Podcasts about opozi

Samuel Migaľ sa stal ministrom investícií v marci. Stalo sa tak po niekoľko-mesačných nezhodách v koalícii. Jeho odchod na ministerskú stoličku mal problémy vyriešiť. Je to teraz tak? Stabilita je otázna aj v opozícii. Stranám sa nepáči podpora vládnej novely ústavy z klubu KDH. Ako sa skončí táto parlamentná schôdza? Opýtali sme sa Samuela Migaľa, ministra investícií a regionálneho rozvoja a Ivana Štefunka, poslanca za Progresívne Slovensko.  

Opoziční hnutí ANO chce plně zestátnit energetickou skupinu ČEZ, pokud se po podzimních volbách dostane k moci.Jeho šéf Andrej Babiš tvrdí, že ČEZ ve státních rukou zajistí spotřebitelům levnou elektřinu. Podle Karla Havlíčka z ANO je ovládnutí ČEZ nutné kvůli chystaným obřím investicím, které transformace energetiky vyžaduje.Ozývají se však i argumenty proti zestátnění. Za zachování podílu soukromých akcionářů v ČEZ se staví například ekonom Radim Dohnal. Expert na investice a zakladatel společnosti Capitalinked se věnuje energetickému trhu a má osobní zkušenost s projekty obnovitelných zdrojů. Je přesvědčen, že by energetika měla zůstat především doménou soukromých hráčů a volného trhu.„Jaká je úloha státu v energetice? V tom, že nastavuje pravidla, určuje prostředí a stanoví energetickou strategii. Může případně i poskytnout dotaci. Ale to musí být podrobeno veřejné diskuzi, zda vynaložené peníze dávají smysl,“ říká Dohnal v podcastu Agenda SZ Byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Havířov ke konci letošního února od soukromé firmy odkoupil za 53 milionů korun bez daně atletický ovál v centru města. Firma ho přitom pořídila před čtyřmi lety od atletického klubu za sotva poloviční cenu. Opoziční zastupitelé a protikorupční organizace kritizují i politické vazby mezi prodávajícím a vedením města.

Prezident Pellegrini predniesol v parlamente svoju prvú správu o stave republiky. Vládu skritizoval za covidovú amnestiu, vrátil sa k atentátu na premiéra a hovoril, že ľudí trápia stúpajúce ceny aj vojna na Ukrajine. Politické strany vyzval aby sa zhodli na vízii pre Slovensko a vládu aby zo zahraničnej politiky na všetky štyri svetové strany nevynechávala západ, ktorý je podľa prezidenta našim hodnotovým a bezpečnostným priestorom, ktorý nesmieme opustiť.Parlament pritom rokuje na riadnej schôdzi len druhý krát v tomto roku. Smer pokračuje v budovaní svojich hrádzí. V ústave chce dve pohlavia a nadradenosť našich zákonov nad medzinárodné a európske zmluvy. Opozičné KDH uvažuje, že mu v tom pomôže.Ako to pomôže Slovensku? Prečo parlament rokuje tak málo? Čo sa deje v koalícii, ak sa nevie dohodnúť na zmenách v transakčnej dani, covidových amnestiách, rente pre generálneho prokurátora či pohľade na ostrú kritiku nemeckého kancelára Merza? A čo urobí zo zisteniami delegácie európskeho parlamentu o míňaní eurofondov na luxusné haciendy?Braňo Závodský sa rozprával s poslancom parlamentu a predsedom klubu hnutia Slovensko Michalom Šipošom.

Premiér Fico vyhlasuje, že vláda nemá žiaden korupčný škandál. Nie sú to ani eurofondy investované podľa všetkého do súkromných haciend vplyvných ľudí okolo Smeru. A prečo sa na to neprišlo skôr, už za vlády protikorupčného premiéra Matoviča, či potom aj Hegera a Ódora?Smer, Hlas aj SNS sa v prieskumoch prepadli. Opozičné strany ich už predbiehajú. Hovoria o spolupráci, no navzájom sa vymedzujú a podpichujú. PS a SaS by radšej ako s Matovičom vládli s Demokratmi, no tí sú stále pod hranicou zvoliteľnosti.Nie je ich volanie po predčasných voľbách predčasné? Poučili sa už z vlastných chýb a z toho, že si nedokázali udržať svoje vlády? A pomáha im v tom aj samotná vláda vilami v Chorvátsku, či vyhrážkami aktivistom, keď jedného z nich s valaškou v ruke už stíha polícia? A čo pre Slovensko znamenajú cesty premiéra za vojnovým agresorom Putinom či jeho odmietanie očkovania a pandemickej zmluvy? Prečo opozícia nemá tieňovú vládu a nerobí spoločné tlačovky a čo by robila inak?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom strany Demokrati a bývalým ministrom obrany Jaroslavom Naďom.

Sněmovna po mnohahodinových debatách posunula ke schválení vznik Národního parku Křivoklátsko. Proti vyhlášení parku brojili zástupci opozičních hnutí ANO či SPD, odklad schvalování ale neprosadili. Poukazovali především na nesouhlasný postoj místních obyvatel a obcí s vytvořením parku. Sněmovna kvůli tomu asi ve vládní novele o ochraně přírody přinejmenším upraví povolené nebo zakázané činnosti v národních parcích včetně stavebních.

V úvode tlačovej konferencie vyzval Robert Fico lídrov politických strán, aby sa spoločne dohodli na tom, že nebudú chodiť do politických diskusných relácii v nedeľu. Tie by sa podľa Fica mohli vysielať počas pracovného týždňa. Ak sa predsedovia strán nedohodnú, bude Robert Fico pokračovať v nedeľných tlačových besedách.Za zrušenie nedeľných debát by bol aj predseda Hlasu a minister vnútra Matúš Šutaj Eštok, ale aj ďalší poslanec Hlasu Ján Ferenčák. Ten na sociálnej sieti uviedol, že nedele by mali patriť rodinám a nie hádkam politikov.Podpora od opozície?Opozičné KDH je pripravené podporiť návrh premiéra Roberta Fica (Smer-SD) o nedeli bez politických diskusií.„Myslíme si, že počas pracovného týždňa je v médiách dostatok priestoru na vyjadrenia politikov tak z koalície, ako aj opozície. KDH je preto pripravené podporiť návrh o nedeli bez politických diskusií,“ priblížilo hnutie vo svojom vyhláseníFico na nedeľňajšej tlačovej konferencii uviedol, že je pripravený podpísať dohodu so všetkými predsedami politických strán k zrušeniu nedeľných politických diskusných relácií. Podľa neho by mali byť vysielané počas týždňa a vo večerných hodinách.V podcaste sa dozviete: Ako tému zrušenia diskusií vníma šéf politického oddelenia Martin Sliz Či má pocit, že by téma mohla uspieť Ako si vysvetľuje podporu od hnutia Igora Matoviča Či sa Robert Fico zaoberal debatami už v minulosti Ako tému vníma šéfredaktor Peter Bárdy Či je presvedčený, že ide o dymovú clonu Ako si spomína na Fica a jeho začiatky v debatách Prečo sú debaty dôležité Čo je dôvodom premiérovej antipatie k tomuto formátu

V úvode tlačovej konferencie vyzval Robert Fico lídrov politických strán, aby sa spoločne dohodli na tom, že nebudú chodiť do politických diskusných relácii v nedeľu. Tie by sa podľa Fica mohli vysielať počas pracovného týždňa. Ak sa predsedovia strán nedohodnú, bude Robert Fico pokračovať v nedeľných tlačových besedách.Za zrušenie nedeľných debát by bol aj predseda Hlasu a minister vnútra Matúš Šutaj Eštok, ale aj ďalší poslanec Hlasu Ján Ferenčák. Ten na sociálnej sieti uviedol, že nedele by mali patriť rodinám a nie hádkam politikov.Podpora od opozície?Opozičné KDH je pripravené podporiť návrh premiéra Roberta Fica (Smer-SD) o nedeli bez politických diskusií.„Myslíme si, že počas pracovného týždňa je v médiách dostatok priestoru na vyjadrenia politikov tak z koalície, ako aj opozície. KDH je preto pripravené podporiť návrh o nedeli bez politických diskusií,“ priblížilo hnutie vo svojom vyhláseníFico na nedeľňajšej tlačovej konferencii uviedol, že je pripravený podpísať dohodu so všetkými predsedami politických strán k zrušeniu nedeľných politických diskusných relácií. Podľa neho by mali byť vysielané počas týždňa a vo večerných hodinách.V podcaste sa dozviete: Ako tému zrušenia diskusií vníma šéf politického oddelenia Martin Sliz Či má pocit, že by téma mohla uspieť Ako si vysvetľuje podporu od hnutia Igora Matoviča Či sa Robert Fico zaoberal debatami už v minulosti Ako tému vníma šéfredaktor Peter Bárdy Či je presvedčený, že ide o dymovú clonu Ako si spomína na Fica a jeho začiatky v debatách Prečo sú debaty dôležité Čo je dôvodom premiérovej antipatie k tomuto formátu

Mai mulți parlamentari maghiari care au întrerupt cu fumigene o sesiune parlamentară care vota interzicerea gay pride în Ungaria au fost suspendați între 4 și 6 luni și li se vor reține și lefurile. În Slovacia, premierul maghiar și cel slovac și-au reafirmat criticile față de Uniunea Europeană. Robert Fico a spus că el și Orban nu sunt totuși niște plângăcioși care merg la Bruxelles să provoace probleme în Uniune. Pentru prima dată în istoria democrației parlamentare din Ungaria, mai mulți parlamentari au fost oficial suspendați din parlament, relateazătelex.hu. Legislativul de la Budapesta a aprobat propunerea președintelui instituției, László Kövér, pedepsirea lui Ákos Hadházy și a altor cinci parlamentari din partidul Momentum. Acești aleși au perturbat desfășurarea sesiunii din 18 mai în timpul adoptării amendamentului legislativ care viza interzicerea Gay Pride, prin aprinderea de fumigene în sală.Parlamentarii care au aprins fumigenele pentru a întrerupe sesiunea au fost suspendați pentru 12 zile de ședință, în timp ce alți trei au primit câte șase zile de suspendare pentru acțiunile lor de protest de la prezidiu. Conform calendarului parlamentar, cei trei parlamentari implicați în utilizarea fumigenelor, nu vor mai putea intra în clădirea Parlamentului pentru restul sesiunii de primăvară. Întoarcerea lor nu este așteptată decât la mijlocul lunii septembrie, la începutul sesiunii de toamnă.Pe lângă suspendare, deputații vor fi pedepsiți prin rețineri salariale: între patru și șase luni de salariu. 82 de milioane de forinți, adică aproximativ 200.000 de euro vor fi reținuți din onorariile celor șase parlamentari implicați.Cum a mințit guvernul maghiar că UE îi cere să renunțe la a 13-a lună de pensieChiar dacă guvernul știa de la început că era o minciună, a inundat țara afișe, scrie tot telex.hu.Publicația se referă la o informație falsă potrivit căreia Uniunea Europeană ar fi cerut Ungariei să renunțe la acordarea celei de-a 13-a luni de pensie.„Această minciună a fost repetată timp de șase luni și 3 miliarde de forinti din bani publici au fost cheltuiți pe această propagandă,” scriu jurnaliștii maghiari.Eva Hrnčířová, purtătoare de cuvânt pentru afaceri sociale la Comisia Europeană, a declarat: „Este pur și simplu greșit că instituțiile europene au cerut Ungariei să elimine cea de-a 13-a lună de pensie, deoarece orice decizie privind cea de-a 13-a lună de pensie trebuie luată de guvernul maghiar.”„Viktor Orbán a declarat într-o postare pe Facebook, înainte de sesiunea UE din octombrie, că Bruxellesul încearcă să-l determine să accepte tot felul de măsuri economice. Printre altele, eliminarea celei de-a 13-a luni de pensionare, dar nu va permite ca aceasta să fie pusă în aplicare. Cu toate acestea, la această întâlnire, nu s-a abordat deloc problema,” adaugă telex.hu.Slovacia și Ungaria critică UE dar nu rezolvă un proiect comun început de 50 de anispravy.pravda.skscrie despre vizita pe care Viktor Orbán a făcut-o la Bratislava săptămâna trecută. Orban și premierul slovac, Robert Fico au criticat UE, dar nu au vorbit deloc despre un dosar rămas nesoluționat între cele două țări de zeci de ani: barajul Gabčíkovo–Nagymaros.Inițiat prin Tratatul de la Budapesta din 16 septembrie 1977 între Republica Socialistă Cehoslovacă și Republica Populară Ungară, proiectul a avut ca scop prevenirea inundațiilor pe Dunăre, îmbunătățirea navigabilității fluviului și producerea de energie electrică curată.Doar o parte a proiectului a fost finalizată în Slovacia, sub numele de Barajul Gabčíkovo, deoarece Ungaria a suspendat mai întâi, apoi a încercat să renunțe la el din probleme de mediu și economice. Ambele părți s-au adresat Curții Internaționale de Justiție pentru o decizie.„Dar Gabčíkovo nici măcar nu a fost menționat,” punctează jurnaliștii slovaci care adaucă că premierul Fico susține că relațiile dintre cele două țări nu au fost niciodată mai bune.Cei doi prim-miniștri au semnat un memorandum privind dezvoltarea transfrontalieră, au salutat reciproc pozițiile politice și relațiile dintre Slovacia și Ungaria și au convenit asupra problemelor pe care le percep în Uniunea Europeană.Fico a mai spus că Uniunea Europeană ar trebui să-i mulțumească lui Orbán pentru politica sa de migrație și a cerut statelor membre să nu-l considere pe el și pe prim-ministrul ungar drept „niște plângăcioși care vin să semene probleme în UE”. În încheierea conferinței de presă, el a spus că Occidentul organizează „Maidane” împotriva guvernelor legitime din Serbia și Georgia și că, în opinia sa, Albania este mai bine pregătită să adere la UE decât Ucraina. Au participat la Revista Presei, Europa Plus:Kevin KOVÁCS, UngariaAnna Réka, RÁFI, UngariaDominika ZVARIKOVÁ, Slovacia

Po několika odkladech ministerstvo pro místní rozvoj stále nezveřejnilo slibovaný audit digitalizace stavebního řízení. Podle resortu je stále v pracovní verzi. Kdy bude jasno, co se s digitalizací stalo a kdo za to nese odpovědnost?Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Audit, jehož účelem má být komplexní přezkum přípravy digitalizace stavebního řízení (DSŘ), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) sliboval na podzim po svém nástupu do funkce nejpozději v lednu. Jeho zveřejnění ale resort několikrát odložil. Tento týden ve čtvrtek na brífinku s novináři pak ministerstvo pouze reagovalo na únik pracovní verze právní části auditu, o kterém informovaly Seznam Zprávy minulý týden. Ministr Kulhánek uvedl, že audit ještě není hotový, čeká na vyhotovení připomínek a na druhou, technickou část. Opoziční hnutí ANO vzápětí oznámilo, že chce svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a je kvůli nezvládnuté digitalizaci připraveno podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Nepovedené DSŘ označilo za největší selhání veřejné správy od revoluce. S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což vedlo k odchodu jeho strany z vlády. Termín dokončení digitalizace celého systému kabinet odložil na rok 2028. Jak se daří náprava digitalizace stavebního řízení? A kdy se konečně povolování staveb v Česku zásadně zrychlí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Jejich hlavní favorit, hnutí ANO, naplno jede kampaň. Vyráží za lidmi, debatuje a přesvědčuje. Program zatím nezveřejnilo, už je ale jasné, kdo chce být příštím premiérem. Jak by chtělo ANO po volbách vládnout? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Opoziční hnutí ANO si půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny stále s velkým náskokem drží roli favorita. Podle aktuálního volebního modelu agentury STEM by ANO vyhrálo se ziskem 31,4 procenta hlasů. Vládní uskupení by skončila za hnutím Andreje Babiše s výrazným odstupem: koalice Spolu by byla druhá s podporu 19,9 procenta voličů, Starostové a nezávislí (STAN) pak třetí s 11,3 procenty. Podle odborníků ANO zůstává neohrožené v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů ale vyplývá, že o část voličů hnutí se může ucházet několik uskupení, hlavně SPD, Motoristé sobě a Stačilo!. Zástupci hnutí ANO zjevně nechtějí nic podcenit a už se naplno položili do kampaně. Mezi viditelné akce v posledních týdnech patří předvolební šňůra Karla Havlíčka. Ten se svými spolustraníky objíždí hospody a debatuje s občany, i z řad odpůrců ANO. Vyráží jako tradičně i za podnikateli. Jak se staví hnutí ANO k politice Donalda Trumpa? Proč mu vždy tak trvá, než se vyjádří k jakékoliv složitější mezinárodní události? A proč ANO povolává do služby bývalé ministry?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Praha, střední Čechy, Moravskoslezský nebo Jihomoravský kraj. To jsou tradiční regiony, na které se ve sněmovních volbách upíná nejvíce pozornosti. Kde ale budou už za půl roku kandidovat klíčové tváře jednotlivých stran a hnutí? A kde můžeme čekat ty nejzajímavější nebo nejostřejší střety? A jak vypadá vybírání těch správných krajů pro stranické lídry? Nejen to rozebírá politický reportér HN Ondřej Leinert.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Praha, střední Čechy, Moravskoslezský nebo Jihomoravský kraj. To jsou tradiční regiony, na které se ve sněmovních volbách upíná nejvíce pozornosti. Kde ale budou už za půl roku kandidovat klíčové tváře jednotlivých stran a hnutí? A kde můžeme čekat ty nejzajímavější nebo nejostřejší střety? A jak vypadá vybírání těch správných krajů pro stranické lídry? Nejen to rozebírá politický reportér HN Ondřej Leinert.

Slintačka a krívačka opäť udrela, počas víkendu sme sa dozvedeli, že zvieracia nákaza sa objavila už aj na Záhorí. Mimoriadna vláda vyčlenila peniaze aj vojakov. Čo trápi slovenských učiteľov, a prečo nie sú nízke platy ich jediným problémom?Nákaza slintačky a krívačky prekročila hranice južného Slovenska. Vláda opäť mimoriadne zasadla, vyčlenila pre ministerstvo vnútra 10 miliónov eur na nákupy tovarov a služieb, a zároveň vyčlenila i vojakov na zabezpečenie verejného poriadku na vnútorných hraniciach – ako i ochranu strážených objektov, v súvislosti s výskytom slintačky a krívačky.Opozičné PS však vládu obviňuje z absolútneho zlyhania krízového riadenia. „Dnes je to 24 dní od zverejnenia prvej informácie. Aká je realita? Krízový štáb je naplánovaný až tri týždne po. Bezpečnostná rada nezasadala vôbec. O krízovom pláne nikto ani nepočul. Dlažobné kocky a gruzínske légie, k tomu Bezpečnostnú radu zvolať vedia. Ale keď ide o dramatické škody pre celé Slovensko, tak na to kašlú," píše sa v reakcii Progresívneho Slovenska. Hoci ide o veľmi vážny problém a škody sa už dnes šplhajú k desiatkam miliónov, Slovensko nežije iba touto epidémiou. Slovenských učiteľov trápia nízke platy, vysoká miera pracovného stresu, ako aj nízke spoločenské uznanie a slabá podpora pri odpore ich duševného zdravia. Potvrdil to výskum Centra vzdelávacích analýz, ktorý sa zameral na bratislavských učiteľov. Šírenie slintačky a krívačky, ako i problémy učiteľov. To sú témy dnešného podcastu Aktuality Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši želá Braňo Dobšinský.

Slintačka a krívačka opäť udrela, počas víkendu sme sa dozvedeli, že zvieracia nákaza sa objavila už aj na Záhorí. Mimoriadna vláda vyčlenila peniaze aj vojakov. Čo trápi slovenských učiteľov, a prečo nie sú nízke platy ich jediným problémom?Nákaza slintačky a krívačky prekročila hranice južného Slovenska. Vláda opäť mimoriadne zasadla, vyčlenila pre ministerstvo vnútra 10 miliónov eur na nákupy tovarov a služieb, a zároveň vyčlenila i vojakov na zabezpečenie verejného poriadku na vnútorných hraniciach – ako i ochranu strážených objektov, v súvislosti s výskytom slintačky a krívačky.Opozičné PS však vládu obviňuje z absolútneho zlyhania krízového riadenia. „Dnes je to 24 dní od zverejnenia prvej informácie. Aká je realita? Krízový štáb je naplánovaný až tri týždne po. Bezpečnostná rada nezasadala vôbec. O krízovom pláne nikto ani nepočul. Dlažobné kocky a gruzínske légie, k tomu Bezpečnostnú radu zvolať vedia. Ale keď ide o dramatické škody pre celé Slovensko, tak na to kašlú," píše sa v reakcii Progresívneho Slovenska. Hoci ide o veľmi vážny problém a škody sa už dnes šplhajú k desiatkam miliónov, Slovensko nežije iba touto epidémiou. Slovenských učiteľov trápia nízke platy, vysoká miera pracovného stresu, ako aj nízke spoločenské uznanie a slabá podpora pri odpore ich duševného zdravia. Potvrdil to výskum Centra vzdelávacích analýz, ktorý sa zameral na bratislavských učiteľov. Šírenie slintačky a krívačky, ako i problémy učiteľov. To sú témy dnešného podcastu Aktuality Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši želá Braňo Dobšinský.

Hostem Press klubu Frekvence 1 byl ministr pro vědu Marek Ženíšek za TOP 09. Moderátor Jakub Veinlich se ptal na okolnosti jednání Sněmovny o obraně, které opustili poslanci ANO a SPD. Celý záznam si můžete poslechnout zde:

Vláda chce investovat víc peněz do obranyschopnosti Česka. Rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o dvě desetiny procenta ročně až do roku 2030. Opoziční hnutí ANO a SPD s tím nesouhlasí a ani se neúčastní schůzky o bezpečnosti o obraně, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS) „Bude nějakou dobu trvat, než armáda bude v kondici, kterou má mít,“ odhaduje pro Český rozhlas Plus publicista Jan Gazdík, který se dlouhodobě dění v armádě věnuje.

Česko chce dávat do pěti let na obranu tři procenta HDP. Opozice to kritizuje, kabinet se podle ní vydal cestou nekoncepčních nákupů. Ví obrana, kam by miliardy šly? Hostem Ptám se já byl náměstek ministryně obrany František Šulc. Zástupci sněmovních stran ve čtvrtek odpoledne projednají na popud premiéra Petra Fialy (ODS), kudy by se mělo Česko vydat, aby co nejlépe zajistilo svou bezpečnost a obranyschopnost. Opoziční hnutí ANO i SPD opakované pozvání na schůzku odmítly s tím, že jde o předvolební kampaň vlády. Jednání by podle nich mělo smysl, pokud by ho Fiala svolal ještě před rozhodnutím kabinetu o zvyšování obranných výdajů na tři procenta hrubého domácího produktu. Podle lídra ANO Andreje Babiše se vláda vydala cestou nekoncepčních a nesystémových nákupů vojenské techniky. Babiš opakovaně kritizoval i nákup amerických vojenských letounů F-35.„Výdaje na obranu, budování obrany, je výsostně politické rozhodnutí. Politici se můžou rozhodnout, že druhý den armádu nebudeme mít. Ale měli by si uvědomit, že ta rozhodnutí se dělají na léta dopředu,“ reagoval náměstek ministryně obrany Šulc. „Druhá věc je, co je to za vzkaz voličům? Lidé jsou znejistěni a představitelé ANO říkají: To je v pohodě, my to dáme do něčeho jiného, my to nechceme. Jsou to za mě PR akce, které jsou ale velice nebezpečné a jsou blbou zprávou pro celou zemi.“Má resort obrany plán obnovy armády a nachystané zakázky? Jak se vojenské zakázky hlídají? A existuje nějaké bezpečnostní riziko v souvislosti se stíhačkami F-35? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda chce investovat víc peněz do obranyschopnosti Česka. Rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o dvě desetiny procenta ročně až do roku 2030. Opoziční hnutí ANO a SPD s tím nesouhlasí a ani se neúčastní schůzky o bezpečnosti o obraně, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS) „Bude nějakou dobu trvat, než armáda bude v kondici, kterou má mít,“ odhaduje pro Český rozhlas Plus publicista Jan Gazdík, který se dlouhodobě dění v armádě věnuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Půl roku před sněmovními volbami v průzkumech drtivě vede hnutí ANO. Může to ještě něco změnit? „Věřím, že to zvrátíme. Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. A pak jsme vyhráli,“ prohlásil premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, který byl hostem pořadu Ptám se já. Opoziční hnutí ANO Andreje Babiše se už dlouhé měsíce drží v čele předvolebních průzkumů. A stále si polepšuje. Podle agentury STEM by volby do Poslanecké sněmovny na přelomu února a března vyhrálo ANO se ziskem 35,6 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu by nyní volilo 17,1 procenta voličů.Předseda vlády a lídr Spolu Petr Fiala (ODS) přesto věří, že se trend ještě může otočit. „Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. To koalice Spolu nehrála prim v průzkumech, dokonce jsme často nebyli ani druzí, pak jsme ty volby vyhráli. Myslím, že není tak důležité, jak kdo běží v průběhu toho závodu, důležité je, kdo je ve finále, v cíli.“Favorizované ANO mezitím rozjelo tvrdou protivládní kampaň, ve které na billboardech Fialu označilo za „nejhoršího premiéra na světě“. Koalice Spolu s kampaní začne na přelomu března a dubna. Pochybnosti o tom, zda je v očích voličů dostatečně rozhodným lídrem pro současnou nestabilní zahraničně-politickou situaci, premiér nemá. „Vím, že můj handicap je, že někdy neoplývám tolik emocemi, bráním se velkohubým prohlášením, která nemohu naplnit. Ale já jsem takový, jaký jsem. A myslím, že to je výhoda,“ řekl Fiala s tím, že by byl rád, kdyby jeho kabinet dostal šanci pokračovat po volbách v rozdělané práci.Na veřejnost v posledních měsících pronikají otevřené spory mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Podle Fialy jim jde o stejnou věc a proběhla i domluva, že spolu budou komunikovat: „Mám důvěru v Janu Černochovu i Karla Řehku. Ani na minutu jsem nepřemýšlel, že bych je měl odvolat.“V rozhovoru pro Ptám se já Fiala také odpovídal na to, kam mají jít zvyšované výdaje na obranu, jakou roli teď můžeme sehrát při řešení budoucnosti ruskem napadené Ukrajiny a co mu říkají voliči. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sněmovna opět jednala o možném zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Rozšířit by se například měl i okruh poplatníků. K hlasování o mediální novele by mělo dojít v pátek. Opoziční poslanec Patrik Nacher z hnutí ANO v Press klubu F1 kritizoval placení poplatků na základě počtu zaměstnanců ve firmách. Označil to za jejich trestání současnou vládou. Nacher v rozhovoru mluvil i tom, jaký pozměňovací návrh hodlá většina poslanců hnutí ANO podpořit.

Opozičný poslanec Tomáš Szalay z SaS hovorí, že sa 30 rokov pozná s všeobecným lekárom Petrom Liptákom, ktorý na neho podal trestné oznámenie kvôli očkovaniu proti covidu. Lipták ho obviňuje zo všeobecného ohrozenia. Opisuje, ako Slovensko na zasadnutiach WHO zastupuje žena z ministerstva kultúry, ale aj to, prečo na budúcotýždňovej schôdzi nepodporia zákony, ktoré ministerstvo dohodlo s Lekárskym odborovým združením. Hovorila s ním Veronika Folentová.

Vláda koalícia už nepotrebuje k vládnutiu občanov. Robert Fico sľuboval na mimoriadnej schôdzi parlamentu na jeho odvolávanie bordel. Nakoniec namiesto toho, aby čelil opozičnému odvolávaniu, si schôdzu ukradol sám pre seba. Prekvapivo čítal v parlamente správu tajne služby a celé rokovanie o odvolávaní vlády nechala vládna koalícia utajiť. Vôbec prvý krát v histórii Slovenska.Čo sa to v parlamente deje? Aká destabilizácia štátu to vlastne hrozí a kto ju má pripravovať? Nie je destabilizovaním štátu aj to, že Smer uvažuje o vystúpení z Európskej únie a NATO? Čo nám zatiaľ priniesla Ficova suverénna slovenská zahraničná politika na štyri svetové strany? A čo nám priniesla jeho cesta za Putinom? Čo Slovensku doručila parlamentná delegácia pod vedením Andreja Danka, ktorá do Moskvy cestovala v zapätí po Ficovi? A prečo premiér odmieta ísť do Kyjeva?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom Zahraničného výboru parlamentu a členom predsedníctva strany Smer – Sociálna demokracia Mariánom Kérym.

Aktuálna domáca politika: Aká je tabilita vládnej koalície? Opozičný návrh na vyslovenie nedôvery vláde; Konsolidačný rok; Rozdelenie spoločnosti po geste študenta, ktorý nepodal ruku prezidentovi. Zahraničná politika: cesty resp. necesty politikov do Moskvy a Kyjeva; Avizované zastavenie pomoci Slovenska pre Ukrajinu; Vojna na Ukrajine; Nástup Donalda Trumpa – výzvy pre Európu. Aký je obraz Slovenska v Európskom parlamente? | Hostia: Erik Kaliňák (europoslanec za Smer-SD a šéf zboru poradcov premiéra) a Ľudovít Ódor (europoslanec za Progresívne Slovensko a niekdajší premiér). | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

„To byl velmi dobrý rok“, zpívával kdysi Frank Sinatra a notovat se to mohlo o Silvestru mezi boucháním šampaňským v centrálách domácích opozičních stran. Protože ty měly vloni žeň úspěchů. Jak konkrétních, tak sice nehmatatelných, ale neméně důležitých.

Reportáž pořadu Ve stínu z Havířova, kde zastupitelstvo pod taktovkou hnutí ANO jedná naprosto bez diskuse a někdy i bez skrupulí. Opoziční politici mluví o diktatuře.Hnutí ANO a koalice Spolu vystupují na celostátní úrovni jako úhlavní soupeři, před podzimními parlamentními volbami jejich vzájemná rivalita určitě ještě zesílí. V některých regionech nebo obcích, kam kamery a mikrofony velkých médií zpravidla nemíří, jsou ale vztahy mezi politiky z obou táborů naprosto vřelé - a společnými silami prosazují své programy i zájmy.Příkladem je Havířov, kde ANO a Spolu vládnou ve shodě. Jde o spojenectví, ve kterém silně dominuje hnutí Andreje Babiše, hlavně prostřednictvím funkce primátora. Místní opozice je naopak v nebývalé míře odstavená do role pasivních přihlížejících. Její zástupci mluví o diktátorství, ústrcích nebo dokonce o zastrašování.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

„To byl velmi dobrý rok“, zpívával kdysi Frank Sinatra a notovat se to mohlo o Silvestru mezi boucháním šampaňským v centrálách domácích opozičních stran. Protože ty měly vloni žeň úspěchů. Jak konkrétních, tak sice nehmatatelných, ale neméně důležitých.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tatiana Čabáková hovořila s řecko-českou psycholožkou Androniki Valentovou. Jana Šustová zavítala na večer vietnamsko-českých filmů v kině Ponrepo. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Iveta Demeterová.

Guvernul a desecretizat hotărârea semnată în vara anului 2022 de premierul Nicolae Ciucă prin care imobilul din Bulevardul Aviatorilor 86 și terenul aferent de 1110 mp „va avea destinația de reşedinţă oficială pentru persoanele care au avut calitatea de şef al statului român”. Executivul a luat aceasta decizie la 8 luni dupa ancheta Recorder despre „Palatul Împăratului”, care indica faptul ca respectiva resedinta ar urma sa fie ocupata de presedintele Klaus Iohannis , la finalul celui de-al doilea mandat. Imediat un interviu cu jurnalista Anca Simina, unul dintre autorii anchetei de presa.   De ce este Ilie Bolojan curtat de partidele politicePreşedintele Consiliului Judeţean Bihor, Ilie Bolojan, care a fost vehiculat ca propunere de premier atât de USR, cât şi de PNL si PSD transmite, într-o postare pe Facebook, că foarte probabil după alegeri vom avea o coaliţie de guvernare, iar pentru a putea face propuneri, un partid trebuie să obţină un scor relevant. ”Noul guvern va avea un mandat dificil, corecţiile bugetare fiind inevitabile. Pentru a reuşi, va fi nevoie de susţinere şi de miniştri cu autoritate”, indica Bolojan. De ce este vazut liberalul ca o solutie salvatare de partide, discutam in aceasta seara. E criză politică în Germania. Opoziția cere anticipateSi, o criza politica s-a produs in Germania. Coaliția de guvernare s-a destrămat după ce cancelarul Olaf Scholz l-a demis pe ministrul de Finanțe și a deschis calea spre posibile alegeri anticipate. Opozitia cere un scrutin inainte de termen.

Mladí zdravotníci odchádzajú zo Slovenska aj preto, že sa u nás z pozície funkcií k zdravotníctvu vyjadrujú ľudia ako Peter Kotlár, hodnotí poslanec za KDH a záchranár František Majerský. Zodpovedá za to premiér, ktorý musí vyhovieť aj Kotlárovi, aby si udržal tesnú väčšinu v parlamente. Opozičný poslanec paradoxne podporuje reformu sanitiek. V rozhovore pre podcast Ráno Nahlas sa sťažuje, že parlament rieši zástupné témy miesto skutočných problémov.V rozhovore s Františkom Majerským sa dozviete aj to, či podporuje požiadavky lekárskych odborárov a aká vážna je aktuálna kríza slovenského zdravotníctva.Moderuje Peter Hanák.

Mladí zdravotníci odchádzajú zo Slovenska aj preto, že sa u nás z pozície funkcií k zdravotníctvu vyjadrujú ľudia ako Peter Kotlár, hodnotí poslanec za KDH a záchranár František Majerský. Zodpovedá za to premiér, ktorý musí vyhovieť aj Kotlárovi, aby si udržal tesnú väčšinu v parlamente. Opozičný poslanec paradoxne podporuje reformu sanitiek. V rozhovore pre podcast Ráno Nahlas sa sťažuje, že parlament rieši zástupné témy miesto skutočných problémov.V rozhovore s Františkom Majerským sa dozviete aj to, či podporuje požiadavky lekárskych odborárov a aká vážna je aktuálna kríza slovenského zdravotníctva.Moderuje Peter Hanák.

Presa internațională comentează alegerile de sâmbătă din Georgia, un adevărat plebiscit între Europa și Rusia, potrivit comentatorilor. Un scrutin în care ambele tabere revendică victoria, iar viitorul este incert. După alegerile parlamentare din Georgia, opoziția este șocată, observatorii se plâng deja de nereguli - iar partidul de guvernământ sărbătorește, rezumă Frankfurter Allgemeine Zeitung.Potrivit Politico, ”incertitudinea stăpânește Georgia după ce alegerile cruciale au oferit victoria unui partid de guvernământ din ce în ce mai anti-occidental.Alegerile sunt considerate pe scară largă ca un test esențial pentru perspectivele Georgiei de a adera la Uniunea Europeană. Criticii au vizat traiectoria din ce în ce mai autoritară a guvernului și legăturile strânse cu Rusia.Perspectivele de aderare a Georgiei la UE au fost blocate după ce guvernul georgian a adoptat o lege controversată a „agenților străini” în stil rusesc, în ciuda avertismentelor că aceasta ar putea periclita cererea de a adera la bloc”.Și, după cum constată BBC, ”este posibil ca URSS să fi încetat să mai existe în urmă cu mai bine de trei decenii, dar Moscova consideră încă o mare parte din vechiul imperiu sovietic drept propria curte din spate și sferă de influență.Va fi apreciat promisiunea de campanie a Visului Georgian privind o politică „pragmatică” față de Rusia, ca să nu mai vorbim de decizia Bruxelles-ului de la începutul acestui an de a opri procesul de aderare a Georgiei la UE”.”O lovitură de stat constituțională”Euronews informează că ”observatorii occidentali confirmă încălcări în alegerile din Georgia. Aceștia au spus că există îngrijorări cu privire la procesul electoral atât înainte, cât și în timpul alegerilor din Georgia, alimentând polarizarea dintre Visul Georgian și partidele de opoziție care susțin că rezultatul a fost ”falsificat”.Au existat diverse probleme legate de procesul electoral în timpul alegerilor din Georgia, potrivit unei delegații occidentale de observatori coordonată de Organizația pentru Securitate și Cooperare în Europa (OSCE)”.El Pais notează că, ”la închiderea urnelor, atât Guvernul, cât și opoziția se declaraseră câștigători ai alegerilor în urma diferitelor exit-poll-uri care au dat rezultate complet contradictorii, în funcție de partea de care sunt atașate mass-mediile care le-au comandat.Alegerile au avut loc în mijlocul unei puternice polarizări politice, iar opoziția le-a prezentat drept un plebiscit între Europa și Rusia, având în vedere discursul anti-occidental al Executivului din ultimii ani și deriva din ce în ce mai autoritară a acestuia.Uniunea va îngheța procesul de aderare al Georgiei la doar câteva luni după ce i-a acordat statutul de țară candidată în decembrie anul trecut”, consideră ziarul spaniol.”Climatul este incandescent”, constată Corriere della Sera.”Opoziția a câștigat în unele zone ale capitalei dar a pierdut în restul țării și acuză acum Comisia Electorală Centrală că a manipulat rezultatul”.Potrivit unui fost ministru al justiției sub președintele Saakașvili și acum lider al Coaliției pentru Schimbare: „aceasta este o lovitură de stat constituțională. Aceasta nu este Rusia sau Venezuela, nu vom recunoaște acest rezultat”.

PNL va câștiga alegerile prezidențiale și va da și premierul, spune la RFI vicepreședintele partidului Florin Roman. El precizează că PNL va intra în Opoziție după alegeri, dacă nu va reuși să facă un Guvern de dreapta. Florin Roman se arată convins că PNL va câștiga alegerile prezidențiale și parlamentare.Vicepreședintele Partidului Național Liberal precizează că ”PNL, partidul legitimat prin vot la alegerile locale, cu 30%, are o zestre de primari impresionantă, 1.134, are 11.500 de consilieri locali, 350 de consilieri județeni, iar primul tur al alegerilor prezidențiale se dispută de regulă pe mobilizarea activului de partid, în mare parte și pe prezența la vot”.El a fost întrebat la RFI ce va face PNL, dacă nu va reuși să realizeze un Guvern de dreapta: ”Eu zic că vom câștiga alegerile, vom da președintele României, vom da primul-ministru și vom face un Guvern de dreapta. Într-o ipoteză nefericită în care nu se va întâmpla acest lucru, PNL se va retrage în opoziție față de PSD”.Florin Roman vorbește de asemenea despre programul prezidențial al lui Nicolae Ciucă.

Deputatul Ionel Dancă spune că planul fiscal pregătit de Guvernul Ciolacu va afecta în special afacerile mici. Vicepreședintele partidului de Opoziție Forța Dreptei declară că măsurile avute în vedere de Executiv vor lovi de asemenea în creșterea economică a României. Ionel Dancă spune că ”în realitate, planul fiscal este mult mai dur”.Vicepreședintele partidului Forța Dreptei vorbește despre ”creșterea impozitului pe venit de la 10% la 16%, așa-numita uniformizare a cotei unice, creșterea impozitului, adică dublarea impozitului pe dividende, de la 8% la 16%, majorarea TVA-ului este aproape sigură”.Ionel Dancă e de părere că ”sunt măsuri care vor omorî bruma de creștere economică pe care o mai are România”.Deputatul vorbește pe de altă parte în interviul acordat RFI despre alegerile prezidențiale și parlamentare din noiembrie și decembrie. Ionel Dancă spune că alegătorii sunt dezamăgiți și că singura opțiune este Ludovic Orban-președinte.

Ceașcometrul. Ciucă, Ciolacu și Simion, față-n față cu viitura: cât de bine au reușit să-l imite, în timpul inundațiilor, pe Nicolae Ceaușescu (PressOne) - Decrețeii se apropie de 60 de ani și vine un val de sărăcie fără precedent. „Părinții oferă copiilor bani, ca să-și cumpere o casă sau o mașină, iar seniorul rămâne descoperit financiar”, avertizează un important economist (HotNews) - Populația a ajuns să asigure 10% din necesarul tot mai mare de finanțare al statului (CursDeGuvernare) Nu-și iau înapoi bezelele (SpotMedia)Mascarada confruntării PSD-PNL nu include și împărțirea sinecurilor. Felul în care se înțeleg perfect pe tranșarea hălcilor, felul în care își susțin unii altora clienții și impostorii este o dovadă cât se poate de grăitoare despre adevărata natură a relației dintre cele două partide.Ca un recent exemplu, Roberta Anastase nu ajungea în CA al BNR, pentru care nu are o minimă calificare, fără suportul PSD.Nici n-a crâcnit Marcel Ciolacu să semneze pentru îndestularea la rectificare a bugetului președintelui cu 7 milioane de lei, fără a avea măcar pretenția transparenței și după toate scandalurile privind cheltuielile faraonice ale lui Klaus Iohannis.În chestiunile cu adevărat importante pentru ei, PSD și PNL colaborează fără fisură, în vreme ce fiecare își interpretează partitura electorală cea mai avantajoasă.nimic nu i-ar plăcea mai mult lui Marcel Ciolacu decât să meargă cu acest tandem și dincolo de 2024.Dar pentru asta, desigur, Nicolae Ciucă trebuie să ajungă în turul al doilea. Iar ca să ajungă, electoratul liberal trebuie mobilizat cu speranță că PSD va fi trimis în Opoziție.Deci mobilizarea electoratului PNL pentru o guvernare antiPSD va ridica și mobilizarea electoratului PSD, ca nu cumva să pățească iar un pocinog.În același timp, Marcel Ciolacu are mare grijă ca PSD să nu repete o eroare clasică - enervarea electoratului ostil. Așa au pierdut mereu în turul al doilea.Cu cât este mai atacat, cu atât Marcel Ciolacu pare mai calm și pacifist. Deci atacurile PNL îi fac bine, notează jurnalista SpotMedia. Ceașcometrul. Ciucă, Ciolacu și Simion, față-n față cu viitura: cât de bine au reușit să-l imite, în timpul inundațiilor, pe Nicolae Ceaușescu (PressOne)„Întotdeauna în mijlocul poporului, la bine şi la greu, secretarul general al Partidului Comunist Român şi preşedintele Republicii Socialiste România, tovarăşul Nicolae Ceauşescu s-a aflat şi în aceste zile (...) alături de cetăţeni, controlînd situaţia, hotărînd acţiunile necesare de întreprins şi dînd îndrumări pentru finalizarea lor rapidă în vederea limitării efectelor calamităţilor şi înlăturării hotărite a consecinţelor acestora”, începea un articol România Liberă publicat pe 5 iulie 1975. Au trecut aproape 50 de ani de atunci, însă titlul, tonul scriiturii, pozele care însoțesc textul și evenimentele descrise pot părea familiare. În septembrie 2024, la fel ca-n iulie 1975, mai multe județe ale României au fost lovite de inundații care au omorât și lăsat oameni pe drumuri. Inundațiile care au afectat România în această toamnă au scos la iveală 3 mici „ceaușești”: Nicolae Ciucă, Marcel Ciolacu și George Simion.Toți 3 s-au pozat luna trecută înconjurați de sinistrați din județul Galați, în cizme de cauciuc, acoperiți de pelerine de ploaie și cu expresii faciale care musteau de empatie. Și toți 3 au beneficiat de sprijinul unor publicații/televiziuni care le-au preluat și diseminat mesajele. PressOne a evaluat abilitățile lui Simion, Ciucă și Ciolacu de a-l emula pe fostul dictator cu ajutorul unui instrument inventat de redacție: Ceașcometrul.George Simion primește calificativul 6 cești din 10 pe scara Ceașcometrului.Marcel Ciolacu primește din partea PressOne 4  din 10. Ciucă primește doar 3 din 10.Ceilalți prezidențiabili relevanți, Mircea Geoană și Elena Lasconi, n-au fost măsurați cu Ceașcometrul pentru că implicarea lor în drama sinistraților a fost minimă. Decrețeii se apropie de 60 de ani și vine un val de sărăcie fără precedent. „Părinții oferă copiilor bani, ca să-și cumpere o casă sau o mașină, iar seniorul rămâne descoperit financiar”, avertizează un important economist (HotNews)50% dintre români nu au nicio economie pentru bătrânețe, avertizează economistul Radu Crăciun, într-un dialog pentru cititorii HotNews. Asta se petrece și pe fondul unei relații greșite între generații, aproape singulare în restul Europei.În România, rata sărăciei relative, care măsoară ponderea persoanelor sărace în totalul populației, pentru grupa de vârstă de 65+ ani a urcat în ultimii 10 ani de la 14,4% la 19,5%, potrivit datelor INS. „Asociația pentru Pensiile Administrate Privat (APAPR) a făcut un sondaj din care a reieșit că 50% dintre români n-au nicio economie pentru bătrânețe, ceea ce e trist. Există mentalitatea asta păguboasă de genul că „lasă că oricum nu mai prind pensia”. Ceea ce e fals. Sau mai e tipul de gândire: „lasă că mai am timp până la pensie, o să văd mai târziu ce fac”. Numai că se trezesc prea târziu”, explică Radu Crăciun. Crăciun este membru fondator al Asociației Analiștilor Financiar Bancari, președinte al Asociației pentru Pensiile Administrate Privat și conduce BCR pensii. Populația a ajuns să asigure 10% din necesarul tot mai mare de finanțare al statului. MF a lansat o nouă emisiune FIDELIS (CursDeGuvernare)Ministerul Finanțelor (MF) a lansat miercuri a cincea emisiune FIDELIS de titluri de stat pentru populație din acest an. Acestea au devenit o importantă sursă de finanțare a deficitului bugetar și de rostogolire a datoriei publice.Ponderea titlurilor de stat pentru populație a urcat la peste 10% din totalul împrumuturilor contractate de stat în anii 2022 și 2023. Procentul este de trei ori mai mare decât cel de dinainte de pandemie, în contextul în care și necesarul de finanțare s-a dublat în ultimii cinci ani.Dacă înainte de pandemie, Finanțele împrumutau sub 100 de miliarde de lei pe an, valoarea a sărit la 170 de miliarde în 2020 și peste 200 de miliarde anul trecut, arată CursDeGuvernare.

Premiér Petr Fiala (ODS) odvolal z funkce ministra Ivana Bartoše (Piráti) kvůli neúspěšné digitalizaci stavebního řízení. „Digitalizace je jedním ze tří pilířů, na kterých byl úspěch Pirátské strany postaven,“ připomíná v pořadu Pro a proti politický marketér Jakub Horák. „I to, že Ivan Bartoš systém hájil velmi urputně a sveřepě, mohlo být impulzem pro Petra Fialu. Dával mu dva různé termíny a Bartoš je úplně nedodržel,“ říká komentátor Martin Čaban pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jihomoravský kraj je jedním ze tří regionů, v nichž jinde triumfující hnutí ANO utrpělo porážku. Zvítězila zde totiž koalice Spolu vedená lidoveckým hejtmanem Janem Grolichem, který dostal rekordní počet preferenčních hlasů. „Opoziční strany si z toho udělaly předkolo sněmovních voleb. My jsme museli jasně upozornit na to, že si nevolí premiéra, ale hejtmana. To bylo poměrně těžké a řadě úspěšných hejtmanů se to nepodařilo,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Grolich.

Jihomoravský kraj je jedním ze tří regionů, v nichž jinde triumfující hnutí ANO utrpělo porážku. Zvítězila zde totiž koalice Spolu vedená lidoveckým hejtmanem Janem Grolichem, který dostal rekordní počet preferenčních hlasů. „Opoziční strany si z toho udělaly předkolo sněmovních voleb. My jsme museli jasně upozornit na to, že si nevolí premiéra, ale hejtmana. To bylo poměrně těžké a řadě úspěšných hejtmanů se to nepodařilo,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Grolich.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výsledky krajských voleb zatřásly politickou scénou. Opoziční hnutí ANO zvítězilo v 10 ze 13 krajů a získalo 292 mandátů. Vedení Pirátské strany včetně lídra Ivana Bartoše oznámilo oproti tomu v důsledku volebního debaklu, kdy strana získala jen tři mandáty, kompletní rezignaci. Jaké jsou důvody takového fiaska? A čemu vděčí hnutí ANO za suverénní vítězství? Otázky pro politologa Petra Justa.

Výsledky krajských voleb zatřásly politickou scénou. Opoziční hnutí ANO zvítězilo v 10 ze 13 krajů a získalo 292 mandátů. Vedení Pirátské strany včetně lídra Ivana Bartoše oznámilo oproti tomu v důsledku volebního debaklu, kdy strana získala jen tři mandáty, kompletní rezignaci. Jaké jsou důvody takového fiaska? A čemu vděčí hnutí ANO za suverénní vítězství? Otázky pro politologa Petra Justa.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenská vládní koalice splnila svou výhrůžku a nechala v parlamentu odvolat z funkce jednoho z místopředsedů Národní rady Michala Šimečku. Pro sesazení jediného zástupce opozice nehlasovali akorát tři poslanci vládní koalice, návrh tedy prošel jen těsnou většinou. Opoziční poslanci se na protest odmítli hlasování zúčastnit.

„Čo sa deje v KDH sa dá rozdeliť do 3 kategórií: hnutie si snaží nájsť svoje miesto medzi opozíciou a koalíciou. V tejto atmosfére sa tiež hovorí o vzdialení sa Martiny Holečkovej od zvyšku poslancov. A navyše riešime aj, aká je pozícia Viliama Karasa, ktoré vplyv v strane rastie," opisuje v rozhovore novinárka Aktualít Kristína Braxatorová.Martina Holečková prišla do NRSR s vlastným návrhom, aby rozhodnutie o prerušení výkonu trestu odňatia slobody na základe návrhu ministra spravodlivosti bolo povinne preskúmané súdom. Ide o nedávnu reakciu na kroky Borisa Suska, ktorý podal dovolanie v kauze Dušana Kováčika a súčasne s podaním dovolania rozhodol o prerušení výkonu rozsudku Najvyššieho súdu a to až do rozhodnutia o dovolaní. Za svoj návrh si bývala šéfka poslaneckého klubu KDH vyslúžila kritiku od samotného predsedu strany Milana Majerského. „Povedal, že návrh Martiny Holečkovej sa mu nezdá odborný," približuje novinárka.Na Majerského vyjadrenie reagoval na sociálnej sieti jeho kolega a bývalý europoslanec Ivan Štefanec so slovami „Hanba...milý súčasný predseda KDH, keď už je príťažou aj konštruktívny návrh vlastnej poslankyne," napísal s tým, že ide o hanbu, ak je pre predsedu opozičnej strany prednejší smerácky minister ako nezávislé súdy.V rozhovore tiež rozoberáme, či sa objavuje v hnutí viac kritických hlasov na adresu Milana Majerského. „Opozičné postoje v rámci hnutia sa kopia. Nie všetci sú spokojní s tým, že KDH chce o zmene ústavy rokovať aj s vládnymi stranami," hovorí novinárka Braxatorová.Moderuje Denisa Hopková.

„Čo sa deje v KDH sa dá rozdeliť do 3 kategórií: hnutie si snaží nájsť svoje miesto medzi opozíciou a koalíciou. V tejto atmosfére sa tiež hovorí o vzdialení sa Martiny Holečkovej od zvyšku poslancov. A navyše riešime aj, aká je pozícia Viliama Karasa, ktoré vplyv v strane rastie," opisuje v rozhovore novinárka Aktualít Kristína Braxatorová.Martina Holečková prišla do NRSR s vlastným návrhom, aby rozhodnutie o prerušení výkonu trestu odňatia slobody na základe návrhu ministra spravodlivosti bolo povinne preskúmané súdom. Ide o nedávnu reakciu na kroky Borisa Suska, ktorý podal dovolanie v kauze Dušana Kováčika a súčasne s podaním dovolania rozhodol o prerušení výkonu rozsudku Najvyššieho súdu a to až do rozhodnutia o dovolaní. Za svoj návrh si bývala šéfka poslaneckého klubu KDH vyslúžila kritiku od samotného predsedu strany Milana Majerského. „Povedal, že návrh Martiny Holečkovej sa mu nezdá odborný," približuje novinárka.Na Majerského vyjadrenie reagoval na sociálnej sieti jeho kolega a bývalý europoslanec Ivan Štefanec so slovami „Hanba...milý súčasný predseda KDH, keď už je príťažou aj konštruktívny návrh vlastnej poslankyne," napísal s tým, že ide o hanbu, ak je pre predsedu opozičnej strany prednejší smerácky minister ako nezávislé súdy.V rozhovore tiež rozoberáme, či sa objavuje v hnutí viac kritických hlasov na adresu Milana Majerského. „Opozičné postoje v rámci hnutia sa kopia. Nie všetci sú spokojní s tým, že KDH chce o zmene ústavy rokovať aj s vládnymi stranami," hovorí novinárka Braxatorová.Moderuje Denisa Hopková.

Jeden z politických vězňů Putinova režimu, jeden z těch, kteří byli osvobozeni díky Západu Vladimir Kara-Murza na první tiskové konferenci řekl: „Kremelská propaganda chce navodit dojem, že všichni lidé v naší zemi podporují putinovskou diktaturu a podporují Putinovu agresivní válku na Ukrajině. To je lež. Nedovolte, aby vás přesvědčovali, že tato kremelská lež má alespoň nějaký vztah k realitě.“

Hosté: Eva Decroix (ODS), 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu, členka zahraničního výboru, Poslanecká sněmovna, místopředsedkyně strany Radek Vondráček (ANO), předseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna, místopředseda hnutí Pořadem provázel Daniel Takáč. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370625/

Grilování steaků a opékání špekáčků. Hlavní favorité evropských voleb, vládní koalice Spolu a opoziční hnutí ANO, v závěru kampaně vsadili na otevřený oheň. Byli jsme u toho a zjišťovali, jak na poslední chvíli hecují příznivce.Koalice Spolu v pražském parku Grébovka uspořádala poslední ze série grilování, za přítomnosti všech kandidátů i šéf stran. Politiky doslova nabudil příznivý vývoj v posledních průzkumech a při závěru kampaně se radovali tak, jako kdyby už volby vyhráli.„Já bych z pověrčivosti takhle optimistická nebyla. Ale vlastně musím říct, že to působilo hodně pozitivně, zvlášť ve srovnání s jinými kampaněmi, které neustále něčím straší,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Prosluněnou atmosféru kalil jen jeden drobný mráček - přítomní voliči neskrývali plány, že nehodlají volit kandidátku jako celek, ale chystají se „vykroužkovat“ svoje stranické favority. A žádná ze stran neví, čí voliči budou nejaktivnější a koho potká osud Pirátů z minulých sněmovních voleb.Opoziční ANO si pro finiš vybralo autokemp v Berouně. Ve středu tu ale oproti původním plánům chyběl předseda hnutí Andrej Babiš, který dal přednost přípravě na večerní televizní duel s Petrem Fialou.I hnutí Andreje Babiše v závěru vsadilo na to, co mají Češi rádi - jen místo grilování nabízeli špekáčky k opékání na ohni. „ANO ví, že má tradiční problém, jak dostat své příznivce k eurovolbám. Tak to hodně hráli jako nutnost vystavit přísné vysvědčení nebo žlutou kartu Fialově vládě, kterou je třeba zastavit,“ líčí mítink Václav Dolejší.Nechali byste se radši grilovat, nebo opékat? Hodil někdo koalici Spolu něco do pití? A kdo napsal v kempu MOTÝLE? Poslechněte si reportážní speciál Vlevo dole! Dnes (6. 6.) naposledy můžete svůj oblíbený podcast podpořit hlasem v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Opoziční hnutí ANO zrušilo účast na plánovaném jednání o důchodové reformě. Prezident Petr Pavel vyjádřil své zklamání, schůzku nicméně zachová. Co postoj nejsilnější opoziční strany vypovídá o české politické scéně? „Není to neúspěch prezidenta. Záleží na vůli a ochotě vlády a opozice se dohodnout,“ komentuje politolog. Stala se migrace podle Petra Justa hlavním českým tématem před evropskými volbami? A jak pád politické hvězdy TOP 09 Dominika Feriho změnil českou politiku?

Opoziční hnutí ANO zrušilo svou účast na schůzce se zástupci vlády kvůli penzijní reformě na Pražském hradě. ANO prohlašuje, že si vládní strana stejně prosadí svou. Podle premiéra Fialy se nejsilnější opoziční strana dohodnout nechce a nemá žádný plán reformy. „Rozumím tomu tak, že opozice nechce dělat křoví vládní koalici, která ve skutečnosti nechce diskutovat ani hledat alternativy pro své záměry,“ soudí bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM).