Podcasts about kosova

Kako se osjećaju Srbi na sjeveru Kosova dvije godine nakon sukoba u Zvečanu? Elon Musk napušta administraciju Donalda Trumpa. Opozicija u RS-u nudi vladu u sjenci kao "izlazak iz krize".

Në episodin e gjashtë dhe të fundit të serisë së podkasteve “Përtej Ekstremizmit”, bisedojmë me dekanin dhe profesorin e shkencave politike në Universitetin e Prishtinës, Bekim Baliqi. Mes tjerash, profesori Baliqi shprehet se:

Konspiracite jane te shumta por ne gjetem info te brendshme dhe sot per here te pare do degjoni se kush kontrollon boten dhe ku jetojne ata. Pastaj komentuam video konspirative me nuska me magjira. Madje na ra ne dore nje video e miliarderit nga Kosova qe tregoi parashikimin e gjyshit te tij.Ti vetem degjo podcastin dhe na mbeshtet ne Patreon sepse parate shkojne per 5 familjet e medha qe kontrollojne boten

Başrolünü Ecem Uzun'un üstlendiği Gülizar filminin oyuncu kadrosunda Bekir Behrem, Hakan Yufkacıgil, Ernest Malazogu, Şehsuvar Aktaş ve Aslı İçözü yer alıyor.Belkıs Bayrak'ın yazıp yönettiği film, dünya prömiyerini 49. Toronto Uluslararası Film Festivali'nde yaptı. Gülizar, 61. Antalya Altın Portakal Film Festivali'nde "Dr. Avni Tolunay Özel Ödülü", "En İyi Sanat Yönetmeni" ve "Cahide Sonku Ödülü"ne, 12. Boğaziçi Film Festivali'nde ise "En İyi Senaryo" ve "FİYAB En İyi Yapımcı" ödüllerine değer görüldü.Kültür ve Turizm Bakanlığı Sinema Genel Müdürlüğü, TRT ve Kosova Sinematografi Merkezinin desteğiyle hayata geçen yapım, Anadolu kasabasından Kosova'ya doğru büyük hayallerle yola çıkan Gülizar'ın hayatına odaklanıyor.16 Mayıs Cuma günü vizyona giren Gülizar'ın yönetmeni Belkıs Bayrak ile oyuncuları Ecem Uzun ve Bekir Behrem, T24'te Muammer Brav'la Ekşın'ın konuğu oldu.

Blokada Suda u Novom Sadu zbog produženja pritvora aktivistima. Za potpredsjednika Skupštine RS-a izabran optuženi za ratne zločine. Propao i 16. pokušaj konstituisanja Skupštine Kosova. Da li je ugrožen projekt Trampovog zeta u Beogradu? Crnogorski 'darovi' za arapskog investitora Mohameda Alabara.

Četvrtina ministara u Vladi Kantona Sarajevo uhapšena u posljednjih nekoliko mjeseci zbog koruptivnih radnji. Kako se Ksenija Kagarlitskaja iz Crne Gore bori za očevu slobodu. Liberalna stranka Kanade na putu je da pobijedi na saveznim izborima.

Banke u BiH još odbijaju komentarisati odluku visokog predstavnika u BiH, kojom je zabranio budžetske isplate strankama SNSD i Ujedinjena Srpska. Konstitutivna sjednica Skupštine Kosova ni iz šestog pokušaja nije završena. Studenti iz Srbije krenuli su u štafetni maraton do Brisela.

Poučevanje slovenščine albanskih otrok in njihovo vključevanje v šole sta postala tako velika izziva, da je čas za film. Lotil se ga je režiser Toni Cahunek, ki je posnel dokumentarni film Novi sošolci. Film obravnava poučevanje slovenščine albanskih otrok s Kosova in njihovo vključevanje v šole skozi konkretne zgodbe otrok, staršev in učiteljev. Režiral ga je Toni Cahunek, ki je napisal scenarij skupaj s sestro Lejo Cahunek, socialno pedagoginjo, ki deluje v osnovnih šolah v Kranju. Film ima v teh dneh turnejo po Sloveniji.

Piše Nada Breznik, bere Eva Longyka Marušič. Prvi roman Selme Skenderović In če vsi pozabijo tako kot njena zbirka kratkih zgodb Zakaj molčiš Hava, nagrajena na Festivalu mlade literature Urška 2020, tematizira tujstvo in iskanje svoje identitete v obdobju odraščanja in v okolju, ki ne razume, ne sprejema in celo prikrito zaničuje in ponižuje poreklo, jezik in vero glavne protagonistke. Kot da to še ne bi bilo dovolj, jo bremeni še nasilje v lastni družini. Občutek tujstva, ki je ob preselitvi s Kosova v Slovenijo vsaj v začetku nekako samoumeven, se v glavni junakinji podvoji, kajti tudi v primarnem okolju, kamor se občasno vrača, se ne počuti več doma. Tradicionalne vrednote in običaji, preprosta filozofija vsakdanjega življenja pa tudi zaigrana idealnost družinskih odnosov še posebej v njeni družini, jo potiskajo v samoto. Zato vidi priložnost v učenju in spopadanju z novim okoljem, slovenskim jezikom in kulturo, v dokazovanju in premagovanju predsodkov in stereotipov, predvsem pa v pobegu iz domačega okolja od nasilnega očeta in manipulativne matere. Zineta, kakor je ime glavni protagonistki, je dovolj razumna, da skozi različne faze odraščanja od zgodnjega otroštva naprej spoznava, kako nesmiselno se je doma truditi za nežnost, objeme in dotike staršev, za njuno ljubezen in razumevanje, ki ju nista sposobna dati ali pokazati. Tako se samorastnica prebija v zrelost in tiho premaguje izključevanje in poniževanje. Družinske razmere so jo prikrajšale za mnoge socialne spretnosti in tako ne more navezati iskrenih prijateljskih stikov v novem okolju. Z nikomer se ne more odkrito pomeniti, niti z vrstnicami in vrstniki ne, saj je globoko v sebi skrila družinsko sramoto, ki jo omejuje. Trudi se biti kar se da nevidna in nemoteča, nikomur ne zaupa, zato pa toliko bolje opazuje in analizira družbo, ki jo obdaja, življenje v študentskem naselju in odnose med študentkami in študenti. Samovzgoja in samodisciplina se tako kot doma nadaljujeta tudi v času študija, toda njena psihična kondicija jo včasih pusti na cedilu. Naloge, ki si jih je zadala, so včasih pretežke za mlado dekle, občasno pade v apatijo in pasivnost. Tedaj potrebuje oprimke, ki si jih sama izmišljuje. Vestno dela urnike in sezname ne le študijskih obveznosti, temveč tudi opomnike za povsem vsakdanja opravila. V kriznem obdobju zapiše: Danes se mi je uspelo stuširati in iti v trgovino. Razumna kot je, se zaveda, da si je zaradi zatajevanja najbolj boleče izkušnje mnoge spone nadela kar sama. V zadnji tretjini knjige avtorica zaide v preveč podrobne opise družinskih srečanj pa tudi opravil in nalog kuhinjske pomočnice, ki jih je Zineta opravljala kot dijakinja v hotelu, kar bi utegnilo bralce dolgočasiti in odvrniti od iskanja jedra in bistva literarnega dela – to je zahtevno, samotno, toda junaško prizadevanje glavne junakinje za asimilacijo v družbo, ki bi ji pomagala preseči njen pokroviteljski odnos do nje kot pripadnice druge naroda, jezika in vere, ne da bi ji bilo treba zatajiti svoje poreklo, vero in običaje. Roman In če vsi pozabijo zaznamujejo avtentičnost pripovedi, močno obarvane z grenkobo, presenetljiva zrelost mlade avtorice in dober uvid v kompleksnost položaja tujcev v novem okolju, teme, ki je v današnjem svetu tako aktualna, toda zavestno odrinjena na rob. Dopuščeno je izkoriščanje do skrajnih meja, po drugi strani pa so odkrito in prikrito kratene temeljne pravice in dostojanstvo zlasti starejšim, neukim fizičnim delavcem. Selma Skenderović s svojimi literarnimi deli dokazuje, kako pomembno je stopiti iz sence in odkrito spregovoriti o problemih, pred katerimi si večinski narod zatiska oči.

U 186. epizodi Njuz podkasta pokušavamo da pohvatamo sve: Ko je šijun Ćaci, ko ide peške, ko ide biciklom, ko se vozi bez tablica – a ko je čovek koji je mandatar za premijera? Studente bicikliste na putu do Strazbura dočekuju ljudi po selima i gradovima, dok vlast šalje „hodajući performans“ sa Kosova ka Beogradu – bez rančeva, ali sa žuljićima. Saznali smo i da će skup 12. aprila biti prilika da Vučić – sam sebi – iznese zahteve. Ćeda Jovanović ulazi u novu formu: „politički komentator u multiple choice modu“. U sve to umešani su i ćaci sa skrivenim kamerama, studenti s plenuma i likovi u fantomkama koji se voze crnim Audijem bez tablica. I ne – to nije trejler za Netflix dokumentarac, to je Srbija prethodne nedelje.

Šefica evropske diplomatije Kaja Kalas kaže da EU "istražuje opcije" za dijalog Kosova i Srbije. Hoće li opozicija Republike Srpske postati dio vlasti u BiH? Ispred Vlade u Podgorici protest roditelja djece sa autizmom, u emisiji ćete čuti iskustva jedne majke.

Srbi sa Kosova došli su u kamp ispred Predsjedništva Srbije u Beogradu uoči velikog protesta 15. marta. Kako izgleda Srebrenica sedam dana nakon zatvaranja Memorijalnog centra? Da li se bliži prekid vatre u Ukrajini?

Faleminderit for tuning in! If you enjoyed this episode, don't forget to like, subscribe, and hit the notification bell so you never miss a new video—it's totally free and helps out a lot! You can also listen to this podcast on your favorite audio platforms: 

Záhřebský Večerník si nedávno všiml jisté podobnosti mezi dvěma evropskými zeměmi: Ukrajinou a Srbskem. Úkorně pociťují ztráty území, které byly jejich integrální součástí. V prvém případě je okupuje Rusko, ve druhém se proměnilo v samostatný stát Kosovo. Srby vznik Kosova trápí už jen proto, že jejich porážka od Turků na Kosovském poli v roce 1389 jako by se se vznikem Kosova zopakovala.

Záhřebský Večerník si nedávno všiml jisté podobnosti mezi dvěma evropskými zeměmi: Ukrajinou a Srbskem. Úkorně pociťují ztráty území, které byly jejich integrální součástí. V prvém případě je okupuje Rusko, ve druhém se proměnilo v samostatný stát Kosovo. Srby vznik Kosova trápí už jen proto, že jejich porážka od Turků na Kosovském poli v roce 1389 jako by se se vznikem Kosova zopakovala.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U Brčkom šok posle otkrića kuće u kojoj je u nehigijenskim uslovima držano 31 dete. Bivši američki diplomata Džejms Huper za RSE govori o poziciji nove američke administracije prema sporu Srbije i Kosova. Zelenski u Vašingtonu na razgovorima sa Trampom. Pripreme u Nišu za doček studenata u blokadi.

Građani Kosova izabrali su novi saziv parlamenta. Pobjednik je aktualni premijer Albin Kurti i njegova stranka Vetevendosje, ali njemu će, zbog manje osvojenih glasova od očekivanog, biti teško formirati novu vladu. Budućeg premijera osim toga čekaju mnogi otvoreni problemi kako na međunarodnom tako i na domaćem planu. Nenad Kreizer o mogućim scenarijima nakon parlamentarnih izbora na Kosovu razgovara s reporterkom Violetom Oroši i politologom Nexhmedinom Spahiuom iz Prištine. Von Nenad Kreizer.

Proteste studenata u Srbiji podržao dio prosvjetne zajednice i radnika u kulturi. Da li su realna obećanja kandidata za premijera Kosova o novim izvorima električne energije? Šta koči donošenje odluka u BiH? Da li je predsjednik SAD započeo razgovore o okončanju agresije Rusije na Ukrajinu?

Koliko je bliži prekid vatre u Gazi nakon preporuke bezbjednosnog kabineta Izraela? Policija u Novom Sadu izbacila opozicione odbornike iz Gradske kuće? Zašto je srpska zajednica u Gračanici razočarana vlastima Kosova i Srbije? Hoće li biti riješen status kulturnih institucija u BiH?

Co všechno vedlo od vzniku komunistické Jugoslávie k samostatnosti Kosova? Na začátku překvapivě nešlo o nacionální spor mezi Albánci a kosovskými Srby, nýbrž o spor ideologický, politicky podmíněný, v němž hlavní roli hrála příslušnost k partyzánskému dědictví nového státu. Podstatná ale byla také negramotnost kosovského obyvatelstva, které velmi rychle bylo dovzděláno a zároveň se intenzivně rozmnožilo, takže na Kosovu brzy žilo hodně nesaturované a nespokojené mládeže. Začala se bouřit… To vše vysvětluje v druhé kosovské epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované Václav Štěpánek – balkanista a vedoucí Ústavu slavistiky brněnské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Po vyslechnutí tohoto dílu budete dění na Kosovu konečně dobře rozumět a bezpečně ho odlišíte od jiných konfliktů. Kosovo bylo staletí území bez hranic, ty mu – uměle – přisoudilo až poválečné dvacáté století. Už v tomto bodě byl tedy položen základ budoucích sporů. Obzvláště poté, co v padesátých letech bylo z vlastně stále neznámých důvodů Kosovu přiřčeno i území na sever od města Mitrovica, čili oblast, na které právě žije slovanské obyvatelstvo a kde stojí vzácné srbské pravoslavné kláštery. Komunistická Jugoslávie také opírala svůj aparát o válečné partyzánské zásluhy. Ty měl ovšem na Kosovu málokdo, a tak do funkcí zdejšího státem vyhlášeného autonomního území byli instalováni lidé odjinud, kteří neměli s Kosovem nic společného a neznali jeho specifika. Navíc po roztržce jugoslávského prezidenta Tita se sovětským vůdcem Stalinem začala protijugoslávsky vystupovat s Kosovem sousedící Albánie Envera Hodži. Tlak v Kosovu tedy zpočátku nebyl nacionální, dokonce nevznikal ani kvůli víře, byl politický a ideologický. Kosovo se postupně stávalo místem diverze, kde pro udržování pořádků intenzivně působila státní bezpečnost, což zase nebyli Albánci. Až na těchto základech začal vznikat etnický problém. Společnost na Kosovu byla rurální, zaostalá, negramotná. Komunistický stát se přitom snažil Kosovo výrazně podporovat a tamní životní podmínky pozvednout. Stát tam posílal výraznou finanční podporu a intenzivně budoval například školství. Po válce totiž devadesát procent obyvatelstva byla negramotná. Během deseti let vzdělanost vzrostla natolik, že v zemi byly založeny dvě fakulty a v roce 1968 univerzita, kde se vyučovalo albánsky. Univerzita se brzy stala třetí největší jugoslávskou po bělehradské a záhřebské. Současně žádná část obyvatel vyjma Romů neměla v Jugoslávii horší postavení než Albánci. (Přestože to byli výborní živnostníci.) Se zlepšujícími se problémy začalo docházet k demografické explozi a začalo se rodit mnohem více lidí. Při sčítání obyvatelstva v roce 1921 žilo na Kosovu čtyři sta tisíc lidí. O šedesát let později zjistilo poslední jugoslávské relevantní sčítání obyvatelstva, že v zemi žije již milion osm set tisíc obyvatel, z toho pouze dvě stě tisíc jsou Slované. Čili svými vlastními silami se kosovští Albánci čtyřikrát rozmnožili a v zemi žilo hodně mladých, kteří přitom ale nikam nedocházeli za prací. Po smrti prezidenta Tita začaly na Kosovu velké, nejprve studentské demonstrace – k nim kladou mnozí autoři základ pozdějšího rozpadu Srbska a Kosova. Nespokojenost měla ekonomické příčiny, protože Kosovo nezvládalo smysluplně živit své obyvatelstvo. Další problém byl studentský: třetí největší jugoslávská univerzita neměla žádné zázemí. A především: Kosovo nadále fungovalo jako území autonomní, nikoli jako jugoslávská svazová republika. Přestože v Jugoslávii byly tři republiky, které měly stejně nebo méně obyvatel než Kosovo: Černá Hora, Makedonie, Slovinsko… Následně devadesátá léta přinesla první vyhlášení kosovské republiky, neuznané ještě, potom vznik kosovské osvobozenecké armády, terorismus, do konfliktu vstoupily netrpělivé mocnosti… a na průšvih byla zaděláno. Aneb konečně podcast, který vás přinutí přemýšlet o historii jinak.

Od začátku války na Donbase se už deset let běžně opakuje přirovnání, že k ní ani k ruské anexi Krymu by nedošlo, kdyby předtím nedošlo k jednostrannému vyhlášení samostatnosti Kosova na Srbsku, za které prý může Západ. Zároveň se dění na Kosovu hodnotí běžně jako protislovanské. To vše jsou přitom sice zažité, ale veliké nesmysly, protože jde o naprosto odlišné příběhy. Spletité, ale odlišné. Alespoň to vzkazuje posluchačům devětadvacáté epizody sourozeneckého podcastu Hej, Slované Václav Štěpánek – balkanista a vedoucí Ústavu slavistiky brněnské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. A protože vztah mezi Srby, kosovskými Srby a kosovskými Albánci je složitý, věnujeme kosovské otázce hned dvě epizody, aby v ní už nikdo nemohl tápat. V té první se dozvíme především všechno o tom, jak to začalo: tedy zevrubně probereme staré dějiny, třeba bitvu na Kosově poli a její následky. „Dění na Kosovu je střet dvou koncepcí: ta slovanská, neboli ta srbská, je založena na historickém právu. Vzpomíná se slavná minulost a historie. A na základě historie se transponuje do současnosti a tvrdí se, že tato oblast by měla být Srbů. A druhý princip je princip práva národa na sebeurčení. To je zase ten albánský princip, který praví, že my Albánci dnes máme v zemi většinu, my tady žijeme, takže historická podstata nás nezajímá,“ říká Václav Štěpánek. Problémy na Kosovu, tak jak je vnímáme dnes, vidíme podle něj asi sto padesát let. Zároveň dodává, že dnes operovat historickým právem v podstatě nejde – protože to by si každý mohl nárokovat území podle libosti z minulosti, kdy jeho stát byl největší, takže třeba Češi by si mohli požadovat kupříkladu italské Udine. Bitva na Kosově poli neboli konflikt mezi Osmany a Srby z roku 1389 dnes vnímáme jako zásadní okamžik slovanských dějin, jako bod, od něhož má slovanské obyvatelstvo na kosovské území nárok – ostatně proto tak zemi doposud také říkáme. Jenže bylo to tak? Ostatně víme vůbec, kdo tuto první bitvu na Kosově poli vyhrál? (V průběhu dalších staletí totiž následovaly, dokonce až do 19. století, ještě čtyři velké bitvy na zhruba témže místě.) Nebo to, co o ní dnes víme a co si předáváme dále v básních, románech, publicistice i politice, je výsledek literárních báchorek? Dávného mnišského mytizování jedné události, které se chytlo a po staletí rozvíjelo, až dnes vyjma historiků pouze málokdo tuší, že dějiny byly jednou opět složitější, než si běžně myslíme? Barvité vyprávění o Kosovu a jeho dějinách se postupně dostane až do dvacátého století, kde si uděláme přestávku – k současnosti se dostane až druhý kosovský díl. Ale i tak se ještě dozvíme, že z chudého kosovského území slovanské obyvatelstvo kvůli tíživému životu odcházelo, ale přitom pole bylo potřeba nadále obdělávat, a tak do Kosova začali z hor sestupovat albánští obyvatelé. Původně to byli křesťané, kteří poté, co přišli do Kosova, konvertovali k islámu. Dozvíte se ovšem i jiné perly: že například jedno z povstání kosovských Albánců proti Království Srbů, Chorvatů a Slovinců za první světové války vedla žena. Nebo že Kosovo bylo opakovaně místem inženýrských pokusů osidlovat území novým obyvatelstvem nebo to staré přesidlovat jinam. Napříkald k naplnění plánu vystěhovat po první světové válce kosovské Albánce do Turecka místo odtamtud odsunutých Řeků ovšem už nedošlo, jelikož zemřel nostiel této ideje, turecký prezident Atatürk. Dění na Kosovu zkrátka bylo a je velmi dobrodružné, nejednoznačné a vrstevnaté. Aneb konečně podcast, který vám ve věci udělá jasno tak, jako žádný jiný.

Prizren'de yaşayan Sezgin Boynik, Tevfik Rada ile SALT Galata'daki Sosyalizme Tercüme sergisini ele alıyoruz. Kosova ve Makedonya odağında Yugoslavya'da Türkçe konuşan topluluğun az bilinen tarihini ele alana araştırma ve sergi, çok uluslu bir toplumsal bağlamda sosyalist ideolojinin Yugoslavya'da Türk kimliğinin inşasına ve dönüşümüne etkisini irdeliyor. 

14. prosinec je dnem pro Evropu významného výročí, jež si ale připomínáme jen zřídka, neboť do obecného povědomí prostě nepatří. V tento den přitom byla v roce 1995 v Paříži definitivně podepsána Daytonská mírová dohoda, poslední podmínka pro ukončení války v Bosně a Hercegovině, jednoho z vůbec nejhorších evropských konfliktů od konce 2. světové války. Jak významná Daytonská dohoda byla? Šlo o v tu chvíli nejlepší možné řešení? A jakým způsobem probíhalo poválečné usmiřování znepřátelených etnik? O tom a mnohém dalším si Jakub a Lukáš Novosadovi v další epizodě svého sourozeneckého podcastu povídají se dvěma vzácnými hosty: panem armádním generálem Jiřím Šedivým, bývalým náčelníkem generálního štábu Armády ČR a také velitelem kontingentu AČR v misi IFOR, následující bezprostředně po podpisu Daytonu, a Blankou Čechovou, spisovatelkou, právničkou a účastnicí civilní mise v Kosovu, kde dodnes v mnoha ohledech panuje situace srovnatelná s Bosnou a Hercegovinou.Uzavřením Daytonské mírové dohody se podařilo definitivně ukončit válku v Bosně a Hercegovině. Tento pro budoucnost západního Balkánu i celé Evropy zcela zásadní a poměrně komplikovaný dokument po skoro 30 letech od uzavření i nadále určuje uspořádání i další směřování Bosny a Hercegoviny. Smlouvou nastavený systém se ovšem ukázal jako nefunkční, Bosna a Hercegovina se nadále potýká s obrovskými problémy, v místní společnosti opět roste napětí a množí se hlasy o hrozícím nebezpečí dalšího krveprolití.V době, kdy se čím dál víc řeší téma nutnosti uzavření míru v Ukrajině, je nasnadě podívat se na okolnosti vzniku Daytonské dohody a jeho důsledky trochu blíž. Co o tomto dokumentu vlastně víme? Jaké byly jeho cíle? A povedlo se je naplnit? Tehdejší úsilí mezinárodního společenství motivovala snaha udržet Bosnu a Hercegovinu pohromadě a rovnoměrně rozdělit správu země mezi tři v tu dobu znesvářená etnika. Kvůli implementaci sjednaných podmínek vznikl speciální Úřad vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu. NATO zároveň organizovalo několik vojenských misí, které měly dohlížet na udržení míru. První a nejzásadnější byla právě mise IFOR, v rámci které působil i kontingent AČR pod vedením armádního generála Jiřího Šedivého. Ten v rámci podcastu nastiňuje tehdejší nálady v bosensko-hercegovské společnost i hlavní problémy, s nimiž se vojáci museli v prvních měsících potýkat. V rámci rozhovoru se vyjádří i k problematice rozdílných mandátů vojskOSN a NATO, přičemž se postupně dobereme i k tomu, že průběh válek na Balkáně, ale i v dnešní Ukrajině, by zcela jistě vypadal jinak, kdyby mezinárodní společenství dokázalo na vývoj situace reagovat rychleji a razantněji. Pan generál to ostatně dokládá i konkrétními příklady.S tím souhlasí i druhý host této epizody, spisovatelka Blanka Čechová, která se účastnila civilní mise v Kosovu a dlouhodobě žije v Chorvatsku, takže do rozhovoru přináší spoustu osobních zkušeností jak s válkami na západním Balkáně, tak i se současnými náladami v místní společnosti. Jakožto vystudovaná právnička se také vyjadřuje k samotné podstatě podepsané mírové dohody, jejíž naplnění považuje za nebývalý a poměrně nečekaný úspěch mezinárodní diplomacie. Jedním dechem ale hned vše problematizuje, neboť další postup mezinárodního společenství označuje za hloupý až skandální. Dokládá to i svými zkušenostmi z Kosova, přičemž neopomene zmínit i kontroverzní zapojení Madelaine Albrightové.Hosté v průběhu podcastu opakovaně vyjadřují obavy o další budoucnost Bosny a Hercegoviny, vzrůstající napětí a separatistické tendence srbské části Bosny a Hercegoviny dokládají i vlastními zážitky. Dojde na opakovanou kritiku přístupu mezinárodního společenství k válečným konfliktům, diskusi o úloze vojáka v kritických situacích i konkrétních příkladech nefunkčních programů, které mají pomáhat s obnovou poválečných společností.Jakub několikrát vše zmíněné uvede do širšího kontextu, Lukáš si závěrem povzdechne nad deziluzivním směřováním celé diskuse.

İhsan Dindar ile birlikte hazırladığımız Yugoslavya tarihinin üçüncü bölümünde Yugoslavya'nın dağılmasını konuştuk. 1990'ların başında başlayan Yugoslavya'nın dağılma süreci nasıl gelişti? Ülke neden karıştı? Bosna'da neler oldu? Kosova nasıl bağımsızlığına kavuştu? Yugoslavya'nın dağılışına dair tüm detaylar yeni podcast'imizde.

Međusobne optužbe Kosova i Srbije u vezi sa odgovornošću za eksploziju na kanalu Ibar-Lepenac. Kakva je odgovornost stranih kompanija koje su izvodile radove na Željezničkoj stanici u Novom Sadu? Urušava se najveći nacionalni spomenik u BiH, dok propadaju tenderi. Crna Gora protiv 'šumske mafije'.

V Siriji so se vnovič razplamteli spopadi. Islamistični uporniki so po skoraj desetletju vdrli v drugo največje mesto Alep in nadzorujejo več četrti. Sirska vojska, zvesta predsedniku Assadu, računa na pomoč Rusije. Drugi poudarki: - Zaradi eksplozije na vodni napeljavi ogrožena preskrba Kosova z elektriko in Prištine z vodo. - V domovih za starejše pričakovali več od plačne reforme. Prepričani so, da se bo kadrovska stiska še zaostrila. - Hokejisti Olimpije po petih porazih zmagali, po kazenskih strelih boljši od aktualnega prvaka Salzburga.

Serbest Gündem'de bu hafta, Anıl Kantemir ve Yavuz Yavuz spor gündeminde dikkatlerini çeken başlıkları masaya yatırıyor: ⚽Romanya ve Kosova arasında UEFA Uluslar Ligi'nde oynanan karşılaşma

Emisioni më i kërkuar nga të gjithë fanatikët e sportit. Glent Nallbani, Edi Manushi, Redi Jupi, Lorenc Jemini dhe Gëzim Sinemati mendojnë për të gjithë ju dashamirës të futbollit duke sjellë “Pasó”, emisionin që do t'ju ndjekë çdo të premte në frekuencën e radios tuaj të preferuar, vetëm në Top Albania Radio. Një program sportiv prej 120 minutash i rikthehet informacionit dedikuar sportit çdo javë. Konceptuar si një emision info-argëtues, informohuni mbi faktet, njihuni me protagonistët dhe qëndrimet e tyre.

Predsednik Srbije i premijeri Mađarske i Slovačke najavili nastavak 'borbe protiv ilegalnih migracija'. Denis Bećirović traži da se BiH revanšira građanima Kosova omogućavanjem "bezviznog režima". Evropski parlament odobrio Ukrajini zajam od 35 milijardi evra.

Izraelski avioni intenzivno gađaju Bejrut. Eksplozija na objektu bivšeg gradonačelnika Zubinog Potoka na sjeveru Kosova, nema povrijeđenih. Političke stranke u BiH potrošile su više od 5 miliona eura na izbornu kampanju. Kosovo blizu ukidanja zabrane uvoza robe iz Srbije.

Dobro došli u novu epizodu podcast-a pod zaštitom Međunarodnog PEN centra "Dobar loš zao"! U prvom delu emisije, Nenad Kulačin i Marko Vidojković nisu mogli više da se prave kako opozicija radi nešto korisno, izjavili su saučešće Srbima sa Kosova koje je 20 opozicionih poslanika iz Srbije ubeđivalo u 30 različitih stvari, a zaključili su da je najbolje jedno vreme iskulirati međugradski prevoz koji vodi u Beograd i iz njega. Dragi gost dvojca bez kormilara je kolumnista Peščanika i portala N1, jednom vojnik - uvek vojnik, Ljubodrag Stojadinović! Brutalna analiza ovog beskompromisnog fajtera o Banjskoj, Radoičiću, "maršalu" Vučiću, obaveznom služenju vojnog roka i još mnogim temama, upravo je ono što vam treba ovog trenutka. U Magarećem kutku videćete čak tri od devet Vulina.

Momčilo Trajković, predsednik Srpskog nacionalnog foruma i član Srpskog nacionalnog veća Kosova i Metohije, ocenio je u emisiji "Iza vesti" da je cilj militanatnog režima Aljbina Kurtija da otanji srpski faktor na severu Kosova i destabilizuje ga. "Sada, međunarodna zajednica svojim ćutanjem i uz pomoć Beograda, polako ali sigurno završava taj proces - uspostavljanje takozvanog suvereniteta na severu Kosova."

Georges Houssney, the founder of Horizons International Ministries, joins us to preach from Revelation 3:6-8, and remind us that God opens doors for the Gospel that no one can shut! Georges shares from his own experience from planting churches in countries like Kosova, Yemen, among the Kurds, and others to demonstrate that when you are willing, God will use you to do what seems impossible.

Računsko sodišče je v reviziji pravilnosti izvrševanja proračuna za lani podalo mnenje s pridržkom. V sklopu revizije je pregledalo tudi nakup stavbe na Litijski cesti, ugotovilo je kup kršitev zakonskih določil in pravilnikov, toda ministrstvu za pravosodje in ministrstvu za finance v zvezi s tem ni dalo nobenih priporočil. Upoštevanje zakonskih določil bi moralo biti samoumevno, zato priporočil glede spoštovanja zakonskih določil računsko sodišče ne more izrekati, je pa popisan seznam kršitev. Druge teme: - Američani stopnjujejo prizadevanja za sklenitev dogovora o premirju v Gazi. - Na severu Kosova že šesti dan zaprte tamkajšnje vzporedne srbske ustanove. - V 72-tem letu umrl kontroverzni pevec skupine Riblja čorba Bora Đorđević.

Send us a textRicardo Costa is a Portuguese speaker, Honorary consul of Kosova, a book author, Chairman of Grupo Bernardo Costa, with more than 180,000 followers on Linkedin and this week's guest. He speaks to Dylan about his love for his country and what he believes real cooperation could look like. FOLLOW OUR GUESTRicardo on LinkedInABOUT PORTUGAL THE SIMPLE LIFE PODCAST:   "Portugal - The simple life”, an insider's perspective to Portugal.We already know about Portugal's fantastic weather, food and people. In this podcast, we go deeper to meet the people who make this country so wonderful.Dylan, who has made his life in Portugal, shares an insider's perspective on what makes Portugal the unique, beautiful and fantastic country it is. Join him and his guests weekly as they shed light on the incredible people, culture, history and lifestyle that make Portugal so appealing. A country where everyone feels like they belong.   Don't forget to subscribe to our Podcast to receive more stories about living and moving to Portugal!   SPONSOR:Portugal Realty, a Leisure Launch group company, sponsors this episode. 

Začenjamo na evropskem političnem parketu. Opolnoči se je iztekel rok, ki ga je predsednica Evropske komisije v nastajanju Ursula von der Leyen dala članicam Unije, da ji pošljejo svoje predloge za komisarje. Včeraj sta to storili še Italija in Bolgarija, tako da je Belgija, ki po junijskih volitvah še ni sestavila vlade, edina, ki še ni predlagala kandidata. Je pa vodja komisije ta teden že začela spoznavne pogovore z vsemi novimi komisarskimi kandidati in med prvimi je bil na vrsti Tomaž Vesel. V oddaji tudi: - Kosovska policija po racijah blokira več uradov na severu Kosova. - Kakšni so vladni ukrepi na področju davčne in zdravstvene reforme? - Na paraolimpijskih igrah prva zmaga slovenskih odbojkaric.

Vazhdojme me profetet perkates sipas narratives se Hoxhes me te preferuar dhe me te pasur te shqiptareve. Ne sdime gje sa leke ka po gjykojme nga parfumi Tom Ford. zlatan Ibraimi eshte profeti qe solli sot kjo mbremje Ramazani sepse sic thote edhe kenga Ramazani vija vija, eshte Kosova eshte Shqipnia.Ti vetem degjo podcastin dhe na mbeshtet ne Patreon sepse parate shkojne per ushqimin hallall ne burgun famekeq te Guantanamo BayNa shkruaj ne IG ose wazup +35569 57 92100 per tu bere pjese e podcastit

Zlatko Viščević je jedan od rijetkih ljudi koji su nakon studija (u ovom slučaju na Pravnom fakultetu) zaključili kako žele ići u posve drugom smjeru, te to i ostvarili s velikim uspjehom. Danas je jedan od najboljih numizmatičara u regiji, autor pet knjiga o numizmatici (Kovani novac Republike Hrvatske od osamostaljenja do danas, The Guide to Coins and Banknotes of Yugoslavia, Slovenia, Croatia, Bosnia and Herzegovina, Serbia, Montenegro and Macedonia, Kovanice i novčanice Jugoslavije, Slovenije, Hrvatske, Bosne i Hercegovine, Srbije, Crne Gore i Makedonije, Kovanice i novčanice Jugoslavije, Slovenije, Hrvatske, Bosne i Hercegovine, Srbije, Kosova, Crne Gore i Makedonije – izdanja 2011-2015, te Novac Dubrovačke Republike). Urednik je portala NumizmatikaNET, s istoimenim YouTube kanalom, te bloga Hrvatska numizmatika. Profesionalno se bavi numizmatikom i faleristikom, te smo pričali široko o povezanim temama - zašto postoji kolekcionarstvo novca, o povijesti novca, koji novac vrijedi skupljati i zašto, te koje su posebnosti faleristike - kolekcionarstva odlikovanja. Citat dana: Because things are the way they are, things will not stay the way they are.Bertold Brecht Tri načina kako slušati podcast Kako slušati podcast u autu koji nema Mp3 player Top lista najslušanijih epizoda

Balkan Futbolu yeni bölümüyle yayında! Yeni bölümümüzde, Kosova, Kuzey Makedonya, Romanya, Slovenya ve Yunanistan liglerinin panoraması konuşuldu. Buyrunuz!

GUEST 1 OVERVIEW: Scott Newgent is a transgender man whose transition led to numerous medical complications, including seven surgeries, a pulmonary embolism, an induced stress heart attack, sepsis, a 17-month recurring infection, and more. Scott is an outspoken critic of the medical industry's approach to transgender healthcare, particularly when it involves children. His story has been featured in various media outlets, including Matt Walsh's documentary “What is a Woman?” As the founder of TReVoices and president of Trans Regretters, Scott is dedicated to a mission of preventing the pro-trans community from chemically or surgically altering children while warning others about the harms and permanence of medical transition. You can follow him on X at @notscottnewgent and visit his website at: scottnewgent.com You can support him at: https://www.givesendgo.com/AMemoirbyTransmanRegretterScottNewgent GUEST 2 OVERVIEW: Bek Lover, was born in the USA, after his mother's family was hunted down by the communist regime in Albania, because his grandfather was an anti-communist fighter. His father fled the oppression that occurred in the now, non-existent country of, Yugoslavia, now the Republic of Kosova. Bek Lover has lost a lot of people in his lifetime, from various situations, including the Kosovo War in 1999. He lost 30 people in a single day when they were massacred by the Serbian Military. He was also present during the September 11th attacks on the World Trade Center. Bek Lover uses his struggles, life experiences and his connections to inspire people to never give up! The best way to help others, is to share what we know about this life through our own experiences. After getting back up, over and over, it is now Bek Lover's mission, to help other people, get back up to make a comeback! You can follow him on X at @BekLoverNYC

Izrael naj bi načrtoval povračilne ukrepe, ki bi bili boleči za Iran, a ne bi privedli do širšega konflikta. Izraelska vojska medtem nadaljuje napade na Gazo; posebna poročevalka Združenih narodov Franesca Albanese je sistematično uničevanje domov Palestincev označila za vojni zločin. Druge teme: - Slovenija podpira vključevanje Kosova v evropske povezave, ob obisku Prištine zagotavlja predsednica Nataša Pirc Musar - Svet RTV na včerajšnji izredni seji NI potrdil predloga programa reorganizacije zavoda - Košarkarji Olimpije v Beogradu izgubili na prvi tekmi četrtfinala jadranske lige; Mega je bila boljša za 21 točk

Před Velikonoci se v Lipsku konal knižní veletrh, spolu s frankfurtským nejvýznamnější svého druhu v Německu. Představilo se tu i malé rodinné nakladatelství Tschirner & Kosova.

Před Velikonoci se v Lipsku konal knižní veletrh, spolu s frankfurtským nejvýznamnější svého druhu v Německu. Představilo se tu i malé rodinné nakladatelství Tschirner & Kosova.

Elinda Labropoulou je izkušena grška novinarka, ki dela za največje svetovne medijske hiše. Pokrivala je grško dolžniško krizo, begunsko krizo, poročala je tudi s Kosova, Kitajske, iz Irana, v prostem času pa vodi idiličen hotel ob Jonskem morju. O novinarstvu včasih in danes ter tudi o tem, kako se je končalo snemanje vudu obreda na Haitiju, Elinda pove več v oddaji.

On today's show, podcaster Bek Lover discusses the effect the immigration crisis is having on New York City, reflects on 16 years of Kosovo's independence, shares a message of unity for Christians, Muslims and Jews and comments on CBDCs, Tucker Carlson's Putin interview, Alistair Crowley, demonic entities and more. GUEST OVERVIEW: Bek Lover, was born in the USA, after his mother's family was hunted down by the communist regime in Albania, because his grandfather was an anti-communist fighter. His father fled the oppression that occurred in the now, non-existent country of, Yugoslavia, now the Republic of Kosova. Bek Lover, has lost a lot of people in his lifetime, from various situations, including the Kosovo War in 1999. He lost 30 people in a single day when they were massacred by the Serbian Military. He also was present during the September 11th attacks on the World Trade Center. Bek Lover, uses his struggles, life experiences, and his connections to inspire people to never give up! The best way to help others, is to share what we know about this life through our own experiences. After getting back up, over and over, it is now Bek Lover's mission, to help other people, get back up to make a comeback! https://beklover.com/

Nova epizoda podkasta "Dobar loš zao", pod budnim okom Međunarodnog PEN centra, je tu! Nenad Kulačin i Marko Vidojković su se neizbežno osvrnuli na drugo ubijanje Slavka Ćuruvije, obradovali su se što je ponestalo cifara sa naše strane na semaforu pobeda protiv Kosova, a izrazili su i solidarnost sa glumcima koji nisu izrazili solidarnost sa nosiocem Putinovog ordena, Milošem Bikovićem. Gost, nekadašnji urednik čuvenog dnevnog lista "Demokratija", Cvijetin Milivojević! U uzbudljivom razgovoru, Cvijetin je detaljno opisao svoje viđenje slučaja Čuruvija, a u drugom delu razgovora Cvijetin je opširno opisao svoje viđenje konstitutivne sednice srpskog parlamenta, a osvrnuo se na protekle, ali i predstojeće izbore. U Magarećem kutku čućete o kakvoj gromadi govori Dijana Hrkalović.

Fundjava sportive paraprihet nga më shumë njohuri për të apasionuarit. Të gjitha eventet sportive kanë resumenë e tyre në “Pasó”. Na ndiqni çdo të premte, vetëm në Top Albania Radio.

In this week's Inside Albania: I interviewed Kosova's Foreign Minister Donika Gervalla-Schwartz on the recent terrorist attack, how it is time Kosova joins NATO, the failures of the EU and West in believing the warnings, and Serbia's real motives. I also spoke with Flora Ferati the researcher who brought to light the 'administrative ethnic cleansing' of more than 6000 ethnic Albanians from the south of Serbia. She said the EU stance that it is too late to be included in Kosovo-Serbia dialogue is an excuse. Deputy Finance Minister Endrit Yzeiraj explains what happened at the pre-Berlin Summit Economy Minister's meeting in Tirana last week, and the EIB unveil their big investment plans for Albania.

Nova epizoda podkasta "Dobar loš zao" je, sa danom zakašnjenja, zbog dana žalosti, pred vama! Na žalost, živimo u vremenima punim istorije, pa su tako Nenad Kulačin i Marko Vidojković bili prinuđeni da se bave istorijskim jednodnevnim ratom na severu Kosova, istorijskim fotografijama sa istorijskog boravka bračnog para Vučić u Njujorku, ali i istorijskim "dogovorom za pobedu" srpske opozicije. Gost je narodni poslanik Demokratske stranke, Srđan Milivojević. Milivojević je prvo lice iz parlamentarne opozicije koje je došlo u DLZ od početka protesta i ne možete da zamislite koliko su momci imali pitanja za njega. Možda možete da zamislite koliko je ovaj intervju bio žestok, ali kada ga pogledate, shvatićete da niste mogli ni da zamislite kakav će biti. Razgovaralo se dugo, uz povremene krike i vapaje, o strategiji opozicije za budućnost i nešto malo o Kosovu. Da sve bude luđe, u razgovor se umešao i "presednik". U Magarećem kutku moći ćete da vidite Jovanu Jeremić kako se vrti u krug pre nego što počne da lupeta. DLZ, jedini podkast u regionu pod zaštitom Međunarodnog PEN centra, samo na našem portalu.

In this episode, what will it take to win a 2024 election against Trump? Biden budget proposal for border security, zero percent increase. 95% of warrants issued in LA for murder are illegals.