Podcasts about ekonomika

Ekonomi sering kali dianggap sebagai disiplin ilmu yang kaku dan penuh dengan grafik rumit, padahal pada intinya, ia adalah studi tentang pilihan manusia di tengah keterbatasan sumber daya. Setiap keputusan kecil yang kita ambil, mulai dari memilih menu makan siang hingga mengalokasikan waktu untuk bekerja, selalu melibatkan konsep biaya peluang, di mana memilih satu jalur berarti kita harus merelakan kesempatan berharga lainnya. Anthony Clark menekankan bahwa dengan menyadari realitas kelangkaan ini, kita dapat mulai melihat dunia bukan sebagai rangkaian peristiwa acak, melainkan sebagai hasil dari pertimbangan nilai dan prioritas yang kita tetapkan setiap harinya. Dinamika pilihan individu ini kemudian membentuk sistem yang lebih besar melalui mekanisme insentif dan sinyal harga yang mengoordinasikan interaksi sosial kita. Dalam kehidupan sehari-hari, harga berfungsi sebagai sistem informasi global yang memberi tahu produsen apa yang perlu diciptakan dan memberi tahu konsumen apa yang layak didapatkan, menciptakan keteraturan yang sering disebut sebagai "tangan tak terlihat". Namun, ekonomi tidak hanya berbicara tentang angka rasional; melalui lensa ekonomi perilaku, kita juga belajar bahwa manusia sering kali dipengaruhi oleh bias emosional dan kognitif. Hal ini membuktikan bahwa pasar sebenarnya adalah cerminan dari psikologi manusia yang kompleks, di mana keinginan dan persepsi sering kali lebih berpengaruh daripada logika matematika murni. Pada akhirnya, memahami ekonomika sehari-hari memberikan kita "pisau analisis" yang tajam untuk memahami isu-isu yang lebih luas, mulai dari dampak globalisasi hingga peran kebijakan pemerintah dalam menstabilkan krisis. Dengan memahami bagaimana kegagalan pasar terjadi dan mengapa investasi pada modal manusia itu penting, kita menjadi lebih kritis dalam menilai kebijakan publik dan tantangan masa depan seperti otomatisasi dan perubahan iklim. Ekonomi, dalam bentuknya yang paling murni, adalah alat untuk berpikir lebih cerdas. Dengan menguasai prinsip-prinsip dasarnya, kita tidak hanya menjadi konsumen yang lebih bijak, tetapi juga warga dunia yang mampu memahami dinamika kehidupan dengan jauh lebih jernih dan objektif.

1. Bočekove vízie sa zatiaľ nenapĺňajú 2. Putin bude pokračovať vo vojne bez ohľadu na stav ekonomiky 3. Nemecko a celá Európa hľadá odpoveď, ako čeliť „čínskemu šoku“ 4. Umelá inteligencia možno nahradí aj investičných manažérov 5. Krátko o Družbe, zákaze ruskej ropy a klesajúcich predajov áut

Eiropas līderi kara ceturtajā gadadienā pulcējas Kijivā un apliecina atbalstu Ukrainai. Karš turpinās kā novājināšanas karš ar lieliem dzīvā spēka zaudējumiem. Ukrainas ekonomika turas. Aktualitātes analizē Austrumeiropas pilitikas paētījumu centra vecākais pētnieks Armands Astukevičs un Zemessardzes komandieris brigādes ģenerālis Aivars Krjukovs. Sazināmies ar Latvijas Universitātes Ekonomikas un sociālo zinātņu fakultātes dekānu Jāni Priedi. Ar muti Kijivā, ar darbiem…? Vakar, 24. fbruārī, apritot ceturtajai gadskārtai kopš Krievijas agresijas kara eskalācijas Ukrainā, Kijivā ieradās vairāki Eiropas Savienības un tās dalībvalstu līderi. Klāt bija Eiropas Komisijas prezidente Urzula fon der Leiena, Eiropadomes prezidents Antoniu Košta, Somijas prezidents Aleksandrs Stubs, Norvēģijas, Zviedrijas, Dānijas, Horvātijas, Igaunijas, Latvijas, Islandes premjerministri, Lietuvas aizsardzības ministrs, arī NATO ģenerālsekretārs Marks Rite. Tas bija nepārprotams solidaritātes žests, kam jāapliecina savienības apņēmība turpināt atbalstīt Ukrainu visos iespējamos veidos. Līdz šim ir darīts daudz: savienības palīdzības kopapjoms tuvojas divsimt miljardu robežai. Tai skaitā, runājot par šobrīd īpaši aktuālo enerģētikas jautājumu, pārvietotas veselas elektrostacijas un piegādāti apmēram vienpadsmit tūkstoši ģeneratoru. Vairumam Eiropas valstu netrūkst vēlmes un gatavības, taču nupat palīdzības vezuma ceļā kā kupls cinis jau atkal aptupies Ungārijas premjers Viktors Orbans. Vispirms pirmdien notikušajā Eiropas Savienības ārlietu dienestu vadītāju sanāksmē Briselē Ungārijas ārlietu ministrs Peters Sijarto paziņoja, ka Ungārija neatbalstīs kārtējo Krievijai noteikto sankciju paketi, savukārt vakar, tieši pilna mēroga iebrukuma gadadienā, izpaudās pats Orbans, paziņojot, ka bloķēs arī jau nolemto Eiropas Savienības 90 miljardu atbalsta piešķīrumu Ukrainai. Par šo atbalstu agrāk tika panākta vienošanās, kas paredz, ka „negribošo koalīcija” – Ungārija, Slovākija un Čehija – tiek atbrīvotas no saistībām aizdevuma sakarā. Taču nu Budapeštas pusdiktators izdomājis, ka neatbalstīšot vispār nevienu Ukrainai labvēlīgu lēmumu, jo Kijiva, raugi, esot pārtraukusi krievu jēlnaftas piegādes Ungārijai un Slovākijai pa cauruļvadu „Draudzība”. Ukrainas valdība apgalvo, ka piegādes apstājušās, jo cauruļvads bojāts krievu lidrobotu triecienā. Duetā ar savu kaimiņu velk arī Slovākijas premjers Roberts Fico, kura dzimtenei arī Kremļa „melno zeltu” vajagot kā ēst. Viņš piedraudējis, ka ja piegādes neatsāksies, Slovākija pārtrauks elektroenerģijas piegādi Ukrainai. Bet kamēr Eiropas līderi neskopojas nīgriem izteicieniem par „Draudzības” trubai piezīsties kāro Viktoru, Vašingtonā Ukrainas jautājums šķiet nobīdīts otrajā plānā aiz iespējamās Irānas militārās pārmācīšanas, Epstīna failu blāķiem un, protams, prezidenta ķīviņa ar augstāko tiesu par tarifiem. Tiesa, pirms dažām dienām, kad bez nozīmīgiem rezultātiem bija noslēgušās trīspusējās ASV, Krievijas un Ukrainas sarunas Ženēvā, Baltā nama saimnieks pagarināja Krievijai noteikto sankciju termiņu. Baisi gausais karš Apritot ceturtajai gadskārtai kopš Krievijas pilna mēroga iebrukuma Ukrainā, karadarbība tiek raksturota kā novājināšanas karš ar lieliem dzīvā spēka zaudējumiem. Par to, cik dzīvību ziedots Kremļa diktatora iegribu un iedomu vārdā, ir visai aptuvens priekšstats, bet dažādi avoti lēš, ka Ukrainas pusē kritušo skaits varētu pārsniegt 60000, savukārt Krievijas pusē šīs aplēses svārstās no apmēram 180000 līdz 350000 un vairāk tūkstošiem. Kopējie zaudējumi, saprotams, ir vairākas reizes lielāki, un, kā domā NATO analītiķi, pērnajā gadā vien Krievijai tie varētu būt apmēram 400000 kritušo, ievainoto un bez vēsts pazudušo. Kā zināms, šī cena maksāta par pieticīgiem ieguvumiem – pērngad agresoram izdevies papildus iegūt mazāk par procentu no Ukrainas teritorijas, un tagad tā okupēta ir apmēram piektā daļa no kaimiņvalsts. Tomēr daudzi eksperti spriež, ka Krievijai esot vēl diezgan resursu, lai šādi turpinātu vismaz kādu gadu. Izskan gan arī viedokļi, ka rekrutēšanas apjomi atpaliek no dzīvā spēka zaudējumiem un tuvojas brīdis, kad var nākties izšķirties par piespiedu mobilizāciju. Pie tam frontē pēdējā mēneša laikā Krievijas spēki piedzīvojuši nopietnas komunikācijas problēmas. Īlona Maska kompānija beidzot atslēgusi no „Starlink” tīkla nelegāli iegūtos termināļus, kurus krievi izmantoja okupētajā Ukrainas teritorijā, savukārt Maskavas pati bloķējusi „Telegram” tīklu, un daudzas krievu vienības tādējādi palikušas bez ierastajiem saziņas līdzekļiem. Daļēji ar to tiek skaidroti Ukrainas spēku nesenie panākumi, atgūstot ap 200 kvadrātkilometru teritorijas Zaporižjes un Dņipro apgabalos. Vēl pirms tam decembrī krievu vienības izdevās izspiest no Harkivas apgabala Kupjanskas, kuru Krievijas armijas vadība jau bija pasludinājusi par pilnībā ieņemtu. No vienas puses, tie ir nenozīmīgi taktiski ieguvumi, kas, cita starpā, nav mazinājuši Krievijas spēku spiedienu Doņeckas apgabalā, no otras, tas ir apliecinājums, ka Ukrainas armija saglabā uzbrukuma potenciālu. Tiek gan atzīmēts, ka arī Ukraina saskaras ar nopietnām militārā personāla problēmām – apmēram divsimt tūkstoši karavīru, nespējot izturēt frontes apstākļus, esot patvaļīgi pametuši savas vienības. Vēl viens ļoti nepatīkams pārsteigums Krievijai bija sestdien notikušais Ukrainas raķešu trieciens militāro raķešu rūpnīcai Votkisnkā, Udmurtijas autonomajā republikā, aptuveni 1400 kilometru attālumā no Ukrainas robežas. Šajā rūpnīcā top mazā rādiusa raķetes „Iskander”, kas tiek izmantotas triecieniem pa Ukrainas teritoriju, un starpkontinentālās raķetes „Topoļ-M”.  Kā apgalvo Kijiva, trieciens veikts ar ukraiņu ražojuma spārnoto raķeti „Flamingo”. Ukrainas ekonomika turas Krievijas agresijas eskalācija 2022. gadā saprotami traumēja arī Ukrainas ekonomiku. Vairākkārt palielinājās Krievijas okupētās teritorijas apmēri, agresorvalsts uzsāka mērķtiecīgu infrastruktūras graušanu, miljoniem iedzīvotāju pameta valsti. Tiek lēsts, ka pagājušajos kara gados agresors pret Ukrainas teritoriju raidījis apmēram 13000 raķešu un vairāk nekā 140000 lidrobotu. Lielu daļu no tiem notriekusi ukraiņu pretgaisa aizsardzība, taču daļa savu mērķi sasnieguši. Tomēr Ukrainas iekšzemes kopprodukts, kas 2022. gadā saruka par gandrīz trešdaļu, nākamajos gados piedzīvoja zināmu atlabšanu, 2023. gadā pieaugot par vairāk nekā pieciem procentiem, 2024. gadā – par vairāk nekā trīs ar pusi, 2025. gadā – par aptuveni diviem procentiem. Kāpums prognozēts arī šogad, tiesa, šais prognozēs nebija ņemti vērā Krievijas nežēlīgi mērķtiecīgie triecieni enerģētikas infrastruktūrai. Resursa „Project Syndicate” autori, ekonomisti Tatjana Derjugina, Anastasija Fedika un Jurijs Gorodņičenko piesauc trīs galvenos faktorus, kas ļāvuši Ukrainas ekonomikai līdz šim saglabāt kondīciju, kas šobrīd pārspēj cerības pilna mēroga kara sākumā. Pirmkārt, tās ir ukraiņu militārās spējas, saglabājot kontroli pār savu gaisa telpu un lielā mērā neitralizējot Krievijas Melnās jūras floti. Attiecīgi Krievijai nav izdevies pilnībā apturēt Ukrainas eksporta plūsmu pa jūras ceļiem. Otrs faktors ir apjomīgā starptautiskā palīdzība, kas aizvadītajos četros gados bijusi vidēji ap 40 miljardiem dolāru gadā. Tā palīdzējusi kompensēt budžeta deficītu, kas ir aptuveni 25% no iekšzemes kopprodukta, segt lielu daļu izdevumu ieroču un energoresursu importam. Savukārt grandiozais militāro izdevumu kāpums – no sešiem miljardiem dolāru 2021. gadā līdz septiņdesmit miljardiem pērngad – ir jaudīgs ekonomikas stimuls. Pēc amerikāņu domnīcas „Jamestown” sniegtajiem datiem lidrobotu ražošanas apjomi Ukrainā pagājušogad sasnieguši četrus miljonus vienību, bet šogad varētu sasniegt septiņus miljonus. Kā trešais faktors tiek minēta Ukrainas Nacionālās bankas sekmīgā darbība, nodrošinot likviditāti un novēršot banku sistēmas sabrukumu. Un, kā atzīmē trīs minētie „Project Syndicate” autori, salīdzinoši stabilais ekonomikas stāvoklis nebūtu iespējams bez ukraiņu uzņēmēju un visas sabiedrības gatavības pielāgoties un paciest grūtības, un radoši meklēt risinājumus. Protams, Krievijas agresijas karš rada Ukrainai milzu zaudējumus un arī milzīgas problēmas, no kurām akūtākās šobrīd ir teju trīs ceturtdaļu elektroģenerējošo jaudu iznīcināšana un jūtams kvalificēta darbaspēka trūkums. Sagatavoja Eduards Liniņš.

Markéta a Oldřich Menšíkovi jsou superfarmáři. Společně provozují vyhlášenou ekofarmu Menšík v Beskydech, kde Markéta jako sýrařka vyrábí jedny z nejlepších sýrů v Česku. Ty mj. odebírá i Pražský hrad nebo špičkové místní restaurace. Za svou práci obdrželi řadu ocenění včetně Živnostníka roku nebo Biopotraviny roku. V rozhovoru Markéta představuje i svůj nový videokurz Mistrovství výroby sýrů & jogurtů. Více na https://navolnenoze.cz/syr a https://www.farma-mensik.cz

Raidījumā pievēršamies ekonomikai un lēmumiem, kas ietekmē mūsu attiecības ar naudu ik uz soļa. Bija laiks, kad cilvēku naudas jautājumos uzskatīja par racionālu būtni, kuru viegli prognozēt un kas spēj viegli apzināties ieguvumus un riskus. Mūsdienās to mainījusi uzvedības ekonomikas teorija, kas parāda cilvēka ne tik racionālo pusi. Kāpēc dažkārt nopērkam to, ko mums īsti nevajag un kāpēc nespējam objektīvi novērtēt cenu, ja līdzās neredzam citu skaitli? Kāpēc aizejam uz veikalu pēc piena, bet pārnākam ar veselu maisu akcijas produktu? Kāpēc tērējot naudu, kļūstam neloģiski un dīvaini? Uzvedības ekonomika parāda, lai arī ekonomikas zinātni radījuši matemātiski un stratēģiski domājošs cilvēki, tā praksē stāsta par pilnīgi neracionālu cilvēku. Uzvedības ekonomikas teoriju un praksi raidījumā Zināmais nezināmajā skaidro ekonomikas un vadības zinību maģistre, Latvijas Universitātes docente Ieva Siliņa un Rīgas Stradiņa universitātes asociētais profesors Romāns Putāns. SIA jeb sabiedrības ar ierobežotu atbildību vēsture Par pirmajiem uzņēmējiem var dēvēt amatniekus. Jau babiloniešu valdnieka Hamuprapi likumu krājumā 18. gs. p.m.ē ir runa par kredītsaistībām un noteikumiem saimnieciskās darbības veikšanai, norāda ekonomikas zinātņu doktore, Latvijas Universitātes profesore Baiba Šavriņa. Bet, protams, ka tā ir visai nosacīta  SIA jeb sabiedrības ar ierobežotu atbildību vēsture. Profesore sniedz ieskatu uzņēmējdarbības vēsturē pasaulē, iepazīstina ar franču utopiskiem plāniem, gan vareno akciju sabiedrību „Austrumindijas kompāniju”, un uzņēmumu ar 60  ūdensdzirnavām. Stāstu Baiba Šavriņa sāk par senāko amatnieku apvienību, kas veidojās Japānā pirms teju pusotra tūkstoša gadiem. -- "Tāds mazs, pelēks "bandīts", kas staigā pa koku reizēm ar galvu uz leju. Un viņa balss, viņa dziesma ir dažādi svilpieni," dzilnīti raksturo ornitologs Latvijas Ornitoloģijas biedrības priekšsēdētājs Viesturs Ķerus.

Martin a Tomáš v novém dílu podcastu MoneyPenny řeší nominaci Kevina Warshe na post předsedy amerického Fedu. Tato personální změna by totiž mohla mít na budoucí směřování měnové politiky Fedu, a tedy i akciového nebo dluhopisového trhu značný vliv. Stejně tak je Fed rozhodující v tom, jak se bude vyvíjet situace kolem dolaru, jenž oproti světovým měnám v posledních měsících výrazně oslabil. O stavu americké ekonomiky diskutovali analytik Jan Čermák z ČSOB a hlavní ekonom Portu Jan Berka, jenž zároveň přednáší na Metropolitní univerzitě Praha. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Martin a Tomáš v novém dílu podcastu MoneyPenny řeší nominaci Kevina Warshe na post předsedy amerického Fedu. Tato personální změna by totiž mohla mít na budoucí směřování měnové politiky Fedu, a tedy i akciového nebo dluhopisového trhu značný vliv. Stejně tak je Fed rozhodující v tom, jak se bude vyvíjet situace kolem dolaru, jenž oproti světovým měnám v posledních měsících výrazně oslabil. O stavu americké ekonomiky diskutovali analytik Jan Čermák z ČSOB a hlavní ekonom Portu Jan Berka, jenž zároveň přednáší na Metropolitní univerzitě Praha.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Novou ekonomickou strategii vlády poodhalil na TV Nova premiér Babiš, když řekl, že Česká republika je ještě málo zadlužená, a navrhl zrušit Národní rozpočtovou radu (NRR), která ze zákona dohlíží na fiskální politiku vlády. Dodejme, že to byl sám Andrej Babiš, který zákonem z roku 2017 o rozpočtové odpovědnosti tuto instituci zřídil. Za Fialovy vlády to byla právě NRR v čele s Mojmírem Hamplem, která nejvíce kritizovala rozpočtové přeslapy ministra financí Stanjury. Vycházel přitom ze zákona, který jasně určuje mantinely rozpočtové odpovědnosti. Je příznačné, že nejnadšenější čtenářkou analýz NRR byla právě Alena Schillerová. Dnes, kdy se dostala do vlády, nejen její šéf, ale i její náměstek Petr Mach volají po jejím zrušení. Připomíná to situaci, kdy někdo ve fotbale oznamuje, že když se zruší rozhodčí, vyhnou se obě mužstva pískání ofsajdů. Problém je, že šéf NRR Hampl řekl na adresu zákona o státním rozpočtu na rok 2026 zhruba toto: „Tak, jak nová vláda nastavila parametry tohoto zákona, jde o nelegální postup, který je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.“ Otázkou je, je dostatečná autorita na to, aby vládě řekl: „Tudy cesta nevede.“ Takže co dělat, když jsou Babišovi voliči zřejmě spokojeni, ale je to v rozporu se zákonem? Zrušíme tedy zákon a s ním i Národní rozpočtovou radu, navrhuje Babiš. Připomíná to perského krále, který zabíjel posly špatných zpráv. Andreji Babišovi ani nic jiného nezbyde, protože on i ministryně financí se pokoušejí o zvláštní voodoo ekonomickou strategii. Jinak řečeno, chtějí snižovat daně (firemní), chtějí zvyšovat sociální dávky a důchody a zároveň musí dodržovat zákon o rozpočtové odpovědnosti, který sám Andrej Babiš jako ministr financí přijal. Neexistuje způsob, jak dodržet jedno nebo druhé. Vlastně ano, existuje. Mohou zkusit se magicky zaříkávat a do zmenšeniny Mojmíra Hampla píchat jehličky v naději, že změní jeho postoje. A když ne, tak ho zrušíme.

Zlaté ručičky už dnes nestačí. Ekonomika postavená na subdodavatelích se vyčerpala. „Je sice hezké, že těma rukama dokážeme spoustu věcí vyrobit, ale ekonomika postavená na subdodavatelské ekonomice se vyčerpala. Potřebujeme být na začátku, potřebujeme být tam, kde se něco vymyslí, ale i na konci celého řetězce, kde je finální produkt. Jenže my jsme zatím uprostřed a stále jsme se z toho jako ekonomika nevymanili,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda Seznam Zpráv Petr Fiala, šéf korporátního bankovnictví pro velké společnosti v Raiffeisenbank. Dokonale je to podle něj vidět na vývoji počtu zaregistrovaných nových patentů v České republice, který proti zbytku regionu a zejména pak ve srovnání s USA výrazně klesá. „Nemáme patenty, a přitom ty jsou pro to, abychom mohli českou ekonomiku posunovat, velmi důležité,“ dodává Fiala. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická i politická témata. V úvodu se tentokrát věnují aktuální situaci v Íránu v souvislosti s protesty a diskutují možné dopady dalšího vývoje na region, mezinárodní politiku i globální stabilitu. Následně se zaměřují na spotřebitelský index cen za loňský rok, tedy na vývoj inflace a její dopady na domácnosti i ekonomiku. V závěrečné části podcastu se věnují stříbru a jeho rekordní ceně, včetně důvodů růstu a možných scénářů dalšího vývoje na trzích. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Vláda odmítla návrh zálohovat PET lahve a plechovky. Premiér Andrej Babiš (ANO) to odůvodnil tím, že současný systém třídění je efektivnější. Zálohování prosazoval exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Aktuální systém není pro tyto dvě komodity efektivní,“ poukazuje v Pro a proti Petr Novotný z Institutu pro cirkulární ekonomiku. „Vhodnější je investovat do osvěty,“ namítá pro Český rozhlas Plus Jan Mraček z Hospodářské komory.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svetová ekonomika by mala v tomto roku rásť v solídnom raste - napriek tomu riziká nemiznú a pribúdajú najmä konflikty. Na obzore je napríklad nový konflikt o Grónsko. V relácií Ekonomické Analýzy 24 o týchto témach diskutoval moderátor Lukáš Dzivý so Zdenkom Štefanidesom, analytikom VÚB Banky a Vladimírom Vaňom z Wealth effect management. 

Expremiér Petr Fiala (ODS) při předání zprávy o stavu země uvedl, že Česko je v dobré kondici podle klíčových ekonomických ukazatelů, dokument však jeho nástupce Andrej Babiš (ANO) odmítl číst. „Česká ekonomika je na tom relativně dobře,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Za čtyři roky se zvýšilo zadlužení o astronomický 1,2 bilionu korun,“ tvrdí místopředseda rozpočtového výboru Sněmovny Miroslav Ševčík (SPD).

Co přinese dlouho připravovaná dohoda EU s jihoamerickým uskupením Mercosur? Proč se její podpis odkládá na leden? A jak se má změnit společná zemědělská politika sedmadvacítky? Vladimír Kroc se zeptal ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze.

Co přinese dlouho připravovaná dohoda EU s jihoamerickým uskupením Mercosur? Proč se její podpis odkládá na leden? A jak se má změnit společná zemědělská politika sedmadvacítky? Vladimír Kroc se zeptal ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze.

Co přinese dlouho připravovaná dohoda EU s jihoamerickým uskupením Mercosur? Proč se její podpis odkládá na leden? A jak se má změnit společná zemědělská politika sedmadvacítky? Vladimír Kroc se zeptal ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Expremiér Petr Fiala (ODS) při předání zprávy o stavu země uvedl, že Česko je v dobré kondici podle klíčových ekonomických ukazatelů, dokument však jeho nástupce Andrej Babiš (ANO) odmítl číst. „Česká ekonomika je na tom relativně dobře,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Za čtyři roky se zvýšilo zadlužení o astronomický 1,2 bilionu korun,“ tvrdí místopředseda rozpočtového výboru Sněmovny Miroslav Ševčík (SPD).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 79. epizóde som sa rozprával s Ivanom Miklošom, bývalým ministrom financií a jednou z kľúčových postáv ekonomickej transformácie Slovenska po roku 1989. V úvode otvorene hovorí o tom, prečo dnes žijeme v dobe veľkej paradigmatickej zmeny, ktorú prirovnáva k pádu komunizmu či nástupu internetu. Rozoberáme, čo s nami spraví AI, demografia a zmena svetového poriadku. Čo môže a nemôže ovplyvniť malá otvorená ekonomika, akú má Slovensko?Prešli sme aj k veľmi konkrétnej otázke – ako rozhýbať slovenskú ekonomiku? Ivan vysvetľuje, prečo sme len malou loďkou v oceáne globálnych trendov, ale zároveň tvrdí, že veľká časť nášho zaostávania je čisto „domáca úloha“. Porovnáva nás s Poľskom, Estónskom či Rakúskom. Hovorí tiež o tom, prečo sú efektívnejší, no pomenúva tiež štyri kľúčové oblasti, ktoré musíme riešiť. Otvorene kritizuje to, v čom sme zlyhali pri reformách, prečo nevieme poriadne míňať eurofondy a ako by mala vyzerať realistická stratégia Slovenska na najbližších 10 až 20 rokov.V rozhovore sa dotýkame aj praktických politických otázok. Čo by mala robiť vláda, ktorá chce krajinu posunúť dopredu? Ako sa rozprávať s voličmi v krajine s dlhodobým úpadkom? A prečo sú jednoduché populárne riešenia často cestou do pekla? Na ľahšej vlne preberieme aj to, ako Ivan pracoval so stresom počas rokov v politike, akú úlohu v jeho živote hrá šport a aké odporúčania má pre ľudí, ktorí chcú lepšie rozumieť ekonomike a svetu okolo seba.Tento diel je plný jasne pomenovaných problémov, ale aj veľmi konkrétnych návrhov, čo môžeme na Slovensku zmeniť. Či už ste podnikateľ, manažér, študent alebo vás jednoducho zaujíma budúcnosť tejto krajiny, tento diel je povinnou jazdou. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:01:04 – Veľká svetová zmena00:13:00 – Ako rozhýbať slovenskú ekonomiku?00:17:18 – Positioning Slovenska00:22:56 – Prečo sme neefektívna krajina?00:30:16 – Poľsko rastie rýchlejšie ako my00:37:11 – Akú politiku potrebujeme?00:43:47 – Ivan Mikloš a šport00:47:06 – Čo odporúča Ivan Mikloš?00:50:49 – Zmysel života podľa Ivana Mikloša---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-UG---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

O Češích se někdy říká, že jsou ve vztahu k penězům maniodepresivní. Tento termín hodně zpopularizoval ekonom České spořitelny David Navrátil, který tím poukázal na to, že v dobrých časech hodně utrácíme a v těch špatných zase hodně šetříme. A jako bychom se kvůli tomu pohybovali na houpačce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Európska komisia zrejme ustúpi lobingu automobiliek  2. Ekonomika rastie pomaly, domácnosti šetria  3. Energopomoc dostanú aj majitelia viacerých nehnuteľností  4. Ako umelá inteligencia mení detstvo

Selamat datang kembali di INIOPER, wadah inspirasi bagi kita semua, para penggerak komunitas perubahan. Di episode kali ini, kita akan menyelami sebuah topik yang sangat krusial bagi masa depan peradaban kita. Saat ini, kita berdiri di persimpangan jalan sejarah, menghadapi apa yang disebut sebagai polycrisis—mulai dari perubahan iklim yang ekstrem hingga ketimpangan sosial yang kian melebar. Model ekonomi konvensional yang memperlakukan bumi layaknya mesin raksasa untuk diekstraksi tanpa batas, kini terbukti telah membawa kita ke ambang kerusakan yang serius. Namun, di tengah kegelapan ini, kita tidak kehilangan harapan; kita justru menemukan sebuah jalan baru untuk menata ulang kehidupan. Jalan baru tersebut adalah Ekonomi Restoratif. Lebih dari sekadar keberlanjutan atau sustainability yang hanya berfokus pada menahan laju kerusakan, Ekonomi Restoratif mengajak kita untuk memulihkan, memperbarui, dan menumbuhkan kembali vitalitas sistem kehidupan yang telah rusak. Berlandaskan pada pemikiran bahwa ekonomi sejatinya adalah sistem yang hidup—seperti halnya hutan atau tubuh manusia—konsep ini menuntut kita untuk beroperasi selaras dengan prinsip-prinsip alam. Kita diajak untuk tidak lagi sekadar mengambil dan membuang, melainkan membangun hubungan yang tepat (right relationship) dengan alam dan sesama, memandang kekayaan secara holistik, serta menciptakan sirkulasi kemakmuran yang inklusif dan memberdayakan. Kabar baiknya, Indonesia adalah tanah yang sangat subur bagi tumbuhnya ekonomi masa depan ini. Nilai-nilai Ekonomi Restoratif sejatinya telah lama mengakar dalam DNA Nusantara melalui kearifan lokal seperti Gotong Royong, filosofi Tri Hita Karana, hingga praktik Subak di Bali dan Sasi di Maluku. Dalam episode ini, kita akan mengeksplorasi bagaimana memadukan sains modern dengan kearifan leluhur tersebut untuk menjawab tantangan zaman, mengubah mimpi tentang kemajuan menjadi realitas yang memulihkan bumi dan memuliakan manusia. Mari kita simak bersama perjalanan menuju fajar kebangkitan kearifan kehidupan ini.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Kubánci stále tančí tango s Fidelem Castrem, ale dnes už v rytmu blues – tedy v ponurosti, depresi a smutku. Duše národa je uplácaná do bezbarvé a beztvaré placky,“ popisuje atmosféru v zemi novinář Eduard Freisler. Karibský ostrov se potácí ve vleklých krizích. Ekonomika se zadrhává, zemi sužují rozsáhlé výpadky elektřiny a prudce také klesá počet turistů. „Režim teď opravdu nemá peníze, protože Venezuela se už deset let ekonomicky trápí, Rusko zabředlo ve válce s Ukrajinou a oni prakticky nemají odkud brát,“ říká ve Studiu N. Autor nové knihy Kubánské tango v rytmu blues říká, že situace v zemi je nejhorší za poslední desítky let. „Spousta lidí mi na jaře v ulicích Havany říkala, že za Fidela Castra bylo líp. Je to děsivé, protože Castro lidi popravoval, posílal do vězení a mučil je. Jeho diktatura byla ostrá a život těsný,“ připomíná. Současný režim je k vlastním obyvatelům ale také krutý. „Kubánský teror je hodně vynalézavý a podlý. Bavil jsem s lidmi, kteří skončili ve vězení a opravdu se tam už nikdy nechtějí vrátit. Na ulici vyšli zlomení,“ popisuje novinář. Ve Studiu N popisuje nástroje, kterými se režim snaží udržet u moci. Jedním ze způsobů, jak zastrašit své odpůrce, je povolání takzvaných brigád rychlého nasazení. „To jsou zarputilí castristé, určitě placení. Představte si je jako předvoj vojáků, takovou domobranu. Na vlastní kůži jsem zažil, co znamená takzvaná kampaň zapuzení, kterému čelila jedna z rodin, u které jsem byl. Před jejich dům přišlo kolem třiceti až čtyřiceti lidí, většinou starců a stařenek, a začali jim kolektivně hlasitě nadávat. U toho na obydlí házeli zkažená vejce, zkaženou zeleninu a zvířecí i lidské exkrementy. Ukazovali tím, kdo je tady odpad,“ vzpomíná v rozhovoru. Někteří lidé čelí ještě silnějšímu psychickému teroru. „Občas se k vašemu domu nahrne i dav o stovkách lidí. Nejvíc mě na tom mrazí ta řízená zuřivost. Ti lidé deset minut hulákají, jsou vulgární, chovají se jako chuligáni. A zničehonic se to utne, oni se rozejdou a vrátí se ke svým všedním starostem,“ říká Freisler. Jak dneska vnímají svou budoucnost mladí Kubánci a Kubánky? Proč se režimu stále daří držet u moci? Jakých omylů se vůči karibské zemi coby Západ dopouštíme? Vnímají obyvatelé Fidela Castra jako hrdinu, tyrana, nebo symbol už dávno ztracené éry? Jakou roli hraje Kuba v soupeření globálních mocností? A může se z té mizerie ještě dostat? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

1. Ekonomika stagnuje a vládna konsolidácia brzdí míňanie domácností 2. Odchody IT odborníkov od Migaľa ohrozujú peniaze z plánu obnovy 3. Ryanair reaguje na konkurenčný Wizz Air novými linkami 4. Plug-in hybridy už dohnali autá na naftu 5. Umelá inteligencia vytvára nových víťazov a porazených

Ekonomika po novembri ´89. Slovenská Sibír. Slovenská tradícia sokoliarstva

Lukáš Konečný je jeden nejnadanějších českých marketérů své generace. Přitom stojí tak trochu stranou a stále si, jak říká, s něčím hraje. Třeba s monetizací travel blogu Loudavým krokem na 150 tisíc Kč měsíčně nebo vibecodingem aplikací pomocí AI. Podniká v tandemu se svou ženou Lucií Konečnou a opravdu jim to spolu klape. Více na https://loudavymkrokem.cz a https://lkmedia.cz

Hoci vláda hovorí o úspešnej konsolidácii, výkonnosť ekonomiky klesá a investície sú najnižšie za posledné roky. Odborníci varujú, že bez zásadnej zmeny politiky a podnikateľského prostredia sa môže krajina definitívne zaseknúť v bludnom kruhu stagnácie.

Vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě podepsala koaliční smlouvu a představila návrh programového prohlášení. „Hlavní problém je, jak přivést ekonomiku do ekonomického růstu. Tam má vládní program pár dobrých postupů. Je ale velice všeobecný,“ popisuje v pořadu Řečí peněz profesor ekonomie Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů sobě podepsala koaliční smlouvu a sepsala programové prohlášení. I přes dobrý stav české ekonomiky však nemůže zaplatit všechny sliby a zároveň dodržet zákon o rozpočtové odpovědnosti, upozorňuje někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „Je tam obrovský rozpor mezi tím, co vláda slibuje zařídit a ufinancovat, kolik na to potřebuje peněz a mezi tím, kolik na to bude mít zdrojů,” upozorňuje pro Český rozhlas Plus.

Budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů sobě podepsala koaliční smlouvu a sepsala programové prohlášení. I přes dobrý stav české ekonomiky však nemůže zaplatit všechny sliby a zároveň dodržet zákon o rozpočtové odpovědnosti, upozorňuje někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „Je tam obrovský rozpor mezi tím, co vláda slibuje zařídit a ufinancovat, kolik na to potřebuje peněz a mezi tím, kolik na to bude mít zdrojů,” upozorňuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Existují dva pohledy na ruskou ekonomiku. Podle jednoho, který propaguje ruský prezident Vladimir Putin, se ukázala jako překvapivě odolná a silná na to, aby udržela v chodu válku na Ukrajině a zvládla modernizovat armádu. Druhý názor na stav ruské ekonomiky zní, že se jednoho dne zhroutí. Ani jeden z nich není zcela správný, hodnotí v analýze pro americký magazín Foreign Affairs Alexandra Prokopenková, expertka na politickou ekonomii z Carnegie Russia Eurasia Center.

Existují dva pohledy na ruskou ekonomiku. Podle jednoho, který propaguje ruský prezident Vladimir Putin, se ukázala jako překvapivě odolná a silná na to, aby udržela v chodu válku na Ukrajině a zvládla modernizovat armádu. Druhý názor na stav ruské ekonomiky zní, že se jednoho dne zhroutí. Ani jeden z nich není zcela správný, hodnotí v analýze pro americký magazín Foreign Affairs Alexandra Prokopenková, expertka na politickou ekonomii z Carnegie Russia Eurasia Center.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sanjski zaslužki, ki jih ponujajo lažni profili zdravnikov, bančnikov, celo Luke Dončića in predsednice države Nataše Pirc Musar, so postali stalnica družbenih omrežij. So prevaranti res finančno in digitalno bolj pismeni od povprečnega uporabnika – ali pa preprosto obvladajo psihologijo človeka in vedo, da je pohlep tisti, na katerega večina nasede? Pred mikrofonom: Tadej Hren, vodja oddelka za obravnavo omrežnih incidentov pri Nacionalnem odzivnem centru za kibernetsko varnost SI-CERT V tokratni epizodi boste slišali 00:00 – Uvod: “fejk Marja” in prijava policiji 01:38 – obljuba 24 tisočakov v 4 dneh: klasična naložbena past 02:54 – Ciljno lovljenje žrtev prek “welcome” DM-jev 05:18 – Socialni inženiring: psihologija namesto tehnologije 06:19 – Pohlep in strah: čustva, ki jih izkoriščajo 13:06 – Fejk Marja” v chatu z direktorjem 16:23 – Zakaj platforme in oglasi pogosto niso pravočasno odstranjeni 17:22 – Natančno targetiranje oglasov 19:11 – Zakaj vseeno prijaviti lažne profile policiji 23:54 – Lažen profil celo na Tinderju 25:47 – Kako “fejk” profili zberejo na tisoče sledilcev 26:41 – Ekonomika prevar: zakaj se jim investicija splača 27:17 – Tipični zneski škode: okoli deset tisoč evrov in več 29:21 – Zanikanje, “še malo vplačaj” in učinek potopljenih stroškov 30:49 – Lahko nasede vsak; tudi finančno pismeni 37:14 – Manipulacijske tehnike korak za korakom 41:59 – Koga najraje zlorabijo: zdravniki, politiki, Luka Dončić … 47:01 – Deepfake predsednice, ki je ponujala sanjske zaslužke 45:29 – Ali ljudje res nasedejo deepfakom? kdo je najbolj ranljiv 51:36 – Kaj storiti, če si že nakazal denar Money-How Premium: https://money-how.si/narocnine/ vključuje: - Modri AI - Finančni asistent, ki pomaga pri raznih finančnih dilemah https://money-how.si/modri-ai/ - Taxistent - Davčni asistent, ki pomaga pri oddaji davčne napovedi https://money-how.si/taxistent/ - poglobljene vsebine _____________________________ Investicijski bootcamp za mlade: Darilo z dodano vrednostjo Na finančnem bootcampu bodo mladi spoznali moč obrestno-obrestnega računa, ki daje pospešek našemu denarju, še zlati v rani mladosti. Spoznali bodo tudi, kako odpreti trgovalni račun, kako sestaviti portfelj investicij, ki bo služil kot temelj na poti finančne svobode. V nekaj urah bodo dobili znanje brez primesi prikritega oglaševanja. Termin: 28. oktober 2025 med 10.00 in 15.00 _____________________________ Bootcamp v živo: Investiranje – kako sploh začeti (omejeno število) Že dolgo razmišljaš o vlaganju in ne veš, kje in kako začeti? Presekaj in se nam pridruži v živo, kjer bomo skupaj naredili prvi korak v svet investiranja! Termin: 22. oktober 2025 med 17.00 in 20.30 Info: www.money-how.si/dogodki _____________________________ Finančna delavnica je lahko čudovito darilo. Več preveri https://money-how.si/blog/ ______________________ (delavnica) Investiranje v delnice: Kaj moram vedeti, ko se odločam za investiranje v delnice Prijava: https://money-how.si/izobrazevanja ______________________ (delavnica) Investiranje za začetnike. Praktično o osnovah investiranja. Prijava: https://money-how.si/izobrazevanja __________________________________ DISCORD skupnost: V finančnih zagatah nismo sami, pridružite se nam na Discord Money-How / discord ______________________________

„Ekonomika musí generovat přidanou hodnotu, nejde sázet jen na export,“ říká Helena Horská. Jaké hlavní hospodářské problémy čekají na příští vládu? To popisuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank v dalším Forbes Byznys podcastu. Celé čtyři biliony korun mají momentálně české domácnosti v bankách. A právě domácnosti jsou také těmi, kdo táhne domácí ekonomiku nahoru. „Dvě třetiny domácností mají finanční rezervy ještě z covidových dob, z nichž teď čerpají. Díky tomu roste česká ekonomika,“ míní Helena Horská z Raiffeisenbank. Rezervy podle ní mají i některé firmy, z nichž investuje ale jen část. „Neřekla bych, že nervozita opadla. Nejistota je za mě už setrvalý jev, ale učíme se s tím žít a máme rezervy, přesněji řečeno, některé firmy a některé domácnosti mají rezervy,“ říká Horská s tím, že vstupní situaci nemá příští vláda tak náročnou, jako například v době vypuknutí energetické krize. Které průmyslové obory přinesou podnikům tu nejtučnější smetanu v podobě marží? Kdo nosí v průmyslu růžové brýle? Kdy bude mít Česko levnější energie? Co skutečně způsobí emisní povolenky? A kterou výrobu si má země bezpodmínečně ponechat na svém území? To vše se dozvíte ve Forbes Byznys podcastu.

Väčšina Slovákov a Sloveniek má ľavicovú politickú orientáciu, neznamená to však, že sú za otvorené hranice voči migrantom alebo že by schvaľovali manželstvá párov rovnakého pohlavia.Veľkej časti sa nepáči ani miera európskej integrácie. Hodnotovo je naša spoločnosť ukotvená najmä konzervatívne a chce, aby štát do ekonomiky zasahoval výrazne.Vyplýva to z prieskumu a následnej analýzy agentúry NMS Market Research, ktoré mapujú ideologické a programové pozície politických strán v Európe. Ako na túto orientáciu ľudí na Slovensku reagujú strany? Kopírujú svojimi programami to, čo ľudia žiadajú alebo sa voliči prispôsobujú ponuke strán?Aj o tom sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva so spoluautorom analýzy a politickým analytikom Mikulášom Hanesom z agentúry NMS Market Research.Zdroj zvukov: Youtube/ SMER - Sociálna Demokracia, Facebook/ Matúš Šutaj Eštok, STVROdporúčanie:Je október, mesiac pozerania hororových filmov a čítania hororových kníh, a tak mám pre vás tip na filmy, ktoré podľa mňa stoja za to – napríklad Oddity, Weapons, Bring Her Back alebo Late Night With The Devil.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

V jaké kondici se nachází česká ekonomika? Díky čemu roste čtvrtým nejrychlejším tempem v EU? Měli bychom upravit daňový systém? A proč je v české populaci relativně málo vysokoškolsky vzdělaných lidí? Vladimír Kroc se zeptal hlavního ekonoma společnosti Deloitte a bývalého poradce prezidenta republiky Davida Marka.

V jaké kondici se nachází česká ekonomika? Díky čemu roste čtvrtým nejrychlejším tempem v EU? Měli bychom upravit daňový systém? A proč je v české populaci relativně málo vysokoškolsky vzdělaných lidí? Vladimír Kroc se zeptal hlavního ekonoma společnosti Deloitte a bývalého poradce prezidenta republiky Davida Marka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká ekonomika se po letech otřesů včetně covidu a zahájení války na Ukrajině, která zažehla energetickou krizi, vrací ke stabilnějšímu růstu. Zároveň ale před ní stojí i nadále několik zásadních výzev, s nimiž zatím příliš nepohnula. „Ekonomika cyklicky začala růst, domácnosti začaly být optimističtější, zažehly utrácení a v číslech je to vidět,“ říká host nového Forbes Byznys podcastu Pavel Sobíšek, který je hlavním ekonomem v UniCredit Bank. Vzápětí ale při hodnocení současného stavu české ekonomiky dodává, že politici, na které občané delegovali řízení země, dosud její nejpalčivější problémy nevyřešili. Jaké hlavní problémy české ekonomiky nechali politici ležet stranou a na co by se nová vláda měla z tohoto pohledu zaměřit? Co s českou ekonomikou udělá příchod emisních povolenek pro domácnosti? To vše si poslechněte v podcastu.

1. Ruský fond národného bohatstva vysychá

Krajina stojí pred voľbou: buď škrty vo výdavkoch, alebo prehlbovanie stagflačnej krízy

Smutná bilancia krajiny: 5 eur dlhu na 40 centov rastu

Počet cizinců v České republice pomalu, ale setrvale roste. Podle poslední zprávy o migraci z dílny ministerstva vnitra jich bylo na konci druhého čtvrtletí roku 2025 na území České republiky oficiálně skoro milion sto tisíc. Což v přepočtu znamená, že každý desátý obyvatel Česka je ze zahraničí. Česká republika je tak co se týká podílu cizinců na tom podobně jako například Finsko.

Počet cizinců v České republice pomalu, ale setrvale roste. Podle poslední zprávy o migraci z dílny ministerstva vnitra jich bylo na konci druhého čtvrtletí roku 2025 na území České republiky oficiálně skoro milion sto tisíc. Což v přepočtu znamená, že každý desátý obyvatel Česka je ze zahraničí. Česká republika je tak co se týká podílu cizinců na tom podobně jako například Finsko. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠: patreon.com/insiderpodcastMartin Wichterle je jedním z ambasadorů 2. ekonomické transformace. To, že Česko potřebuje změnu, se shodneme všichni. Dochází vám už trpělivost, nebo stále vidíte ve všech těch konferencích, vizích, křižovatkách a strategických dokumentech smysl, či dokonce výsledky a změny?Jak si stojí Česko v rámci Evropy a Evropa v rámci světa? O tom jsme debatovali i s Petrem Smutným z PwC. Má evropská společnost špatný mindset? Fungují správně vysoké školy? Otevřeli jsme otázku technické vs. humanitní obory. Kde v Česku vzniká přidaná hodnota? Máme se sice dobře, ale bude to platit i za 20 let?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

Práce šlechtí, pracovat se vyplatí, práce je v životě to nejlepší. Při pohledu na vývoj mezd v České republice se výše uvedené slogany zdají jako výsměch. Podle Českého statistického úřadu mzdy v prvním čtvrtletí sice utěšeně rostly, reálná mzda ale zůstává zhruba na úrovni přelomu let 2018 a 2019. A ve srovnání s posledním čtvrtletím před pandemií byla stále nižší o necelá tři procenta.

Strojvedoucí, popelář, veterinář, učitelka nebo kadeřnice. Povolání, které pravidelně vybírají coby nejžádanější děti prvních či druhých tříd. O pár let později, když hlasují studenti vysokých škol a žáci vyšších ročníků středních škol v anketě „Nejžádanější zaměstnavatel mezi studenty,“ vítězí zaměstnání ve Škoda Auto.

V období socialistického Československa jsme v oblasti ochrany životního prostředí patřili k nejhorším státům Evropy. Lidé a zvláště pak ti, kteří žili v nejvíc znečištěných oblastech na severu Čech či Moravy, byli dokonce v přímém ohrožení života. Dýchat znečištěný vzduch museli ale i naši sousedé za hranicemi, takže postupně vytvářeli tlak i na vedení státu.

Poválečné roky byly pro evropské země, Československo nevyjímaje, těžkými léty. Ekonomika byla v rozvratu a válečné škody nedozírné. Šancí, jak nastartovat změnu a zajistit snesitelný život, byl návrh plánu pomoci, tzv. Marshallův plán. Systém půjček spolu s rozsáhlými dary potravin, hnojiv a zemědělských strojů byl mimořádnou příležitostí také pro Československo. Nic z toho ale nakonec nebylo, zůstala jen pachuť z absurdního rozhodování tehdejší vlády.

Americký prezident Donald Trump v říjnu těsně před volbami sliboval občanům, že když uspěje, čekají je zlaté časy. Ekonomika rozkvete, otevřou se nečekané pracovní příležitosti, střední třída se bude mít dobře jako nikdy předtím. Zatím to tak ale zdaleka nevypadá. Rozhodně ne pro běžné zaměstnance, kterým se zhoršily podmínky a vyhlídky do temnoty, která tu dlouho nebyla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým je prý připravený podepsat dohodu o nerostech a vyjednávat o míru. Ve svém projevu k oběma komorám Kongresu to prohlásil Donald Trump, a to den poté, co pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. „Je to určitě reakce na zastavení pomoci, ale nejenom. Myslím, že Zelenskyj si po nešťastné páteční schůzce v Oválné pracovně uvědomil, že bude muset hodit zpátečku,“ říká pro Český rozhlas Plus novinářka Petra Procházková z Deníku N.