Podcasts about mendelovy

Srnám, liškám i divočákům. Vědci z Mendelovy univerzity tři roky sledovali jejich skrytý život v Brně. K čemu taková data poslouží? - Hlavní environmentální Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos obdržela signatářka Charty 77 Jarmila Johnová, kteoru přivítáme ve studiu. - Program MyMachine EXPO 2026 - Vynálezy, které navrhly děti ze základních škol a realizovali studenti škol středních a vysokých. Moderuje Renata Kropáčková.

Brno ve dne patří lidem, v noci se v něm ale prohání divoká zvířata. Zjistili to vědci z Mendelovy a Masarykovy univerzity a sociologové ze společnosti SocioFactor díky tříletému výzkumu zaměřenému na výskyt savců ve městě.

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě. Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne. „Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. „Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.

Rána pro ropný kartel. Emiráty mu daly vale. Proč se loučí? V čem je OPEC svazoval? Záleží na tom vůbec? A nemůže se teď svazek zemí vyvážejících ropu rozpadnout? Spousta otázek a jeden host, který na všechny odpoví – Lubor Lacina, ekonom z Mendelovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rána pro ropný kartel. Emiráty mu daly vale. Proč se loučí? V čem je OPEC svazoval? Záleží na tom vůbec? A nemůže se teď svazek zemí vyvážejících ropu rozpadnout? Spousta otázek a jeden host, který na všechny odpoví – Lubor Lacina, ekonom z Mendelovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Rána pro ropný kartel. Emiráty mu daly vale. Proč se loučí? V čem je OPEC svazoval? Záleží na tom vůbec? A nemůže se teď svazek zemí vyvážejících ropu rozpadnout? Spousta otázek a jeden host, který na všechny odpoví – Lubor Lacina, ekonom z Mendelovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Ceny ropy, plynu a pohonných hmot vyletěly strmě vzhůru s tím, jak Spojené státy a jejich spojenci zaútočili na Írán. Teherán hrozí dlouhodobým uzavřením Hormuzského průlivu, klíčové obchodní trasy, kterou projede pětina světového obchodu s těmito komoditami. „Ukazuje se, že velmi účinný princip ve vojenských konfliktech posledních dvaceti let je asymetrie – působení poměrně velké škody s malými náklady,“ poukazuje v Řečí peněz ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Ceny ropy, plynu a pohonných hmot vyletěly strmě vzhůru s tím, jak Spojené státy a jejich spojenci zaútočili na Írán. Teherán hrozí dlouhodobým uzavřením Hormuzského průlivu, klíčové obchodní trasy, kterou projede pětina světového obchodu s těmito komoditami. „Ukazuje se, že velmi účinný princip ve vojenských konfliktech posledních dvaceti let je asymetrie – působení poměrně velké škody s malými náklady,“ poukazuje v Řečí peněz ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Jak je na tom Česko v ekologickém zemědělství? Jakým výzvám ekologičtí farmáří čelí? A co jim přinese nová zemědělská politika? V novém díle podcastu Update EU odpovídá Milada Šťastná z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity.

S Matoušem Horčičkou a Miroslavem Trnkou o pokračujících protestech v Íránu, riziku amerického útoku kvůli snahám krvavě potlačit protirežimní demonstrace i o jejich příčinách. Protivládní protesty v Íránu už pokračují třetí týden a podle nevládní organizace HRANA, která sídlí v USA, při nich zemřely stovky lidí. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu a posléze oznámil uvalení dovozních cel na země obchodující s Íránem ve výši 25 procent. Jak si stojí íránský režim v čele s ajatolláhem Alím Chámeneím a prezidentem Masúdem Pezeškjánem po roce nezdarů v době masivních protestů? Co přimělo Íránce vyjít do ulic? Jaké se nabízejí scénáře dalšího vývoje? A jak na tom jsou íránské opoziční síly? Nejen o tom mluví analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle podcastu Zeitgeist. Uslyšíte také komentář bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe a Mendelovy univerzity o suchu, které zásahlo Írán v loňském roce a výrazně se podepsalo na krizi v íránské společnosti. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme vaší pozornosti také článek: V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu

Česko zkrotilo inflaci, ale rizika přetrvávají. Poslední relevantní čísla o zdražování v Česku vydal statistický úřad a v závěru roku – inflace zamířila ke dvěma procentům, kde by podle České národní banky měla být po většinu příštího roku. „Vidím dvě rizika: zvyšování cen a růst mezd,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci v součinnosti s hasiči nedávno v lesích Mendelovy univerzity provedli ojedinělý terénní experiment. V rámci simulace intenzivního deště napumpovali do lesa tisíce litrů vody a sledovali, kudy poteče. Cílem bylo zjistit, jak proudí srážková voda těsně pod půdním povrchem a jak velkou překážkou je pro ni síť zpevněných lesních cest. Právě ta totiž může bránit rovnoměrnému zavlažování, a tedy i snižovat výtěžnost lesa.

Vědci v součinnosti s hasiči nedávno v lesích Mendelovy univerzity provedli ojedinělý terénní experiment. V rámci simulace intenzivního deště napumpovali do lesa tisíce litrů vody a sledovali, kudy poteče. Cílem bylo zjistit, jak proudí srážková voda těsně pod půdním povrchem a jak velkou překážkou je pro ni síť zpevněných lesních cest. Právě ta totiž může bránit rovnoměrnému zavlažování, a tedy i snižovat výtěžnost lesa.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity. (Repríza)

Mohou díky nim předejít i transplantaci? Pomohou nové léky změnit průběh onemocnění? - Je lidská role v pečovatelských službách nezastupitelná, nebo tuto nedostatkovou profesi můžou v budoucnu zastávat roboti? - Bakterie ukryté v semenech umí vědci z Mendelovy univerzity rozpoznat ještě před výsevem. Pomoci mají nanomateriály, které chrání rostliny už od počátku růstu. Může takový postup snížit množství nemocí v polích? Moderuje Martin Matějka.

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejhůře dostupným bydlením v Evropě a navíc se propadá i v žebříčcích sledujících jeho kvalitu. Nejvíc na to doplácejí lidé s nízkými příjmy a čím dál častěji popisují znepokojivé příběhy také studenti a studentky. „Rozčiluje mě, že se u bytové politiky tváříme, jako by šlo jen o čísla. Ne, jsou to životy, které můžeme ztratit,“ říká ve Studiu N novinářka a publicistka Táňa Zabloudilová.  Podle Zabloudilové je nejvyšší čas změnit daňový mix a zkusit dravější modely, které by mohly krizi bydlení zmírnit. „Pokud se s tím nezačne něco dělat, ještě víc se projeví to, co teď vidět nechceme – že jsou lidé frustrovaní. A je to pochopitelné. Často nemají jinou možnost než pracovat nonstop za alarmujícím způsobem nízkou mzdu. V Česku je příliš vysoké daňové zatížení zaměstnanecké práce. Měli bychom méně danit práci a víc majetek,“ říká v podcastu.   Situaci s bydlením považuje za nelítostnou a tvrdí, že je to do jisté míry důvod vzestupu krajní pravice: „V Německu už existují výzkumy, které ukazují, že AfD má větší podporu tam, kde jsou větší problémy s bydlením. Lidé odevzdávají příliš velkou část svých příjmů za střechu nad hlavou, nežijí tak, jak si představovali v mládí, a často žijí ve strašné nejistotě.“ Zanedbaný problém se podle novinářky výrazně projevuje na studentském bydlení. „A to se rozhodně nebude zlepšovat,“ říká. „Kolejí je málo, jsou drahé, a spolubydlení vyjde ještě dráž. Média už popsala řadu varovných příběhů – třeba studenty Mendelovy univerzity, kteří bydlí v karavanu, protože na ně nezbylo místo na kolejích. Nedokážu si představit, jak se tam dá žít, když začne mrznout. A pak tu máme Strahov a jiné koleje, kde mají štěnice. Člověk usne, začnou po něm běhat štěnice a nikdo mu s tím nepomůže,“ popisuje. Proč jsme se dostali do tak špatné situace? Jaké přístupy by pomohly bídnou situaci nastartovat? V čem podle ní Češi uvěřili developerské propagandě? A co se stane za deset let, pokud politici nezačnou bytovou krizi řešit výrazně rychlejším tempem? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Ochránkyně přírody, studentka Mendelovy univerzity, držitelka environmentální Ceny Josefa Vavrouška a greenfluencerka Eliška Víravová potřetí navštívila ostrov Fuerteventura. Zazeleňuje tam poušť. Proč? A jak spojuje cestováni s ochranou přírody? Mluví o tom v cestovatelském podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ochránkyně přírody, studentka Mendelovy univerzity, držitelka environmentální Ceny Josefa Vavrouška a greenfluencerka Eliška Víravová potřetí navštívila ostrov Fuerteventura. Zazeleňuje tam poušť. Proč? A jak spojuje cestováni s ochranou přírody? Mluví o tom v cestovatelském podcastu Casablanca.

Jak informační válka ovlivňuje myšlení a jak se tomu můžeme bránit? Nakolik jsou dnes volby ovlivněny algoritmy a trollími farmami? A co můžeme my všichni dělat pro to, aby se do Poslanecké sněmovny nedostali extremisté? Dalším hostem speciální volební edice Deep Talks byla Danuše Nerudová. Profesorka ekonomie, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, kandidátka na prezidentku České republiky a dnes poslankyně Evropského parlamentu za STAN.

Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.

Statisíce stromů v lesech Mendelovy univerzity před rokem vyvrátila z kořenů vichřice. Výzkumníci toho využili – na některých plochách veškeré padlé dřevo odvezli, jinde nechali jen větve a někde nechali vše bez zásahu. Deset let budou sledovat, jaký bude rozdíl v obnově těchto tří typů lokalit. A data začínají sbírat právě teď.

Statisíce stromů v lesech Mendelovy univerzity před rokem vyvrátila z kořenů vichřice. Výzkumníci toho využili – na některých plochách veškeré padlé dřevo odvezli, jinde nechali jen větve a někde nechali vše bez zásahu. Deset let budou sledovat, jaký bude rozdíl v obnově těchto tří typů lokalit. A data začínají sbírat právě teď.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

00:00 témata magazínu00:30 Rossova operace srdce03:55 chytrá hůl pro nevidomé07:50 obnova lesů Mendelovy univerzity10:40 Den vzdělávání na EXPO 202517:05 rozhovor s Gabrielem Herlem z Technické univerzity v DeggendorfuVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S bioklimatologem Miroslavem Trnkou o nadcházejících tropických dnech, suchu i zásadním omezení výzkumů změny klimatu v USA. Moderuje Štěpán Sedláček.S létem přicházejí také tropické dny a noci, kterých rok od roku přibývá. Několikadenní vlny veder už jsou a budou v důsledku změny klimatu častější i intenzivnější a přinášejí významná zdravotní rizika. Horka nejvíce ohrožují těhotné ženy, malé děti, seniory, chronicky nemocné a v neposlední řadě lidi, kteří pracují venku. Vědci v Česku tento měsíc spustili nový web, kde nabízejí předpověď horkých vln a výhled na devět nadcházejících dní. Více se o celém projektu dozvíte od jednoho ze spoluautorů bioklimatologa Miroslava Trnky, který působí jako výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a také je profesorem Mendelovy univerzity. Na jaké horko se připravit příští týden a jak takový odhad rizik vzniká a čím je specifický ve střední Evropě? Ale také uslyšíte o tom, jaké nás může čekat léto i o tom, na co se připravit v důsledku zahřívání planety v dalších letech a desetiletích. Miroslav Trnka také přibližuje, co se po nástupu Donalda Trumpa děje s americkými badateli a vědou, která se věnuje změně klimatu a souvisejícím dopadům ve Spojených státech, kde zrovna byl v době rozhovoru: „Probíhá tady posun, který za pětadvacet let spolupráce s americkými kolegy nepamatuji.“ A v čem ve stínu některých neblahých klimatických trendů nachází naději? Víc se dozvíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Roman Špidlen, majitel Zahradnictví v Chuchelně, absolvent Mendelovy univerzity. Co mají společného rostliny, dřeviny, hnojiva, zahradní nářadí s koncerty a divadelními představeními, to nám prozradí hodinu před polednem majitel zahradnictví Roman Špidlen. A přidá užitečné rady na léto pro zahrádkáře.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Roman Špidlen, majitel Zahradnictví v Chuchelně, absolvent Mendelovy univerzity. Co mají společného rostliny, dřeviny, hnojiva, zahradní nářadí s koncerty a divadelními představeními, to nám prozradí hodinu před polednem majitel zahradnictví Roman Špidlen. A přidá užitečné rady na léto pro zahrádkáře.

Hosté: ing. Zdeněk Novák, generální ředitel Národního zemědělského muzea a ing. Jakub Pečenka, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Hosté: ing. Zdeněk Novák, generální ředitel Národního zemědělského muzea a ing. Jakub Pečenka, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otevře tento objev cestu k odolnějšímu nábytku třeba do koupelen? - Počet případů kapavky a syfilis v Evropě strmě roste, kapavka dosáhla historického maxima. Proč jsou nejvíce ohroženi mladí dospělí? - Čeští vědci zjistili, že vysychání vodních ploch urychluje vývoj larev čolků. Jak tedy reagují na změny prostředí? Moderuje Martin Matějka.

Investoři si vybírají země, kde se platí eurem. Právě to by mohl být jeden z argumentů, proč by se debata o přijetí společné evropské měny mohla v Česku před letošními volbami do Poslanecké sněmovny znovu oživit. „Nejčastější argument proti společné měně je růst cenové hladiny. Ale to po inflační periodě, kterou jsme si zažili s českou korunou, už neplatí,“ srovnává pro Český rozhlas Plus ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Mohli by je brzy nasadit i v první čistírně odpadních vod, Jak by to fungovalo? - Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ocenil za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole vysokoškolské pedagogy. - Emise skleníkových plynů z fosilních paliv budou i letos vyšší než ty loňské a lidstvu se rychle rozplývá tzv. uhlíkový rozpočet, který ještě podle vědců může vyčerpat, a přitom se vyhnout nejhorším dopadům změny klimatu. Co přesně nová data říkají?

Míra zdražování v Česku opět zamířila dolů a klesla na dvě procenta. Zatím se tak nenaplňují varování, že jarní pokles není ještě definitivním vítězství nad inflací a rizika jsou značná. „Je pozitivní, že Česká národní banka po letech konečně plní svůj slib a dostala se na cílovou inflaci,“ uznává v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, který působí na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Miroslavem Kutalem z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně

Zasolení půdy na plodiny působí podobně jako sucho. Podle vědců bylo například jedním z důvodů úpadku mezopotámských civilizací a dnes celosvětově trápí až pětinu všech zemědělských oblastí. Výzkumníci ale už delší dobu znají houby, které s tím zemědělcům mohou pomoci. Nikdo ale zatím nepopsal mechanismus takové spolupráce hub a rostlin. Tedy dokud se na to nezaměřili vědci z Mendelovy univerzity.

Česká věda má spoustu strukturálních problémů. I tak ale umí psát silné příběhy. V laboratoři Laboratoři nanomedicíny Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně talentované vědkyně Alžběta Ressnerová a Michaela Vojníková provádějí výzkum dopravních nano-částic. Být začínající elitní vědkyní zároveň není žádný med vzhledem k finančnímu ohodnocení i možnosti skloubit kariéru s rodinou.

Krajina v celku a krajina v detailu. To je název projektu týmu vědců brněnské Mendelovy univerzity. Tři uplynulé roky se v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku zabývali výzkumem Hranického krasu. Jeho součástí je i nejhlubší sladkovodní propast světa.

Do Evropy už letos po migrační trase přes Středozemní moře zamířilo skoro tolik lidí jako za celý loňský rok. Na cestě přitom běženci čelí extrémním rizikům a jejich pokusy uniknout chudobě či dopadům klimatické krize často končí tragicky. Proč jich přesto přibývá? Kudy a kam se nejčastěji vydávají? A jaké důsledky pro evropské státy to může mít?Host: Robert Stojanov - odborník na migraci, populační a environmentální geograf z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v BrněČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Slovensko řeší útoky medvědů na lidi. Je populace šelem větší než dřív, anebo je turisté a lesníci začali víc dráždit? A je řešením problémové medvědy střílet - jak teď navrhují někteří slovenští poslanci? Otázky pro Miroslava Kutala, experta na velké šelmy z Mendelovy univerzity v Brně.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pátek a sobotu budou Češi už potřetí vybírat v přímé volbě nového prezidenta nebo prezidentku. Teprve ve čtvrtek, v poslední televizní debatě, se s ostatními kandidáty poprvé utkal i bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Kromě něj se TV Nova rozhodla pozvat už jen dva další kandidáty – bývalou rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou a bývalého vysokého představitele armády Petra Pavla. Jak poslední debaty promluvily do kampaně?