučiť z minulosti, keď už raz takéto Trumpove opatrenia Spojené štáty rušili? Téma pre Karla Hirmana, exministra hospodárstva. Utopíme sa v čínskej oceli a globálnej vojne?Hlavnými dodávateľmi ocele a hliníka do Spojených štátov sú krajiny ďalekého východu vrátane Číny. Podľa Hirmana ich export do oblasti EÚ už teraz destabilizuje trh s oceľou a výrazným spôsobom prispieva k problémom európskych oceliarní, vrátane košického US Steelu. „Ak sa (vďaka zvýšeným clám) toky z USA presmerujú do EÚ, utopíme sa tu v čínskej oceli a naše oceliarne neprežijú“, hovorí exminister hospodárstva. „Ak EÚ nezavedie čo najskôr protiopatrenia“, dodáva. „Ale to sa už dostávame do špirály obchodnej vojny globálneho charakteru. História 20. storočia nás učí, že globálne obchodné vojny sa končia globálnymi horúcimi konfliktmi“, Karel Hirman tak poukazuje na poučenie z dejín, so záverom, že „víťazom by tak nebol nikto“. Paradoxom amerických ciel na dovoz ocele môže byť podľa neho samotné ohrozenie amerického majiteľa košických železiarní s dopadom na zamestnanosť. „Samotné železiarne zamestnávajú takmer osem tisíc ľudí. V napojených dodávateľských firmách sú zamestnané ďalšie tisíce ľudí. S tým súvisia rovnako služby a pod. Tu sa už nebavíme o východnom Slovensku, ale o HDP krajiny“, ilustruje možné dopady colnej vojny len v oblasti ocele. Kde je premiér? Ide tu o krajinuSituácia podľa Hirmana dramaticky naberie na vážnosti v prípade avizovaných ciel na dovoz áut do Spojených štátov. Tu by boli podľa neho boli ohrozené desaťtisíce pracovných miest. V tomto exministrovi chýba iniciatíva ministerky hospodárstva Denisy Sakovej a priamo premiéra Roberta Fica. „Počuli ste, že by sa premiér vyjadroval k hroziacim clám pre automobilky, či tým pre oceľ a hliník s ich možným dopadom na košické železiarne? Aby písal nie Elonovi Muskovi, ale prezidentovi Trumpovi?“, pýta sa Hriman. „Ak sa vládni činitelia nevenujú zásadným otázkam, ale boju s vnútorným nepriateľom, výsledkom je, že krajina ide na zotrvačnosť, no bohvie kam“, tvrdí exminister. „Tu ide o životnú úroveň, o fabriky, o zamestnanosť desaťtisícov ľudí“. „Už aj priemyselný zväz avizoval, že zahraniční investori nás obchádzajú. Slovensko napríklad nie je v zozname nemeckých investorov. Sú v ňom Poliaci, Rumuni a Ukrajinci. Už ani pes po nás neštekne. A my tu vidíme zábavku na úrovni vládnej koalície, ktorá si vypisuje listy“, tvrdí Karel Hirman. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Je zajímavé sledovat, jak čeští politici reagují na Donalda Trumpa. V rozhovoru pro iDnes.cz řekl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, že Trump odhalil, jaký skanzen je Evropa. Zjevně ho obdivuje. Pár dní po inauguraci už o Trumpovi říká: „Já jen zírám. On skutečně vládne. Není to jako tady v Evropě, kde se pořád jen mluví, mluví, ale málo udělá. Na všechno se tu hledá složitý konsenzus, zatímco on tam od první vteřiny podepisuje exekutivní příkazy.“
Americký prezident Donald Trump často vykresluje Mexiko jako dodavatele drog a nelegálních migrantů do USA. Na jižního souseda také uvalil 25procentní cla, vzápětí ale jejich platnost odložil v reakci na slib mexické prezidentky Claudii Sheinbaumové, že posílí ostrahu hranice. „Nesklapla podpatky tak rychle, jak mohla. Třeba si vynutila příslib, že USA zastaví proud zbraní do Mexika,“ popisuje iberoamerikanistka Kateřina Březinová.