Podcasts about fascinuj

Saša Michailidis se ptá Ondřeje Skovajsy, literárního historika, etnomuzikologa a předsedy spolku Giľora, který v audiovizuální formě zaznamenává a zpřístupňuje současné romské písně, a také lingvisty, muzikanta Martina Gálise. Konec května patří světovému festivalu Khamoro, jde o už tradiční oslavu romské kultury. Mluví ale v běžné komunikaci mladí Romové ještě romsky? V Česku vychází knížky v romském jazyce, jakou roli ale hraje romština třeba v hudbě?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fascinujúci svet dát, prieskumov trhu a marketingových rozhodnutí. Hosťkou podcastu je Sandra Mažárová - Founder & Managing Director prieskumnej agentúry Vantage, ktorá sa špecializuje na zdravotníctvo a retail. Či ste marketér, podnikateľ alebo len zvedavý fanúšik marketingu, po vypočutí tejto epizódy pochopíte, prečo nestačí trh len cítiť, ale treba mu aj porozumieť.V epizóde sa dozviete: Prečo aj “úspešný predtest” kampane nemusí zaručiť jej reálny úspechAko často firmy robia tzv. “chodbové prieskumy” a v čom sú problematickéAko má vyzerať zrozumiteľný a použiteľný výstup z prieskumu, ktorý neskončí v zásuvkeKedy sa oplatí veriť intuícii a kedy sa radšej spoľahnúť na dátaBonusový materiál od Levosphere nájdete na našom Herohero.

Saša Michailidis se ptá Ondřeje Skovajsy, literárního historika, etnomuzikologa a předsedy spolku Giľora, který v audiovizuální formě zaznamenává a zpřístupňuje současné romské písně, a také lingvisty, muzikanta Martina Gálise. Konec května patří světovému festivalu Khamoro, jde o už tradiční oslavu romské kultury. Mluví ale v běžné komunikaci mladí Romové ještě romsky? V Česku vychází knížky v romském jazyce, jakou roli ale hraje romština třeba v hudbě?

Jan Cina je herec, hudebník i tanečník, nedávno se na tři měsíce vydal do New Yorku načerpat inspiraci. „Poprvé jsem ale zažil, že se mi stýskalo po domově. Měl jsem až vlastenecké pocity a uvědomil jsem si, jak mám rád Evropu, Česko i naši zemi,“ přiznává.

Jan Cina je herec, hudebník i tanečník, nedávno se na tři měsíce vydal do New Yorku načerpat inspiraci. „Poprvé jsem ale zažil, že se mi stýskalo po domově. Měl jsem až vlastenecké pocity a uvědomil jsem si, jak mám rád Evropu, Česko i naši zemi,“ přiznává.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké zvuky kolem sebe slyšíte? Nebo jaké zvuky v přírodě vás dělají šťastnými? A slyšeli jste už o ekoakustice? Vědě, která zkoumá orchestr zvuků kolem nás a objevuje nové vztahy mezi organismy, se budeme věnovat v novém dílu pořadu Homo Academicus. Touto mladou disciplínou se zabývá Matyáš Adam z Fakulty logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Na Ústavu environmentální bezpečnosti objevuje pomocí zvukových nahrávek to, jakým způsobem ovlivňuje člověk své prostředí a jak pak prostředí a zvuková krajina ovlivňují nás. Proč je důležité sledovat akustickou stránku ekosystémů v průběhu roku? Jak se zvuky analyzují a vizualizují? Co znamená, že rostliny slyší? Proč jsou ekoakustika a bioakustika tak zajímavé? To všechno a mnohem víc se dozvíte, když se zaposloucháte do tohoto povídání. Tak pořádně nastražte uši a jdeme na to!

O astronómiu sa začal zaujímať už ako tretiak na základnej škole v Prievidzi, napokon sa stala jeho životným povolaním. Počas štúdia astrofyziky v Bratislave sa síce vydal na vedeckú dráhu, pozná ho však aj verejnosť, najmä cez popularizačné prednášky a vystúpenia v televízii aj rozhlase. Fascinujú ho hviezdy, polárna žiara a tiež jeho malá vnučka Karolínka. V tejto epizóde NP predstaví Blažena Bóoczová riaditeľa Hvezdárne a planetária v Hlohovci, Karola Petríka. | Hosť: Karol Petrík (riaditeľ Hvezdárne a planetária v Hlohovci). | Moderuje: Blažena Bóoczová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Narodil se v Srbsku, od roku 1999 žije v Česku, má českou ženu a čtyřletého syna. Dlouho pracoval v IT, ale zároveň si po večerech vybudoval kariéru jednoho ze současných nejúspěšnějších standup komik. Jak Nikola Džokič říká, cítí se dnes tak z 50 procent stále Srbem a z z padesáti procent Čechem. Před dvěma lety však korporátní džob opustil a společně se dvěma kamarády založili firmu. Nápad vznikl samozřejmě v hospodě u piva, kde taky v Česku jinde. Nedaleko Nymburka postavili menší ekologickou továrnu na výrobu dřevěných pelet, které se používají na topění. Džokič dnes tenhle provoz řídí.“Dřevobzynys je takový Balkán českého průmyslu,” říká s nadsázkou. Jak se dá kombinovat dráha komika a šéfa výroby? A je těžší lidi rozesmát z pódia, anebo řídit v továrně? O tom všem jsme mluvili, a taky o Srbsku, bombardování, Rusku i Ukrajině.Příjemný poslech!Plus jsko vždy článek, který na základě audio záznamu a jeho přepisu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet)Drsný humor, český byznys a balkánská duše Nikoly DžokičeJe osobností, která dokáže překvapit nejen svým humorem, ale i podnikatelskou všestranností. V upřímném a místy překvapivě otevřeném rozhovoru Nikola Džokič odhalil, jak se z ajťáka a stand-up komika stal výrobcem ekologického topiva s vizí udržitelnější budoucnosti.Cesta Nikoly Džokiče do Česka začala dramaticky - jako patnáctiletý uprchlík přišel ze Srbska v době války. Jeho vyprávění o prvních dnech v české škole, kdy se učil jazyk metodou pokus-omyl, patří k nejdojemnějším momentům rozhovoru. "Zeptal jsem se, jak se řekne 'děkuji', a spolužák mi řekl 'mrdat ježka'. A já jsem tady byl měsíc, a pokaždý, když jsem byl u tabule, tak jsem se podíval na toho profesora: 'Mrdat ježka!' A nikdo mi nic neřek'," vzpomíná.Fascinující je srovnání korporátního světa IT, kde strávil téměř dvě dekády, s "dřevo byznysem", jak ho sám nazývá. "Je to rozhodně jiný než pracovat v IT prostředí korporacích. Jsou to dva úplně odlišný světy," říká. V jeho podání je dřevařský průmysl přímočařejší, autentičtější a v mnohém připomíná balkánský přístup k životu a podnikání. "Neexistuje jiná schůzka než schůzka. Jakože se opravdu potkáte, a může to být v kanceláři nebo v lese. Není to takový to, hele, zavoláme si přes Teamsy," popisuje.Přechod od virtuálního světa k výrobě něčeho, na co si můžete sáhnout, přináší Džokičovi zvláštní uspokojení: "Pro někoho, kdo devatenáct let vyrobil prostě virtuální věci, tak tohle je velká změna." Jeho podnikatelské ambice však nekončí u pelet. S nadšením popisuje plány na rozšíření o ekologické prvky - solární panely, systémy na sběr dešťové vody. Jako člověk, který osobně zažil válečný konflikt, nabízí také pozoruhodně empatický pohled na válku na Ukrajině. "Oni to budou cejtit dalších padesát let, nejmíň, možná i víc. To jsou generace, který budou žít a dospívat na troskách," říká. Vysvětluje také složitý postoj Srbska k rusko-ukrajinskému konfliktu, rozpolcený mezi historické vazby a současné hodnoty.V závěru rozhovoru se Džokič zamýšlí nad smyslem života a tím, na co je nejvíce pyšný. Za svůj největší úspěch považuje možnost živit se tím, co skutečně miluje - stand-up vystupováním. "Já si nemyslím, že to spousta lidí zažije. Že začnou dělat, co milují, zjistí, že jim to jde, a ještě se tím dokáží život. I kdyby se mi v životě už nic nepovedlo, tak tohle stačí" říká s upřímností, která je pro celý rozhovor charakteristická.Džokič je příklad člověka, který dokáže spojit zdánlivě neslučitelné světy - stand-up a výrobu topných pelet, srbské kořeny a české prostředí, technologickou minulost a ekologickou budoucnost. Jeho příběh je inspirativním svědectvím o odvaze jít za svými vášněmi a o schopnosti najít humor i smysl v nečekaných životních zvratech.

Do osobní roviny se přesunula debata politiků v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se zastávala Volodymyra Zelenského po hádce v Bílém domě. „S Trumpem přišel jednat o míru, jenže návrh, o němž hovoříte, nemá bezpečnostní záruky,“ vzkázala směrem k zástupcům opozice ve studiu. „Fascinují mě lidé jako vy, co sedí v bezpečí. Tak pošlete své syny a manžela do první linie, když takto argumentujete,“ sdělila poslankyně SPD Karla Maříková.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Púte plné poznania a histórie sú jedinečnou príležitosťou na objavovanie historických a kultúrnych pokladov, ktoré formovali našu minulosť. Tieto cesty spájajú vzdelávanie s dobrodružstvom, umožňujúc účastníkom hlbšie porozumieť udalostiam a miestam, ktoré zohrali kľúčovú úlohu v našej histórii. O téme sme sa rozprávali so zakladateľom cestovnej kancelárie BUBO Ľubošom Fellnerom.

Mluvili jsme o tom, co je a co není tzv. fine dining, o rozdílech mezi Prahou, Londýnem nebo New Yorkem, a taky o tom, co pro kuchaře znamená michelinská hvězda. Ta první, druhá, anebo dokoce třetí. “Samozřejmě, že toužím po tom, abych Michelina získal. Ale nezblázním se, když se to nestane,” říká Radek David, jeden z nejúspěšnějších českých kuchařů. Dlouho byl tváří známé pražské restaurace Veranda a dalších spřízněných podniků, například Babiččiny zahrady v Průhonicích. Řadu let jezdil budovat restaurace do Kyjeva na Ukrajině. A dnes je “kuchařem na volné noze”, nebo “létajícím šéfkuchařem”, který se věnuje privátnímu vaření, kuchařským kurzům či konzultacím.Na webu RadekDavid.cz píše své zážitky z nejlepších světových restaurací i z podniků, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli. Představa ideální dovolené? Obejít co nejvíc restaurací. A nechat se inspirovat a taky o tom vyprávět ostatním. Tahle práce ho naplňuje a je spokojený, ale zároveň ví či doufá, že své jméno spojí ještě s nějakým dalším podnikem.O tom všem jsme si povídali, Přeju příjemný poslech, a jako obvykle přidávám text, který na základě podcastu vygenerovala YI (tentokrát poprvé nový Claude 3.7 Sonnet).Miluju rondon. Je to taková naše uniforma, říká šéfkuchař Radek DavidRozhovor Miloše Čermáka s Radkem Davidem nabízí fascinující vhled do zákulisí kulinářského světa, který přesahuje hranice běžné konverzace o jídle a vaření.Davida, který po dvou dekádách v legendárních pražských podnicích Babičina zahrada a Veranda nyní působí jako "létající šéfkuchař" na volné noze, charakterizuje pozoruhodná upřímnost a nezaměnitelná vášeň pro řemeslo. Jeho nová profesní etapa není jen pragmatickým kariérním obratem, ale projevem hlubší filozofie – touhy po autentické tvůrčí svobodě a sdílení znalostí.Pozoruhodná je Davidova ambivalence vůči žádoucí michelinské hvězdě. Na jedné straně o prestiž evidentně stojí, na druhé straně artikuluje oprávněnou kritiku systému, který stejnou hvězdou oceňuje sofistikované restaurace i stánky se street foodem. "Měli to vymyslet trochu jinak, třeba pro streetfood udělat hvězdu jiné barvy," říká. Odhaluje tak svůj přemýšlivý vztah k oboru.Fascinující je pasáž o praktikách špičkových světových restaurací, které si předem "lustrují" hosty, kteří si zarezervovali stůl. "Vědí, kdo přijde," popisuje Radek David svou zkušenost z newyorského Per Se, kde ho při druhé návštěvě přivítali jménem a připravili mu poznámkový blok, protože si pamatovali, že si při první návštěvě dělal poznámky.Z rozhovoru vystupuje i důležitý kontrast mezi českou a zahraniční potravinovou kulturou. Davidův nostalgický popis ukrajinských tržnic s vůní "rajčat, jahod, broskví" proti českému systému, kde "všechno to je podtržený, aby to vydrželo týden na lodi nebo v kamionu", nabízí zamyšlení nad globalizovaným zásobováním surovinami.Podtext celého rozhovoru tvoří téma gastronomické mediální kritiky. David s Čermákem shodně konstatují úpadek seriózních recenzí v tištěných médiích – ne kvůli nedostatku prostoru, ale kvůli náročnosti procesu. "Ty musíš mít člověka, který do tý restaurace jde, stráví s tím dvě hodiny, a redakce pak ještě zaplatí účet. To je důvod, proč tenhle žánr prakticky vymizel. Prostě na to v médiích nejsou peníze," vysvětluje Čermák ekonomiku dnešní žurnalistiky.Navzdory všem výzvám a tlakům současného gastronomického světa David uzavírá rozhovor překvapivě optimistickým výhledem: za deset let bude svět lepší. Po pronikavé sondě do vztahu společnosti, ekonomika a jídla je nadějeplná a občerstvující tečka. Něco jako dezert na závěr mnohachodového menu.

Dnes za námi dorazil herec Václav Kopta. Jak prožívá pondělí a proč o víkendech pracuje? Jaký vztah má ke sportu a jaká byla jeho nejhorší známka na vysvědčení a z čeho jí měl? A proč, když dělal řidičák na autobus, musel jít na psycho a IQ testy? Jak se mu zkouší s Vojtou Kotkem a jak se mu hraje role Wericha?

V magazínu Máme rádi zvířata představíme brouky zlatohlávky – fascinující hmyzí klenoty s kovovým odleskem a hlučným letem. Také budeme mluvit o onemocnění meziobratlových plotének u psů a nakonec o lidovém rčení „krade jako kolčava“. K poslechu ze Jitka Cibulová Vokatá.Všechny díly podcastu Máme rádi zvířata můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Byl jsem naivní jako spousta dalších lidí, připouští bývalý novinář a mediální manažer Martin Ondráček v souvislosti s jeho výrokem z prosince 2022, že válka na Ukrajině skončí relativně rychle. Za pár týdnů to budou tři roky, kdy Rusko „speciální vojenskou operaci“ zahájilo. Z Ondráčka se během té doby stal šéf občanské iniciativy Dárek pro Putina, která vybírá peníze na zbraně pro ukrajinskou armádu. Češi na ni doteď přispěli bezmála miliardou korun a vše nasvědčuje tomu, že letos příspěvky tuhle částku překročí. Přitom když s ní Ondráček a jeho spolupracovníci začínali, ohrazovala se spousta lidí proti tomu, že na vojenskou výzbroj a techniku přispívat nechtějí. Postupně ale pochopili, jak účinné jsou. Nejvýraznější nárůst sbírka zaznamenává, když dochází k největším krveprolitím. V tu chvíli lidi protestují kreditkami. Fascinující jsou pro Ondráčka ti, kteří výhody a nevýhody příslušnosti k Východu „ztlásknou“ na to, že rohlík stál desetník, pivo dvě padesát a bylo dobře. Sám je rád, že jsme pevně zakotvení ve všech západních strukturách, jakkoli nezastírá, že k nim drobné výhrady má. Je přesvědčený, že kdyby velké evropské mocnosti chtěly, aby Ukrajina zvítězila, tak na to existují nástroje, jak toho docílit. Jakým způsobem probíhá nákup zbraní a jak je možné, že k nim nepotřebuje bezpečnostní prověrku, ani žádné povolení? Co by zvrátilo situaci ve prospěch Ukrajinců? V čem má ve spojitosti s twitterovou partou výzbrojních náčelníků jasno? Čím se jistí proti tomu, aby nebyly peníze zpronevěřeny? A jakého dalšího vývoje se obává? I o tom jsme s Martinem Ondráčkem mluvili.

Jeden jediný muž mohol v roku 1995 zmeniť slovenské i svetové dejiny. Štyri dni mal totiž v rukách život jedného z najvýznamnejších ľudí moderných dejín – svätého otca Jána Pavla II. Ako pápežov osobný strážca stál v jeho tieni a bol pripravený za neho zomrieť. Teraz v spoločnosti kolujú informácie, že na území našej krajiny by mohlo dôjsť k stretnutiu dvoch svetových lídrov. Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Po májovom atentáte na premiéra Slovenskej republiky Roberta Fica však vo vzduchu visí niekoľko otázok. Aké riziká by stretnutie dvoch najmocnejších mužov prinieslo? Čo by znamenalo pre bezpečnostné zložky? A hrozilo by Putinovi na Slovensku skutočné nebezpečenstvo? Fascinujúce detaily zo sveta najvyššej bezpečnosti aj odpovede na kľúčové otázky priniesol bezpečnostný analytik, plukovník a bývalý riaditeľ Úradu pre ochranu ústavných činiteľov a diplomatických misií Juraj Zábojník v novej časti relácie V Teréne.

Ve studiu Ponte reports jsme dnes přivítali egyptoložku Lucii Vendelovou Jiráskovou. Ponoříme se s ní do fascinujícího světa české egyptologie, která v roce 2019 oslavila 100 let své existence. Jaké je studium tohoto oboru a zájem studentů o něj? Jaká je role moderních technologií v archeologii a jejich vliv na výzkum? Lucie se také podělí o své vlastní zkušenosti z terénu a poodhalí, jaké poklady a objevy české expedice v Abúsíru přinesly. Přidejte se k nám a objevte starověký Egypt očima odbornice. V závěru vás pozveme na chystanou výstavu "Mezi Prahou a Káhirou: Století české egyptologie", jež mapuje stoletou historii českého bádání v oblasti starověkého Egypta, a která bude zahájena vernisáží v Oblastním muzeu a galerie v Mostě již v sobotu 19. 10., kdy oslavíme Mezinárodní den archeologie.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Režim Bašára al-Asada byl prázdná skořápka, shodují se Jakub Szántó a Pavel Pawluscha Novotný, reportéři s bohatými zkušenostmi z Blízkého východu. Dobrou zprávou podle nich je, že klan al-Asadů padl, protože dusil Sýrii přes půlstoletí. Otázkou je, jakým způsobem se k vedení země postaví jeho nástupce Abú Muhammad Džulání. Teď se tváří, jako by odhodil mladickou nerozvážnost, přestal podřezávat nevěřící a stal se velkým demokratem, podle Szántó je to ale bizarní představa, kterou paradoxně podporuje řada velkých amerických deníků. Fascinující je pro něj také přesvědčení, že neuvěřitelný chaos, ve kterém se zmítá nejen Sýrie, ale celý svět, někdo řídí. K této konspirační teorii se přiklání i bývalá velvyslankyně ČR v Damašku Eva Filipi, když naznačuje, že nějaké temné zahraniční síly věděly, že k převratu dojde. Faktem je, že nevěděl nikdo a že Rusové měli hlavně dobré PR, kterým přiživovali zdání, že mají mnohem větší vliv než ve skutečnosti. Reálně území Sýrie ovládá pět sil – Kurdové, Islamisté, Turci, skupina Tahrír al-Šám a tzv. jižní operační centrum, tvořené částečně arabskými a sunnitskými milicemi a částečně drúzi – a poměrně významnou roli hraje Izrael. Poskládat šílenou mozaiku a vytvořit z ní celek, se zdá být nemožné. Sýrie by ale mohla být něčím jako společenstvím vlastníků jednotek, a to je nadějeplné. Proč celý svět bedlivě sleduje, co se v Sýrii bude dít? Jak fungoval tamní drogový trh? Co způsobil cynismus izraelské vlády a co bude s Gazou? Nebo proč měli za vlády Bašára al-Asada oba reportéři zapovězený vstup do země? I to jsme společně probrali. Poslechněte si.

Brno se pro letošní rok stalo Evropským hlavním městem Vánoc. Jedno z mimořádných lákadel čeká na návštěvníky vždy po setmění na hradě Špilberku. Jeho nádvoří se každý večer promění v úchvatný světelný park plný zářících rytířů, princezen, zbrojnošů a nechybí ani brněnský drak. Park se otevírá pravidelně v půl šesté večer. Výstava potrvá až do 12. ledna 2025.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brno se pro letošní rok stalo Evropským hlavním městem Vánoc. Jedno z mimořádných lákadel čeká na návštěvníky vždy po setmění na hradě Špilberku. Jeho nádvoří se každý večer promění v úchvatný světelný park plný zářících rytířů, princezen, zbrojnošů a nechybí ani brněnský drak. Park se otevírá pravidelně v půl šesté večer. Výstava potrvá až do 12. ledna 2025.

Brno se pro letošní rok stalo Evropským hlavním městem Vánoc. Jedno z mimořádných lákadel čeká na návštěvníky vždy po setmění na hradě Špilberku. Jeho nádvoří se každý večer promění v úchvatný světelný park plný zářících rytířů, princezen, zbrojnošů a nechybí ani brněnský drak. Park se otevírá pravidelně v půl šesté večer. Výstava potrvá až do 12. ledna 2025.

„Když jsem byl poprvé v Boleticích, což je ústav, který se zaměřuje na ty nejtěžší případy, bylo mi hrozně těžko. Došel jsem pak pěšky až do Děčína, abych to mohl zpracovat. Poprvé člověk dostane ránu, zvlášť když nemá moc představu, co ho tam čeká,“ říká novinář Miroslav Harant, který se rok systematicky věnoval výchovným ústavům v Česku.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem byl poprvé v Boleticích, což je ústav, který se zaměřuje na ty nejtěžší případy, bylo mi hrozně těžko. Došel jsem pak pěšky až do Děčína, abych to mohl zpracovat. Poprvé člověk dostane ránu, zvlášť když nemá moc představu, co ho tam čeká,“ říká novinář Miroslav Harant, který se rok systematicky věnoval výchovným ústavům v Česku.

Podle čeho ji zaručeně poznáte? Kde žije? A čím se vlastně živí? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V říši hmyzu se skrývá mnoho zajímavostí, které na první pohled unikají naší pozornosti.

„Pyl je rostlina, resp. je to hodně zjednodušená rostlina. Každé pylové zrnko je jeden organismus, jeden exemplář, jeden jedinec. A je to i výborný modelový systém, kdy na příkladu jedné, a pak až tří buněk, můžeme studovat funkce na úrovni celého organismu,“ vysvětluje vědec a profesor genomiky a proteomiky David Honys.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď váš čeká povídání o období první republiky. Pozvání do studia přijala odbornice na životní styl, Kristýna Šemberová, novinářka a znalkyně období vzniku samostatného Československa. Také žena, která edituje například kuchařky Zdeňku Pohlreichovi a podílí se na mnoha projektech souvisejících nejen s jídlem.

Antonie Formanová ztvárnila v nové minisérii Dcera národa její hlavní postavu, Zdeňku Havlíčkovou. „Ono se to hned nabízí – ta jména, slavný rod, slavní předci, kteří tomu člověku nějak určují směr. Což nás asi opravdu pojí, ale ten zbytek je už jiný,“ říká k paralelám mezi postavou dcery Karla Havlíčka Borovského a sebou. Jak se jí dařilo přepínat mezi rolemi v seriálu a na jevišti Dejvického divadla? A proč se musela učit hrát na klavír? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Antonie Formanová ztvárnila v nové minisérii Dcera národa její hlavní postavu, Zdeňku Havlíčkovou. „Ono se to hned nabízí – ta jména, slavný rod, slavní předci, kteří tomu člověku nějak určují směr. Což nás asi opravdu pojí, ale ten zbytek je už jiný,“ říká k paralelám mezi postavou dcery Karla Havlíčka Borovského a sebou. Jak se jí dařilo přepínat mezi rolemi v seriálu a na jevišti Dejvického divadla? A proč se musela učit hrát na klavír? Poslechněte si rozhovor.

Pomůžete nám pochopit, jak lidé vnímají influencery? Vyplňte nám, prosím, krátký dotazník. :) Dostanete se na něj pomocí tohoto odkazu: ⁠⁠⁠http://pvw1.2.vu/infzvsf⁠⁠⁠ Řešíme témata všeho druhu, zajímavosti i nedůležitosti. Proč? Na to asi přijdete spíš vy než my... Technická: Témata rozebíráme bez hluboké přípravy a jakéhokoli scénáře, aby byl rozhovor autentický, tak nečekejte naprostou vědeckou přesnost. Detaily můžete vždycky vyhledat v odkazech níže v popisku. Děkujeme za pochopení :) Nový kofeinový nápoj a standardní povzbuzovací kapsle najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://www.alchemistr.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jedná se o zvukový záznam z YouTube relace Zvědátoři. Ta může obsahovat informační opravy v obraze, které neuslyšíte. Ke každému dílu je připojeno datum vysílaní i zdroje (některé už nefungují - proto nejsou přidány). ⁠........................Zdrojové video........................⁠ Martinův hlavní kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠NaprostoRetardovany⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Patrikův kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patrik Kořenář⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Společný kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zvědátoři⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ---------------------------------------- ⁠Zdroje k dalšímu šťourání 1⁠ ⁠Zdroje k dalšímu šťourání 2

Fascinující svět zlata a těžby v místním zlatorudném revíru ukazuje nová výstava Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Díky virtuální realitě návštěvníci přesně uvidí i práci starých těžních strojů.

Prevencia pred chorobami ľudstvo zamestnáva od nepamäti. Lekár a uznávaný autor Gábor Maté verí, že spôsob akým premýšľame a využívame svoju mozgovú kapacitu, má vplyv aj na naše fyzické zdravie. Ako súvisí Alzheimerova choroba s potlačenými emóciami? Môže človek zomrieť na osamelosť? Prepojenie tela a mysle nikdy nebolo vysvetlené zrozumiteľnejšie, nakoľko sa autor opiera o dlhoročné výskumy a poznatky z praxe. V audioknihe sa zároveň dozviezte aj o siedmich princípoch liečenia a prevencie pred civilizačnými chorobami, napríklad pred rakovinou, či sklerózou ale aj o tom, ako vplýva na naše telo stres a emočné vypätie. „Fascinujúce skúmanie vzťahu medzi stresom a chorobou... Maté sa vnára do hlbín životných príbehov a mysli mnohých svojich pacientov... To, čo odhaľuje, je skutočné zjavenie.“ - Denník Edmonton Journal „Táto kniha má mnoho silných stránok... Keď je Maté svedkom ľudského utrpenia, vrátane toho svojho, a prináša o ňom svedectvo, jeho výpoveď je pútavá a plná súcitu.“ – Denník The Globe and the Mail „Napísané zrozumiteľne a so súcitom... Zdá sa, že kniha odráža samotného autora: prekypuje vedomosťami a vychádza priamo z jeho srdca.“ - Časopis The Georgia Straight Audiokniha: Keď telo povie nie Autor: Gábor Maté Interpret: Michal Ďuriš Dĺžka: 16:12 h Vydavateľstvo: Publixing a Noxi Audiokniha Keď telo povie nie na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Keď telo povie nie na webe Publixing (MP3 CD)

Fascinující bouřku doprovázejí často kroupy, blesky, hromy, Eliášův oheň nebo i kulový blesk. Co všechno o bouřkách nevíme? To je název dnešní radioporadny, do které přijal pozvání meteorolog Jaroslav Tuček. Po rozhovoru s ním toho budeme jistě vědět mnohem víc.

Odjakživa anakondy lidi fascinují a při vyslovení jejich názvu si téměř každý představí, jak obrovský had pozře klidně celé auto. V přírodě ale anakondy žijí v hloubce amazonského deštného pralesa a jsou rády, že jim lidi dají pokoj.

Cestovatel David Hainall se vrátil do Mongolska po dvaceti třech letech. A zažil doslova šok. Z hlavního města Ulánbátaru se stala supermoderní metropole světového formátu.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel David Hainall se vrátil do Mongolska po dvaceti třech letech. A zažil doslova šok. Z hlavního města Ulánbátaru se stala supermoderní metropole světového formátu.

Fascinují ho netopýři, tedy jediní savci, kteří umí létat. Zasloužil se o to, že se začalo s jejich sčítáním v Josefově. Cestuje a nějakou dobu žil v Africe, v Kongu. Hostem Záletů je cestovatel a odborník na netopýry Jiří Rejl.

18 rokov obliekal unifomu francúczskej cudzineckej légie. Absolvoval misie v Afganistane, Chade, Kosove, Mali, Stredo-Africkej Republike a ďalších častiach sveta. Aké to je byť pod paľbou Talibanu, alebo Afrických povstalcov? Ako žiť v permanentnom riziku, že pod vašim vozidlom môže kedykoľvek vybuchnúť improvizovaný výbušný systém? …a ako reagovať keď ste veliteľ a vaša jednotka čelí útoku nepriateľa? Miro Palovič toto všetko zažil. Fascinujúci príbeh Slováka, ktorý s puškou a v uniforme cudzineckej légie precestoval svet.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly jen samy sebe, navíc skrze kontribuční budku. Ve dvojici pak probíraly Zuzčin výběr fórků o zvířátkách, sexualizaci delfínů a Ivaniny tipy na výlety.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly jen samy sebe, navíc skrze kontribuční budku. Ve dvojici pak probíraly Zuzčin výběr fórků o zvířátkách, sexualizaci delfínů a Ivaniny tipy na výlety.

Na prvý pohľad môže pôsobiť meno hudobníčky Christiny Mantis neznámo, no na hudobnej scéne nie je úplným nováčikom. Za pseudonymom sa skrýva basgitaristka Kristína Čopová z Košíc, pôsobiaca v minulosti vo viacerých hudobných formáciách. Pred dvoma rokmi sa rozhodla vydať cestou sólistky a k inštrumentu pripojila aj spev. Publikum na koncertoch ju nateraz poľahky identifikuje podľa gitary v ruke, neprehliadnuteľného zamatového saka a bosých nôh. Zo svojej originálnej tvorby publiku predstavila single Homeless a Set Me Free, ktoré by mohli byť súčasťou nejedného rockového album 60. či 70. rokov.

Zdeněk Zelenka na své úspěšné režisérské cestě poznal spoustu osobností. Mezi nimi byl i Jiří Svoboda, bratr Karla Svobody, kterého označil za geniálního skladatele filmové hudby.

Zdeněk Zelenka na své úspěšné režisérské cestě poznal spoustu osobností. Mezi nimi byl i Jiří Svoboda, bratr Karla Svobody, kterého označil za geniálního skladatele filmové hudby.

V nejnovějším filmu Bohdana Slámy si zahrála Magdaléna Borová, Dorota Šlajerová, Moravské Toskánsko i vyprahlá krajina zkoušená dlouhým obdobím sucha. V centru příběhu umírá matka třech dětí na rakovinu, pravděpodobně z vody kontaminované chemickými postřiky zemědělce Viktora. Chřadnutí lidského zdraví se ve filmu Sucho dostává do přímé souvislosti s chřadnutím krajiny.

Po biografii o cestovateli Miloslavu Stinglovi, za kterou získal ocenění Magnesia Litera, se publicista Adam Chroust rozhodl zpracovat příběh nejslavnějšího českého mořeplavce Richarda Konkolského. „Příběh je natolik fascinující, že jsem nechápal, že ještě není zpracovaný,“ přiznává. Nejen o tom, jak mořeplavec svou první plachetnici postavil ve sklepě bohumínského paneláku, vypráví kniha Richard Konkolski: Být první, kterou označuje autor jako cestopis životem.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po biografii o cestovateli Miloslavu Stinglovi, za kterou získal ocenění Magnesia Litera, se publicista Adam Chroust rozhodl zpracovat příběh nejslavnějšího českého mořeplavce Richarda Konkolského. „Příběh je natolik fascinující, že jsem nechápal, že ještě není zpracovaný,“ přiznává. Nejen o tom, jak mořeplavec svou první plachetnici postavil ve sklepě bohumínského paneláku, vypráví kniha Richard Konkolski: Být první, kterou označuje autor jako cestopis životem.

Události jsou to staré zhruba dvacet let, ale až nyní se dá mluvit o jakési finální tečce. Bývalý cyklista Jan Ullrich, který jako jediný Němec vyhrál Tour de France, se po letech přiznal k tomu, že během své kariéry dopoval a že podvedl své fanoušky. Je jeho přiznání důležitým krokem, když o realitě tehdejší cyklistiky se ví už dlouho? A zaslouží si i prvotřídní sypač druhou šanci?

Sociální síť Reddit, studnice internetového vědění, tento týden musela přečkat největší uživatelskou revoltu od svého vzniku. Moderátory rozčílil směr, kterým se firma rozhodla vydat, a na prostest se rozhodli síť na dva dny vyřadit z provozu. Fascinující příběh této online demokracie probírám s Davidem Tvrdoněm z podcastu Klik a s moderátorem největšího českého subredditu r/czech.

Prezentoval se jako dobroděj, vylákal z investorů stamiliony dolarů, sponzoroval politické strany, volal po regulaci vlastního průmyslu. Fascinující příběh pádu mladé investiční superstar probíráme v podcastu Stopáž. Z „Mirka Dušína“ kryptoměnového světa se mladý excentrický investor Sam Bankman-Fried stal během pár týdnů pomalu největším padouchem. Jaký podíl na tom měla americká byznysová média, která jej prezentovala jako nového Warrena Buffetta?„Média takové příběhy milují, ale psát o byznysových aktivitách je něco jiného než o politice. Byznys vás k sobě tolik nepustí a neexistuje ani tolik lidí, kteří by o něm dokázali zasvěceně mluvit, takže vždy kolem něj bude nějaká rouška. Důležité poučení ale je, že podobným rychle zářícím a hlasitým hvězdám, kterou byl Sam Bankman-Fried, většinou nejde o spasení světa, ale skutečně jen o byznys,“ říká v podcastu Stopáž Filip Zelenka, technologický reportér deníku E15.

O fake news, propagandě, ale i řetězových e-mailech, které přispívají k šíření lží a nepřesností. Taková jsou témata, která na Dvojce komentuje mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka. „Vrátil se styl práce, kdy se novináři vydali přímo na místo,“ hodnotí přístup českých médií v pořadu Jak to vidí...