Podcasts about norsku

V současnosti v podstatě zapomenutá nemoc, lepra, byla ještě v 19. století v Norsku velmi běžná. Dnes ji tam připomíná jen pojmenování po norském objeviteli bakterie, která nemoc způsobuje, a také muzeum v Bergenu. V tamním kostele svatého Jørgena a budovách v jeho okolí se totiž nacházela jedna z velkých nemocnic, kde lepru neboli malomocenství léčili.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lyže a hory, jazz nebo oslavy Dne ústavy. Kaleidoskop vzpomínek Marka Toula na tříletý pobyt v Norsku.

Jak se bývalý reprezentant v házené Ondřej Zdráhala dostal k pozici prezidenta Českého svazu házené? V pořadu Na place u moderátora Davida Novotného zavzpomínal na angažmá v tuzemsku, Norsku, Dánsku, Německu i Kataru. Proč bylo jeho vizí, aby k mužské i ženské reprezentaci přivedl zahraničního trenéra? Jaký je zájem dětí o házenou? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ondřej Kania přišel do Liberce s plánem okamžitého útoku na evropské poháry a úžasný výdělečný byznys. Sportovní realita mu ale ukazuje, že výsledky nepřicházejí na povel. Ve svých marketingových strategiích už se asi sám ztratil.####02:00 Náročný zápas Antonína Kinského08:40 Konec VARu v Norsku a Švédsku15:40 Překvapení v FA Cup, Plymouthe vyřadil Liverpool 23:40 Špatný výkon rozhodčích v zápase Liberec vs Plzeň31:10 Aktuální dění ve Slovanu Liberec 44:40 Zvládne Baník Ostrava evropské poháry?55:10 Sázkařské okénko s FortunouProdej klubu do rukou ambiciozního mladého podnikatele Ondřeje Kanii sliboval zásadní zlom. Kania se netajil tím, že chce klub významně posunout. Angažoval sportovního ředitele Jana Nezmara, trenéra Radoslava Kováče. A zaměřil se na nákupy talentovaných mladých hráčů dostupných na českém trhu. Velkolepě investoval do marketingu a PR, natáčela se velkolepá videa, například Kováčova příjezdu do Liberce. Kampaň spojená i se změnou loga směřovala k posilování značky. Před startem jara do této strategie, lidově řečeno, hodil vidle, když se šéf klubu vyjádřil, že veškeré rozhovory s hráči, s ním samotným, jakož i jakákoli další prezentace klubu, budou od tohoto momentu k dispozici výhradně na placené platformě Slovan +. Kaniovi totiž prý přestalo dávat logiku poskytovat obsah jiným médiím, aniž by z toho klub něco měl. ---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Václavské náměst se na pár minut proměnilo ve sjezdovku. V noci z 5. na 6. ledna 1887 sjel z horní části tehdejšího Koňského trhu až na Můstek Josef Rössler-Ořovský na lyžích. Lyže dostal z Norska vlastně omylem. Původně si objednával brusle a pod své jméno připsal text: „Bruslařský klub Praha“. To si v Norsku vyložili jako Bruslar ski klub a ke katalogu bruslí mu přiložili i nabídku lyží. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„První výročí patří hlavně těm nejvíce zasaženým. Ti budou mít velmi, velmi náročný den,” říká Grete Dyb, psychiatrička a výzkumnice z Norského centra pro studium násilí a traumatického stresu, známého svou prací po útocích v Norsku v roce 2011.

Zahlídla jsem článek o tom, na co všechno si stěžuje Anders Breivik, který sedí ve vězení za nejhorší teroristický útok spáchaný jednotlivcem v Norsku od 2.světové války. Má prý špatný Playstation. Tak jsem se jala rekonstruovat jeho běsnění před 12 lety. Do současnýho počasí venku ideální vyprávění.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V tomto díle si můžete poslechnout tři studentky se specifickými zkušenostmi s výměnnými studijními i pracovními programy. Adéla Wittassková,  Libuše Uhlářová jsou studentkami Univerzity Palackého v Olomouci a Tereza Hanzová je studentkou na Hanken School of Economics ve Finsku, kam se dostala právě díky výměnnému studijnímu programu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Všechny tři  hovoří o svých zkušenostech v rámci Erasmu+ i pracovních stážích v zemích jakými jsou USA, Norsku, Irsku, Španělsku, UK, Německu a zmiňované Finsko.K tématu logistiky a zájmu o výměnné pobyty se vyjádříla i paní Dagmar Zdráhalová z oddělení pro zahraniční vztahy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ale také naše již známá Kateřina Spiess Velčovská, ředitelka České a slovenské školy ve Frankfurtu a zakladatelka Průvodce vícejazyčnou výchovou. Mluvily jsme mimo jiné o tom:proč se Libuše, Adéla, Tereza rozhodly zkusit studium v zahraničí,jak náročná je logistika z jejich pohledu a z pohledu univerzitní koordinátorky,co vše jim tato zkušenost přinesla,jestli se změnil jejich postoj k Česku,proč je spolupráce se studenty z domoviny klíčová pro mnohé krajanské spolky i české školy v zahraničí.Tento díl je nabitý informacemi. Přeji příjemný poslech :-)Užitečné odkazy:Univerzita Palackého v Olomouci - aktuální nabídkyVysoká škola ekonomická v Praze - oddělení zahraničních stykůErasmus+Hanken School of EconomicsPrůvodce vícejazyčnou výchovouBuzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the show Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS

Je každá příležitost dobrá příležitost? Kdy jsme litovali něčeho, do čeho jsme se nakonec neodhodlali. Jak nás příležitosti formovaly a do jaké míry hrála roli naše výchova a zázemí? Epizoda plná historek a vzpomínek, krušných momentů i naivního odhodlání. V partnerství s Českou Spořitelnou si v ní představíme i projekt Future Mindset Board, který mladým příležitost dává. A to dostat se na celý další rok na nejvyšší místa firmy a zkusit si na vlastní kůži unikátní výběrko. To nás dovede k přemýšlení, jak moc jiné země dávají mladým šanci měnit svět kolem sebe. Jak je to v Norsku? A jak u nás? Pojďme na to!Support the show

Lov lososů má v Norsku velkou tradici. Velkochov těchto ryb je ale relativně nový, funguje teprve pár desítek let. Jak se lososi v této severské zemi chovají a jak je Norové mají nejraději, přibližuje návštěvníkům informační centrum The Salmon v Oslu.

Lov lososů má v Norsku velkou tradici. Velkochov těchto ryb je ale relativně nový, funguje teprve pár desítek let. Jak se lososi v této severské zemi chovají a jak je Norové mají nejraději, přibližuje návštěvníkům informační centrum The Salmon v Oslu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trochu omšelé tržiště, dříve židovská jatka, je centrem zapiekanek. Lososi se v Norsku chovají teprve pár desítek let. I tak mají své informační centrum. V The Salmon se dozvíte vše o této rybě i o tom, jak ji mají Norové nejraději. Reportáže zahraničních zpravodajů vás zavedou i do izraelské vesnice Dér al-Asad, kde si popovídáte česky i slovensky. Moderuje Lubica Bergmanová.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

27 börn hafa greinst með eiturmyndandi Ecoli í hópsýkingu á leikskólanum Mánagarði í Reykjavík. Verið er að rannsaka hvernig börnin veiktust en grunurinn hefur einna helst beinst að nautahakki. Þetta er alvarlegasta hópsýking af þessu tagi frá því fyrir fimm árum, og þá sem nú voru það börn sem veiktust. Freyr Gígja Gunnarsson kynnti sér málið og ræddi við Vigdísi Tryggvadóttur sérgreinadýralækni hjá Matvælastofnun. Starf eða embætti héraðslæknis er ekki jafn eftirsótt og það eitt sinn var. Í vikunni bárust fréttir af því að sveitarfélög á Vesturlandi vilji leggja heilbrigðisstofnunum lið við að manna lítt eftirsóttar stöður og vinnuálagið er til umræðu í kjarabaráttu lækna. Gréta Sigríður Einarsdóttir ræðir við Sigurð Einar Sigurðsson framkvæmdastjóra lækninga hjá Heilbrigðisstofnun Vesturlands og Steinunni Þórðardóttur formann Læknafélagsins. Ásakanir um pólitískt vændi fjúka milli stjórnarflokkanna. Forsætisráðherra skammar dómsmálaráðherrann fyrir ljótt orðbragð. Þannig er staðan við ríkisstjórnarborðið í Ósló. En dugar þetta til að stjórnin falli ári áður en kjörtímabili lýkur rétt eins og gerðist á Íslandi? Gísli Kristjánsson, fréttaritari í Ósló, er með meira um ástandið í konungsríki frænda okkar austan Atlantsála. Umsjón: Ævar Örn Jósepsson Tæknimaður: Magnús Þorsteinn Magnússon

Norské fondy, fond Nadace Alfreda Nobela, Nadační fond univerzity Yale anebo Kanadský penzijní plán. Patří mezi největší správce aktiv na světě, které živí už několik generací penzistů nebo dekády výzkumu. Čím mohou inspirovat?Na začátku byl objev ropy v Norsku, dědictví po vynálezci dynamitu Alfrédu Nobelovi nebo štědré dary absolventů Yaleské univerzity. Kdyby peníze z pozůstalosti či z nerostného bohatství šikovně nezhodnotily ve fondech, patrně by z nich dnes nezbylo nic. Podobně jako z českého privatizačního fondu.Jenže stovky portoflio manažerů je fondech jsou ty Norské či Nobelovy zhodnocují jako perpetuum mobile. „Cílem u všech není vydělat co nejvíce peněz v jednom roce, ve dvou letech, 10 letech, ale zachovat majetek pro co nejdelší období.  Jejich investiční horizont je nekonečno,“ říká v podcastu Ve vatě analytička One Family Office Anna Píchová.Každý z fondů má svůj vlastní model investování. Přesto, že mají ve správě stovky miliard, můžou sloužit jako inspirace i pro drobné investory, a to ve třech aspektech. Investují dlouhodobě, do široké palety nástrojů a vybírají se z nich v rozumné výši.Kdo umí vybírat, má nekonečnou rentuFond Nobelovy nadace začal v roce 1901 fungovat v dnešních penězích s pěti miliardami korun. Švédský vynálezce si přál, aby šly peníze do bezpečných cenných papírů, to byly tehdy například dluhopisy kryté zlatem. Když ale hodnota fondu v čase klesala, musela se strategie proměnit.V současné době tvoří velkou část portfolia akcie firem, které nejsou veřejně obchodované, tzv. private equity nebo hedgeové fondy.  Dluhopisy tvoří 18 % portfolia. Zhodnocení se v posledních letech osciluje kolem 10 %.Na výplatu renty nobelistům spotřebuje nadace, která má nyní pod správou 13,3 miliard korun, zhruba 3,5 % celkové hodnoty majetku nadace. To je podle Píchové jedna z věcí, kterou se může inspirovat i malý investor. „Pokud se z portfolia vybírá nějakých 3–5 %, mělo by to doručovat nekonečnou rentu,“ říká, portfolio se takto totiž dokáže samo obnovovat.Průkopníci z YaleModel Yaleské univerzity je průkopnický do značné míry díky jeho nejslavnějšímu portfoliomanažerovi Davidu Svensonovi, který za 35 let kariéry dokázal doručovat průměrný výnos 13,5 %.Do portfolia začal zařazovat i private equity fondy, které investují do soukromých společností, které nejsou obchodovány na burze. Většinou fond nějakou firmu koupí, řídí, spravuje ji, a až ji zhodnotí, tak ji prodá. Svenson nakoupil i venture kapitálové fondy, které se zaměřují na mladé firmy, a taky hedgeové fondy.Strategie Yaleského nadačního fondu, který spravuje 41 miliard dolarů, je rizikovější než „u Nobelů“. Ale protože nejsou cílem firmy z burzy, není denní kolísání jejich hodnoty tolik vidět.I harvardská univerzita investuje. „Harvard je oproti Yale smutný příběh. Často se v posledních letech měnili portfolio manažeři.  Harvardu bývají vyčítáno náklady na řízení a výsledky nejsou úplně dobré. V posledních 10 letech se jejich portfolio zhodnotilo jenom o nějakých 5,3 %.“Tyto investice jsou otevřeny kvalifikovaným investorům, od určité výše majetku, inspirace se pro běžného investora hledá těžko. Ale jedno kopírovat lze. „Dlouhodobá vize a držení je strategie, která funguje,“ uvažuje Píchová.Jak se investuje pro norské důchodce?Norský penzijní fond byl otevřen v roce 1996, mimochodem až tři dekády poté, co Norové začali s těžbou ropy. Jde o vůbec největší fond na světě, který investuje do akcií.„Mají  72 % všech prostředků zainvestováno v akciích na veřejně obchodovaných trzích, všude po světě, ale neinvestují do norských firem, aby se diverzifikovali.  Nějakých 25% je v dluhopisech a v nástrojích peněžního trhu a malou část portfolia necelé 2 % tvoří nemovitosti a 0,1 % je v obnovitelných zdrojích,“ shrnuje Anna Píchová.Portfolio má objem skoro 1,7 bilionů dolarů. „Jejich strategie je investovat do velkých akcií, mají Microsoft, jehož jsou největším akcionářem, Apple, Nvidii, Alphabet, Amazon, Metu. Do první desítky se dostal i tchajwanský Semiconductor a evropské  Novonordisk a ASML,“ vyjmenovává analytička.  Obdobné diverzifikace mohou podle ní drobní investoři docílit jednoduše skrze ETF.Dlouhodobý výnos za celou existenci fondu je poměrně nízký, 6,3 %. Ve fondu je i česká stopa, a to ve formě akcií Komerční banky nebo Monety,  v minulosti i  Kofoly. „Norové“ dají v ve výběru firem na ESG kritéria, v září kvůli nim z portfolia vyškrtli zbrojaře General Dynamics.Kanadská inspiraceZhruba pětinu výnosů norských fondů  vyčerpá norský státní rozpočet. „Nicméně jsou tam pravidla, aby se to nezvrtlo a aby ten majetek a ta hodnota byla zachována hlavně pro ty budoucí generace, až ropa jednou dojde,“ podotýká Píchová.Taky Kanadský penzijní plán slouží pro výplatu důchodů.  Pravidelně do něj přitékají peníze z důchodových odvodů. „Za posledních 10 let zhodnotil o 9,2 % ročně v průměru, což je poměrně solidní na tu jeho velikost, protože je v něm nějakých 645 miliard dolarů,“ rekapituluje Píchová.Oproti norskému fondu, který se drží indexů, jsou kanadské penzijní fondy aktivním investorem. „Spravují zhruba 30 % akcií, mají také docela dost private equity, zhruba 13 % jsou kreditní investice, zhruba 8 % portfolia je v nemovitostech a dalších 8 % v  infrastrukturních projektech. Rozložení toho portfolia je inspirací,“ míní analytička.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Architekt Petr Kundrát byl jedním z průvodců na Dnech architektury a ukazoval zájemcům jednu ze staveb, na kterých pracoval. Má k takovým domům nějaký vztah i po letech? Co zažil na pobytech v Estonsku nebo v Norsku? Dochází v architektuře ke generačním střetům?Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Architekt Petr Kundrát byl jedním z průvodců na Dnech architektury a ukazoval zájemcům jednu ze staveb, na kterých pracoval. Má k takovým domům nějaký vztah i po letech? Co zažil na pobytech v Estonsku nebo v Norsku? Dochází v architektuře ke generačním střetům?

Na Sicílii, do Palerma, ale nejen do Itálie kde prožil 8 let. Také do San Marina i na Maltu kam jezdil jako diplomat. Čím se liší ulice v Japonsku a třeba v Norsku a jak se rodila kniha s jeho fotografiemi, ke kterým texty připojil Miroslav Horníček.

Na Sicílii, do Palerma, ale nejen do Itálie kde prožil 8 let. Také do San Marina i na Maltu kam jezdil jako diplomat. Čím se liší ulice v Japonsku a třeba v Norsku a jak se rodila kniha s jeho fotografiemi, ke kterým texty připojil Miroslav Horníček.

Marius Borg Høiby, sonur norsku krónprinsessunnar Mette-Marit, er aðalpersónan í einhverri verstu krísu sem norska konungsfjölskyldan hefur lent í, að minnsta kosti á síðari tímum. Þar koma eiturlyf og ofbeldi við sögu.

Co dnes sdílíme? Tak společně třeba komára v ložnici (dva různí komáři, dvě různé ložnice), UNO vášeň (na souši i ve vodě), nebo snahu si občas nechat v kalendáři i plánech trochu volna. Ať už jsme ve Španělsku, Itálii, Norsku nebo Británii. Proč Kovy mluví do skleničky a Terez během několika dní zestárla o tři roky? Najdeme odpověď na záhadu léta - čí je propocený ručník s obtisknutým make-upem, který dostal Kovy na mnichovském koncertu Adele jako omluvu? A omluvu za co? Naše klasická Linka na měsíc, na kterou jsme se už tolik těšili a podle vašich reakci, jsme v tom nebyli sami. Děkujeme, že vás tu máme. Moc to pro nás znamená

Bogi Ágústsson og Þórunn Elísabet Bogadóttir ræddu ágreiningsefni innan danska ríkissambandsins. Færeyingar vilja sjálfstæða aðild að WTO, Alþjóðaviðskiptastofnuninni. Grænlendingar vilja að Grænlendingur verði skipaður í nýtt embætti norðurslóðasendiherra. Nokkuð varð ágengt til að leysa þennan ágreining á fundi leiðtoga landanna í vikunni. Þá ræddu þau erfiðleika norsku konungsfjölskyldunnar þar sem Marius Borg Høiby, stjúpsonur krónprinsins, hefur verið ákærður fyrir heimilisofbeldi og fíkniefnaneyslu. Þá eru Norðmenn óhressir með að gerður var samningur við Netflix og kjaftablaðið Hello um einkarétt á öllu myndefni frá brúðkaupi Mörtu Lovísu prinsessu sem ætlar að giftast Durek Verret á laugardag. Verret er Bandaríkjamaður sem lýsir sér sem sjaman, töfralækni eða seiðskratta. Í lokin var svo örstutt rætt um að nokkrir danskir menntaskólar hafa ákveðið að nemendur megi ekki lengur skrifa glósur í tölvur, þeir eigi að handskrifa þær á pappír. Sérfræðingur segir að fólk muni betur hluti sem það skrifar á blað.

Vysoké ceny bytů. Drahé hypotéky. Nízké mzdy. Mix, který může za to, že dostupnost bydlení v Česku je stále nízká. Na byt v Praze se vydělává deset let. I další velká města útočí na rekordní ceny. „Dobře už bylo,“ říká expert.Na koupi bytu v Praze je potřeba deset čistých ročních příjmů. Vyplývá to z dat Indexu návratnosti, který už 15 let sestavují Golem Finance a realitní server Reality Čechy. Jinými slovy, průměrný sedmdesátimetrový byt v hlavním městě si může člověk pořídit, pokud by deset let pracoval a nekupoval nic jiného.Průměrná cena bytu v Praze je aktuálně 7,7 milionu. To českou metropoli po přepočtu na průměrnou mzdu řadí v žebříčku cen bydlení před světová velkoměsta jako Londýn nebo Paříž. Méně dostupné bydlení má jen jediné město v Evropě. „Většinou vyhráváme, některý rok se posuneme na druhé místo. Amsterdam v letošních datech Prahu přeskočil,“ komentuje Libor Ostatek, hypoteční expert z Broker Trust a Golem Finance, data z čerstvého Deloitte Property Indexu.Průměrná cena bytu za celou Českou republiku činí 4,7 milionu korun. I tak mají Češi skoro nejdražší bydlení vůbec, na chvostu žebříčku jsme skončili spolu se Slovenskem, Izraelem, Irskem, Maďarskem, Francií či Chorvatskem. Nejdostupnější bydlení ze sledovaných zemí je naopak v Dánsku, Norsku nebo v Itálii a Řecku.Levnější byty vydržely jen chvilkuPo loňském výkyvu cen směrem dolů se dostupnost bytů vrací do starých mizerných kolejí. „Zaznamenali jsme určitý pokles cen nemovitostí v loňském roce, ale nebyl tak výrazný. Teď už jsme v mnoha městech s hodnotami nad rokem 2022,“ konstatuje Michal Pich, jednatel realitního serveru Reality Čechy. „Realitní trh se velmi rychle otřepal z negativních zpráv, které přicházely ze všech stran, a vrátil se zpátky. A vsadím se, že za pět let bude cena zase vyšší, než je teď,“ předpovídá odborník.Nejen Praha už teď přepisuje rekordní hodnoty. Typický, sedmdesátimetrový, byt v Olomouci sice loni zlevnil o 400 tisíc, teď už je ale zpátky na ceně 4,1 milionu. Plzeňský byt slevil v loňském roce taktéž o 400 tisíc, ale i ten už se s cenou zase vrátil přes 4 miliony. Podobný příběh s podobnými cenami píše Zlín. Liberecký byt je po loňském propadu už dokonce dražší než v roce 2022, vyjde na 4,1 milionu korun. A na průměrný byt v Brně je třeba si připravit dokonce 5,5 milionu.„Spousta investorů byla zkušená z let 2008 až 2012 a nezačali nemovitosti hromadně prodávat,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Michal Pich z realitního serveru Reality Čechy. Tehdy se zalekli přicházející recese, tentokrát už nikoli. „Ruku v ruce s tím šlo i zvyšování cen nájemného, takže se jim vyplatilo držet a nepouštět,“ říká.Hypotéky ne a ne spadnoutAni situace na trhu s hypotékami nákupu bydlení příliš nenahrává. I přes pokles sazeb ČNB se hypotéky dál prodávají za 5 %, uvádí nový Hypomonitor ČBA. Před dvěma lety stály průměrně přes 6 %. Rodinné rozpočty financování bydlení leckdy velmi zatěžuje. „Domácnost vydala 71 % svých čistých měsíčních příjmů na splátku bydlení. Teď jsme kolem 60 %. O zlaté éře se dá mluvit, pokud jsme někde mezi 35 a 40 procenty zátěže, to je snový parametr, který se jen tak nevrátí,“ obává se Libor Ostatek.Přibývá ale i kupujících, kteří nemají problém ani s financováním druhé, či dokonce třetí nemovitosti, všímá si Michal Pich. „Za 20 let se nám změnil poměr lidí, kteří kupují nemovitosti. Stát dlouhou dobu nenabízel alternativu, jak by si lidé mohli spořit, a pro spoustu lidí je cihla pořád základ jejich mikroinvestičního portfolia. Když má mladá perspektivní rodina nějakou korunu navíc, nemá problém si hypotéku vzít a koupit si třeba druhou, třetí nemovitost a tu pronajímat. A tahle poptávka nám vyhnala ceny tam, kde jsou teď.“Rostou i ceny nemovitostí v prstencích okolo krajských měst. „Ještě před 15, 20 lety tomu tak nebylo a byl velký trend se stěhovat spíš do města. Ale mám spoustu kamarádů, kteří bydleli ve městě, odstěhovali se na vesnici a tam postavili dům,“ všímá si Michal Pich.Ještě palčivější je problém bydlení pro stále bobtnající skupinu „singles“. „To jsou kluci a holky, kteří děti neplánují, jsou sami. Pokud je člověk sám a je mu 25, tak běžte a vezměte si hypotéku na 45 000 měsíčně. To je lepší jít do nájmu. Člověk je i svobodnější,“ míní Michal Pich.Potřebujete skutečně bydlet ve městě?V příštích dvou letech situace lepší nebude, shodují se Ostatek s Pichem. „Všechny prognózy naznačují, že klíčové parametry nebudou mluvit ve prospěch dostupnosti nějak výrazně. Díky složitosti problému stavebního řízení a kvůli neefektivně nastavenému daňovému systému v oblasti nemovitostí nemáme nakročeno dobře,“ říká Ostatek.„Dobře už bylo. A pokud to nenaženeme čistými příjmy domácností, tak berme jako úspěch to, když zůstaneme na stejných hodnotách jako nyní,“ domnívá se Pich a doporučuje s nákupem bydlení neotálet. „Nečekat. Popřemýšlet nad konkrétní lokalitou, ta je klíčová. Jestli opravdu potřebuju bydlet v centru Prahy nebo v centru Brna, anebo jsem schopen bydlet někde dál. Definovat si cenové rozpětí a jakýkoliv hypoteční makléř dopočítá v podstatě možnost získání hypotečního úvěru,“ popisuje Pich.Jak pomůžou Čechům s byty novinky, které chystá vláda? Budou obce stavět vlastní bydlení? A dočkáme se digitalizace stavebního řízení jako v Estonsku? *****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

V mnoha odvětvích sice probíhá okurková sezóna, ale discgolf není jedním z nich. V červenci nás čekal další turnaj Czech Disc Golf Tour - Běchovický TRN, který pořádně vyzval hráče nejen těžkým hřištěm, ale také náročným počasím. Zároveň se v červenci konaly na severu Evropy ty největší turnaje, které letos na starém kontinentu uvidíme. Turnaje ve Švédsku a Norsku stupňovaly nadšení až k vrcholu celého “european swingu”, kterým byl PDGA Major European Open a následně estonský budoucí Major European Disc Golf Festival. Byla tato série turnajů dostatečnou generálkou před sérií mistrovství světa a Majoru, které nás čekají v Evropě příští rok? To a mnohem víc se dozvíte v této epizodě.

Nové epizoda plná životních kotrmelců, zážitků, aktuálních strastí i slastí, kterou nahrávám z nádherného srubu v Norsku, kde to tolik miluju. 

Narodil se 16. července 1872 v Norsku. Po smrti své matky se jako student medicíny nechal najmout na loď vyplouvající na lov tuleňů. Zanedlouho už jako kapitán vyrazil na svou první polární expedici. Jako první dosáhl Jižního pólu, a ten Severní pro změnu přeletěl vzducholodí. Ve nedožitých 56 letech zahynul stejně dobrodružně jako žil, při pokusu o záchranu jiné expedice.

Narodil se 16. července 1872 v Norsku. Po smrti své matky se jako student medicíny nechal najmout na loď vyplouvající na lov tuleňů. Zanedlouho už jako kapitán vyrazil na svou první polární expedici. Jako první dosáhl Jižního pólu, a ten Severní pro změnu přeletěl vzducholodí. Ve nedožitých 56 letech zahynul stejně dobrodružně jako žil, při pokusu o záchranu jiné expedice.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám fotografku Pavlu Kurkovou, která miluje přírodu, a tak ji i ráda fotí, zachycuje květiny, krajinu, zvířata. Její snímky zaujaly už mnoho diváků, ale i porotců fotografických soutěží. Jejím novým domovem se zhruba před rokem stalo Norsko, kam se i se třemi dětmi odstěhovala. A za to také může fotografování.

Představíme vám fotografku Pavlu Kurkovou, která miluje přírodu, a tak ji i ráda fotí, zachycuje květiny, krajinu, zvířata. Její snímky zaujaly už mnoho diváků, ale i porotců fotografických soutěží. Jejím novým domovem se zhruba před rokem stalo Norsko, kam se i se třemi dětmi odstěhovala. A za to také může fotografování. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historicky nejdelší československé čekání na další zlatou medaili z MS se odehrálo mezi lety 1949 a 1972. Po srpnu 1968 navíc dodala hokejovým bitvám s dominantním výběrem SSSR speciální náboj touha pokořit okupanty aspoň na ledě.Světový šampionát se měl v Praze hrát už necelý rok po okupaci v roce 1969. Ale to vzhledem k náladě ve společnosti vůbec nebylo možné. Hrálo se ve Stockholmu a českoslovenští hokejisté tam po dvou výhrách se Sověty svým soupeřům nepodali ruce a ještě si někteří z nich přelepili komunistické hvězdy na státním znaku svého dresu. Doma byli oslavovanými hrdiny, jenže nové z Moskvy dosazené komunistické vedení země postupně rozjelo „normalizaci“, která i jen symbolický odboj postupně otupovala.V roce 1972 už normalizátoři došli k závěru, že mají situaci pevně v rukou, a tak se v Praze konečně mohl uskutečnit světový šampionát, po tři roky odkládaný. Protřelí komunističtí manipulátoři školení z Moskvy ale nenechali nic náhodě. Před startem mistrovství svolali všechny novináře na sekretariát KSČ a nepokrytě jim vyhrožovali. Ve Sportovní hale, kde se šampionát konal poprvé, byly rozmístěny kamery monitorující sebemenší prohřešky.První řadu sedadel za mantinelem obsadili při každém zápase zvláštně uniformně se chovající „civilisté“ a na schody mezi sektory před zahájením zápasů vždy napochodovaly estébácké kordony příslušníků s bílými helmami. Ti se ještě víc „proslavili“ později v listopadu 1989. V roce 1972 během šampionátu sem tam vyvedli některého z diváků, který se podle jejich názoru choval až příliš spontánně či divoce. Takové byly výchozí podmínky turnaje.„Ti policajti se vůbec nekoukali na hokej, dívali se do hlediště, aby tam nebyla nějaká výtržnost. Pochopitelně. Byl to první start ruského mančaftu po okupaci v Praze,“ vzpomíná v rozhovoru pro podcast Nosiči ledu na pražský šampionát po více než půl století jeho tehdejší účastník, reprezentační obránce Vladimír Bednář. „Čekali, že něco bude, no a nebylo. Protože jsme je porazili, tak byl klid. Kdybychom prohráli, tak by bylo kdovíco,“ dodává.Zlatou medailí z domácího šampionátu zakončil Vladimír Bednář svou fantastickou první pětiletku jako profesionální hokejista, během níž dvakrát vyhrál s Duklou Jihlava domácí titul a ze tří světových šampionátů a jedněch olympijských her pokaždé přivezl medaili. Tím si bohužel svou dávku štěstí vybral. Půl roku po šampionátu ho nešťastně odražený puk trefil do oka a dlouho nebylo jisté, zda úplně neoslepne. Nakonec se nejhorší prognóza nepotvrdila a díky své buldočí zarputilostí se znovu dokázal vrátit na ligové stadiony, i když měl značná omezení. Pověst jedné z největších plzeňských hokejových legend mu každopádně nikdo vzít nemůže.Jak se k hokeji dostal? Jak prožíval své premiérové mistrovství světa v roce 1969, kde došlo k legendárním vítězným soubojům se sovětskou sbornou? A jak se mu na sklonku kariéry hrálo nejprve v Norsku a potom v hokejově exotické Jugoslávii? O tom všem mluví Vladimír Bednář v šesté epizodě podcastové série Nosiči ledu.

Ráno jsme si povídali s influencerkou, blogerkou a spisovatelkou Terezou Salte. Jak vypadá typická norská snídaně? Jak se v Norsku podniká? Jak se tvářili v nemocnici, když se jí povedlo prolomit bariéru a rodiče mohli se svými dětmi pobývat na pokoji? Na čem nejhorším v nemocnici spala? Na jaký projekt je nejpyšnější? Poslechněte si rozhovor.

Bude český tým na turnaji Euro konkurenceschopný? To je hlavní otázka, na kterou se protagonisté podcastu Nosiči vody zaměřují mezi výhrou týmu Ivana Haška v Norsku a druhým přípravným duelem proti Arménii.„Vystoupení české fotbalové reprezentace na bahnitém hřišti v Oslu rozhodně nepatřilo mezi ty nejpovedenější,“ vykopává hlavní téma podcastu moderátor Jaromír Bosák.„Vyhrálo se 2:1, výsledek je to slušný, což o to, ale pohled na herní obraz českého týmu už oku tolik nelahodil,“ hodnotí Bosák obnovenou premiéru Ivana Haška v roli reprezentačního kouče.Trojice Nosičů vody se shodla, že ucelenější obrázek bude k dispozici až po vystoupení číslo 2, které v úterý večer na pražské Letné obstará duel s Arménií, v němž se představí i další adepti reprezentačního dresu.Norský tým, v jehož středu se objevily i dvě velké hvězdy Premier League, jmenovitě Martin Odegaard a Erling Haaland, odhalil mnohé slabiny českého celku.„Ačkoliv se Norové přes složitou kvalifikační skupinu na rozdíl od Čechů na šampionát nedostali, v Oslu navzdory těžkému terénu jasně ukázali, že disponují výrazně lepšími individualitami. Byli také o třídu jinde v kombinaci,“ konstatuje Karel Tvaroh, bývalý mládežnický reprezentant.Podle novináře Luďka Mádla je zapotřebí zohlednit kontext severské prověrky. „I když je Euro doslova za rohem, nebál se trenér Hašek vsadit na několik nových tváří. Na akci se nové vedení realizačního týmu s mužstvem vlastně poprvé seznamuje. Stejně tak s  představami nového trenéra o taktice,“ vyjmenoval Mádl několik polehčujících okolností.„Jisté ale je, že pokud by se Češi v tak nízkém herním tempu a s tak roztaženým hřištěm, tedy s velkou vzdáleností mezi zadní linií a napadajícími hráči při bránění, chtěli prezentovat i na Euru, rozhodně by se tam se zlou potázali,“ dodává jedním dechem Mádl.Nosiči vody se blíže věnovali pozici Ladislava Krejčího, umístěného do zálohy. „Trenéři měli v hlavách, že při jeho stažení do obrany mohou v průběhu utkání přejít ze čtyřobráncového pojetí na rozestavení se třemi stopery. Nedošlo k tomu. Ale v záloze se Krejčí ocital úplně mimo hru,“ všímá si Jaromír Bosák.Jak řešit slabinu týmu na levé straně defenzivy? Je Staněk jasnou brankářskou jedničkou? Které nedostatky brzdí Ladislava Krejčího v jeho rozvoji? I to jsou otázky, na které Nosiči vody hledají odpověď. Poslechněte si celou epizodu!-----Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Rok 2024 odstartoval pro český fotbal zásadní volbou. Do funkce reprezentačního trenéra byl jmenován prakticky jediný kandidát: Ivan Hašek. Nosiči vody diskutují nejen o tom, co všechno může národnímu týmu nabídnout.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Podivná procedura volby repre kouče11:00 Budou to stíhat jeho asistenti?22:00 Jak by to řešil Miroslav Pelta?31:00 EURO je za rohem!35:00 Transferová show po česku47:00 Co se dělo v Premier League52:00 Sázkařské okénko$$$$$První letošní kapitola fotbalového podcastu Nosičů vody se věnovala největším dosavadním přestupům a dalším transferovým spekulacím v rámci české Fortuna ligy, výkonnostnímu propadu londýnského Arsenalu nebo nadcházejícím kontinentálním šampionátům v Africe či Asii. Ústředním tématem ale přirozeně byla situace kolem české fotbalové reprezentace.„I když se to asi začátkem ledna nezdá, EURO je za rohem. První přípravný zápas proti Norsku je na programu za nějakých šest neděl,“ vykopává diskuzi dlouholetý fotbalový novinář Luděk Mádl.Období posledních týdnů, kdy se rozhodovalo i novém reprezentačním trenérovi, označuje Jaromír Bosák jako zvláštní epizodu v dějinách českého fotbalu. „Příliš dlouho se čekalo na definitivní potvrzení. Nakonec to na mě působilo ze strany všech zúčastněných až trochu ochotnickým dojmem. A ať se na mě nikdo nezlobí, ale když Petr Fousek začne oznamování nového trenéra dlouhým monologem o tom, proč se nepodařilo získat Jinřicha Trpišovského, působí to, že reprezentace zbyla na Haška. Byla to opravdu tiráda,“ nebere si servítky moderátor podcastu.„To, jak má fotbalová asociace nastavenou komunikaci, působí jako Kocourkov. Celé hnutí je roztříštěné, vycházíme z Berbristánu. Petr Fousek bohužel nemá žádnou velkou sílu a ani potřebný respekt. Na asociaci je to skanzen ve všech směrech,“ kritizuje Luděk Mádl.„Měli bychom se těšit z postupu na EURO a soustředit se, jak na něm uspět. Ale v současnosti nejsme schopni zorganizovat ani základní věci. Taková sportovní rada Fotbalové asociace ČR ve čtvrtek kvůli neshodám s vedením kompletně rezignovala. A to v ní zůstávali odborníci jako Vladimír Šmicer, Tomáš Rosický, Jan Říčka, Ondřej Lípa nebo Verner Lička,“ dodává skleskle Mádl.Nosiči vody důkladně řeší, proč se u české reprezentace prozatím neobjeví Pavel Nedvěd. Kdo má nahradit sportovní radu? A proč nemá Ivan Hašek k dispozici sportovního manažera? Poslechněte si celou epizodu!Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

„Když v červenci 2011 obletěla svět zpráva o teroristických útocích v Oslu a na ostrově Utøya, byl jsem v naprostém šoku. Hltal jsem zprávy na internetových serverech, sledoval zpravodajství České televize,” říká autor série Přežít: Oslo a Utøya, dokumentarista Lukáš Houdek. V sedmi dílech autorského dokumentárního podcastu bude od 14. listopadu vyprávět příběhy těch, kteří útoky přežili, i těch, jejíchž blízcí se toho dne domů nevrátili.

V katedrálách a kostelech po celém světě se můžeme setkat s díly a relikviemi, které do sbírek putovaly někdy i tisíce kilometrů. Jsou to zápůjčky, dary, umělecké předměty vyrobené na zakázku. Ale aby tisíce kilometrů putoval kostel? V Polsku jeden takový mají, konkrétně v horském středisku Karpacz. Uvnitř i zvenčí stavbu zdobí vikinské motivy odkazující na zemi jeho původu. Dřevěný kostel Wang totiž původně stával v Norsku.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nešla mu matematika. „Proto jsem šel na střední zdravotnickou školu. Ale byla tam, takže jsem měl pětky od začátku do konce. Nevěděl jsem, že nějaké herectví existuje,“ vzpomíná. Pouští si role hluboko do duše? Umí plakat na povel? Jaký vztah má s maminkou? Co dělal v Norsku? Bylo fyzicky náročné natáčení filmu o bratrech Mašínových?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český historik Josef Kalvoda (1923–1999) odešel do exilu na konci roku 1948. Postupně žil v Německu, Norsku a Spojených státech. Americké občanství získal v roce 1957. Působil jako profesor dějin a politologie a je autorem řady odborných publikací, kratších studií i popularizačních článků.

Stěhování nejsledovanější postavy evropského fotbalu je na spadnutí. Francouz Kylian Mbappé je sice ještě rok pod smlouvou v PSG, nicméně směřování jeho další kariéry je žhavou otázkou už nyní.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 První ligové kolo: bída Sparty, síla Slavie25:00 Thriller v Boleslavi, bezradná Plzeň38:00 Bohemians v Norsku nenadchla44:00 Čvančara v premiéře třikrát skóroval49:00 Kde skončí talentovaný pan Mbappé54:00 Sázkařské okénko: vsaďte na Bohemku„Případ Mbappé prohraje hlavně jeho současný zaměstnavatel, tedy Paris SG a jeho katarští majitelé,“ míní Jaromír Bosák, moderátor podcastu Nosiči vody. Pařížský velkoklub totiž podle nejrůznějších signálů v dohledné době o svůj nejcennější drahokam přijde. A to dost možná poměrně potupným způsobem. Pařížany straší představa, že od nich nejcennější hráč současnosti odejde zdarma. K tomu by došlo v létě příštího roku. A tak se pařížské vedení vydalo na přestupový trh. S nabídkou megatransferu ve výši 300 milionů eur se ozval Al Hilál, klub ze Saúdské Arábie. Sám Kylian Mbappé ovšem naznačil, že on s arabským klubem vyjednávat nehodlá. Podle všeho je už totiž totiž domluven na angažmá s Realem Madrid. Pro ten by samozřejmě bylo nejvýhodnější, kdyby Mbappého za rok získal zdarma. A tom sice v Paříži nechtějí ani slyšet, ale možná jim nakonec nezbude než to akceptovat.„Katarští majitelé PSG se chytili sami do vlastní pasti. Loni, kdy už byl Mbappého přestup do Realu Madrid poprvé na spadnutí, udrželi hráče takříkajíc na sílu. Před blížícím se mistrovstvím světa v Kataru chtěli hvězdu udržet stůj co stůj, jenom aby neztratili renomé,“ míní  fotbalový novinář Luděk Mádl.Mbappé dostal nový kontrakt pohádkových parametrů, k tomu, aby zůstal v Paříži, ho přemlouval dokonce i francouzský prezident Emmanuel Macron, dbalý významu mezinárodní spolupráce své země s Katarem. Mbappé souhlasil a podepsal smlouvu s platností do 30. června 2024, s opcí i na další sezonu.Podmínky opce ale byly vyjednány tak, že by s ní i Mbappé musel letos souhlasit. To neučinil a Katařany tím šokoval. Postavil je tím do situace, s níž nepočítali: že bude za rok volný a může odejít bez odstupného.Co tedy s tím? Za prvé je tu už zmíněná možnost prodat Mbapppého hned. Al Hilál by ho zaplatil. Ale Mbappé se saúdskou ligou svůj osud spojovat nechce. Pak by si ho také mohl koupit Real Madrid. Ale proč, když si může počkat a získat ho za rok zadarmo?Za druhé je tu možnost, že Mbappé zůstane rok v Paříži a zadarmo odejde. Katařané naznačují, že v tom případě nevylučují, že by se mohli hráči tak trochu pomstít a nechat ho rok sedět na tribuně.Proto už se uvažuje o třetí možnosti, že by nadcházející sezonu strávil Mbappé někde na hostování. A za to by Paris SG zinkasoval alespoň něco. Údajně už se v té souvislosti ozval Liverpool. „V případě The Reds mě ty spekulace hodně překvapily, ale je to jedna z variant,“ přemítá Karel Tvaroh, bývalý profesionální fotbalista. Nosiči vody se v rámci nejnovější epizody pochopitelně pečlivě věnují tomu nejzajímavějšímu dění v české Fortuna lize, která opět hýřila událostmi všeho druhu. Trio fotbalových novinářů se detailně zaměřilo i na diskutovaná rozhodnutí sudích, například v souvislosti se zápasem Mladá Boleslav-Liberec. Debata se vedla také o tom, zda se měla kopat sparťanská penalta na zlínské Letné.V podcastu se dozvíte, proč se nedaří Plzni, co srazilo postupové naděje Bohemians za polárním kruhem, v čem je Slavia v rámci tuzemského fotbalu bezkonkurenční jedničkou a proč sparťané nezapůsobili ve Zlíně zrovna mistrovským dojmem. Nechybí ani rozbor premiérového hattricku Tomáše Čvančary v barvách Borussie Monchengladbach, sonda do 2. Bundesligy a tradiční sázkařské okénko s Fortunou.Poslechněte si celou epizodu!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Do studia přišel bez psa, a to si mohl vzít rovnou dva. Buď svého německého ovčáka, anebo toho plyšového. Jaroslav Cibulka vyvíjí v dejvickém CIRC, tedy Českém institutu robotiky a kybernetiky při ČVUT, takzvaného petbota. Je to robotický mazlíček, který by měl sloužit jako společník a do určité míry i opatrovník starších lidí. Umí jim říct, kdy bude oběd a jaké si mají vzít léky. A taky ohlídat, jestli neupadli nebo třeba nezapomněli vypnout vařič v kuchyni.Devětatřicetiletý Jaroslav Cibulka vystudoval strojní fakultu v Plzni, pak se od technologií trochu rozkročil i ke společenským vědám. Pět let působil na Metropolitní univerzitě v Oslu. Dnes je součástí mezinárodního výzkumného týmu DISTINCT, který se zaměřuje na to, jak využívat technologie v terapii i péči o lidi s demencí. Petbot, na kterém pracuje, by v budoucnu mohl pomáhat i s jejím včasným odhalením.Seznámili jsme se na konferenci věnované dlouhověkosti, ve studiu jsme pak mluvili hlavně o robotech, umělé inteligenci a budoucnosti. Zajímalo mě, co mu - kromě základů norštiny - dal a co mu vzal pětiletý pobyt v Norsku, jaká technologie ho naplňuje největším úžasem a jak by s výběrem povolání poradil dnešním dospívajícím školákům.Povede se prototyp dokončit, založit univerzitní spin-off a nabídnout plyšového robota pro seniory na trh? Zájem by byl, odhaduje Jaroslav Cibulka. Určitě má v plánu se o to pokusit. Byť zároveň říká: mám vědu rád mimo jiné i proto, že jsem v ní poznal spoustu přívětivých lidí. V průmyslu je to mnohem drsnější.Přeju nikoli drsný, avšak přívětivý poslech.

Postup do čtvrtfinále? Hotovo, odškrtnuto. Česká hokejová reprezentace má už po pěti zápasech ve skupině jistotu, že si zahraje play off. Štempl na to dala sobotní polední výhra nad Norskem 2:0. O vítěznou branku se postaral Dominik Kubalík, pro nějž to byla už sedmá trefa na turnaji. Koho trenér Radim Rulík s redaktorem iSport.cz Pavlem Ryšavým vyhlásili hráčem zápasu? A jak kouč vzpomíná na konec v Dynamu Pardubice? Poslechněte si celé pozápasové studio. Moderuje Tomáš Zetek.

Pochází z hudební rodiny, ale rozhodl se vydat v hudebním světě jinou cestou. Rostislav Čapek pódium vyměnil za dílnu a stal se úspěšným výrobcem hudebních nástrojů. „Je pro mě vždycky překvapení a zázrak, že na moje nástroje hrají lidé úplně po celém světě. Je fantastické, že i lidé v Japonsku na ně hrají v rádiu, v televizi nebo v hospodě. Stejně tak v Americe, v České republice, v Norsku... To je úžasné,“ říká s úsměvem výrobce nástrojů. Jaký unikátní koncert chystá?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Matyáš Cigler studoval architekturu v Norsku, kde jsou ze dřeva téměř všechny domy. Pracoval jako tesař a věří, že dřevo je budoucnost stavění. Proto o něm napsal knihu s názvem Dřevo!Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jarmila Kowolowská je CEO firmy Grason. Grason je platforma pro propojování restaurací a jiných gastro provozů s prověřeným a spolehlivým personálem za účelem krátkodobých brigád a výpomocí.Jarmila začala již během studií na Vysoké škole ekonomické pracovat v GE Money Bank (nynější Moneta Money Bank) a vydržela tam třináct let, během nichž měla možnost si zkusit i téměř dvouletou práci v Norsku.Do Norska se pak Jarmila vrátila v roce 2013, aby tam rozjela ekologickou myčku aut. V excelu vše vypadalo neodolatelně, ale praxe ukázala, že rozjezd služby potřebuje více času i peněz, než byla Jarmila i její rodina, která zůstala v Čechách, schopna projektu obětovat.Zkušenost s podnikáním v zahraničí ale byla k nezaplacení, a i díky ní dostala Jarmila nabídku rozjíždět nový projekt Autotým pod hlavičkou Creative Docku. Nyní se naplno věnuje svému novému projektu Grason.Používání platformy Grason je velmi jednoduché, vystavení nové poptávky zabere jen pár vteřin a následně se na její odpracování přihlásí grasoni (jak číšníkům, servírkám, barmanům a baristům ve firmě říkají).Restaurace si může dle profilu grasona a jeho nabízené hodinové mzdy vybrat toho nejvhodnějšího. Po odpracování směny si obě strany dají hodnocení, což následně pomáhá grasonům i restauracím při dalších rozhodnutích. Hlavní výhoda, kterou Grason přináší restauracím, je rychlý přístup k databázi zkušených lidí a pro lidi možnost přivýdělku za vyšší hodinovou sazbu, než je na trhu běžné. Navíc se stává, že se spolupráce oběma stranám zalíbí natolik, že vede k trvalému pracovnímu poměru.

Před dvěma lety badatelka Vendula Vlková Hingarová otevřela nové téma v české a norské historiografii, když s výzkumným týmem sesbírala na 200 příběhů československých mužů, kteří byli za druhé světové války nuceně nasazeni v nacisty okupovaném Norsku.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po Vánocích (27. prosince 2022) zemřel v Praze po těžké nemoci ve věku pouhých 58 let architekt, příležitostný publicista a člen redakční rady časopisu Babylon Jan Hájek. Vystudoval v Norsku, kam se po značném úsilí a mezinárodním politickém vyjednávání vystěhoval z Československa v polovině 80. let, neboť se jako dítě a později mladý muž stal obětí normalizačního komunistického aparátu.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hjálmar, Helgi og Ágústa velta hlutunum fyrir sér. Það fer í rosalega í taugarnar á Hjálmari þegar fólk talar Norsku eða Dönsku. Fólk ennþá með gímuskyldu í almenningssamgöngum á Spáni? Er einhverntímann jákvætt að vera kunta? Hvað er það versta sem þú kallar successful business kall?Þættina má finna inni í áskrift á pardus.is!IG: helgijean & hjalmarorn110 Takk fyrir að hlusta - og munið að subscribe'a!

Hostem je Marek Rybář – fotograf a průvodce, který si doslova docestoval za svým snem. Těšte se na vyprávění o práci a cestování na Novém Zélandu, v Kanadě, na Islandu, v Norsku i o dalších cestách. Uslyšíte, jak jenom díky odhodlání a odvaze se zeptat a víceméně naslepo vyrazit získal Marek svoji práci snů. A garantuju vám, že při poslechu budete mít velkou chuť vyrazit někam daleko na sever. Odkazy k epizodě: @marekrybar.cz na Instagramu Web www.marekrybar.cz Marek na Facebooku Marek na YouTube Článek – Průvodce prací a životem na Islandu: nechte se uchvátit zemí ohně a ledu Článek – Nový Zéland pod lupou aneb stěhuji se za prací k protinožcům Článek – Průvodce pozorovatele polární záře – kdy, kde a jak ji pozorovat

Vaslui, Häcken, Subotica… Ke jménům, která sparťanským uším zní jako zlé kletby, přibylo další - Viking Stavanger. Roky blamáží v předkolech pokračují dál, tentokrát si jednu připsal hned ve svém druhém zápase ve funkci nový trenér Brian Priske. Letenští sice v Norsku předvedli výrazně lepší výkon než doma v Praze, jenže vyrovnaný duel zlomil šílený kiks Dávida Hancka a Dominika Holce v nastavení.   Hosté Studia iSport.cz hodnotí, jak se chyba zrodila, co z nepostupového dvojzápasu jde za koučem Brianem Priskem, jak drtivý neúspěch ovlivní budoucnost trenéra na lavičce, ale taky co stojí za tím, že Sparta už dlouhá léta přitahuje neúspěchy v předkolech - i jak by se mohla odpíchnout do lepších zítřků a zápasů. Měla by sáhnout na přestupový trh a jak by měla posílit na křídle?   O tom všem diskutují fotbalový internacionál a sloupkař deníku Sport Ladislav Vízek a redaktor Sportu Jiří Fejgl. Moderuje Martin Vait.   0:00 Z čeho vyvěrala osudová hrubka na konci utkání a jaké budou bezprostřední důsledky? 9:56 Jaký předvedla Sparta výkon v dvojzápase? 19:05 Co by měla Sparta dělat a má přivést křídlo? 28:33 Co brankáři, Nita a co stojí za sparťanským prokletím?

I dnes nahlédneme do policejního kalendáře nevyřešených případů. Tím ale nevyřešené záhady nekončí, protože tajemná žena z Isdalenu se v Norsku stala legendou. A přineseme taky příběh mladé dívky, která jen měla hlídat tetě dům.

Staví větrný elektrárny v Jordánsku, Rumunsku, Norsku...  A "seriózní" práci si kompenzuje trochu adrenalinovějšíma zážitkama. Ptali jsme se na různý věci, třeba: Jak to, že má v Norsku Teslu i uklízečka Proč se v Jordánsku na stavbě podřezávaly kozy Jak se nakupujou diamanty v Sierra Leone Jaký bylo setkání s grizzlym na Aljašce Jestli mu přijde bezpečný skákat s padákem v Rusku za 25 USD Honzu často zvou do norských médií - a on je všechny odmítá. Takže ano, správně čucháte exkluzivitku!