Podcasts about srbsko

Srbsko má za sebou zřejmě nejmasovější demonstraci v dějinách země, kdy se v Bělehradu sešlo podle odhadů přes 300 tisíc lidí. Protesty už trvají několik měsíců a organizují je vysokoškolští studenti. I když nemají politický ráz, srbský prezident Aleksandar Vučič je z nich viditelně nervózní. O co tedy demonstrantům jde? A proč jich je stále víc? Host: Magdaléna Fajtová - reportérka týdeníku RespektČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

(Speciál ze Srbska o vzniku a fungování jediného Českého centra na západním Balkáně) Další epizodu sourozeneckého podcastu musel vzhledem k těžkému zápalu plic staršího bratra Lukáše vůbec poprvé natočit Jakub Novosad sám. Rozhodl se proto využít své několikadenní cesty do Srbska a pozval si k rozhovoru Lucii Orbók, ředitelku nedávno otevřeného Českého domu v Bělehradě. Ten oficiálně spadá do sítě Českých center, která po celém světě šíří současnou českou kulturu, sdružují naše menšiny a zvyšují povědomí o naší republice v zahraničí. Český dům v Bělehradě je jediným z těchto center na západním Balkáně. Český dům v Bělehradě oficiálně patřil Československu, v 60. letech 20. století ale připadl SFRJ a teprve v posledních letech se ho na základě iniciativy českých krajanských spolků a politické vůle českých a srbských politických představitelů podařilo vrátit zpět do vlastnictví České republiky. Právě bližší okolnosti tohoto složitého procesu spolu Jakub s Lucií probírají v úvodu podcastu, načež se postupně dostávají i k dalším tématům spojeným s byrokratickými a dalšími problémy, které toto převzetí provázely. V rozhovoru se dotýkají i předchozího působení Lucie v pozici ředitelky centra v Budapešti, její záliby v Bosně a Hercegovině i jejích ambicích, jakým směrem by se fungování Českého domu v Bělehradě mělo ubírat. Jakub s Lucií se dotknou i fungování českých besed v Srbsku, přičemž se blíže pozastaví i nad v Čechách poměrně neznámou oblastí srbského Banátu, kde po staletí žije česká menšina. V rámci aktivit tohoto českého centra se konají i jazykové kurzy češtiny zakončené certifikovanou jazykovou zkouškou. Všechny kurzy i zkoušky jsou plně obsazené, jaká je hlavní motivace jejich účastníků? Jak vůbec zacílit na místní, aby pro ně Český dům atraktivní adresou a začali se aktivně zajímat o českou kulturu? Jaká je návštěvnost a jakým způsobem jsou kulturní akce financované? A kolik jich je vůbec možné za rok uspořádat, aby to nebylo prodělečné? Všechny tyto otázky se Jakubovi podaří Lucii zodpovědět a ještě zarámovat do širšího kontextu. V podcastu se nakonec mimo jiné dozvíte i to, kde se v posledních letech otevíraly nebo budou otevírat další česká centra. Zároveň se dotkneme i fungování center v problematických oblastech jako jsou Ukrajina, Gruzie a v posledních měsících vlastně i Srbsko, kde probíhají čím dál větší protesty proti stávajícímu režimu. Jak může podobná společenská situace ovlivnit fungování podobné instituce? Aneb speciální vydání podcastu, kde se probírají slovanská témata ze všech možných úhlů pohledu.

Může v dohledné době Evropská unie (EU) přijmout Kosovo nebo Srbsko do svých řad? Nemá sedmadvacítka dost starostí s finanční a vojenskou podporou Ukrajiny? „Problém je v tom, že ani my v EU na rozšíření příliš připraveni nejsme. V předpokoji čeká deset zemí a kdyby se měla EU rozšířit o dalších deset států, pak to rozhodně nejde bez reformy fungování,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Může v dohledné době Evropská unie (EU) přijmout Kosovo nebo Srbsko do svých řad? Nemá sedmadvacítka dost starostí s finanční a vojenskou podporou Ukrajiny? „Problém je v tom, že ani my v EU na rozšíření příliš připraveni nejsme. V předpokoji čeká deset zemí a kdyby se měla EU rozšířit o dalších deset států, pak to rozhodně nejde bez reformy fungování,“ říká Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Srbsku během druhé světové války existovala dvě ohniska vzájemně nesmiřitelných odbojových skupin. Zatímco Titovi partyzáni dominovali srbské historické paměti čtyři dekády, odkaz monarchistů Draži Mihailoviće se dere zpět na výsluní velmi pomalu. Audioverze textu od Borise Moskoviče ze série Rozklad poválečného antifašismu v Evropě. Vznik série podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Český fotbal se na klubové úrovni silně zvedá, reprezentace však tento trend zatím nenásleduje. Je zábleskem lepších časů ovládnutí skupiny Ligy národů? A jaká je pravda kolem absencí Patrika Schicka v národním týmu? Na to odpovídá v rozhovoru redaktor deníku Sport Bartoloměj Černík. Rozebírá i situaci ve Spartě a údajný konflikt mezi balkánskými hráči letenského týmu. O neshodách ve Spartě se více spekuluje od doby, kdy srbský křídelník Veljko Birmančevič tleskal fanouškům se srbskými vlajkami a nápisem "Kosovo je Srbsko." Hráč je ale momentálně po léčbě zranění v Bělehradu zpět v Praze. "Myslím, že si za Spartu ještě zahraje," říká Černík. Problém fotbalové reprezentace je dle něj komunikace a marketing, který označuje za šílený. Narozdíl od klubů národní tým nedělá mnoho pro fanoušky a nepřitahuje je k sobě. Reprezentace pod Ivanem Haškem navíc stále nemá jasný herní styl a sází spíše na bojovnost a důraz. Proč čeští hráči současné generace nehrají v elitních světových klubech? A bude v čele českého fotbalu pokračovat Petr Fousek? I to se dozvíte v rozhovoru v úvodu článku.

O některých slovanských zemích a národech my Češi mnoho nevíme, protože jsme historicky měli málo příležitostí je poznat. Tak například neznáme druhý nejmenší slovanský národ Makedonce a jejich stát Severní Makedonii. Proč se jmenuje jinak než jeho obyvatelé? Čím ve světových statistikách předběhl Švýcarsko? Jak je možné, že makedonský národ pořádně vznikl až v druhé půli dvacátého století? Jak se stalo, že se Makedonii – jakožto jedné ze svazových republik bývalé Jugoslávie – vyhnuly balkánské války devadesátých let? A svedete si představit, že by v 21. století v českém hlavním městě přes noc politická moc v podstatě tajně instalovala desítky kontroverzních historizujících pomníků, o jejichž existenci by obyvatelé o den dřív neměli potuchy? O po všech stránkách pozoruhodném makedonském příběhu hovoří s Jakubem a Lukášem Novosadovými v třiadvacáté epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované slavista a makedonista Miroslav Kouba. Makedonie je z českého pohledu země fascinujících historických paradoxů. Jako moderní národ se Makedonci začali dotvářet s velkým zpožděním oproti jiným slovanským národům – až po druhé světové válce, již strávili v područí Bulharů na fašistické straně bojujících stran. Následně byli zaparkováni v Titově komunistické Jugoslávii, která jim svým důrazem na vyrovnání poměrů mezi svazovými národy poskytla přístřeší a klid rozvíjet se a plnohodnotně si uvědomovat sebe samé. Jako moderní samostatný stát vznikla roku 1991 tak, že se z Jugoslávie vlastně nesamostatně osamostatnila. Obyvatelstvo po nezávislosti netoužilo, protože si uvědomovalo výhody velkého slovanského státu, jenže zároveň se obávalo režimu Slobodana Miloševiće. Ten na další odtrhující se díl „odkvetlého impéria“ nezaútočil a Makedonie nakonec prožila relativně klidné devadesátky. Ačkoliv klidné… Je to země, již bez výhrad neuznává vlastně žádný z jejích sousedů (a vůči tomu bychom my Češi již měli zpozornět, jelikož ze své historie známe období, kdy jsme sousedům za uznání nestáli). Když vynecháme Kosovo, jež má po vyhlášení nezávislosti pořád dost potíží samo se sebou, tak třeba Albánie má pochopitelně zájem na dobrém postavení výrazné albánské menšiny v Makedonii, která tvoří až třicet procent obyvatelstva – i tak početnou národnostní menšinu z české historie známe. Srbsko si Makedonie zase bedlivě všímá kvůli konfesním pravoslavným sporům. Řecko sice uznává existenci slovanského obyvatelstva a jeho jazyka, ale neuznává stát, který by se jmenoval Makedonie, protože tak se jmenuje území na severu Řecka. Proto se také Makedonie od roku 2018 jmenuje Severní Makedonie, což je jeden z výsledků dlouhých a náročných makedonsko- řeckých jednání – jiným je členství země v NATO od roku 2020. Konečně Bulharsko naopak uznává makedonský stát, taky ho jako první na světě potvrdilo pod jeho ústavním názvem, leč neuznává jazykovou a národnostní svébytnost makedonského národa: má je rovněž za bulharské. Mimo jiné kvůli tomuto nekonečnému sporu Makedonie stále není členem Evropské unie. Což ale má zase jiné konsekvence: Makedonci se „natruc“ rozhodli, že místo do Evropy se raději obrátí do své velké a významné historie – která však není slovanská, takže není jejich. Komu by to ale vadilo? A tak poslední a nejdelší část epizody zabírá rozhovor o projektu „Skopje 2014“. Miroslav Kouba na prezentaci fotografií z hlavního města vypráví nejprve o ničivém zemětřesení, které více než polovinu Skopje roku 1963 srovnalo se zemí, o brutalistní výstavbě, která vyrostla na troskách předešlého města, a nakonec o kontroverzním projektu, který na začátku tohoto století brutalistní stavby začal doplňovat lacinými atrapami antických staveb s barokními prvky. Výsledky jsou neuvěřitelné, monstrózní, kýčovité, vlastně odpudivé. Ale právě proto v čemsi nesmírně přitažlivé. Aneb konečně podcast, který milovníkům tuzemského podnikatelského baroka nabízí lásky ještě mnohem víc.

Už týden se nemluví a nediskutuje skoro o ničem jiném, než je druhé zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, a o tom, co tato skutečnost může světu přinést. Samozřejmě na to jde pohlížet z různých stran. Nová epizoda podcastu Hej, Slované se zaobírá tím, jak staronové americké vedení vnímají klíčové slovanské země: pohled západních Slovanů přibližuje politolog a diplomat Maciej Ruczaj, pohled Slovanů východních ukrajinista Petr Kalina a pohled jižních Slovanů Jakub Novosad – jenž se pro tento díl posunul z pozice moderátora do role jednoho z hostů. Jak vnímá Trumpa Polsko? Jak Ukrajina? Jak Srbsko, Chorvatsko a Bosna? Jaké může mít volba konsekvence v EU, na Kosovu, v Bělehradu, v Republice srbské? Dozvíte se řadu analýz a paradoxů – přesně jak to slovanská Evropa umí. Maciej Ruczaj připomíná, že americké volby byly v Polsku samozřejmě nesmírně sledované i že aktuální polská vláda je z druhého tábora, než bude administrativa Donalda Trumpa. Dodává ale, že každá polská vláda dobře ví, že se musí domluvit s kteroukoli americkou vládou, jelikož Amerika je v tuto chvíli stále ještě jediný pořádný, respektive reálný garant bezpečnosti ve střední a východní Evropě (či v Evropě vůbec). Netušíme sice, jaké bude druhé volební období Donalda Trumpa, ale pokud by bylo jako to první, platí, že od dob Billa Clintona, který země střední Evropy přijímal do NATO, nebyl pro střední Evropu žádný jiný lepší americký prezident. Petr Kalina přiznává, že podle dosavadních ukrajinských ohlasů na volbu není jasné, jak Ukrajinci na volbu Donalda Trumpa hledí: zda s nadějí, či s obavou. Obavy prý ale asi mírně převládají. Veřejnost, a to i odborná, se dohaduje o tom, zda Donald Trump bude chtít zamrzlý konflikt, příměří a demilitarizovanou zónu, nebo zda bude chtít postoupit nějaká území Rusku. Zásadní ovšem bude to, o čem se doposud hovoří paradoxně málo, a to i na samotné Ukrajině, a sice co bude se sankcemi. Bude v tomto směru vyvíjet Vladimir Putin na Trumpa nátlak, aby sankce byly zrušeny? Získá tak Rusko čas a prostor na to se dostatečně vyzbrojit a podniknout nový, silnější útok? Jakub Novosad vykresluje paradoxy balkánského poměru k Donaldu Trumpovi. Srbsko jakožto „spojenec Ruska“ na Balkáně zvolení Trumpa kvituje. Současně platí, že Trumpova první administrativa výrazně pomohla řešit kosovký problém, takže Kosovo už je dnes vlastně skoro vyřešená záležitost. Z Trumpova vítězství se obecně vzato radují nacionalističtí politici, kteří budou bedlivě sledovat, jak si Trump povede – a to zejména v Bosně, jejíž část Republika srbská by se ráda od země odtrhla a připojila k Srbsku (které však o to dvakrát nestojí). Hrozí tedy nový válečný konflikt na Balkáně? A jakou roli v jeho případném utlumení hrají Trumpovy developerské projekty v Albánii, v Srbsku, ba dokonce v samotném Bělehradě, kde prý chce Trump stavět luxusní hotely? V epizodě se dále řeší, jaké je postavení střední a východní Evropy v NATO, proč slovanské země jsou mezi sebou tak často v nějakém konfliktu a proč se tak často v této části Evropy mění hranice, jak to souvisí s rozpadem Sovětského svazu a vůbec organizováním společnosti shora, zda je západní Evropa skutečně tak klidná, jak se nám jeví, zda je pro nás západní Evropa spolehlivý spojenec nebo zda po dvaceti letech členství v EU už dávno nemáme nárok na to formulovat svou vlastní evropskou politiku. Anebo zda je tak přehnaný a nesrozumitelný americký požadavek, aby se Evropa bezpečnostně o sebe začala starat taky trochu sama a nespoléhala donekonečna na přítomnost americké ochrany. Aneb konečně podcast, který vám přiblíží, že v tom nejsme sami a že Slované skutečně mají mnohé společného.

Další špatný výkon, tentokrát proti Baníku. Bez emocí, chuti a hladu. Tomu nepřispívá ani dusno v kabině, které vyšlo na povrch po transparentu v kotli „Support for Birma“. Během natáčení jsme se vyjádřili ke klubovému statementu. To vše jsme probrali v záznamu našeho živého přenosu na sociální síti X.  Z Letné a Strahova je pořad, ve kterém probíráme dění za uplynulý týden v ACS. Živé vysílání probíhá každou neděli od 20:00 na našem profilu X.  !Hlavní témata! Prohra s Baníkem - Opět bezzubý výkon, nevíme co hrát. Byl Baník tak dobrý v organizační hře nebo si vše zkomplikovala jen Sparta? - Je čas odvolat Friise?  - Desetibodová ztráta na slavii - Jak se může stát, že se náš obraz hry tak dramaticky změnil za 42 dní? - Je opravdu na čase mít deprese nebo je to chvilková záležitost a vidíme světlo na konci tunelu? - Nejde tohle za asistentem Askou? - Cobbaut je první obránce od Krejčího, který si troufl dát křižnou přihrávku vzduchem. Přenesl hru diagonálou.  - Kauza Birmančević (Kosovo vs. Srbsko)! Další témata:  - Pětiminutová pyroshow Letenských  - Pískání Chacharů během minuta ticha. Co k tomu říct? - Teče teplá voda na toaletách - Vchod žen - u každého sektoru je vchod čistě pro ženy, choďte tímto vchodem!  To a mnohem dalšího probrali Zdeněk Koutský a Michael Durčák

Víme, jak nakládat s problematickými hrdiny minulosti? Rozumíme dobovým kontextům a dokážeme vnímat, proč se někdo historicky zachoval, jak se zachoval? Anebo potřebujeme jednoduché nálepky a jednoznačně říct, že někdo byl hrdina a někdo jiný nácek? Na případu velitele (nechvalně) proslulých srbských četniků Draži Mihailoviće, Titova konkurenta a prvního odbojáře, který se postavil v Srbsku nacistům, si v osmnácté epizodě podcastu Hej, Slované, vysvětlíme, že dějiny jsou komplikovanější, než si myslíme. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi pokračují v rozhovoru o Srbsku s historikem Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Borisem Moskovićem a docházejí k překvapivým závěrům. Řekli byste, že mladí Srbové v porovnání se svými rodiči, kteří byli zvyklí na rozlehlé Srbsko, jsou spokojeni se svým malým státem a preferují konečně si odpočinout od sporů s dalšími balkánskými národy?   Bělehradský primátor Aleksandar Šapić navrhnul přestěhovat hrob jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita a zároveň na jedné z nejrušnějších městských tříd vybudovat pomník problematického válečného hrdiny Draži Mihailoviće. Velká část společnosti to odmítla. Hrály v primátorově nápadu roli developerské zájmy vedení města, anebo šlo o upřímné historické přesvědčení nepřítele komunistů? Co s Titovým odkazem? Stihla se srbská společnost dekomunizovat? A co to vlastně znamená? Rehabilitaci hrdinů, kteří donedávna byli vnímání jako nacisté? Co si má společnost počít s nejednoznačnými hrdiny minulosti? Vždyť Draža Mihailović zformoval první protinacistický odboj v Srbsku, byl to royalista, hrdý voják, za války první legitimní politický partner Američanů, Britů a dokonce i Stalina, ale také politický soupeř Josipa Broze Tita, jehož režim následně jakékoli Mihailovićovy zásluhy s chutí vymazával ze společenské paměti. Jenže nehledě na to Mihailović skutečně provedl ve své politice obrat, který je mu přítěží. Domácí odboj proti nacistům sice zformoval takřka okamžitě po začátku okupace, jenže do konce války si jeho četnické jednotky pošramotily pověst spolehlivé antifašistické rezistence, protože na rozdíl od partyzánů zůstávaly v přesvědčení, že nemá smysl aktivně bojovat, nýbrž je potřeba vyčkat, jak se válka vyvine a zda se Spojenci na Balkáně vylodí a zemi pomůžou. Četnici se skutečně oficiálně paktovali s okupanty i dalšími představiteli kolaboračních sil. To vše Titův režim rád zdůrazňoval. Navíc v nesrbském prostředí se četnici dopouštěli brutálních zločinů nad nesrbským obyvatelstvem, nad nimiž dodnes zůstává rozum stát. Čili Mihailovićova pověst je právem kontroverzní a je potřeba se s ní vyrovnat. Není to jednoduché, vždyť jednak Američané Dražu Mihailoviće dvakrát vyznamenali – poprvé hned po válce, podruhé v devadesátých letech – a jednak na Západě zpravidla vnímáme složité jugoslávské dějiny černobíle, abychom se v nich neztratili. A to dokonce i v současné české publicistice zabývající se Dražou Mihailovićem. V současném kontextu zvýšeného zájmu o ukrajinské dějiny se samozřejmě nabízí analogie Draži Mihailoviće se Stepanem Banderou. Dává smysl? Boris Mosković ji v rozhovoru odmítá, vysvětluje proč a zdůrazňuje, že Mihailović měl jednodušší možnosti, jak prosazovat své koncepty a myšlenky, poněvadž na rozdíl od Bandery jednu dobu skutečně byl regulérním partnerem mocností: ostatně byl ministrem války v exilové vládě v Londýně a Britové ho vnímali jako hrdinu. Nešťastné připodobnění ale přivede diskutující k zamyšlení nad tím, které srbské politiky – současné i historické – Češi znají. Jsou to jen váleční zločinci devadesátých let a Tito? Zdá se, že ano, ostatně posledním důkazem byla oslava osmdesátých narozenin Miloše Zemana, kterou navštívil také srbský prezident Aleksandar Vučić, ale do českých médií se na rozdíl od jiných evropských politiků z oslavy nedostal. Platí to ale i na druhou stranu: co vědí Srbové o české politice? Jakou roli v tom hraje dědictví „humanitárního bombardování“ Bělehradu v roce 1999? celý podcast: www.forendors.cz/hej_slovane

Evropa má stále větší „hlad“ po lithiu. Jeho dodávky ale závisí na Číně, která by brzy mohla ovládnout až třetinu světového trhu. Unie tak hledá alternativní zdroje – velké ložisko má Srbsko, kde ale plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě provázejí protesty. Mají Srbové poklad, nebo prokletí jménem jadarit, což je sodno-lithný vodnatý borosilikát?

Nedlouho po začátku války na Ukrajině prohlásil poslanec zvolený za Srbskou pokrokovou stranu, Vladimir Džukanovič, že Srbsko bude muset začít s „denacifikací Balkánu“. Tehdy se kopírovaní termínu tak běžně používaného ruskou propagandou zdálo nesmyslné. Dnes se však o riziku nové války v jihovýchodní Evropě hovoří stále častěji, píše na webových stránkách Rádia Svoboda komentátor Vasilij Vermenskij.

Někdy se říká, že Evropská unie dělá chybu, když příliš mnoho věcí spolupráce s jinými částmi světa podmiňuje ideologicky. Nedávná cesta čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga do Evropy ale ukázala, že Peking dělá tuto chybu v ještě větším měřítku. A limituje tím svoji roli, jak vůči celé Evropě, tak vůči její střední a východní části.

Nedlouho po začátku války na Ukrajině prohlásil poslanec zvolený za Srbskou pokrokovou stranu, Vladimir Džukanovič, že Srbsko bude muset začít s „denacifikací Balkánu“. Tehdy se kopírovaní termínu tak běžně používaného ruskou propagandou zdálo nesmyslné. Dnes se však o riziku nové války v jihovýchodní Evropě hovoří stále častěji, píše na webových stránkách Rádia Svoboda komentátor Vasilij Vermenskij.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Někdy se říká, že Evropská unie dělá chybu, když příliš mnoho věcí spolupráce s jinými částmi světa podmiňuje ideologicky. Nedávná cesta čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga do Evropy ale ukázala, že Peking dělá tuto chybu v ještě větším měřítku. A limituje tím svoji roli, jak vůči celé Evropě, tak vůči její střední a východní části.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podľa expremiéra a lídra kandidátky PS do eurovolieb Ľudovíta Ódora by sa PS malo rozširovať do politického stredu a dať ponuku aj Ivanovi Korčokovi. Odpoveď však neočakáva v blízkej budúcnosti. Témou eurovolieb bude podľa neho Robert Fico. Tvrdí, že Slovensku netreba zastavovať eurofondy, keďže ich vláda ani poriadne nečerpá.V podcaste s Ľudovítom Ódorom sa dozviete:– od 1:00 – či je voličov druhej strany jednoducho viac;– po 2:30 – že aj voličom koalície dôjde, že boli oklamaní, najmä ak nebudú lacné potraviny, energie ani mier;– od 5:00 – že Robert Fico ešte pred 10 rokmi kampaňoval proti Maďarom, ale etnická politika už nefunguje;– po 12:50 – že treba pracovať na ponuke Ivanovi Korčokovi;– od 14:40 – kedy PS predstaví program do eurovolieb;– okolo 15:00 – že témou eurovolieb bude opäť Robert Fico, ktorý na všetkých štyroch svetových stranách vidí Putina;– od 16:00 – či chceme, aby nás v Bruseli reprezentoval Ľuboš Blaha s obrazom Che Guevaru;– po 17:00 – či Orbánovo vydieranie Európy cez právo veta nie je úspešná stratégia, ktorú zopakuje aj Fico;– od 19:00 – či bude mať Slovensko obrovskú medzinárodnú hanbu;– po 25:00 – či je za rozširovanie EÚ o Ukrajinu, Srbsko, Bosnu a ďalšie krajiny a či tým neprídeme o eurofondy;– po 27:00 – či sa majú slovenskí poľnohospodári obávať vstupu Ukrajiny od EÚ;– od 29:40 – že Slovensku netreba zastaviť eurofondy, lebo ich vláda vinou diletantstva ani nevie čerpať;– po 31:00 – či verí Robertovi Ficovi, že naozaj prepustí 30 percent úradníkov a či sa to vôbec dá;– od 36:00 – že vláda s rozpočtom skôr či neskôr narazí na realitu;– po 37:00 – že vláda by vyššou DPH úplne poprela svoje predvolebné sľuby, no ostatné spomínané opatrenia prinesú len drobné;– okolo 38:00 – ako dúfa, že vláda nesiahne na druhý pilier, v ktorom už obrala budúcich dôchodcov o miliardy;– po 40:00 – prečo všetci odborníci dávno vedia, čo treba urobiť, ale politici to nikdy nepresadia.

Podľa expremiéra a lídra kandidátky PS do eurovolieb Ľudovíta Ódora by sa PS malo rozširovať do politického stredu a dať ponuku aj Ivanovi Korčokovi. Odpoveď však neočakáva v blízkej budúcnosti. Témou eurovolieb bude podľa neho Robert Fico. Tvrdí, že Slovensku netreba zastavovať eurofondy, keďže ich vláda ani poriadne nečerpá.V podcaste s Ľudovítom Ódorom sa dozviete:– od 1:00 – či je voličov druhej strany jednoducho viac;– po 2:30 – že aj voličom koalície dôjde, že boli oklamaní, najmä ak nebudú lacné potraviny, energie ani mier;– od 5:00 – že Robert Fico ešte pred 10 rokmi kampaňoval proti Maďarom, ale etnická politika už nefunguje;– po 12:50 – že treba pracovať na ponuke Ivanovi Korčokovi;– od 14:40 – kedy PS predstaví program do eurovolieb;– okolo 15:00 – že témou eurovolieb bude opäť Robert Fico, ktorý na všetkých štyroch svetových stranách vidí Putina;– od 16:00 – či chceme, aby nás v Bruseli reprezentoval Ľuboš Blaha s obrazom Che Guevaru;– po 17:00 – či Orbánovo vydieranie Európy cez právo veta nie je úspešná stratégia, ktorú zopakuje aj Fico;– od 19:00 – či bude mať Slovensko obrovskú medzinárodnú hanbu;– po 25:00 – či je za rozširovanie EÚ o Ukrajinu, Srbsko, Bosnu a ďalšie krajiny a či tým neprídeme o eurofondy;– po 27:00 – či sa majú slovenskí poľnohospodári obávať vstupu Ukrajiny od EÚ;– od 29:40 – že Slovensku netreba zastaviť eurofondy, lebo ich vláda vinou diletantstva ani nevie čerpať;– po 31:00 – či verí Robertovi Ficovi, že naozaj prepustí 30 percent úradníkov a či sa to vôbec dá;– od 36:00 – že vláda s rozpočtom skôr či neskôr narazí na realitu;– po 37:00 – že vláda by vyššou DPH úplne poprela svoje predvolebné sľuby, no ostatné spomínané opatrenia prinesú len drobné;– okolo 38:00 – ako dúfa, že vláda nesiahne na druhý pilier, v ktorom už obrala budúcich dôchodcov o miliardy;– po 40:00 – prečo všetci odborníci dávno vedia, čo treba urobiť, ale politici to nikdy nepresadia.

Ľubica Karvašová je nová tvár PS do eurovolieb. Pôsobila ako poradkyňa pre európske záležitosti pre premiérov Igora Matoviča, Eduarda Hegera a Ľudovíta Ódora. Podľa nej je vstup Ukrajiny do EÚ plánom na rozvoj východného Slovenska a Únia môže mať časom až 36 členov. Farmári sa budú musieť pripraviť na budúcnosť tak, že nebudú konkurovať lacným ukrajinským produktom, ale budú zrejme pestovať niečo iné.V podcaste s Ľubicou Karvašovou sa dozviete:– od 1. min. – či sa nebojí, že ju úplne zatieni kandidatúra Veroniky Cifrovej-Ostrihoňovej;– po 2:00 – čo si myslí o protestoch farmárov, okrem iného aj proti EÚ;– od 4:00 – či majú slovenskí farmári chovať a pestovať niečo iné ako doteraz;– po 7:00 – že po vstupe Ukrajiny do EÚ sa bude naše poľnohospodárstvo prispôsobiť novej realite;– od 9:00 – či nemajú farmári priveľa dotácií z EÚ;– od 11:00 – že Robert Fico nie je nový Orbán, lebo zatiaľ v EÚ nič neblokuje, ani sa tým nevyhráža;– po 15:00 – že sa odkláňame od európskych hodnôt;– od 16:00 - čo hrozí Slovensku, ak sa súčasný vývoj nepodarí zastaviť;– po 19:00 – že komisia nám nemôže okamžite zastaviť eurofondy, ale môže tlačiť na dodatočné zmeny v Trestnom zákone;– od 24:00 – aké témy by mali dominovať kampani pred eurovoľbami;– od 27:00 – že budúci vstup Ukrajiny by mohol priniesť rozvoj východného Slovenska už dnes;– okolo 30:00 – na aké zmeny sa počas transformácie priemyslu majú pripraviť robotníci v slovenských automobilkách;– po 34:00 – či je dobrý nápad prijať Srbsko do EÚ;– od 35:00 – že Európska únia sa musí pripraviť na to, že bude mať časom 36 členov a upraviť hlasovanie tak, aby nás to neparalyzovalo;– po 38:00 – že migrácia a LGBTIQ+ nie sú témy, ktoré by definovali európsku politiku.

Ľubica Karvašová je nová tvár PS do eurovolieb. Pôsobila ako poradkyňa pre európske záležitosti pre premiérov Igora Matoviča, Eduarda Hegera a Ľudovíta Ódora. Podľa nej je vstup Ukrajiny do EÚ plánom na rozvoj východného Slovenska a Únia môže mať časom až 36 členov. Farmári sa budú musieť pripraviť na budúcnosť tak, že nebudú konkurovať lacným ukrajinským produktom, ale budú zrejme pestovať niečo iné.V podcaste s Ľubicou Karvašovou sa dozviete:– od 1. min. – či sa nebojí, že ju úplne zatieni kandidatúra Veroniky Cifrovej-Ostrihoňovej;– po 2:00 – čo si myslí o protestoch farmárov, okrem iného aj proti EÚ;– od 4:00 – či majú slovenskí farmári chovať a pestovať niečo iné ako doteraz;– po 7:00 – že po vstupe Ukrajiny do EÚ sa bude naše poľnohospodárstvo prispôsobiť novej realite;– od 9:00 – či nemajú farmári priveľa dotácií z EÚ;– od 11:00 – že Robert Fico nie je nový Orbán, lebo zatiaľ v EÚ nič neblokuje, ani sa tým nevyhráža;– po 15:00 – že sa odkláňame od európskych hodnôt;– od 16:00 - čo hrozí Slovensku, ak sa súčasný vývoj nepodarí zastaviť;– po 19:00 – že komisia nám nemôže okamžite zastaviť eurofondy, ale môže tlačiť na dodatočné zmeny v Trestnom zákone;– od 24:00 – aké témy by mali dominovať kampani pred eurovoľbami;– od 27:00 – že budúci vstup Ukrajiny by mohol priniesť rozvoj východného Slovenska už dnes;– okolo 30:00 – na aké zmeny sa počas transformácie priemyslu majú pripraviť robotníci v slovenských automobilkách;– po 34:00 – či je dobrý nápad prijať Srbsko do EÚ;– od 35:00 – že Európska únia sa musí pripraviť na to, že bude mať časom 36 členov a upraviť hlasovanie tak, aby nás to neparalyzovalo;– po 38:00 – že migrácia a LGBTIQ+ nie sú témy, ktoré by definovali európsku politiku.

Túto vojnu odpískali na futbalovom derby. Chorvátsko - Srbsko a koniec Juhoslávie. Kým sa na pláži kúpali dovolenkári, neďaleko umierali vojaci. Koho zmasakrovali na prasacej farme? Prečo etnickí Srbi blokovali cesty? Prečo ušli státisíce ľudí z domovov len za dva dni? Komplikovaná Juhoslávia. 6 štátov, 5 národov, 4 jazyky, 3 náboženstvá, 2 písma, 1 strana a milióny dodnes nezahojených rán. NEXT? LONDON EYE JE LEN ZAMASTENÝ KOLOTOČ  https://open.spotify.com/episode/6xFfTVQOqXgu11Rj3E5Hw9?si=998d73ec93074ea7   Kult osobnosti na strieborných medailách, alebo zlatých dukátoch iba na  https://ceskamincovna.sk/sk/kult-osobnosti-2571-p/  Podcasty by ZAPO môžeš počúvať už aj na Youtube a nezabudni nám dať odber  https://www.youtube.com/@ZAPOTV   Produkcia @takbolo_podcast by ZAPO @zapoofficial  

Srbský postoj k Rusku po jeho invazi na Ukrajinu, podvody u voleb či pokračování problematických vztahů s Kosovem. To vše kalí současné vztahy mezi Srbskem a EU. Co na aktuální dění v zemi, kde dnes lidé vycházejí do ulic protestovat proti vládě, říká Evropa? A kde je v současné době Srbsko na své cestě do unijního klubu? Odpovídá politolog Mendelovy univerzity v Brně Vladimir Đorđević. Epizoda vznikala ve ztížených podmínkách mimo studio. Omluvte proto prosím sníženou kvalitu zvuku. /// Všechny podcasty najdete také na euractiv.cz/tag/evropa-zblizka. Vaše poznámky, pochvaly či kritiku k podcastu nám můžete zasílat na zichova@euractiv.cz. Děkujeme, že nás posloucháte. /// Financování: euractiv.cz/komunikacni-partnerstvi-inzerce.

Srbské opoziční hnutí Srbsko proti násilí trvá na tom, že nedávné parlamentní volby byly zmanipulované a požaduje jejich opakování. Mohou demonstranti protestující v ulicích Bělehradu dosáhnout splnění svých požadavků? A může se Srbsko v dohledné době stát plnoprávným členem Evropské unie? Vladimír Kroc se ptal novináře a bývalého politického ředitele mise OSN v Kosovu Jolyona Naegeleho.

Srbské opoziční hnutí Srbsko proti násilí trvá na tom, že nedávné parlamentní volby byly zmanipulované a požaduje jejich opakování. Mohou demonstranti protestující v ulicích Bělehradu dosáhnout splnění svých požadavků? A může se Srbsko v dohledné době stát plnoprávným členem Evropské unie? Vladimír Kroc se ptal novináře a bývalého politického ředitele mise OSN v Kosovu Jolyona Naegeleho.

Srbské opoziční hnutí Srbsko proti násilí trvá na tom, že nedávné parlamentní volby byly zmanipulované a požaduje jejich opakování. Mohou demonstranti protestující v ulicích Bělehradu dosáhnout splnění svých požadavků? A může se Srbsko v dohledné době stát plnoprávným členem Evropské unie? Vladimír Kroc se ptal novináře a bývalého politického ředitele mise OSN v Kosovu Jolyona Naegeleho.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozširovanie Európskej únie. | Hostia: Radovan Geist (šéfredaktor portálu Euractiv.sk) a Žiga Faktor (výkonný riaditeľ Inštitútu pre európsku politiku EUROPEUM). | Európska komisia odporučila začatie prístupových rokovaní s Ukrajinou a Moldavskom, pričom Bosne a Hercegovine ho odporučí, ak splní podmienky. Gruzínsku komisia odporúča udeliť status kandidátskej krajiny Európskej únie. Čo to pre tieto krajiny znamená a aký bude ďalší postup? Ako postupujú prístupové rokovania s ďalšími krajinami, ako sú Albánsko, Čierna hora, Kosovo, Severné Macedónsko, Srbsko či Turecko? Prečo sa zvýšila dynamika úvah o rozšírení počtu členských krajín EÚ? Čo by začlenenie nových krajín znamenalo pre starších členov – je to príležitosť, alebo výzva? Ako by rozšírenie ovplyvnilo dostupnosť rozvojových fondov? Je medzi členskými krajinami jednoznačná zhoda o potrebe rozširovania EÚ? V akom horizonte je pravdepodobné ďalšie rozšírenie Eurozóny a Schengenu? Okrem rozširovania sme už zažili aj jedno vystúpenie z EÚ v podobe BREXITu Spojeného kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska. Ako s odstupom hostia hodnotia toto rozhodnutie? Zaznievajú úvahy o tom, že by spoločenstvo mohli opustiť aj iné krajiny? | Moderuje: Michal Dzúrik. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

"Napríklad včera, muž s tromi chlapcami od 14 do 17 rokov. Rozprávali mi, ako ich v Grécku bili, ako chceli ísť cez Bulharské hory, ale nedokázali ich prekonať. Boli príliš vysoké. Išli cez Macedónsko a Srbsko, kde sa schovávali v lesoch. Ten štrnásťročný chlapec mi hovoril, že týždeň nejedol. Boli hrozne hladní a schudnutí. Pili vodu z jazera, kde bolo veľa žiab, pili tak, že si natiahli tričko cez tvár," hovorí psychologička Marta Marošová o práci s utečencami, ktorí sú na Slovensku. "Určite to zanechá trvalé následky. Reakcia na stres, ktorý sa im udial vo vojnových oblastiach je útek. Utekajú, sú aktivizovaní, popritom si zažívajú hrozné veci. Ale stále hovoria, že aj tá bitka je nič, oproti tomu čo zažívali v domovine. Potrebujú sa dostať do bezpečia. A keď prídu k nám, tak to na nich doľahne. Únava, stres, úzkosti, strachy. Zažívajú traumatické udalosti," hovorí Marošová o psychickom stave ľudí, ktorí utekajú zo Sýrie, Afganistanu, či Kurdistanu. Ako vyzerá takáto psychologická pomoc v teréne? S akými príbehmi prichádzajú utečenci? Ako sa k nim správa polícia? A podporujú zlé nálady nenávistnými rečami politici? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s psychologičkou z IPčka, Martou Marošovou. Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH

Semifinálové zápasy nám poskytli súboje Európy a Severnej Ameriky. Ako prvý zápas sme zanalyzovali súboj Srbska a Kanady. Pozreli sme sa nato, čo bolo dôvodom úspešnej obrany Shaia a naopak skvelej streľby Srbska za 2 body. Druhé historické finále ukázalo neskutočne variabilnú ofenzívu Nemecka a nedostatok skúseností NBA hráčov s medzinárodným basketom. Takisto sme sa bližšie pozreli na pôsobenie američanov na turnaj a pokúsili sme sa ohodnotiť ich výkonnosť. Samozrejme nechýbala predikcia veľkého európskeho finále. Pozreli sme sa aké matchupy nás čakajú, kto má navrch na obrannej časti palubovky a kto v ofenzíve. Poslednú časť sme venovali našim all-world cup tímom a hráčovi, ktorý si odnesie ocenenie MVP.  (00:00) - Intro  (05:02) - Srbsko vs. Kanada (19:08) - Nemecko vs. USA (35:53) - Hodnotenie výkonov Američanov a Olympiáda 2024 (51:23) - Finálová Predikcia (01:02:25) - All-world cup tím & MVP turnaja (01:10:01) - Outro --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/druhalajna/message

V dnešnom diely si Tomáš s Lubom prvýkrát prizvali hosťa mimo Druhej Lajny a je ním Tomáš Prokop z Denníka Šport! V úvode nám náš hosť sprostredkoval svoje dojmy z doterajšieho priebehu WC. Vzápätí sme rozobrali najzaujímavejšie momenty zo všetkých štvrťfinálových zápasov. Boli Srbi v doterajšom priebehu dostatočne preverení svojimi súpermi? Bolo tesné víťazstvo Nemecka daňou za spokojnosť jeho superhviezdy? A dostal Luka od rozhodcov dostatočnú ochranu? Záver podcastu sme neprekvapujúco venovali predikciám semifinálových zápasov. Vyzerá to, že nás čakajú vyrovnané zápasy plné skvelého basketu! Enjoy! (00:00) - Intro (02:22) - Zhrnutie Worldcupu doposiaľ (07:17) - Srbsko vs. Litva  (19:10) - USA vs. Taliansko  (23:03) - Nemecko vs. Lotyšsko  (32:49) - Kanada vs. Slovinsko (47:07) - Semifinále = Kanada vs. Srbsko  (01:01:26) - Semifinále = USA vs. Nemecko (01:14:48) - Outro  --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/druhalajna/message

Druhá skupinová fáza WC sa skončila a tri top tímy sa do štvrťfinále nepozrú! Naopak Pobaltie zobralo World Cup útokom a oba tímy sa pobijú o postup medzi 4 najlepšie tímy! Posledné dva hracie dni priniesli neuveriteľné zápletky a výsledky. Tomáš s Lubošom sa pozreli na najzaujímavejšie momenty z každej zo skupín druhej fázy a v druhej časti podcastu podrobne zanalyzovali jednotlivé štvrťfinálové dvojice. Prekvapili vás niektoré z tipov? (00:00) - Intro a olympíske miestenky  (09:06) - Taliansko, Srbsko  (23:55) - Litva, USA  (34:20) - Nemecko, Slovinsko (46:02) - Kanada, Lotyšsko (55:51) - Litva vs. Srbsko  (01:03:20) - Taliansko vs. USA (01:10:11) - Nemecko vs. Lotyšsko  (01:16:18) - Kanada vs. Slovinsko  (01:25:43) - Outro --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/druhalajna/message

World Cup má za sebou prvú skupinovú fázu, a tak Druhá Lajna prichádza s dielom, ktorý ju dokonale zanalyzuje.  S Kikom sme sa pozreli sme na to, v čom je problém v obrane Francúzska a aj na to, či Vincent Collet odtrénoval svoj posledný zápas na lavičke ,,favorita".  Zaujímavý turnaj hrá zatiaľ Litva, ktorá rozbila súperov v prvom kole a teraz ju čaká kľúčový zápas o ďalší postup proti Grécku. Aj o predikcii tohto zápasu bola reč.  Ak ste doposiaľ neporozumeli tomu, ako funguje systém vyraďovania na turnaji, tento diel je to pravé pre vás. Ak váhate, či si v skupine I staviť na Srbsko alebo veriť zatiaľ nie zrovna húževnatým Talianom aj v tom prípade zapínajte tretiu epizódu WorldCupu. A ak neviete, či veriť Millsovi s Giddeym, Lukovi s Prepelićom alebo Schroderovi s Maodom Lom, ... už viete, čo máte robiť. (00:00) - Intro  (03:28) - Francúzsky neúspech (24:57) - Litva  (34:01) - Taliansko  (40:12) - Formát turnaja  (41:47) - Skupina I (Srbsko, Dominikánska Rep., Taliansko, Portoriko) (50:04) - Skupina J (USA, Litva, Grécko, Čierna Hora)  (56:15) - Skupina K (Slovinsko, Nemecko, Austrália, Gruzínsko)  (01:06:54) - Skupina L (Kanada, Španielsko, Brazília, Lotyšško)  (01:13:22) - Najbližšie zápasy (01:15:30) - Outro --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/druhalajna/message

Tretie leto po sebe prichádza Druhá Lajna so samostatnou podcastovou sériou k  najzásadnejším reprezentačným turnajom basketbalového sveta! Po olympiáde a Eurobaskete je to tentokrát World Cup! Rovnako ako minulé leto vás bude touto sériou sprevádzať Lubo s Tomášom. V prvom dieli si každý z nich pripravil svoj power ranking najlepších ôsmich tímov, ktoré sa v Japonsku, Indonézii a Filipínach predstavia. Enjoy! Tretie leto po sebe prichádza Druhá Lajna so samostatnou podcastovou sériou k  najzásadnejším reprezentačným turnajom basketbalového sveta! Po olympiáde a Eurobaskete je to tentokrát World Cup! Rovnako ako minulé leto vás bude touto sériou sprevádzať Lubo s Tomášom. V prvom dieli si každý z nich pripravil svoj power ranking najlepších ôsmich tímov, ktoré sa v Japonsku, Indonézii a Filipínach predstavia. Enjoy! (00:00) - Intro (01:41) - Základné info & Absencie (17:35) - Grécko (21:00) - Slovinsko  (26:03) - Taliansko  (32:43) - Srbsko  (43:30) - Španielsko (55:13) - Kanada  (01:07:30) - Austrália  (01:14:37) - Nemecko (01:22:33) - USA  (01:32:13) - Francúzsko (01:41:17) - Outro --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/druhalajna/message

Srbsko znovu zažívá vlnu protestů. V minulých dnech se vyostřila i situace u hranic s Kosovem. Proti čemu se lidé bouří? A zhatí to snahy konečně v oblasti nastolit mír? Otázky pro Magdalénu Fajtovou, zahraniční reportérku ČRo.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ján 6:47 ​​Amen, amen, hovorím vám: Kto verí, má večný život. http://bit.ly/nzes-dneshttps://slovenskamisijnasiet.sk/

Neshody ohledně místních voleb v Kosovu vyvolaly nové rozbroje mezi kosovskými Albánci a srbskou menšinou. NATO se rozhodlo posílit mezinárodní jednotky KFOR, které hlídají hranice na severu Kosova, srbský prezident Alexandr Vučić na druhé straně zvýšil bojovou pohotovost na nejvyšší stupeň.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo sa zmení v slovenskej zahraničnej politike? Kedy uznáme Kosovo a ako ešte vieme pomôcť Ukrajine? Pýtali sme sa nového ministra zahraničných vecí v úradníckej vláde Miroslava Wlachovského. Hoci kedysi pôsobil ako šéf strategickej komunikácie MZV, teraz priznáva, že Slovensko podcenilo hybridnú hrozbu z Ruska.   V podcaste s ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským sa dozviete: – ako sa stal ministrom a či sa pozná s prezidentkou; – že žiada viac peňazí pre diplomatov, lebo sú podfinancovaní; – že do slovenských ambasád zateká; – či a kedy Slovensko uzná Kosovo; – čo ešte môžeme dať Ukrajine; – prečo Rusko vyhráva hybridnú hrozbu; – či ruskí diplomati zostanú v Bratislave; – ako sa stavia k V4 a že už aj Poľsko a Česko majú problém s Orbánom a jeho postojom k Ukrajine; – či zoskupenie S3 s Českom a Rakúskom nahradí V4; – ako vníma aktivity maďarskej vlády na juhu Slovenska; – či naozaj chceme Srbsko v EÚ a či to nebude trójsky kôň v únii, ako Maďarsko; – či sa Ukrajina stane členom EÚ skôr ako Srbsko.

Čo sa zmení v slovenskej zahraničnej politike? Kedy uznáme Kosovo a ako ešte vieme pomôcť Ukrajine? Pýtali sme sa nového ministra zahraničných vecí v úradníckej vláde Miroslava Wlachovského. Hoci kedysi pôsobil ako šéf strategickej komunikácie MZV, teraz priznáva, že Slovensko podcenilo hybridnú hrozbu z Ruska.   V podcaste s ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským sa dozviete: – ako sa stal ministrom a či sa pozná s prezidentkou; – že žiada viac peňazí pre diplomatov, lebo sú podfinancovaní; – že do slovenských ambasád zateká; – či a kedy Slovensko uzná Kosovo; – čo ešte môžeme dať Ukrajine; – prečo Rusko vyhráva hybridnú hrozbu; – či ruskí diplomati zostanú v Bratislave; – ako sa stavia k V4 a že už aj Poľsko a Česko majú problém s Orbánom a jeho postojom k Ukrajine; – či zoskupenie S3 s Českom a Rakúskom nahradí V4; – ako vníma aktivity maďarskej vlády na juhu Slovenska; – či naozaj chceme Srbsko v EÚ a či to nebude trójsky kôň v únii, ako Maďarsko; – či sa Ukrajina stane členom EÚ skôr ako Srbsko.

Nakolik doléhá na tuzemské nemocnice a ordinace praktických lékařů silná vlna respiračních onemocnění? Do jaké míry poznamenala atmosféru vánočních svátků nynější nejistá ekonomicko-sociální situace v Česku? A může stupňující se napětí podél kosovsko-srbské hranice vyústit ve vážnější střet Prištiny a Bělehradu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Govorili smo o odnosu do pokojnih, do smrti in življenja, o družinskem zakoniku, odnosu do države in medsebojnem sodelovanju. Katoliško cerkev je v pogovoru zastopal murskosoboški škof Peter Štumpf, Evangeličansko cerkev nekdanji škof Geza Filo, Srbsko pravoslavno cerkev protojerej Borislav Livopoljac, islamsko skupnost pa imam v Mariboru, Zinaid Mahmutagić.

„Walking to Germany… No money, no train, bus or taxi,“ říká pro ZdraveZpravy.cz lámavou angličtinou mladý Syřan, který s mnoha dalšími Syřany tráví na pražském hlavním nádraží už několikátý den. Hlavní nádraží v Praze slouží jako „dočasný domov“ stovkám migrantům ze Sýrie již několik týdnů. Okupují lavičky a travnaté plochy přilehlého parku Vrchlického sady. Kolemjdoucí přímo neobtěžují, baví se mezi sebou, často telefonují. Pro cestovatele přes hlavní nádraží ale není nic vůbec příjemné, každodenně vidět, jak početné skupiny migrantů bivakují ve veřejném prostoru. Málokterý z přítomných Syřanů mluví alespoň nějak anglicky. Salah al-Dīt je výjimka. „Jsem ze Sýrie. Do Česka jsem přišel před třemi dny. U nás není práce, jídlo, válka zničila všechno. Hledáme nový život. V Česku je to dobré, velice dobré,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz. „Dva měsíce jsem na cestě. Šli jsme přes Turecko, Řecko, Makedonii, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Slovensko a Česko. Chodíme pěšky. Všechno pěšky. Cesta to byla těžká, ale policie v Česku nám pomáhá. Ale naopak s policií v Řecku, Turecku, Makedonii jsme měli mnoho problémů při vstupu do těchto zemí,“ vypráví Salah [viz foto níže, pozn. red.]. Na otázku, jak se dostane do Německa odpovídá, že neví, ale určitě zase půjde pěšky. Přesto je pro dosažení svého cíle odhodlaný: „Dnes, zítra, půjdu do Německa,“ říká jasně. Co se děje na nádraží, jde mimo nás Vedoucí oddělení tisku Policie ČR Ondřej Moravčík na otázku redakce, zda si mají Pražané a návštěvníci hlavního města zvyknout na to, že blízké okolí hlavního nádraží aktuálně slouží jako kemp pro migranty ze Sýrie, kteří nemají peníze a trpí zanedbanou hygienou, odpovídá, že problém není na straně policie. „Odpovědnost za osoby v okolí hlavního nádraží není na Policii ČR, nýbrž na obci. V tomto případě na hlavním městě Praha. Policie ČR v tomto případě může pouze posílit výkon služby v nejbližším okolí. Což děláme s maximální intenzitou a jakákoliv ´péče´ o uprchlíky a osoby pohybující se v okolí nádraží není v naší kompetenci,“ vysvětluje. V podobném duchu pro ZdraveZpravy.cz odpovídá vedoucí oddělení médií a tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman: „Situaci na Hlavním nádraží bedlivě sledujeme a řídíme se pokyny Policie ČR. Pan primátor je ostatně kvůli tomu v kontaktu s krajským ředitelem Policie ČR. […] Situaci je podle našeho názoru nutné řešit na úrovni České republiky a Ministerstva vnitra, což se snažíme iniciovat.“ Upřesňuje, že na pražském hlavním nádraží v současné chvíli nejsou uprchlíci, kteří pocházejí z Ukrajiny a Prahou pouze projíždějí, respektive tranzitují večerními vlaky. Co v dané věci činí Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR], pro ZdraveZpravy.cz sdělila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva. Nejdříve vysvětlila, že situace na železniční stanici Praha hl. nádraží je... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Tentokrát sme sa snažili priblížiť vám 12 najlepších tímov na turnaji. Keďže to inak ako do hĺbky nevieme tak z toho vyššiel pravdepodobne najdlhší podcast celej série a preto je naše odporúčanie - DÁVKUJTE PO ČASTIACH!!! Čo sa týka obsahu podcastu tak sme sa pristavili pri Španieloch, ktorí prechádzajú generačnou obmenou a Talianskom a Nemeckom, ktorí majú veľmi zaujímavé kádre plné skvelej kombinácie NBA a Euroligových hráčov. Nechýbala ani analýza “veľkej štvorky”, ktorá sa skladá poďla nás z národných tímov Francúzska, Srbska, Slovinska a Grécka. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/druhalajna/message

Napětí na srbsko-kosovské hranici roste, záminkou byl spor o registrační značky a doklady totožnosti. Hrozí, že napětí přeroste v ozbrojený konflikt? A myslí Srbsko svůj vstup do EU vážně? „Kosovo je nebezpečný precedens pro jiné státy, které mají na svém území menšiny,“ upozorňuje balkanolog a historik Jan Rychlík. Poslechněte si rozhovor Vladimíra Kroce.

Napětí na srbsko-kosovské hranici roste, záminkou byl spor o registrační značky a doklady totožnosti. Hrozí, že napětí přeroste v ozbrojený konflikt? A myslí Srbsko svůj vstup do EU vážně? „Kosovo je nebezpečný precedens pro jiné státy, které mají na svém území menšiny,“ upozorňuje balkanolog a historik Jan Rychlík. Poslechněte si rozhovor Vladimíra Kroce.

Napětí na srbsko-kosovské hranici roste, záminkou byl spor o registrační značky a doklady totožnosti. Hrozí, že napětí přeroste v ozbrojený konflikt? A myslí Srbsko svůj vstup do EU vážně? „Kosovo je nebezpečný precedens pro jiné státy, které mají na svém území menšiny,“ upozorňuje balkanolog a historik Jan Rychlík. Poslechněte si rozhovor Vladimíra Kroce.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Srbský prezident Aleksandar Vučić obvinili Kosovo, že sa chystá na vojenskú operáciu. A údajne sa začal s členmi svojej strany rozprávať, že Srbsko musí denacifikovať Balkán. Napätie v regióne stúpa už dlhšie a ruským útokom na Ukrajinu by sa mohol inšpirovať kde-kto. Čo sa teda na Balkáne deje, či hrozí ďalšia vojna a komu by mohla vyhovovať? Tomáš Prokopčák sa pýta Lukáša Onderčanina. Zdroje zvukov: FRANCE 24 English Odporúčanie: Mojim dnešným odporúčaním je skvelá kniha Davida Grohla Rozprávač. Áno, to je ten bubeník Screamu, Nirvany a otec Foo Fighters, punker, z ktorého sa stal usadený otec, povaľač, ktorý sa naučil pohybovať v hudobnom biznise a skvelý autor. Priznám sa, že rôzne odnože tvrdšieho rocku ma hudobne zaujímajú len pramálo, ale toto je strhujúce, pútavé a veľmi zaujímavé oddychové čítanie. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Jaké nové projekty by mohly reálně přispět k adaptaci zdejší krajiny na klimatické změny? Může spor mezi Srbskem a Kosovem kolem registračních značek aut přerůst ve větší, až ozbrojený konflikt? Vyšel první měsíc unijního předsednictví české vládě podle jejích představ? Poslechněte si celou Odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jaké nové projekty by mohly reálně přispět k adaptaci zdejší krajiny na klimatické změny? Může spor mezi Srbskem a Kosovem kolem registračních značek aut přerůst ve větší, až ozbrojený konflikt? Vyšel první měsíc unijního předsednictví české vládě podle jejích představ? Poslechněte si celou Odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jaké nové projekty by mohly reálně přispět k adaptaci zdejší krajiny na klimatické změny? Může spor mezi Srbskem a Kosovem kolem registračních značek aut přerůst ve větší, až ozbrojený konflikt? Vyšel první měsíc unijního předsednictví české vládě podle jejích představ? Poslechněte si celou Odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nosiči vody se pustili do hloubkové sondy napříč fotbalovou Evropou. Jakým systémem se hrají profesionální soutěže v zemích srovnatelných s Českem? Výsledek je jasný: trendům dominují nadstavby.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Co nám říká konec kariéry Jacka Wilsherea o přetěžování mladých hráčů?21:30 Pro a proti kamer v kabině26:20 Příprava českých týmů na evropské soutěže33:30 Čekají první a druhou českou ligu změny?40:20 Ligové systémy v evropských zemích51:50 Přípravný zápas Arsenal - Norimberk58:00 Sázkařské okénko: Dinamo Batumi - Slovan BratislavaOd sezony 2027/28 budou uvedeny nové a o poznání přísnější podmínky, které budou muset splňovat veškeré druholigové kluby, aby si zachovaly svou ligovou příslušnost. Reformy se týkají zejména významně vyšších nároků na vybavení stadionu, patří sem například požadavky na umělé osvětlení nebo vyhřívanou hrací plochu. Nosiči vody si tak kladou otázku, kolik profesionálních týmů by bylo reálně schopno zpřísněné podmínky plnit.V podcastu se také dozvíte, jak je na tom finančně druhá česká liga, kde ji tlačí bota nejvíc a jak v ní dosud probíhala nejrůznější licenční řízení.Rakouský modelV souvislosti s ekonomickou debatou se Nosiči vody rozhlédli po Evropě, aby zjistili, jak to je s jednotlivými ligovými systémy napříč kontinentem. Zaměřili se přitom na soutěže pokud možno srovnatelné s tou českou. Z pátrání tak byly vyjmuty ty nejbohatší a nejsledovanější ligy, jako je anglická, španělská, francouzská, portugalská, německá nebo italská. Jaké jsou výhody a nevýhody různých systémů?„Zcela obecně v posledních letech převažuje trend našich rakouských sousedů. Ten stojí na principu dvoukolové základní hrací části, po které se soutěž rozsekne na dvě poloviny, někdy dokonce tři třetiny. Horní skupina se popere o titul, ta spodní o sestup,“ objasňuje situaci Karel Tvaroh, bývalý hráč Sparty.„V posledních dvou dekádách na nejrůznější variace tohoto systému přešlo nespočet evropských zemí: kromě našich jižních sousedů i Slovensko, Dánsko nebo Srbsko. Nadstavbu mají například také v Belgii, kde pro zajímavost po základní části půlí nasbírané body. Takoví Švýcaři mají v nejvyšší soutěži pouhých 10 celků. Ty ovšem mezi sebou sehrají v základní části hned dva dvojzápasy, tedy každý se s každým utká čtyřikrát, přičemž nechybí baráž o sestup. Naopak v Polsku se drží té tradiční ligové cesty, kdy se o všem rozhoduje v rámci dvojzápasů každý s každým,“ dodává Tvaroh.A o čem ještě uslyšíte?Nejnovější díl Nosičů vody se také věnuje konci kariéry Jacka Wilshera. Bývalý anglický fotbalový reprezentant (a někdejší naděje Arsenalu) se rozhodl ve svých 30 letech ukončit kariéru kvůli vleklým zdravotním problémům. Jak náročný je pro profesionálního sportovce častý pobyt na marodce a co všechno stojí za nárůstem zranění u talentovaných hráčů?V sázkařském okénku s Fortunou Nosiči tipují, jestli se podaří slovenskému Slovanu Bratislava postoupit přes gruzínské Dinamo Batumi, které mu v rámci předkola Ligy mistrů pěkně zavařilo.Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Vláda o tom sice oficiálně vyjednává, ale podpora ze strany obyvatel stále klesá. Co Srbsku brání stát se součástí Unie, proč se mění postoj samotných Srbů a proč by naopak měla chtít sedmadvacítka, aby bylo Srbsko na její straně, je tématem pořadu Víta Pohanky.

Vláda o tom sice oficiálně vyjednává, ale podpora ze strany obyvatel stále klesá. Co Srbsku brání stát se součástí Unie, proč se mění postoj samotných Srbů a proč by naopak měla chtít sedmadvacítka, aby bylo Srbsko na její straně, je tématem pořadu Víta Pohanky.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ján 6:47 ​​Amen, amen, hovorím vám: Kto verí, má večný život.http://bit.ly/nzes-dnes

Naš cilj je izpolnitev Kristusove zapovedi, da bi bili vsi eno! S temi besedami je patriarh Porfirij opisal četrtkovo spravno liturgijo v cerkvi sv. Save, ki je po desetletjih sporov povezala Srbsko in Makedonsko pravoslavno Cerkev. Ker gre za pomemben premik v odnosu med Cerkvama, ki sta bili desetletja v razkolu, smo v studio povabili dr. Simona Malmenvalla, ki nam je osvetlil pomen slovesnosti in zgodovino obeh Cerkva.

Srbsko a Slovinsko čekají v dubnu klíčové volby. V Srbsku obhajuje prezidentskou funkci Aleksandar Vučić, který má velkou šanci na úspěch i přes problémy země. „Vučić teď všem občanům slibuje mír a bezpečnost, takže vytváří nějaký tlak a homogenizuje voliče,“ říká Vladimir Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity v Brně. Naopak premiér Slovinska Janez Janša o funkci může ve volbách přijít. Co to bude znamenat pro západní Balkán? Jak se do voleb promítne válka na Ukrajině?Všechny díly podcastu Evropa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedinou evropskou zemí, která aktivně v současné situaci podporuje Ruskou federaci je Srbsko. Tamní vláda nepřerušila letecké spojení a v Bělehradu se konaly demonstrace s ruskými vlajkami a obrazy Vladimira Putina. „Srbsko od druhé světové války balancuje mezi Východem a Západem, a to pokračuje dodnes,“ konstatuje novinář Jolyon Naegele.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odchod vysoce vzdělaných lidí ze zemí bývalé Jugoslávie je obrovským problémem, který se každoročně zhoršuje. Země tak přicházejí nejen o mentální kapacity, ale také o finanční zdroje, které do vzdělání lidí investovaly. Každoročně ze států jako Kosovo, Bosna a Hercegovina, Srbsko nebo Chorvatsko odcházejí stovky vzdělaných mladých lidí do západní Evropy, do Ameriky a dalších rozvinutých států. Tento fenomén označují sociologové jako brain drain, odliv mozků.

Česká republika chce v době svého unijního předsednictví příští rok oznámit datum přijetí Srbska a Černé Hory do Evropské unie. Je ale potřeba přijmout Srbsko co nejrychleji do EU? „Ano, ale ne bez podmínek,“ navrhuje bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Balkanolog a editor CNN Prima News Matyáš Zrno soudí, že nutné není nic, ani přijmout Srbsko do EU za každou cenu.

Srbsko začalo v půlce srpna očkovat třetí dávkou vakcíny proti covidu-19. „Problém země není nedostatek vakcín, ale bojuje s nezájmem o očkování,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. Třetí dávku Srbsko nabízí teď starším lidem, osobám se sníženou imunitou, zdravotnickým pracovníkům a lidem, kteří často cestují. Zájem o vakcinaci je ale nízký. „Po masivním zájmu na začátku očkování, vlna zájmu opadla zejména u mladších ročníků. Proočkovanost v zemi se nakonec ustálila na nějakých 50 procentech obyvatelstva,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Tomáš Kuchta. Srbsko začalo očkovat proti covidu-19 již v prosinci a během jara patřilo k nejrychleji očkujícím zemím v Evropě. Bylo to tím, že si – stejně jako například Izrael – dokázalo včas zajistit dostatek vakcín. Více na ZdraveZpravy.cz!

V bruselských rozhovorech o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem se opět nedosáhlo dohody. Srbsko stále oblast Kosova, z drtivé většiny tvořené Albánci, považuje za své svrchované území. Jakou roli v neshodě hraje dávná bitva na Kosově poli? Jakou souvislost má nepřátelství národů s přešlapem rakouského útočníka Arnautoviće na ME ve fotbale? Šéf zahraniční rubriky LN Robert Schuster rozebírá historické souvislosti dvou rozeštvaných balkánských etnik.

V oddaji Sami naši na Prvem vam bomo nocoj predstavili dva zanimiva manjšinska projekta. Prvi je projekt zavoda Burja, manjšinska mladinoteka, drugi pa je ustanovitev prvega dneva srbsko-slovenskega prijateljstva. Predvsem pa poslušajte prispevek o Slovensko-srbsko-makedonski glasbeni skupini Lelee, ki bo v petek predstavila svoj novi album.

Príslovie 19:6 Mnohí pochlebujú urodzenému človeku a každý je priateľom toho, kto je štedrý.

Bývalého ministra zahraničí Jana Kavana /ČSSD/ nepřekvapila omluva prezidenta Miloše Zemana za bombardování Bělehradu v roce 1999. Podle vyjádření Jana Kavana pro Rádio Z byl Miloš Zeman proti bombardování od začátku.Prezident Miloš Zeman se omluvil po jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a srbský národ požádal o odpuštění. Jako premiér tehdy českou účast v operaci schválil. Řada politiků omluvu českého prezidenta uvítala, někteří ji ale označili za pokryteckou nebo za uznání vlastní chyby.

Srbsko patří mezi evropskými zeměmi k těm, které očkují proti nemoci covid-19 nejrychleji. V zemi se používá trojice očkovacích látek registrovaných v Evropské unii, ale také ruská vakcína Sputnik V a čínská Sinopharm. „Sputnik V je skvělá vakcína. Samozřejmě bych ji doporučil. Jediný problém u ní je, že ji nestíhají vyrábět v dostatečném množství,“ říká srbský prezident Aleksandar Vučić v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Podle všeho jen očkování obyvatelstva může zastavit šíření covidu-19 po celém světě. Vakcíny se ale také staly nástrojem světové politiky. Svůj vliv a politickou moc by tak mohly upevnit země, jako je Čína nebo Rusko. Z vakcínové turistiky a diplomacie těží i menší státy, jako je Srbsko.

Odhalenie ruskej vojenskej rozviedky za ničivou explóziou muničného skladu v českých Vrběticiach. Už takmer týždeň zamestnáva nielen vládu postihnutej Českej republiky, ale aj európskych spojencov. Zasadla pre ňu aj naša bezpečnostná rada. Ak sa na jednej strane ozývajú hlasy o akte terorizmu a otvárajú sa aj staré obavy z mocenských chúťok Putinovho Ruska, na druhej zaznieva, že o terorizmus tu nešlo, nanajvýš tak o vojenskú diverznú akciu.   Ako to však vyznieva vo svetle informácií, že na akcii sa zúčastnil aj samotný šéf obávanej jednotky s priamym komunikačným napojením na úrad prezidenta Vladimíra Putina či šéfa diplomacie Sergeja Lavrova? Prípad už má okrem diplomatickej vojny aj finančné dôsledky – Česi vyradili ruský Rosatom zo súťaže na dostavbu Dukovian, otázky visia nad Sputnikom. A od spojencov očakávajú solidaritu.   Ako sa to odrazí vo vzťahoch a čo postup Moskvy hovorí o jej spôsoboch a to aj v čase, keď hrá svoju Sputnik diplomaciu.   Témy pre Daniela Mila z Globsecu, experta na hybridné hrozby a autora čerstvého výskumu o vnímaní Ruska v našom geopriestore.   Slovensko sa v ňom ocitlo v skupine tzv. „objímačov medveďa“. Medveďom je Rusko a objímačmi krajiny ako Srbsko, Bulharsko a Čierna Hora.   Moderuje Jaroslav Barborák.

Odhalenie ruskej vojenskej rozviedky za ničivou explóziou muničného skladu v českých Vrběticiach. Už takmer týždeň zamestnáva nielen vládu postihnutej Českej republiky, ale aj európskych spojencov. Zasadla pre ňu aj naša bezpečnostná rada. Ak sa na jednej strane ozývajú hlasy o akte terorizmu a otvárajú sa aj staré obavy z mocenských chúťok Putinovho Ruska, na druhej zaznieva, že o terorizmus tu nešlo, nanajvýš tak o vojenskú diverznú akciu.   Ako to však vyznieva vo svetle informácií, že na akcii sa zúčastnil aj samotný šéf obávanej jednotky s priamym komunikačným napojením na úrad prezidenta Vladimíra Putina či šéfa diplomacie Sergeja Lavrova? Prípad už má okrem diplomatickej vojny aj finančné dôsledky – Česi vyradili ruský Rosatom zo súťaže na dostavbu Dukovian, otázky visia nad Sputnikom. A od spojencov očakávajú solidaritu.   Ako sa to odrazí vo vzťahoch a čo postup Moskvy hovorí o jej spôsoboch a to aj v čase, keď hrá svoju Sputnik diplomaciu.   Témy pre Daniela Mila z Globsecu, experta na hybridné hrozby a autora čerstvého výskumu o vnímaní Ruska v našom geopriestore.   Slovensko sa v ňom ocitlo v skupine tzv. „objímačov medveďa“. Medveďom je Rusko a objímačmi krajiny ako Srbsko, Bulharsko a Čierna Hora.   Moderuje Jaroslav Barborák.

Přihlaste se k odběru novinek našeho zpravodajského portálu CNNPrima.cz a buďte neustále v obraze. Denně vám přes 200 reportérů a redaktorů přináší ty nejdůležitější a nejzajímavější zprávy z domova i ze zahraničí. ✉️ https://cnn.iprima.cz/newsletter Navštivte web CNN Prima NEWS na https://cnnprima.cz Sledujte CNN Prima NEWS na sociálních sítích: Facebook: https://facebook.com/cnnprima Instagram: https://instagram.com/cnnprima Twitter: https://twitter.com/cnnprima Youtube: https://www.youtube.com/c/CNNPrimaNEWSCZ

Srbsko se stalo druhým nejúspěšnějším státem Evropy v proočkování obyvatelstva. Vůči ostatním balkánským státům tak může vystupovat jako štědrý pokrevní bratr, který rád přenechá část svých vakcín. Srbské vakcíny jsou výhradně původem z Ruska a z Číny. Jak tyto dvě velmoci utvrzují svůj vliv na Balkáně? O tom hovoří šéf zahraniční rubriky LN Robert Schuster.

Nejdříve Maďarsko, teď Srbsko. Premiér Andrej Babiš odjel na Balkán zjistit informace o očkování. Máme se tam čím inspirovat? Zeptáme se analytika Žiga Faktora. Podceňují Češi epidemii? A schválí poslanci nouzový stav? Otázky pro poslance a člena zdravotního výboru Sněmovny za ČSSD Jiřího Běhounka. Konec spolupráce firmy Semantic Visions se státem v boji proti dezinformacím. Proč? Odpoví šéf společnosti František Vrabel. Na závěr se podíváme do Itálie za Vítem Kučíkem. Jak zvládá epidemii země, která byla odstrašující příklad a dnes otevírá kavárny?

Záplava byrokracie, časté zmeny a nezrozumiteľnosť zákonov či nedostatočná vymožiteľnosť práva. Podnikať na Slovensku nie je vôbec jednoduché. Potvrdzujú to aj samotní podnikatelia v každoročných prieskumoch a ukazuje to aj rebríček svetovej banky Doing Business. Za posledné štyri roky sa v ňom Slovensko prepadlo o 16 priečok - znamená to, že lepšie prostredie na biznis má napríklad Poľsko či Srbsko. Chuť podnikať však Slovákov neupúšťa a viaceré firmy sa dokážu presadiť aj na svetovej úrovni. O nedostatkoch a výzvach nášho podnikateľského prostredia diskutovala Jana Maťková s Matejom Bošňákom, vedúcim partnerom Ernst & Young na Slovensku a Šimonom Šickom, riaditeľom a spolumajiteľom Pixel Federation, v špeciálnom vydaní Dobrého rána.

Prezident Miloš Zeman znovu nastartoval debatu o uznání nezávislosti Kosova. S českými ústavními činiteli chce projednat možné odvolání tohoto kroku. Proč právě teď? Jak schůdné by to bylo? A jakou zprávu by Česko takovým aktem o sobě vyslalo do světa? Lenka Kabrhelová se ptá Jolyona Naegeleho, bývalého politického ředitele mise OSN v Kosovu a někdejšího novináře Hlasu Ameriky.

4. února z evropské mapy nadobro mizí název Jugoslávie. Po válkách z 80. a 90. let, kdy se od federativní republiky postupně odtrhávaly jednotlivé státy, už zbylo jen společenství Srbska a Černé Hory v takzvané Svazové republice Jugoslávie. Poslanci obou komor svazového parlamentu v Bělehradu ale 4. února 2003 souhlasili s chartou nového státu Srbska a Černé Hory a vzdali se tak názvu Jugoslávie. Nový stát vydržel ale jen krátce. Už v roce 2006 se konalo referendum o nezávislosti Černé Hory a státy se rozdělily.