Podcasts about ekonomika

Ekonomika největšího obchodního partnera Česka skoro neroste, a přesto je německý akciový index DAX na maximech. Jak si to vysvětlit? Mají akcie evropských zbrojovek ještě kam růst? Co si vzít z kritiky Daniela Křetínského vůči evropské politice? Co si o těchto tématech myslí analytik XTB Tomáš Cverna a hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš se dozvíte v celém rozhovoru, který najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.gazetis.to/

Příkaz k odeslání částky 22 tisíc korun na litevský bankovní účet. Bankovní systém transakci vyhodnocuje jako podezřelou a následuje telefonát klientovi pro ověření. Vše je prý v pořádku - peníze jsou na snubní prsteny pro jeho přítelkyni. Americkou celebritu Jennifer Aniston neboli Rachel z Přátel.„Nedávno jsme měli případ, kdy pán kupoval prsteny pro Jennifer Aniston, se kterou se seznámil online. Naštěstí jsme byli úspěšní a od této romantiky se nám ho podařilo odradit. Takže jestliže byla Jennifer pravá, omlouvám se jí, že nebude mít snubní prstýnky,“ popisuje šéf Monety Money Bank Tomáš Spurný.Dodává, že tahle Jennifer určitě pravá nebyla a že útoků na klienty českých bank a ukradených peněz celkově i přes neustálá varování přibývá.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Česká poradenská firma ENA pravidelně srovnává ceny energií v evropských zemích, její poslední zpráva vychází z dat dostupných k polovině loňského roku. A vypadá povzbudivě, české domácnosti podle ní už nepatří k nejvíc postiženým v Evropě. „Při srovnání cen pro domácnosti na dvanácti evropských trzích jsme pod cenovým průměrem,“ říká v podcastu Agenda spoluzakladatel, majitel a šéf společnosti ENA Jiří Gavor.Nadšení ovšem krotí Eurostat. Ten právě vydal aktualizovanou statistiku zahrnující už i druhé pololetí 2024. Podle ní Češi platí pátou nejdražší elektřinu v Unii, byť během roku na žebříčku energetické drahoty spadli o jednu příčku dolů. České ceny jsou podle Eurostatu pořád vysoce nad evropským průměrem. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Investiční apetit neopouší skupinu Seyfor ani v letošním roce. Poté, co jen před pár týdny získala jihomoravskou firmu KasaMax zaměřenou na pokladní systémy, získala i stoprocentní kontrolu nad Dotykačkou.„Jaká je hodnota? Celková valuace Dotykačky je výrazně nad miliardu korun. Krát 0,42 - tohle platíme v den transakce,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys zakladatel firmy Seyfor Martin Cígler.Dotykačka podle něj loni utržila zhruba 300 milionů korun, EBITDA pak byla více než třetinová.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Kdysi bylo Chorvatsko synonymem pro letní dovolenou většiny Čechů. Dnes ale jeho dominance pozvolna slábne. „Vidíme, že zájem o Chorvatsko každým rokem mírně klesá. Očekáváme podobný vývoj i letos,“ říká Jan Foret, generální ředitel cestovní agentury Invia v pořadu Agenda.Hlavním důvodem je postupné zdražování, které nutí české turisty hledat dostupnější alternativy.„Kvůli zdražování v posledních letech, si lidé místo Chorvatska zvykli hledat pro dovolenou alternativy. Jsou to nové destinace, kam cestují vlastní dopravou – například Albánie nebo Bosna a Hercegovina a pak také některé letecké destinace, jako je Turecko,“ uvedl šéf Invia v rozhovoru.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Na celém světě je zhruba 21 milionů výtahů a 700 tisíc z nich je vybaveno nouzovou komunikací od firmy 2N Telekomunikace. A dveřní interkomy s touto českou technologií má třeba i slavný režisér George Lucas nebo centrála Twitteru. A nově je dostane i společnost Amazon.Interkomy slouží ke kontrolovanému vstupu a komunikaci v rámci velkého kancelářského projektu nebo menšího zařízení do rodinného domu, mohou být napojeny i na mobilní telefony.„Interkomy pro Amazon, jsou to celosvětově jedna z největších zakázek, kterou se nám i s pomocí naší mateřské firmy Axis podařilo vyhrát,“ popisuje v Agendě SZ Byznys výkonný ředitel 2N Telekomunikace Michal Kratochvíl s tím, že u Amazonu při rozhodování hrála klíčovou roli kybernetická bezpečnost a česká firma prošla všemi testy. Dodávka zahrnuje tisíce až desetitisíce interkomů - jeden je přitom v průměru za 1200 euro, tedy téměř 30 000 korun.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav zveřejnilo možné scénáře vývoje, jak bude v následujících letech vypadat evropská energetika.Letošní analýza je proti předchozím rokům poměrně pesimistická. Ukazuje, že hned v několika zemích vyroste počet hodin, které nepůjde pokrýt dodávkami elektřiny.„Je to scénář, který zahrnuje celou Evropu a ze kterého pak i my děláme jednotlivé výpočty pro Česko,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks šéf ČEPS Martin Durčák. Důvodem letošní změny je fakt, že některé státy, které byly v minulosti příliš optimistické v tempu budování nových zdrojů, nyní zpomalily.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Inzerát s nápisem „Hledá se recepční“. Počet uchazečů a zaslaných životopisů, přesně 39. Stejná firma a snaha o obsazení pozic stavbyvedoucího, elektroinženýra nebo projektanta. Životopisy nepřijdou ani tři.Česku chybějí techničtí pracovníci a firmám klíčoví lidé.Už teď nedokáže 91 procent stavebních firem obsadit své technické pozice. Za pět let bude české stavebnictví díky růstu i kvůli přirozenému úbytku lidí potřebovat 74 tisíc pracovníků. Jenže sehnat je dnes vypadá jako nemožná mise.Ze škol se totiž firmy nových sil určitě nedočkají. „Stávající systém vzdělávání úplně neodpovídá potřebám našich podnikatelů. Zaměřili jsme se na porovnání potřebného počtu lidí ve vztahu k počtu absolventů řemeslných oborů, maturitních oborů na průmyslových školách a na vysokých technických stavebních školách a docházíme k číslu 10 tisíc. Zhruba deset tisíc pracovníků nám z českého systému vzdělávání chybí každý rok,“ popisuje v Agendě SZ Byznys technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Velký realitní byznys s kancelářskými centry, obchodními domy a hotely má za sebou nejlepší čtvrtletí od roku 2020. Majitele změnily nemovitosti za půldruhé miliardy eur. To je podle aktuálního kurzu zhruba 37 miliard korun. Meziročně objem realitních obchodů vyskočil trojnásobně, vyplývá ze statistik realitně-poradenské společnosti Knight Frank. Mezi kupujícími jednoznačně převažují čeští investoři.„Český kapitál je schopen absorbovat příležitosti, které jsou na českém trhu k dispozici,“ řekla v Agendě SZ Byznys ředitelka Knight Frank Zdenka Klapalová.Nemovitostnímu trhu v posledních měsících vévodí skupina PPF Renáty Kellnerové a její rodiny. Nejdříve koupila pražský hotel Hilton. Nedávno pak k Hiltonu přidala ještě další luxusní hotel Four Seasons. Ve Four Seasons obratem přeprodala menšinový podíl miliardářovi Michalu Strnadovi. PPF i Strnad zároveň naznačili, že nevylučují spolupráci také na dalších projektech.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Přístup ke vzácným kovům a dalším surovinám, nutným pro pokročilé technologie, moderní energetiku, zbrojní průmysl i dekarbonizaci, se stávají hlavní strategickou výhodou pro globální mocnosti. Jako první si to uvědomila Čína, která postupně ovládá jejich hlavní ložiska v jihovýchodní Asii, jižní Americe i Africe.Čínský náskok se teď snaží dohnat Spojené státy, soudí Alan Svoboda – šéf skupiny Sev.en Global Investments, který má na starosti zahraniční expanzi českého miliardáře Pavla Tykače. „Teď se hraje o kontrolu nad surovinovými zdroji světa. Myslím, že právě o tom bude hlavní boj mezi Amerikou a Čínou a Amerika válčí obchodními zbraněmi,“ říká Svoboda v podcastu Agenda.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Stavba dvou jaderných bloků za celkem 400 miliard Kč v elektrárně Dukovany bude v řádu týdnů stvrzena podpisem smlouvy mezi jihokorejskou společností KHNP a energetickou skupinou ČEZ. Uzavření kontraktu nebrání ani to, že ještě není schváleno financování dvojbloku Evropskou komisí.Evropský orgán nedávno zveřejnil notifikaci pro pátý blok, i když ji Česko získalo už loni. KHNP však v Dukovanech postaví dva bloky, na které bude potřebovat novou notifikaci, která by však podle Ministerstva průmyslu a obchodu měla být velmi podobná již schválené podpoře.„Vzhledem k tomu, že posuzujete, že podpora ze strany státu – investiční nebo formou výkupní ceny a ochrany investic – je v podstatě stejná, je jedno, jestli stavíte také šestý blok nebo i další. Myslím si, že je to zvládnutelné relativně rychle,“ říká v pořadu Agenda Vladimír Hlavinka, vlastník společnosti ORGREZ group, dříve člen představenstva ČEZ odpovědný za výrobu a ředitel jaderné elektrárny Temelín.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Svým celním tažením chce prezident Donald Trump učinit Ameriku „great again“. V učebnicích bude však jeho éra zapsána úplně jinak, domnívá se ekonom z prestižní americké New York University Jaroslav Borovička. „Jako období, kdy politici dokázali neuváženými rozhodnutími v ekonomické oblasti vyvolat celosvětový chaos, alespoň krátkodobě.“Republikánský prezident totiž slibuje voličům několik věcí najednou. Cla mají naplnit státní kasu, aby mohl snížit daně. Mají ochránit domácí výrobce před produkty z dovozu a taky přilákat „zpátky domů“ společnosti, které výrobu přenesly do zahraničí. A zastavit „ožebračování“ Ameriky, jak říká první muž Ameriky záporné obchodní bilanci.

Penzijní fondy v Česku se možná brzy stanou novým hráčem na trhu s bydlením. Nový zákon o podpoře v bydlení, který čeká na schválení v Poslanecké sněmovně, by jim umožnil investovat do výstavby rezidenčních nemovitostí.Podle předsedy dozorčí rady České spořitelny - penzijní společnosti Libora Vošického, jde o vítanou příležitost, která by mohla pomoci řešit nedostatek dostupného bydlení, aniž by přitom hrozila cenová exploze na realitním trhu.„Minulý rok se poskytly hypoteční úvěry v hodnotě zhruba 230 miliard korun. A pokud projde zákon ve sněmovně, penzijním společnostem umožní investovat čtyři miliardy ročně. Takový objem prostředků nebude mít žádný nebo téměř žádný vliv na výši cen nemovitostí,“ uvedl v pořadu Agenda SZ Byznys Libor Vošický.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Typický český byt má tři místnosti a rozlohu kolem sedmdesáti metrů. Pro čím dál víc lidí je ale takový standard při dnešních cenách nedostupný luxus. Krize bydlení tak vytváří prostor pro růst českých firem, které vyrábějí anebo zprostředkovávají bydlení v tzv. tiny houses neboli minidomcích.„Už 28 metrů může být na trvalé bydlení pro jednoho člověka, možná i pro pár, fajn. Má to hodně úložných prostor. Je tam plnohodnotná kuchyň, sociální zařízení. Máte tam patro s přistýlkou pro návštěvy,“ popisuje vybavení většinou dřevěných, nízkoenergetických domků Romana Voříšková, která ještě s Jitkou Plevovou spoluzaložila startup Kodu.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Petr Král vedl šest let měnovou sekci České národní banky. Člověk na tomto postu je de facto hlavním hlídačem inflace v zemi – vede tým analytiků, kteří pro sedmičlenný sbor kormidelníků v bankovní radě mapují stav ekonomiky a doporučují, jak v zájmu cenové stability jednat.Králův mandát časově kopíruje éru rekordního zdražování, kvůli kterému se životní úroveň v Česku po letech růstu vrátila o šest až sedm let zpět. Vinu za to si navzájem dávají bankéři i politici. Když se inflace uklidnila, Král z banky odešel a teď poprvé veřejně bilancuje, co se dalo za jeho časů dělat lépe. 

Americký prezident Donald Trump odstartoval změny, které nevratně změní světový pořádek i globální obchod. „S Trumpovým příchodem se vytrácí tradiční liberální model, reprezentovaný Světovou obchodní organizací a jejími pravidly,“ říká v podcastu Agenda Petr Pudil, spolumajitel skupiny BPD Partners, jež patří k velkým domácím investorům působícím na globálním trhu – aktivní je v Evropě, Americe, jižní Africe i v Austrálii.Podle Pudila nastává éra, kdy státy budou především chránit vlastní trhy, zaběhané obchodní modely se změní. „Americká administrativa je přesvědčena, že světový obchod je hra s nulovým součtem. Je to špatná představa. Ale to je jedno, protože Spojené státy jsou natolik velká mocnost, že pokud změní názor, tak to změní celý svět,“ říká byznysmen.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Youtube nuoroda: https://youtu.be/Vw4hH--Br80Šiaulių banko vyriausioji ekonomistė Indrė Genytė-Pikčienė ir Amerikos Atlanto Tarybos vyriausioji mokslo darbuotoja dr. Agnia Grigas trumpai ir aiškiai atsako į klausimus apie labiausiai šią savaitę aptarinėjamą temą - Trumpas ir jo muitai. 00:00 Muitai ir tarifai. 00:31 Kas padarė įtaką?03:12 Kokia muitų politika galiojo iki šiol?06:02 JAV ir Kinijos muitų karas?09:01 Finansų rinkų reakcijos?12:54 Rinkų stabilumas ir investuotojų pasitikėjimas?14:11 Kaip muitų sustabdymas paveiks Europą?16:45 Ar istorija gali kartotis?17:22 Lietuvos ekonomika?20:38 JAV gyventojai reaguoja į Trumpo politiką?21:24 Trumpo politika?22:43 Kaip Trumpo aplinka reaguoja į muitų politiką?23:34 Kaip turėtų elgtis muitų paveiktos šalys?24:33 Kaip paveikė tarptautinius santykius?25:54 JAV ir Kinijos muitų karas?26:38 Trumpas gali suvaldyti ir Kiniją, ir Rusiją?

Pro jednu firmu byznysová pohroma, pro druhou příležitost. Tuzemský výrobce dronů Primoco prolétne turbulencemi Trumpovy celní války bez úhony, domnívá se zakladatel jedné z nejhodnotnějších českých firem podle žebříčku Česká elita Ladislav Semetkovský. „Cla se nás netýkají, neprodáváme do Spojených států amerických, ale primárně do Evropy, Asie a na Blízký východ. Cla nám naopak pomáhají,“ řekl v SZ Byznys. Nové poplatky totiž ztěžují situaci jejich konkurentům.Poté, co Evropa dostala z Ameriky varování, že už nebude garantovat její bezpečnost, chce se starý kontinent vyzbrojit sám. Primoco se tak rýsují nové obchodní příležitosti. „Armády budou v akvizicích upřednostňovat evropské nebo domácí výrobce. A samozřejmě vzniká otázka kolem budoucnosti techniky jako F-35 a to je pro společnost typu Primoco báječná zpráva. Minimálně v západní Evropě z toho Primoco už dneska těží,“ míní Semetkovský.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Světová výstava v japonské Ósace startuje 13. dubna a český národní pavilon si už stihl prohlédnout japonský předseda vlády Šigeru Išiba. Šlo o první pavilon, který navštívil a ocenil architektonickou náročnost české stavby.„Postavit takto náročný projekt v Japonsku se zdálo jako nemožný úkol, ale věřím, že jsme ukázali, že se Češi výzev nebojí a dokázali jsme postavit budovu, která je v Japonsku v tuto chvíli považovaná za nejnáročnější dřevostavbu vůbec,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys generální komisař pro Expo Ondřej Soška.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

ČD Cargo prochází výrazným zeštíhlením, které má udržet společnost v provozu a konkurenceschopnou. Redukuje vozy, lokomotivy, ale i personál. Už od loňska má ve svém vozovém parku o 520 kusů méně nákladních vozů a letos počítá s dalšími škrty. Ze současné kapacity 22 tisíc vozů zmizí dalších minimálně 1400.„To číslo nemusí být konečné, jedná se například o vozy na přepravu uhlí, která už nebude pokračovat,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth s tím, že redukce čeká i lokomotivy. Těch měla firma na konci loňského roku 750,  letos jde 80 na prodej, nebo šrotaci.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Světem výroby takřka po celém světě otřásají nově zavedená cla platná na dovoz zboží do USA. Na Evropskou unii se vztahují ve výši dvaceti procent. Podle Otty Daňka, šéfa českého výrobce elektromotorů společnosti Atas, budou dopady pro české výrobce a dodavatele, jejichž zboží putuje směrem na západ, významné.„Fatální změny v exportu přímo do USA neočekávám. Vyvážíme (do USA) zboží v hodnotě kolem pěti milionů korun ročně. Horší bude situace, kde budeme čelit transferu přes Německo, jehož jsou právě Spojené státy největším obchodním partnerem. Každoročně tam Německo vyváží zboží v hodnotě zhruba 160 miliard eur,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel společnosti Atas Otto Daněk.Konkrétně pro Atas tvoří třetinu exportu objednávky pro německou EBM Papst, která je také majoritním akcionářem společnosti.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Kožešnický a kožedělný podnik Kara Trutnov měl za loňský rok zisk kolem 40 milionů korun. Výsledek je přibližně na stejné úrovni jako o rok dříve. Firma tak po vybřednutí z insolvence před třemi lety pokračuje v ziskovém hospodaření. Loňské tržby Kary byly zhruba 400 milionů korun.Karu v současnosti vlastní z větší části podnikatel Zdeněk Rinth, menšinový podíl má investiční skupina Natland. Rinth a Natland vyvedli Karu v roce 2022 z bankrotu, do něhož firmu přivedl předešlý majitel. Nyní současní vlastníci připravují podnik k prodeji.„Kara byla ve špatném stavu, byla v bankrotu. Spolu s Natlandem a s mým týmem se nám podařilo dostat podnik opět do kondice,“ řekl Zdeněk Rinth v pořadu Agenda SZ Byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Solární boom v Česku pokračuje už čtvrtým rokem. Trh se mění, poptávka domácností po solárních systémech slábne a přesouvá se spíš k firmám. Přesto podle Solární asociace v počtu nových instalací stále převažují systémy pro rodinné domy. Takových u nás loni investoři nově dokončili přes 41 tisíc. Ke konci loňského roku tak bylo fotovoltaikou v Česku vybaveno už přes 212 tisíc rodinných domů.Zároveň roste velikost domácích solárů. Podle Solární asociace se během loňského roku průměrná elektrárna na rodinném domě v Česku zvětšila skoro o 30 procent. Zatímco do konce roku 2023 u nás drobní solárníci pořizovali fotovoltaiky v průměru kolem osmi kilowattů výkonu, loni už průměrná velikost nově připojených instalací pro domácnosti činila 10,5 kW.Trend ke zvětšování solárních elektráren pro domácnosti během posledních let potvrzuje i Pavel Rek z energetické společnosti Tedom, který byl hostem pořadu Agenda SZ Byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Před dvěma lety dostaly dvě největší asociace českého byznysu Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora nové vedení.Novopečení prezidenti Jan Rafaj a Zdeněk Zajíček po nástupu do funkcí rozjeli společnou iniciativu, jež měla nastartovat stagnující českou ekonomiku. Chtěli změnit podnikatelské prostředí, zlepšit podmínky pro firmy a uvolnit potenciál k modernizaci průmyslu.Obě asociace spolu s Českou konfederací odborových svazů vyzvaly vládu k „legislativní smršti“. Samy tehdy přinesly balík navrhovaných reforem: žádaly seznam strategických investic v energetice, dopravní a datové infrastruktuře. Chtěly snížit byrokracii, zrychlit povolovací procesy, reformovat vzdělávací systém, pracovní legislativu i kapitálový trh. Dále žádaly řešit bytovou krizi, uvolnit podmínky pro přijímání zahraničních pracovníků s vysokou kvalifikací a otevřít zemi přílivu mozků, kapitálu i technologických investic.Podle šéfa Svazu průmyslu Jana Rafaje vláda svůj reformní úkol zvládla jen zčásti. Mezitím se ovšem před českými firmami vynořila další nová rizika, vysvětluje Rafaj ve druhé části rozhovoru pro SZ Byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Výstavba na pražském Rohanském ostrově se dostává do další fáze, popisuje v pořadu Agenda Leoš Anderle ze Sekyra Group. Firma začne stavět nové bytové domy i kanceláře. Ulice pojmenuje po slavných filozofech.Společnost Sekyra Group zahájila druhou část výstavby na Rohanském ostrově v Praze, jednoho z největších projektů současné výstavby vůbec. „Je to především kombinace kancelářských budov a bytových domů, je tam asi 530 bytů a 17 tisíc metrů čtverečních kanceláří,“ popsal v rozhovoru pro SZ Byznys výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle.V rámci této fáze projektu společnost plánuje uvést zhruba polovinu bytů ve výstavbě do nabídky během nadcházejícího čtvrtletí. „Budou se prodávat za cenu lehce nad 200 tisíci korunami za metr čtvereční,“ uvedl šéf společnosti.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Hned tři rezidenční projekty přímo u řeky Temže - realitní divize Penty expanduje do Anglie. Už za tři roky by mohl být první bytový dům postavený.„Nemůžu zatím říct, s kým jsme podepsali smlouvu, ale projekty odpovídají našemu nejdůležitějšímu kritériu, a to je lokace. Budou to rezidenční projekty na vynikajících místech,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys spolumajitel Penty Marek Dospiva s tím, že půjde o průřez celým portfoliem od malých investičních bytů až po velké rodinné penthousy.Všechny projekty jsou těsně před vydáním stavebního povolení. „To znamená, že v tomto roce by ve většině z těchto projektů mohla začít výstavba,“ dodává Dospiva. Výstavba podle něj potrvá dva až dva a půl roku.

Podpis kontraktu na dodávku nových jaderných reaktorů v Dukovanech se posouvá. Podle původních plánů měla být smlouva s korejskou skupinou KHNP uzavřena do konce března, teď vládní politici i manažeři ČEZ mluví o zhruba dvouměsíčním odkladu. Prodlení ale může být i delší.Zástupci domácího průmyslu nejsou spokojeni s tím, jak se Korejci stavějí k českým firmám, které se na prestižním jaderném projektu mohou podílet. A žádají, aby česká strana kontrakt podepsala až ve chvíli, kdy budou mít čeští subdodavatelé garance, že s nimi KHNP a její klíčoví partneři počítají.Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje je třeba, aby KHNP ještě před podpisem dukovanského kontraktu předběžně nasmlouvala alespoň 30 procent českých dodávek. A zároveň představila jasné mechanismy, jak se co nejvíce přiblížit dosažení dalších 30 procent. Doma by tak měly zůstat téměř dvě třetiny z celkové dodávky na Dukovany.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Evropské automobilky propadají a pociťují to samozřejmě i jejich dodavatelé. Podle šéfa a majitele Brano Group Pavla Juříčka měly některé automobilky loni propad i třicet procent a letošní rok nevypadá o moc lépe.Existovala jediná výjimka - Škoda Auto.  „Škodovka je absolutní výjimka v Evropě. Je na tom výborně. Dodáváme i do Lamborghini, Rolls Royce či Porsche, což jsou auta, která většinou nejsou příliš citlivá na změny na trzích – i ty ale měly významně snížené objemy,“ říká v Agendě SZ Byznys Pavel Juříček.Jeho společnost vyrábí komponenty pro osobní i nákladní vozy a autobusy, jako jsou zámky dveří, opěrky, pedálová ústrojí, páky ruční brzdy, tlumiče, houkačky a další.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Penta hlásí rekordní výsledky – zisk za rok 2024 vyšplhal na 15,6 miliardy korun po zdanění. „To je nejvyšší zisk za celou historii Penty,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro SZ Byznys Marek Dospiva, spolumajitel skupiny. Dosud nejvyšší zisk činil v roce 2021 čtrnáct miliard.V loňském roce stoupla také hodnota aktiv skupiny – ze 360 na téměř 400 miliard korun. A Penta se netají velkými plány na expanzi a posilování svých značek. Do pěti let chce proinvestovat 50 miliard.Která z divizí Penty se na výsledku podílela nejvíc?Z našich pěti šampionů, mezi které patří Dr.Max, Fortuna, Penta Hospitals, Penta Real Estate a naše banky – myslím, že nemusíme zacházet do šestého šampiona, médií (vydavatelství Vltava Labe Media, které vydává například Denik.cz, pozn. red.) – je tím největším tahounem už několik let Dr.Max. Úspěšně se rozvíjel ve všech zemích, kde působí, expanduje na italském trhu.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Česko podle vlády musí zvýšit výdaje na zbrojení. Pomalu to připouští už i opozice, podle ní je ale klíčové, jak se peníze utratí. Máme zbrojit na dluh, nebo dát vyšší peníze na armádu na úkor ostatních kapitol rozpočtu? Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Vláda v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. Koalice a opozice se ohledně financování zbrojení přou několik posledních týdnů. Navyšování výdajů mají ve středu projednávat poslanci na mimořádné schůzi Sněmovny, které se zúčastní i prezident Petr Pavel.  Politici často říkají, že zbrojení přinese další investice. „Česká ekonomika je dlouhodobě na hranici svých možností,“ řekl ekonom Musil s tím, že každý další impuls je vítaný. Německo minulý týden zrušilo takzvanou dluhovou brzdu a hodlá masivně zbrojit. To by mohlo pozvednout německou ekonomiku, ze které těží i Česko. „Záleží, jak rychle vystřelí německá ‚rozpočtová bazuka‘,“ řekl Musil s tím, že je v tomto ohledu mírným optimistou.Kde vzít potřebné finance na zvýšený obranný rozpočet? Nerozjede celoevropské zbrojení další kolo inflace? A dohání vládu chyby v letošním státním rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ekonomika mnoha evropských zemí se nedokáže nastartovat k solidnímu růstu. V celé Unii vzrostl v roce 2024 HDP v průměru jen o necelé procento, v kontrastu s tím ekonomika Spojených států ve stejném roce vzrostla skoro o 3 procenta. „Jestli se něco nezmění, tak ten trend bude pokračovat,“ komentuje rozdíl pro Český rozhlas Plus podnikatel Martin Wichterle. „Je to velmi patrné ve sledování nejrůznějších indexů inovativních schopností,“ souhlasí ekonom Petr Zahradník.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V období socialistického Československa jsme v oblasti ochrany životního prostředí patřili k nejhorším státům Evropy. Lidé a zvláště pak ti, kteří žili v nejvíc znečištěných oblastech na severu Čech či Moravy, byli dokonce v přímém ohrožení života. Dýchat znečištěný vzduch museli ale i naši sousedé za hranicemi, takže postupně vytvářeli tlak i na vedení státu.

Poválečné roky byly pro evropské země, Československo nevyjímaje, těžkými léty. Ekonomika byla v rozvratu a válečné škody nedozírné. Šancí, jak nastartovat změnu a zajistit snesitelný život, byl návrh plánu pomoci, tzv. Marshallův plán. Systém půjček spolu s rozsáhlými dary potravin, hnojiv a zemědělských strojů byl mimořádnou příležitostí také pro Československo. Nic z toho ale nakonec nebylo, zůstala jen pachuť z absurdního rozhodování tehdejší vlády.

Poválečné roky byly pro evropské země, Československo nevyjímaje, těžkými léty. Ekonomika byla v rozvratu a válečné škody nedozírné. Šancí, jak nastartovat změnu a zajistit snesitelný život, byl návrh plánu pomoci, tzv. Marshallův plán. Systém půjček spolu s rozsáhlými dary potravin, hnojiv a zemědělských strojů byl mimořádnou příležitostí také pro Československo. Nic z toho ale nakonec nebylo, zůstala jen pachuť z absurdního rozhodování tehdejší vlády.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americká krása #52 O postupech i limitech nové administrativy a snahách deportovat univerzitní studenty kvůli jejich názorům

Americký prezident Donald Trump v říjnu těsně před volbami sliboval občanům, že když uspěje, čekají je zlaté časy. Ekonomika rozkvete, otevřou se nečekané pracovní příležitosti, střední třída se bude mít dobře jako nikdy předtím. Zatím to tak ale zdaleka nevypadá. Rozhodně ne pro běžné zaměstnance, kterým se zhoršily podmínky a vyhlídky do temnoty, která tu dlouho nebyla.

Americký prezident Donald Trump v říjnu těsně před volbami sliboval občanům, že když uspěje, čekají je zlaté časy. Ekonomika rozkvete, otevřou se nečekané pracovní příležitosti, střední třída se bude mít dobře jako nikdy předtím. Zatím to tak ale zdaleka nevypadá. Rozhodně ne pro běžné zaměstnance, kterým se zhoršily podmínky a vyhlídky do temnoty, která tu dlouho nebyla.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým je prý připravený podepsat dohodu o nerostech a vyjednávat o míru. Ve svém projevu k oběma komorám Kongresu to prohlásil Donald Trump, a to den poté, co pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. „Je to určitě reakce na zastavení pomoci, ale nejenom. Myslím, že Zelenskyj si po nešťastné páteční schůzce v Oválné pracovně uvědomil, že bude muset hodit zpátečku,“ říká pro Český rozhlas Plus novinářka Petra Procházková z Deníku N.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým je prý připravený podepsat dohodu o nerostech a vyjednávat o míru. Ve svém projevu k oběma komorám Kongresu to prohlásil Donald Trump, a to den poté, co pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. „Je to určitě reakce na zastavení pomoci, ale nejenom. Myslím, že Zelenskyj si po nešťastné páteční schůzce v Oválné pracovně uvědomil, že bude muset hodit zpátečku,“ říká pro Český rozhlas Plus novinářka Petra Procházková z Deníku N.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Život ve středověku nebyl med a vy to teď můžete zažít na vlastní kůži. Česká hra s RPG prvky sbírá ovace doma i ve světě. Lukáš jako fanoušek série vysvětluje, co je na Kingdom Come: Deliverance 2 tak skvělé. Svět je živý, lidé v něm mají svoje rutiny a dynamicky reagují na vás a váš zjev. Soubojový systém se lépe ovládá, přibily kuše a první palné zbraně. Tentokrát nechybí český dabing.Na Doupěti vyšla recenze od Martina Nahodila. V podcastu řešíme, jestli má smysl se vracet k prvnímu dílu, pokud neznáte jeho příběh. Jestli chcete skočit rovnou do dvojky, můžete se předtím podívat na všechny herní filmečky spojené do jednoho. Na YouTubu je vystavilo samo tvůrčí studio Warhorse.03:23 – Co je a pro koho je KCD 216:56 – Warhorse Studios22:03 – Novinky oproti jedničce27:01 – Šaty dělají člověka34:00 – Ekonomika hry39:09 – Styly hraní46:53 – Technický stav53:04 – Český dabing58:24 – Spoiler z KCD59:17 – Kontroverze 

Zatímco velké korporace zaměřené na služby v Praze stále ještě tančí na palubě, průmyslové oblasti vzdálenější od Prahy už nestíhají vylévat vodu. 06.02.2025, www.RadioUniversum.cz

Ak plánuješ začať predávať nejaký nový produkt je veľmi dôležité, aby si si predtým urobil prieskum trhu. Vďaka nemu budeš vedieť, čo ľudia chcú a za koľko, prípade či už sú na trhu produkty podobné tomu vášmu, a ak áno, je dobré vedieť, ako to zvládla, alebo nezvládla, vaša konkurencia. Pri prieskume trhu sú dôležité informácie o kupujúcich, predávajúcich, a o výrobkoch samotných. Marketingový prieskum trhu, ktorého cieľom je zabezpečiť, aby boli správne produkty ponúkané správnym ľuďom, je veľmi dôležitý. Firmy si ho buď robia samé, alebo ním poveria spoločnosť, ktorá sa špecializuje priamo na marketing. Kľúčové slová: Sociológia, Schooltag, maturita, Občianska náuka, Prieskum trhu Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

V dnešnej časti ti prezradíme pár praktických tipov pri hľadaní študentských brigád. Keď si chceš nájsť brigádu, budeš okrem potvrdenia o statuse študenta potrebovať aj svoj životopis, niekedy dokonca aj motivačný list. Prípadne môžeš byť pozvaní na pohovor. Prácu si však môžeš nájsť až keď dovŕšiš 15 rokov. Upravuje to totiž Zákonník práce. Žiaci mladší ako 15 rokov môžu výnimočne uzavrieť pracovnú zmluvu v prípade, že ide o takzvané ľahké práce ako je napríklad účinkovanie na rôznych kultúrnych a športových podujatiach. Chceš sa dozvedieť viac? Vypočuj si náš dnešný podcast. Kľúčové slová: Sociológia, Schooltag, maturita, Občianska náuka, Práca Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

Pod pojmom ekonomická integrácia rozumieme zjednocovanie a vzájomné prepájanie štruktúr jednotlivých národných ekonomík. Takýto proces je v dnešnej dobe nevyhnutný: prináša mnoho výhod, a ocitnúť sa na globálnom trhu osamote a bez partnerov môže byť desivé. Ekonomická integrácia môže fungovať na mikro, alebo makroekonomickej úrovni. Na mikroekonomickej úrovni ide o medzištátnu spoluprácu počas predvýrobného procesu, vo sfére výroby samotnej, a v oblasti odbytu. Kľúčové slová: Ekonomika, Schooltag, maturita, Občianska náuka, Práca Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

Lídr německých křesťanských demokratů Friedrich Merz porušil zásadu neopírat se při hlasování o hlasy krajní pravice a s pomocí AfD se pokusil prosadit protiimigrační zákon. V Berlíně i v dalších německých městech se následně konaly mohutné demonstrace. „Situace v Německu je velmi zjitřená. Friedrich Merz se především pokusil převzít v dosud velmi klidném předvolebním boji iniciativu,“ shrnuje v Interview Plus germanistka Zuzana Lizcová.

26. janvārī Baltkrievijas pašpasludinātais valsts galva Aleksandrs Lukašenko pieskaitīja savam varas ciklam vēl piecus gadus. 27. janvārī Eiropadome lēma vēl uz pusgadu pagarināt agresorvalstij Krievijai noteiktās sankcijas. Kara ekonomika Krievijā. Aktualitātes analizē laikraksta "Diena" komentētājs Andis Sedlenieks un Austrumeiropas politikas pētījumu centra pētniece Elīna Vrobļevska. Sazināmies ar Latvijas Bankas Ģenerālsekretariāta vadītāju, ekonomistu Andri Strazdu. Krievijas ekonomikas spožums un posts Apmēram gadu pēc Krievijas plaša mēroga agresijas sākuma parādījās viedokļi par to, ka Kremlim izdevies visai labi tikt galā ar Rietumu sankciju negatīvajiem efektiem un izveidot kara ekonomikas modeli, kas nodrošinājis nozīmīgāku izaugsmi kā teju jebkurai attīstītajai valstij. Pagājušajā gadā tās iekšzemes kopprodukta pieaugums bija 4%, kamēr Savienotajām Valstīm – 2,7%, bet Eiropas Savienībai vidēji – 0,7%. Kremļa saimnieks Vladimirs Putins turpina plātīties ar savas valsts spožo ekonomikas modeli, kuram nekādas Rietumu sankcijas neko nevarot padarīt. Tomēr pēdējā laikā arvien biežāk parādās brīdinoši viedokļi, un ne viens vien analītiķis un medijs Krievijas sakarā lieto metaforu – „steroīdus salietojies maratonists”. Proti, šī brīža uzrāviens nebūt negarantē kaut cik nozīmīgu ilgtspēju. Aģentūra „Reuters” pagājušonedēļ publicētā materiālā uzskaita, tāsprāt, nozīmīgākos riskus, ar kuriem šogad varētu būt jāsastopas Krievijas tautsaimniecībai. Pirmkārt, tā ir inflācija, kura pagājušajā gadā sasniegusi 9,5% atzīmi. Šo rādītāju dzen augšup dāsnie tēriņi militārajam sektoram un drošības struktūrām, kā arī vispārējais algu kāpums, ko izraisa darbaroku deficīts. Kā allaž, cenu kāpums grauj sociāli mazāk aizsargāto sabiedrības grupu dzīves līmeni. Otrs faktors ir kredītprocentu likmes. Ceļot likmes, Krievijas Centrālā banka mēģina bremzēt inflāciju un pērngad oktobrī noteica 21% likmi. Attiecīgās kredītresursu cenas, kas ir ap 30%, padara tos praktiski nepieejamus daudzām tautsaimniecības nozarēm; problēmas neizjūt vienīgi valsts subsīdijām piepumpētā militārā ražošana. Trešais riska moments ir ekonomikas strauja sabremzēšanās. Valdība paredz šogad lēnāku kāpumu, pamatīgi sakarsētajai ekonomikai atdziestot līdz 2,5% pieauguma rādītājam, tomēr Starptautiskais valūtas fonds lēš daudz pieticīgākus 1,4%. Krievijā varot iestāties stagflācija – izaugsmes apsīkums kombinācijā ar joprojām augstu inflāciju. Papildu ekonomiku bremzējošs apstāklis ir jau pieminētais darbaspēka, sevišķi kvalificēta darbaspēka trūkums. Kā ceturtais aspekts tiek minēts valsts budžeta deficīts. Karš ir dārgs prieks, un pagājušajos trīs gados Kremlis vairakkārt ir izņēmis pamatīgas summas no Krievijas Nacionālās labklājības fonda, nozīmīgākās finanšu rezerves. Rezultātā fonda apjoms sarucis vairākkārt, un ar tajā atlikušo 31 miljardu dolāru var nepietikt, ja tēriņi paliks līdzšinējie. Tad neatliks nekas cits kā palielināt nodokļus. Visbeidzot, piektais – nu jau vairākus mēnešus lejup slīdošais rubļa kurss. Kaut īstermiņā tas palīdz mīkstināt budžeta deficīta problēmu, vidējā termiņā ārzemju preču sadārdzināšanās ir vēl viens inflācijas veicinātājs. Brīvība klusēt 26. janvārī Baltkrievijas pašpasludinātais valsts galva Aleksandrs Lukašenko, kurš tur savu nāciju dzelžainā varas tvērienā kopš 1994. gada, pieskaitīja savam varas ciklam vēl piecus gadus. Tika pasludināts, ka iecirkņos esot ieradušies gandrīz 86% vēlētāju, un vairāk nekā 87% no viņiem nobalsojuši par ūsaino vadoni. Par to, cik šai bildītei sakara ar patieso dzīves ainu Baltkrievijā, kas pirms pieciem gadiem mēģināja izrauties no diktatora dzelžainā tvēriena, stāsta Rīgā trimdā dzīvojošā baltkrievu māksliniece Olga Jakubovska: „Patiesībā izjūta ir dīvaina, jo tu saproti, ka tev pat netika dota iespēja izteikt savu viedokli. Visiem, kuri tā vai cita iemesla pēc atradās ārzemēs, tika liegta iespēja balsot. Šoreiz ārzemēs nebija neviena vēlēšanu iecirkņa. Skaidrs, ka tie, kas bija valstī, visiem spēkiem centās nepiedalīties šajā šovā. Ir savākts milzīgs daudzums informācijas, kas liecina, ka daudzi iecirkņi bija vienkārši tukši. Balsoja tie, kuri ir pilnībā atkarīgi no režīma, un tie, kas režīmu atbalsta, jo par to saņem naudu – spēka struktūras, valsts institūciju darbinieki. Oficiāli strādājošu neatkarīgu žurnālistu Baltkrievijā vairs nav. Tomēr joprojām ir cilvēki, kas sniedz informāciju mūsu neatkarīgajiem medijiem, kuri bijuši spiesti pamest valsti. Šīs informācijas vākšana, protams, notiek katru dienu. Piemēram, „Telegram” platformā var droši nodot ziņas. Tā nu mēs uzzinām uzticamu informāciju no neatkarīgiem Baltkrievijas medijiem. Bet ar ģimeni, ar draugiem es, sazinoties, cenšos par politiku nerunāt, lai viņiem nesagādātu nepatikšanas. Pēc pēdējiem datiem krimināllietas ir ierosinātas pret apmēram 300 žurnālistiem. 300 krimināli vajātu žurnālistu tādā nelielā valstī! Savulaik baltkrievu bija aptuveni 9 miljoni, saskaņā ar dažiem avotiem tagad valsti ir pametuši no 600 tūkstošiem līdz miljonam cilvēku. Medicīnā ir ļoti daudz problēmu, jo cilvēku ir palicis maz, un daudzi turpina aizbraukt. Tagad mēģina piesaistīt augstskolu absolventus darbavietai gandrīz uz 10 gadiem, liekot aizbraukšanas gadījumā maksāt milzīgas summas. Bet tas nelīdz – cilvēki vienalga aizbrauc. Drīz tur paliks tikai vecīši, militārpersonas un miliči, bet tie jau nevarēs ne ārstēt, ne mācīt. Institūtos ir ļoti daudz vakanču, jo veselas katedras ir atlaistas vai aizgājušas no darba. Piemēram, Polockas universitātē tika atlaisti ļoti daudzi, jo viņi publiski uzstājās pret vardarbību. Tagad tie cilvēki – kurš Varšavā, kurš Parīzē – dara savu darbu un, skaidrs, ka sāk visu no nulles. Vesela liela katedra tika vienkārši nogriezta ar sakni, taču režīmam ir uzspļaut. Viņi nedomā par rītdienu. Viņi grib izdzīvot šodien. Politisko ieslodzīto un no represijām cietušo cilvēku skaits ir vienkārši šokējošs. Mums ir cilvēktiesību biedrība “Vesna” („Pavasaris”), kuras vadītājs, Nobela Miera prēmijas laureāts Aless Beļeckis sēž Lukašenko cietumā. Par viņu jau sen nav ziņu. Bet biedrība cenšas strādāt, cik var, un pēc pēdējiem tās apkopotajiem datiem 136 tūkstošus baltkrievu ir tieši skārušas represijas dažādu krimināllietu, administratīvo lietu, īslaicīga ieslodzījuma veidā. Visa represiju mašīna darbojas gandrīz piecus gadus. Bet es zinu, ka cilvēki nav padevušies, nav sākuši domāt citādāk, nav šī visa rezultātā iemīlējuši Lukašenko režīmu. Viņi to kā nevarēja ciest, tā necieš joprojām, taču tagad viņi nevar izteikties. Un viņi dod priekšroku klusēšana, jo klusēšana – tā ir tava brīvība, kādā mērā tā vispār ir iespējama šobrīd Baltkrievijā.” Donalds met ēnu 27. janvārī Eiropadome lēma vēl uz pusgadu pagarināt agresorvalstij Krievijai noteiktās sankcijas. Daudz netrūka, ka lēmums netiktu pieņemts, par ko, kā allaž, gādāja Ungārijas premjers Viktors Orbans. Kā atklāti paziņoja ungāru līderis, kurš labprāt izrādās gan ar Putina, gan Trampa draudzību, viņš paskatīšoties, ko Krievijas agresijas sakarā pasākšot Baltā nama saimnieks, varbūt ka pēc tam sankcijas nemaz vairs nevajadzēšot. Vēl viena Ungārijas prasība bija – lai Ukraina atjauno Krievijas gāzes tranzītu cauri savai teritorijai, ko prezidents Volodimirs Zelenskis noraidīja kā neiespējamu, gan piebilstot, ka pa attiecīgo cauruļvadu varētu piegādāt citu, teiksim – Azerbaidžānas gāzi, ja no tā nepelnīs Krievija. Ungārijas varasvīra kārtējie manevri radīja nepārprotamu nervozitāti Briselē, jo ar vienu veto pietiktu, lai sagāztu trīs gados un piecpadsmit paketēs centīgi būvēto sankciju konstrukciju. Kad nu Tramps ir paziņojis, ka „draugs Vladimirs”, ja daudz spītēsies miera sarunu sakarā, var dabūt no Vašingtonas sankcijas pie jau esošajām, arī Orbana nostāja izrādījusies gana elastīga. Tikām nedienās savu silto attiecību dēļ ar agresorvalsts diktatoru iekūlies vēl viens lētās krievu gāzes kārotājs no Centrāleiropas – Slovākijas premjerministrs Roberts Fico. Pēc tam, kad Ziemassvētku priekšvakarā Fico negaidīti ieradās vizītē Maskavā, kur draudzīgi rokojās ar Kremļa saimnieku, Slovākijas pilsētu ielās izgāja tūkstoši protestētāju, kuriem viņu valsts neformālā Krievijas satelīta statuss nav pieņemams. Kopš tā laika demonstrācijas turpinās, tās ir mierīgas un tikai pieauga mērogos pēc tam, kad premjerministrs Fico paziņoja, ka protesti tiekot organizēti un koordinēti no ārzemēm nolūkā gāzt likumīgo Slovākijas valdību. 24. janvārī galvaspilsētas Bratislavas ielās izgāja 60 000, savukārt otras lielākā pilsētas Košices ielās – 15 000 protestētāju. Paralēli Fico kabinets zaudējis nelielo vairākumu Slovākijas parlamentā. Izveidojot koalīciju 2023. gada oktobrī no divām kreisi populistiskām partijām „Virziens – sociāldemokrātija” un „Balss – Sociāldemokrātija” un nacionālradikāļiem Slovāku Nacionālās partijas – tai Nacionālajā sapulcē bija minimāls vienas balss pārsvars. Tagad nu četri no agrākajiem koalīcijas deputātiem paziņojuši, ka turpmāk balsošanā nepiedalīsies. Netiek izslēgts neuzticības balsojums esošajai valdībai, kas var novest pie ārkārtas vēlēšanām. Sagatavoja Eduards Liniņš.

V čem může být slovenská vláda inspirací pro českou předvolební kampaň? Kalhoty Annaleny Baerbockové. Ani předpokládaný hektický rok nebude jistě znamenat konec dějin. Ekonomika a politika. Politický obrat v Rakousku vrací do hry o vládu pravicové Svobodné.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu řekl, že celková ekonomická situace naší země není špatná. Měl ve svém hodnocení pravdu a je možné jeho tvrzení doložit? „Vyzdvihl bych, že jsme těmi ekonomickými krizemi prošli stále s mimořádně nízkou mírou nezaměstnanosti, takže z hlediska sociálního smíru a soudržnosti není situace nějak výrazně špatná,“ hodnotí nový náměstek ministra financí Tomáš Holub, bývalý člen bankovní rady České národní banky.

Co přinese ekonomický vývoj v roce 2025 domácnostem? Jak ovlivní zaměstnanecké příjmy změny zákoníku práce? Jaký bude nadcházející rok pro osoby samostatně výdělečně činné? Ovlivní ceny plynu v Česku konec tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu? Bude státem vlastněná společnost NET4GAS za uplynulý rok ve ztrátě? A jak jsou domovy s pečovatelskou službou zabezpečené před požáry?

Jaký bude vývoj české ekonomiky v novém roce a jak bude záviset na spotřebitelské důvěře? Jakou stopu zanechal Jimmy Carter v amerických prezidentských dějinách i na světové scéně? A proč na českých horách zažívají lyžaři dopravní kolapsy?