Podcasts about strategick

Společnost Mangan Chvaletice plánuje těžbu strategické suroviny, která zajistí České republice energetickou bezpečnost a je podstatná pro elektromobily. Zásoby ve Chvaleticích jsou největší v EU.

Marketing už nie je hračka, e-shopom miznú marže a vyhráva zákazník. Agentúry sa menia, výkon sa mieša s kreatívou a automatizácia sľubuje zázraky, ktoré bez ľudí aj tak nefungujú. Otvorene o tom, prečo dnes malé e-shopy nemajú inú možnosť, než hľadať silného partnera, prečo je externý CMO často lepšia voľba než vlastný tím a ako môže dobrá agentúra zachrániť peniaze tam, kde by ste to vôbec nečakali. Viac informácií nám poskytol Robert Čížek, Head of Strategy, Taste

Autorkou nového loga STVR je riaditeľka Martina Flašíková, poslanci koalície si odhlasovali zmenu v rokovacom poriadku aj etický kódex, podľa ktorého môžu byť sankcionovaní aj za slová mimo parlamentu, podľa Politico bol Robert Fico šokovaný z psychického rozpoloženia Donalda Trumpa a podelil sa o to s niektorými európskymi lídrami, no a koncom týždna sa stretol s Emanuelom Macronom, ktorý si po 2-hodinovom rozhovore napísal status s názvom „Strategické prebudenie“. Sledujeme opäť otočku premiéra? Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo. Dnes so špeciálnym hosťom Samuelom "Vedátorom" Kováčikom. Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána. Zdroje zvukov: TA3, TASR, TV Markíza – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Ficovi ide o biznis, toto nie je strategické prebudenie, ale taktický úkrok, hovoria v podcaste V redakcii šéfredaktor Denníka N Matúš Kostolný a šéf publicistiky Roman Pataj. Rozprávala sa s nimi Monika Tódová.

Bez hádok, bez urážok, s nadhľadom skúseného politického matadora. Béla Bugár v relácii O tom potom zhodnotil aktuálne dianie v politike.

Z toho, čím sa Rusi chvália netreba mať strach, to je len zastrašujúca propaganda, obavu mám z toho, o čom nevieme, hovorí expert na bezpečnosť a jadrové zbrane Andrej Žiarovský. Európa má podľa neho dostatočný potenciál nahradiť jadrový dáždnik USA. Achilovkou sú však spravodajské a špionážne informácie. A skutočne sa premiér Fico zaviazal k výstavbe jadrovej elektrárne Američanmi?Slovensko podpísalo s americkou vládou rámcovú dohodu o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky. Vláda síce zdôraznila, že podpísaná dohoda nie je záväzkom postaviť jadrovú elektráreň americkou spoločnosťou Westinghouse, ale premiér v tejto téme už dlhodobo presadzuje strategickú spoluprácu s USA. Cieľom je zabezpečenie energetickej suverenity a tak by podľa Roberta Fica mala byť nová jadrová elektráreň plne vo vlastníctve slovenského štátu. Odhadované náklady na výstavbu sa šplhajú až k sume 15. Miliárd. Odpovede na legitímne a relevantné otázky prečo sa vláda vyhla transparentnej súťaži a ako vlastne bude vyzerať ekonomika celej tejto skutočne obrovskej investície zatiaľ nepoznáme pretože vláda to zatiaľ jasne nevysvetlila.Zo zadaných špecifikácií - teda požadovanej technológie a výkonu vyplýva, že jediným možným riešením je iba reaktor Westighousu. Komunikácií vlády nerozumiem pretože tu niet ozaj čo skrývať tvrdí Andrej Žiarovský.Potrebuje Slovensko novú jadrovú elektráreň a zaviazala sa vláda podpisom dohody ku konkrétnej zákazke od američanov? Nakoľko to bude pre tento štát výhodná investícia a neexistujú aj iné a lacnejšie riešenia?No a pri jadre, tentoraz však už nie pri jeho mierovej podobe ešte ostaneme. Krach medzinárodného práva a kolaps geopolitického poriadku čoraz viac otvárajú otázky aj o možnej hrozbe jadrovej vojny. Minimálne putinovo Rusko a jeho propagandisti nukleárnou kataklizmou Európe vyhrážaj na pravidelnej báze. Treba brať tieto ruské vyhrážky skutočne vážne a dokážeme si poradiť aj bez jadrového dáždnika Spojených štátov? Nakoľko je vôbec hrozba jadrového konfliktu reálna a je Slovensko – a jeho obyvatelia, na tento typ ohrozenia reálne pripravené? Strategického jadrového arzenálu sa obávam najmenej, najviac sa bojím obnovenia rakiet stredného doletu, ktoré sa nám dnes opäť vracajú do obehu. Pokiaľ Rusko väzí vo vojne na Ukrajine, voči Európe sa na nič nezmôže, pripomína expert. Témy pre Andreja Žiarovského, energetického a bezpečnostného experta KDH, ako i riaditeľa pre strategický rozvoj jadrovej firmy VUJE. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Z toho, čím sa Rusi chvália netreba mať strach, to je len zastrašujúca propaganda, obavu mám z toho, o čom nevieme, hovorí expert na bezpečnosť a jadrové zbrane Andrej Žiarovský. Európa má podľa neho dostatočný potenciál nahradiť jadrový dáždnik USA. Achilovkou sú však spravodajské a špionážne informácie. A skutočne sa premiér Fico zaviazal k výstavbe jadrovej elektrárne Američanmi?Slovensko podpísalo s americkou vládou rámcovú dohodu o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky. Vláda síce zdôraznila, že podpísaná dohoda nie je záväzkom postaviť jadrovú elektráreň americkou spoločnosťou Westinghouse, ale premiér v tejto téme už dlhodobo presadzuje strategickú spoluprácu s USA. Cieľom je zabezpečenie energetickej suverenity a tak by podľa Roberta Fica mala byť nová jadrová elektráreň plne vo vlastníctve slovenského štátu. Odhadované náklady na výstavbu sa šplhajú až k sume 15. Miliárd. Odpovede na legitímne a relevantné otázky prečo sa vláda vyhla transparentnej súťaži a ako vlastne bude vyzerať ekonomika celej tejto skutočne obrovskej investície zatiaľ nepoznáme pretože vláda to zatiaľ jasne nevysvetlila.Zo zadaných špecifikácií - teda požadovanej technológie a výkonu vyplýva, že jediným možným riešením je iba reaktor Westighousu. Komunikácií vlády nerozumiem pretože tu niet ozaj čo skrývať tvrdí Andrej Žiarovský.Potrebuje Slovensko novú jadrovú elektráreň a zaviazala sa vláda podpisom dohody ku konkrétnej zákazke od američanov? Nakoľko to bude pre tento štát výhodná investícia a neexistujú aj iné a lacnejšie riešenia?No a pri jadre, tentoraz však už nie pri jeho mierovej podobe ešte ostaneme. Krach medzinárodného práva a kolaps geopolitického poriadku čoraz viac otvárajú otázky aj o možnej hrozbe jadrovej vojny. Minimálne putinovo Rusko a jeho propagandisti nukleárnou kataklizmou Európe vyhrážaj na pravidelnej báze. Treba brať tieto ruské vyhrážky skutočne vážne a dokážeme si poradiť aj bez jadrového dáždnika Spojených štátov? Nakoľko je vôbec hrozba jadrového konfliktu reálna a je Slovensko – a jeho obyvatelia, na tento typ ohrozenia reálne pripravené? Strategického jadrového arzenálu sa obávam najmenej, najviac sa bojím obnovenia rakiet stredného doletu, ktoré sa nám dnes opäť vracajú do obehu. Pokiaľ Rusko väzí vo vojne na Ukrajine, voči Európe sa na nič nezmôže, pripomína expert. Témy pre Andreja Žiarovského, energetického a bezpečnostného experta KDH, ako i riaditeľa pre strategický rozvoj jadrovej firmy VUJE. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí – od Francie přes Německo a Británii po Polsko, zatímco Česká republika mlží. Minulý týden Deník N citoval zápis z přijetí amerického velvyslance u českého ministra zahraničí, kde Američan českou stranu žádá o zdrženlivost. Současně nové české vládě připomíná, že předchozí kabinet slíbil nakoupit stíhačky F-35 s tím, že „plnění obranných závazků je podmínkou pro udržení úzkého spojenectví“.O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat česká vláda, přišli diskutovat náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na Filozofické fakultě ZČU v Plzni a předseda spolku Svatopluk Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský, nyní vyučující na Fakultě sociálních věd UK v Praze a působící v think-tanku Solvo podnikatelky Ivany Tykač.

V Spojených štátoch premiér podpísal medzivládnu dohodu, ktorá má okrem iného otvoriť cestu k výstavbe novej jadrovej elektrárne. Opozícia ju už stihla označiť za najdrahšiu fotografiu premiéra v histórii Slovenska. Ide o rozumnú a strategickú investíciu do našej energetickej budúcnosti, alebo o 15-miliardovú zbytočnosť? A kým doma riešime, kto nám postaví nový jadrový blok a kto ho zaplatí, Brusel otvára dvere dovozu z Južnej Ameriky – z krajín, kde platia úplne iné pravidlá než v Európskej únii. Európski farmári musia dodržiavať prísne normy, ich nová konkurencia však nie. Je to ešte voľný obchod, alebo už nerovná hra? V Téme dňa diskutovali poslanec NR SR Igor Šimko (Hlas-SD) a poslanec NR SR Ivan Štefunko (PS).

Jak náročné bylo krátce po revoluci přesvědčovat firmy, aby zahodily rýsovací prkna a přešly na 3D software? Jak bojovat s argumentem zaměstnanců: „Dělali jsme to takhle 20 let, proč to měnit?“ Jak konkrétně změní umělá inteligence práci běžného inženýra v českém závodě?Tihomir Erdeljac je zakladatel společnosti Industrial Technology Systems. Je odborníkem s více než 35 lety praxe v zavádění digitálních řešení do českých i evropských firem. Tomáš Lacina v Industrial Technology Systems působí jako obchodní manažer, zaměřuje se na praktické propojování světa technologií s reálnými potřebami firem.Industrial Technology Systems nabízí a nasazuje software a hardware potřebný pro zavedení průmyslu 4.0 s cílem pomoci firmám maximálně zvýšit konkurenceschopnost a získat jedinečnou pozici na trhu.

Politológ Erik Láštic z Univerzity Komenského tvrdí, že premiér Robert Fico diagnostikoval problém rozpadajúceho sveta sa dobre, ale jeho odpoveď, v ktorej izoluje Slovensko zo západných aliancií, je strategickým zlyhaním. V rozhovore so Soňou Weissovou hodnotí slovenskú reakciu na americký útok vo Venezuele, aj ťaženie Donalda Trumpa v Latinskej Amerike a vyhlásenie voči Grónsku.

Slovensko sa nachádza na rázcestí. S dlhom 83 miliárd eur a pocitom pretrvávajúceho úpadku sanatíska otázka: Kde robíme chybu? V tejto epizóde otvárame tému, ktorú mnohíprehliadajú – naši najúspešnejší ľudia, tí najbohatší z nás, budujú svojeimpériá a životy v zahraničí. Prečo ich kapitál a talent nepracujú doma?Predstavujem vám víziu Projektu TERAN. Je to výzva na spoločnú akciu, ktorejcieľom je vrátiť stratené peniaze a energiu späť do štátnej pokladnice.Inšpiráciu hľadáme u vizionárov ako Elon Musk. Ak dokázal jeden človek vybudovať SpaceXa predbehnúť giganta ako NASA, čo by sme dokázali my – 5 miliónov obyvateľov –keby sme ťahali za jeden povraz?Dnes už nestačí len prežívať. Musíme prijať mentalitu troch mušketierov: „Jeden zavšetkých, všetci za jedného.V tejto epizóde sa dozviete:·      Prečo je súčasný ekonomický model Slovenskaneudržateľný.·      Ako by Projekt TERAN mohol zmeniť tok peňazí vnašej krajine.·      Prečo je jednota 5-miliónového národa našounajväčšou nevyužitou zbraňou.·      Galaktický presah: Čo ak nás vyspelejšie civilizáciesledujú? Ak zmeníme našu stratégiu z deštrukcie na spoluprácu, možno náskonečne prestanú vnímať ako neinteligentný druh a otvoria nám dvere k pomoci, oktorej sa nám ani nesnívalo.Sme pripravení prestať upadať a začať tvoriť budúcnosť,ktorú si všimne aj vesmír?

V Levosphere veríme, že Vianoce sú ten správny moment spomaliť, obzrieť sa späť a uvedomiť si, čo má pre nás skutočnú hodnotu v živote aj v biznise.Prajeme vám pokojné a vedomé Vianoce, ktoré vám dajú priestor oddýchnuť si a zamyslieť sa nad smerom, ktorým sa chcete v ďalšom roku uberať. A ak ich chcete prežiť aj trochu strategicky, vianočnú epizódu Marketingu v praxi si môžete vypočuť už teraz.

V novej epizóde relácie Za hranicou boli témou udalosti roka 2025. S hosťom sme sa pozreli na udalosti, ktoré tento rok zasiahli Ukrajinu. Reč bola o mierových rokovaniach aj o útokoch na energetickú infraštruktúru. Hovorili sme však aj o Európe a jej vzťahoch s USA, ako aj o výdavkoch na obranu, keďže viaceré európske krajiny sa v rámci NATO zaviazali, že na obranu vynaložia viac než dve percentá HDP. Spomenuli sme aj prvý rok druhej vlády Donalda Trumpa a pohľad USA na zvyšok sveta. Na záver sme sa venovali konfliktu na Blízkom východe. Pozvanie do relácie prijal bezpečnostný odborník a generál vo výslužbe Andor Šándor.

„Kdyby se s naší firmou něco stalo, celý obor 3D tiskáren ovládne Čína. Od Číňanů bychom si ale měli všichni vzít jejich dravost,“ říká vývojář Josef Průša, který dostal od prezidenta medaili za zásluhy. Před lety začínal v plesnivém sklepě, dnes je jeho firma s 3D tiskárnami jediná ze Západu v první pětce největších výrobců tiskáren na světě. „Vše, co se dnes vyrábí, se nejprve vytiskne na 3D tiskárně. Dávno před tím, než uvažujete o ochraně duševního vlastnictví,“ varuje.

„Kdyby se s naší firmou něco stalo, celý obor 3D tiskáren ovládne Čína. Od Číňanů bychom si ale měli všichni vzít jejich dravost,“ říká vývojář Josef Průša, který dostal od prezidenta medaili za zásluhy. Před lety začínal v plesnivém sklepě, dnes je jeho firma s 3D tiskárnami jediná ze Západu v první pětce největších výrobců tiskáren na světě. „Vše, co se dnes vyrábí, se nejprve vytiskne na 3D tiskárně. Dávno před tím, než uvažujete o ochraně duševního vlastnictví,“ varuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakub Kraus je vedoucí Katedry letecké dopravy na Fakultě dopravní ČVUT v Praze a také muž, který už pět let předsedá Strategickému fóru bezpilotního letectví. Právě tady se schází zástupci všech do letectví zapojených organizací a spolků (včetně leteckých modelářů), aby společně posouvali pravidla bezpilotního létání dopředu. V novém díle tak probíráme drony a jejich budoucnost v českém vzdušném prostoru. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Devín je prierezom dejepisu - od doby kamennej, cez Rimanov, Slovanov až po Napoleona, štúrovcov, Tretiu ríšu a komunizmus. Napoleon síce vyhodil honosný hrad do vzduchu, no chcel postaviť most cez Dunaj. Prvýkrát sa spomína územie Devína v roku 864 ako Dowina, čo znamená dievča. Strategickú polohu hradu a historický význam využívali viaceré režimy. Keď sa stal Devín súčasťou nemeckej Tretej ríše, na vrchu sa vypínal hákový kríž. Nacisti tu začali stavať amfiteáter, ktorý sa využíval aj za socializmu. O Devíne nám rozprávali dvaja hostia - vedúci hradu Milan Zálešák a správkyňa hradu Petra Palíková Kohútová.

V příštích letech hrozí v Česku nedostatek stavebních materiálů. Upozorňuje na to Česká geologická služba. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto chce stanovit téměř 50 ložisek jako strategická. Může to usnadnit procesy, které povedou k případné těžbě – třeba v kamenolomech.

Výroba oceli je v celé Evropě v krizi, ale zároveň si evropští politici uvědomují, že se bez něho neobejdou. Co je potřeba k tomu, aby přežilo v Česku? Může ocelářům pomoci současná vlna zbrojení? Jak se z této krize dostat ven, vysvětluje v podcastu HN Roman Heide, generální ředitel skupiny Třinecké železárny a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy a Ocelářské unie.

„Kdo je vlastně talent? A kdo je talent pro tuhle konkrétní firmu? Na to si musí odpovědět každá organizace sama.“ V této epizodě rozplétáme s Lenkou Mazalovou, podnikatelkou, HR stratégem a koučkou s více než 20 lety praxe, co to vlastně znamená rozvíjet talenty, a to napříč generacemi, technologiemi i firemními cíli. Dozvíte se: ▫️ Co je a není talent management (a čím se liší od běžného vzdělávání) ▫️ Jak talent identifikovat a nezakonzervovat ▫️ Proč rozvojové plány nemá psát HR, ale manažer ▫️ Jak motivovat lídry, aby se rozvoji lidí opravdu věnovali ▫️ Jak měřit návratnost investic do talentů Celou epizodu si můžete poslechnout na suhr.cz/hub.  Děkujeme, že jste s námi občas trochu moc HR!

V květnu 2024 jmenovala současná vláda Petra Fialy (ODS, Spolu) plukovníka Otakara Foltýna do nové funkce vládního koordinátora strategické komunikace, zkráceně stratkom. Na pozici se však snesla ostrá kritika z opozičních hnutí. „Nejsem si vědom toho, že by kdykoliv strategická komunikace, byť jen náznakem, zasahovala do politického boje,“ brání se Foltýn v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prof. Tatiana Kluvánková sa zaoberá manažmentom globálnej zmeny smerujúcej k udržateľnosti a ochrane klímy. Predstaviť by sme ju mohli aj ako ekologickú ekonómku a vedkyňu SAV. Vedie oddelenie strategických environmentálnych analýz SLOVAKGLOBE, ktoré je spoločným pracoviskom Ústavu ekológie lesa SAV a Slovenskej technickej univerzity v Bratislave. Dnes sa dokonca do lesa započúvame, podebatujeme o jeho význame, tak dúfam, že prijmite počas leta pozvanie posedieť si v tieni stromov a pri debate o tom, ako dokáže zdieľaná komunita ochraňovať prírodu a prečo je dôležitá participácia verejnosti. Hostku privítala Eva Viteková.

Ako zvládnuť AI transformáciu podľa Braňa Šmidta z Transformio

Ktorý doplnok výživy robí rozdiel medzi amatérmi a profesionálmi?Prečo je výživa je považovaná za novodobý doping. Tu je prečo.Je 2600 kcal pre ženu priveľa?Kŕče.Kedy používať kolagénAko si nájsť výživu, ktorá ti funguje?++Článok kolagén https://sk.danweiss.eu/kolagen/Rozhovor s Michalom Šulom https://sk.danweiss.eu/michal-sula/Zisti ako na výživu pre Ultra: sk.danweiss.eu/ultra++Stiahni si príručku zdarma: https://sk.danweiss.eu/preteky-prirucka/Strategická konzultácia: ⁠https://sk.danweiss.eu/strategicka-konzultacia⁠⁠Máš otázky? napíš mi:⁠ ⁠⁠ Facebook⁠ https://www.facebook.com/daniel.weiss.3192 alebo @performanceoptimized na IG

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsem znechucený tím, že jsme přes třicet let svobody doslova prodrbali zaměřením se na ekonomiku a životní úroveň. Je to sice namístě, ale nestačí to. Zanedbali jsme artikulaci hodnot, na kterých stojí náš stát a naše identita. Spoléhali jsme na to, že se svobodou přichází i povědomí o svobodě, ale to není pravda,“ říká ve Studiu N vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn. „Daleko víc než od místních komunistů a fašistů, což je stejná sebranka, mi vadí útoky z té svobodomyslné části spektra – od akademiků, pražské kavárny, intelektuálů. Palba zezadu mi trochu podkopává stoličku, protože ji považuju za zbytečnou,“ podotýká. Za svými ostrými vyjádřeními si stojí, jsou podle něj jediná cesta, jak komunikovat základní témata. „Není čas zachraňovat ty, kteří přepadli a rádi by tu viděli ruské tanky. Nemůžu je zachránit, nemám na to čas ani peníze,“ říká v rozhovoru a dodává, že společnost se za jeho působení zatím odolnější nestala. Na to je prý potřeba více času i prostředků. Strategická komunikace státu má podle jeho slov formulovat společná, sjednocující témata. „Nechali jsme to plynout samospádem a teď se hrozně divíme, že nám informační prostředí 21. století brutálně rozvrátilo veřejný prostor a společnost se čím dál víc hádá,“ tvrdí bývalý náčelník Vojenské policie. Co na Čechy nejvíc působí? Z čeho má největší obavy? A co bude dělat, když se k moci dostane Andrej Babiš? Podívejte se na celý více než hodinový rozhovor.

Z hľadiska národnoštátnych či bezpečnostných záujmov Slovenska nemá zahraničná politika Ficovej vlády žiadnu logiku. Vysvetlením môžu byť len osobné záujmy premiéra, tvrdí exminister zahraničných vecí Miroslav Wlachovský. Podľa neho zlom nastal po premiérovej návšteve Kremľa. Ešte stále máme šancu, čas sa nám ale zásadne kráti, varuje Wlachovský. Ani druhé kolo Rusko Ukrajinských rokovaní neprinieslo žiadny posun k mierovému ukončeniu ruskej agresie na Ukrajine. Koniec vojny je v nedohľadne, konflikt sa premenil na opotrebovávaciu vojnu a v nej sa hrá o to, kto vydrží dlhšie. Rozhodujúci faktor však nie je iba sila nasadzovaných vojakov či počet vystrelených granátov, ale najmä vôľa, rozhodnosť a ochota k obetiam - a to aj tým najvyšším.Konflikt pritom už dávno nabral zásadnú geopolitickú váhu, v ktorej sa Rusko cíti byť vyzývateľom celého Západu pričom cieli aj na rozpad euroatlantických štruktúr. Tie ale silne nahlodáva aj nová americká administratíva. V Európe preto masívne rastie tlak na čo najrýchlejšiu bezpečnostnú sebestačnosť. Slovensko sa však pod vedením ficovej vlády čoraz viac ocitá v bezpečnostnom vzduchoprázdne - na západných spojencov vláda nadáva, Kremľu sa líška a okrem Orbána sa veľmi nebaví ani so susedmi. Slovensku sa čas radikálne kráti, Ficova pllitika ho ženie do bezpečnostného vzduchoprázdna, tvrdí exminister Wlachovský.Kam nás teda vedie takáto zahraničná politika, má slovenský premiér vôbec nejakú strategickú víziu alebo už hrá iba o vlastnú budúcnosť? Bude pre Slovensko ešte miesto v novoformujúcej sa koalícií ochotných a aké následky môže mať spor s Nemeckom? No a napokon, aký bude ďalší vývoj vojny na Ukrajine, čo to bude znamenať pre našu vlastnú bezpečnosť a o čo o stave sveta hovorí až negustiózny spor Elona Muska s Donaldom Trumpom?Ráno Nahlas s exministrom zahraničných vecí, bývalým diplomatom a dnes analytikom Globsecu Miroslavom Wlachovským. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Z hľadiska národnoštátnych či bezpečnostných záujmov Slovenska nemá zahraničná politika Ficovej vlády žiadnu logiku. Vysvetlením môžu byť len osobné záujmy premiéra, tvrdí exminister zahraničných vecí Miroslav Wlachovský. Podľa neho zlom nastal po premiérovej návšteve Kremľa. Ešte stále máme šancu, čas sa nám ale zásadne kráti, varuje Wlachovský. Ani druhé kolo rusko ukrajinských rokovaní neprinieslo žiadny posun k mierovému ukončeniu ruskej agresie na Ukrajine. Koniec vojny je v nedohľadne, konflikt sa premenil na opotrebovávaciu vojnu a v nej sa hrá o to, kto vydrží dlhšie. Rozhodujúci faktor však nie je iba sila nasadzovaných vojakov či počet vystrelených granátov, ale najmä vôľa, rozhodnosť a ochota k obetiam - a to aj tým najvyšším.Konflikt pritom už dávno nabral zásadnú geopolitickú váhu, v ktorej sa Rusko cíti byť vyzývateľom celého Západu pričom cieli aj na rozpad euroatlantických štruktúr. Tie ale silne nahlodáva aj nová americká administratíva. V Európe preto masívne rastie tlak na čo najrýchlejšiu bezpečnostnú sebestačnosť. Slovensko sa však pod vedením ficovej vlády čoraz viac ocitá v bezpečnostnom vzduchoprázdne - na západných spojencov vláda nadáva, Kremľu sa líška a okrem Orbána sa veľmi nebaví ani so susedmi. Slovensku sa čas radikálne kráti, Ficova pllitika ho ženie do bezpečnostného vzduchoprázdna, tvrdí exminister Wlachovský.Kam nás teda vedie takáto zahraničná politika, má slovenský premiér vôbec nejakú strategickú víziu alebo už hrá iba o vlastnú budúcnosť? Bude pre Slovensko ešte miesto v novoformujúcej sa koalícií ochotných a aké následky môže mať spor s Nemeckom? No a napokon, aký bude ďalší vývoj vojny na Ukrajine, čo to bude znamenať pre našu vlastnú bezpečnosť a o čo o stave sveta hovorí až negustiózny spor Elona Muska s Donaldom Trumpom?Ráno Nahlas s exministrom zahraničných vecí, bývalým diplomatom a dnes analytikom Globsecu Miroslavom Wlachovským. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

S ohledem na probíhající konflikty a posuny v mezinárodní politice se čím dál častěji mluví o tom, že mezinárodní řád založený na pravidlech je v ohrožení. Jenže soupeření velmocí se už neodehrává jen na souši nebo ve vzduchu, ale stále častěji i na dně oceánů. Jak se prostor pod mořskou hladinou stává novým geopolitickým bojištěm, analyzují pro americký magazín Foreign Policy profesor veřejné politiky na Colorado School of Mines Morgan Bazilian a jeho kolega Alex Gilbert.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nevšední prohlídku vnějšího opevnění zažijí turisté na hradě Sovinci v Moravskoslezském kraji. S průvodcem se totiž mohou podívat do historické podzemní chodby. Strategická spojka s předsunutou baštou Lichtenštejnkou byla klíčová v době třicetileté války, kdy hrad obléhali Švédové.

Nevšední prohlídku vnějšího opevnění zažijí turisté na hradě Sovinci v Moravskoslezském kraji. S průvodcem se totiž mohou podívat do historické podzemní chodby. Strategická spojka s předsunutou baštou Lichtenštejnkou byla klíčová v době třicetileté války, kdy hrad obléhali Švédové.

Odkaz na celý dílSociální sítě přeformátovaly způsob komunikace ve světě, nepochybně ji zjednodušily ale také veškerou moc předaly několika vybraným společnostem, zároveň je jednodušší cenzurovat nebo zpětně postihovat výroky. Kde jsou hranice svobody, o tom jsme diskutovali s Otakarem Foltýnem z oboru strategické komunikace Vlády a redaktorem Aktuálně.cz Adamem Růžičkou.Především během období koronaviru nebo začátku ruské invaze na Ukrajině byla v některých případech svoboda projevu obětována za bezpečnost. Bylo to správně?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

V úterý by se měla v Rijádu sejít americká delegace s ukrajinskou. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň oznámil, že je připravený jednat o dočasném příměří na Ukrajině, a navrhuje, aby na něj dohlíželi vojáci neutrálních zemí, jako je Čína. „Kdybych chtěl být jízlivý, tak řeknu, že v očích Ruska už tam neutrální vojáky mají třeba ze Severní Koreje. Takže ti čínští by se k nim mohli jenom přidat,“ glosuje filozof Václav Němec.

V úterý by se měla v Rijádu sejít americká delegace s ukrajinskou. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň oznámil, že je připravený jednat o dočasném příměří na Ukrajině, a navrhuje, aby na něj dohlíželi vojáci neutrálních zemí, jako je Čína. „Kdybych chtěl být jízlivý, tak řeknu, že v očích Ruska už tam neutrální vojáky mají třeba ze Severní Koreje. Takže ti čínští by se k nim mohli jenom přidat,“ glosuje filozof Václav Němec.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ako sa môžu štáty chrániť a zvyšovať svoju odolnosť v čase, keď sa bojiská presúvajú do online priestoru a digitálne armády sú na vzostupe?  Kybernetické útoky sú formou boja, v ktorom rozhodujú rýchlosť a technológie. Veronika Vaňková  v rozhovore s Ivanom Makaturom, odborníkom na kybernetickú bezpečnosť a generálnym riaditeľom Kompetenčného a certifikačného centra kybernetickej bezpečnosti.  Ako sa Slovensku darí aplikovať európske smernice do našej legislatívy?  Aké bezpečnostné riziká sa môžu spájať s digitálnou európskou peňaženkou?  Prečo sa zvyšujú obavy ľudí z AI? Ako sa odborníci v Európe pozerajú na čínsky DeepSeek? Ako sa brániť voči kyberšikane? Viac odpovedí sa dozviete aj vo videopodcaste: https://www.trend.sk/technologie/digitalne-armady-su-vzostupe-ako-slovensko-chrani-svoje-strategicke-data?itm_brand=trend&itm_template=hp&itm_modul=trend_topbox&itm_position=1

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na každém přelomu roku zvýšený zájem odborné i laické veřejnosti celého světa budí vztahy tří velmocí, které tak či onak usilují o co největší vliv na celosvětové dění – Spojených států, Číny a Ruska.

Není týdne, kdy bychom nemuseli řešit tiché úpravy zákonů. Tentokrát se to týká OZE. Soláry budou muset být od roku 2030 dokonce na každé nové obytné budově a někde i dříve. Proč si to ale neudělat složitější. Papíry, faktury, pokuty. Zaráží vás strategická komunikace státu? Nás také. Pochopíme propagaci národních hodnot. Ale proč by měl stát soukromým firmám vysvětlovat, že zaměstnává málo žen nám hlava nebere. Doporučujeme začít ve Sněmovně. Komunikace by navíc neměla jít proti lidem. Užijte si Briefing. A odpověděli jsme na všechny vaše otázky.

Hostem Josefa Šlerky v nejnovějším díle podcastu Data Boutique je Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd. V rozhovoru přibližuje aktuální vývoj na frontě, včetně ruských postupů, zapojení severokorejských jednotek či spekulací o ukrajinské jaderné zbrani. Dozvíte se také, jaké by mohly být širší důsledky pro Evropu, jaký má pro situaci význam americká politika a zda svět směřuje k novému uspořádání sil.

Do jaké míry se Češi a Češky zajímají o otázky kolem změn v penzijním systému, které právě projednává Poslanecká sněmovna? Jak se do strategických plánů tuzemských automobilek promítá nižší odbyt elektromobilů, než s jakým původně počítaly? A jak zásadně by se výsledek amerických prezidentských voleb mohl odrazit na další pozici Washingtonu vůči válce na Ukrajině a zajištění evropské bezpečnosti?

Do jaké míry se Češi a Češky zajímají o otázky kolem změn v penzijním systému, které právě projednává Poslanecká sněmovna? Jak se do strategických plánů tuzemských automobilek promítá nižší odbyt elektromobilů, než s jakým původně počítaly? A jak zásadně by se výsledek amerických prezidentských voleb mohl odrazit na další pozici Washingtonu vůči válce na Ukrajině a zajištění evropské bezpečnosti?

Česko postaví svoji energetiku především na jádru. Strategické dokumenty se ale liší v počtu plánovaných reaktorů. Kabinet Petra Fialy oznámil, že s jihokorejskou KHNP uzavře smlouvu na dva bloky v Dukovanech s možností opce na další dva v Temelíně. Jsou plány Česka reálné a realizovatelné? Moderuje Šárka Fenyková.

Zase po dlouhé době jsme udělali rozhovor a tentokráte dokonce se třemi hosty - pozvali jsme si autory knihy "Proč věříme dezinformacím" s podtitulem "Strategická komunikace jako možná cesta z bludného kruhu", o které jsme nedávno mluvili v našem týdenním přehledu na herohero.Tomáš Kolomazník je politický analytik a spolu se Zdeňkem Rodem založili Center for Security Consulting. Oba dva se věnují pedagogické činnosti Tomáš učí na soukromé vysoké škole Ambis v Praze, Zdeněk vyučuje na Západočeské univerzitě v Plzni. Štefana Sarvaše už naši posluchači znají, je marketingovým stratégem společnosti Mars a byl hostem v našem 22.díle s názvem "Marketing vs. Propaganda.Tento díl vyšel před několika týdny na našem herohero, ale protože pokládáme  téma strategické komunikace důležité a aktuální, rozhodli jsme se jej dát k dispozici všem.Podpořte nás na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: Psyek a deafmutedrecords.com . Twitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Od poslední schůze Evropské rady se hlavně čekalo, že nominuje trojici politiků do čela institucí Evropské unie na příštích pět let. Tento úkol lídři „sedmadvacítky“ splnili – a zřejmě se tím tak vyčerpali, že už neměli čas ani chuť se pořádně věnovat druhému hlavnímu bodu, kterým byla „strategická agenda“ EU na příštích pět let. Tedy seznam hlavních cílů, případně směrů, na které se Rada EU a zejména nová Evropská komise mají soustředit v období 2025 –2029.

Důvěra v českou ekonomiku znovu klesla. Jde o jednorázový výkyv, nebo signál vážnějších problémů? Vláda bude mít zmocněnce pro strategickou komunikaci. K čemu ho potřebujeme? Pravicově populistickou Alternativu pro Německo vyloučily z europarlamentní frakce kvůli skandálům jejího předsedy. Jaký bude další osud strany? Národní divadlo připravilo k Roku české hudby Smetanovu operu Tajemství. O novém nastudování budeme mluvit s dirigentem Robertem Jindrou.

České zdravotnictví potřebuje změnu. Ministr zdravotnictví tak zveřejnil první verzi plánu na jeho záchranu. Plán pojmenovaný Strategické analýzy potřeb rezortu zdravotnictví: Koncepce podložená dostupnými daty měl být hotový začátkem roku, ale kvůli jeho rozsahu je až nyní. Podle lékaře a bývalého náměstka ministra zdravotnictví Pavla Hroboně, který je členem Národní ekonomické rady vlády, si dokument všímá celé řady okolností a trendů, které jsou ve zdravotnictví důležité.

Penze: Boj o reformu, která ještě není. Černochová chce změnu v čele Vojenského zpravodajství. Občanská sbírka zachraňuje pověst Slovenska. Strategická dvojakost Číny. Hora porodila myš: Evropané stále váhají se zásadním navýšením dodávek zbraní Ukrajině.