Podcasts about sloven

V pogovoru, katerega izhodišče je izid monografije Slovenščina v Italiji (sozaložništvo Založbe Univerze v Ljubljani in SLORI – Slovenskega raziskovalnega inštituta), za skupno mesečno oddajo slovenskega sporeda ORF iz Celovca, Radia Trst A in našega programa razpravljamo o značilnostih sodobne slovenščine v Italiji, Avstriji in v sami osrednji Sloveniji. Kakšna je njena današnja podoba v skupnem kulturnem prostoru, kako nanjo vplivajo drugi jeziki in ali je umetna inteligenca priložnost za izboljševanje njene ravni med Slovenci v Avstriji, Italiji in navsezadnje tudi v Sloveniji – o tem z gosti, sodelujejo urednica omenjene monografije dr. Matejka Grgič, dekanija Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani in soizdajateljica monografije prof. dr. Mojca Schlamberger Brezar ter dr. Karl Hren, direktor Celovške Mohorjeve.

Slováci v Austrálii: Bratislavčanka Pavlína Jasovská žije od roku 2013 v Sydney, v súčasnosti vyučuje medzinárodný obchod a stratégiu na jednej z tamojších univerzít; Slováci vo svete: Slovenčina - každodenná súčasť zmiešaných manželstiev, o potrebe vštepovať materinský jazyk deťom narodeným v zahraničí; Fašiangy a Popolcová streda u Slovákov v Poľsku – zvyky, tradície a gastronómia u krajanov v spišských obciach Jurgov, Nová Belá, Krempachy a oravskej obci Oravka;

V minulej časti sme si prešli ohybné slovné druhy, dnes prejdeme na neohybné, čo znamená, že sa nedajú skloňovať. Patria sem príslovky, predložky, spojky, častice a citoslovcia. Každý z týchto slovných druhov má svoje špecifiká, na ktoré si spoločne posvietime. Napríklad predložky... Vieš, čo je to vokalizácia predložiek? Niečo ti to určite hovorí ale poďme si to radšej vysvetliť! Slovenčina nám nedovolí, aby po sebe nasledovali ťažko vysloviteľné hlásky, preto dochádza k vokalizácii predložiek, čo znamená len toľko, že sa k predložke pridá samohláska. Čiže z, k, s, v, z sa zmení na zo, ku, so, vo, zo. Nemusíme sa teda silou mocou snažiť vysloviť v vani, v väzení, k krku, či s slovami, ale jednoducho povieme vo vani, vo väzení, ku krku a so slovami. To isté sa stáva aj v prípade jednoslabičných predložiek od, pod, pred, nad, cez, bez – vznikne z nich odo, podo, predo, nado, cezo a bezo. Viac sa o neohybných slovných druhoch dozvieš v našom Schooltag podcaste. Tak nezabudni dať odber na Spotify a follow na Instagrame, aby ti nič neuniklo. Kľúčové slová: Slovenský jazyk, Gramatika, maturita, slovenčina, príslovky, predložky, spojky, častice, citoslovcia, neohybné slovné druhy Túto epizódu Schooltagu ti prináša slovenský operátor 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa v škole nebude mrzieť. Mimochodom, vieš, čo ťa čaká po vydarenej maturite? Sloboda. No slobodu si môžeš vyskúšať aj dnes. V 4ke môžeš skúsiť ktorýkoľvek paušál SLOBODA na prvých 30 dní len za symbolické 4 eurá a vybrať si tak podľa seba - je štyri, či potrebuješ nekonečné dáta, alebo kopec minút na telefonovanie. Stačí si ho objednať cez e-shop na https://www.4ka.sk/sloboda-za-4. 4ka myslí na všetkých - štvorkárov aj jednotkárov. Choď na https://www.4ka.sk/sloboda-za-4, kde nájdeš pre seba a tvojich kamošov ďalšie výhodné ponuky.

Slovenčina nie je ľahký jazyk, hlavne pre cudzincov, a dôvodom je napríklad aj spodobovanie a rytmické krátenie. Pre ľudí, ktorí majú slovenčinu ako materinský jazyk je to celkom prirodzený, ľahko pochopiteľný jav, ktorý robíme podvedome...kým nad ním nezačneme príliš premýšľať. Čo je presne to, čo ideme robiť. Začneme najjednoduchšou časťou dnešného podcastu, pravidlom o rytmickom krátení. Slovenčina má také špeciálne pravidlo: nesmú po sebe nasledovať dve dlhé slabiky. Dosť blbo by sa to vyslovovalo. Dlhé slabiky, ako iste viete, sú tie, ktoré obsahujú dlhú samohlásku, alebo dvojhlásku a pravidlo sa veľmi často uplatňuje pri prídavných menách. Dajme si napríklad prídavné meno čierny: skloňuje sa podľa vzory pekný, čiže logicky by malo mať dlhú koncovku, keďže je pekná noc, pekné šaty, pekné topánky. Ale koreň slova čierny obsahuje dvojhlásku ie, ktorá je dlhá, preto musíme použiť pravidlo o rytmickom krátení: čierna noc, čierne šaty, čierne topánky, nie čierné. Ako sme sa však už nespočetne krát presvedčili, slovenčina miluje výnimky. Viac o výnimkách v spodobovaní a slovenskej výslovnosti sa dozvieš v našom podcaste. Kľúčové slová: Slovenský jazyk, Gramatika, maturita, slovenčina, pravopis, spodobovanie, rytmické krátenie Túto epizódu Schooltagu ti prináša slovenský operátor 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa v škole nebude mrzieť. Mimochodom, vieš, čo ťa čaká po vydarenej maturite? Sloboda. No slobodu si môžeš vyskúšať aj dnes. V 4ke môžeš skúsiť ktorýkoľvek paušál SLOBODA na prvých 30 dní len za symbolické 4 eurá a vybrať si tak podľa seba - je štyri, či potrebuješ nekonečné dáta, alebo kopec minút na telefonovanie. Stačí si ho objednať cez e-shop na https://www.4ka.sk/sloboda-za-4. 4ka myslí na všetkých - štvorkárov aj jednotkárov. Choď na https://www.4ka.sk/sloboda-za-4, kde nájdeš pre seba a tvojich kamošov ďalšie výhodné ponuky.

Odbita do bita v prvi epizodi devete sezone kliče čez lužo.Jaka Jakšič je inženir, od leta 2016 je zaposlen v ekipi, ki pri Googlu razvija verjetno najbolj znan prevajalnik na svetu. Kako deluje Google Translate v času vseprisotnih velikih jezikovnih modelov, zakaj bi v svetu, v katerem na vsa vprašanja odgovarja ChatGPT, sploh še uporabljali prevajalnike in kako dobro se razume s slovenščino, njenimi spremembami, narečji in slengom? Zapiski: Val 202 • Odbita do bita • Intervju: dr. Marinka Žitnik, Harvard Transformer (deep learning architecture) - Wikipedia Gemini (chatbot) - Wikipedia Google Translate adds 24 languages Anže Tomić (@anzet.eu) — Bluesky Maruša Kerec (@marusakerec.bsky.social) — Bluesky Odbit Discord Poglavja: 00:01:56 Predstavitev Jaka Jakšič 00:05:36 Kako deluje Google prevajalnik? 00:15:49 Od kje modeli črpajo podatke? 00:17:32 Kako Google prevajalnik sledi spremembam v jeziku? 00:19:06 Zakaj se Googlu slovenščina zdi pomembna? 00:21:51 Nič več težkih in lahkih jezikov, nazadnje dodani jeziki in jeziki, ki obstajajo samo v govorni obliki 00:24:45 Zakaj v času ChatGPT-ja uporabljati prevajalnike? 00:29:16 Učinkovitost jezikovnih modelov in okoljevarstvo 00:32:11 Etične dileme jezikovnih modelov

"Imamo dober zgled severnih držav, kjer so zelo na hitro uvedli angleška predavanja, Nizozemska recimo. Tam zdaj prehajajo nazaj na nizozemščino, ker so ugotovili, da njihovi diplomanti enostavno ne znajo jezika svojega naroda in imajo zaradi tega težave z zaposlitvijo," izpostavlja dr. Monika Kalin Golob. V katerem jeziku bi morali študenti poslušati predavanja? Kaj bi prehod na angleščino pomenil za slovenščino kot naš materni jezik? Bi res postala jezik drugega reda? Ali bi s tem pridobili več tujih študentov? Kakšne so vmesne poti? Vlada bo predvidoma ta mesec obravnavala osnutek novega Zakona o visokem šolstvu, ki vključuje tudi prenovljeni člen o učnem jeziku.

Kakšen jezik naj govorijo liki v slovenskih filmih in serijah? Tadej in Ajda debatirata s strokovnjakoma na področju teorije in prakse, z jezikoslovcem dr. Borisom Kernom in režiserjem Metodom Pevcem.

Slovenští psychiatři a psychologové před nedávnem otevřeně označili premiéra Roberta Fica za hrozbu pro celou zemi. Protestují i vyučující, studující, umělci nebo novináři a veřejnost v ulicích. Blíží se Ficův konec? „Jeho podporovatelé tvoří nějakou většinu, ale nemyslím si, že je dramaticky velká,“ říká bývalý ministr kultury a bývalý místopředseda strany SMER Marek Maďarič.

Slovenští psychiatři a psychologové před nedávnem otevřeně označili premiéra Roberta Fica za hrozbu pro celou zemi. Protestují i vyučující, studující, umělci nebo novináři a veřejnost v ulicích. Blíží se Ficův konec? „Jeho podporovatelé tvoří nějakou většinu, ale nemyslím si, že je dramaticky velká,“ říká bývalý ministr kultury a bývalý místopředseda strany SMER Marek Maďarič.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Veřejnoprávní rakouská ORF vysílá pro šest národnostních menšin. Mimo jiné i pro Čechy a Slováky. Ve vysílání diváky a posluchače čekají portréty zajímavých osobností, náhledy do života krajanských spolků nebo hudební koktej složený z českých, případně slovenských hitů.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Veřejnoprávní rakouská ORF vysílá pro šest národnostních menšin. Mimo jiné i pro Čechy a Slováky. Ve vysílání diváky a posluchače čekají portréty zajímavých osobností, náhledy do života krajanských spolků nebo hudební koktej složený z českých, případně slovenských hitů.

Rerun of the interviews with Martina Ivanová about the Slovenčina v Pohode project, Mária Koscelníková about localisation for the Slovak market and Maroš Brojo about SGDA.

Rerun of the interviews with Martina Ivanová about the Slovenčina v Pohode project, Mária Koscelníková about localisation for the Slovak market and Maroš Brojo about SGDA.

Slovenští politici si podávají dveře v Rusku. Nejprve Robert Fico u Vladimira Putina, teď delegace slovenských poslanců včetně šéfa Slovenské národní strany Andreje Danka odjela do Moskvy. Účel jedné i druhé návštěvy není jasný, byť slovenský premiér svoji cestu zdůvodnil ruským plynem, jehož tranzit zastavila Ukrajina. O co přesně slovenským politikům jde? Host: Matúš Kostolný - šéfredaktor Denníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Do ďalšej časti relácie Pod tlakom prijal pozvanie môj kolega Adam Sipos. V špeciálnom rozhovore sme sa rozprávali o úlohe médií v spoločnosti, o tom, aký je rozdiel medzi konšpiračnými a mainstreamovými médiami, ale aj o spôsobe vedenia rozhovorov novinármi. Nevyhli sme sa ani Adamovým skúsenostiam z médií či práci pre prezidentskú kanceláriu a Globsec. Veria si Slováci v biznise, chcel by mať Adam vlastný biznis a čo dôležité sa naučil pri rozhovoroch s inšpiratívnymi ľuďmi zo sveta podnikania? Toto, ale omnoho viac, sa dozvieš v ďalšej časti relácie Pod tlakom.

„Výnimočné podujatie pre slovakistov zo sveta“ – v Bratislave sa uskutočnil 60. ročník Letnej školy Studia Academica Slovaca – zúčastnilo sa ho 150 záujemcov o výuku slovenčiny z európskych, ale aj zámorských krajín, boli medzi nimi aj krajania a druhá generácia Slovákov žijúcich v zahraničí; Slovenčinu sa učili v školských laviciach, dolaďovali ju na divadelnom, tanečnom, speváckom a fotografickom workshope a vďaka výletom spoznávali aj krajinu;

Jak se Spojené státy americké změnily v roce 2024? Kdo se umí domluvit, ten vyhraje. Slovenští lékaři stojí na barikádách. A v Česku máme většinou elity buď bez majetku, nebo bez kulturního rozhledu, co s tím? To jsou titulky některých příspěvků čtvrtečních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.

Když se slovenský premiér Robert Fico léčil po květnovém atentátu v banskobystrické nemocnici, vládní představitelé o tomto zařízení mluvili v superlativech. Zachránit život premiéra je pochopitelně výkon, za který by se nemuseli stydět ani nikde jinde. Pár měsíců přešlo a banskobystrická nemocnice je znovu předmětem velkého zájmu. V žádném jiném zdravotnickém zařízení na Slovensku totiž nepodalo v posledních týdnech výpověď tolik lékařů jako právě zde.

Slovenščina v Italiji je naslov znanstvene monografije, v kateri so raziskovalke in raziskovalci Slovenskega raziskovalnega inštituta v Trstu z različnih plati in zornih kotov obdelali današnji položaj slovenskega jezika v Italiji. Ta se spreminja, tako kot se spreminja družba, v kateri živimo. Če je bila pred pol stoletja slovenščina v Italiji temeljni pokazatelj narodne pripadnosti, je danes drugače. Vloga in pomen slovenskega jezika sta manj enoznačna, manj podobna črno beli sliki in bliže številnim odtenkom sive, ugotavlja dr. Sara Brezigar, predsednica SLORI-ja, v predgovoru monografije. Kakšna je torej vloga in pomen slovenščine v Italiji danes? Vprašanje se sliši enostavno, ampak odgovor je zelo kompleksen, pravi jezikoslovka in prevajalka dr. Matejka Grgič, ki je uredila znanstveno monografijo Slovenščina v Italiji.

Nahradí umelá inteligencia učiteľov? Aj nad tým sa zamýšľa oceňovaný učiteľ Rastislav Očenáš, ktorý sa snaží svojich žiakov na ZŠ v Sliači motivovať a aktivizovať ich pozornosť netradičnými metódami. Napr. podcastovým štúdiom, ozobotmi či hovoriacou kostrou. Prečo si nakoniec vybral štúdium pedagogiky, kedy vyhorel a začal sa profesionálne venovať fotografovaniu, čo mu dávajú pravidelný beh a džezová hudba a najmä, čo by rád naučil a odovzdal svojim žiakom, o tom porozpráva Zuzane Šebestovej v dnešnej NP. | Hosť: Rastislav Očenáš (učiteľ slovenčiny, matematiky, informatiky; Učiteľ roka 2022). | Moderuje: Zuzana Šebestová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Razvoj umetne inteligence in prevajalnikov nakazuje, da bo treba načrtno ustvarjati okoliščine, v katerih bodo govorci in govorke »prisiljeni« uporabljati manjšinski (oz. na splošno) ciljni jezik, saj te potrebe »v realnem življenju« mogoče ne bo več, ugotavljata Matejka Grgič in Zarja Zver v članku Načrtovanje rabe jezika za opolnomočenje manjšinskih skupnosti v umetnointeligenčni dobi, ki je objavljen v zborniku Slovenščina v Italiji. Monografija je izšla ob 50-letnici Slovenskega raziskovalnega inštituta (SLORI). Z dr. Matejko Grgič smo se pogovarjali o spletni rabi slovenščine v slovenski skupnosti v Italiji in aktualnosti poimenovanj zamejstvo, rojaki, matica, skupni slovenski prostor.

Prva decembrska oddaja je že malo praznično obarvana, saj danes goduje Miklavž. V več mestih in krajih po Sloveniji so pripravili Miklavževe sprevode, Miklavževanja pa so marsikje pripravili tudi Slovenci v tujini – slišali boste, kako so se imeli otroci v Švici. Pogledali smo tudi med Slovence v Belgijo; pogovarjali smo se z Ano Planinc, ki jo je pred desetletjem pot pripeljala v Bruselj in je o življenju tam napisala knjigo, pozanimali pa smo se tudi, s čim imajo ob selitvi v Belgijo Slovenci največ težav. Tudi na 15-letnico delovanja Slovenčic nismo pozabili. Ta ženski pevski zbor, ki deluje v Tuzli v Bosni in Hercegovini, bo jubilej zaznamoval s posebnim koncertom.

Anja Koretič je pesnica in glasbenica, ki jo je pustolovski (in kot priznava, deloma tudi uporniški) duh že kot najstnico popeljal v tujino. Zlasti jo je že ob prvem stiku navdušil portugalski jezik. Očaranost nad njim, pripoveduje, je eden poglavitnih razlogov, zakaj si je pred leti namesto povratne kupila enosmerno letalsko vozovnico za Lizbono. Tam je približno deset let lovila ravnotežje med delom za preživetje (natakarstvo) in ustvarjanjem za dušo (poezija). Priložnosti je nato iskala tudi v Londonu. Tam je spoznala svojega zdajšnjega partnerja, ki prihaja iz Gane, a se je z njim vred razmeroma kmalu povsem naveličala življenja v neizprosnem ritmu britanske prestolnice. Tako sta se pred kratkim skupaj z majhnim otrokom preselila v Slovenijo, ki jo dojemata kot bistveno boljše okolje za mlado družino od tistega na Otoku.

Před 80 lety po Slovensku jezdil v malém autobuse divadelní soubor. Takzvané Frontové divadlo vzniklo po vypuknutí Slovenského národního povstání. Dobrovolníci hráli i zpívali pro pobavení vojáků, raněných i všech, kdo pomáhali s bojem za svobodu. Společný projekt divadel ze Zvolena a Martina letos toulavou scénu oživil a herci s vypůjčeným autobusem objíždí Slovensko. Jen s příchodem chladného podzimu se z ulice přesunuli dovnitř do divadelních sálů.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze Slovenska poslední dobou nepřichází mnoho pozitivních zpráv. Vláda Roberta Fica stupňuje tlak na své oponenty a kritiky, zároveň oslabuje výkonnost tamní ekonomiky, a v zemi proto roste zadlužení. A zatímco nad tím prvním by úspěšní a povětšinou pragmatičtí podnikatelé ještě dokázali mávnout rukou, to druhé je trápí čím dál víc. Prospěch z toho má Česko.

Ve Spojených státech zjistíme, co obnáší příprava na Den díkůvzdání. - Na Ukrajině, na záporožské frontě, potkáme dva bratry a dozvíme se, že proti ruským okupantům často bojují celé ukrajinské rodiny. - V Německu, ve vesnici nedaleko Stuttgartu navštívíme rodinné vinařství - a v Paříži uslyšíme, jak česká fotografie zaujala na letošním ročníku veletrhu Paris Photo. Moderuje Helena Berková.

O vládním hausnumerismu, aneb nápadný nepůvab devadesáti tří procent; Angela Merkelová vzpomíná. Také na Ukrajinu; Slovenští úspěšní se přesouvají do Prahy; O neplatičích a nocleženkách

Ze Slovenska poslední dobou nepřichází mnoho pozitivních zpráv. Vláda Roberta Fica stupňuje tlak na své oponenty a kritiky, zároveň oslabuje výkonnost tamní ekonomiky, a v zemi proto roste zadlužení. A zatímco nad tím prvním by úspěšní a povětšinou pragmatičtí podnikatelé ještě dokázali mávnout rukou, to druhé je trápí čím dál víc. Prospěch z toho má Česko.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O vládním hausnumerismu, aneb nápadný nepůvab devadesáti tří procent; Angela Merkelová vzpomíná. Také na Ukrajinu; Slovenští úspěšní se přesouvají do Prahy; O neplatičích a nocleženkáchVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Spojených státech zjistíme, co obnáší příprava na Den díkůvzdání. - Na Ukrajině, na záporožské frontě, potkáme dva bratry a dozvíme se, že proti ruským okupantům často bojují celé ukrajinské rodiny. - V Německu, ve vesnici nedaleko Stuttgartu navštívíme rodinné vinařství - a v Paříži uslyšíme, jak česká fotografie zaujala na letošním ročníku veletrhu Paris Photo. Moderuje Helena Berková.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od 1. novembra morajo tujci v Sloveniji za podaljšanje dovoljenja za začasno prebivanje zaradi združitve družine opraviti tečaj slovenščine na preživetveni ravni. Kakšna raven je to, komu je namenjena in kje kandidat opravi tečaje ter izpit?**Prijavnica je na spletni strani jezikovne šole Didaktum, priložiti pa je treba še potrdilo upravne enote.

Učenke in učenci osnovne šole v Tipani v Beneški Sloveniji, ki se slovenščino učijo vsak ponedeljek pod vodstvom učiteljice Milene Gostič, ki prihaja k njim iz Slovenije, so v dar prejeli učbenike za dopolnilni pouk slovenskega jezika Poigrajmo se slovensko. Podarili so jim jih predstavniki združenja Evgen Blankin skupaj z ravnateljem Stefanom Bulfonejem in županom Alanom Ceccutijem ter občinsko odbornico za kulturo in šolstvo Gaio Sarais. Predsednik združenja Blankin, Igor Jelen, je omenil, da so s strani ministrstva za šolstvo, zavoda za šolstvo in urada za Slovence prejeli donacijo, ki omogoča izvajanje tečaja slovenskega jezika v Tipani skozi vse leto. Obiskujejo ga tudi iz oddaljenih krajev kot so na primer Videm, Tavagnacco in Čenta. Kot poroča petnajstdnevnik Dom, sodelujejo tudi s podružnično šolo v Breginju in načrtujejo, da si bodo letošnje šolsko leto skupaj ogledali Čedad ter se tako tudi osebno spoznali in preizkusili znanje slovenščine na eni in italijanščine na drugi strani. Morda pa bo naslednja ekskurzija v glavno mesto Slovenije, Ljubljano.

Danes je dan reformacije, ko je nemški menih Martin Luther pred 517-imi leti cerkvenim oblastnikom poslal 95 tez o prenovi Cerkve. Dan nas vsako leto spomni na protestantski projekt oblikovanja slovenskega knjižnega jezika, v katerem je imel osrednjo vlogo Primož Trubar. Slovenščina je danes med stotimi največjimi in najbolje razvitimi svetovnimi jeziki, pojasnjuje jezikoslovec in literarni zgodovinar Kozma Ahačič, ki poudarja, da je prihodnost slovenščine ob globalizaciji optimistična. V oddaji tudi: - Objavljenega premirja med Izraelom in Hezbolahom za zdaj ni. - V Španiji tridnevno žalovanje zaradi največjih poplav v zadnjih desetletjih. - V ospredju evropskih poročil o napredku Zahodnega Balkana pomen vladavine prava.

Slovenští novináři za sebou mají první rok vlády Roberta Fica poté, co se loni po letech vrátil k moci. Premiér si už stihl podrobit veřejnoprávní média, s novináři se soudí, mnozí přišli o práci. Vláda hrozí vznikem Národního mediálního úřadu. „Cením si všech, kdo tam zůstávají a dělají svoji práci dál,“ říká advokát a bývalý novinář Tomáš Němeček, který v dalším dílu Mediálního cirkusu mimo jiné hodnotil i způsob, jakým ČT ukončila pořad 168 hodin Nory Fridrichové. Slovenská společnost utrpěla největší šok v únoru 2018, když byl nájemným vrahem  zastřelen investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka. Vražda a následné obrovské společenské otřesy vedly k pádu Ficovy vlády. Loni v říjnu se ale Fico vrátil k moci a s médii svádí tvrdou bitvu. S velkou částí novinářů nemluví, nepouští je ani na úřad vlády. Veřejnost letos na jaře protestovala proti změnám mediálních zákonů, ovšem marně.  Přeměnu tamních veřejnoprávních a státní média si Ficův kabinet  prosadil.„Občas se říká o novinářích, že tak dlouho křičí Vlk! Vlk!, až je nebude nikdo poslouchat. Tak teď na Slovensku ten vlk je. Slovenská veřejnoprávní média už byla podrobena speciálním zákonem, který byl přijat jen proto, aby ukončil funkční období dosavadního ředitele a mohli být dosazeni noví manažeři. Výsledek už je viditelný prostým okem diváka. Byli vyměněni moderátoři hlavních politických debat. Hlavní vládní strana SMER - SD se tím dokonce chlubí na mítincích se svými voliči, jako by si odškrtávali jednotlivá jména, ta nepopulární,“ komentuje slovenské dění exnovinář, dnes advokát a komentátor dění Tomáš Němeček, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Fico odvádí pozornostVýroky slovenského premiéra na adresu novinářů budí rozruch často. Naposledy to bylo tehdy, když o žurnalistech pronesl, že jsou krvelační bastardi, mluvil o tom, že je třeba uvažovat o povinném vzdělání pro novináře a také zřídit Národní mediální úřad, který mnohá tamní média vnímají jako hrozbu případné cenzury.„Premiér Fico tyto výroky, které vždycky otřesou a došplouchnou až do České republiky, pronáší ve chvíli, kdy potřebuje odvést pozornost od něčeho hodně nepříjemného,“ upozorňuje Němeček a dodává: „Některým z Ficových výroků jako třeba o povinném vzdělávání novinářů není třeba  přisuzovat nějakou vážnost. Oni nejsou hodni, a tím oni myslím Ficovu vládu, abychom vážně rozebírali jejich úmysl, jestli na něm něco je nebo  ne, protože oni chtějí trestat.“Fico se ale nebojí sáhnout i dál. Před několika týdny zažaloval novináře a šéfredaktora zpravodajského serveru Aktuality.sk Petera Bárdyho, který o něm napsal knihu. V žalobě si stěžuje na fotografii použitou na obálce.„Šéfredaktor Aktualit.sk Peter Bárdy má pravdu, že oni si tu knihu celou pečlivě přečetli, nenašli nic, čeho by se chytli, tak to zkouší přes fotografii. To je spíš směšná záležitost, taková ta klasická zastrašovací žaloba, dělaná jenom proto, aby novináře otrávil. Odvedl jim energii jinam, aby platili advokáta, který je musí zastupovat, aby to řešili. Je to ryzí  zlomyslnost,“ hodnotí žalobu Němeček.Stíhání české novinářkySložitou pozici slovenských novinářů nedávno nasvítil také případ okolo reportérky Seznam Zpráv Kristiny Cirokové. Ta musela na výslech kvůli svým reportážím o sektě AllatRa, sloveská prokuratura ji vedla jako podezřelou z údajné propagace hnutí potlačujícího práva a svobody. Slovenská prokurátorka, která má kauzu na starosti, přitom podle tamního serveru SME toto hnutí v minulosti sama podporovala. Proti vyšetřování se ohradila redakce Seznam Zpráv i řada novinářských organizací. Stíhání bylo nakonec zastaveno.„Je to strašně nepříjemné. Nikdo není rád, když chodí na výslechy. Pro nikoho není příjemné, že je vyšetřován. Navíc ho to odvádí od jeho práce.  Tomu všemu rozumím. Druhá věc je, že pokud tomu čelíme z bezpečí, a opravdu je to bezpečí, České republiky, tak je to přece jenom jiná pozice, než když jste tomu na Slovensku vystaveni v první linii,“ říká v Mediálním cirkusu Němeček.On sám se novinařině věnoval od 90. let, byl šéfredaktorem týdeníku Respekt, komentátorem Hospodářských novin a v Lidových novinách pak založil a vedl přílohu o právu Právo a justice. Z médií Němeček odešel v červnu 2013, výpověď v Lidových novinách podal hned ten den, kdy Andrej Babiš oznámil nákup vydavatelství Mafra.„Já si pamatuju, jak se tam v té době lámaly charaktery. A jak dneska lidi, kteří jsou velcí antibabišovci, tehdy koketovali s tím, jestli by to nakonec nešlo nějak prokličkovat a přežít. Bylo to emotivní,“ říká i po letech s velkým zaujetím Tomáš Němeček. „Jako  nositel všech novinářských cen v České republice jsem si ty ceny, plakáty a diplomy sebral, strčil jsem je do šuplíčku a začal jsem novou kariéru v Psychiatrické nemocnici Bohnice jako podnikový právník, protože měl jsem dvojí vzdělání, vystudoval jsem žurnalistiku a práva,“ popisuje Němeček.Fridrichová odešla z ČT středemDnes se Tomáš Němeček médiím věnuje spíše okrajově. Působí v několika institucích udílejích novinářské ceny, občas komentuje veřejné dění zejména v Českém rozhlase a médií se občas týkají i kauzy, kterým se věnuje v rámci své advokátní praxe. Zastupoval třeba poškozené v případu podezření na sexuální obtěžování ze strany investigativního reportéra Marka Wollnera v České televizi.„O tom nemůžu mluvit, protože tento pořad sledují také lidé, kteří se mě za toto angažmá snažili nějakým způsobem potrestat nebo mi ztrpčit život. Poslali na mě stížnost na Advokátní komoru, která sice byla shledána jako nedůvodná, ale zkoušeli mi i takto ztrpčit život. Jestli ale o něčem můžu mluvit, tak je to o případu Nory Fridrichové. To jsem  nezastupoval a sledoval jenom jako divák. A musím říct, že mi spadla čelist nad tím, co se dělo. Jakým způsobem může být zrušený pořad, který má takovou sledovanost bez jakékoliv náhrady. A musím také říct, že mi zároveň imponovalo rozhodnutí Nory Fridrichové, že toto nemá zapotřebí a odchází středem, protože se uživí kdekoliv jinde.  Taková gesta jsou mi blízká,“ říká Němeček.Vadilo mu přitom především to, když Noře Fridrichové vedení televize v souvislosti s koncem pořadu 168 hodin vyčítalo, jak se ohradila vůči útokům Marka Wollnera v bulváru. Ten zveřejnil část soukromé konverzace s Fridrichovou o masturbaci, bývalá novinářka ČT pak v reakci zveřejnila konverzaci celou, aby jí dala kontext. Jan Souček vzápětí Fridrichové vyčetl, že veřejné výroky tváře ČT o masturbaci podle něj poškozují televizi.„To jsem si říkal: jak vy jste jí pomohli? Jak se Česká televize se svým mediálním odborem,  se svým právním oddělením, zastala svého zaměstnance? Jakou pomoc poskytla? Nechali ji v tom plavat samotnou a potom ji peskovali za to, že to nebylo podle nějakých jejich dokonalých nevyřčených představ. To mě zamrzelo na současném vedení České televize,“ dodává ke kauze zrušení pořadu 168 hodin Němeček.Jakou atmosféru v ČT odkryla kauza Wollner? A co dnes novinařinu a práci novinářů v Česku a zejména na Slovensku ohrožuje nejvíc? --Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM KLUBU DENÍKU N Jsme v situaci, kdy se snažíme uhájit aspoň status quo a zabránit šíření největších lží, říká Roman Samotný, majitel bratislavského baru Tepláreň, před kterým před dvěma lety při střeleckém útoku přišli o život dva queer lidé, Matúš a Juraj. „Pokud někdo cítí, že je toho na něj už moc, a má potřebu odejít ze Slovenska, úplně to chápu,“ říká ve Studiu N Samotný. Slovenští politici podle něj používají nebezpečnou rétoriku. „Podobný slovník jsme slyšeli ve 30. letech minulého století a víme, kam to vedlo. A nemusíme se vracet do 20. století, zažili jsme to i před dvěma roky na Zámocké ulici. Štvavá rétorika se zkrátka jednoho dne změní na fyzické násilí,“ říká ve Studiu N Samotný. Proč politici na Slovensku pokračují v útocích na LGBTQ lidi? Kdy byl naposledy v Teplárni? A bude tragédie navždy součástí jeho životního příběhu, nebo od toho lze utéct? V bratislavském studiu Denníku N se ho ptal Filip Titlbach.

Ampak pod kakšnimi pogoji? Slovenija gradi svoj veliki jezikovni model. Gre za podpodročje umetne inteligence, ki uporablja velikanske količine besedilnih podatkov za simulacijo človeških govornih odzivov. Ob tem seveda nastaja veliko tehničnih, zakonskih in še posebno etičnih pomislekov in izzivov.

Jak chrání nemocnice a léčebny svoje pacienty před horkem? Jaké jsou argumenty pro a proti navrhovanému zákazu prodeje energetických nápojů dětem mladším osmnácti let? A jak chtějí slovenští herci a další umělci protestovat proti současnému vedení ministerstva kultury?

Jak chrání nemocnice a léčebny svoje pacienty před horkem? Jaké jsou argumenty pro a proti navrhovanému zákazu prodeje energetických nápojů dětem mladším osmnácti let? A jak chtějí slovenští herci a další umělci protestovat proti současnému vedení ministerstva kultury? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

In the Thursday edition of the Slovakia Today programme, we introduce Poland in our "Twenty years of Slovakia in the European Union" series. Next up is the interview with professor Martina Ivanová from the department of Slovak and Media Studies at University of Prešov about the project Slovenčina v pohode which is focused on teaching Slovak as a foregin language. Enjoy!

Čigavo je geslo: Kdor ne skače, ni Sloven'c? S ponarodelim navijaškim vzklikom se lahko poistoveti vsakdo. Poteza trgovca, ki je pridobil pravice za njegovo uporabo, je razjezila mnoge. Kako bo ukrepal olimpijski komite, kaj pravijo navijači in ali lahko Urad za intelektualno lastnino razveljavi svojo odločitev?Sogovorniki: prof. dr. Bojan Pretnar, prvi direktor Urada za intelektualno lastnino Slovenije in predstavnik Slovenije v Svetovni trgovinski organizaciji; Matic Švab, direktor sektorja za marketing in finance, Olimpijski komite Slovenije; Miha Hočevar, režiser in scenarist; Marko Miklavič, navijač in eden od nekdanjih vodij navijaške skupine Green Dragons.

Danes pa o slovenskem športu. A ne – kako stereotipno – o njegovih mogočnih zmagah, temveč danes o njegovih grenkih porazih. Slovenski šport je namreč izgubil … Izgubil je svoj slogan in s tem mu grozi, da izgubi najprej navijače, posledično pa še svoje bistvo. Na uradu za intelektualno lastnino je že pred časom trgovsko podjetje Hofer registriralo  slogan "Kdor ne skače, ni Sloven'c", ki je bojni klic navijaštva ob slovenskih športnih uspehih. In ker v Sloveniji vse, kar nosi pridevnik "intelektualno", poteka bolj počasi, se šele danes ukvarjamo z nezaslišanim dejanjem tega trgovca. Da so zadeve zelo resne, govori tudi napoved Olimpijskega komiteja Slovenije, ki je pomembna institucija, da se bo z vsemi sredstvi in z obema tajnicama boril za izničenje te poteze. Pa gremo lepo po vrsti, kot so zlate medalje v vitrini. Najprej; Hoferjeva poteza je sprožila val posnemanja ostalih trgovskih podjetij. Ker danes že vemo, da so si, kar se reklamiranja tiče, trgovske verige enake kot jajce jajcu. Običajno si vsaka nabavi svojega dramskega igralca, če je le možnost, prvaka Drame, in vsaka svojega športnika, ki potem bolj ali manj posrečeno zbirata točke in se smehljata blagajničarkam. Zadeva s sloganom pa je reklamarski svet slovenskih trgovcev spremenila do obisti. Tako je Tuš na uradu za intelektualno lastnino že registriral: "Ubi, ubi žabara", kar ima smisel, ker je Tuš iz Celja, Celjani pa so nogometni prvaki, žabarji pa so komaj tretji. Mercator, ki ga je med trgovske zvezde povzdignil ljubljanski župan, ki ima kar nekaj opravkov po slovenskih sodiščih, je registriral: "Sudja, lopove", Lidl, ki je marketinško izjemno samozavesten, pa je registriral: "Gotovo je gotovo!" Špar, ki je nizozemski in ga oblikuje protestantska etika, pa je registriral "Maribor šampinjon …" s čimer so se poklonili mestu, ki njihovo trgovino razume kot svetišče, hkrati pa promovirajo tudi svoj oddelek sadja in zelenjave. Kakorkoli; na uradu za intelektualno lastnino je te dni vrsta in prostori ter zaposleni tam se šibijo od biološko razgradljivih vrečk ter kartic zaupanja. Kot rečeno, pa je vse to sprožil Hofer, ko je registriral slogan: "Kdor ne skače ni Sloven'c!", ki pa je nekaj najbolj idiotskega, kar si je izmislil slovenski lirični genij. Najprej in na začetku. Slogan je skrajno diskriminatoren ter celo žaljiv do nekaterih družbenih skupin. Zadeva je namreč ta, da ogromno naših državljanov ne more skakati, pa to še ne pomeni, da niso Slovenci. Ker je postal slogan tako strašansko priljubljen, so nekatere upravne enote namesto prstnih odtisov in izpiskov iz rojstno-matične knjige za ugotavljanje ali podeljevanje državljanstva že zahtevale, da je določen parkrat poskočil in mu je bilo slovenstvo odobreno. Kar pa mora biti v nasprotju z duhom slovenske ustave. Kaj navijači resnično menijo, da starejši od 70 let, invalidi, tisti s čezmerno težo, ali tisti s slabimi, oziroma operiranimi kolki ali koleni niso Slovenci?  Kaj pa tisti, ki so doživeli prometno nesrečo in so obsojeni na posteljo, oziroma invalidski voziček … Mar moramo vsi Slovenci resnično postati zeleni Tito, da dokažemo svoj rod? Vezanje nacionalne pripadnosti na telesno aktivnost, ki je povrhu vsega še zahtevna, saj premagovanje gravitacije zahteva določeno spretnost, se zdi neumestno, ali kot smo zapisali na začetku, diskriminatorno. In sploh; kako misli Hofer unovčiti svoj slogan? Najenostavneje se zdi, da bo ob zadetkih naših nogometašev na bližajočem se Evropskem prvenstvu v nogometu, ekrane zamračil pogled na Lada Bizovičarja; bolj zahtevno pa bi bilo, da bi varnostniki kupce pred vstopom v Hofer nadzorovali, če so res sposobni narediti pet poskokov. Tisti, ki hočejo kupovati izdelke v akciji, pa bi morali skočiti prek kolebnice. Zadeva pa ima še en diskriminatorni vidik. Namreč do jezika, oziroma do slovenščine. Pri Hoferju so registrirali slogan, ki Slovence v sklonu razume kot Slovence z opuščajem ali apostrofom. "Kdor ne skače, ni Sloven'c!" Gre za bolj osrednjeslovensko, oziroma celo gorenjsko pregibno prakso in ostali deli Slovenije se čutijo ob tem vsaj nekoliko užaljene. Kajti lepo je bilo brez apostrofa rečeno že v starih časih: "Slovenec sem, Slovenec sem, tako je mati djala!" In čeprav gre za narodno blago, ki uporablja arhaične izraze, kot je "djala", niso naši predniki zapisali in izgovarjali: "Sloven'c sem, Sloven'c sem." Hofer si je tako nevede, ker so seveda Nemci, na glavo nakopal slovensko črkarsko vojno in naj se potem ne čudijo, če bo obisk njihovih trgovin na Štajerskem recimo upadel. So pa bili pri nemškem trgovcu neprevidni, da ne zapišemo šlampasti. Niso zaščitili celotnega slogana, zato se danes smejimo vsem trgovskim verigam v brk in svoje izvajanje intelektualno nezaščiteno končujemo s: "Hej, hej, hej!"

Atentát na premiéra Roberta Fica ukázal, kam vede rozdmýchávání politických vášní. Rozkol ve společnosti a vzestup populismu a extremismu je vidět v celé Evropě, přesto útok na slovenského premiéra vybočuje.„Panuje tam extrémní nedůvěra ve stát a jeho instituce, od obecního úřadu po hlavu státu, lidi jsou zvyklí si zařizovat věci sami, ať už jde o stavební povolení sehnané někde přes příbuzné, nebo - a to je samozřejmě horší - když takzvaně vezmou spravedlnost do vlastních rukou,“ říká Václav Dolejší.*****Už jste pro svůj oblíbený podcast hlasovali v anketě Podcast roku? Přijďte se na Vlevo dole podívat naživo!*****Slovenští politici se vzácně shodli, že je potřeba uklidnit rozhádanou společnost. Jenže jim to vydrželo sotva pár hodin a vládní představitelé se pustili do opozice i médií. Kdo by tedy situaci na Slovensku mohl uklidnit?Mohl by se o to alespoň pokusit nastupující prezident Peter Pellegrini. První krok už k tomu udělal společným vystoupením se Zuzanou Čaputovou a výzvou (byť neúspěšnou) ke kulatému stolu opozičních a vládních politiků.„Když jsme o možnosti emancipace Pellegriniho mluvili naposledy, byli jsme skeptičtí. Ale možná by tuto mimořádnou událost mohl vzít jako příležitost zapsat se do dějin jinak než jako podržtaška Roberta Fica,“ říká Lucie Stuchlíková.Hrozí, že se Česko vydá stejnou cestou jako Slovensko? Jak je to u nás s agresivitou vůči politikům? A kdo chce sebrat prezidentovi jeho přezdívku Plechová pr**l? Poslechněte si celou epizodu!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Slovenští poslanci jednomyslně odsoudili atentát na premiéra Roberta Fica. Jako dobrý krok směrem k uklidnění nálady ve společnosti to vnímá šéfredaktor zpravodajského webu Aktuality.sk Peter Bárdy, otázkou ale je, jak dlouho se usnesením budou řídit sami politici: „Na Slovensku už roky neprobíhá veřejná diskuse, ale veřejná hádka a nenávist, která zasáhla i do života běžných rodin, mnohé vztahy jsou poškozené a nenávratně zničené.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Slovensku se po atentátu na premiéra Roberta Fica vedle šoku a obav z možného násilí rozhořela i debata o tom, kdo má podíl na současné vyhrocené atmosféře v zemi a polarizaci slovenské společnosti. Slovenští koaliční o opoziční politici vyzývají ke zklidnění situace, prezidentka Zuzana Čaputová s nástupcem Petrem Pellegrinim během společného vystoupení pozvali lídry všech stran k diskusi. Jak moc se hluboká polarizace slovenské společnosti na činu podepsala?Host: Zuzana Kovačič Hanzelová - slovenská novinářka deníku SMEJan Novák - reportér SZ, který je nyní na SlovenskuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na Slovensku byly uplynulé dny plny nejrůznějších historických výročí, při kterých měli vládní politici možnost pronést veřejné projevy. Premiér Robert Fico vystoupil na Slavíně v Bratislavě, kde uctil památku vojáků, kteří se podíleli na osvobození Slovenska. Protože šlo především o vojáky sovětské Rudé armády, umožnilo to premiérovi pokračovat v jeho oblíbeném žánru, kdy varuje před údajným překrucováním dějin.

Slovenští Progresivci se na plakátech pro eurovolby přejmenovali na Proevropské Slovensko. Chtějí porazit stranu Směr premiéra Roberta Fica a ukázat, že současná vláda nereprezentuje celé Slovensko. Hned několik stran v kampani slibuje, že zastaví takzvaný diktát Bruselu. Hlavním tématem evropských voleb na Slovensku tak bude jeho zahraničně-politická orientace. Výsledek mohou v budoucích letech pocítit například obyvatelé východní části země.

Slovenščina je živ jezik, zato je različica, ki jo govorimo danes, drugačna kot tista izpred petdesetih let. To lahko prepoznamo tudi po novejšem besedju in prevzemanju tujk. Kakšen je naš odnos do prevzemanja besed, kako se spopadamo z novimi izrazi in kdo se ukvarja s sistematizacijo, bomo v četrtkovem Svetovalnem servisu preverili pri doktorici Mateji Jemec Tomazin z Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU.

Slovenčina a čeština sú príbuzné jazyky a väčšinou nemáme problém si rozumieť. Avšak niektoré slová môžu viesť k vzájomnému nepochopeniu. Vieš, čo znamená napríklad slovo rampouch? Je tu ešte zopár ďalších slov, ktoré by sa ti mohli popliesť, tak napríklad: vedro je horúčava kamna sú kachle řeřicha je žerucha čáp je bocian obor je odbor, ako študijný odbor hlemýžď je slimák lichvář je úžerník skot - toto slovo neoznačuje obyvateľa Škótska, ale hovädzí dobytok - tura domáceho a jeřáb je zase žeriav. Viac sa o vývoji slovenského jazyka a tom, ako sa líši od češtiny dozvieš v našom Schooltag podcaste. Tak nezabudni dať odber na Spotify a follow na Instagrame, aby ti nič neuniklo. Kam po maturite? Staň sa jedným z najžiadanejších absolventov na trhu. Žilinská univerzita ponúka TOP študijné programy, najnovšie technológie a kvalitné ubytovanie v najkrajšom kampuse na Slovensku. Zaži UNIZA - svet možností a inovácií! Kľúčové slová: Slovenský jazyk, Gramatika, maturita, slovenčina, vývin jazyka, hlaholika

Příští týden přijede do Prahy staronový slovenský premiér Robert Fico a tím se završí zdvořilostní kolečko návštěv po nástupu nové vlády v Bratislavě. Začne rutinní spolupráce dvou velmi blízkých sousedů a ukáže se, zda Ficův návrat – před volbami z Prahy s obavami sledovaný – vnese do skvělé spolupráce nějaký stín.