Podcasts about povod

Hostem je generální ředitel Jan Svejkovský. Moderuje Radim Jehlík

Hostem je generální ředitel Jan Svejkovský. Moderuje Radim JehlíkVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem je generální ředitel Jan Svejkovský. Moderuje Radim Jehlík

Povodí Ohře si letos připomíná 60 let od svého vzniku. Za tu dobu vodohospodáři na severozápadě Čech postavili nové vodní nádrže, obnovili desítky menších vodních děl a změnil se také jejich přístup k péči o krajinu. Jinak dnes pracují také například s technologiemi nebo předpovědními modely.

Povod za tokratno temo je bilo vabilo Tehniškega muzeja Slovenije v Bistri pri Vrhniki na ogled kovanja v stari muzejski kovačnici pred dobrima dvema tednoma. Tam že kar nekaj let kovač iz Cerkelj na Gorenjskem Janez Globočnik obiskovalcem demonstrira kovanje na nakovalu. Ob tem je nastal pogovor v katerem sva govorila o tem vedno redkejšem poklicu, in o tem, zakaj poklica kovač ni več v naboru priznanih poklicev pri nas. Z Globočnikom nisva govorila o kovačih kot enih od predhodnikov knjige narave, torej spoznavanja lastnosti snovi, rude, za preoblikovanje v človeku koristne predmete. Je pa ta del nadomestil uvod v pogovor. V uvodu sem na kratko povzel izvor kovaštva in starodavne začetke človekovega spoznavanja z lastnostmi snovi. To se je pri ljudstvih, ki so izumila zgodovino zrcalilo tudi v njihovih mitologijah. Stari Grki, oziroma Heleni, kot se sami imenujejo še danes v svojem jeziku - njihova dežela je bila nekoč Helada, danes pa je »Eliniki dimokratia – grška republika« - Heleni so torej imeli Pantheon, skupek bogov, Olimpskih in starejših Titanskih bogov. Menda je bil najgrši in celo malce pohabljen, tako da je šepal, Hefajst, sin Zeusove žene Here, ki pa ga je po rojstvu zaradi iznakaženosti zavrgla in ga vrgla v morje. Po dnevih padanja (značilno pretiravanje) se je znašel nekje, kjer se je naučil taliti rude in kovati kovine. S tem znanjem se je tudi maščeval Heri tako, da je zanjo skoval zlati prestol, ki je sedečega priklenil. Cena za izpust Here, ki so jo moledujoči bogovi morali plačati Hefajstu , da jo izpustijo, je bila roka najlepše od lepih – Afrodite. Bog ognja, kovačev in obrtnikov Hefajst je z veščino razumevanja transformacije rude, torej snovi v bolj uporabno snov – kovino, pokazal vztrajnost tako kot jo je pokazal pri tem, da je zaradi nje dobil najlepšo žensko. Ki ga je sicer varala z bogom vojne Aresom, ampak se je tako kot materi, maščeval tudi Afroditi in njenemu ljubimcu. Ko sta bila v postelji pred vrhuncem je nanju vrgel mrežo, in na ogled golega ujetega para povabil vse bogove z Olimpa, ki so se ob tem menda celo zabavali. Ta zgodba pove veliko o naravi starogrških bogov, boginj in njihovih podobnikov in podobnic. Gre za personifikacije človekovih osebnostnih lastnosti in prikaze fenomenov narave – Pozejdon je bil npr. bog morja. No, kovaštvo je bila ena od prvih začetnih dejavnosti spoznavanja snovi. In tako nemara eden od začetnikov znanosti, ki se od vere razlikuje v preprostem dejstvu. V verski fenomen verjamemo brez dokaza o njegovem dejanskem obstoju, znanost pa z dogovorjenim pojmovnim aparatom in metodami potrebuje dokaz o obstoju neke lastnosti, procesa ali prehoda iz enega v drugo stanje, agregatno, bi rekli kemiki. FOTO: Kovač Janez Globočnik kuje podkev, ki jo je pravkar iz žerjavice s kleščami potegnil na nakovalo v Tehniškem muzeju Slovenije VIR: Program Ars, Goran Tenze

Majitelé domů v blízkosti řek, potoků nebo vodních ploch mohou v následujících měsících čelit změnám v pojištění svých nemovitostí. Pojišťovny totiž připravují aktualizaci povodňových map, podle kterých vyhodnocují riziko záplav.

V nemilost ameriškega predsednika je padel tudi nemški kancler Friedrich Merz. Povod je bila njegova kritika ameriškega napada na Iran, Donald Trump pa je v povračilo napovedal umik dela ameriških vojakov iz Nemčije. Merz se po enem letu vladanja sooča tudi z nenaklonjenostjo javnosti, je najbolj nepriljubljen kancler v zgodovini. Nič pa ne kaže, da bi vladajoči zaradi tega resneje poprijeli za delo ali vsaj zgladili načete odnose znotraj koalicije.

O novém areálu už město podle starosty jednalo s Povodím Moravy. Vedení města ho chce vybudovat v bezpečnější lokalitě. Na místě bývalých kurtů a fotbalového hřiště by mohla vzniknout klidová zóna.

Velká voda na Bruntálsku a v okolí řeky Opavy škodila v roce 2024. Zaplavila stovky domovů a zasáhla tisíce lidí.

U novoj epizodi Netokracija Podcasta ugostili smo Emu Menđušić Škugor, odvjetnicu i partner u odvjetničkom društvu DTB. Povod razgovoru bila je njezina kolumna Ogledalce, ogledalce, kaži – kolike su mi šanse u sporu? u kojem analizira projekt Predvidive sudske odluke.Riječ je o inicijativi koja bi građanima trebala unaprijed procijeniti vjerojatnost uspjeha u sudskom postupku. Ideja je jednostavna, ako znate kolike su vam šanse, možda ćete izbjeći nepotrebne troškove i dugotrajne procese, a sudovi će biti rasterećeniji. No postavlja se pitanje može li se složenost pravnog sustava doista svesti na postotak._______________0:00 Može li vam algoritam reći imate li šanse na sudu?0:43 AI ulazi u sudnice – revolucija ili opasan eksperiment?6:20 Postoji li spor koji se stvarno može svesti na postotak?10:02 Kako odvjetnica koristi AI u stvarnim predmetima14:00 Ako AI pogriješi – tko snosi odgovornost?20:30 Hoće li AI promijeniti (ili ugroziti) ulogu odvjetnika?29:30 Otvorene su prijave za novu Inženjerku godineTOP & FLOP35:30 Američka vlada traži podatke od tech divova36:40 16.000 otkaza u Amazonu38:10 Spotify prodaje fizičke knjige40:20 Astronautima dozvoljeni telefoni _______________

U Mostu se razgovaralo se o tome kakav je odnos pravosuđa u Bosni i Hercegovini prema negiranju genocida u Srebrenici i veličanju ratnih zločinaca. Povod za razgovor, u kome su učestvovali Vehid Šehić, predsjednik Foruma građana Tuzle, i Branko Todorović, izvršni direktor Helsinškog odbora za ljudska prava sa sjedištem u Bijeljini, bile su dvije nedavne presude - jedna za veličanje Karadžića i Mladića, a druga za negiranje genocida.

AI nije terapeut. Danas otvaramo vrlo osjetljivu temu – tehnologiju i mentalno zdravlje. Povod je reakcija OpenAI-ja, koji se prvi put službeno oglasio oko optužbi da je njihov alat, ChatGPT, navodno pomogao tinejdžeru u provođenju ideje da si oduzme život. Prije nesretnog događaja 16-godišnjak je, prema tvrdnjama roditelja, proveo sate razgovarajući o svojoj namjeri sa ChatGPT-jem. Ipak, iz OpenAI-ja odbacuju odgovornost i kažu da je mladić prekršio pravila korištenja alata i da je model više puta ponavljao da potraži stručnu pomoć.Platformerov intervju s Robloxovim CEO-om Davidom Baszuckijem izazvao je val reakcija – najkomentiraniji u tri godine emisije. Publika i novinari ostali su šokirani njegovim minimiziranjem pitanja o sigurnosti djece, iako većina od 151,5 milijuna mjesečnih korisnika platforme jesu upravo djeca._______________0:00 Uvod0:25 ChatGPT sudjelovao u samoubojstvu4:30 Lako zaboravljamo da ne pričamo sa živim bićem9:30 Treba li maloljetnima zabraniti ChatGPT?13:40 Roblox kao jedna od najopasnijih platformiTOP i FLOP21:15 ChatGPT uveo opciju grupnog chata20:20 AI medvjedić koji priča o pornografiji?23:40 Objavljena posljednja epizoda Stranger Thingsa24:40 EU će zabraniti društvene mreže mlađima od 16_______________

Okresní soud v Chrudimi jako vlastníka určil státní podnik. Povodí Vltavy už avizovalo, že se proti rozsudku odvolá. Zeď by oběma stranám přinesla starosti, bude se muset rozebrat a postavit znovu.

Od ničivých povodní v roce 2002 se Praha výrazně proměnila. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala v pořadu K věci vysvětluje, jak se aktuálně město chrání před velkou vodou, jestli se stále staví v záplavových zónách a jak se mění Vltava pod vlivem klimatických změn.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od ničivých povodní v roce 2002 se Praha výrazně proměnila. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala v pořadu K věci vysvětluje, jak se aktuálně město chrání před velkou vodou, jestli se stále staví v záplavových zónách a jak se mění Vltava pod vlivem klimatických změn.

Generacija koja je probudila Srbiju veruje da se dostojanstvo i odgovornost ne smeju više izgubiti. U novoj epizodi Radar Foruma, bivša javna tužiteljka u penziji Jasmina Paunović ugostila je dvoje studenata – Vukašina Đinovića sa Prirodno-matematičkog fakulteta u Novom Sadu i Nadu Trifković sa Fakulteta političkih nauka u Beogradu. Povod razgovora je komemoracija koja će se održati 1. novembra, na godišnjicu pada nadstrešnice koja je usmrtila 16 ljudi u Novom Sadu, ali se diskusija pretvorila u duboko svedočanstvo o odgovornosti, pravdi i probuđenoj mladosti koja više ne pristaje na ćutanje. „Skup je dostojanstven, miran, jer je pre svega komemorativan, posvećen žrtvama. Počećemo na 16 lokacija, simbolično, kroz ceo grad, biće i govora, i završiti minutima tišine kod Železničke stanice“, rekao je Đinović, najavljujući okupljanje koje će, kako kaže, „još jednom pokazati da godinu dana kasnije niko nije odgovarao za zločin“. Njegova koleginica Nada Trifković podsetila je da su studentske šetnje od novembra prošle godine promenile duh protesta i način na koji mladi doživljavaju odgovornost. „Mi smo odlučili da ponovo organizujemo šetnju jer mislimo da je to jedini način koji dolikuje komemoraciji. Da pokažemo da i dalje, posle ovoliko vremena, nismo stali i da smo spremni da se borimo za naše zahteve i pravdu za 16 žrtava. Učimo u hodu, organizujemo, spajamo fakultete i gradove – i to u ispitnom roku. Ali sve to radimo jer znamo da mora da se završi, jer nismo dobili pravdu i niko nije odgovarao za ono što se desilo.“ Govoreći o odgovornosti koja je sada na mladima, Trifković je poručila da njihov pokret više nije samo studentski, već narodni - jer promena, kako kaže, ne može doći ako se svi ne probude. "Ja bih se vratila na narod i na neku nadu da će on da ostane probuđen i da nikad više neće zaspati, zato što odgovornost jeste na nama. I mi smo preuzeli tu odgovornost kao studenti, kao naivna deca, mogla bih reći. Da li smo mi bili svesni količine te odgovornosti koje preuzimamo ili nismo, to je već pitanje koje će kasnije, kroz godine, kad se završi sve ovo, moći da se izanalizira. Ja se samo nadam da ovo sad što se desilo nikad neće biti zaboravljeno... i da naš narod ne bude apatičan, da naš narod ne ćuti kada vidi da se dešava nešto što nije pravedno i da naš narod ne bude sebičan, nego da pomažemo jednim drugima, da budemo svesni šta se dešava u našem društvu i da nikad više ne kažemo - ovo se mene ne tiče zato što ovo nije vezano za mene. Mora ceo narod da preuzme odgovornost i vrati svoj suverenitet."

Aktuálně je Sloup Nesvětější Trojice zahalený do plachet a lešení. Od loňského dubna ho totiž mají v práci restaurátoři.

Zadnje dva tedna smo jezikali v koroščini, štajerščini in dolenjščini. Povod sta bila dva razmeroma nova jezikovna koledarja (Koroški in Dolenjski argo). Tokrat pa gremo v Slovensko Istro, kjer je zgodbe svoje none Vance začela popisovati Mirella Baruca. Najprej na Facebooku, potem kot časopisni podlistek v Primorskem dnevniku, kmalu bodo izšle tudi v knjigi.

U najnovijoj epizodi Digitalk podcasta, gostuje Marija Milošević, iskusna product menadžerka, konsultantkinja i preduzetnica sa više od deset godina iskustva u razvoju softverskih rešenja. Razgovaramo o konceptu Vibe codinga, načinu na koji veštačka inteligencija omogućava programiranje – njegovim mogućnostima, ograničenjima i uticaju na razvoj softverske industrije. Takođe, osvrćemo se na izazove i perspektive koje AI alati donose, uključujući i stavove tvrdokornih programera. Tema je posebno relevantna u kontekstu budućnosti tehnologije i kuda ova industrija ide. Povod za razgovor je RoadMaps konferencija na kojoj će Marija 27. Septembra održati predavanje upravo na ovu temu, a tokom emisije ne propustite ni naša iznenađenja za slušaoce. Osim teme Vibe codinga, iskoristili smo priliku i Marijino bogato iskustvo, pa su kraj razgovora obeležile teme vezane za digitalne nomade, preduzetništvo, konsultantski rad kao i zašto su karijerne promene dobre. Marija preporučuje: Lovable tool da probate Vibe coding, te sa vama deli svoj affiliate link preko koga ćete dobiti 10 dodatnih kredita: https://lovable.dev/invite/98496f45-99a2-407b-b797-4ab585f66468 Marija Milošević, Product & Growth Advisor - https://www.linkedin.com/in/marijamilosevic/ O čemu smo pričali: - Uvod i predstavljanje - Marijin profesionalni put: jedna veoma zanimljiva avantura - Želja za promenom - Deljenje znanja: predavanje na RoadMaps konferenciji - Vibe Coding - Bringing Vibes into Product Management - Vibe coding: kodiranje uz pomoć AI-a - Zašto “pravi” programeri često hejtuju vibe coding - Da zaključimo gde se Vibe coding nalazi danas u industriji - Remote rad i daleke destinacije: digitalni nomadi - Preduzetništvo - Konsultantska uloga - Karijerni shift-ovi - Iznenađenje za kraj Pratite Digitalk podkast za više tema iz digitalnog marketinga, advertajzinga i karijere u kreativnoj industriji: LN: https://www.linkedin.com/company/digitalkrs FB: https://www.facebook.com/Digitalk.rs IG: https://www.instagram.com/digitalk.rs/ Posetite naš sajt i prijavite se na našu mailing listu - https://www.digitalk.rs Prijavite se na naš YouTube kanal: https://bit.ly/3uWtLES Veliku zahvalnost dugujemo kompanijama koje su prepoznale kvalitet onoga što radimo i odlučile da nas podrže i daju nam vetar u leđa: Partneri podkasta: - Raiffeisen banka - https://www.raiffeisenbank.rs/ Digitalne usluge Raiffeisen banke koje preporučujemo za mala i srednja preduzeća: https://bit.ly/3IcDPWw - Kompanija NIS - https://www.nis.rs/ - Ananas - https://ananas.rs/ - kompanija Idea - https://online.idea.rs/ Prijatelj podkasta: - BiVits ACTIVA vitamini i minerali - https://bivits.com/kategorija/bivits-paketi/ Puno obaveza, stres, prekovremeni rad... zvuči poznato? E, za to imamo pravo rešenje. To su BiVits ACTIVA vitamini i minerali. Sa njima ćete lako uzeti zdravlje u svoje ruke i više od toga. Preporučujemo vam NO STRESS paket – kombinacija tri suplementa koja pomažu da se bolje naspavate, smanjite napetost i podignete energiju. Na BiVits sajtu možete pronaći kombinaciju koja je baš za vas, a uz poseban kod DIGITALK ostvarujete i 25% popusta! Uzmite zdravlje u svoje ruke – uz BiVits ACTIVA vitamine i minerale! - Izdavačka kuća Finesa - https://www.finesa.edu.rs/ U ovoj epizodi podelićemo dve knjige "Ovo je marketing" izdavačke kuće Finesa onima koji budu najbrži i najkreativniji sa komentarima, a možete nam slobodno pisati i na info@digitalk.rs i direktno nam uputiti komentar, sugestiju ili primedbu. Takođe, svi oni koji na Finesinom websajtu poruče knjige i unesu promo kod digitalk dobiće 10% popusta na već snižene cene izdanja na sajtu: https://www.finesa.edu.rs/

U srijedu 13. kolovoza na terenima nogometnog kluba St. Albans Dinamo u zapadnim četvrtima Melbournea održala se prijateljska utakmica Dinamovih juniora i japanske nogometne akademije Kentaro Ohi. Povod ovom susretu je turnir juniorskih klubova Azijsko pacifičke regije koji će se održati krajem rujna u Japanu, a na kojemu će sudjelovati i Dinamovi juniori. Prije same utakmice Mirna Primorac razgovarala je s trenerima Dinamovih juniora Markom Kunom i Hiyoriem Kawaguciem, a razgovoru su se pridružili i golman tima Christian te vezni igrač Mateo i napadač Niko koji putuju u Japan.

Povodňový park, obří zrcadlo i netradiční supermarket. Co je nového v hlavním městě architektury Litomyšli? O tom s městskou architektkou Zdeňkou Vydrovou.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povodňový park, obří zrcadlo i netradiční supermarket. Co je nového v hlavním městě architektury Litomyšli? O tom s městskou architektkou Zdeňkou Vydrovou.

V Beskydech může od dnešního večera do středečního dopoledne napršet až 150 litrů vody na metr čtvereční. V Jeseníkách to může být podle některých modelů až 120 litrů.

U novoj epizodi Radar Foruma, Radina Vučetić, profesorke istorije, ugostila je reditelja Ivana Vanju Alača. Povod za razgovor bio je sve vidljiviji politički obračun sa umetnicima i akademskom zajednicom – od uskraćivanja sredstava, preko partijskih postavljenja, do otvorene represije. Kao neko ko dolazi iz sveta univerziteta i prati zbivanja u kulturi, Radina Vučetić je oštro reagovala na izostanak odlučne reakcije umetničke scene povodom postavljanja Dragoslava Bokana za predsednika Upravnog odbora Narodnog pozorišta. „Za mene je sve što se desilo posle tog postavljenja bilo vrlo neprijatno iskustvo. Kao profesorka univerziteta, koja zna kroz šta prolaze i profesori i studenti – očekivala sam da pozorišta stanu. Ako je kraj sezone blizu – pa neka stanu! Ako mi možemo da blokiramo raskrsnicu, mogli su i glumci da blokiraju Vasinu ulicu. A ne da imamo jedno saopštenje koje su čuli samo oni koji su ga pisali.“ Vanja Alač ne krije da je i sam bio duboko razočaran reakcijom pozorišne zajednice, posebno imajući u vidu ozbiljnost trenutka i simboličku težinu onoga što je usledilo nakon postavljenja Bokana. „To što je pozorište reagovalo saopštenjem je kao da na požar odgovoriš tako što zalivaš biljke. Očekivao sam više. I spreman sam da idem bilo gde – ako pozovu kolege iz Narodnog pozorišta. Samo ne mogu ja da počinjem borbu koja nije moja.“ Više na radar.rs

Kako izgleda 20 godina YouTube-a kroz oči čoveka koji ga poznaje iznutra? U 317. epizodi Pojačala, Ivan Minić ponovo je ugostio kolegu podkastera Aleksandra Aškovića, poznatijeg kao "Kojot". Ašković je jedan od najiskusnijih stručnjaka za YouTube optimizaciju na našim prostorima. Povod razgovora je dvadesetogodišnjica YouTube-a, ali epizoda brzo prerasta u dinamičan, duhovit i izuzetno edukativan dijalog o svim transformacijama koje je YouTube doživeo – kako globalno, tako i lokalno. Aleksandar i Ivan zajedno prolaze kroz razvoj YouTube platforme – od prvog, naizgled banalnog videa iz zoološkog vrta, do današnjih viralnih trendova, shortseva i sofisticiranih algoritama. Kroz Aleksandrovo bogato iskustvo – koje uključuje vođenje kanala Sport Kluba, saradnju sa Evroligom i optimizaciju hiljada videa – slušamo kako se platforma menjala, kako su kreatori učili da je „čitaju“, i kako su niše postale nova norma u sadržajnoj strategiji. Razgovor se osvrće i na domaću YouTube scenu – od pionira kao što su Muđa, SerbianGamesBL i Yasserstain, do festivalskog fenomena Balkan Tube Festa, koji je uveo YouTubere u mainstream. Ašković objašnjava i kako su nastale prve velike saradnje između brendova i kreatora, te kako su donacije, merch i dijaspora promenili način finansiranja sadržaja. Monetizacija na Balkanu, tehničke barijere, izazovi oko kontinuiteta u objavljivanju, kao i opasnost od „sagorevanja“ kreatora – sve to dobija svoj prostor u razgovoru. O čemu smo pričali: - Najava razgovora - Početak razgovora - Youtube kroz godine - Youtube u Srbiji - Youtube monetizacija - Trendovi na Youtube - Potreban svakodnevni upload - Suludi poduhvati za views - Saveti za Youtube uspeh - Ulazak u Youtube - Konsultantski rad Podržite nas na BuyMeACoffee: https://bit.ly/3uSBmoa Pročitajte transkript ove epizode: https://bit.ly/4dazOge Posetite naš sajt i prijavite se na našu mailing listu: http://bit.ly/2LUKSBG Prijavite se na naš YouTube kanal: http://bit.ly/2Rgnu7o Pratite Pojačalo na društvenim mrežama: Facebook: http://bit.ly/2FfwqCR Twitter: http://bit.ly/2CVZoGr Instagram: http://bit.ly/2RzGHjN

Srđan Zirojević je specijalista za performanse i autor knjige "Iza kiše". Povod našeg razgovora je izlazak njegove nove knjige: "Znaš li koji je tvoj problem?" koja se bavi ključnim pitanjima životne transformacije._______________________________________________________________________________________________Sponzori ⚡️Crux suplementi: Ja koristim Ashwagandu pred svako snimanje podkasta ili pred neku meni lično važnu aktivnost koja zahteva moj fokus i energiju. Pružite prirodnu snagu svom umu i telu:

Jasmina Stojanović je autorka knjige "Sreća kao razvoj svesti", diplomirani filolog, bivša urednica magazina "Sensa", "Men's Health" i drugih. Tokom svoje karijere uradila je ekskluzivne intervjue sa svetski poznatim ličnostima kao što su Leonardo Dikaprio, Sadguru, Nil Donald Volš, Greg Brajden, dr Brus Lipton i drugi. _______________________________________________________________________________________________

Pracovníci olomouckého hejtmanství řeší problém zneužívání skládek na Jesenicku. Někteří lidé tam totiž navážejí odpad, který nepochází z loňské zářijové povodně. Do likvidace skládek u Velké Kraše a Mikulovic by se měly odborné firmy pustit v následujících měsících.

Jaké úkoly stojí před novým ředitelem Povodí Odry? A jak dlouho se budou napravovat škody po loňské povodni? „Zatím se hovoří – jak to vyhodnotili kolegové – o deseti letech. Ale tady se bavíme o odstranění všech povodňových škod. Byl bych rád, kdybychom v zastavěných územích byli po pěti letech buď hotovi, anebo ve velmi pokročilé fázi,“ doufá šéf státního podniku Povodí Odry Petr Birklen.

Jaké úkoly stojí před novým ředitelem Povodí Odry? A jak dlouho se budou napravovat škody po loňské povodni? „Zatím se hovoří – jak to vyhodnotili kolegové – o deseti letech. Ale tady se bavíme o odstranění všech povodňových škod. Byl bych rád, kdybychom v zastavěných územích byli po pěti letech buď hotovi, anebo ve velmi pokročilé fázi,“ doufá šéf státního podniku Povodí Odry Petr Birklen.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bude 40 miliard, které plánuje vláda získat na likvidaci povodňových škod, stačit? Jak mohou přispět kraje a obce? Jak mohou povodně ovlivnit volby a jak se změnila volební kampaň? Jak mohla pagerová operace poškodit islamistické hnutí Hizballáh a kam může jeho konflikt s Izraelem dál směřovat?

Na lidi vracející se do zatopených domovů může čekat neviditelné nebezpečí. Při odstraňování nánosů bahna a zničených věcí by proto podle odborníků měli myslet na své zdraví a nepodceňovat ochranné pomůcky. Povodňová voda je totiž nejen špinavá, ale především kontaminovaná.

Jak zaměstnanci Českého hydrometeorologického ústavu zpracovávají tak obrovské množství dat? - Vypadá to jako standup comedy, ale je to tříminutový standup o vědeckém tématu. Už jste slyšeli o soutěži FameLab? Finále tohoto klání se koná dnes večer. - A jestli vydržíte vzhůru až do tři čtvrtě na pět ráno, můžete pouhým okem pozorovat zatmění Měsíce. Tentokrát i s jedním optickým klamem? Jakým? I o tom budeme mluvit ve Vědě Plus, která právě začíná. - Bude viditelné pouhým okem a nabídne i jeden optický klam. Více s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd. Moderuje Daniela Vrbová.

Povodně trápí obyvatele Olomouckého kraje už několikátým dnem. Nejvíce postiženými regiony jsou Jesenicko a Šumpersko. Povodňová vlna došla v pondělí i ke krajskému městu, tedy do Olomouce. Aktuální informace podal primátor Olomouce Miroslav Žbánek za ANO.

Povodňová katastrofa nekončí, pršet má i v prvních dnech tohoto týdne. Hladiny toků mají v některých místech ještě stoupat. Ulice některých obcí se změnily v řeky. Hrozí sesuvy půdy i pády stromů. Na mnoha místech vypadla elektřina i mobilní signál.

Povodňová vlna v noci na dnešek dorazila z Jeseníků do střední části Olomouckého kraje, kde se postupně zvyšují hladiny vodních toků. Na řadě míst platí třetí stupně povodňové aktivity, tedy ohrožení. V Litovli na Olomoucku voda zaplavila část města.

V Česku jsou povodně, nejhorší je situace v Moravskoslezském a kraji a na severu Olomouckého, problémy hlásí také jižní Čechy. „Povodňová situace bude skoro na všech tocích kromě západních Čech. Přehrady ale mají kapacitu. Vltava to zvládá dobře, stejně jako Labe. Řešíme ochranu soutoku Svratky a Svitavy a jihu Brna, upouštíme z Vranovské přehrady,“ popisuje ve Speciálu Plusu a Radiožurnálu ministr životního prostředí a šéf Ústřední povodňové komise Petr Hladík (KDU-ČSL).

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Česko se podobně jako sousední státy chystá na extrémní srážky. Je na zvýšené průtoky řek připravena Vltavská kaskáda? Jakou zárukou jsou opatření vybudovaná po povodních z let 1997 a 2002? A jakou roli bude hrát vítr, který podle výstrah může dosahovat rychlosti až 100 km/h? „Při takovém větru hrozí vývraty stromů, hrozí sesuvy, takže pak je opravdu namístě výstraha nechodit do lesa, nechodit moc do parků a kolem stromů,“ říká generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Jaká opatření pro nejbližší hodiny a dny projednávala odpoledne Ústřední povodňová komise? Kde je riziko zvláště vysoké? Jaké kroky v této souvislosti podniká vedení kraje Vysočina? Potvrzují se předpovědi, podle nichž by na Sázavě mohl být největší průtok v historii? A jaké komplikace představuje nynější mimořádná situace pro českou energetickou síť?

Vedení Prostějova zřídilo po pátečním zasedání povodňové komise dvě krizové linky pro obyvatele města. Podle mluvčí magistrátu Jany Gáborové situace zatím není kritická, zástupci radnice ale nechtějí nic podcenit.

U četvrtoj epizodi Radar podkasta sa Stevanom Filipovićem, autor je otišao u Oksford gde je posetio profesora antropologije Marka Gudejla. Povod za razgovor predstavlja ponovno aktiviranje planova Rio Tinta za otvaranje rudnika litijuma u Srbiji, pošto je prof. Gudejl proveo četiri godine istražujući kako se Bolivija – država sa najvećim rezervama litijuma na svetu – suočava sa pitanjima koja su sada pokrenuta i u Srbiji. Pre svega, da li treba pristupiti rudarenju litijuma i kakve su moguće posledice tog izbora. Iako Bolivija i dalje nije započela industrijsku proizvodnju litijum karbonata (planiranog finalnog proizvoda Rio Tintovog rudnika), još 2017. godine je osnovala državno litijumsko preduzeće, koje ostvaruje saradnju sa stranim kompanijama. „To je veoma različit pristup od uobičajenog izdavanja dozvole stranim kompanijama da vrše eksploataciju za određenu naknadu, koje onda iznose profit u inostranstvo. To što sada rade sa litijumom, prethodno su uradili sa prirodnim gasom, kada su 2006. godine nacionalizovali naftnu i gasnu industriju – što je bio prvi potez Eva Moralesa nakon što je izabran za predsednika. U narednih desetak godina, Bolivija je tako zaradila milijarde dolara i uspela je da dobar deo tih prihoda preraspodeli kroz socijalna davanja. Osnovali su nove fondove za trudnice, za studente... U Srbiji imate veoma drugačiji slučaj. Najveći deo profita ići će anglo-australijskoj kompaniji Rio Tinto, a ne narodu Srbije“, ukazao je Gudejl. I dodao da, budući da se sedišta Rio Tinta nalaze u Londonu i Melburnu, to znači da novac neće čak završiti ni u EU. Ali postoje drugačiji ekonomski, kao i geopolitički razlozi zbog kojih je Evropa stala iza projekta – najveći evropski proizvođači automobila su najavili da će se prebaciti na proizvodnju električnih vozila, međutim, trenutno baterije za njih moraju da uvoze, pre svega iz Kine koja dominira tržištem. Zato, konstatuje Gudejl, i EU i evropske kompanije očajnički traže način da proizvode baterije na tlu Evrope. A to znači i da žele da se razreši politički konflikt koji je nastao u predelu Jadra, kako bi mogli da tamo počnu da proizvode litijum. „Ono što slučaj Jadra čini neobičnim, čak i u globalnom kontekstu, jeste činjenica da je planiran u naseljenoj, poljoprivrednoj oblasti. Što nije ni nalik rudnicima litijuma u Zapadnoj Australiji, koji i dalje proizvode najveću količinu litijuma na svetu, a koji se nalaze u pustinjskoj oblasti. Poenta je da će to biti veoma jedinstven projekat, sproveden od strane kompanije koja nema rudnik litijuma nigde u svetu. Što znači da je mnogo toga eksperimentalno i postoje mnoga neodgovorena pitanja. Ali ono na koje mislim da već možemo da odgvorimo jeste da li će projekat naneti nepopravljivu štetu životnoj sredini? Mislim da je odgovor: aposlutno da“, kaže profesor Gudejl. Gudejl je zaključio da se na neki način od građana u dolini Jadra, ako ne i cele Srbije, u ovom slučaju traži da se žrtvuju zarad dobrobiti Evrope, a glavno pitanje je da li je ta žrtva uopšte vredna.

Aške (Uroš Ašković) i Kinez (Nikola Vejnović) su street workout takmičari sa nekoliko Ginisovih rekorda, treneri i Jutjuberi sa preko 200 hiljada pratilaca. _______________________________________________________________________________________________

Nemanja Stevanović je umetnik, istraživač i neko ko kritički razmišlja i prati socijalna, politička i tehnološka dešavanja. Povod našeg razgovora je razlog zbog kog ga je Jordan Peterson blokirao na instagramu, kao i opasnosti koje nam donosi veštačka inteligencija. _______________________________________________________________________________________________

Srđan Zirojević je istraživač, specijalista za performanse i autor knjige "Iza kiše". Povod našeg razgovora je bio izlazak priručnika "Sve počinje u dnevnoj sobi". _______________________________________________________________________________________________

Slobodan Bubnjević je naučni novinar i pisac. Diplomirao eksperimentalnu fiziku na Fizičkom fakultetu Univerziteta u Beogradu. _______________________________________________________________________________________________

U tjednu koji su obilježile pomalo distopijske AI vijesti u podcastu smo ugostili suosnivača hrvatskog startupa koji svoj proizvod zove - AI developerom. Povod za to bila je seed investicija od 4 milijuna eura koju su nedavno prikupili Zvonimir i njegovi suosnivači, ali i prilika da – u tjednu koju su obilježile AI novosti – s njim razgovaramo o promjeni koju AI donosi konkretno programerima. Pythagora svoj proizvod, naime, naziva – AI developerom._______________0:00 Uvod1:20 Startup Pythagora prikupio seed investiciju od 4 milijuna dolara!3:45 Puno je lakše dobiti investiciju nego što se misli6:35 Kako je Pythagora postao treći hrvatski startup u Ycombinatoru i što su tamo naučili10:15 Treba se pitati što ja mogu napraviti u dva tjedna da povećam prihode za 100K13:50 Trebaju li developerski alati biti otvorenog koda?16:30 LLM-ovi su iznimno dobri u pisanju koda24:00 Devin je fenomenalan po pitanju marketinga, ali kako ga radi Pythagora?28:00 Koji su planovi za budućnost Pythagore?33:00 Najavljen je GPT-4o!37:30: Film Her postaje stvarnost?45:00 O rivalstvu OpenAI-a i Googlea55:00 AI ulazi u dating!1:05:00 TOP i FLOP1:09:00 Dionice GameStopa će ponovno eksplodirati_______________

Jasmina Stojanović je autorka knjige "Sreća kao razvoj svesti", diplomirani filolog, bivša urednica magazina "Sensa", "Men's Health" i drugih. Tokom svoje karijere uradila je ekskluzivne intervjue sa svetski poznatim ličnostima kao što su Leonardo Dikaprio, Sadguru, Nil Donald Volš, Greg Brajden, dr Brus Lipton i drugi. _______________________________________________________________________________________________