Podcasts about v polsku

Rusko jako velmoc? Zdařilá simulace. Co se (ne)stalo v Istanbulu. O bezpečnosti s prezidentem. Rusové se vyžívají v krutém mučení ukrajinských vězňů. V Polsku se ve volbách prezidenta rozhoduje, jestli bude Tuskova vláda skutečně vládnout.

V Pro a proti probereme zda zůstane země i po prezidentské volbě nadále rozdělená. A v čem by se mohlo Česko Polskem inspirovat? V Pro a proti budou debatovat politolog Maciej Ruczaj a redaktor Deníku Luboš Palata. Moderuje Jan Bumba.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V posledních letech jsou Češi okouzleni Polskem. To není novinka, to se ví. Je to ovšem okouzlení ohraničené: je turistické a ekonomické, protože nás fascinuje, co všechno Poláci stavějí a jak rychle. Politicky už tolik očarováni nejsme, vlastně ani nechceme být, jelikož nemáme potřebu se v polské politice orientovat. Ale jaký je český vztah k polské kultuře? Proměňuje se? Prohlubuje se? Anebo ne? U příležitosti právě probíhajícího veletrhu Svět knihy, který letos uvádí kromě mnoha jiných autorů ze slovanských zemí také polskou nobelistku Olgu Tokarczuk, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s polonistkou a překladatelkou Lucií Zakopalovou. V úvodu přidáváme několik tipů z veletrhu: Lucie Zakopalová zve nejen na setkání s Olgou Tokarczuk, ale upozorňuje třeba na návštěvu reportéra Zbigniewa Rokity, který přiváží knihu Králové střelců. V ní vypráví pozoruhodné sportovní příběhy (míčových her) střední a východní Evropy z doby komunismu, v nichž se významně odrážela dobová politika. Takže kromě polského a ruského fotbalu se dostalo třeba i na maďarské vodní pólo. A Jakub přidává tip balkánský: po mnoha letech na veletrh přijíždí bosenský autor – Fedja Štukan je autor jediné knihy Blank: příběh střelce, v níž popisuje svou kariéru snajpra v devadesátých letech za jugoslávských válek, následně studenta herectví v Americe, náruživého feťáka a také kamaráda Brada Pitta a Angeliny Jolie. Následně jde řeč o tom, jestli a zda vůbec se současný polský boom odráží v kultuře. Podle Lucie Zakopalové Poláci odjakživa intenzivně investují do kultury, mají smysl pro kulturní diplomacii (proto také mají tolik literárních Nobelových cen), takže nynější ekonomický zázrak do umění spíše nepromlouvá. Leda tak, že je v něm více peněz a sílí z toho polský film, jelikož ho může dělat více lidí. Umění odráží velké polské sebevědomí – Poláci vždycky věděli, že se o sebe musejí postarat sami, že to za ně nikdo neudělá: „Vždycky totiž byli pod větším dějinným tlakem, což je nutilo k větším výkonům. Ostatně v Polsku žádná generace nemá pocit, že má hotovo,“ tvrdí Zakopalová. „Poláci mají pocit, že jsou součástí velké Evropy a že ta si jich nevšímá tak, jak by chtěli. Zatímco v Česku se neřeší, jestli se o nás Evropa zajímá, protože my se o ni pochopitelně také nezajímáme.“ Poláci obdivují tento český klídek, mají nás za dobré sousedy: „Ale když se podíváte, s kým dalším Poláci sousedí a jaké jsou jejich historické zážitky, je to pro nás snadné vítězství,“ podotýká Zakopalová. V Polsku se i pro silné sebevědomí a vysoké ambice hodně věcí rychle mění, zatímco v Česku se všechno proměňuje pomalu a málo. Lucie Zakopalová soudí: „Jakékoli trendy profrčí v Polsku společností fofrem, zatímco v Česku si často nevšimneme, že nějaký trend byl. Například móda malých pivovarů už je v Polsku pryč: objevili pivo, ochutnali, zjistili, že může mít mnoho chutí, pochutnali si, ale teď už zkoumají víno.“ Na druhou stranu opouštějí pití tvrdého alkoholu: v Polsku je například nemožné, aby vedle dětského hřiště byla hospoda, nebo aby rodič na takovém hřišti pil pivo. „Na to u nás Poláci zírají s vyvalenýma očima. U nich by taková scéna byla absolutně odsouzeníhodná – pít před dětmi se nepatří, nesmí, na to polská společnost velmi dbá.“ Co jsou další rozdíly mezi Čechy a Poláky? Jak na sebe narážejí české představy o nich a jejich představy o nás? „Češi chodí oblečení lážo plážo a to, jak působí na druhé, je jim fuk. Polským ženám se při pohledu na české muže zdá, že všichni jedou na hory. V Polsku je mnohem větší důraz na status. Třeba schopnost politiků jet veřejnou dopravou je mnohem vyšší v Česku než v Polsku.“ Takové hodnocení našince nenechá v klidu Jakuba, který okamžitě přiznává, že se před natáčením měl lépe učesat. Aneb konečně podcast, který řeší skutečně podstatné věci. A to nejen ty zmíněné.

Polsko od 5. května až do odvolání zavádí preventivní kontroly na hraničním přechodu Náchod - Kudowa Słone. Důvodem je riziko zavlečení slintavky a kulhavky.

Na jazyk svých předků nedají dopustit. V kavárně v ukrajinském Charkově si možná víc uvědomíme cenu tak obyčejných věcí - jako je šálek kávy. V Polsku uslyšíme o méně známých dějinách Osvětimi - o dobách, kdy se jí říkalo "brána do Ameriky". V norském Bergenu navštívíme muzeum lepry a ve francouzském Lille rodný dům generála a bývalého prezidenta Charlese de Gaulla. Moderuje Helena Berková.

Na jazyk svých předků nedají dopustit. V kavárně v ukrajinském Charkově si možná víc uvědomíme cenu tak obyčejných věcí - jako je šálek kávy. V Polsku uslyšíme o méně známých dějinách Osvětimi - o dobách, kdy se jí říkalo "brána do Ameriky". V norském Bergenu navštívíme muzeum lepry a ve francouzském Lille rodný dům generála a bývalého prezidenta Charlese de Gaulla. Moderuje Helena Berková.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Východní hranice NATO i Evropské unie prochází od podzimu 2023 velkou politickou proměnou. Vláda Donalda Tuska v Polsku nahradila vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) po dlouhých osmi letech, během kterých se pozvolna proměnila polská demokracie. Období vlády PiS přineslo postupné oslabování právního státu a zhoršení situace médií, na což opakovaně kriticky reagovala i Evropská unie. Nová vláda nyní slibuje nápravu těchto problémů a důkladné prošetření korupčních skandálů spojených se stranou Jaroslava Kaczyńského. Jaká je teď v Polsku nálada a jak se proměnila tamní mediální scéna? Hostem Odposlechu je polský investigativní novinář Wojciech Cieśla, šéfredaktor Frontstory.pl a spoluzakladatel projektů Investigate Europe a Fundacja Reporterów. K mikrofonu ho pozval Petr Gojda. České znění Libor Vacek.

V Česku máme dobu komunismu spojenou s ideou kolektivního vlastnictví. Všechno patřilo všem, takže nikomu nic. V Polsku ale bylo soukromé vlastnictví i podnikaní do jisté míry povolené. Co ovšem stát vyvlastnil bez milosti, byly tiskárny – chtěl mít absolutní kontrolu nad veřejným slovem a šířenými myšlenkami. Mimo dohled režimních činitelů proto vznikl takzvaný drugi obieg – polská varianta samizdatu. Celou historii polského boje s cenzurou dnes vypráví lublinský Dům slov.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Váša s Natkou zhodnotili erotický trendy roku, našli ti novej smysl života po konci další reality show a Karlos ztratil tygra. Dej si dnešní WAKE UP SHOW.

Češi v poslední době objevují Polsko, byznysově i turisticky. To je nyní poměrně klíčová země pro evropskou bezpečnost, buduje silnou armádu, od ledna bude předsedat Evropské unii, zároveň budou Poláci volit prezidenta. Jak tohle zkombinují, jaké jsou skutečně vztahy mezi Českem a Polskem a co by měli Češi v Polsku poznat, vysvětluje Vít Dostál, ředitel think tanku Asociace pro mezinárodní otázky a současný předseda české části Česko-polského fóra.

Ranní brífink Martina Ehla: Češi v poslední době objevují Polsko, byznysově i turisticky. To je nyní poměrně klíčová země pro evropskou bezpečnost, buduje silnou armádu, od ledna bude předsedat Evropské unii, zároveň budou Poláci volit prezidenta. Jak tohle zkombinují, jaké jsou skutečně vztahy mezi Českem a Polskem a co by měli Češi v Polsku poznat, vysvětluje Vít Dostál, ředitel think tanku Asociace pro mezinárodní otázky a současný předseda české části Česko-polského fóra.

V Polsku je jako v jiných státech hluboce polarizovaná společnost. Dnešní Polsko je dějištěm zákopové války mezi prezidentem a vládní většinou. Ještě nikdy nebyl konflikt mezi oběma stranami tak vyostřený, tvrdí v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus bývalý diplomat, znalec Polska a autor knihy Polsko vejpůl Petr Janyška „Někdy se hranice mezi oběma tábory setřou,“ uznává a poukazuje na to, že Polsko vydává na obranu víc než čtyři procenta HDP.

V Polsku je jako v jiných státech hluboce polarizovaná společnost. Dnešní Polsko je dějištěm zákopové války mezi prezidentem a vládní většinou. Ještě nikdy nebyl konflikt mezi oběma stranami tak vyostřený, tvrdí v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus bývalý diplomat, znalec Polska a autor knihy Polsko vejpůl Petr Janyška „Někdy se hranice mezi oběma tábory setřou,“ uznává a poukazuje na to, že Polsko vydává na obranu víc než čtyři procenta HDP.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolu s Davidem Čálkem natočili dokument Válečný zpravodaj o práci Martina Dorazína na Ukrajině. Na festivalu ve Varšavě dostal film hlavní cenu za dokument i cenu diváků. „V Polsku jsme se utvrdili, že poselství našeho filmu funguje mezinárodně,“ říkají ve Vizitce. Proč snímek není psychologickým rozborem novináře v terénu? A kdy jsou nejautentičtější obyčejné věci? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolu s Davidem Čálkem natočili dokument Válečný zpravodaj o práci Martina Dorazína na Ukrajině. Na festivalu ve Varšavě dostal film hlavní cenu za dokument i cenu diváků. „V Polsku jsme se utvrdili, že poselství našeho filmu funguje mezinárodně,“ říkají ve Vizitce. Proč snímek není psychologickým rozborem novináře v terénu? A kdy jsou nejautentičtější obyčejné věci? Ptá se Ondřej Cihlář.

Pacienti z Karvinska vyřešili nedostatek zubařů po svém. Bolavé zuby si nechávají léčit v nedalekém Polsku. Všeobecná zdravotní pojišťovna letos už takto zpětně proplatila léčbu osmi desítkám pacientů. Je mezi nimi i Radomír, se kterým jsme do polského zdravotního střediska také vyjeli.

Premiér Petr Fiala (ODS) nedávno vzbudil kontroverzi svým prohlášením v ČT, že potřebuje ještě jedno volební období, abychom „měli platy jako v Německu“. Ekonomové ovšem namítají, že takový slib není realistický. „Já to necítím jako populismus, ale spíš výzvu, kam máme směřovat. Pokládám za důležité, že se těch vět, které jsou třeba trochu kontroverzní a přitahují pozornost, bude objevovat ve veřejné debatě víc – a média a lidé na sítích se nás budou ptát, jak to vlastně myslíte?“ tvrdí ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Jako jedno z hlavních předvolebních témat vypichuje dostupnost bydlení – mimo jiné agendu, kterou měl na starosti odvolaný pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Když se bavím s kamarády mých dětí, je to teď jeden z největších problémů,“ říká Kupka. Kromě nedávných výroků Andreje Babiše ve Sněmovně, digitalizaci a dobudování českých dálnic se s Čestmírem Strakatým baví i o řediteli státního podniku CENDIS, spadajícího pod ministerstvo dopravy – v jejím čele byl podle Kupky nedávno potvrzen dosud pověřený ředitel Jan Paroubek, který má přitom na kontě předražené zakázky. Jsou sliby Petra Fialy realistické? Jak chce vláda řešit nedostupné a chybějící bydlení v Česku? Proč se cíl digitalizovat všechny agendy státu do února 2025 nestihne? A jak chce ODS reagovat na útoky Andreje Babiše a zároveň ukazovat výsledky své práce? Poslechněte si celý podcast a sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Jak může Česko pomoci jiným zemím, které se rozhodnou využívat budoucnu jadernou energii? Jaké pravomoci bude mít Elon Musk, kterého Donald Trump nominoval jako šéfa plánovaného ministerstva pro efektivitu vlády? A jak důležitá bude v celoevropském systému protiraketové obrany nově otevřená americká základna v Polsku nedaleko ruské kaliningradské oblasti?

Jak může Česko pomoci jiným zemím, které se rozhodnou využívat budoucnu jadernou energii? Jaké pravomoci bude mít Elon Musk, kterého Donald Trump nominoval jako šéfa plánovaného ministerstva pro efektivitu vlády? A jak důležitá bude v celoevropském systému protiraketové obrany nově otevřená americká základna v Polsku nedaleko ruské kaliningradské oblasti?

Jak může Česko pomoci jiným zemím, které se rozhodnou využívat budoucnu jadernou energii? Jaké pravomoci bude mít Elon Musk, kterého Donald Trump nominoval jako šéfa plánovaného ministerstva pro efektivitu vlády? A jak důležitá bude v celoevropském systému protiraketové obrany nově otevřená americká základna v Polsku nedaleko ruské kaliningradské oblasti?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mzdy v tuzemsku konečně začaly zahlazovat inflační škody. V reálu teď porostou slušným tempem, přesto ani příští rok zub nedorovnají. Až v roce 2026 si za mzdu koupíme totéž co před covidem. „Sedm ztracených let,“ komentuje ekonom Dominik Stroukal.Částky na českých výplatnicích setrvale rostou. Loni v průměru o 8 %. Za poslední tři roky celkem o 19 %, za pět let o 35 % a za poslední dekádu dokonce v souhrnu o 72 %. Čeští zaměstnanci by se mohli radovat – nebýt výjimečné inflace, která zejména Česko potrápila v posledních třech letech.„Vidle do toho hodila inflace, protože tenhle náš dlouhodobý růst snížila v reálném vyjádření tím, že věci kolem nás začaly být významně dražší,“ připomíná v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).Mzdy se v reálném vyjádření (tedy s ohledem na to, co si za výdělek můžeme koupit) vrátily o sedm let zpátky. „Za svoji výplatu si můžeme pořídit stejný nákupní košík jako v roce 2017. To je velice smutné,“ konstatuje Stroukal.Dopady inflace, kterou Česko dlouhé dekády nezažilo, už zhruba rok začínáme odmazávat. Úplně ale ztrátu nedoženeme ani letos, ani napřesrok, ale až v roce 2026. „Z čísel Ministerstva financí vyplývá, že v přespříštím roce, tedy v roce 2026, podle toho, jak se ekonomika bude vyvíjet, by mohla nastat situace, kdy se v médiích objeví zpráva, že jsme se konečně dostali na předpandemickou úroveň, tedy na úroveň čtvrtého kvartálu 2019,“ avizuje ekonom.Konečně budou mzdy zpátky. Ale v roce 2019Ministerstvo financí očekává, že by mzdy měly růst o 7,1 % v letošním a o 6,4 % v příštím roce. Inflace už bude nízká, odhadují se 2,3 %. V reálu tedy mzdy porostou o 4,8 % letos a 4,1 % v roce 2025.„To by nám mělo stačit k tomu, abychom se v roce 2026 vrátili zpátky. Zpátky do roku 2019. Sedm ztracených let v krásném 21. století se všemi různými technologiemi. Je to smutné. Byla to obrovská katastrofa a tohle jsou její náklady,“ ohlíží se ekonom za inflační epizodou.Kvůli nebývalé inflaci u nás propadly platy nejvíce ve veřejném sektoru. I proto nyní sílí tlaky na vládu, aby například učitelům propad kompenzovala. Nejhůře ze zaměstnanců státu ale dopadli hasiči. V reálu si mohou za svůj plat koupit skoro o čtvrtinu méně než v roce 2019.Nejhůř to odnesli hasiči, vydělali ajťáci a energetika„Snadno se řekne, že chceme nižší platy ve veřejném sektoru, že by se tam mělo škrtat, ale na druhou stranu potom zase všichni chceme, aby parádně fungovaly služby,“ míní Stroukal. Slušný růst mezd udrželi například pracovníci v IT a v energetice. V průmyslu rostly mzdy o 7,5 %, ve vzdělávání jen o 2 %.Dotažení západních mezd se vzdálilo, česká inflace patřila k nejvyšším v Evropě, mzdy tak v reálu v posledních letech klesaly. „Když se podíváme na naše bohatší sousedy, tak do Rakouska bychom potřebovali přidat víc než jednou tolik, do Německa zhruba jednou tolik. V tabulce nominálních mezd jsme pětatřicátí. Jsme na tom samozřejmě líp než Slováci, kteří jsou zhruba nějakých šest příček pod námi. V Polsku je průměrná mzda už vyšší než u nás. Ale v hrubém, v čistém vyjádření jsme pořád ještě výš,“ porovnává mzdové podmínky Stroukal.„Nejchudší země rostou nejrychleji, jdou z nižšího základu, když u nejnižší mzdy přidáme tisícovku, tak je to v procentech víc, než když ji přidáme Lucemburčanům,“ vysvětluje ekonom NERV. Za posledních deset let rostou nejrychleji mzdy Rumunům, třikrát rychleji než Čechům. „Chudším“ Slovákům se v poledních letech paradoxně přidávalo o něco pomaleji než v ČR.Kdo mění práci, dostane přidánoVe druhém čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá mzda 45 854 korun. Medián, tedy střední hodnota mezd, vystoupal na 38 529 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.Kdyby Češi častěji měnili práci, měli by mzdy vyšší, prokazují propojená data Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadů práce. Analýza zkoumala vývoj mezd 62 tisíc lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti. A ukázala, že muži si po výpovědi finančně polepší o osm procent a o šest procent, pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy po výpovědi dostanou na nové pozici přidáno zhruba 10 %.„Velká část zvyšování mezd se odehrává, když přeskakuješ z práce do práce. A v tom jsme relativně nejhorší široko daleko. Pokud bráníme nesmyslně lidem v tom, aby odešli do jiné práce, a tím získali možnost mít vyšší mzdu, je to škoda,“ míní Stroukal.O rozhýbání pracovního trhu, který aktuálně nabízí zhruba 200 tisíc volných míst, se pokouší „flexinovela“ zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která už prošla prvním čtením. Dát zaměstnanci výpověď má být nově snazší, zároveň začnou výpovědní lhůty nově běžet už se dnem doručení.Máme vědět, kolik bere kolega?Zároveň chce tým ministra práce Jurečky zvednout během prvních dvou měsíců podporu v nezaměstnanosti, a to významně. Později se má naopak rychle krátit. Na výši mezd zázračný efekt Stroukal neočekává. „Já nečekám zázraky,“ řekl s tím, že pozitivně vnímá snahu o větší tlak na rekvalifikace nezaměstnaných. Kvituje také, že chce novela srovnat podmínky pro lidi, kteří jsou vyhození a kteří odchází za novou prací dobrovolně – ti jsou dosud na podpoře penalizování.Dopad na výši mezd bude mít také evropská směrnice o zveřejňování výše výplat. Ta bude muset platit i v Česku. Podle Stroukala ji ale firmy mohou obcházet. „Když chceš někomu přidat, aby sis ho udržela, ale nechceš, aby to ostatní viděli, tak si občas ke mzdě něco dofakturuje. Dodává na svoje IČO nějakou službu zaměstnavateli. Nebo mu dáš CCSku na benzin, aby mohl jezdit zadarmo, nebo mu zaplatíš dovolenou.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Po dnešním zásahu v pražském dopravním podniku obvinila policie 13 lidí za korupci. Jaké veřejné zakázky se obvinění týká? Ministr průmyslu dnes představil hospodářskou strategii Česka, kterou minulý týden schválila vláda. Nabízí jasnou vizi? Polská vláda chce dočasně omezit právo na azyl v některých oblastech země. Dostane se tak do konfliktu s EU? A jak podle čerstvých laureátů Nobelovy ceny za ekonomii souvisí kvalita veřejných institucí s bohatstvím státu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Polsku je deset měst, které mají více než 300 tisíc obyvatel a 87 měst s více než 50 tisíci obyvateli. V Česku první hranici překračují jen Praha a Brno a druhou jen osmnáct tuzemských měst. Jde o výřečnou ilustraci, proč je pro české firmy polský trh tolik lákavý. Nejde jen o jeho velikost, ale také třeba pružný trh práce nebo i rychlejší stavební povolovací procesy.

Jako soudce polského Správního soudu a Ministerstva spravedlnosti měl Tomasz Szmydt přístup k utajovaným dokumentům NATO i Evropské unie. Letos v květnu emigroval do Běloruska a na tiskové konferenci z Minsku mluvil o tom, že je šikanován kvůli svým politickým názorům. V Polsku vzniklo podezření, že by Szmydt mohl spolupracovat s běloruskými a ruskými tajnými službami. Následně na něj byl vydán evropský zatykač. Polák se ve svém novém působišti začal vydávat za novináře a minulý týden oznámil vznik nové platformy Polská pravda. Ta má publikovat informace o Polsku, západním i ruském a běloruském světě, které jsou ovšem jiné, než jaké přináší západní tisk. Případ mapovala redaktorka Adéla Gajdicová, kterou si k mikrofonu pozval Petr Gojda. Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X(Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financování výhradně z darů a příspěvků od našich čtenářů či filantropických nadací. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci, ⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠ vás teď opravdu potřebuje! ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/⁠

Začala likvidace škod po velké vodě – jak se daří organizovat přísun pomoci a koordinaci dobrovolníků? Odpoledne začnou krajské a senátní volby. Jak se je povedlo zajistit v místech, kudy prošly povodně? S organizací voleb pomáhají i kraje, co pro vyplavené obce zajišťují? Jak zvládá povodňovou vlnu sousední Polsko? Jak velká destabilizace hrozí na Blízkém východě po tzv. „pagerovém útoku“ na členy Hizballáhu? Kam směřuje obchodní spolupráce Česka a Jižní Koreje?

Začala likvidace škod po velké vodě – jak se daří organizovat přísun pomoci a koordinaci dobrovolníků? Odpoledne začnou krajské a senátní volby. Jak se je povedlo zajistit v místech, kudy prošly povodně? S organizací voleb pomáhají i kraje, co pro vyplavené obce zajišťují? Jak zvládá povodňovou vlnu sousední Polsko? Jak velká destabilizace hrozí na Blízkém východě po tzv. „pagerovém útoku“ na členy Hizballáhu? Kam směřuje obchodní spolupráce Česka a Jižní Koreje?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Železniční doprava na Jesenicku byla dříve mnohem více propojena přes hranici na sever. Průmysl měl odběratele za hranicí a byla i větší touha cestovat do tehdejšího Německa. Po válce, přes proklamované přátelství Polska a Československa však železniční doprava z Jesenicka spíše skomírala a tak už dnes přes hranici jezdí pouze vlak do Głuchołaz. Zanikla železnice do Otmuchowa i ta z Vidnavy do Nysy.

Tisíce kilometrů dálnic. Miliardy do výzkumu a inovací. Impozantní čísla, která na první pohled mohou Češi Polákům jen závidět. Při přepočtu na hlavu však není polský výtlak tak působivý. V řadě ohledů jsme na tom i lépe.Do Polska se Češi v posledních letech dívají tak trochu se závistí – podobně jako dřív do Německa. Pár titulků z poslední doby. K českým hranicím se řítí další polská dálnice. Polské mzdy rostou, Česko ztrácí, Polsko přitáhlo další investici…Co do investic či infrastruktury nejsme za Polskem vůbec pozadu, odmyslíme-li si velikost a lidnatost našeho severního souseda.Přesto se tamní vlády v posledních letech odhodlaly k několika inspirativním krokům, které jsou hodné následování. „Není ostuda opisovat. Mohli bychom se inspirovat dobrými zákony a snižováním regulací, které vidíme u sousedů,“ začíná ekonom Dominik Stroukal, který šéfoval pracovní skupině NERV s cílem rozjet český růst.Česko je zatím stále bohatší než Polsko. Jenže zatímco český HDP od začátku pandemie stagnuje, Polsko roste a pomalu nás co do výkonu ekonomiky dohání. „Když to přepočítáme na paritu kupní síly, nejsou od nás Poláci tak daleko. Jsme na tom o tři až 15 procent lépe. Bez parity kupní síly jsme na tom o 30 až 50 procent lépe. V Polsku je levněji, ale když vyjedou do zahraničí, mají to tam dražší než Češi,“ porovnává ekonom Dominik Stroukal.Poláci se nebojí nakupovatNedávný polský růst táhla hlavně spotřeba. „Ten růst není dlouhodobý. Polská spotřeba se po covidu nezadrhla tolik jako u nás. Poláci nebyli tak pesimističtí jako my, věřili tomu, že mzdy porostou, že se z toho ekonomika dostane, a tak utráceli,“ říká Stroukal. I díky tomu se Polsko zařadilo mezi členské země Evropské unie, kde nejvíc roste nominálně průměrná mzda.„Poláci samozřejmě nastartovali tu ekonomiku rychleji než my. Kdybychom stagnovali tak, jak stagnujeme, a Polsko rostlo tak, jak rostlo ještě nedávno, protože i Poláci teď hodně zpomalili, tak by nás mohli jednou předběhnout. A to nechceme,“ říká Stroukal v podcastu Ve vatě. I proto se vláda i různé iniciativy pokoušejí český růst rozhýbat.Česko je typickou exportní ekonomikou, ale finální výrobky s vysokou přidanou hodnotou vznikají za našimi hranicemi. Polský ekonomický model je totožný. „Německo je pro Poláky největší obchodní partner. Oni jsou taky ‚montovna‘. Poláci jsou pro Němce pořád levná kvalifikovaná pracovní síla a řeší úplně stejný problém jako my: kde přidanou hodnotu vzít,“ podotýká ekonom.Polské dálniceSymbolem polského boomu jsou dálnice, ale země měla donedávna dopravní infrastrukturu horší než Česko. Ještě v roce 2009 ji protínalo jen 993 km dálnic. V další dekádě se však stavělo v Česku nevídaným tempem. Nyní regiony spojuje hotová dálniční síť, která čítá přes 5000 kilometrů.Nominálně obdivuhodné, ovšem na 38milionovou a podle rozlohy šestou největší zemi v EU nic extra, hodnotí Dominik Stroukal. „Polský zázrak není až zas tak zázračný. Jsou větší, v přepočtu na hlavu dálnice nevychází tak dobře. V přepočtu na obyvatele byly jen čtyři roky, 2010 až 2013, kdy dávali Poláci do silnic a dálnic víc než my,“ upozorňuje Stroukal.Povolení dálnic trvalo 13 letI čistě opticky je však v Polsku vidět, že se tam staví. „Když člověk přijede dneska do Varšavy, tak má pocit, že je v Singapuru. V Polsku se staví a staví se vysoko, u nás to prostě nejde,“ vadí Stroukalovi. „My chceme všichni investice, ale nechceme, aby stály zrovna v katastru naší obce. Je třeba odspodu zničit nimbyismus. Je třeba začít u obcí, ale to se teď nestane,“ říká ekonom s odkazem na fenomén NIMBY, v překlad „ne na mém dvorku“, a připomíná vládní angažmá hnutí STAN.Od zadání veřejné zakázky k podpisu smlouvy to v Polsku trvá jen 91 dní a vydání stavebního povolení zabere 290 dní. Získání stavebního povolení u šesti kontrolovaných dálnic trvalo podle zjištění NKÚ z roku 2020 průměrně 13 let.Za řadou polských investic stojí finance z evropských fondů. „Polsko čerpá nejvíc peněz z evropských fondů v celé Evropské unii. Ale když se to přepočítá na hlavu, tak jsme na tom dlouhodobě plus minus stejně. Navíc Polsko je hodně zemědělské. Ale my nejsme schopní postavit cyklostezku mezi třemi obcemi, protože se jedna zablokuje. V Polsku je využití dotací efektivnější,“ míní Stroukal.Další dálnice už z evropských peněz po roce 2028 nepostavíme. Peníze z fondů mají putovat primárně na jiné věci, než je infrastruktura. Navíc Česko přejde výhledově od příjemců dotací k čistým plátcům. „To přijde velice brzy a my budeme smutní, že jsme ty reformy nenakopli před deseti lety,“ říká Stroukal.Bude Polsko jaderná velmoc?Do výzkumu a vývoje investujeme víc než Polsko. V případě Česka jde o dvě procenta HDP, v případě Polska pouze o 1,5 procenta. „V Polsku by chtěli dostat vědu s výzkumem na vyšší procenta HDP a klidně i víc na dluh,“ avizuje Dominik Stroukal. Na dluh nemají problém financovat ani transformaci energetiky.Polsko je nejvíc závislé na uhlí z celé EU. „Teď do toho šlapou. Snaží se svoji pozici nejvíc uhelné ekonomiky zvrátit. Soláry a větrné elektrárny jim vyrobily víc energie, než jsou schopní spotřebovat,“ všímá si Stroukal. Ale sází i na jádro.Mezi roky 2033 až 2043 plánují spustit hned šest velkých reaktorů. „Pro investory je Polsko zajímavější už třeba jen kvůli tomu, že jsou větší. Ale jsou i přívětivější, neházejí jim tolik klacky pod nohy, takže je dost možné, že jaderné bloky dotáhnou a u nás se to nepodaří,“ přemýšlí Stroukal s tím, že kvůli jádru se taky Polsko nebude zdráhat zadlužit.„Mám docela rád naši skepsi vůči dluhu. Poláci za pár let tímhle tím tempem překročí Maastrichtská kritéria, u nás se nám díky konsolidaci podařilo problém odvrátit do daleka,“ kvituje Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Velký nárůst krajní pravice ve Francii a v Německu ve volbách do Evropského parlamentu zastínil, že v jiných zemích naopak dopadly vládní strany dobře a že k žádným otřesům tam nedošlo. Právě takovou zemí je Polsko.

Velký nárůst krajní pravice ve Francii a v Německu ve volbách do Evropského parlamentu zastínil, že v jiných zemích naopak dopadly vládní strany dobře a že k žádným otřesům tam nedošlo. Právě takovou zemí je Polsko.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Orientace v terénu, základy sebeobrany, rozdělání ohně křesadlem, ale taky obsluha střelné zbraně. To je jen drobná výseč dovedností, které si Poláci můžou osvojit v rámci tříměsíční akce Trénuj s armádou. Cvičení pro civilisty pořádají každou sobotu od května do července vždy dvě jednotky po celém Polsku. A každý rok se setkávají s vyšším zájmem. Zájemcům letos otevřela brány také jednotka teritoriální obrany u Lodži.

Orientace v terénu, základy sebeobrany, rozdělání ohně křesadlem, ale taky obsluha střelné zbraně. To je jen drobná výseč dovedností, které si Poláci můžou osvojit v rámci tříměsíční akce Trénuj s armádou. Cvičení pro civilisty pořádají každou sobotu od května do července vždy dvě jednotky po celém Polsku. A každý rok se setkávají s vyšším zájmem. Zájemcům letos otevřela brány také jednotka teritoriální obrany u Lodži.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žádná divočina, glosuje ziskovost tuzemského bankovního sektoru ekonom Dominik Stroukal. Přestože loni vydělaly přes 100 miliard, v rámci EU jsou jen lehce nadprůměrné. Více své klienty „ždímají“ banky v Polsku či Maďarsku.V první pětici největších plátců daně za loňský rok jsou hned tři banky. Loni se jim dařilo, čistý zisk všech bank a pojišťoven v tuzemsku přesáhl 104 miliard. Proti roku předtím vyrostl o dvě miliardy.„To číslo trochu dráždí. Za jiný sektor, třeba supermarkety nebo internetové weby, souhrnné číslo nenajdeme. Najednou někde vykoukne 100 miliard, ale z jakých aktiv a z jakého vlastního kapitálu jsou banky tyto peníze schopné vytvořit, už často řečeno není.“Některé strany vládní koalice, například Starostové a lidovci, proto zvedly téma nové sektorové daně na banky. „Jestli je to naštvání za to, že se nevybralo tolik na windfall tax, nebo snaha najít na banky nějakou páku, aby podobně jako na Slovensku začaly nakupovat víc státních nebo jiných dluhopisů, to už je otázka konspirační,“ přemýšlí ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.Ekonomický argument pro zavedení takového zdanění hledá těžko. Zatímco po krizi let 2008 až 2009 sloužil výnos obdobných daní k sanaci zdecimovaného bankovního sektoru, dnes žádné krizi nečelíme. V Česku jsme jí ostatně v bankách nejpozději od kauzy IPB na počátku tisíciletí ani nečelili.Podle Dominika Stroukala jsou české banky sice ziskové, ale v kontextu EU nijak nadprůměrně. „V porovnání s jinými zeměmi nebo odvětvími to není žádná velká hitparáda. Není to špatné, nestěžoval bych si, kdybych měl svoji vlastní banku. Ale jsme zhruba kolem průměru,“ říká.Jak jsou české banky ziskové?Zisky bank lze porovnat podle několika ukazatelů. Například podle návratnosti kapitálu (RoE, Return on Equity), tedy kolik vydělá každá vložená koruna. V českých bankách to bylo loni zhruba 12 haléřů.„Když je návratnost vlastního kapitálu mezi 15 a 20 procenty, tak jsou to hezká čísla. My jsme na 12 procentech, průměr v EU je někde na 10 procent. Takže jsme lehce nadprůměrní, ale není to nic, co by mohlo dráždit až tak moc, že bychom si řekli, že tu není žádná konkurence a že tam potřebujeme setnout zisky nějakou speciální daní,“ míní Stroukal.Nebo se na ziskovost lze dívat přes návratnost aktiv. Ta udává, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu aktiv dané banky. V českém bankovním sektoru je na rozvahách bank nějakých 10 bilionů korun.„Všichni tam máme vklady, spořáky, banky jsou obrovské. A z toho všeho udělají 100 miliard zisku, to je návratnost aktiv zhruba jedno procento. I tady jsme v mezinárodním srovnání lehce nadprůměrní, ale není to žádná divočina. Průměr byl na konci roku 2023 kolem 0,7 procenta. Ale jsou tam země, které mají nad dvě procenta,“ říká Stroukal.Banky v Polsku a Maďarsku vydělávají ještě vícTřetím ukazatelem je čistá úroková marže, která udává rozdíl mezi tím, kolik banky přijmou a kolik vyplatí na úrocích. „Tam jsme se dostali lehce nad průměr. Ale je to relativně nízké číslo oproti tomu, co jsou schopní udělat Poláci nebo Maďaři. My jsme někde na 1,8 procenta, zatímco Poláci a Maďaři měli ke 4,5, procenta. Dvojnásobek toho, co si u nás z těch úroků nechají banky v České republice,“ porovnává Stroukal.Čistá úroková marže dost kolísá, v roce 2022 byla podstatně vyšší. „Otázka, jestli to, co se stalo teď, už je nový normál. Jakmile windfall tax odpadne, tak jestli se nevrátíme zpátky k nějakému vyššímu nadprůměru,“ přemýšlí Stroukal.Sektorová daň v zahraničí: zaplatí to i klientZkušenosti ze zahraničí s bankovní daní ukazují, že ji nakonec zaplatí i klient. „Náklady té speciální daně se rozdělí mezi domácnosti, firmy a banky,“ parafrázuje výsledky studií Stroukal.V Polsku zdanění sektoru ovlivnilo i stabilitu bank. „Začaly podstupovat víc rizika, začaly si ušlý zisk kompenzovat tím, že vyhledávaly rizikovější obchody, rizikovější úvěry, což samozřejmě není něco, co bychom taky chtěli,“ říká ekonom.V Česku se podle Stroukala budou snažit banky s vládou dohodnout. Vláda by od nich mohla chtít pomoci s financováním infrastrukturních projektů od dostavby bloku jaderných elektráren přes dálnice po výstavbu vysokorychlostních tratí. Nebo by banky mohly začít nakupovat více státních dluhopisů.„Do politiky nevidím, ale věřil bych tomu, že tam částečně je tenhle handl: „Daň být nemusí, ale pojďte se víc zapojit do toho, co se tady ve státě děje,“ míní člen Národní ekonomické rady vlády.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

V Polsku mají jedny z nejdrastičtějších interrupčních zákonů. A ty stále platí, bez ohledu na novou vládu. Už krátce po pádu komunismu tam v roce 1993 odhlasovali prakticky naprostý zákaz interrupcí. Tehdy šlo o úlitbu katolické církvi za to, že nebude bránit ve vstupu země do EU a do NATO. Od té doby Polky jezdí na interrupce do zahraničí, často i do Čech a na Moravu.

V Polsku mají jedny z nejdrastičtějších interrupčních zákonů. A ty stále platí, bez ohledu na novou vládu. Už krátce po pádu komunismu tam v roce 1993 odhlasovali prakticky naprostý zákaz interrupcí. Tehdy šlo o úlitbu katolické církvi za to, že nebude bránit ve vstupu země do EU a do NATO. Od té doby Polky jezdí na interrupce do zahraničí, často i do Čech a na Moravu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam dospěla páteční schůzka zástupců odborů s ministrem práce a sociálních věcí zaměřená na novelu zákoníku práce a úpravy v penzijním systému? Jak zásadně by přísné potratové předpisy v Polsku měly zmírnit návrhy, které v pátek poslala dolní komora parlamentu k dalšímu projednání? A čím především můžou zájemci přispět do jarního kola charitativní sbírky potravin pro potravinové banky? Poslechněte si celou odpolední publicistiku vedenou Vladimírem Krocem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé po mnoha měsících začali více utrácet a ekonomická nálada v zemi se pomalu začíná zotavovat. Vidět je to i na výrazném nárůstu důvěry ve vývoj . Skutečně máme to nejhorší za sebou? Budou ještě dál zlevňovat potraviny? Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Bude kampaň před druhým kolem prezidentských voleb na Slovensku tvrdší než v tom prvním? Jaké důsledky může mít další narušení polského vzdušného prostoru ruskou střelou? Co ukazuje atentát u Moskvy o fungování bezpečnostních sil v Rusku? A na jaké motivy napsal Jan Dismas Zelenka oratorium Bronzový had, které dnes zahájí Velikonoční festival duchovní hudby v Brně?

Bude kampaň před druhým kolem prezidentských voleb na Slovensku tvrdší než v tom prvním? Jaké důsledky může mít další narušení polského vzdušného prostoru ruskou střelou? Co ukazuje atentát u Moskvy o fungování bezpečnostních sil v Rusku? A na jaké motivy napsal Jan Dismas Zelenka oratorium Bronzový had, které dnes zahájí Velikonoční festival duchovní hudby v Brně?

Bude kampaň před druhým kolem prezidentských voleb na Slovensku tvrdší než v tom prvním? Jaké důsledky může mít další narušení polského vzdušného prostoru ruskou střelou? Co ukazuje atentát u Moskvy o fungování bezpečnostních sil v Rusku? A na jaké motivy napsal Jan Dismas Zelenka oratorium Bronzový had, které dnes zahájí Velikonoční festival duchovní hudby v Brně?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řek. Ostravský patriot a člen ostravské fotbalové mafie Andreas Papadopulos. Jak se dostal do České televize, přestože měl několik řečových vad a pak šel jednou na záchod a poslali ho dělat zpravodaje do Varšavy. O tom, co se děje v současném povolebním Polsku a o legendách, že v Polsku je levně a kolik vydělává polský učitel. A spousta dalších historek o korupci a politických reáliích polské politiky.

Do podzemního krytu je nejlepší se podívat, když se nic neděje – člověk si ho může v klidu prohlédnout a pak se zase bez obav vrátit pod širé nebe. Když se ale ocitnete v ohrožení, budete chtít, aby byl kryt jednak blízko a jednak v bezchybném stavu. V Polsku mají sice bezpečná útočiště pro miliony lidí, některé jsou ale podle hasičů v havarijním stavu. Mnoho Poláků proto bere situaci do svých rukou, jako například obyvatelé jednoho sídlištního bytového domu v Gdyni.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatýkání v prezidentském paláci, demonstrace, soudní rozepře. To všechno doprovází předávání moci v Polsku mezi konzervativci Jarosława Kaczyńského a proevropskou levicí premiéra Donalda Tuska. Dokáže tento politik spojit silně polarizovanou polskou společnost? Bude při svém vládnutí transparentní? A jak se nadále bude chovat Kaczyński, jehož vláda čelila kritice z podrývání demokracie v zemi?Host: Filip Harzer - reportér zahraniční redakce Seznam Zpráv.Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Brolíkem

Listopadový pokles inflace byl nižší, než se čekalo – dá se po novém roce stále čekat skok inflace směrem dolů? Proč nakonec nebude mít poradce prezidenta Petr Kolář vyšší stupeň prověrky? A skončí dnes Mission imposible polského premiéra Morawieckého, který se pokusil sestavit novou vládu?

Je vymalováno. Pokud měl někdo stále ještě pochybnosti, že je pouze otázkou času, kdy se moci v Polsku ujme dosavadní proevropská opozice, po pondělním podvečeru je může v klidu odložit. Novým maršálkem Sejmu, z mocenského hlediska zcela klíčové dolní komory polského parlamentu, se totiž stal jasnou většinou hlasů kandidát dosavadní opozice.

Hosté: Věra Jourová /ANO/, místopředsedkyně Evropské komise Pavel Fischer /nestr./, předseda zahraničního výboru Senátu Pořadem provázel Michal Kubal Evrohttps://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/

Polská vládní strana Právo a spravedlnost zatím vede po sečtení hlasů v téměř 30 % okrsků ve volbách do Sejmu. Podle dosavadních výsledků oslovila 40 % voličů. Občanská koalice obsadila s více než 26 % hlasů druhou pozici. Následuje koalice Třetí cesta - už spolupráci s vedoucím Právem a spravedlností odmítla. Volební účast byla rekordní - k urnám přišlo téměř 73 % oprávněných voličů. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058131016/

V Polsku se schyluje k volbám, které vláda i opozice označují za zlomové pro osud země. Zjitřenou atmosféru zvýraznila i víkendová protivládní demonstrace ve Varšavě, na níž se sešly stovky tisíc lidí. V Polsku už roky vládnou národně-konzervativní politické síly, liberální opozice ale v případě vítězství slibuje výrazný obrat. Jak jsou karty rozdány?     Host: Jakub Medek - novinář polské rozhlasové stanice TOK FMČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V Polsku začala ostrá část kampaně před říjnovými volbami. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) je zatím favoritem, na záda jí ale dýchá opoziční Občanská koalice seskupená kolem expremiéra Donalda Tuska. „PiS má velkou šanci pokračovat u vlády, protože se stále těší podpoře minimálně třetiny voličů a také proto, že v posledních osmi letech udělali mnoho pro to, aby volby nemohli prohrát,“ tvrdí polský publicista Aleksander Kaczorowski.