Podcasts about v polsku

Chat Control a soukromí. Babiš zpochybnil koalici ochotných. Rusové se toho ihned chytili. Právo a spravedlnost vyloučilo expremiéra Morawieckého. V Polsku se ale dějí vážnější věci. Nižší důchody uleví rozpočtu jen na chvíli, stárnoucí populace si svoji daň vybere jinde. Opoziční kandidát proti Pavlovi? Zbytečné plýtváni silamiVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V polském opozičním Právu a spravedlnost (PiS) nastalo zemětřesení. Po nesplnění ultimáta a nepodepsání slibu věrnosti vůdci strany Jaroslawu Kaczynském bylo několik desítek „technokratů“ v čele s bývalým premiérem Mateuszem Morawieckým vyloučeno ze strany.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může prezidentovo veto novely o veřejných rozpočtech dál vyhrotit jeho vztahy s vládou? Jak Národní protidrogová centrála reaguje na to, že v sousedním Polsku se ve velkém vyrábějí syntetické drogy? A jak se mohlo stát, že testovaný model umělé inteligence společnosti OpenAI napadl nekontrolovaně jinou firmu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: Sudety jsou v Polsku jen geografický pojem, nikoli politický, vysvětluje polský novinář Michal Zablocki, který v Ranním brífinku hovoří o Slezsku a o své knize putování podél českých hranic na polské straně. Kromě tajných tipů na zajímavá místa, hospody nebo pivovary popisuje, v čem jsou Češi jiní turisté než Poláci a kde se kousek od českých hranic dá najít trek stejně náročný jako v Alpách.

Ranní brífink Martina Ehla: Sudety jsou v Polsku jen geografický pojem, nikoli politický, vysvětluje polský novinář Michal Zablocki, který v Ranním brífinku hovoří o Slezsku a o své knize putování podél českých hranic na polské straně. Kromě tajných tipů na zajímavá místa, hospody nebo pivovary popisuje, v čem jsou Češi jiní turisté než Poláci a kde se kousek od českých hranic dá najít trek stejně náročný jako v Alpách.

V Gdaňsku se koná konference o poválečné obnově Ukrajiny, mezi očekávanými hosty ale nebude její prezident Volodymyr Zelenskyj, kterému jeho polský protějšek Karol Nawrocki odebral nejvyšší státní vyznamenání kvůli roztržce nad pojmenováním ukrajinské armádní jednotky po vojácích, kteří za druhé světové války vraždili polské civilisty. „Ze strany Zelenského je to chyba, ale po eskalaci napětí nemohl udělat nic jiného,“ říká politolog z vratislavské univerzity Michal Lebduška.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Náš systém odpadového hospodářství funguje a je levnější a efektivnější než uvažované zálohování,“ říká mluvčí bohumínské radnice Jana Končítková.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czO co jde ve sporu mezi Ukrajinou a Polskem? Válčící země vzdala hold jednotkám, se kterými mají Poláci historicky problém. V Polsku se proti tomu vzedmul odpor napříč politickým spektrem. „Paměť na druhou světovou válku v Polsku a na Ukrajině je velmi nekompatibilní. Ukrajinci meziválečnou a válečnou Ukrajinskou povstaleckou armádu vnímají jako významný mezník v jejich boji za nezávislost. Poláci ji mají především za strůjce genocidy na polském obyvatelstvu,“ říká Maciej Ruczaj.Trvá spor o to, kdo pojede na summit NATO – prezident, nebo premiér? Obě strany si našly „své“ ústavní právníky, kteří potvrzují jejich postoje. „Pavel říká – podívejte se, já tomu NATO rozumím, byl jsem předsedou jeho vojenského výboru, oni mě tam nechtějí pozvat. To je hra na emoce, ne na fakta,“ tvrdí Dalibor Balšínek.Jaká je stinná strana empatie? Z definice je nespravedlivá, dokazuje ve svém textu v týdeníku Adam Růžička. Salon o Václavu Klausovi připomíná, že byl provokatérem, který nikdy svému publiku nepodlézal. A co chce Trump a jeho lidé budovat v Albánii?Na Echo Poradě diskutují Maciej Ruczaj, Daniel Kaiser, Adam Růžička a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Investiční fond Jet Industrial Lease, součást skupiny Jet Investment, je velmi aktivní v Polsku. U přístavního města Gdaňsk začal letos budovat logistický a průmyslový areál. „Gdaňsk patří v Polsku k nejvýznamnějším a nejrychleji rostoucím lokalitám,“ říká v pořadu Agenda ředitel akvizic fondu Jet Industrial Lease Jan Kos. „V současné době probíhá rozšiřování tamního přístavu a díky tomu se přístav zařadí do top pět evropských přístavů co do objemu přepraveného zboží,“ vysvětluje Kos důvody investice. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Investiční fond Jet Industrial Lease, součást skupiny Jet Investment, je velmi aktivní v Polsku. U přístavního města Gdaňsk začal letos budovat logistický a průmyslový areál. „Gdaňsk patří v Polsku k nejvýznamnějším a nejrychleji rostoucím lokalitám,“ říká v pořadu Agenda ředitel akvizic fondu Jet Industrial Lease Jan Kos. „V současné době probíhá rozšiřování tamního přístavu a díky tomu se přístav zařadí do top pět evropských přístavů co do objemu přepraveného zboží,“ vysvětluje Kos důvody investice. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Sněmovna se z podnětu vládního hnutí SPD postavila proti konání sjezdu sudetských Němců v Česku. Proč vládní koalice toto téma zvedla? A kdy představí slibovaná opatření zvyšující bezpečnost na fotbale?  Hostem Ptám se já je místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO), který se na přípravě nové legislativy k bezpečnosti na stadionech podílí. Na násilné události na fotbalovém pražském derby mezi Slavií a Spartou minulý víkend vláda hned reagovala vytvořením pracovní skupiny složené ze zástupců politických stran napříč Sněmovnou, zástupců fotbalu i odborníků na bezpečnost. Podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) by skupina mohla řešit například problematiku kamer s rozpoznáváním obličejů nebo pravomoci pořadatelů. Opatření by se podle ministra měla připravit co nejdříve.Premiér Andrej Babiš (ANO) označil výtržnosti ve vršovickém Edenu za strašnou ostudu a selhání. Dění v závěru zápasu, kdy v sedmé minutě nastavení dav domácích fanoušků vnikl na trávník, střetl se s hráči Sparty a házel světlice mezi diváky, označil předseda vlády za obrovské selhání a strašnou škodu. „Změna musí být brutální,“ uvedl. „Nevím, co si pod tím slovem brutální změna Andrej Babiš představil. Teď si studuji i systémy, které jsou v zahraničí. V Polsku třeba máte registrované všechny fanoušky, ne problémové, všechny. A to už je zase extrém,“ řekl v Ptám se já místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že on sám velké změny neočekává. „Měli bychom jít cestou, po které volám dva roky. Všichni jsou vždy pro, ale jak se to od té události vzdaluje, tak všichni vychladnou a najednou začnou říkat, proč ty věci neměnit kvůli pár lidem.“Nacher v rozhovoru také komentoval aktuálně schválené usnesení Sněmovny proti sjezdu sudetských Němců v Brně: „Na návrh SPD bylo nakonec schváleno usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že se to odsuzuje. Ve Sněmovně máte témata, která se týkají zákonů, a pak máte témata, která se týkají společenských věcí. Tam mimochodem spadají třeba i ti fanoušci.“ "Tohle prostě vytáhla koalice. I mně chodily e-maily od lidí, že si to nepřejí, že to považují za provokaci. Tak se to vytáhlo jako téma. Upřímně, sám jsem se k tomu přiznal, jsem byl překvapen, netušil jsem, že opozice jako jeden muž bude proti tomu. Takhle velkou protireakci jsem nečekal, “ dodal poslanec. Na závěr rozhovoru Patrik Nacher také prozradil, kde se zdržel jím připravovaný návrh na úpravu koncesionářských poplatků, který koalice avizovala jako jistý mezikrok, než bude hotová nová mediální legislativa chystaná ministerstvem kultury. „Já jsem chvilku i přemlouval kolegy, ať se na to vykašleme po jednáních s generálními řediteli. Ale zlomilo se to ve mně, když jsem viděl, co dělá opozice. V těchto dnech už to bude. Myslím, že příští týden už to budu moct prezentovat,“ dodal. Jak je to s nenávistí mezi Spartou a Slavií? Kdo bude mít za úkol připravit případné zákonné změny? Komu prospívá rozviřování protisudetských nálad? A jak to vypadá s poslaneckým návrhem na úpravu plátců koncesionářských poplatků? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Malajsii ho navštívíte v Reportážích zahraničních zpravodajů. Zavedou vás také mezi slony v Kambodži. V Polsku se podíváte do Lékařské legie, ve které se školí zdravotníci z řad civilistů. A v Budapešti si můžete vzít do ruky šídlo, kladívko a kus barevné kůže a vyrobit si třeba kabelku.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Polsku je solankových gradoven plno, v Česku jsou novinkou. Dřevěnou konstrukci budoucí gradovny nyní kompletují v Radvanicích ze smrkového a modřínového dřeva. Bude na zpřístupněném břehu Lučiny.

Zavede vás tam dnešní pořad. Podíváte se i do egyptské Hurghady, kde se na rychlých prknech prohánějí milovníci motosurfingu. V Polsku navštívíte nový nejdelší železniční tunel - až bude hotová celá trať, vlaky tam budou jezdit rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. A v jihoamerickém Chile už od roku 2019 staví teleskop, který bude s velkou rezervou největší na světě a popíšeme vám, jak vzniká.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku. Poslechněte si Zápisník Kateřiny HavlíkovéVšechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krteček je omyl a za vše dobré vděčím Brežněvovi, říká sběratel, který zaplnil Palác ilustrací„Měl bych si domů pořídit pozlacenou bustu Brežněva, protože až díky němu jsem mohl poznat svět, vybudovat velké nakladatelství a vedle toho jaksi mimochodem nashromáždit tisícovku nádherných ilustrací a obrazů!“ Svůj strhující příběh vypráví v dalším díle podcastu Host Reportéra někdejší emigrant Otakar Božejovský, který žije střídavě v Praze a v severní Itálii.Narodil se na jaře roku 1948, tedy ve chvíli, kdy komunisté přebrali moc nad zemí. Jeho úspěšná a podnikavá rodina klesla během chvíle na dno: „V dětské vzpomínce vidím, jak nás komunisté vyhazují z domu na Starém Městě a ještě u toho dávají přes držku mámě i babičce. Mávali lejstrem, že tam bude nově bydlet jeden z nich, nějaký generál. Na toho jsem asi o dvanáct let později narazil v tramvaji a netuším, jak se to stalo, ale generál z ní po chvíli za jízdy vypadl,“ nezastírá Božejovský svoji originální náturu.Jako školák nejprve každé ráno skládal za drobné peníze uhlí, ale brzy pochopil, že mnohem lepší bude kšeftovat: „Nejdřív jen tak dětsky, měnil jsem například žvýkačky za náušnice. Ale když jsem nakonec odešel na konzervatoř do Varšavy, rozjel jsem to ve větším,“ vzpomíná muž, který hrál výborně na kontrabas i na klavír. „V Polsku jsem nakoupil desky Beatles, s Rusy je vyměnil za pravoslavné ikony, a ty jsem pak draze střelil do Německa,“ popisuje své metody.Po okupaci utekl do Švýcarska. Přátelil se mimo jiné s Karlem Krylem, Karlem Schwarzenbergem nebo Svatoplukem Karáskem. Zásadní bylo setkání s jiným emigrantem, úspěšným ilustrátorem dětských knih Štěpánem Zavřelem. „Chtěl založit nakladatelství. Mým snem to nebylo, ale když Štěpán řekl, že na tom stejně není možné vydělat, tak mě vyhecoval. Chtěl jsem mu dokázat, že to jde, a velmi dobře.“ Nakladatelství Bohem Press skutečně uspělo – jeho tituly vyšly v milionových nákladech a byly přeloženy do více než šedesáti jazyků: „Začínal u nás třeba i Petr Sís.“Když byl Božejovský při penězích, nakupoval od ilustrátorů originály. „Většinou jsem je hned hodil do skříně v kanceláři, a nakonec mě samotného překvapilo,“ říká, „jak obrovskou mám sbírku.“Protože je bezdětný, rozhodl se osm set obrazů prodat do Českého Krumlova, kde díky tomu od léta funguje velký Palác ilustrací. Svérázný a prostořeký Božejovský je sice mužem, vyvolávajícím emoce, ale i tak byl díky svému životnímu dílu přijat japonskou císařovnou a letos převzal od ministra zahraničí Cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Ve svátečním speciálu se po roce objevil Lukáš, aby zvěstoval špatné zprávy. Za malé zásilky mířící do Evropské unie budeme platit víc. iRobot zpopularizoval domácí robotické vysavače, ale nedokázal se ubránit dravější konkurenci, takže vyhlásil bankrot. Firmu přebírají Číňané. Na Slovensku mají celosvětově třetí nejlepší mobilní sítě, zato Česko na žebříčku firmy nPerf skončilo čtrnácté. Výsledek to není tragický, ale pohled na drahé mobilní tarify nám náladu stejně nezlepší. Revolut v sousedním Polsku a ve Spojeném království spustil své služby a nabízí hodně muziky za málo peněz. V Polsku např. prodává 50 GB dat s neomezeným voláním za asi 150 korun. Jenže v Česku se podobně dobré nabídky pravděpodobně nedočkáme. Virtuální operátoři před lety sice situaci aspoň trochu zlepšili, ale síťoví operátoři jim nenabízejí takové podmínky, aby někdo nabídl 50 GB za 150 korun. Nečekáme to ani od Revolutu. V příštím roce pak budeme čelit řadě problémů včetně drahého hardwaru nebo snaze o zrušení soukromí na internetu. Nezapomeňte si také poslechnout rekapitulační Podcast Živě. V něm do detailu rozebíráme, v čem byl letošek hrozný a proč bude rok 2026 ještě horší. 01:13 – Příplatek za zásilky mimo EU 06:51 – iRobot vyhlásil bankrot 12:57 – Revolut uvádí levné mobilní tarify 22:44 – Obavy z roku 2026 23:33 – Slovensko má skvělá mobilní data 24:40 – Lukáš to má na másle

V Polsku stále žijí tisíce bojovníků druhé světové války. A přestože se na různá výročí historických událostí těší veřejné úctě, mnozí své stáří tráví v osamění nebo v ústavní péči. Pamatují na ně ale organizátoři i účastníci Mezinárodního charitativního vánočního trhu ve Varšavě. I letos veškerý výtěžek z akce věnovali neziskové organizaci Balíček pro hrdinu. A ani letos nechyběl český stánek.

V Polsku stále žijí tisíce bojovníků druhé světové války. A přestože se na různá výročí historických událostí těší veřejné úctě, mnozí své stáří tráví v osamění nebo v ústavní péči. Pamatují na ně ale organizátoři i účastníci Mezinárodního charitativního vánočního trhu ve Varšavě. I letos veškerý výtěžek z akce věnovali neziskové organizaci Balíček pro hrdinu. A ani letos nechyběl český stánek.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní srážka vlaků na Českobudějovicku si vyžádala desítky zraněných. Je zabezpečení železničních tratí dostatečné? Představuje americko-ruský mírový plán kapitulaci Ukrajiny? A věděla o něm Evropa? Jaké kroky podniká Polsko po sabotážních útocích na železnice? A dostanou české firmy, které dusí vysoké ceny energií, podporu od nové vlády?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co mohlo způsobit dnešní celosvětový výpadek internetových služeb Cloudflare? Stalo se Polsko terčem bezprecedentní sabotážní akce ruských služeb, jak prohlásil premiér Tusk? A budou české rafinerie v dohledné době odebírat ukrajinskou ropu?

Co mohlo způsobit dnešní celosvětový výpadek internetových služeb Cloudflare? Stalo se Polsko terčem bezprecedentní sabotážní akce ruských služeb, jak prohlásil premiér Tusk? A budou české rafinerie v dohledné době odebírat ukrajinskou ropu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem realistický optimista. Na svět nahlížím realisticky, ale ve finále vidím světlo na konci tunelu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza na speciálním večeru Čestmír Live: Tři roky na scéně. Vysvětluje, proč se snaží složité mezinárodní události vysvětlovat co nejjednodušeji – aby jim rozuměl každý. „Nechci inklinovat k aktivismu, nechci lidi odradit. Ti nerozhodnutí chtějí slyšet analýzu A, analýzu B a potom syntézu,“ vysvětluje s tím, že i volič SPD pak musí pochopit, že když Ukrajina prohraje, nebudeme v Česku mít tři sta tisíc uprchlíků, ale třeba až pět milionů. Připomíná, že reakci NATO na ruské drony v Polsku považuje za úspěch: během minut vzlétly nizozemské F-35, polské F-16 a italský letoun včasné výstrahy. „Koordinace zafungovala. K žádným zásadním škodám nedošlo, nula lidských obětí,“ chválí alianční reakci Bříza. Zároveň ale varuje, že Evropa není připravená na balistické rakety a vymezuje se také vůči kritice Donalda Trumpa: „Moderní je okopávat mu kotníky, ale já na to nenaskočím. Je to náš nejbližší spojenec a tím nic nevyřešíme,“ nabádá s tím, že je důležité naučit se s prezidentem USA zacházet tak, jak to umí třeba generální tajemník NATO Mark Rutte. Zásadní je podle něj vůle. „Když nemáte vůli se bránit, tak nemáte šanci vyhrát,“ připomíná s odkazem na rok 1938, kdy se podle něj československá společnost měla bránit. „V jakémkoliv jiném státě by na vás koukali, jak tele na nový vrata, že se na to vůbec ptáte. Je přece normální bránit se, když vás někdo napadne,“ tvrdí Bříza. A pak se rozhovor stáčí k jeho vlastní cestě. Vyrůstal v rodině, kde otec koupil společnost Koh-i-Noor. „Slíbil jsem mu, že si udělám i vysokou školu ekonomickou, abych rozuměl podnikání,“ vzpomíná analytik. Dnes se mu ale vedle znalosti mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky hodí i ekonomické vzdělání. „Když se mluví o sankcích, clech, mezinárodním obchodu nebo fiskální politice, rozumím kontextu,“ říká Bříza, který už dvacet let vyučuje na Univerzitě Karlově předmět o jaderném soupeření velmocí a působil v Německu i ve Švédsku. Co dnes znamená být realistickým optimistou v zemi, kde část společnosti pochybuje o Západu a kde sílí hlasy volající po odklonu od podpory Ukrajiny? O čí podpoře v případě eskalace konfliktu s některým z aliančních států Bříza nepochybuje a proč je to noční můra Vladimíra Putina? A může se změnit postoj ČR k NATO nebo ukrajinské pomoci po říjnových volbách? Poslechněte si celý rozhovor.

Co odhalil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru z 10. září o připravenosti země na další možné útoky z východu? Jak to může ovlivnit další podporu napadené Ukrajině, i pomoc ukrajinských uprchlíkům na území Polska? A jak do debaty o těchto otázkách vstupují historické zkušenosti země s Ukrajinou a Ruskem?

V dobách, kdy Čína směřovala od komunismu ke kapitalismu a o něco větší svobodě, razil tehdejší čínský vůdce Teng Siao-pching heslo: „Nezáleží na tom, jestli je kočka bílá nebo černá, hlavně, že chytá myši.“

V Omeletkách dnes budeme cestovat do Polska. Do Sopot jsme vyrazili autem. Na recepci chtěli zaplatit, a mně se udělalo špatně od žaludku, když jsem zjistila, že má karta odmítá spolupracovat. Pan recepční byl ale moc laskavý, samotného ho napadlo, že mám na kartě asi stanovený limit, a že platbu zkusíme završit až další den. Svou dovolenou se pochlubí herec Vašek Šanda a Halina Pawlowská prozradí recept na švestkový koláč s mákem.

V dobách, kdy Čína směřovala od komunismu ke kapitalismu a o něco větší svobodě, razil tehdejší čínský vůdce Teng Siao-pching heslo: „Nezáleží na tom, jestli je kočka bílá nebo černá, hlavně, že chytá myši.“ Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku.

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Polsku se často mluví jako o budoucím novém Chorvatsku. Každým rokem tam na dovolenou míří více Čechů. Jedním z hlavních lákadel jsou bílé písčité pláže omývané Baltským mořem a na popularitě rychle nabývají i polská jezera. Dovolená u vody ale má svá rizika. V Polsku každoročně utone okolo 500 lidí a příčinou bývá hlavně nezodpovědné chování, včetně například užívání alkoholu. Každoročně před ním varují polští dobrovolní vodní záchranáři, kterým právě začíná nejvíc práce.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve čtyřicetileté historii se do ní poprvé zapojí i český tým z Fakulty dopravní ČVUT. Jak vypadá prototyp jejich auta? - Středomořská pánev je často vystavena silným povětrnostním jevům způsobeným středomořskými cyklony (tzv. medcyklony), srovnatelné s hurikány. Jak ovlivňují počasí v regionu? - Lidem nad 50 let budou nově praktici vyšetřovat ledviny každé dva roky. Pomůže to zastavit stoupající výskyt onemocnění ledvin?

Rozhodnou prezidentské volby v Polsku o budoucnosti vlády Donalda Tuska? Stojí za výbuchy mostů v Rusku Ukrajina? Můžou kvůli takzvané superdávce přijít někteří lidé s nízkými příjmy až o tisíce korun? A jak se podařilo francouzskému klubu Paris Saint German zvítězit poprvé v historii v Lize mistrů?

Rozhodnou prezidentské volby v Polsku o budoucnosti vlády Donalda Tuska? Stojí za výbuchy mostů v Rusku Ukrajina? Můžou kvůli takzvané superdávce přijít někteří lidé s nízkými příjmy až o tisíce korun? A jak se podařilo francouzskému klubu Paris Saint German zvítězit poprvé v historii v Lize mistrů?

Rozhodnou prezidentské volby v Polsku o budoucnosti vlády Donalda Tuska? Stojí za výbuchy mostů v Rusku Ukrajina? Můžou kvůli takzvané superdávce přijít někteří lidé s nízkými příjmy až o tisíce korun? A jak se podařilo francouzskému klubu Paris Saint German zvítězit poprvé v historii v Lize mistrů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedělní prezidentské volby nedopadly pro liberálního kandidáta vládní strany a varšavského primátora Rafała Trzaskowského dobře. Průzkumy ho představovaly jako favorita, nad svým hlavním soupeřem, kandidátem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karolem Nawrockým ale vyhrál jen o 1,5 procenta a nemá příliš, odkud proti němu čerpat další voliče do druhého kola.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Brolíkem

Polsko má za sebou první kolo prezidentských voleb. Rozhodovat se bude mezi kandidátem vládního občanského bloku, proevropsky orientovaným varšavským starostou Rafałem Trzaskowskim a historikem Karolem Nawrockim, kterého podporuje opoziční strana Právo a spravedlnost. O co všechno se v Polsku hraje? Politolog Lubomír Kopeček ještě prozradí, jak probíhá předvolební kampaň v Česku, i to, co překvapivého přinesly poslední průzkumy.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké otázky by mohly rozhodnout o vítězi polských prezidentských voleb? Jak se mateřské školy vyrovnaly při letošních zápisech s nedostatkem kapacit v některých regionech Česka? S čím se z Ukrajiny vrátila nejnovější mise českých podnikatelů? A jak se snaží obce udržet život a kulturu hospod? Poslechněte si celou polední publicistiku s Vladimírem Krocem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko jako velmoc? Zdařilá simulace. Co se (ne)stalo v Istanbulu. O bezpečnosti s prezidentem. Rusové se vyžívají v krutém mučení ukrajinských vězňů. V Polsku se ve volbách prezidenta rozhoduje, jestli bude Tuskova vláda skutečně vládnout.

V Pro a proti probereme zda zůstane země i po prezidentské volbě nadále rozdělená. A v čem by se mohlo Česko Polskem inspirovat? V Pro a proti budou debatovat politolog Maciej Ruczaj a redaktor Deníku Luboš Palata. Moderuje Jan Bumba.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na jazyk svých předků nedají dopustit. V kavárně v ukrajinském Charkově si možná víc uvědomíme cenu tak obyčejných věcí - jako je šálek kávy. V Polsku uslyšíme o méně známých dějinách Osvětimi - o dobách, kdy se jí říkalo "brána do Ameriky". V norském Bergenu navštívíme muzeum lepry a ve francouzském Lille rodný dům generála a bývalého prezidenta Charlese de Gaulla. Moderuje Helena Berková.

Východní hranice NATO i Evropské unie prochází od podzimu 2023 velkou politickou proměnou. Vláda Donalda Tuska v Polsku nahradila vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) po dlouhých osmi letech, během kterých se pozvolna proměnila polská demokracie. Období vlády PiS přineslo postupné oslabování právního státu a zhoršení situace médií, na což opakovaně kriticky reagovala i Evropská unie. Nová vláda nyní slibuje nápravu těchto problémů a důkladné prošetření korupčních skandálů spojených se stranou Jaroslava Kaczyńského. Jaká je teď v Polsku nálada a jak se proměnila tamní mediální scéna? Hostem Odposlechu je polský investigativní novinář Wojciech Cieśla, šéfredaktor Frontstory.pl a spoluzakladatel projektů Investigate Europe a Fundacja Reporterów. K mikrofonu ho pozval Petr Gojda. České znění Libor Vacek.

V Česku máme dobu komunismu spojenou s ideou kolektivního vlastnictví. Všechno patřilo všem, takže nikomu nic. V Polsku ale bylo soukromé vlastnictví i podnikaní do jisté míry povolené. Co ovšem stát vyvlastnil bez milosti, byly tiskárny – chtěl mít absolutní kontrolu nad veřejným slovem a šířenými myšlenkami. Mimo dohled režimních činitelů proto vznikl takzvaný drugi obieg – polská varianta samizdatu. Celou historii polského boje s cenzurou dnes vypráví lublinský Dům slov.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Polsku je jako v jiných státech hluboce polarizovaná společnost. Dnešní Polsko je dějištěm zákopové války mezi prezidentem a vládní většinou. Ještě nikdy nebyl konflikt mezi oběma stranami tak vyostřený, tvrdí v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus bývalý diplomat, znalec Polska a autor knihy Polsko vejpůl Petr Janyška „Někdy se hranice mezi oběma tábory setřou,“ uznává a poukazuje na to, že Polsko vydává na obranu víc než čtyři procenta HDP.

Jak může Česko pomoci jiným zemím, které se rozhodnou využívat budoucnu jadernou energii? Jaké pravomoci bude mít Elon Musk, kterého Donald Trump nominoval jako šéfa plánovaného ministerstva pro efektivitu vlády? A jak důležitá bude v celoevropském systému protiraketové obrany nově otevřená americká základna v Polsku nedaleko ruské kaliningradské oblasti?

Jak může Česko pomoci jiným zemím, které se rozhodnou využívat budoucnu jadernou energii? Jaké pravomoci bude mít Elon Musk, kterého Donald Trump nominoval jako šéfa plánovaného ministerstva pro efektivitu vlády? A jak důležitá bude v celoevropském systému protiraketové obrany nově otevřená americká základna v Polsku nedaleko ruské kaliningradské oblasti?

Mzdy v tuzemsku konečně začaly zahlazovat inflační škody. V reálu teď porostou slušným tempem, přesto ani příští rok zub nedorovnají. Až v roce 2026 si za mzdu koupíme totéž co před covidem. „Sedm ztracených let,“ komentuje ekonom Dominik Stroukal.Částky na českých výplatnicích setrvale rostou. Loni v průměru o 8 %. Za poslední tři roky celkem o 19 %, za pět let o 35 % a za poslední dekádu dokonce v souhrnu o 72 %. Čeští zaměstnanci by se mohli radovat – nebýt výjimečné inflace, která zejména Česko potrápila v posledních třech letech.„Vidle do toho hodila inflace, protože tenhle náš dlouhodobý růst snížila v reálném vyjádření tím, že věci kolem nás začaly být významně dražší,“ připomíná v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).Mzdy se v reálném vyjádření (tedy s ohledem na to, co si za výdělek můžeme koupit) vrátily o sedm let zpátky. „Za svoji výplatu si můžeme pořídit stejný nákupní košík jako v roce 2017. To je velice smutné,“ konstatuje Stroukal.Dopady inflace, kterou Česko dlouhé dekády nezažilo, už zhruba rok začínáme odmazávat. Úplně ale ztrátu nedoženeme ani letos, ani napřesrok, ale až v roce 2026. „Z čísel Ministerstva financí vyplývá, že v přespříštím roce, tedy v roce 2026, podle toho, jak se ekonomika bude vyvíjet, by mohla nastat situace, kdy se v médiích objeví zpráva, že jsme se konečně dostali na předpandemickou úroveň, tedy na úroveň čtvrtého kvartálu 2019,“ avizuje ekonom.Konečně budou mzdy zpátky. Ale v roce 2019Ministerstvo financí očekává, že by mzdy měly růst o 7,1 % v letošním a o 6,4 % v příštím roce. Inflace už bude nízká, odhadují se 2,3 %. V reálu tedy mzdy porostou o 4,8 % letos a 4,1 % v roce 2025.„To by nám mělo stačit k tomu, abychom se v roce 2026 vrátili zpátky. Zpátky do roku 2019. Sedm ztracených let v krásném 21. století se všemi různými technologiemi. Je to smutné. Byla to obrovská katastrofa a tohle jsou její náklady,“ ohlíží se ekonom za inflační epizodou.Kvůli nebývalé inflaci u nás propadly platy nejvíce ve veřejném sektoru. I proto nyní sílí tlaky na vládu, aby například učitelům propad kompenzovala. Nejhůře ze zaměstnanců státu ale dopadli hasiči. V reálu si mohou za svůj plat koupit skoro o čtvrtinu méně než v roce 2019.Nejhůř to odnesli hasiči, vydělali ajťáci a energetika„Snadno se řekne, že chceme nižší platy ve veřejném sektoru, že by se tam mělo škrtat, ale na druhou stranu potom zase všichni chceme, aby parádně fungovaly služby,“ míní Stroukal. Slušný růst mezd udrželi například pracovníci v IT a v energetice. V průmyslu rostly mzdy o 7,5 %, ve vzdělávání jen o 2 %.Dotažení západních mezd se vzdálilo, česká inflace patřila k nejvyšším v Evropě, mzdy tak v reálu v posledních letech klesaly. „Když se podíváme na naše bohatší sousedy, tak do Rakouska bychom potřebovali přidat víc než jednou tolik, do Německa zhruba jednou tolik. V tabulce nominálních mezd jsme pětatřicátí. Jsme na tom samozřejmě líp než Slováci, kteří jsou zhruba nějakých šest příček pod námi. V Polsku je průměrná mzda už vyšší než u nás. Ale v hrubém, v čistém vyjádření jsme pořád ještě výš,“ porovnává mzdové podmínky Stroukal.„Nejchudší země rostou nejrychleji, jdou z nižšího základu, když u nejnižší mzdy přidáme tisícovku, tak je to v procentech víc, než když ji přidáme Lucemburčanům,“ vysvětluje ekonom NERV. Za posledních deset let rostou nejrychleji mzdy Rumunům, třikrát rychleji než Čechům. „Chudším“ Slovákům se v poledních letech paradoxně přidávalo o něco pomaleji než v ČR.Kdo mění práci, dostane přidánoVe druhém čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá mzda 45 854 korun. Medián, tedy střední hodnota mezd, vystoupal na 38 529 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.Kdyby Češi častěji měnili práci, měli by mzdy vyšší, prokazují propojená data Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadů práce. Analýza zkoumala vývoj mezd 62 tisíc lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti. A ukázala, že muži si po výpovědi finančně polepší o osm procent a o šest procent, pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy po výpovědi dostanou na nové pozici přidáno zhruba 10 %.„Velká část zvyšování mezd se odehrává, když přeskakuješ z práce do práce. A v tom jsme relativně nejhorší široko daleko. Pokud bráníme nesmyslně lidem v tom, aby odešli do jiné práce, a tím získali možnost mít vyšší mzdu, je to škoda,“ míní Stroukal.O rozhýbání pracovního trhu, který aktuálně nabízí zhruba 200 tisíc volných míst, se pokouší „flexinovela“ zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která už prošla prvním čtením. Dát zaměstnanci výpověď má být nově snazší, zároveň začnou výpovědní lhůty nově běžet už se dnem doručení.Máme vědět, kolik bere kolega?Zároveň chce tým ministra práce Jurečky zvednout během prvních dvou měsíců podporu v nezaměstnanosti, a to významně. Později se má naopak rychle krátit. Na výši mezd zázračný efekt Stroukal neočekává. „Já nečekám zázraky,“ řekl s tím, že pozitivně vnímá snahu o větší tlak na rekvalifikace nezaměstnaných. Kvituje také, že chce novela srovnat podmínky pro lidi, kteří jsou vyhození a kteří odchází za novou prací dobrovolně – ti jsou dosud na podpoře penalizování.Dopad na výši mezd bude mít také evropská směrnice o zveřejňování výše výplat. Ta bude muset platit i v Česku. Podle Stroukala ji ale firmy mohou obcházet. „Když chceš někomu přidat, aby sis ho udržela, ale nechceš, aby to ostatní viděli, tak si občas ke mzdě něco dofakturuje. Dodává na svoje IČO nějakou službu zaměstnavateli. Nebo mu dáš CCSku na benzin, aby mohl jezdit zadarmo, nebo mu zaplatíš dovolenou.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Velký nárůst krajní pravice ve Francii a v Německu ve volbách do Evropského parlamentu zastínil, že v jiných zemích naopak dopadly vládní strany dobře a že k žádným otřesům tam nedošlo. Právě takovou zemí je Polsko.