Podcasts about povod

U najnovijoj epizodi Digitalk podcasta, gostuje Marija Milošević, iskusna product menadžerka, konsultantkinja i preduzetnica sa više od deset godina iskustva u razvoju softverskih rešenja. Razgovaramo o konceptu Vibe codinga, načinu na koji veštačka inteligencija omogućava programiranje – njegovim mogućnostima, ograničenjima i uticaju na razvoj softverske industrije. Takođe, osvrćemo se na izazove i perspektive koje AI alati donose, uključujući i stavove tvrdokornih programera. Tema je posebno relevantna u kontekstu budućnosti tehnologije i kuda ova industrija ide. Povod za razgovor je RoadMaps konferencija na kojoj će Marija 27. Septembra održati predavanje upravo na ovu temu, a tokom emisije ne propustite ni naša iznenađenja za slušaoce. Osim teme Vibe codinga, iskoristili smo priliku i Marijino bogato iskustvo, pa su kraj razgovora obeležile teme vezane za digitalne nomade, preduzetništvo, konsultantski rad kao i zašto su karijerne promene dobre. Marija preporučuje: Lovable tool da probate Vibe coding, te sa vama deli svoj affiliate link preko koga ćete dobiti 10 dodatnih kredita: https://lovable.dev/invite/98496f45-99a2-407b-b797-4ab585f66468 Marija Milošević, Product & Growth Advisor - https://www.linkedin.com/in/marijamilosevic/ O čemu smo pričali: - Uvod i predstavljanje - Marijin profesionalni put: jedna veoma zanimljiva avantura - Želja za promenom - Deljenje znanja: predavanje na RoadMaps konferenciji - Vibe Coding - Bringing Vibes into Product Management - Vibe coding: kodiranje uz pomoć AI-a - Zašto “pravi” programeri često hejtuju vibe coding - Da zaključimo gde se Vibe coding nalazi danas u industriji - Remote rad i daleke destinacije: digitalni nomadi - Preduzetništvo - Konsultantska uloga - Karijerni shift-ovi - Iznenađenje za kraj Pratite Digitalk podkast za više tema iz digitalnog marketinga, advertajzinga i karijere u kreativnoj industriji: LN: https://www.linkedin.com/company/digitalkrs FB: https://www.facebook.com/Digitalk.rs IG: https://www.instagram.com/digitalk.rs/ Posetite naš sajt i prijavite se na našu mailing listu - https://www.digitalk.rs Prijavite se na naš YouTube kanal: https://bit.ly/3uWtLES Veliku zahvalnost dugujemo kompanijama koje su prepoznale kvalitet onoga što radimo i odlučile da nas podrže i daju nam vetar u leđa: Partneri podkasta: - Raiffeisen banka - https://www.raiffeisenbank.rs/ Digitalne usluge Raiffeisen banke koje preporučujemo za mala i srednja preduzeća: https://bit.ly/3IcDPWw - Kompanija NIS - https://www.nis.rs/ - Ananas - https://ananas.rs/ - kompanija Idea - https://online.idea.rs/ Prijatelj podkasta: - BiVits ACTIVA vitamini i minerali - https://bivits.com/kategorija/bivits-paketi/ Puno obaveza, stres, prekovremeni rad... zvuči poznato? E, za to imamo pravo rešenje. To su BiVits ACTIVA vitamini i minerali. Sa njima ćete lako uzeti zdravlje u svoje ruke i više od toga. Preporučujemo vam NO STRESS paket – kombinacija tri suplementa koja pomažu da se bolje naspavate, smanjite napetost i podignete energiju. Na BiVits sajtu možete pronaći kombinaciju koja je baš za vas, a uz poseban kod DIGITALK ostvarujete i 25% popusta! Uzmite zdravlje u svoje ruke – uz BiVits ACTIVA vitamine i minerale! - Izdavačka kuća Finesa - https://www.finesa.edu.rs/ U ovoj epizodi podelićemo dve knjige "Ovo je marketing" izdavačke kuće Finesa onima koji budu najbrži i najkreativniji sa komentarima, a možete nam slobodno pisati i na info@digitalk.rs i direktno nam uputiti komentar, sugestiju ili primedbu. Takođe, svi oni koji na Finesinom websajtu poruče knjige i unesu promo kod digitalk dobiće 10% popusta na već snižene cene izdanja na sajtu: https://www.finesa.edu.rs/

Piše Majda Travnik Vode, bereta Igor Velše in Mateja Perpar. Za nekaj breztežnih, skorajda hipnotičnih trenutkov se zazdi, da se bo zgodila pripovedna čarovnija; da se bo prvi roman Maja Haderlap Angel pozabe na nevidni razpoki kot živo srebro prelil v novega, Ženske v temi, in se bosta knjigi strnili v nedeljivo celoto. Ta vzgib je morda posledica neubranljive sile pričakovanja; v Angelu pozabe avtorica hkrati z apokalipso koroških Slovencev med drugo svetovno vojno in po njej izriše nepozabna družinska in družbena portreta babice Mici in očeta Zdravka, medtem ko lik matere ostane oklevajoče ambivalenten – in zato toliko bolj vznemirljiv. Zato ne preseneča, da ob podatku na začetku romana Ženske v temi, da se bo protagonistka z Dunaja odpeljala k ostareli mami na Koroško, samodejno potegnemo sklep, da bo avtorica družinsko galerijo podaljšala z monumentalnim portretom matere. In vendar ne: roman Ženske v temi po nekaj uvodnih zamahih krene v povsem drugo smer, na drugačna tematska križišča in v drugačno atmosfero kot Angel pozabe; še najbolj pa preseneti drugačen, poenostavljeno rečeno, veliko bolj negotov notranji tempo romana. V Angelu pozabe, čeprav zvečine pisanim iz otroške perspektive (Drago Jančar ga je po Lojzetu Kovačiču parafraziral Deklica in smrt), so vsebinska in vrednostna razmerja in stališča jasna; in temu sledi tudi pisava. Nasprotno Ženske v temi – kot v retrovizorju nemara sugerira že naslov – že v uvodnih akordih zazvenijo tipajoče, krhko in že tudi nekoliko nepovezano, pri čemer je osrednji katalizator tovrstnega vzdušja ranljiva in razpršena protagonistka Mira, za katero se zdi, da jo je avtorica zavestno umestila daleč proč od brezimne, a notranje veliko bolj navzoče prvoosebne pripovedovalke v Angelu pozabe. Deklica, kasneje mladostnica, v Angelu pozabe sama pri sebi ves čas dobro vé in ubeseduje, kdo je in kaj se ji dogaja, medtem ko Mira v Ženskah v temi samo sebe zaznava nekako haptično, tako da se poraja vtis, kot da zmore zgolj občasno slediti valovanju svoje zavesti. Mirino stanje občasno spomni na junake Marka Sosiča: »To je kača, ki leže jajca v meni, je tuhtala Mira, ta žival je večna, razmnožuje se po železni, zame nedoumljivi zakonitosti. Začutila je plamtenje hladnega ognja, ki se je sprijel v visok, vse višji vrtinec plamenov, se najprej zatikajoče se, naposled pa odločno in neomajno razmahnil in požgal vse, kar ga je skušalo ustaviti.« Razlogov za Mirino bolj ali manj stalno tesnobo je veliko; eden od najbolj pomenljivih je jezik, saj Mira, Koroška Slovenka, ne v slovenščini ne v nemščini nima besed za svoja občutja: »V Mirini družini so zaupali robatim tonom, za vse so bili nekaj najbolj običajnega. ( … ) S tem jezikom je Mira zrasla, bil je njen dejanski materni jezik, robat in skrčen na najnujnejše, jezik, ki jo je izoblikoval in ki se mu ni mogla drugače postaviti po robu, kakor da se mu je izmaknila, se ogradila od njega.« Povod za tokratni Mirin odhod z Dunaja je obisk ostarele matere v domači podjunski vasi. Stik z domačim okoljem opiše z besedami: »Bil je zadah umiranja, sladkoben in žarek, četudi opojen zadah umiranja življenja.« Še prej v besedilu svojo vas imenuje »past«, ob čemer se spomnimo na dekličin citat iz Angela pozabe, ko prihaja na počitnice: »Domači griči se preobrazijo v past, ki vsako poletje seže po meni in me zgrabi.« 'Past' je torej eden od skupnih in hkrati najbolj simptomatičnih in izzivalnih toposov obeh romanov. To, da obe protagonistki koroške vasi in njihov okoliš, imenujeta 'past', nazorno govori, kako trpko je, zlasti za mladega človeka, biti koroški Slovenec, vsak trenutek izpostavljen in zaznamovan. Mira ni dovolj pogumna, da bi se borila za slovenstvo, kar pa ne pomeni, da se ji ob prihodu vsakič znova ne vzbudijo mešani občutki odpadništva in pripadnosti slovenski manjšini. Ob snidenju z materjo po dolgem času spregovori v slovenščini, naslednji dan pa med opravki v Železnem Dolu, majhnem sosednjem mestu, nepričakovano naleti na Jurija, svojo mladostno ljubezen, in se dogovori za zmenek. Z Jurijem se je razšla, ker je podtaknil razstrelivo pod električno napeljavo, da bi mednarodno javnost opozoril na koroški problem. Jurij je torej drugačen od nje, ki je pred »nevšečnostjo biti koroški Slovenec« pobegnila na Dunaj, se poročila z Avstrijcem Martinom in se zaposlila v knjižnici. Ko Mira med obiskom preiskuje vzroke za svoje partnerske, identitetne in duševne težave, se med drugim spominja, kako ji je okolica kot otroku nič krivi naprtila krivdo za očetovo smrt (ta motiv se ujema z utopitvijo v Angelu pozabe) in kako je ob tem čutila, da jo mati zaradi tega sovraži (mati ji to zdaj tudi potrdi), ter kako so jo kot deklico otipavali in nadlegovali vaški pijanci. Za to, da bi odkrila poglavitni vzrok svojih težav, pa sluti, da bi morala »pobrskati pod pepel druge svetovne vojne« – kar pa se ji zdi tako neznosno, da se temu takoj odpove: »Bala se je, da se kot potomka žrtev nasilja ne bi več rešila iz klobčiča vezi in ne bi mogla nikomur razložiti, zakaj se ne vidi kot Slovenko.« Poleg tega Mira med pospravljanjem najde anketo, s katero je pred diplomo raziskovala položaj koroških Slovenk, pa tudi svoj najstniški dnevnik iz časa, ko je zanosila, splavila in pristala na psihiatriji. Mira si med vračanjem h koreninam torej prizadeva, da bi poiskala vzroke za svoje osebno počutje in nelagodje v (slovenski) kulturi – in jih najdeva vsenaokrog, vendar zaenkrat nima moči, da bi jih presegla; tako tudi ni čudno, da konec njene zgodbe ostane povsem odprt. V drugem delu, v trenutku Mirinega odhoda na Dunaj, roman preklopi na pripoved Mirine mame Ani, pri čemer nemudoma izstopi neskladnost predstav, ki jih imata mati in hči druga o drugi. Jasno je, da je Ani kljub telesni betežnosti duhovno in miselno prožna, tudi sama pa se, ob selitvi iz domače hiše v varovano okolje, znajde na križpotju. Tudi Ani ne razpolaga z jezikom za svoje spomine in občutja, zato ji pride na misel, da bi si življenje najlaže približala z risanjem: »Če bi hotela narisati svojo mater, bi jo kot temno gorsko kraljico, ki živi v ledu in premore lastnost, da ob nekaterih dnevih stopi na dan kot velikanka, ob drugih dneh pa je prozorno bitje.« V primerjavi s hčerjo Ani deluje veliko bolj uravnoteženo; zdi se, da predvsem zahvaljujoč svoji sposobnosti, da se pravočasno ustavi pred usodnimi vprašanji, nekako v skladu z Nietzschejevim spoznanjem, da če predolgo gledamo v brezno, nas lahko brezno pogleda nazaj. Ani je – morda tudi zaradi globoke osebne vere – podarjeno, da je brezno ne privlači predolgo ... Ta lastnost je dobro vidna ob njenem premišljevanju o materi Neži, za katero Ani ni nikoli dokončno dognala, ali je bila žrtvujoča se svetnica ali gostilniška lahkoživka. Ko se v Ani poleže trenutno vznemirjenje, lahko mirno in razsodno živi naprej življenje slehernice. Njena nedoslednost v spoznavanju je eden od vidikov njene osebnosti, zaradi katerega ostaja ženska v temi, in hkrati učinkovit preživetveni mehanizem. Maja Haderlap v knjigi Ženske v temi odpira večna vprašanja človeške bližine, ženske in narodnostne identitete, odnosov med materami in hčerami, strategij soočanja s travmami, minevanja in drugih, vendar se ob koncu zdi, da ji ni uspelo poiskati tako učinkovitih notranje- in zunanjeformalnih kanalov za posredovanje svojih tematik kot v romanu Angel pozabe. Lika Mire in Ani nista dovolj karizmatična in večplastna, da bi iz njiju lahko zrasel prepričljiv skelet romana (medtem ko njuni potencialno veliko bolj zagonetni sorodnici, Neža in Dragica, ostaneta v ozadju). Kot kontrapunkt premalo magnetičnima junakinjama bi avtorica verjetno lahko učinkovito zgradila dinamično zunanje dogajanje, vendar je tega malo, zgolj za nujni okvir. Notranji tonus pripovedi rahljajo tudi dolgi, ponekod preveč površinski oziroma pozunanjeni opisi, ki večkrat nimajo dovolj razvidnega vpliva na dogajanje in razvoj romana. Delež bežnih impresij, spominov, opisov in drugih zastranitev je tolikšen, da se izgubljata rdeča nit in linearnost romana, fokus pripovedi pa dodatno zamegljuje tematska neosredotočenost, saj ni povsem jasno, kaj avtorica izpostavlja kot ključen Mirin oziroma Anin problem, in, v povezavi s tem, kaj je središčna tema romana – duševna neravnovesja, identiteta ali odnos med materami in hčerami? Roman tako ves čas nekako niha in od bralca pogosto terja, da si ga sam osmišlja in razlaga. Ženske v temi ponujajo zanimive nastavke, ki pa so izpeljani preveč nejasno, da bi jih forma romana lahko ustrezno podčrtala in povzdignila. Kot da roman že po svoji naravi terja odločnejšo strukturo, zato bi bilo nemara zanimivo preizkusiti, kako bi avtoričine tokratne literarne odločitve učinkovale v krajših formah.

Tokrat gostimo raziskovalko voda in hidrogeoloških lastnosti kraškega podzemlja iz postojnskega Inštituta za raziskovanje krasa ZRC SAZU, višjo znanstveno sodelavko, izr. prof.dr. Natašo Ravbar. Povod za povabilo je bilo dejstvo, da je kot soavtorica sodelovala pri nekajletnem nastajanju, po sklepu urednikov pri enem od petih, najboljših objavljenih člankov leta 2024 v znanstveni reviji Hydrogeology Journal. Gre za članek Flooding and flood water storage in karst systems of the Mediterranean region (Poplave in zadrževanje poplavnih voda v kraških sistemih Sredozemlja), pod katerega se podpisuje vodilni avtor dr. Julian Xanke. »Poplave so ponavljajoč se naravni pojav, ki ima lahko tako življenjski kot uničujoč vidik,« se začenja na spletni strani revije objavljeni povzetek. V nadaljevanju beremo, kako so poplave ponekod »pomemben element sezonskega hidrološkega cikla«, ki zagotavljajo vodo za rastlinstvo in živalstvo, žal pa so lahko tudi »uničevalna sila, ki ogroža življenja in povzroča veliko škodo«. Članek nato na desetini primerov s kraških območij v Sredozemlju predstavlja različne hidravlične odzive kraških vodonosnikov na močne padavine, popiše nastajanje poplav in prinaša opise inženirskih posegov za boljši nadzor nad njimi. Sogovornica tako povzame izkušnje kolegov o tej tematiki v različnih kraških sistemih Sredozemlja. Ampak najprej moramo viške vode na kraških površinah in pod njimi razumeti, pa je osnovno sporočilo tako članka kot pogovora v oddaji. FOTO: Visoke vode v Lučkem dolu decembra 2008 VIR: Nataša Ravbar

U srijedu 13. kolovoza na terenima nogometnog kluba St. Albans Dinamo u zapadnim četvrtima Melbournea održala se prijateljska utakmica Dinamovih juniora i japanske nogometne akademije Kentaro Ohi. Povod ovom susretu je turnir juniorskih klubova Azijsko pacifičke regije koji će se održati krajem rujna u Japanu, a na kojemu će sudjelovati i Dinamovi juniori. Prije same utakmice Mirna Primorac razgovarala je s trenerima Dinamovih juniora Markom Kunom i Hiyoriem Kawaguciem, a razgovoru su se pridružili i golman tima Christian te vezni igrač Mateo i napadač Niko koji putuju u Japan.

Státní podnik Povodí Labe začal s prohlubováním koryta řeky Orlice ve čtvrti Svinary v Hradci Králové. Dělníci pomocí bagrů odstraňují nánosy ze zhruba 300 metrů dlouhého úseku. Cílem je zlepšit odtokové poměry a zároveň podmínky pro rekreaci a vodní sporty.

Povodňový park, obří zrcadlo i netradiční supermarket. Co je nového v hlavním městě architektury Litomyšli? O tom s městskou architektkou Zdeňkou Vydrovou.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povodňový park, obří zrcadlo i netradiční supermarket. Co je nového v hlavním městě architektury Litomyšli? O tom s městskou architektkou Zdeňkou Vydrovou.

V Beskydech může od dnešního večera do středečního dopoledne napršet až 150 litrů vody na metr čtvereční. V Jeseníkách to může být podle některých modelů až 120 litrů.

U novoj epizodi Radar Foruma, Radina Vučetić, profesorke istorije, ugostila je reditelja Ivana Vanju Alača. Povod za razgovor bio je sve vidljiviji politički obračun sa umetnicima i akademskom zajednicom – od uskraćivanja sredstava, preko partijskih postavljenja, do otvorene represije. Kao neko ko dolazi iz sveta univerziteta i prati zbivanja u kulturi, Radina Vučetić je oštro reagovala na izostanak odlučne reakcije umetničke scene povodom postavljanja Dragoslava Bokana za predsednika Upravnog odbora Narodnog pozorišta. „Za mene je sve što se desilo posle tog postavljenja bilo vrlo neprijatno iskustvo. Kao profesorka univerziteta, koja zna kroz šta prolaze i profesori i studenti – očekivala sam da pozorišta stanu. Ako je kraj sezone blizu – pa neka stanu! Ako mi možemo da blokiramo raskrsnicu, mogli su i glumci da blokiraju Vasinu ulicu. A ne da imamo jedno saopštenje koje su čuli samo oni koji su ga pisali.“ Vanja Alač ne krije da je i sam bio duboko razočaran reakcijom pozorišne zajednice, posebno imajući u vidu ozbiljnost trenutka i simboličku težinu onoga što je usledilo nakon postavljenja Bokana. „To što je pozorište reagovalo saopštenjem je kao da na požar odgovoriš tako što zalivaš biljke. Očekivao sam više. I spreman sam da idem bilo gde – ako pozovu kolege iz Narodnog pozorišta. Samo ne mogu ja da počinjem borbu koja nije moja.“ Više na radar.rs

Protipovodňová hráz na soutoku řek Odry a Opavy v Ostravě je opravená. Povodí Odry ochrannou bariéru zpevnilo, zvýšilo a ze strany od vody opatřilo kamennou zdí. Povodeň ji poničila loni v září. Voda se pak rozlila do města, odkud hasiči narychlo evakuovali stovky lidí.

Už více než 100 let existují plány na výstavbu vodního díla v Nových Heřminovech, které by mělo zabránit nebo ochránit před povodněmi rozsáhlé oblasti v povodí horního toku řeky Opavy. Po katastrofálních následcích povodní z loňského září se pak přípravy nové přehrady opět daly docela rychle do pohybu. Aby se ale přehrada stala realitou, musí ještě hodně práce se svým týmem odvést Petr Birklen, ředitel státního podniku Povodí Odry.

Kako izgleda 20 godina YouTube-a kroz oči čoveka koji ga poznaje iznutra? U 317. epizodi Pojačala, Ivan Minić ponovo je ugostio kolegu podkastera Aleksandra Aškovića, poznatijeg kao "Kojot". Ašković je jedan od najiskusnijih stručnjaka za YouTube optimizaciju na našim prostorima. Povod razgovora je dvadesetogodišnjica YouTube-a, ali epizoda brzo prerasta u dinamičan, duhovit i izuzetno edukativan dijalog o svim transformacijama koje je YouTube doživeo – kako globalno, tako i lokalno. Aleksandar i Ivan zajedno prolaze kroz razvoj YouTube platforme – od prvog, naizgled banalnog videa iz zoološkog vrta, do današnjih viralnih trendova, shortseva i sofisticiranih algoritama. Kroz Aleksandrovo bogato iskustvo – koje uključuje vođenje kanala Sport Kluba, saradnju sa Evroligom i optimizaciju hiljada videa – slušamo kako se platforma menjala, kako su kreatori učili da je „čitaju“, i kako su niše postale nova norma u sadržajnoj strategiji. Razgovor se osvrće i na domaću YouTube scenu – od pionira kao što su Muđa, SerbianGamesBL i Yasserstain, do festivalskog fenomena Balkan Tube Festa, koji je uveo YouTubere u mainstream. Ašković objašnjava i kako su nastale prve velike saradnje između brendova i kreatora, te kako su donacije, merch i dijaspora promenili način finansiranja sadržaja. Monetizacija na Balkanu, tehničke barijere, izazovi oko kontinuiteta u objavljivanju, kao i opasnost od „sagorevanja“ kreatora – sve to dobija svoj prostor u razgovoru. O čemu smo pričali: - Najava razgovora - Početak razgovora - Youtube kroz godine - Youtube u Srbiji - Youtube monetizacija - Trendovi na Youtube - Potreban svakodnevni upload - Suludi poduhvati za views - Saveti za Youtube uspeh - Ulazak u Youtube - Konsultantski rad Podržite nas na BuyMeACoffee: https://bit.ly/3uSBmoa Pročitajte transkript ove epizode: https://bit.ly/4dazOge Posetite naš sajt i prijavite se na našu mailing listu: http://bit.ly/2LUKSBG Prijavite se na naš YouTube kanal: http://bit.ly/2Rgnu7o Pratite Pojačalo na društvenim mrežama: Facebook: http://bit.ly/2FfwqCR Twitter: http://bit.ly/2CVZoGr Instagram: http://bit.ly/2RzGHjN

Srđan Zirojević je specijalista za performanse i autor knjige "Iza kiše". Povod našeg razgovora je izlazak njegove nove knjige: "Znaš li koji je tvoj problem?" koja se bavi ključnim pitanjima životne transformacije._______________________________________________________________________________________________Sponzori ⚡️Crux suplementi: Ja koristim Ashwagandu pred svako snimanje podkasta ili pred neku meni lično važnu aktivnost koja zahteva moj fokus i energiju. Pružite prirodnu snagu svom umu i telu:

Povod za to, da v Sloveniji 27. aprila praznujemo dan upora proti okupatorju, je bil sestanek v znameniti Vidmarjevi vili v Ljubljani 26. aprila 1941. Takrat je bila ustanovljena Protiimperialistična fronta, ki se je po napadu nemških sil na Sovjetsko zvezo preimenovala v Osvobodilno fronto slovenskega naroda. Kaj pa se je v tistem obdobju dogajalo z vojsko Kraljevine Jugoslavije? V oddaji bomo osvetlili nekatera manj znana ali celo izkrivljena dejstva o dogajanju aprila 1941: od podpisa pristopa Kraljevine Jugoslavije k trojnemu paktu do državnega udara, napada na Jugoslavijo 6. aprila 1941 in podpisa popolne predaje in okupacije. Stvari so seveda zelo kompleksne, mi pa bomo odstrli le delčke tega zanimivega in tragičnega dogajanja. Avtor oddaje je Milan Trobič.

Moravskoslezský kraj nedostane od státu půl miliardy korun na zaplacení prvotních škod po loňských povodních. Podle hejtmanství stát tyto peníze přislíbil v prosinci loňského roku. Ministerstvo financí kritiku odmítá s tím, že kraj už dostal ze státní krizové rezervy téměř 640 milionů korun.

V minulých dnech dokončil státní podnik Povodí Moravy rekonstrukci jezu na dolním toku Moravské Sázavy nedaleko Zvole. Místo původního betonového stupně zde dnes je přes 50 metrů dlouhé balvanitý skluz, který překonává výšku přes jeden a půl metru potřebnou k nadržení vody pro Mlýnský náhon vedoucí do Zvole.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jasmina Stojanović je autorka knjige "Sreća kao razvoj svesti", diplomirani filolog, bivša urednica magazina "Sensa", "Men's Health" i drugih. Tokom svoje karijere uradila je ekskluzivne intervjue sa svetski poznatim ličnostima kao što su Leonardo Dikaprio, Sadguru, Nil Donald Volš, Greg Brajden, dr Brus Lipton i drugi. _______________________________________________________________________________________________

Pracovníci olomouckého hejtmanství řeší problém zneužívání skládek na Jesenicku. Někteří lidé tam totiž navážejí odpad, který nepochází z loňské zářijové povodně. Do likvidace skládek u Velké Kraše a Mikulovic by se měly odborné firmy pustit v následujících měsících.

Česká inspekce životního prostředí stále prověřuje sporné úpravy koryta řeky Olše na Jablunkovsku. Podle ekologů tam těžká technika zničila vzácné biotopy. Povodí Odry se chce s ekology setkat.

Jaké úkoly stojí před novým ředitelem Povodí Odry? A jak dlouho se budou napravovat škody po loňské povodni? „Zatím se hovoří – jak to vyhodnotili kolegové – o deseti letech. Ale tady se bavíme o odstranění všech povodňových škod. Byl bych rád, kdybychom v zastavěných územích byli po pěti letech buď hotovi, anebo ve velmi pokročilé fázi,“ doufá šéf státního podniku Povodí Odry Petr Birklen.

Jaké úkoly stojí před novým ředitelem Povodí Odry? A jak dlouho se budou napravovat škody po loňské povodni? „Zatím se hovoří – jak to vyhodnotili kolegové – o deseti letech. Ale tady se bavíme o odstranění všech povodňových škod. Byl bych rád, kdybychom v zastavěných územích byli po pěti letech buď hotovi, anebo ve velmi pokročilé fázi,“ doufá šéf státního podniku Povodí Odry Petr Birklen.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při posledních povodních, které nedávno zasáhly Českou republiku, sehrála zásadní roli vodní díla. S Petrem Vicendou z Povodí Vltavy si povídáme nejenom o záplavách.

Bude 40 miliard, které plánuje vláda získat na likvidaci povodňových škod, stačit? Jak mohou přispět kraje a obce? Jak mohou povodně ovlivnit volby a jak se změnila volební kampaň? Jak mohla pagerová operace poškodit islamistické hnutí Hizballáh a kam může jeho konflikt s Izraelem dál směřovat?

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Témy: 1. Vládaiu verejných financií dostal zelenú https://www odobrila kľúčové zmeny: Balík opatrení na konsolidác.startitup.sk/vlada-odobrila-klucove-zmeny-balik-opatreni-na-konsolidaciu-verejnych-financii-dostal-zelenu/ 2. Vládne konsolidačné opatrenia prinesú veľké zmeny: Živnostníkom pribudne nová povinnosť https://www.startitup.sk/vladne-konsolidacne-opatrenia-prinesu-velke-zmeny-zivnostnikom-pribudne-nova-povinnost/ 3. Budeme mať 2. najvyššiu DPH na knihy v Európe. „Ja som odporcom zvyšovania DPH,“ tvrdil Fico https://www.startitup.sk/budeme-mat-2-najvyssiu-dph-na-knihy-v-europe-ja-som-odporcom-zvysovania-dph-tvrdil-fico/ 4. AKTUÁLNE: Výbuchy v Libanone a Bejrúte: Izrael znova detonuje komunikačné zariadenia militantnej skupiny https://www.startitup.sk/aktualne-vybuchy-v-libanone-a-bejrute-izrael-znova-detonuje-komunikacne-zariadenia-militantnej-skupiny/ 5. Povodňová situácia na Slovensku: Dunaj stále kulminuje, Devín je pod vodou (GALÉRIA) https://www.startitup.sk/povodnova-situacia-na-slovensku-dunaj-stale-kulminuje-devin-je-pod-vodou-galeria/ 6. Katastrofálny dôsledok záplav: Slovenská obec bude niekoľko dní odrezaná od sveta https://www.startitup.sk/katastrofalny-dosledok-zaplav-slovenska-obec-bude-niekolko-dni-odrezana-od-sveta/ 7. Známy predajca zatvára obchody po celom Slovensku: Stopku dostalo už 11 predajní, zápasí s obrovskými stratami https://www.startitup.sk/znamy-predajca-zatvara-obchody-po-celom-slovensku-stopku-dostalo-uz-11-predajni-zapasi-s-obrovskymi-stratami/ 8. Spoločnosť Meta si povedala dosť: Rozhodla sa rázne zakročiť proti ruským médiám https://www.startitup.sk/spolocnost-meta-si-povedala-dost-rozhodla-sa-razne-zakrocit-proti-ruskym-mediam/ 9. EXKLUZÍVNE: Policajti objasnili brutálnu vraždu po takmer 13 rokoch. Páchateľ však zostáva na slobode https://www.startitup.sk/exkluzivne-policajti-objasnili-brutalnu-vrazdu-po-takmer-13-rokoch-pachatel-vsak-zostava-na-slobode/ 10. Odvolaného riaditeľa VšZP vraj poteší 47-tisícové odstupné. Pozreli sme sa, či je to možné (VÝPOČET) https://www.startitup.sk/odvolaneho-riaditela-vszp-vraj-potesi-47-tisicove-odstupne-vypocet/ 11. Chcú návrat slovenskej koruny, vystúpiť z NATO a okresať LGBTI: Kto stojí za novými politickými stranami? https://www.startitup.sk/chcu-navrat-slovenskej-koruny-vystupit-z-nato-a-okresat-lgbti-kto-stoji-za-novymi-politickymi-stranami/ 12. Rodákovi z Bratislavy sa podaril obrovský úspech: Magazín Time ho zaradil do top 100 AI mysliteľov https://www.startitup.sk/rodakovi-z-bratislavy-sa-podaril-obrovsky-uspech-magazin-time-ho-zaradil-do-top-100-ai-myslitelov/

Bude 40 miliard, které plánuje vláda získat na likvidaci povodňových škod, stačit? Jak mohou přispět kraje a obce? Jak mohou povodně ovlivnit volby a jak se změnila volební kampaň? Jak mohla pagerová operace poškodit islamistické hnutí Hizballáh a kam může jeho konflikt s Izraelem dál směřovat?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na lidi vracející se do zatopených domovů může čekat neviditelné nebezpečí. Při odstraňování nánosů bahna a zničených věcí by proto podle odborníků měli myslet na své zdraví a nepodceňovat ochranné pomůcky. Povodňová voda je totiž nejen špinavá, ale především kontaminovaná.

Jak zaměstnanci Českého hydrometeorologického ústavu zpracovávají tak obrovské množství dat? - Vypadá to jako standup comedy, ale je to tříminutový standup o vědeckém tématu. Už jste slyšeli o soutěži FameLab? Finále tohoto klání se koná dnes večer. - A jestli vydržíte vzhůru až do tři čtvrtě na pět ráno, můžete pouhým okem pozorovat zatmění Měsíce. Tentokrát i s jedním optickým klamem? Jakým? I o tom budeme mluvit ve Vědě Plus, která právě začíná. - Bude viditelné pouhým okem a nabídne i jeden optický klam. Více s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd. Moderuje Daniela Vrbová.

Povodně trápí obyvatele Olomouckého kraje už několikátým dnem. Nejvíce postiženými regiony jsou Jesenicko a Šumpersko. Povodňová vlna došla v pondělí i ke krajskému městu, tedy do Olomouce. Aktuální informace podal primátor Olomouce Miroslav Žbánek za ANO.

V Plzeňském kraji platily dnes ráno povodňové stupně na šesti řekách. Klabava v Nové Huti na Rokycansku se od pondělí drží na druhém stupni. První stupně jsou na Holoubkovském potoku a na Klabavě v Rokycanech, na Otavě v Sušici, na Úslavě, Radbuze a Berounce v Plzni a na Berounce v Liblíně.

Povodňová katastrofa nekončí, pršet má i v prvních dnech tohoto týdne. Hladiny toků mají v některých místech ještě stoupat. Ulice některých obcí se změnily v řeky. Hrozí sesuvy půdy i pády stromů. Na mnoha místech vypadla elektřina i mobilní signál.

Povodňová vlna v noci na dnešek dorazila z Jeseníků do střední části Olomouckého kraje, kde se postupně zvyšují hladiny vodních toků. Na řadě míst platí třetí stupně povodňové aktivity, tedy ohrožení. V Litovli na Olomoucku voda zaplavila část města.

Od posledních velkých povodní dalo Česko na ochranu před vodou desítky miliard korun. Budovalo pevné i mobilní zábrany, ochranné zóny, upravovalo toky a mnoho dalšího. Jak a kde zábrany zafungovaly při letošní povodni?Hostem Ptám se já byl Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky na Fakultě stavební ČVUT v Praze.Česko se dál potýká s následky silných dešťů, které postupně od čtvrtka zasáhly prakticky celou republiku. Povodňový stav v pondělí ráno platil na 205 tocích. Stav extrémní povodně je na dvou místech na Opavě a na Odře ve Slezsku a také na Chrudimce ve východních Čechách. Třetí stav, stav ohrožení je na desítkách dalších míst. Vyplývá to z dat ČHMÚ (aktuální stav lze sledovat i na povodňové mapě). Nejvážnější situace byla o víkendu v Moravskoslezském kraji a v sousedním Olomouckém kraji, zejména na Jesenicku. V obou regionech hejtmani v sobotu vyhlásili stav nebezpečí. Voda zaplavila města a obce a někde s sebou strhávala i domy. Kromě škod na majetku také na Bruntálsku usmrtila jednoho člověka. Protipovodňová opatření kritizují aktivisté. Opatření na ochranu Opavy, Krnova a dalších obcí na horním toku řeky Opavy, kde se má stavět i nová přehrada v Nových Heřminovech, jsou podle ekologické organizace Hnutí Duha Jeseníky stejná nebo podobná jako v době katastrofických povodní v roce 1997. Vedení Povodí Odry ale kritiku odmítlo: Státní podnik například nechal vybudovat pět suchých nádrží, které pomáhají tlumit velkou vodu v povodí Opavy. Proč některým městům nestačily zábrany za stovky milionů? Jak klíčová byla včasná příprava a upouštění přehrad? A co by pomohlo městům na toku Opavy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Česku jsou povodně, nejhorší je situace v Moravskoslezském a kraji a na severu Olomouckého, problémy hlásí také jižní Čechy. „Povodňová situace bude skoro na všech tocích kromě západních Čech. Přehrady ale mají kapacitu. Vltava to zvládá dobře, stejně jako Labe. Řešíme ochranu soutoku Svratky a Svitavy a jihu Brna, upouštíme z Vranovské přehrady,“ popisuje ve Speciálu Plusu a Radiožurnálu ministr životního prostředí a šéf Ústřední povodňové komise Petr Hladík (KDU-ČSL).

Klabava v Nové Huti na Plzeňsku zůstává jediným místem v Plzeňském kraji, kde v neděli platil některý ze stupňů povodňové aktivity. Ještě ráno byla Klabava na druhém stupni, stavu pohotovosti, po 9. hodině ale díky poklesu hladiny povodňový stupeň klesnul na první.

V Česku po vydatných deštích dál stoupají hladiny některých řek. V Plzeňském kraji je na třetím stupni povodňové aktivity Otava v Sušici a v Rejštejně, na druhém stupni pak Vydra s Křemelnou a taky Klabava v Hrádku u Rokycan.

Česko se podobně jako sousední státy chystá na extrémní srážky. Je na zvýšené průtoky řek připravena Vltavská kaskáda? Jakou zárukou jsou opatření vybudovaná po povodních z let 1997 a 2002? A jakou roli bude hrát vítr, který podle výstrah může dosahovat rychlosti až 100 km/h? „Při takovém větru hrozí vývraty stromů, hrozí sesuvy, takže pak je opravdu namístě výstraha nechodit do lesa, nechodit moc do parků a kolem stromů,“ říká generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Jaká opatření pro nejbližší hodiny a dny projednávala odpoledne Ústřední povodňová komise? Kde je riziko zvláště vysoké? Jaké kroky v této souvislosti podniká vedení kraje Vysočina? Potvrzují se předpovědi, podle nichž by na Sázavě mohl být největší průtok v historii? A jaké komplikace představuje nynější mimořádná situace pro českou energetickou síť?

Vedení Prostějova zřídilo po pátečním zasedání povodňové komise dvě krizové linky pro obyvatele města. Podle mluvčí magistrátu Jany Gáborové situace zatím není kritická, zástupci radnice ale nechtějí nic podcenit.

Česko se podobně jako sousední státy chystá na extrémní srážky. Je na zvýšené průtoky řek připravena Vltavská kaskáda? Jakou zárukou jsou opatření vybudovaná po povodních z let 1997 a 2002? A jakou roli bude hrát vítr, který podle výstrah může dosahovat rychlosti až 100 km/h? „Při takovém větru hrozí vývraty stromů, hrozí sesuvy, takže pak je opravdu namístě výstraha nechodit do lesa, nechodit moc do parků a kolem stromů,“ říká generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plzeňský kraj měl dnes první zasedání krajské povodňové komise. Meteorologové dnes rozšířili původní prognózu, podle níž měl kraj převážně nízké nebezpečí záplav. Nyní platí vysoký nebo extrémní stupeň nebezpečí v celém kraji, kromě Tachovska a části severního Plzeňska. Zatím žádná z řek nemá v kraji povodňové stupně.

Olomoucká radnice kvůli předpovědi extrémních dešťů aktivovala povodňové plány, aby stotisícové město bylo včas připraveno na očekávané přívaly vody.

U četvrtoj epizodi Radar podkasta sa Stevanom Filipovićem, autor je otišao u Oksford gde je posetio profesora antropologije Marka Gudejla. Povod za razgovor predstavlja ponovno aktiviranje planova Rio Tinta za otvaranje rudnika litijuma u Srbiji, pošto je prof. Gudejl proveo četiri godine istražujući kako se Bolivija – država sa najvećim rezervama litijuma na svetu – suočava sa pitanjima koja su sada pokrenuta i u Srbiji. Pre svega, da li treba pristupiti rudarenju litijuma i kakve su moguće posledice tog izbora. Iako Bolivija i dalje nije započela industrijsku proizvodnju litijum karbonata (planiranog finalnog proizvoda Rio Tintovog rudnika), još 2017. godine je osnovala državno litijumsko preduzeće, koje ostvaruje saradnju sa stranim kompanijama. „To je veoma različit pristup od uobičajenog izdavanja dozvole stranim kompanijama da vrše eksploataciju za određenu naknadu, koje onda iznose profit u inostranstvo. To što sada rade sa litijumom, prethodno su uradili sa prirodnim gasom, kada su 2006. godine nacionalizovali naftnu i gasnu industriju – što je bio prvi potez Eva Moralesa nakon što je izabran za predsednika. U narednih desetak godina, Bolivija je tako zaradila milijarde dolara i uspela je da dobar deo tih prihoda preraspodeli kroz socijalna davanja. Osnovali su nove fondove za trudnice, za studente... U Srbiji imate veoma drugačiji slučaj. Najveći deo profita ići će anglo-australijskoj kompaniji Rio Tinto, a ne narodu Srbije“, ukazao je Gudejl. I dodao da, budući da se sedišta Rio Tinta nalaze u Londonu i Melburnu, to znači da novac neće čak završiti ni u EU. Ali postoje drugačiji ekonomski, kao i geopolitički razlozi zbog kojih je Evropa stala iza projekta – najveći evropski proizvođači automobila su najavili da će se prebaciti na proizvodnju električnih vozila, međutim, trenutno baterije za njih moraju da uvoze, pre svega iz Kine koja dominira tržištem. Zato, konstatuje Gudejl, i EU i evropske kompanije očajnički traže način da proizvode baterije na tlu Evrope. A to znači i da žele da se razreši politički konflikt koji je nastao u predelu Jadra, kako bi mogli da tamo počnu da proizvode litijum. „Ono što slučaj Jadra čini neobičnim, čak i u globalnom kontekstu, jeste činjenica da je planiran u naseljenoj, poljoprivrednoj oblasti. Što nije ni nalik rudnicima litijuma u Zapadnoj Australiji, koji i dalje proizvode najveću količinu litijuma na svetu, a koji se nalaze u pustinjskoj oblasti. Poenta je da će to biti veoma jedinstven projekat, sproveden od strane kompanije koja nema rudnik litijuma nigde u svetu. Što znači da je mnogo toga eksperimentalno i postoje mnoga neodgovorena pitanja. Ali ono na koje mislim da već možemo da odgvorimo jeste da li će projekat naneti nepopravljivu štetu životnoj sredini? Mislim da je odgovor: aposlutno da“, kaže profesor Gudejl. Gudejl je zaključio da se na neki način od građana u dolini Jadra, ako ne i cele Srbije, u ovom slučaju traži da se žrtvuju zarad dobrobiti Evrope, a glavno pitanje je da li je ta žrtva uopšte vredna.

Aške (Uroš Ašković) i Kinez (Nikola Vejnović) su street workout takmičari sa nekoliko Ginisovih rekorda, treneri i Jutjuberi sa preko 200 hiljada pratilaca. _______________________________________________________________________________________________

Nemanja Stevanović je umetnik, istraživač i neko ko kritički razmišlja i prati socijalna, politička i tehnološka dešavanja. Povod našeg razgovora je razlog zbog kog ga je Jordan Peterson blokirao na instagramu, kao i opasnosti koje nam donosi veštačka inteligencija. _______________________________________________________________________________________________

Srđan Zirojević je istraživač, specijalista za performanse i autor knjige "Iza kiše". Povod našeg razgovora je bio izlazak priručnika "Sve počinje u dnevnoj sobi". _______________________________________________________________________________________________

Slobodan Bubnjević je naučni novinar i pisac. Diplomirao eksperimentalnu fiziku na Fizičkom fakultetu Univerziteta u Beogradu. _______________________________________________________________________________________________

U tjednu koji su obilježile pomalo distopijske AI vijesti u podcastu smo ugostili suosnivača hrvatskog startupa koji svoj proizvod zove - AI developerom. Povod za to bila je seed investicija od 4 milijuna eura koju su nedavno prikupili Zvonimir i njegovi suosnivači, ali i prilika da – u tjednu koju su obilježile AI novosti – s njim razgovaramo o promjeni koju AI donosi konkretno programerima. Pythagora svoj proizvod, naime, naziva – AI developerom._______________0:00 Uvod1:20 Startup Pythagora prikupio seed investiciju od 4 milijuna dolara!3:45 Puno je lakše dobiti investiciju nego što se misli6:35 Kako je Pythagora postao treći hrvatski startup u Ycombinatoru i što su tamo naučili10:15 Treba se pitati što ja mogu napraviti u dva tjedna da povećam prihode za 100K13:50 Trebaju li developerski alati biti otvorenog koda?16:30 LLM-ovi su iznimno dobri u pisanju koda24:00 Devin je fenomenalan po pitanju marketinga, ali kako ga radi Pythagora?28:00 Koji su planovi za budućnost Pythagore?33:00 Najavljen je GPT-4o!37:30: Film Her postaje stvarnost?45:00 O rivalstvu OpenAI-a i Googlea55:00 AI ulazi u dating!1:05:00 TOP i FLOP1:09:00 Dionice GameStopa će ponovno eksplodirati_______________

Jasmina Stojanović je autorka knjige "Sreća kao razvoj svesti", diplomirani filolog, bivša urednica magazina "Sensa", "Men's Health" i drugih. Tokom svoje karijere uradila je ekskluzivne intervjue sa svetski poznatim ličnostima kao što su Leonardo Dikaprio, Sadguru, Nil Donald Volš, Greg Brajden, dr Brus Lipton i drugi. _______________________________________________________________________________________________