Podcasts about diskutuj

Tretí rokovací deň parlamentu, prvá hodina otázok po prázdninách. Premiér síce na Hodine otázok nebol, napriek tomu sa poslanci pýtali. No a podvečer prišla prekvapujúco informácia, že premiér Robert Fico má zavítať na Ukrajinu. O týchto, ale aj ďalších aktuálnych témach z politiky sa v relácii Analýzy 24 rozprávala moderátorka Lucia Stráňavová s poslancom NR SR Romanom Michelkom (SNS) a podpredsedom NR SR Martinom Dubécim (PS).

V tomto díle Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická témata. V úvodu se tentokrát věnují návrhu státního rozpočtu na rok 2027 a plánovanému schodku ve výši 389 miliard korun. Diskutují o tom, jak se bude vyvíjet české zadlužení, kde stát získává své příjmy a na co naopak vynakládá nejvíce peněz. Řeč přichází také na EET 2.0, vývoj daňových příjmů, rostoucí výdaje státu, investice a otázku, zda je současná rozpočtová politika dlouhodobě udržitelná. Následně se zaměřují na změny pravidel pro zveřejňování mezd a otázku, zda by zaměstnanci měli vědět, kolik vydělávají jejich kolegové. Věnují se tomu, proč firmy mzdy často tají, jak může větší transparentnost ovlivnit vyjednávání o platech a zda může přispět k férovějšímu odměňování. V závěrečné části podcastu se tradičně podívají na aktuální dění na finančních trzích, tentokrát především na vývoj kryptoměn a jejich další potenciál. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Honza Březina a Michal Henych se ohlížejí za zářijovou Apple keynote, rozebírají nově představené modely iPhone 18 Pro a 18 Pro Max a hodnotí strategii představení řad bez základních modelů. Diskutují o technických novinkách, jako je chlazení, procesor A20 Pro, vylepšení fotoaparátů a otázky kolem kapacity baterií i pamětí.

Tomáš Portlík je český politik a podnikatel, od ledna 2026 první místopředseda ODS. Od roku 2021 působí jako starosta Prahy 9 a od roku 2018 je také zastupitelem hlavního města Prahy. V komunální politice se dlouhodobě věnuje především financím, rozvoji Prahy, školství, dopravě a veřejnému prostoru. Před vstupem do aktivní politiky podnikal v oblasti facilities a textilu. V roce 2026 se stal lídrem ODS pro pražské komunální volby a kandidátem na primátora Prahy. V tomto díle Štěpán Křeček s Tomášem Portlíkem rozebírají aktuální politická a ekonomická témata. V úvodu se věnují návrhu státního rozpočtu na rok 2027, plánovanému schodku a otázce, jaké investice může stát v rámci vysokého deficitu financovat. Diskutují také o roli opozice, rozpočtové odpovědnosti a o tom, zda by opoziční politika měla stát především na kritice vlády, nebo na vlastním programu. Debata se dále zaměřuje na stavební zákon a fungování stavebního řízení. Řeč přichází také na Prahu 9, její rozvoj a priority hlavního města. V závěru se věnují situaci na pražském trhu s bydlením, vysokým cenám bytů a otázce, co může Praha udělat pro jejich lepší dostupnost. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Honza Březina a Michal Vita přinášejí své první bezprostřední dojmy a emoce přímo z veletrhu IFA v Berlíně. Diskutují o tom, jak se liší letošní ročník od těch předchozích, všímají si změn v expozicích velkých značek, jako je Samsung, a rozebírají nejzajímavější novinky v oblasti příslušenství pro Apple zařízení včetně maket nových iPhonů.

V tomto díle Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická témata. V úvodu se tentokrát věnují návrhu státního rozpočtu na rok 2027 a plánovanému schodku ve výši 389 miliard korun. Diskutují o tom, jak se bude vyvíjet české zadlužení, kde stát získává své příjmy a na co naopak vynakládá nejvíce peněz. Řeč přichází také na EET 2.0, vývoj daňových příjmů, rostoucí výdaje státu, investice a otázku, zda je současná rozpočtová politika dlouhodobě udržitelná. Následně se zaměřují na změny pravidel pro zveřejňování mezd a otázku, zda by zaměstnanci měli vědět, kolik vydělávají jejich kolegové. Věnují se tomu, proč firmy mzdy často tají, jak může větší transparentnost ovlivnit vyjednávání o platech a zda může přispět k férovějšímu odměňování. V závěrečné části podcastu se tradičně podívají na aktuální dění na finančních trzích, tentokrát především na vývoj kryptoměn a jejich další potenciál. Celý díl najdete na Herohero a Forendors..

Jiří Tyleček působí jako vedoucí analytického oddělení společnosti XTB. Na finančních trzích se aktivně pohybuje již více než 20 let. Během této doby se věnoval různým finančním i ekonomickým tématům. Pravidelně vystupuje v médiích a na konferencích s finančním zaměřením. Jeho zálibou je měnová politika a dění na komoditních trzích. V tomto díle Štěpán Křeček s Jiřím Tylečkem rozebírají aktuální vývoj na trzích s drahými kovy, kryptoměnami a komoditami. Věnují se prudkému růstu ceny zlata a otázce, zda se z něj postupně nestává spíše nástroj spekulantů než tradiční bezpečné aktivum. Diskutují také o vývoji ceny stříbra a porovnávají investiční potenciál komodit s kryptoměnami. Debata se dále zaměřuje na vývoj kryptoměn v roce 2026 a faktory, které mohou jejich ceny v dalších měsících ovlivňovat. Řeč přichází také na sucho, proměnu podnebí a vliv počasí na ceny zemědělských i dalších komodit. V závěru se věnují také dopadům válek a geopolitického napětí na komoditní trhy a obranný průmysl. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Honza Březina a Michal Henych se ohlíží za zásadními proměnami ve vedení Applu. Diskutují o tom, jak se lišilo období pod vedením Steva Jobse a Tima Cooka, jakou roli v historii firmy sehrály emoce a jakým způsobem se vyvíjela korporátní kultura i hodnota celé společnosti.

V tomto díle Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická témata. V úvodu se tentokrát věnují historii úrokových sazeb, jejich vývoji od starověké Mezopotámie až po současnost a otázce, zda vůbec existuje ideální úroveň úrokových sazeb. Diskutují také o tom, jak se v průběhu historie měnil přístup k ceně peněz, od vysokých sazeb přes období levných peněz až po éru záporných úroků. Následně se zaměřují na spotřebu alkoholu v České republice a na otázku, zda jsou Češi skutečně takovými milovníky alkoholu, jak naznačují oficiální statistiky. Věnují se historickému vývoji spotřeby, vlivu domácí výroby alkoholu i tomu, jak mohou statistiky ovlivňovat zahraniční turisté a pracovníci. V závěrečné části podcastu se tradičně věnují aktuálnímu dění na finančních trzích, vývoji amerických a evropských akcií, rizikům pro investory a hlavním investičním příležitostem do konce roku. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Knihy mesiaca: Persepolis (M. Satrapi) Kryptonomicon (N. Stephenson) Spomíname aj: Jak zvládat stres (J. Křivohlavý) Jak přežít vztek, zlost a agresi (J. Křivohlavý) Pod nebesy (G. G. Kay) Rovnaké slová, rozdielne svety (L. de Chirico) Víra vrytá pod kůži (M. Drlíček & Z. Faktorová Frantová) ČITATEĽSKÝ DENNÍK mudrovanie o knihách, komiksoch a preplnených poličkách. (17. 8. 2026) Diskutujú: Šimon Evin & Jakub Lenart Zvučka & mix: Jakub Lenart Zvukár: Peter Sivanič Podporiť nás môžete tu: cutt.ly/fwN6NGZK www.kandelaber.sk

Jiří Tyleček působí jako vedoucí analytického oddělení společnosti XTB. Na finančních trzích se aktivně pohybuje již více než 20 let. Během této doby se věnoval různým finančním i ekonomickým tématům. Pravidelně vystupuje v médiích a na konferencích s finančním zaměřením. Jeho zálibou je měnová politika a dění na komoditních trzích. V tomto díle Štěpán Křeček s Jiřím Tylečkem rozebírají aktuální vývoj na finančních trzích a výhled do konce roku 2026. Věnují se situaci na amerických a evropských trzích, obrovskému zadlužení Spojených států a tomu, proč vysoký americký dluh zatím investory výrazně neznepokojuje. Diskutují také o vývoji technologického sektoru, množství peněz proudících do oblasti umělé inteligence a o tom, zda současné investice do AI mohou být dlouhodobě udržitelné. Debata se dále zaměřuje na rizikovost dluhopisů a budoucí vývoj jednotlivých trhů. Řeč přichází také na ropu a další komodity, zemní plyn, elektřinu a geopolitické faktory včetně situace kolem Íránu, které mohou v dalších měsících ovlivňovat ceny energií i celkový vývoj světové ekonomiky. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická témata. V úvodu se tentokrát věnují evropskému automobilovému průmyslu, který čelí rostoucím problémům. Diskutují o propouštění v Německu, konkurenci čínských automobilek, budoucnosti spalovacích motorů i elektromobility a o tom, jaké dopady může mít současný vývoj na evropské výrobce včetně Škody Auto. Následně se zaměřují na bizarní příklady z českého trhu s bydlením, kde se stále častěji objevují k prodeji či pronájmu sklepy, garáže, miniaturní byty nebo rekreační objekty určené k celoročnímu bydlení. V závěrečné části podcastu se tradičně věnují aktuálnímu dění na finančních trzích, hlavním investičním trendům a nejdůležitějším událostem posledních dní.

Petr Hlaváček je architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog. Působí jako náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje a dlouhodobě se věnuje rozvoji měst, architektuře a urbanismu. V minulosti vedl Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy a působí také na Fakultě architektury ČVUT. V tomto díle Štěpán Křeček s Petrem Hlaváčkem rozebírají budoucnost rozvoje Prahy a změny, které přinese nový územní plán. Věnují se tomu, jak ovlivní další výstavbu, podobu jednotlivých městských čtvrtí i výškový profil metropole. Diskutují také o současných možnostech bytové výstavby, překážkách, které brání rychlejšímu rozvoji města, a o tom, jak lze zlepšit dostupnost bydlení v Praze. Debata se dále zaměřuje na koncept města krátkých vzdáleností, rozvoj dopravní infrastruktury včetně výstavby metra D a městského okruhu i na to, jaké investice budou pro budoucnost hlavního města klíčové. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická i geopolitická témata. V úvodu se tentokrát věnují dopadům ukrajinských útoků na ruské rafinérie a stínovou flotilu. Diskutují o významu ropného průmyslu pro ruskou ekonomiku, její současné kondici i o tom, jak mohou podobné útoky ovlivnit financování války a budoucí vývoj ruského hospodářství. Následně se zaměřují na aktuální data o inflaci v Evropské unii i České republice a hodnotí hlavní faktory, které ovlivňují vývoj cen. V závěrečné části podcastu se věnují ukončení zastropování cen pohonných hmot v Česku, jeho dopadům na řidiče i tomu, jaký vývoj cen benzinu a nafty lze očekávat v dalších měsících.

Michael Romancov je politický geograf UK FSV, pedagog a publicista. Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. Ve svých přednáškách a knihách se zaměřuje na historii mezinárodních vztahů s orientací na Evropskou unii, Rusko a Blízký východ. V tomto díle Štěpán Křeček s Michaelem Romancovem rozebírají aktuální vývoj války na Ukrajině a ekonomické i politické postavení Ruska. Věnují se tempu ruského postupu, životní úrovni obyvatel, postoji ruské společnosti k válce i tomu, jak se proměňuje fungování tamního režimu. Diskutují také o tom, v jaké kondici se nachází ruská ekonomika a jaké vyhlídky může mít po skončení konfliktu. Debata se dále zaměřuje na situaci na Blízkém východě, včetně konfliktu mezi Izraelem a Íránem, role Spojených států a strategického významu Hormuzského průlivu pro světovou ekonomiku. Řeč přichází také na ekonomickou situaci Íránu, stabilitu tamního režimu a širší geopolitické souvislosti, které mohou ovlivnit další vývoj v regionu i světové hospodářství. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická témata. V úvodu se tentokrát věnují rostoucímu zadlužení států po celém světě, hospodaření zemí skupiny G20 a fungování státního dluhu. Diskutují také o vztahu mezi zadlužením států, firem a domácností a o tom, jakou roli hraje dluh v moderní ekonomice. Následně se zaměřují na aktuální dění na finančních trzích, pokračující boom umělé inteligence a otázku, zda současný růst technologických akcií nepřipomíná investiční bublinu z přelomu tisíciletí. V závěrečné části podcastu se věnují minimální mzdě v České republice, jejímu srovnání se zahraničím a dopadům na zaměstnance, firmy i celou ekonomiku. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Michael Romancov je politický geograf UK FSV, pedagog a publicista. Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. Ve svých přednáškách a knihách se zaměřuje na historii mezinárodních vztahů s orientací na Evropskou unii, Rusko a Blízký východ. V tomto díle Štěpán Křeček s Michaelem Romancovem rozebírají proměnu postavení Spojených států ve světě a návrat Donalda Trumpa do centra globální politiky. Věnují se tomu, zda Trump vystupuje spíše jako politický lídr, nebo šéf obchodního impéria, a jak jeho styl ovlivňuje domácí i zahraniční politiku USA. Diskutují také o roli sociálních sítí v budování politického vlivu, změnách světového řádu i ekonomické strategii Spojených států v době rostoucí geopolitické konkurence. Řeč přichází také na vztahy USA s Čínou, historické souvislosti Kuby a širší mocenské soupeření světových velmocí. Rozhovor nabízí pohled na to, jak mohou americké politické změny ovlivnit světovou ekonomiku, mezinárodní vztahy i budoucí směřování globálního uspořádání. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická témata. V úvodu se tentokrát věnují rostoucímu zadlužení států po celém světě, hospodaření zemí skupiny G20 a fungování státního dluhu. Diskutují také o vztahu mezi zadlužením států, firem a domácností a o tom, jakou roli hraje dluh v moderní ekonomice. Následně se zaměřují na aktuální dění na finančních trzích, pokračující boom umělé inteligence a otázku, zda současný růst technologických akcií nepřipomíná investiční bublinu z přelomu tisíciletí. V závěrečné části podcastu se věnují minimální mzdě v České republice, jejímu srovnání se zahraničím a dopadům na zaměstnance, firmy i celou ekonomiku. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Miroslav Zámečník je český ekonom, publicista a ekonomický analytik. Dlouhodobě se věnuje hospodářské politice, veřejným financím, energetice a fungování trhu. V minulosti působil jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a zastával řadu manažerských i poradenských pozic v soukromém i veřejném sektoru. Pravidelně komentuje ekonomické dění v médiích a publikuje odborné i popularizační texty zaměřené na českou i světovou ekonomiku. Je absolventem ekonomických studií na Univerzitě Karlově a během své kariéry se podílel na řadě analýz a strategií v oblasti hospodářské politiky a energetiky. V tomto díle Štěpán Křeček s Miroslavem Zámečníkem rozebírají hlavní ekonomické problémy České republiky, stav veřejných financí i dlouhodobé výzvy spojené s rostoucími fiskálními deficity. Věnují se otázce důchodové reformy, udržitelnosti penzijního systému a tomu, proč patří důchody v Česku v evropském srovnání k relativně štědrým. Diskutují také o fungování současného finančního systému, jeho slabinách a dopadech rostoucího zadlužování států po celém světě. Řeč přichází rovněž na vliv umělé inteligence na ekonomiku, byrokracii a inovace, rozpočtové určení daní, ambice českých politiků i vztah mezi ochranou přírody a potřebou nové výstavby. Rozhovor nabízí pohled na to, jaké změny budou muset česká i světová ekonomika v příštích letech podstoupit. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Knihy mesiaca: Odysseia (Homér) Nedeľné šachy s Tisom (S. Lavrík) Spomíname aj: Porazme hoaxy (V. Šnídl) The Storytelling Animal (J. Gotschall) The Diamond Age (N. Stephenson) Nuda (N. Van Sciver) Oheň svatého Antonína (N. Pegon) Búrka (W. Shakespeare) Sen noci svätojánskej (W. Shakespeare) Obnovte svoj zbor (D. Brown) ČITATEĽSKÝ DENNÍK mudrovanie o knihách, komiksoch a preplnených poličkách. (7. 6. 2026) Diskutujú: Šimon Evin & Jakub Lenart Zvučka & mix: Jakub Lenart Podporiť nás môžete tu: cutt.ly/fwN6NGZK www.kandelaber.sk

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická témata. V úvodu se tentokrát věnují budoucnosti společnosti ČEZ a debatě o jejím možném zestátnění. Diskutují výsledky valné hromady, otázku výkupu minoritních akcionářů, možné přínosy i rizika tohoto kroku a hodnotu společnosti z pohledu státu i investorů. Věnují se také tomu, zda by případné zestátnění mohlo ovlivnit ceny elektřiny pro domácnosti a firmy. Následně se zaměřují na aktuální dění na finančních trzích ve Spojených státech, vývoj hlavních akciových indexů, situaci kolem technologických firem a pokračující boom umělé inteligence. V závěrečné části podcastu se věnují debatě o přijetí eura v České republice, jeho možným přínosům i nevýhodám a tomu, jaké dopady by společná evropská měna mohla mít na české firmy, domácnosti i ekonomiku jako celek. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická témata. V úvodu se tentokrát věnují spotřební dani u tabákových a nikotinových výrobků v Česku a studii, jejímž autorem je Štěpán Křeček. Diskutují o tom, o jaké příjmy stát kvůli současnému nastavení přichází, jak funguje trh s nikotinovými produkty a jaké změny by mohly systém zefektivnit. Následně se zaměřují na Dluhopisy Republiky, jejich fungování, výnosy i to, zda představují zajímavou investici pro běžné občany. V závěrečné části podcastu se věnují zhoršení výhledu české ekonomiky podle Evropské komise a hlavním faktorům, které mohou ovlivnit další vývoj českého hospodářství. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická témata. V úvodu se tentokrát věnují důchodovému systému v Česku, jeho stabilitě a připravovaným změnám, které mají ovlivnit budoucí generace. Diskutují také o možnostech zajištění na stáří, podpoře mladých rodin i o tom, jaký vývoj lze očekávat v oblasti důchodů v dalších letech. Následně se zaměřují na dopady umělé inteligence na pracovní trh, změny v jednotlivých profesích a budoucnost zaměstnanosti. V závěrečné části podcastu se věnují aktuálnímu dění na finančních trzích a hlavním trendům posledních dní. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Knihy mesiaca: Rytíř sedmi království (G. R. R. Martin) Anatém (N. Stephenson) Spomíname aj: Nonviolent Communication (M. D. Rosenberg) The Word for World is Forest (U. K. LeGuin) A portrait of the Artist as a Young Man (J. Joyce) Severní vody (I. McGuire) Tarantino o Quentinovi (A. Améziane) Othello (W. Shakespeare) Skrotenie čertice (W. Shakespeare) Kráľ Lear (W. Shakespeare) ČITATEĽSKÝ DENNÍK mudrovanie o knihách, komiksoch a preplnených poličkách. (29. 3. 2026) Diskutujú: Šimon Evin & Jakub Lenart Zvučka & mix: Jakub Lenart Podporiť nás môžete tu: cutt.ly/fwN6NGZK www.kandelaber.sk

Často se mluví o nedostupnosti bydlení pro mladou generaci. Málokdo se ale zeptá přímo jí, jak trh s nemovitostmi vnímá. Tomáš a Radek proto v novém dílu investičního podcastu MoneyPenny řeší, jak se sami chtějí dostat k vlastnímu bydlení. Diskutují také, jak vypadá realitní trh, kde na něm vidí největší překážky a proč v Česku berou lidé nájemní bydlení na rozdíl od západních zemí spíše jako nouzové řešení. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. 

Často se mluví o nedostupnosti bydlení pro mladou generaci. Málokdo se ale zeptá přímo jí, jak trh s nemovitostmi vnímá. Tomáš a Radek proto v novém dílu investičního podcastu MoneyPenny řeší, jak se sami chtějí dostat k vlastnímu bydlení. Diskutují také, jak vypadá realitní trh, kde na něm vidí největší překážky a proč v Česku berou lidé nájemní bydlení na rozdíl od západních zemí spíše jako nouzové řešení. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. 

Meta koupila experimentální platformu Moltbook, kde spolu „diskutují“ AI agenti. Tahle síť se před pár týdny proslavila simulovanými debatami umělých inteligencí o lidech, spolupráci i vlastním „tajemném“ jazyce. Akvizice ukazuje, že velké technologické firmy začínají brát komunikaci mezi AI systémy jako klíčový směr vývoje... Jestli právem, to se teprve ukáže. Moltbook funguje jako prostředí, kde (majoritně) autonomní AI agenti interagují bez přímého zásahu člověka. Vznikají zde vzorce chování, které mohou připomínat lidské diskuse – včetně sdílení informací, vytváření názorů nebo koordinace. Právě tyhle emergentní vlastnosti jsou pro výzkum zásadní, ale zároveň otevírají otázky bezpečnosti, kontroly i uživatelského souhlasu.Meta podle všeho platformu získala hlavně kvůli studiu spolupráce AI agentů a jejich potenciálních zranitelností. Takové systémy mohou být v budoucnu využity v automatizaci, online komunikaci i rozhodovacích procesech. Zároveň je ale čím dál víc znát, že to nemusí být po chuti nemalé části uživatelů...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Co mají společného sport a náboženství. Jaká je síla symbolů a sdílené identity? Diskutují sportovec a trenér Marian Jelínek a katolický farář a vytrvalostní běžec Pavel Semela.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Knihy mesiaca: Dopisy (J. R. R. Tolkien) Poznanie Boha (J. I. Packer) Spomíname aj: Nadácia (I. Asimov) 451 stupňov Fahrenheita (R. Bradbury) Zakliaty kláštor (J. Červenák) Zlatá truhla (J. Červenák) Poslední útočiště (R. Chandler) Zbohom, moja krásna (R. Chandler) Mnoho smrtí Laily Starr (Ram V) Oči zasypané pieskom (P. Smoleński) ČITATEĽSKÝ DENNÍK mudrovanie o knihách, komiksoch a preplnených poličkách. (7. 2. 2026) Diskutujú: Šimon Evin & Jakub Lenart Zvučka & mix: Jakub Lenart Podporiť nás môžete tu: cutt.ly/fwN6NGZK www.kandelaber.sk

Od roku 2026 vstupují do praxe zásadní změny ve financování a organizaci škol, včetně nových zdrojů pro nepedagogické pracovníky či podpůrné profese. Jejich skutečný dopad ale zůstává nejistý. Česko je totiž v rozpočtovém provizoriu a stále není jasné, kolik peněz na reformy stát vyčlení. Jaký potenciál tyto změny mají? Diskutují odborníci v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Štědrý den a vánoční svátky, jejich smysl a prožívání v dnešním světě, úloha a postavení křesťanství, současná společnost a její vztah k duchovním záležitostem. Diskutují filozof Daniel Kroupa, katolický kněz Pavel Pola a spisovatel Aleš Palán. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Knihy mesiaca: Úzkostná generácia (J. Haidt) Amusing ourselves to Death (N. Postman) Spomíname aj: Thanks for the Feedback (D. Stone, S. Heen) Systems Collapse (M. Wells) Sin City: Drsný zbohem (F. Miller) Sin City: Ten žlutej parchant (F. Miller) Hellboy: Complete Short Stories vol 1. (M. MIgnola) Mlčení (Š. Endó) Neuvěřitelný Šroubohlav (M. Mignola) Umrlčí hnát (M. Mignola) Oppenheimer (K. Bird, M. Sherwin) ČITATEĽSKÝ DENNÍK mudrovanie o knihách, komiksoch a preplnených poličkách. (17. 12. 2025) Diskutujú: Šimon Evin & Jakub Lenart Zvučka & mix: Jakub Lenart Podporiť nás môžete tu: cutt.ly/fwN6NGZK www.kandelaber.sk

Výcuc z v podcastu s Máriem Pražencem, zakladatel a textař dětské hudební skupiny Paci Pac, který je zároveň bývalým punk rockerem ze skupiny Iné Kafe. Konverzace se zaměřuje na Pražencovu transformaci z punkového hudebníka na tvůrce dětské hudby, přičemž jeho dcerka byla původní inspirací pro projekt Paci Pac. Diskutují o Pražencově otcovství, výchově dětí ve střídavé péči a výzvách skloubení hudební kariéry s rodinným životem, včetně snahy být pro své děti nejlepším možným otcem a vzorem. Zmiňují se také o podpoře rodičů a rodiny během jeho dospívání v punkové kapele a o současné roli jeho dětí v rámci projektu Paci Pac, přičemž zdůrazňují důvěru a snahu vést děti k samostatnosti.

Jana Matesová šestnáct let pracovala pro Světovou banku na pozicích od konzultantky po vrchní poradkyni výkonného ředitele či členku poradní skupiny prezidenta pro mezinárodní finanční architekturu a jednání G7/G8/G20. Později působila jako zástupkyně šerpy Evropské rady při vyjednávání skupiny G20. V českém veřejném sektoru pracovala například jako náměstkyně ministryně školství nebo poradkyně vicepremiéra. Příležitostně přednášela na zahraničních univerzitách, včetně Harvardovy univerzity. Za své výzkumné práce získala několik domácích i zahraničních ocenění a stipendia na Oxfordské univerzitě a ve Světové bance. V tomto díle Štěpán Křeček s Janou Matesovou probírají aktuální stav české ekonomiky a její propojení se zahraničím. Zaměřují se na Německo – dopady dotací energií, emisních cel a nastartování ekonomiky – a analyzují, jak tyto změny ovlivňují český průmysl, export i burzovní trhy. Diskutují také o zadlužení Francie, vlivu politiky Donalda Trumpa na globální ekonomiku a celosvětové proměně obchodu, která přináší nové výzvy i příležitosti. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Rovnou 90-tkou hlasou, najtesnejšou možnou ústavnou väčšinou, prijal parlament ústavný zákon. Do ústavy zakotvil dve pohlavia a suverenitu Slovenska v hodnotových a kultúrno-etických otázkach. Smer oslavuje a opozícia je rozhádaná. Občianskej organizácie spustili petíciu a varujú, že novela negatívne zasiahne do životov ľudí a oslabí demokraciu na Slovensku.Bolo to naozaj nutné? Prečo sa odborníci a ústavný právnici obávajú že sa pre novelu Slovensko dostane do konfliktu s našimi medzinárodnými záväzkami? Mohlo by to viesť až k nášmu vystúpeniu z EÚ? Ako si s novelou poradí Ústavný súd a aké dopady bude mať ústava na životy ľudí, adopcie detí, či postavenie transrodových ľudí? Vniká kategória občanov druhej kategórie? Nepoučili sme sa s histórie?Braňo Závodský sa rozprával s ústavným právnikom, vedúcim katedry ústavného práva Právnickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave profesorom Mariánom Gibom.

Expert na automobilový priemysel Vladimír Orth a moderátor podcastov Autobazar.EU Erik Stríž diskutujú o budúcnosti automobilového priemyslu, pričom sa zameriavajú na Slovensko a jeho úlohu v globálnom autopriemysle.Rozoberajú dopad amerických ciel, ktoré majú za cieľ zvýšiť zamestnanosť v USA a obmedziť dovoz najmä z Číny. Diskutujú o vplyve globalizácie a súčasnej geopolitickej situácie na tento sektor, pričom zdôrazňujú, že pre európske a slovenské automobilky to znamená potrebu prispôsobiť sa zmenám a investovať do iných technológií. Hoci slovenský automobilový priemysel je v dobrom stave vďaka vývozu, rastúce ceny automobilov a legislatívne zmeny ovplyvňujú kúpyschopnosť obyvateľstva, čo vedie k zvýšenému dopytu po ojazdených vozidlách a oprave starších áut.Záverom sa venujú čínskej expanzii na globálny trh a uvažujú nad budúcnosťou Tesly, pričom zdôrazňujú, že turbulencie v automobilovom priemysle ovplyvňujú všetkých hráčov a vyžadujú si strategické rozhodnutia pre prežitie.1. Aká je aktuálna situácia s americkými clami a aký majú vplyv na automobilový priemysel vrátane Slovenska?Americká administratíva používa clá predovšetkým ako vyjednávací nástroj s cieľom zvýšiť zamestnanosť v Spojených štátoch a obmedziť dovoz, keďže majú obrovský schodok v účtovnej bilancii. Najväčším "zlom", ktoré vnímajú, je Čína, ktorá sa stala najväčším automobilovým trhom na svete. Hoci clá postihujú aj európskych výrobcov, mnohí z nich už majú továrne v Mexiku a Kanade (ktoré sú súčasťou ekonomického združenia NAFTA), čo im pomáha v rámci dodávateľských reťazcov. Kým výroba v USA je drahá pre vysoké mzdy, čo znamená, že autá vyrobené tam budú pre konečného spotrebiteľa extrémne drahšie, aj bez ciel.Pre slovenský automobilový priemysel clá primárne ovplyvňujú vývoz luxusných áut ako Audi Q7, Q8 a Cayenne do USA. Očakáva sa, že výroba týchto modelov sa v najbližších mesiacoch alebo rokoch presunie do USA, čo si vyžiada rozsiahle investície a premiestnenie výrobných liniek. Tento presun môže viesť k nižším ziskom slovenského závodu Volkswagen, zníženej potrebe kvalifikovanej pracovnej sily pre luxusné segmenty a potenciálne k porovnateľnej situácii s lacnejšou výrobou, ako je závod Stellantis v Trnave. Podobné problémy sa očakávajú aj u Jaguar Land Rover v Nitre, ktorý vyrába Defender, tiež určený hlavne pre americký trh. Vo všeobecnosti budú mať všetky európske závody vyrábajúce luxusné autá "mega problémy", pokiaľ sa neotvorí ruský trh. Jaguar Land Rover už v minulosti dočasne pozastavil export do USA kvôli neistote, ale medzičasom ho opäť spustil.2. Aká je budúcnosť automobilového priemyslu na Slovensku?Expert sa domnieva, že budúcnosť Slovenska nie je v automobilovom priemysle. Argumentuje tým, že Slovensko je malá krajina s malým počtom obyvateľov a nie je veľmi otvorená imigrácii. Je nerealistické očakávať, že pracovníci budú zarábať vysoké mzdy a zároveň vyrábať autá za 10-12 000 eur, pričom modely ako Fabia, Clio či Polo sú dnes považované za drahé "prémiové" autá.Slovensko by sa malo namiesto toho zamerať na budúce pokročilé technológie, ako sú LIDAR pre autonómne vozidlá a iné technologické zariadenia, ktoré predstavujú budúcnosť. Krajina má "inovačný dlh" a potrebuje investovať do inovácií. Existuje tiež riziko, že niektoré automobilky môžu v priebehu pol roka po skončení konfliktu presunúť výrobu na Ukrajinu kvôli dostupnosti pracovnej sily. Slovensko by malo prijať globálnu víziu pre nasledujúcich 30 rokov, ktorá by sa spájala s potrebami obyvateľstva a svetovými trendmi, a prispôsobiť tomu školstvo a ostatné systémy. Namiesto toho, aby bolo len "výrobnou dielňou", by sa Slovensko malo porovnávať s malými, efektívnymi krajinami ako škandinávske alebo baltické štáty, ktoré dokážu rýchlo prijímať rozhodnutia a vytvárať budúce globálne firmy.Hoci slovenský automobilový priemysel je v súčasnosti v dobrej kondícii vďaka vývozu a nižším

Přijímačky – hotovo. Desítky tisíc žáků a žaček vyplnily testy z češtiny a matematiky a čekají na výsledky. Stojí to za ten stres a neměli bychom jednotné přijímačky zrušit? Diskutují matematik a youtuber Marek Valášek z ITG Gymnázia a Nikola Šrámková, analytička v informačním centru o vzdělávání EDUin. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přijímačky – hotovo. Desítky tisíc žáků a žaček vyplnily testy z češtiny a matematiky a čekají na výsledky. Stojí to za ten stres a neměli bychom jednotné přijímačky zrušit? Diskutují matematik a youtuber Marek Valášek z ITG Gymnázia a Nikola Šrámková, analytička v informačním centru o vzdělávání EDUin. Ptá se Matěj Skalický.

Diskutují diplomat a bývalý kněz Daniel Herman a historik Jaroslav Šebek.

Největší politická událost roku v Česku – parlamentní volby 2025. Míří Babišovo ANO k jasnému vítězství? Proč vláda už tolik neláká? A budou letošní volby i o hranolkách a nutelle? Diskutují analytička agentury STEM Sarah Komasová a komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Ptá se Matěj Skalický.

Největší politická událost roku v Česku – parlamentní volby 2025. Míří Babišovo ANO k jasnému vítězství? Proč vláda už tolik neláká? A budou letošní volby i o hranolkách a nutelle? Diskutují analytička agentury STEM Sarah Komasová a komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Největší politická událost roku v Česku – parlamentní volby 2025. Míří Babišovo ANO k jasnému vítězství? Proč vláda už tolik neláká? A budou letošní volby i o hranolkách a nutelle? Diskutují analytička agentury STEM Sarah Komasová a komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Ptá se Matěj Skalický.

Po deseti měsících pauzy se vrací podcast Jedno procento. Chtěl jsem začít s velkým hostem a myslím, že se mi to povedlo.Tuhle anonci napsala AI, konkrétně Claude 3.5 Sonnet:Larry Čermák patří k té zvláštní generaci, která vyrostla s internetem, ale ještě si pamatuje zvuk vytáčeného modemu. V šestnácti letech opustil Prahu kvůli basketbalové kariéře a zamířil do přísné církevní školy ve Filadelfii, kde byl často jediným bělochem v týmu. Osud však měl jiné plány - místo do NBA ho zraněné koleno nasměrovalo do světa kryptoměn, kde dnes jako CEO TheBlock řídí osmdesátičlenný tým z 77. patra nového World Trade Center.Jeho příběh je fascinující ukázkou toho, jak se mění definice úspěchu mezi generacemi. Zatímco jeho otec, novinář Miloš Čermák, si musel zvykat na to, že syn nevyrostl do role sportovní hvězdy, Larry mezitím objevoval nový svět digitálních financí. Ironií osudu se někde v jejich rodinném domě stále válí stará fleška s 2,5 bitcoiny, které otec synovi koupil v roce 2011 za pět tisíc korun - dnes by měly hodnotu pěti milionů.V době, kdy se svět potýká s nástupem umělé inteligence a geopolitickými změnami, nabízí tento rozhovor jedinečný vhled do mysli člověka, který stojí na průsečíku technologií, financí a generační změny. Je to příběh o adaptaci, odvaze změnit směr a schopnosti najít příležitost tam, kde jiní vidí překážky. A možná je to i důkaz, že někdy nejlepší investicí rodičů není tlačit děti určitým směrem, ale dát jim prostor najít vlastní cestu - i kdyby měla vést od basketbalového koše k bitcoinu.Přeju příjemný poslech.A ještě jednou AI, tentokrát s 10 nejzajímavějšími momenty, které v epizodě uslyšíte:Larry vzpomíná na své první setkání s Bitcoinem kolem roku 2011-2012, kdy mu otec koupil bitcoiny v hodnotě asi 5000 Kč (cca 2.5 BTC). Fleška s těmito bitcoiny je pravděpodobně někde ztracená v domě a měla by dnes hodnotu kolem 5 milionů Kč.V 16 letech odjel studovat do USA na Church Farm School ve Filadelfii, původně plánovaný na rok, nakonec zůstal 7 let. Škola byla velmi přísná, internátní, s povinným dress codem a zákazem opouštět areál.Na škole byl často jediný bílý hráč v basketbalovém týmu. Spolužáci často pocházeli ze složitého sociálního prostředí - někteří měli rodiče ve vězení nebo v gangu.Studoval ekonomii a finance, protože ho od dětství zajímaly peníze. Doma sbíral drobné, které rodičům vypadly z kapes.Po zranění kolene musel ukončit basketbalovou kariéru a začal se více věnovat kryptoměnám. Napsal jednu z prvních akademických prací o Bitcoinu.V současnosti je CEO firmy TheBlock s 80 zaměstnanci, která má kanceláře v 77. patře World Trade Center. Firma operuje globálně mezi USA a Asií.Diskutují aktuální vliv amerických prezidentských voleb na kryptoměny. Trump je podle Larryho pro kryptoměny pozitivnější než Biden/Harris.Larry vyjadřuje obavy z budoucího vývoje umělé inteligence - vidí ji jako potenciální zdroj konfliktu mezi velmocemi podobně jako jaderné zbraně.Zajímavý moment byl, když Larry splnil dětský slib a koupil otci Porsche (původně mělo být z NBA kontraktu, který nikdy nepřišel).Přes určité obavy z budoucnosti je Larry mírný optimista - věří, že lidstvo dokáže vyřešit problémy, které přijdou, i když cesta může být složitá.

Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.

Jaké jsou největší problémy Středočeského kraje? Fungování nemocnic, dopravní dostupnost a počet škol a školek, shodují se odborníci. Diskutují šéfredaktor středočeských Deníků Martin Rumler, odbornice na regionální školství Lucie Slejšková, politolog Jakub Lysek a Jan Sůra, šéfredaktor serveru Zdopravy.cz.

Tři muži u Jana Masaryka v Černínském paláci. Záhadná návštěva jen pár hodin před jeho tragickou smrtí. Ministerstvo zahraničí získalo po desítkách let dokumenty z diplomatických archivů. Odstartují další vyšetřování? Diskutují novinář Jan Horák z Aktuálně.cz, který o dokumentech jako první napsal, a historik Ústavu soudobých dějin Akademie věd Jiří Kocián. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přesně před 19 lety byl v Česku instalován první babybox. Nyní jich máme u nemocnic už 88. Měly by přibývat další? Nebo je v zájmu nechtěných dětí, aby babyboxy nahradily utajené porody, jak Česku opakovaně navrhuje Výbor OSN pro práva dítěte? A jaké trauma odloženým dětem způsobí, že neznají svoji identitu? Diskutují předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková a gynekolog a porodník Aleš Roztočil.

V Česku po více než dvou letech začaly růst reálné mzdy. Polepšíme si? Přinese růst mezd i zvýšení životní úrovně? Diskutují poradkyně odborů a bývalá ministryně práce a sociálních věcí za sociální demokracii Jana Maláčová a hlavní ekonom společnosti BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Debata Vertikály se bude věnovat vatikánskému dokumentu o lidské důstojnosti. Jakou má ambici? A kdo bude jeho apely poslouchat? Diskutují politolog Lukáš Jelínek a církevní historik Jaroslav Šebek.

Poslanci odsouhlasili gayům a lesbám partnerství, které nepovoluje adopce, ale umožňuje osvojení biologického potomka jednoho z partnerů. Jde o dobrý kompromis pro stejnopohlavní páry? Diskutují poslankyně hnutí ANO Helena Válková a poslankyně a místopředsedkyně hnutí Starostové a nezávislí Michaela Šebelová.