Podcasts about protesty

Mexiko je první zemí, kde se už potřetí hraje mistrovství světa ve fotbale. Po letech 1970 a 1986 se tentokrát o pořadatelství dělí se Spojenými státy a Kanadou. Mexičani jsou na start mundialu nažhavení – ale ne všichni. Do hlavního města, kde turnaj začne duelem domácího týmu s Jihoafričany, přijeli protestovat učitelé z celé země. Došlo i na střety s policií a fanzóna na ústředním náměstí v Mexico City je tak den před začátkem šampionátu stále nepřístupná.

Mexiko je první zemí, kde se už potřetí hraje mistrovství světa ve fotbale. Po letech 1970 a 1986 se tentokrát o pořadatelství dělí se Spojenými státy a Kanadou. Mexičani jsou na start mundialu nažhavení – ale ne všichni. Do hlavního města, kde turnaj začne duelem domácího týmu s Jihoafričany, přijeli protestovat učitelé z celé země. Došlo i na střety s policií a fanzóna na ústředním náměstí v Mexico City je tak den před začátkem šampionátu stále nepřístupná.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

UPADEK WLK. BRYTANII BREXIT, PROTESTY i CHAOS #BizON

Cześć! W najnowszym odcinku serii Powojnie przybliżam dramatyczne wydarzenia na placu Tiananmen w Pekinie. W 1989 roku obywatele Chin masowo wystąpili przeciwko komunistycznej władzy, domagając się reform. Gdy kryzys polityczny osiągnął punkt kulminacyjny, władze zdecydowały się na radykalny krok i wysłały na miejsce regularne wojsko. Ostra interwencja armii zdusiła społeczny bunt. W filmie szczegółowo analizuję przyczyny tamtych wydarzeń. Okoliczności protestów w Chinach były bezpośrednio związane z błędami polityki władz centralnych. Rządzący, na czele z Deng Xiaopingiem, zupełnie nie zrozumiały nastrojów społecznych, podczas gdy w kraju szerzyły się korupcja i nepotyzm. Budziło to potężny opór i niezadowolenie, zwłaszcza wśród młodego pokolenia. Poza tym na oczach Chińczyków zmieniał się cały świat – rozpadał się blok wschodni, a wieści napływające ze Starego Kontynentu dawały protestującym nadzieję, że demokratyczne przemiany są możliwe również w ich ojczyźnie.

W najnowszym podcaście historycznym Przystanku Historia na „Wszystko co Najważniejsze” naszym gościem jest dr hab. Sebastian PIĄTKOWSKI z delegatury Instytutu Pamięci Narodowej w Radomiu. Rozmawiamy o robotniczych protestach w czerwcu 1976 r.

České zemědělství pálí nejvíc nízké ceny komodit. Řekl to znovuzvolený prezident Agrární komory Jan Doležal. Protesty zemědělců teď podle něj ale na místě nejsou. „Zemědělci mají aktuálně jiné starosti,“ dodal Doležal s tím, že farmáře trápí například přetrvávající sucho. Do budoucna nás čeká i zdražování. „Doby, kdy jsme jablka nakupovali za maximálně 30 korun, jsou pryč,“ řekl Doležal. Teď očekává, že ceny za toto ovoce můžou šplhat až na 50 korun, nepůjde ale o česká jablka. Jakub Veinlich se šéfa Agrární komory ptal třeba i na to, jestli se už Doležal setkal s potravinovým ombudsmanem.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Brno hostí první setkání sudetských Němců v Česku. Je kolem toho dusno. Jak vypadala první pietní a zároveň protestní akce? Můžou se po 81 letech od konce války obejmout potomci Němců a Wintonovy děti? Věnuje se tomu Brněnská jedenáctka. Zabývá se trochu víc i brněnskou fotbalovou historií a první brněnskou tramvají, která nepotřebuje dráty, ale umí jezdit na baterky. A taky tomu, co nového má ozdobit Mendlovo náměstí. A na závěr otázka: Mají mít právo volit i šestnáctiletí?

TRUMP się BOGACI, PRZEWRÓT i PROTESTY w UK, a UKRAINA UDERZA w MOSKWĘ #BizWeek

Petici proti záměru podepsalo kolem tisícovky lidí. Odpůrcům vadí to, že jsou podle nich ohrožené zdroje pitné vody pro Benešovice i pro Stříbro. Lom podle nich způsobí prašnost a hluk v oblasti.

Napływ produktów z Ukrainy i krajów Mercosur, rosnące koszty produkcji oraz brak dialogu z rządem – to zdaniem rolników największe problemy polskiej wsi. Tomasz Obszański z NSZZ RI „Solidarność” przekonywał, że sytuacja gospodarstw staje się coraz trudniejsza. 

Kwestia Tajwanu jest najważniejsza w stosunkach między Chinami a USA – powiedział prezydent Xi Jinping w trakcie szczytu z udziałem Donalda Trumpa w Pekinie. Amerykański prezydent zapowiada ograniczenie amerykańskiego deficytu w handlu z Chinami: Chiny mają kupować amerykańską ropę, samoloty, soję i wołowinę. Chinom zależy przede wszystkim na dostępie do amerykańskich czipów najnowszej generacji. Czy pekiński szczyt faktycznie przyniósł przełom w stosunkach chińsko-amerykańskich? Czy – jak sugeruje Trump – Chiny są gotowe wstrzymać dostawy sprzętu do Iranu? Kto wychodzi z tego spotkania wzmocniony politycznie?Armenia po raz pierwszy w historii gościła liderów Unii Europejskiej. Co oznacza zwrot Erywania na Zachód i dlaczego to niedawne spotkanie w Erywaniu traktowane jest przez Rosję jako prowokacja?Pięć krajów zrzeszonych w Europejskiej Unii Nadawców zbojkotowało finały festiwalu Eurowizji w Wiedniu w proteście przeciwko obecności Izraela. Protesty polityczne towarzyszą również obecności Izraela i Rosji na Biennale w Wenecji. Co daje bojkot imprez kulturalnych?Pentagon ujawnia ponad 160 dokumentów dotyczących niezidentyfikowanych obiektów latających i niewyjaśnionych zjawisk powietrznych. Czy przybliża nas to do odpowiedzi na pytanie o istnienie życia pozaziemskiego?Jak Finowie wychowują dzieci w kontakcie z naturą i jak budują miasta tak, by każdy obywatel mieszkał co najwyżej kilkaset metrów od terenów zielonych? I czy fińską praktykę uczenia dzieci w kontakcie z naturą można przenieść do Polski?A także: kto oddaje i zabiera, czyli jak zdobyć i stracić nagrodę.Rozkład jazdy: (02:47) Michał Bogusz: Xi i Trump w Pekinie: Tajwan w centrum rozmów(22:02) Wojciech Górecki: Armenia zwraca się na Zachód(40:04) Makbet już dostępny(40:40) Grzegorz Dobiecki: Świat z boku - Komu (odebrać) nagrodę(47:16) Podziękowania(53:54) Marcin Żyła: Fińska szkoła życia w naturze(1:10:00) Bartek Chaciński: Eurowizja i Biennale: bojkot polityczny imprez kulturalnych(1:31:30) Tomasz Rożek: Amerykanie ujawniają dokumenty o UFO(1:55:33) Do usłyszenia---------------------------------------------Raport o stanie świata to audycja, która istnieje dzięki naszym Patronom, dołącz się do zbiórki ➡️ ⁠https://patronite.pl/DariuszRosiak⁠Subskrybuj newsletter Raportu o stanie świata ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ ⁠https://dariuszrosiak.substack.com⁠Koszulki i kubki Raportu ➡️ ⁠https://patronite-sklep.pl/kolekcja/raport-o-stanie-swiata/⁠ [Autopromocja]

Brno bude v květnu hostit sjezd Sudetoněmeckého krajského sdružení, proti kterému někteří místní obyvatelé i městští politici protestují. Co žádají odpůrci sjezdu? A co od sudetoněmeckých krajanů očekávají organizátoři akce? „Přichází čas, aby se česká veřejnost mohla osobně setkat se současnými sudetskými Němci. Mají za sebou obrovské zásluhy v příkladné sebereflexi,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu David Macek, viceprezident festivalu Meeting Brno.

Brno bude v květnu hostit sjezd Sudetoněmeckého krajského sdružení, proti kterému někteří místní obyvatelé i městští politici protestují. Co žádají odpůrci sjezdu? A co od sudetoněmeckých krajanů očekávají organizátoři akce? „Přichází čas, aby se česká veřejnost mohla osobně setkat se současnými sudetskými Němci. Mají za sebou obrovské zásluhy v příkladné sebereflexi,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu David Macek, viceprezident festivalu Meeting Brno.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 Szmaragdową Wyspą wstrząsają protesty kierowców i rolników. 

Ruské úřady o víkendu zadržely řadu organizátorů demonstrace proti vypínání internetu, kteří chtěli v Moskvě i jinde v neděli 29. března uspořádat protestní akci. Soud je potrestal 15 dny vězení. Všechny protesty, ohlášené v 17 regionech, úřady zakázaly s odvoláním na bezpečnostní opatření nebo pandemii, a varovaly, že za účast na nepovolených akcích hrozí zatčení i uvěznění.

Solidarność ostrzega przed falą zwolnień w sektorach, które uważa za strategiczne: energetyce, górnictwie i hutnictwie. Bartłomiej Mickiewicz mówi też o kulisach braku dialogu z rządem i zapowiada wiosenną mobilizację w Warszawie. 

Rynki finansowe wysyłają coraz więcej sygnałów ostrzegawczych. Ropa przestaje być tylko tłem i zaczyna napędzać zmiany w gospodarce, protesty wobec armatorów uderzają w globalny handel, a łańcuchy dostaw stają się coraz bardziej niestabilne. Nawet historia o zaginionej ciężarówce z czekoladą pokazuje, jak rośnie ryzyko w transporcie.

Vždycky, když se u nás koná nějaká větší demonstrace, lidi se ptají, proč vlastně. Taková shromáždění, pochody, protesty a klidné demonstrování už v dějinách leccos změnily nebo minimálně přiměly lidi k tomu, aby ty změny započali. A o spoustě z nich jste určitě nevěděli!

W tym wydaniu: 250 tysięcy ludzi zgromadziło się w Pradze, aby wyrazić sprzeciw wobec działań rządu premiera Andreja Babisza; Polska jednym z najuboższych w wodę krajów Unii Europejskiej, żyje na tak zwanym "wodnym kredycie" - alarmują eksperci; wileńskie spotkanie przedstawicieli Instytutu Rozwoju Języka Polskiego i Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie ze społecznością polską; Katarzyna Kościelniak z Polskiej Szkoły „Koniczynka” w Szkocji mówi o działalności placówki. Zapraszamy do słuchania!

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Snažím se změnit atmosféru mezi poslanci,“ říká místopředseda Poslanecké sněmovny a člen hnutí ANO Patrik Nacher. Věří, že když spolu poslanci hrají fotbal, sedí v jedné šatně a sdílejí sprchy, posílí to jejich vztahy a debata na sněmovním plénu pak bude úplně jinde. Politická rivalita má podle něj zůstat ostrá obsahově, ale měla by se obejít bez tvrdých nálepek, které mezi poslanci občas padají. „Ostrá výměna názoru z hlediska obsahu, to je v pohodě, ale bez urážek a diskvalifikujících slov,“ ohrazuje se proti označením jako svoloč nebo sebranka. Nelíbí se mu ani, když kolegové z koaličních řad nazývají šéfa Pirátů „feťákem“. Nacher navíc chce, aby změna v poslaneckých lavicích nezůstala jen u slov. Mluví o tom, že poslanci nemají jenom „sedět a kynout do tloušťky“ a chlubí se konkrétními čísly. „Zhubl jsem 8 kilo, Marian Jurečka zhubl 14 kilo,“ vyjmenovává a dodává, že když politici vyzývají veřejnost ke zdravému životnímu stylu, měli by jít sami příkladem. Přímočaře ale mluví Nacher také o veřejnoprávních médiích. Zrušení koncesionářských poplatků a převod financování pod státní rozpočet nadále hájí, i přestože se k takové myšlence vyhrazují sami novináři. Současný systém je podle něj „vrcholně nespravedlivý“ a představa, že peníze ze státního rozpočtu automaticky znamenají ztrátu nezávislosti, je podle něj falešná. „Policie je nezávislá, soudy jsou nezávislé. Ale u České televize a Českého rozhlasu by to byla výjimka a nemělo by to být placeno ze státního rozpočtu?“ ptá se. Zároveň chce otevřít otázku, co má být skutečnou veřejnoprávní službou v době internetu a komerčních platforem. V debatě o obraně pak místopředseda Sněmovny odmítá, že by šlo jen o čísla na papíře. „Formální splnění procent se nerovná zvýšení obranný schopnosti,“ tvrdí a nový rozpočet označuje za „poctivý“ a „pravdivý“. Protesty iniciativy Milion chvilek nezpochybňuje jako právo, ale jejich motivy ano: „Ať demonstrují, jak chtějí, do bezvědomí,“ tvrdí. Zároveň je přesvědčený, že „kopou za opoziční strany“. Je možné kultivovat politiku přes společné zápasy a sprchy? Je změna financování médií návratem ke spravedlnosti, nebo rizikem pro jejich postavení? I to se dozvíte v rozhovoru s Patrikem Nacherem.

Společnosti jako Amazon, Meta nebo Heineken oznámily v posledních týdnech a měsících poměrně rozsáhlé propouštění, o práci přijdou globálně desítky tisíc lidí. Je to součást snahy korporací být efektivnější a odřezávat pomyslný tuk, hlavně ten kancelářský, který nabraly během covidových let. Svou roli, byť spíše minoritní, v tom ale hraje i nástup umělé inteligence a její schopnosti některé činnosti vykonávat místo lidí.

Společnosti jako Amazon, Meta nebo Heineken oznámily v posledních týdnech a měsících poměrně rozsáhlé propouštění, o práci přijdou globálně desítky tisíc lidí. Je to součást snahy korporací být efektivnější a odřezávat pomyslný tuk, hlavně ten kancelářský, který nabraly během covidových let. Svou roli, byť spíše minoritní, v tom ale hraje i nástup umělé inteligence a její schopnosti některé činnosti vykonávat místo lidí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Splašené světové dění se propsalo i do nového dílu herníhu pořadu Quest. Protesty ve Spojených státech nebo třeba Íránu inspirovaly Jardu s Lukášem k probrání her, ve kterých stojíte tváří v tvář autoritářství a je na vás, jak se s ním popasujete. Ale kam se poděla Šárka? Unesla ji tajná policie?

Nakolik realistický může být návrh rozpočtu na příští rok, který schvaluje vláda? Mohl by se na dalších operacích amerických protiimigračních sil ICE odrazit zásah, při němž byl v Minneapolisu zastřelen americký občan, zdravotník Alex Pretti? A do jaké míry využívají školy v Česku ve výuce nástroje umělé inteligence?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

[AUTOPROMOCJA] Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio. Ten odcinek to geopolityczny rollercoaster. Dr A.Bryc i W. Jurasz ujawniają kulisy władzy, o których nie przeczytacie w żadnym komunikacie rządowym. Od czystek na szczytach ukraińskiej polityki, przez krwawy szał irańskiego reżimu, po tajne ustalenia Trump–Putin, które mogą przewrócić świat do góry nogami. Czy rok 2026 to będzie eksplozja kryzysów? Czy Zachód właśnie sam kopie pod sobą dół? Posłuchaj, zanim wydarzy się to, czego dziś nikt nie odważy się głośno powiedzieć.

Proč se největší tuzemská zbrojařská firma rozhodla vstoupit na burzu? Co vypovídá o vývoji klimatu i z pohledu našeho regionu výroční zpráva unijní meteorologické služby Copernicus? Mohl by íránský režim i přes varování Donalda Trumpa přikročit k popravám demonstrantů zadržených při mohutných protivládních protestech? A co by mohl znamenat dnešní výrok Ústavního soudu k případu údajného sexuálního zneužívání katolickým knězem pro jiné podobné kauzy? Ptal se Tomáš Pancíř.

Irán – revolúcia proti nedôstojnosti biedy a útlaku a proti neslobode. Už tretí týždeň je deväťdesiat miliónová krajina na nohách. Krajina s teokraciou islamských ajatolláhov na čele s Alím Chameneím.Ak sa po útokoch Američanov na jej jadrové zariadenia pred časom akoby zomkla, aktuálne povstala. Spúšťačom decembrového povstania bol radikálny prepad domácej meny a rovnako drastický nárast cien.A ak je na jednej strane hnev z mizérie, do ktorej krajinu priviedla moc, na druhej sa táto moc bráni zabíjaním, zatváraním do väzení či vypínaním internetu. Šéfka fínskej diplomacie Elina Valtonenová to dáva do súvisu: iránsky teokratický režim podľa nej „vypol internet, aby mohol v tichosti zabíjať a utláčať“.Podľa ľudskoprávnej organizácie Iran Human Rights so sídlom v Osle od začiatku protestov zahynulo v Iráne najmenej 600 ľudí, mŕtvych však môže byť viac ako šesť tisíc. Zadržaných má byť viac ako 10 tisíc Iránčanov. Organizácia však upozorňuje, že údaje sa dajú len ťažko nezávisle overiť.Čo je za dianím v Iráne. A aké môžu byť scenáre vývoja? Zaobíde sa to bez Trumpovej intervencie?Téma pre arabistu Attilu Kovácsa z bratislavskej Univerzity Komenského.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Irán – revolúcia proti nedôstojnosti biedy a útlaku a proti neslobode. Už tretí týždeň je deväťdesiat miliónová krajina na nohách. Krajina s teokraciou islamských ajatolláhov na čele s Alím Chameneím.Ak sa po útokoch Američanov na jej jadrové zariadenia pred časom akoby zomkla, aktuálne povstala. Spúšťačom decembrového povstania bol radikálny prepad domácej meny a rovnako drastický nárast cien.A ak je na jednej strane hnev z mizérie, do ktorej krajinu priviedla moc, na druhej sa táto moc bráni zabíjaním, zatváraním do väzení či vypínaním internetu. Šéfka fínskej diplomacie Elina Valtonenová to dáva do súvisu: iránsky teokratický režim podľa nej „vypol internet, aby mohol v tichosti zabíjať a utláčať“.Podľa ľudskoprávnej organizácie Iran Human Rights so sídlom v Osle od začiatku protestov zahynulo v Iráne najmenej 600 ľudí, mŕtvych však môže byť viac ako šesť tisíc. Zadržaných má byť viac ako 10 tisíc Iránčanov. Organizácia však upozorňuje, že údaje sa dajú len ťažko nezávisle overiť.Čo je za dianím v Iráne. A aké môžu byť scenáre vývoja? Zaobíde sa to bez Trumpovej intervencie?Téma pre arabistu Attilu Kovácsa z bratislavskej Univerzity Komenského.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Od 28 grudnia Irańczycy protestują przeciwko rządowi. Kryzys i zagrożenie zewnętrzne stawia pod znakiem zapytania dalszy los kraju, tym bardziej, że Donald Trump poinformował o "pomocy która już została wysłana". Nie wyjaśnił co miał na myśli. O tym, co się dzieje w odciętym od Internetu Iranie i perspektywach kolejnego dużego konfliktu w regionie mówi ekspert OSW Krzysztof Strachota.

Totalny dramat w Iranie. Trwające od grudnia protesty przerodziły się w jedną z największych fal społecznego sprzeciwu od lat. Władze brutalnie tłumią demonstracje, a świat z niepokojem obserwuje eskalację przemocy. Liczba ofiar jest przerażająca – według różnych źródeł mogło zginąć od kilku do nawet kilkunastu tysięcy osób.Protesty objęły wszystkie prowincje kraju, a skandowane hasła są bezpośrednio wymierzone w najwyższych przywódców Iranu. Władza zapowiada surowe kary, w tym możliwość egzekucji zatrzymanych demonstrantów.Napisz w komentarzu, jak Twoim zdaniem zakończy się ten kryzys.

Proč se největší tuzemská zbrojařská firma rozhodla vstoupit na burzu? Co vypovídá o vývoji klimatu i z pohledu našeho regionu výroční zpráva unijní meteorologické služby Copernicus? Mohl by íránský režim i přes varování Donalda Trumpa přikročit k popravám demonstrantů zadržených při mohutných protivládních protestech? A co by mohl znamenat dnešní výrok Ústavního soudu k případu údajného sexuálního zneužívání katolickým knězem pro jiné podobné kauzy? Ptal se Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krvavé protesty v Íránu. Svrhnou islámský režim ajatolláha Chameneího? Vrátí se monarchie? A nepoletí taky do Teheránu americké jednotky Delta Force? Téma pro íránistku Zuzanu Kříhovou z FF UK. Ptá se Matěj Skalický.

Krvavé protesty v Íránu. Svrhnou islámský režim ajatolláha Chameneího? Vrátí se monarchie? A nepoletí taky do Teheránu americké jednotky Delta Force? Téma pro íránistku Zuzanu Kříhovou z FF UK. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co najmniej 29 osób zostało zatrzymanych w Minneapolis podczas trwających protestów po śmiertelnym postrzeleniu obywatelki Stanów Zjednoczonych przez funkcjonariusza Immigration and Customs Enforcement, znanego jako ICE. Śmierć Renee Good wywołała falę demonstracji w całym kraju.

Dziesiąty dzień trwają protesty antyrządowe w Iranie. Do demonstracji dochodzi już w 27 z 31 prowincji kraju. Według danych amerykańskiej organizacji praw człowieka w zamieszkach zginęło co najmniej 36 osób, a 2000 zostało aresztowanych. Protesty dotyczą przede wszystkim katastrofalnej sytuacji gospodarczej kraju, gdzie inflacja przekracza 50 procent, a lokalna waluta osiągnęła najniższy kurs wobec dolara w historii — jeden dolar kosztuje prawie półtora miliona riali.Prezydent Masoud Pezeszkian poinstruował rząd, by wsłuchał się w „uprawnione żądania” protestujących, jednak nie jest jasne, czy rząd ma plany opanowania dramatycznej sytuacji gospodarczej kraju. Prezydent Trump zagroził, że „jeśli Teheran zacznie zabijać pokojowych demonstrantów”, Stany Zjednoczone „przyjdą im na pomoc”. Wcześniej Trump groził wznowieniem ataków na Iran, jeśli będzie on odbudowywał swój program nuklearny.Czy obecna fala protestów może zagrozić irańskiej teokracji? Na ile Amerykanie są zdeterminowani, by wspomóc protestujących? Jak amerykańska interwencja w Wenezueli może wpłynąć na postawę władz irańskich? I co na to wszystko najwięksi sojusznicy Iranu: Rosja i Chiny?Gość: Krzysztof Strachota---------------------------------------------Raport o stanie świata to audycja, która istnieje dzięki naszym Patronom, dołącz się do zbiórki ➡️ ⁠https://patronite.pl/DariuszRosiak⁠Subskrybuj newsletter Raportu o stanie świata ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ ⁠https://dariuszrosiak.substack.com⁠Koszulki i kubki Raportu ➡️ ⁠https://patronite-sklep.pl/kolekcja/raport-o-stanie-swiata/⁠ [Autopromocja]

Splnomocnenec pre vyšetrovanie pandémie sa háda s ministrom vnútra, ktorý z nich je zbytočnejší. Donald Trump si s Grónskom naozaj nerobí srandu. Protesty v Iráne pokračujú – stratí Putin ďalšieho spojenca? Koalícia ochotných včera dohodla bezpečnostné garancie pre Ukrajinu – ako inak, bez Slovenska.

Déle než týden trvající protesty v Íránu si doposud vyžádaly přes tři desítky obětí, a to včetně několika dětí. Informovala o tom lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech, která shromažďuje informace od své sítě aktivistů a aktivistek v Íránu. Původně protesty začaly v reakci na rekordní propad íránské měny, následně se k nim ale přidali například i studenti a demonstrace získaly i politický motiv. Americká prezident Donald Trump varoval, že pokud íránský režim bude pokračovat s vražděním demonstrantů, USA proti němu tvrdě zasáhnou. Vedoucí zahraniční rubriky Tomáš Lindner ve středeční epizodě Výtahu Respektu vysvětluje, co by to pro Írán znamenalo, jak na tom momentálně tamní režim je i jak reálný je v současnosti jeho pád. Moderuje Zuzana Machálková.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: je Tibor Gašpar viac, než Slovensko? sú protesty potrebné? bojuje za slovenský záujem EÚ viac, než my sami?

1. Koaličná motorová píla. 2. Za veto dostal Pellegrini príučku. 3. Naše ženy

(0:00) Wstęp(0:47) Sojusz Północnoatlantycki ma obawiać się nowej rosyjskiej rakiety(2:20) Stany Zjednoczone przedłużyły okres zwolnienia z sankcji rosyjskiego koncernu Łukoil(3:43) Ukraina zabezpiecza import gazu poprzez umowę z Grecją(5:14) Wielka Brytania zamierza ograniczyć ochronę uchodźców w ramach reformy systemu azylowego(6:45) W Meksyku odbywają się antyrządowe protesty „pokolenia Z”.(8:06) Demokratyczna Republika Konga podpisała ramowe porozumienie pokojowe z rebeliantamiInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.

W 233 odcinku podcastu "Czytamy po rosyjsku" Bartosz Gołąbek i Magdalena Paciorek zaglądają do czterech historii, które pokazują, jak bardzo osobliwie wygląda dziś rosyjska debata publiczna. Od powrotu pomysłu odwracania syberyjskich rzek, przez bunt w Primorju przeciw podwyżce utlisboru, po absurdalną sprawę „Czeburaszki-Żyda” i coraz śmielsze wykorzystanie sztucznej inteligencji w polityce regionalnej.Materiały omawiane w odcinku:• Forbes – powrót koncepcji odwracania syberyjskich rzek:https://www.forbes.ru/society/549884-ucenye-ran-predlozili-izucit-vozmoznost-povorota-sibirskih-reк-v-srednuu-aziu• 7×7 – protesty przeciw utlisborowi:https://semnasem.org/articles/2025/11/13/pochemu-primorskij-kraj-protiv-utilsbora• Fontanka – sprawa „Czeburaszki-Żyda”:https://www.fontanka.ru/2025/11/14/76123077• 7×7 – sztuczna inteligencja w polityce regionalnej:https://semnasem.org/articles/2025/11/10/nejroseti-v-regionalnoj-politikeA jeśli chcą Państwo wspierać rozwój podcastu, zapraszamy na Patronite i Buy Coffee To — dzięki Wam możemy dalej opowiadać o Wschodzie spokojnie, rzetelnie i bez propagandowego szumu.Patronite: https://patronite.pl/sprawywschodu Patronite.plBuyCoffee.to: https://buycoffee.to/sprawywschodu

Sametová revoluce jej pomohla uchránit od postihu minulého režimu, když státní televize zachytila jeho slova při demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě. „Když jsme to viděli, tak jsme si uvědomili, že jsme překročili jistý Rubikon. Díky pražskému 17. listopadu jsme do toho už šli naplno, hráli jsme vabank,“ vzpomíná Radoslav Števčík. Tak jako hudba spojovala sametovou revoluci, účastníka protestů doprovází Aneta Langerová. Co pro ně znamená svátek boje za demokracii?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sametová revoluce jej pomohla uchránit od postihu minulého režimu, když státní televize zachytila jeho slova při demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě. „Když jsme to viděli, tak jsme si uvědomili, že jsme překročili jistý Rubikon. Díky pražskému 17. listopadu jsme do toho už šli naplno, hráli jsme vabank,“ vzpomíná Radoslav Števčík. Tak jako hudba spojovala sametovou revoluci, účastníka protestů doprovází Aneta Langerová. Co pro ně znamená svátek boje za demokracii?

Přesně v 11:52 se před rokem, 1. listopadu, v srbském Novém Sadu na lidi zřítil nově postavený železniční přístřešek a 16 z nich zabil. Mezi oběťmi je jedno malé dítě. Nehodu Srbové, především studenti, nepovažovali za běžnou, ale za důsledek ledabylé práce.

Pařížský svět módy zažil zemětřesení. Čínská společnost Shein otevřela v centru hlavního města první kamennou prodejnu, a to přes kritiku kvůli prodeji erotických panen s dětskou tváří a rychloobrátkového zboží. Vláda proto spustila řízení o zákazu činnosti čínské značky ve Francii. Na vstup do prvního kamenného obchodu Shein přesto v Paříži nedočkavě čekaly stovky lidí. Přišli ale taky odpůrci této značky a nová pobočka čínské firmy se proměnila v místo hlasitých protestů.

Na čele českého parlamentu je od včera extrémista. Pred zvolením Okamuru varoval dokonca jeho vlastný brat. Protesty proti šéfovi SIS neutíchajú.

(0:00) Wstęp(0:46) Izrael i Hamas po niedzielnych atakach zamierzają dalej przestrzegać zawieszenia broni(2:12) Ukraina nie otrzyma na razie amerykańskich pocisków Tomahawk(3:36) Ukraińska armia nadal nie jest w stanie odpowiedzieć na rosyjskie ataki na jej ośrodki szkoleniowe(5:14) Donald Trump ma planować spotkanie z Kim Dzong Unem(6:22) W największych amerykańskich miastach odbyły się protesty przeciwko autorytaryzmowi prezydenta(7:46) Portugalski parlament przyjął ustawę zakazującą zakrywania twarzy ze względów religijnychInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.

Jaké reakce vyvolává plán Moravskoslezského kraje výrazně rozšířit plochu pro průmyslový park nedaleko Šikmého kostela? Co stojí za vzestupem protiimigrační AfD v komunálních volbách v nejlidnatější německé zemi? A jak poznamenaly průběh cyklistické Vuelty demonstrace propalestinských aktivistů?