Podcasts about nobelov

V posledních letech jsou Češi okouzleni Polskem. To není novinka, to se ví. Je to ovšem okouzlení ohraničené: je turistické a ekonomické, protože nás fascinuje, co všechno Poláci stavějí a jak rychle. Politicky už tolik očarováni nejsme, vlastně ani nechceme být, jelikož nemáme potřebu se v polské politice orientovat. Ale jaký je český vztah k polské kultuře? Proměňuje se? Prohlubuje se? Anebo ne? U příležitosti právě probíhajícího veletrhu Svět knihy, který letos uvádí kromě mnoha jiných autorů ze slovanských zemí také polskou nobelistku Olgu Tokarczuk, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s polonistkou a překladatelkou Lucií Zakopalovou. V úvodu přidáváme několik tipů z veletrhu: Lucie Zakopalová zve nejen na setkání s Olgou Tokarczuk, ale upozorňuje třeba na návštěvu reportéra Zbigniewa Rokity, který přiváží knihu Králové střelců. V ní vypráví pozoruhodné sportovní příběhy (míčových her) střední a východní Evropy z doby komunismu, v nichž se významně odrážela dobová politika. Takže kromě polského a ruského fotbalu se dostalo třeba i na maďarské vodní pólo. A Jakub přidává tip balkánský: po mnoha letech na veletrh přijíždí bosenský autor – Fedja Štukan je autor jediné knihy Blank: příběh střelce, v níž popisuje svou kariéru snajpra v devadesátých letech za jugoslávských válek, následně studenta herectví v Americe, náruživého feťáka a také kamaráda Brada Pitta a Angeliny Jolie. Následně jde řeč o tom, jestli a zda vůbec se současný polský boom odráží v kultuře. Podle Lucie Zakopalové Poláci odjakživa intenzivně investují do kultury, mají smysl pro kulturní diplomacii (proto také mají tolik literárních Nobelových cen), takže nynější ekonomický zázrak do umění spíše nepromlouvá. Leda tak, že je v něm více peněz a sílí z toho polský film, jelikož ho může dělat více lidí. Umění odráží velké polské sebevědomí – Poláci vždycky věděli, že se o sebe musejí postarat sami, že to za ně nikdo neudělá: „Vždycky totiž byli pod větším dějinným tlakem, což je nutilo k větším výkonům. Ostatně v Polsku žádná generace nemá pocit, že má hotovo,“ tvrdí Zakopalová. „Poláci mají pocit, že jsou součástí velké Evropy a že ta si jich nevšímá tak, jak by chtěli. Zatímco v Česku se neřeší, jestli se o nás Evropa zajímá, protože my se o ni pochopitelně také nezajímáme.“ Poláci obdivují tento český klídek, mají nás za dobré sousedy: „Ale když se podíváte, s kým dalším Poláci sousedí a jaké jsou jejich historické zážitky, je to pro nás snadné vítězství,“ podotýká Zakopalová. V Polsku se i pro silné sebevědomí a vysoké ambice hodně věcí rychle mění, zatímco v Česku se všechno proměňuje pomalu a málo. Lucie Zakopalová soudí: „Jakékoli trendy profrčí v Polsku společností fofrem, zatímco v Česku si často nevšimneme, že nějaký trend byl. Například móda malých pivovarů už je v Polsku pryč: objevili pivo, ochutnali, zjistili, že může mít mnoho chutí, pochutnali si, ale teď už zkoumají víno.“ Na druhou stranu opouštějí pití tvrdého alkoholu: v Polsku je například nemožné, aby vedle dětského hřiště byla hospoda, nebo aby rodič na takovém hřišti pil pivo. „Na to u nás Poláci zírají s vyvalenýma očima. U nich by taková scéna byla absolutně odsouzeníhodná – pít před dětmi se nepatří, nesmí, na to polská společnost velmi dbá.“ Co jsou další rozdíly mezi Čechy a Poláky? Jak na sebe narážejí české představy o nich a jejich představy o nás? „Češi chodí oblečení lážo plážo a to, jak působí na druhé, je jim fuk. Polským ženám se při pohledu na české muže zdá, že všichni jedou na hory. V Polsku je mnohem větší důraz na status. Třeba schopnost politiků jet veřejnou dopravou je mnohem vyšší v Česku než v Polsku.“ Takové hodnocení našince nenechá v klidu Jakuba, který okamžitě přiznává, že se před natáčením měl lépe učesat. Aneb konečně podcast, který řeší skutečně podstatné věci. A to nejen ty zmíněné.

Ob začasni umiritvi pretresov zaradi trgovinskih sporov se nadaljujejo diplomatska posvetovanja o vsaj začasnem premirju v Gazi in v Ukrajini. Zunanji ministri Unije v Luksemburgu danes med drugim razpravljajo o dodatnih sredstvih za oboroževanje ukrajinske vojske, ob usihanju ameriške podpore. Večjo dejavnost Bruslja za mir v Ukrajini pa tudi Gazi želi tudi zunanja ministrica Tanja Fajon. V oddaji tudi o tem: - Po medijskem razkritju Tomaž Subotič odstopil kot predsednik sveta celjske bolnišnice - Po mestih vse več kolesarjev; ob neustreznih pogojih zanje tudi več poškodb - Poslovil se je Nobelov nagrajenec za književnost Mario Vargas Llosa

Vstopili smo v leto 2025, zato smo pogledali kaj vse se je zgodilo v tem tednu. Prvi so v novo leto vstopili prebivalci pacifiške države Kiribati, ki so najbližje datumski meji. Gre za državo, ki jo sestavlja 32 atolov, kljub navidezno idiličnemu okolju, v katerem živijo, pa ima njenih približno 120.000 prebivalcev veliko razlogov za skrb. Tudi drugod ob vstopu v novo leto ni bilo le veselo. Ob praznovanju v New Orleansu je moški s poltovornjakom z veliko hitrostjo zapeljal v množico, pri čemer je bilo ubitih 15 ljudi. Iz Črne gore pa so na prvi dan leta 2025 poročali o 12-ih smrtnih žrtvah streljanja. Sicer pa je v tem tednu odmevala smrt Jimmyja Carterja, ki je bil s svojimi oktobra dopolnjenimi 100 leti najstarejši do nedavnega še živeči ameriški predsednik in Nobelov nagrajenec za mir.

Držitelkou Nobelovy ceny za literaturu se letos stala jihokorejská spisovatelka Han Kang. Švédská akademie věd ji ocenila za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života. Zapadá výběr poroty do kontinuity Nobelových cen za literaturu? Spisovatel Pavel Kosatík se v audiozáznamu ještě zamyslí nad spirálou násilí na Blízkém východě a pomyslně se přesune do roku 1604, kdy se na na obloze rozzářila hvězda.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s bioinformatikem Janem Pačesem o Nobelových cenách za vědu. Moderuje Štěpán Sedláček

V tednu razglasitev Nobelovih nagrad je torek dan za fiziko. Toda letos morda le ni povsem tako. Letošnja nagrajenca sta namreč Američan John Hopfield in Britanec Geoffrey Hinton, ki sta Nobelovo nagrado prejela za razvoj umetnih nevronskih mrež. Te pa so temelj velike večine sodobnih aplikacij umetne inteligence.

Lidé v Česku se pustili do odklízení následků ničivých povodní. Práce v zatopených oblastech však s sebou nesou riziko infekce. Kromě úplavice a žloutenky typu A hrozí i nákaza krysí horečkou. Na co si dát pozor v oblastech zasažených povodněmi? A kdy má smysl nechat vyčistit studnu? Genetik Jan Pačes ještě vysvětlí, jak nebezpečné jsou pro nás ptačí chřipka či opičí neštovice, a přiblíží i výsledky udílení Nobelových cen za ignoranci.

Lidé v Česku se pustili do odklízení následků ničivých povodní. Práce v zatopených oblastech však s sebou nesou riziko infekce. Kromě úplavice a žloutenky typu A hrozí i nákaza krysí horečkou. Na co si dát pozor v oblastech zasažených povodněmi? A kdy má smysl nechat vyčistit studnu? Genetik Jan Pačes ještě vysvětlí, jak nebezpečné jsou pro nás ptačí chřipka či opičí neštovice, a přiblíží i výsledky udílení Nobelových cen za ignoranci.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé v Česku se pustili do odklízení následků ničivých povodní. Práce v zatopených oblastech však s sebou nesou riziko infekce. Kromě úplavice a žloutenky typu A hrozí i nákaza krysí horečkou. Na co si dát pozor v oblastech zasažených povodněmi? A kdy má smysl nechat vyčistit studnu? Genetik Jan Pačes ještě vysvětlí, jak nebezpečné jsou pro nás ptačí chřipka či opičí neštovice, a přiblíží i výsledky udílení Nobelových cen za ignoranci.

Slovenijo je obiskal eden najbolj uglednih in hkrati tudi finančno uspešnih znanstvenikov na svetu Nobelov nagrajenec Gregory Winter. Njegovo znanje je za človeštvo neprecenljivo; z zdravili, ki jim je odprl pot, se zdravi več deset milijonov bolnikov. Z Nobelovo nagrado nagrajeni molekularni biolog je včeraj popoldan svojo zgodbo o uspehu predstavil v polni predavalnici Fakultete za farmacijo. Po predavanju ga je pred radijski mikrofon ujel Iztok Konc in prof. Winter je odgovoril na nekaj vprašanj. Foto: Prvi

Je prišlo do odloga aretacije ruskih vohunov po navodilih Moskve ali Washingtona?Poslanka SDS Bah Žibert ob pobudi za parlamentarni pododbor za spremljanje romske tematike: Ne vemo niti števila Romov.Ali kandidat za evropskega komisarja Vesel lahko računa na podporo SDS in NSi?Po državi vse več okužb z novim koronavirusom, bolnišnica Izola omejila obiske.Vremenoslovci zabeležili najtoplejši julij od leta 1950, vroče je tudi morje.Ubitega Hanijo na vrhu Hamasa nasledil Sinvar. Iran in Hezbolah ostro zagrozila Izraelu.Šport: Čeh drevi v boju za olimpijsko odličje v metu diska, rokometaši z Norvežani za polfinale.Vreme: Slovenijo bo danes prešla hladna fronta, možne so tudi nevihte s točo.Prehodno vlado v Bangladešu bo po protestih, v katerih je umrlo 400 ljudi vodil Nobelov nagrajenec.V Kranju nekaj sanacije po ujmi že izvedli, največji zalogaj jih še čaka.Naselji Močila in Gorenje Polje, po onesnaženju pitne vode iz vodarne Močila, odslej vezani na vodni vir Mrzlek.Slovenskim olimpijcem za zlato 70.000 evrov in Bloudkova nagrada.

Domnievame sa, že produktivita sa spája len s tvrdou prácou. No čo ak ju možno dosiahnuť aj inak? Najsledovanejší expert na produktivitu Dr. Ali Abdaal odhalil ľahšiu a oveľa príjemnejšiu cestu k úspechu, ktorá nevychádza z disciplíny, ale z bezstarostnosti. Zistil, že ak sa pri práci cítite dobre, produktivita príde sama od seba. V tejto revolučnej knihe autor odhaľuje, ako vám umenie produktivity bez starostí dokáže zmeniť život. Predstavuje tri skryté „motivátory“ príjemnej produktivity, tri „prekážky“, ktoré treba prekonať, aby sme porazili prokrastináciu, a tri „udržiavače“ zabraňujúce vyhoreniu, ktoré nám pomáhajú dosiahnuť trvalú spokojnosť. Prináša inšpiratívne príbehy zakladateľov firiem, olympionikov a vedcov ovenčených Nobelovými cenami, ktorí stelesňujú princípy produktivity bez starostí. A predstavuje aj jednoduché, no cenné zmeny, ktoré možno ľahko urobiť, aby ste hneď teraz boli produktívnejší a spokojnejší. Vyzbrojení Aliho poznatkami nielenže dosiahnete viac, ale budete pritom aj šťastnejší. Preklad: Miroslava Belešová Audiokniha: Produktivita bez starostí Autor: Ali Abdaal Interpret: Ondrej Benko Dĺžka: 7:50 h Vydavateľstvo: Publixing a Tatran Audiokniha Produktivita bez starostí na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Produktivita bez starostí na webe Publixing (MP3 CD)

Octomilka obecná není jen nepříjemný hmyz. Jako modelový organismus se v poslední době stále častěji uplatňuje také ve výzkumu, a to nejen kvůli rychlému rozmnožování. S drozofilou neboli ovocnou muškou pracují také na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zkoumají na ní genetické příčiny neurovývojových onemocnění, především poruchu intelektu a autismus.

Octomilka obecná není jen nepříjemný hmyz. Jako modelový organismus se v poslední době stále častěji uplatňuje také ve výzkumu, a to nejen kvůli rychlému rozmnožování. S drozofilou neboli ovocnou muškou pracují také na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zkoumají na ní genetické příčiny neurovývojových onemocnění, především poruchu intelektu a autismus.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odgovor na vprašanje »Ali so mRNK cepiva učinkovita in varna?« nam razkrije tudi pogled skozi elektronski mikroskop Po svetu smo porabili že več kot 13 milijard odmerkov cepiv proti covidu; tako klasičnih, kot novih mRNK cepiv. Zdaj je objavljenih že veliko študij in podatkov, zato strokovnjaki že lahko odgovorijo, ali so mRNK cepiva učinkovita in varna? Zakaj niso resnične trditve, da je več ljudi umrlo zaradi cepljenja kot zaradi covida? Nobelov odbor je s podelitvijo letošnje Nobelove nagrade za medicino pozornost javnosti usmeril na mRNK cepiva. Prestižno priznanje si bosta razdelila madžarska biokemičarka dr. Katalin Kariko in ameriški imunolog dr. Drew Weissman. Izvrstna raziskovalca sta odkrila, kako in kdaj molekule mRNK ravno prav spodbudijo človekov imunski sistem. S tem sta prispevala k razvoju cepiv proti covidu in raku. »Nisva presenečena!« Tako sta se na novico o letošnjih Nobelovih nagrajencih za medicino odzvala biologinja prof. dr. Mateja Erdani Kreft (Medicinska fakulteta v Ljubljani) in biokemik prof. dr. Roman Jerala (Kemijski inštitut). Za Ultrazvok je z njima govoril Iztok Konc. Foto: Avtorja: Resman Rus K in Kolenc M, Inštitut za mikrobiologijo in imunologijo, Medicinska fakulteta v Ljubljani. Opis: Virus SARS-CoV-2, posneta z transmisijskim elektronskim mikroskopom JEOL TEM-1400 Plus; negativno kontrastiranje 2% FWK; povečava 100 000x in 80 000x.

V središču Sveta kulture je danes Nobelov nagrajenec za književnost Jon Fosse. Norveški pesnik, pisatelj, dramatik, prevajalec in esejist je debitiral z romanom Rdeče, črno, leta 1983, do danes pa je napisal več okoli 30 dramskih besedil, nekatera so bila uprizorjeno tudi v slovenskih gledališčih, več kot 20 romanov in osem pesniških zbirk. Fosse tudi prevaja poezijo in je bil med svetovalci za norveški prevod Biblije leta 2011. Številna njegova dela so prevedena v tuje jezike, med drugimi tudi v perzijski jezik, v Teheranu pa jih tudi redno uprizarjajo. Jon Fosse je prejemnik mnogih mednarodnih in norveških nagrad ter državniških časti, med njimi tudi užitek stalne rezidence v centru Osla. Več o Nobelovem nagrajencu v nadaljevanju oddaje, v kateri smo se posvetili tudi Festivalu slovenskega filma v Portorožu, 13. mednarodnemu festivalu likovnih umetnosti v Kranju, ki letos izbor prepoznava skozi moto »Risba, intimni zapis in temelj ustvarjanja« ter novi knjigi Mojce Širok, Praznine, tretji iz trilogije Rim-Ljubljana-Bruselj. Vabimo vas k poslušanju!

Milan Tesař hostem Jednoho procenta už byl, a to u poměrně smutné příležitosti. Tou byl konec legendárního komiksu Zelený Raoul v časopise Reflex. Takže jsem se nyní logicky Milana Tesaře zeptal, jak se mu bez mimozemšťana žije a zda náhodou nevstal z mrtvých. Nebo zda to neplánuje.Ovšem hlavním tématem bylo Česko. A my Češi. Milan Tesař totiž vydal knížku, kterou považuju za jednu z nejdůležitějších a zároveň nejzábavnějších tohoto roku. Jmenuje se Štěstí po česku, a shrnuje ji dobře její podtitul: “42 způsobů, jak být v téhle zemi v pohodě”. Milan Tesař o ní říká, že je to pokus přijít s českým protipólem skandinávského “hygge”, onoho slavného přístupu k životu až filosofie, pro kterou jsou charakteristické radost ze života a hledání pohody v každém okamžiku.Až na to, že v Česku je naše “hygge” spjato se zabíjačkami, houbařením, tanečními kurzy či obloženými chlebíčky.To jsou momenty, činnosti či situace, které nám Čechům opravdu dávají pocity štěstí. Milan Tesař je ohledává s humorem a ano, nepochybně i jistou škodolibostí. Ale není na nás Čechy zlý a zároveň ani ubrečený, jakkoli by obojí bylo jednoduché.To na téhle knížce oceňuju nejvíc: že nás nelítostně pitvá, ale nedělá to se zavilostí a nesnášenlivostí. Zkoumá náš komplex malého národa bez malosti a zakomplexovanosti, dalo by se říct.Čímž zároveň dokazuje to, co o Češích píše a říká: že možná máme řadu nepěkných vlastností či kuriozních zvyků, ale nejsme zlí. A ještě jedna věc je důležitá: že Česko je země, kde se dobře žije, jakkoli si to často sami neuvědomujeme. V mnoha ohledech patříme k světovým nebo minimálně evropským šampiónům. Máme nejlepší turistické značení, jednu z nejhustších sítí knihoven (a 40 procent lidí ve výzkumech tvrdí, že chodí do knihovny aspoň jednou ročně!), jsme rekordmani v počtu aktivních cyklistů i lyžařů (jakkoli si zároveň stěžujeme, že ve srovnání se světem nemáme ani pro jedno moc dobré podmínky), jsme velmi nadprůměrní v počtu houbařů, včelařů a pejskařů.No a to jsem ještě nezmínil naši chloubu, kterou je český dabing. Některé z našich posedlostí jsou historicky na ústupu, třeba tramping, povinné taneční v pubertě či akvaristika. Ale i v těchhle kategoriích jsme stále silní.Jistě, nelze si nepovšimnout, že nemáme moc nositelů Nobelových cen, na3i jedinou světově proslulou značku dnes kompletně vlastní a rozvíjejí Němci, z vyhlášeného českého průmyslu zbyly stíny montoven a až na pár záblesků jsme se významně nezapsali ani do světa literatury, filmu či výtvarného umění.To Milan Tesař samozřejmě ví, a hodně jsme o tom mluvili v našem podcastu. V knížce se však soustředí hlavně na to pozitivní. Na Čechy úspěšné a spokojené. To činí její čtení radostným a osvěžujícím. Snad se část té pozitivní energie propsala i do našeho povídání. Přeju příjemný poslech!

V mládí potkávala držitele Nobelových cen díky svému slavnému otci – vědci, pak vystudovala Standfordovu universitu. Je autorkou více než 40 patentů a své předchozí firmy dokázala prodat za velké peníze. Kanadsko-česká vědkyně a podnikatelka Barbara Paldus nyní usiluje o průlom v oblasti kosmetiky. „Teď budeme mít produkty na akné, příští rok specifické produkty na ekzémy, psoriázu a růži,“ popisuje s tím, že důležité je vyvíjet produkty v kontextu udržitelnosti.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zdravo. Začnemo z "mi smo za, mi smo za proti" debato o tem, kdo je za in kdo je proti in kdo je dobil Nobelovo nagrado za mir in ali je vredna vsaj pol para dingovih ledvičk. V epizodi lahko slišite surovo moč našega asistenta zvočnega mojstra, ki popravi Aljotov štender. Tudi: vrnila se je rubrika Komad tedna. Ker pa kot delodajalci sočustvujemo z delodajalci, ki svoje zaposlene premalo plačujejo, ugotovimo, da za tem stoji veliki denar. Spomnimo se tudi na legendarne filme Die Hard in počasi začnemo z epizodo. Ford tokrat spozna urednika, ki je nov in ki mu pove, da se Galaksija spreminja in z njo tudi vodnik. Mi pa se spomnimo na računovodske konvencije, ne vemo če jih majo tudi FURS-ovke in FURS-ovci in študiramo, če obstaja kakšen računovodski / dacarski podkast, s katerim bi lahko združili moči. Seveda ne pozabimo na napad brisače na novega glavnega urednika in na osebno izkaznico, ki jo "dobi" Ford.

Ocena filma Izvirni naslov: Leonora addio Režiser: Paolo Taviani Nastopajo: Fabrizio Ferracane, Matteo Pittiruti, Dania Marino, Dora Becker, Claudio Bigagli, Roberto Herlitzka (glas) Piše: Muanis Sinanović Bere: Renato Horvat Luigi Pirandello, Nobelov nagrajenec za književnost leta 1934, je eden največjih eksistencialistov prejšnjega, z novimi vprašanji o eksistenci zaznamovanega stoletja. Stoletja, zaznamovanega tudi z neobičajno epiko, trpljenjem, herojstvom in zločinstvom. Dramatik in romanopisec je umrl dve leti po prejemu Nobelove nagrade, v navodilih o svojem pogrebu pa je izrazil željo, da bi njegova smrt minila v tišini. Zgodilo se je ravno nasprotno. Sam, ki je z lastnim odnosom do smrti odstopal od pompa svojega zgodovinskega obdobja, se je po njej znašel sredi simbolnih vojn. Njegov pepel je doživel tri pogrebe, toda tiste, ki so si želeli udomačiti njegovo smrt, je s svojim delom in idejami nagovarjal še pozneje. Tudi potem, ko je umrl, je bil močnejši od tistih, ki so rokovali z njegovim pepelom. Nobeno prestavljanje žare ni moglo preglasiti njegovega sporočila, ki je tudi v jedru filma Zbogom, Leonora. Tu je vizualna poezija, ki se izdatno napaja v mediju, ki je bil lasten samemu Pirandellu, namreč v teatru. V njem je vse polno navidezno enostavnih in statičnih prizorov. Minimalizem je posrečen, režija izraža izjemno umetniško lucidnost, saj vsako gibanje in detajl potem še bolj poudari. Glavna statična scena izpostavi detajl, ki se odvije na drugem koncu »odra«, v novi mikrosceni. Izjemno pomembna je tudi fotografija, ki s poudarjanjem odtenkov in s filtri ustvari svojstvene dramatične učinke. Montiranje zgodovinskih posnetkov nas od dogajanja ne oddaljuje, temveč mu daje dodatno prepričljivost: zbližuje fikcijsko in dokumentarno. Poudarek na zgovornih mikrodogodkih, ki gradijo veličasten vtis o obdobju, izhaja tudi iz dejstva, da je dialogov in sploh besed malo. Tudi te, ki so, so vsakdanje, izhajajo iz nesporazumov ali običajnih dilem, čeprav od njih vsakokrat znova pričakujemo nekakšno veličino. Zgovorne so ravno v svoji nepričakovani skromnosti. V svoji običajnosti še bolj poudarjajo živost oživljenega časa. Odnosi med ljudmi v večji meri temeljijo na gestah in izrazih obraza. Film Zbogom, Leonora uporabi elemente gledališča, vendar to stori tako, da še bolj poudari svojo filmsko naravo. Svojega sporočila nam nikoli ne moli pod nos. Včasih se zazdi, da je poetizacija z zamolki, ki se vlečejo v navidezno vsakdanje prizore, celo pretirana. Na koncu pa se s kratko, a umetniško nabito ekranizacijo Pirandellove zgodbe, napisane pred samo smrtjo, zgodbe o italijanskem dečku, ki je v New Yorku ubil deklico, soočimo s temeljnim problemom. Iz njega lahko potegnemo vprašanje – ali bi bilo življenje brez obzorja smrtnosti zanimivo? Ali bi lahko razumeli neminljivo, če ne bi bili minljivi? Sredi sličic, ki ustvarjajo fresko dobe, so majhne zareze, v katerih bivamo sami, vedno znova, in vsak med nami, v kateremkoli času. V morju časa se nikoli ne utopimo ravno zato, ker mu vsakič znova vse generacije zastavljamo ista vprašanja.

4. aprila leta 1968 je zaradi posledic atentata umrl Nobelov nagrajenec za mir, “pridigar nenasilja” in po mnenju Zveznega preiskovalnega urada “najnevarnejši človek v Združenih državah Amerike”, Martin Luther King. Star je bil le 39 let. Kot pastor in doktor filozofije je bil najopaznejši govornik in vodja Gibanja za državljanske pravice, ki se je zavzemalo za odpravo rasne diskriminacije v Združenih državah. Pri tem je zmeraj poudarjal načelo nenasilja kot edino legitimno politično sredstvo. Prav zato je v začetku aprila prebival v Memphisu. Ustrelili so ga pred njegovo motelsko sobo. S svojo avtoriteto je hotel podpreti stavke črnskih smetarjev in poskrbeti za to, da bi potekale brez nasilja. Eden izmed vrhuncev boja Martina Luthra Kinga proti rasnemu zatiranju je bil njegov govor “Sanjam” 28. avgusta 1963 pred dvesto petdeset tisoč ljudmi na stopnicah Lincolnovega spomenika v Washingtonu. V svoji prav tako zgodovinski “Pridigi na gori” je Jezus Kristus izrekel te besede: “Blagor tistim, ki delajo za mir, kajti imenovani bodo Božji otroci.” (Matej 5,9). To blagrovanje je namenjeno vsem, ki so se v zgodovini zavzemali za tiste, katerih svoboda in čast sta bili poteptani. Namenjeno je tudi vam in meni, če se zavzemamo za zapostavljene v naši družbi. Ni nam treba govoriti pred tisoči poslušalcev, dovolj je, če za začetek priseljencu iz tujine ali osebi druge rase rečemo prijazno besedo in se pri tem prijazno nasmehnemo. Ni nam treba organizirati javnih shodov, lahko pa razmislimo, kako lahko kot posamezniki in družbena skupnost pripomoremo k integraciji tujcev, ki so morali zaradi svoje lastne varnosti zapustiti domovino. Ni nam treba začeti programov za odpravo vojn v daljnih deželah, preden se ne vprašamo, kaj lahko storimo, da bi izboljšali ozračje v svojem podjetju. Ali: “Kaj lahko naredim, da se bosta moja prijatelja, sošolca, znanca, soseda spet spravila?” Čeprav je vpliv teh, ki prispevajo k razširjanju resničnega miru, na začetku morda majhen, se bo sčasoma razširil. Prek takih ljudi namreč deluje nekdo veliko večji – Bog, ki ne bo počival, dokler se ne bodo izpolnile velike “sanje” o odrešenem in obnovljenem človeštvu v vladavini večnega miru.

Řešíme témata všeho druhu, zajímavosti i nedůležitosti. Proč? Na to asi přijdete spíš vy než my... Technická: Témata rozebíráme bez hluboké přípravy a jakéhokoli scénáře, aby byl rozhovor autentický, tak nečekejte naprostou vědeckou přesnost. Detaily můžete vždycky vyhledat v odkazech níže v popisku. Děkujeme za pochopení :) ___________________________ Jedná se o zvukový záznam z YouTube relace Zvědátoři. Ta může obsahovat informační opravy v obraze, které neuslyšíte. Ke každému dílu je připojeno datum vysílaní i zdroje (některé už nefungují - proto nejsou přidány). .......................Zdrojové video........................ Martinův hlavní kanál: NaprostoRetardovany Patrikův kanál: Patrik Kořenář Společný kanál: Zvědátoři ---------------------------------------- Zdroje k dalšímu šťourání 1 Zdroje k dalšímu šťourání 2

Čo je kvantové previazanie? Čo sme našli v DNA našich predkov? Našli sme spôsob, ako stvoriť živé molekuly? hostia: Martin Mojžiš, fyzik Peter Szolcsányi, chemik Vladimír Ferák, biológ

Dobitniki letošnje Nobelove nagrade za mir so Aleš Bjaljacki, beloruski zagovornik človekovih pravic v zaporu ter organizaciji za človekove pravice Memorial iz Rusije in Center za državljanske svoboščine iz Ukrajine. Kot navaja Nobelov odbor, so nagrajenci s svojim doslednim prizadevanjem za humanistične vrednote, z bojem proti militarizmu in zavzemanjem za načela prava oživili vizijo o miru in bratstvu med narodi. V oddaji tudi: - Voditelji Evropske unije še neenotni glede posega na trg energentov in vzpostavitev regulacije cen - Fides zadovoljen z začetkom pogajanj o stavkovnih zahtevah - Umrl je skladatelj Jure Robežnik, velikan zlate dobe Slovenske popevke

Tento týždeň sa vo švédskom Štokholme udeľujú Nobelove ceny. Laureátov za rok 2022 tohto najprestížnejšieho vedeckého ocenenia v odboroch medicína alebo fyziológia, fyzika a chémia už poznáme. Vo štvrtok Kráľovská švédska akadémia vied oznámila aj cenu za literatúru a ešte vyhlásia ocenenie za mier a ekonomiku. Osobnostiam a vedcom sa dostáva uznanie a aj zaujímavá finančná odmena, v hodnote zhruba milióna eur, za významné činy alebo prelomový objav a výskum. Prečo sa podľa biochemika Jaromíra Pastoreka ešte dlho nedočkáme nobelistu aj zo Slovenska alebo východnej Európy? Aký prínos pre ľudstvo majú tohtoroční laureáti za chémiu? Je udeľovanie Nobelových cien spravodlivé? A ako si vysvetľuje vedec vysvetľuje paradox, že Alfred Nobel nenávidel vojny, hoci jeho najvýznamnejším vynálezom je dynamit? Počúvajte podcast denníka Pravda. #pocuvajtepravdu

Tento týždeň sa vo švédskom Štokholme udeľujú Nobelove ceny. Laureátov za rok 2022 tohto najprestížnejšieho vedeckého ocenenia v odboroch medicína alebo fyziológia, fyzika a chémia už poznáme. Vo štvrtok Kráľovská švédska akadémia vied oznámila aj cenu za literatúru a ešte vyhlásia ocenenie za mier a ekonomiku. Osobnostiam a vedcom sa dostáva uznanie a aj zaujímavá finančná odmena, v hodnote zhruba milióna eur, za významné činy alebo prelomový objav a výskum. Prečo sa podľa biochemika Jaromíra Pastoreka ešte dlho nedočkáme nobelistu aj zo Slovenska alebo východnej Európy? Aký prínos pre ľudstvo majú tohtoroční laureáti za chémiu? Je udeľovanie Nobelových cien spravodlivé? A ako si vysvetľuje vedec vysvetľuje paradox, že Alfred Nobel nenávidel vojny, hoci jeho najvýznamnejším vynálezom je dynamit? Počúvajte podcast denníka Pravda. #pocuvajtepravdu

Letošnji Nobelov nagrajenec za medicino je švedski genetik Kdo bi si mislil, da se tudi v genih neandertalcev skriva odgovor na vprašanje, kako se naš imunski sistem brani pred virusi in bakterijami? Tudi to je spoznanje, ki nam ga je omogočilo raziskovalno delo letošnjega Nobelovega nagrajenca za področje medicine. Danes dopoldan so namreč v Stockholmu razglasili, da najbolj prestižno znanstveno priznanje na svetu prejme švedski genetik Svante Pääbo, ki je razvozlal skrivnosti dednega materiala neandertalcev. Zakaj si njegov dosežek prav gotovo zasluži pozornost vse svetovne javnosti, je v pogovoru z Iztokom Koncem pojasnila dr. Luca Lovrečić s Kliničnega inštituta za genomsko medicino v Ljubljani.

Spoštovani, sodobna filozofija in teologija glede vprašanja zla ovinkarita in se ga izogibata, ker so postale znanstvene vede avtonomne. Prej sta to vprašanje reševali skupaj, znotraj teodiceje, ki je nauk o opravičevanju Božje pravičnosti. Za sodobno filozofijo je postalo vprašanje trpljenja preveč metafizično, moderna teologija pa se v nasprotju s klasično razvija v drugo smer. Tako ostaja trpljenje prepuščeno izkustveni strani posameznikov. Ko Bog dopusti slabe rečí, nas spravijo v bes in ob pamet. Takrat nam ni treba odpustiti Bogu, ampak prositi za milost, da bi lahko to, kar nas je doletelo, sprejeli. Bog nima nič proti nam. On vé, da nam to ni všeč. Našo jezo razume tako, kot starši razumejo otrokovo jezo, ko dovolijo, da mu zdravnik vbrizga injekcijo. Dejanje staršev izraža najboljše zanimanje za otroka; prav tako Bog ravna z nami sredi bolečin. Medtem pozabljamo, da je večji in močnejši, kot si lahko sploh predstavljamo. Aleksander Solženicin (1918–2008), ruski pisatelj in Nobelov nagrajenec, ki je bil politični zapornik, se je spraševal, zakaj Bog zla od nas ne loči. Zapisal je, da moramo upoštevati, da črta, ki zlo in dobro razdvaja, seka vsako človeško srce. Kdo pa bi hotel uničiti del svojega srca? Človek ne more opravičiti Boga; Bog je tisti, ki opravičuje človeka. Ker Cerkev, ki prste namaka v sladki marmeladi, aktualna vprašanja zanikuje, sama odpira prostor navalu duhovnega terorizma cenenih alternativ. To, da niti ena teodiceja ne pozna končnega odgovora na vprašanje trpljenje, ne pomeni, da smemo Boga glede odgovornosti razvezati, človeka pa obsoditi, niti Boga obsoditi, človeka pa razvezati (I. Raguž). Zlo, ki ima povezavo s svobodo, vključujoč z njeno zlorabo, je nujno za moralni razvoj človeštva. Vendar Bog ni začetni vzrok zla, ampak končni in posredni, in ga dopušča zaradi večjega dobrega. Zlo je cena Božje ljubezni, ki želi svoboden odgovor iz ljubezni (T. Akvinski). Oglaša se kot negativen spremljevalec svobode, katerega obstoj bo opravičen šele v končni bodočnosti, čeprav deluje navidezno neurejeno in nesmiselno. Še vedno smo v prehodnem in pomanjkljivem svetu, v katerem hkrati k Bogu tarnamo in proti njemu protestiramo. Angela Folinjska (1249–1309) je sredi trpljenja zapisala: »Ko bi ljudje vedeli, kako vredno je trpeti za Boga, bi postalo trpljenje predmet grabeža in bi ga drug drugemu ugrabljali ter si s silo prilaščali priložnosti za trpljenje.«

Vse zastonj! Vse zastonj! je naslov prve premiere letošnje sezone v Prešernovem gledališču v Kranju. Igro je napisal Dario Fo, italijanski dramatik, Nobelov nagrajenec za književnost, prevedel jo je Gašper Malej. Gre za problematiko delavcev, ki z zaslužkom ne morejo preživeti, za povrh pa jih uničujejo vedno višje cene. Besedilo se je zdelo režiserki Ajdi Valcl ravno pravšnje za sedanji trenutek, skupaj z dramaturgom Markom Bratušem pa sta ga priredila za naše okolje. Predstavo Vse zastonj! Vse zastonj! si je ogledala Tadeja Krečič: Dario Fo: Vse zastonj! Vse zastonj! Prevajalec Gašper Malej Adaptacija Marko Bratuš in Ajda Valcl Režiserka Ajda Valcl Dramaturg Marko Bratuš Scenografka Urša Vidic Kostumografka Urška Recer Koreografinja, scenski gib: Lada Petrovski Ternovšek Svetovalec za koreografijo Branko Potočan Avtorica glasbe Polona Janežič Lektorica Barbara Rogelj Oblikovalec svetlobe Andrej Hajdinjak Oblikovalca maske Matej Pajntar in Alja Sušnik Asistentka scenografke Anja Gruden Igrajo Antonia, brezposelna Vesna Pernarčič Giovanni, delavec Aljoša Ternovšek Margherita, honorarna delavka Vesna Slapar Luigi, delavec, Margheritin mož Miha Rodman Policist, Komandir specialne enote, Kmet, Starec Blaž Setnikar Statista Dominik Vodopivec in Jure Pogačar

Teden mineva v znamenju priprav na zimo, cene energentov rastejo. Številne države po Evropi skušajo čim bolj zamejiti vplive naraščajočih cen, inflacije, ki je v evrskem območju na leti ravni presegla 9 odstotkov, kar je nova rekorda raven. V noči na sredo je umrl zadnji sovjetski voditelj in Nobelov nagrajenec za mir Mihail Gorbačov, ki je odigral ključno vlogo pri koncu hladne vojne.

V Moskvi je sinoči v 92 letu starosti po hudi in dolgotrajni bolezni umrl zadnji voditelj Sovjetske zveze Mihail Gorbačov, ki je krmilo sovjetske partije prevzel leta 1985. Gorbačov, tudi Nobelov nagrajenec za mir, je odigral ključno vlogo v prizadevanjih za končanje hladne vojne. Drugi poudarki oddaje: - Pomoč prebivalstvu in gospodarstvu zaradi energetske draginje bo danes potrjeval državni zbor. - Veronikino nagrado za najboljšo pesniško zbirko leta je dobila Kristina Kočan. - Prepričljiva zmaga slovenskih odbojkarjev nad nemškimi za uvrstitev v osmino finala svetovnega prvenstva.

Če pozornost usmerimo le na zadnji dve leti: pandemija novega koronavirusa, hepatitis neznanega izvora in zdaj še opičje koze. Kaj vse nas še čaka? Ali človeštvo izgublja boj z virusi? Ugledna slovenska virologinja, predavateljica in znanstvenica dr. Tatjana Avšič Županc ni presenečena. »Nobelov nagrajenec Joshua Lederberg je rekel, da se bo med ljudmi in mikroorganizmi odvijala napeta kriminalka, ki se bo imenovala Naša pamet proti njihovim genom.« Kaj se bo zgodilo, ko bomo prišli v stik s povzročitelji bolezni iz pragozdov in najbolj odročnih delov sveta? Ko bo taljenje naplavilo viruse, ki so v večnem ledu in snegu ujeti že tisočletja? Ali bo človeštvu z izkušnjami in znanjem uspelo ustaviti njihov pohod? V Intelekti sodelujejo tri slovenske strokovnjakinje: akad. prof. dr. Tatjana Avšič Županc (Medicinska fakulteta v Ljubljani), mag. Katarina Prosenc Trilar (NLZOH) in prim. doc. dr. Alenka Trop Skaza (NIJZ). Foto: Prvi Covid, opičje koze, hepatitis, zika, hiv, ptičja gripa, denga ...Če pozornost usmerimo le v zadnji dve leti: pandemija covida-19, hepatitis neznanega izvora in zdaj še opičje koze. Kaj vse nas še čaka? Ali človeštvo izgublja boj z virusi? Ugledna slovenska virologinja, predavateljica in znanstvenica dr. Tatjana Avšič Županc ni presenečena. "Nobelov nagrajenec Joshua Lederberg je rekel, da se bo med ljudmi in mikroorganizmi odvijala napeta kriminalka, ki se bo imenovala Naša pamet proti njihovim genom." Kaj se bo zgodilo, ko bomo prišli v stik s povzročitelji bolezni iz pragozdov in najbolj odmaknjenih delov sveta? Ko bo taljenje naplavilo viruse, ki so v večnem ledu in snegu ujeti že tisočletja? Ali bo človeštvu z izkušnjami in znanjem uspelo ustaviti njihov pohod? V Intelekti sodelujejo tri slovenske strokovnjakinje: akad. prof. dr. Tatjana Avšič Županc (Medicinska fakulteta v Ljubljani), mag. Katarina Prosenc Trilar (NLZOH) in prim. doc. dr. Alenka Trop Skaza (NIJZ).

Avtorica recenzije: Marija Švajncer Bralca: Eva Longyka Marušič in Matjaž RomihNovo mesto: Goga, 2022Goran Vojnović je eden najbolj uveljavljenih in branih pisateljev na Slovenskem Miselni in doživljajski svet pisatelja, filmskega režiserja in esejista združuje veliko aktualnih tem. V knjigi Zbiralec strahov se vedno znova vrača v otroštvo; rojen je bil sicer v Ljubljani, a piše o svojem bosanskem poreklu in negotovosti, ki jo je doživljal kot otrok priseljencev, prav tako o tem, kako se je znašel v večjezičnosti. Spomin je ponekod zamegljen, toda nikakor ne more pozabiti, da je v njegovi preteklosti ugasnila Jugoslavija. Vrača se v čas, ko so ga preganjali strahovi v stiku z vrstniki, sčasoma pa se dokoplje do spoznanja, da je strah tudi druge ljudi, tako otroke kot odrasle. Pretresla ga je vojna, ki je izbruhnila ob razkroju prejšnje države, bolijo ga posledice nesmiselnosti in krutosti vojnih spopadov, preganjajo ga žrtve Srebrenice. Na oživljanje fašizma ter paberkovanje in kramljanje o vojnih zločincih se odziva z ogorčenjem in zgroženostjo. Ni mu vseeno, da je v svetu toliko zla; čedalje bolj spoznava, da je zlo trdoživo in skoraj neobvladljivo. Vse preveč je ljudi, ki ga namerno in načrtno ohranjajo, se sprenevedajo ter lažejo sebi in drugim. V tem kaotičnem bivanju se pisatelj pogosto počuti ogroženega, kaj kmalu pa se zave, da mu ne sme biti vseeno, zato se svoji angažiranosti in kritičnosti nikakor ne bo odrekel. Vsako dobro dejanje šteje in prispeva k spreminjanju sveta na bolje. Pomembno je njegovo spoznanje, da ljudje sicer zganjamo vsakršne norosti, toda »večina nas v življenju težko naredi kaj več od tega, kot da se trudimo ostati ljudje. Morda pa je to celo edino, kar lahko naredimo zase in za svet …«  Goran Vojnović je humanist, zagovornik svobode in pacifist. Kot pogumen človek govori tudi tistim, ki so prepričani, da je zveličavna in prava samo njihova resnica. Grebe po svoji notranjosti in se hkrati skuša vživljati v druge ljudi. Od njih se v marsičem tudi razlikuje, na primer v tem, da si prizna, kako se je na določene okoliščine odzival v preteklosti in se sčasoma spremenil. Meni, da življenje v Jugoslaviji ni bilo samo črno-belo in da se je zgodilo tudi veliko tistega, kar je vredno spomina. Njegova nostalgija za jugom nima nič skupnega z nekdanjo državno strukturo. Vojnović tako kot pokojni, žal prezgodaj umrli pesnik in vsestranski ustvarjalec Aleš Debeljak, govori o nostalgiji za nekdanjim kulturnim prostorom in jugoslovansko kulturo. V novi slovenski državi so to kulturo iztrgali iz zavesti ljudi. »Tiste čase so pač iz registrov brisali žive ljudi, nedolžne starce, žene in otroke, pa se ni nihče v Sloveniji posebej razburjal. Zakaj bi se kdo torej vznemirjal zaradi izbrisa mrtvih pisateljev.« Nobelov nagrajenec Ivo Andrić, Miroslav Krleža in Danilo Kiš nikakor ne bi smeli utoniti v pozabo. Ni mu do poenostavitev in nestrpnosti, odstranjuje predsodke. Spoštuje različnost in razume ljudi, ki so iz kakršnih koli vzrokov, med drugim tudi zaradi porekla, potisnjeni na družbeni rob. Vojnović je subtilen človek in ustvarjalec, ki se na vse okoli sebe odziva kot umetnik. Marsikaj se mu prikazuje v filmskih podobah. Dogajanje teče mimo njega in se ga v hipu dotakne. Nostalgije, ki jo občuti po nekdanjih časih, ne odganja od sebe. Toliko vsega se je nakopičilo v njem, vredno se je vračati k preteklim dogodkom in se odzivati nanje. Hkrati pa se ima za človeka, ki hrepeni po védenju, jasnosti in razumljivosti sporočila. Ko je skoraj vse videti jasno, odgovore obrne in si zastavi nova vprašanja. Njegov svet se šele gradi in se oblikuje, dokončnost mu je tuja. Določili pisateljeve eksistence sta samoizpraševanje in nepripadnost. Parafrazira Descartesa in dahne: »Ne pripadam, torej sem.« Množice pridejo in grejo, ostanejo pa nepripadajoči, osamljeni člani manjšine, imenovane Jaz. Nepripadanje je lahko tudi privilegij. V zbirko strahov so uvrščeni otroški strah pred temo in zapuščenostjo, strah pred velikimi psi, ki nevarno režijo, in prav takimi krohotajočimi se nasilnimi fanti, pred letenjem, osamljenostjo, posmehom, ponižanjem in razkritjem strahu in pred smrtjo. Nekega dne zbiralec strahov vendarle ostane brez svoje zbirke. Po tridesetih letih začuti osvobajajoč mir. »Bolj kot prisotnost nečesa je moj mir odsotnost negotovosti, odsotnost dvoma, odsotnost ogroženosti.« Čeprav je tematika v marsičem že znana iz drugih Vojnovićevih del, je vsebina knjige Zbiralec strahov sveža, zanimiva, vznemirljiva in zelo bralna. Avtor v sebi povezuje preteklost in sedanjost ter prepoznava prostor, ki ga je nekoč določal, in skuša nekdanje doživljanje povezati s sedanjim. Zasluti neizgovorjen opomin svoje drage, češ da se spet ukvarja z neobstoječimi problemi, se sizifovsko trudi iz nič ustvariti nekaj in si umišljati, da se je zgodilo kaj pomembnega. Da, samokritično vse to priznava, toda veličina njegove umetnosti so prav ti ujeti trenutki, obvladana žalost, nenehno spominjanje, iskanje samega sebe in vrednotenje dogajanja. Toliko vsega je vredno premisleka. Goran Vojnović ni samo pripovedovalec zgodb, temveč je čarovnik lepote. Njegovo čaranje privablja ljudi in morda v njihova življenja prikliče tudi drobce dobrote. Na platnici je natisnjenih nekaj naklonjenih besed Borisa Dežulovića in Svetlane Slapšak. Antropologinja in pisateljica pravi, da Vojnovićeve zgodbe o otroštvu, družini, preteklosti, nostalgiji in svetu kratkega spomina in dolgih zablod močno presegajo format esejev, zapisov in avtobiografij; te zgodbe sledijo toku spomina, njegovi dvoumnosti in razdrobljenosti.

Ruský útok na Ukrajinu odsuzují vědci z celého světa včetně samotného Ruska. Otevřený dopis skupiny ruských akademiků podepsaly tisíce lidí. Další protiválečný dopis podepsalo přes sto osmdesát nositelů Nobelových cen. Vysoké školy a výzkumné instituce z různých částí světa nabízejí pomoc ukrajinským vědcům a studentům. Co se ale týče přerušování spolupráce s ruskou vědou, situace je složitější a názory nejsou jednotné. Více uslyšíte v pořadu Věda Plus-Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V današnji oddaji Sledi časa se bomo odpravili po stopinjah, ki so jih na območju današnje občine Šmartno pri Litiji puščali pisatelj in dramatik Slavko Grum, arhitekt Jože Plečnik, zdravnik, kemik in Nobelov nagrajenec za kemijo Fritz Pregl, polihistor Janez Vajkard Valvasor, znameniti mizarji iz družine Izgoršek in drugi. Virtualno se bomo sprehodili do gradu Bogenšperk, ki je med najpomembnejšimi renesančnimi objekti pri nas in ki je po Valvasorjevi zaslugi tudi najstarejši muzej na Slovenskem. Slišali boste marsikatero zanimivo zgodbo iz življenja ljudi na tem območju, ki je bilo znano tudi po rudarstvu, usnjarstvu in kovaštvu.

Do vysílání veřejnoprávní televize přináší už roky vědecká témata a na jeho otázky odpovídaly desítky nositelů Nobelových cen. Hostem Dopoledne s Proglasem byl moderátor Daniel Stach. Jak těžké je získat světově významného vědce do vysílání? Jak přiblížit divákům složitá témata? A co mají nositelé Nobelovy ceny společné?

V norveški prestolnici Oslo prav zdaj poteka podelitev Nobelove nagrade za mir, ki gre letos v roke novinarjev Marie Resse s Filipinov in Dmitrija Muratova iz Rusije za njun boj na področju varovanja svobode izražanja. Norveški Nobelov odbor ju je izpostavil kot predstavnika vseh novinarjev, ki branijo ta ideal v svetu, v katerem sta medijska demokracija in svoboda pod vse hujšimi pritiski. V oddaji tudi: - Britansko prizivno sodišče razveljavilo zavrnitev izročitve Assangea Združenim državam Amerike - Vlada je obisk Gorenjske začela z delovnim posvetom v Gorenji vasi, zvečer bo javna tribuna v Cerkljah - Nadaljuje se iskanje 10-letnice iz Turčije, ki jo je odnesla deroča Dragonja

Homo bodoensis: Nový druh člověka? (4:41) – 120 let Nobelových cen (19:01) – Kniha měsíce: Álf ze zlatého kamene (24:05) – Planetum-1: Z Královské obory do vesmíru (27:50)

Dnes priblížime Nobelovú cenu za medicínu a porozprávame sa aj o dani z cukru. Pseudocast 529 na YouTube Zdroje Press release: The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2021Congenital insensitivity to pain with anhidrosisSugary drink taxesA Salient Sugar Tax Decreases Sugary-Drink Buying Photo by Mae Mu on Unsplash

Dnes priblížime Nobelovú cenu za chémiu a porozprávame sa aj o leteckej archeológii v Mexiku. Pseudocast 528 na YouTube Zdroje The Nobel Prize in Chemistry 2021 - Popular informationChirality of Modern AntidepressantsEscitalopram is more effective than citalopram for the treatment of severe major depressive disorder Photo by Terry Vlisidis on Unsplash

Zmapujeme ale také situaci kolem koronaviru v Česku. Pobyt prvního filmového štábu na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Premiéra panenky Barbie s podobou italské astronautky ve stavu beztíže. Připravil David Šťáhlavský.

Abdulrazak Gurnah, pisatelj iz Tanzanije, je letošnji Nobelov nagrajenec za literaturo, po 35 letih - l.1986 jo je prejel Wole Soyinka iz Nigerije - je tokratni prejemnik šele drugi temnopolti pisatelj iz Afrike nasploh. In to bo uvodna tema tedenskega pregleda, ki ji bo sledila predstavitev letošnjih gledaliških nagrad tantadruj, za življensko delo so jo podelili igralcu Ivu Barišiču, na fotografiji. Spomnili bomo na pomen pravkar zaključenega obmejnega srečanja svobodnih duhov Forum Tomizza, ki se je letos posebej posvetil konceptu solidarnosti – v navezavi na izvorno francosko razsvetljensko solidarité. Povzeli bomo tudi mednarodni festival stripa Tinta v glavnem mestu in mednarodni festival računalniške umetnosti v Mariboru. Obiskali smo razstavo nizozemske umetnice Anette Krauss Prikriti kurikulum v ljubljanski Galeriji ŠKUC, za zaključek pa bomo obeležili letošnjo 500-letnico jeseniške Kosove graščine, osrednji razstavni prostor Gornjesavskega muzeja Jesenice. Na fotografiji Ivo Barišič, vsestranski gledališki in filmski igralec, prejemnik več priznanj, predvsem pa vešči interpret človeških značajev Vir: SNG Nova Gorica

Keď si Alfred Nobel prečítal svoje parte, ktoré omylom vyšlo v novinách, zistil, že v ňom nabudúce nechce mať niečo iné ako: „zomrel obchodník so smrťou“. Podpredseda SAV Martin Venhart hovorí o vzniku Nobelových cien, o tom, prečo je hodnotenie tajné aj o kontroverzných ocenených.  

Novinarja Maria Ressa s Filipinov in Dmitri Muratov iz Rusije sta letošnja Nobelova nagrajenca za mir. Ob njunih izjemnih prizadevanjih za varovanje svobode izražanja Nobelov odbor poudarja, da sta predstavnika vseh novinarjev, ki se bojujejo za to svobodo v svetu, v katerem se demokracija in svoboda tiska soočata z vse večjimi pritiski. Druge teme: - Vlada načrtno uničenje hrbtenico slovenskega novinarstva, opozarjajo pobudniki izredne seje o zaostrenem finančnem položaju Slovenske tiskovne agencije. Ta že 281 dni od vlade ni prejela denarja za opravljeno javno službo. Ogrožena so delovna mesta približno 100 zaposlenih. - Po neuradnih informacijah posvetovalna skupina za cepljenje daje prednost mRNA-cepivom. Odločitev naj bi sporočili prihodnji teden. - Poljski premier Morawiecki pohvalil odločitev ustavnega sodišča, da ima poljska ustava prednost pred evropsko zakonodajo, a hkrati zagotovil, da je mesto Poljske med članicami Unije. Bruselj medtem sporoča, da odločitev ne bo brez posledic.

Nobelova nagrada za mir gre letos v roke novinarjema Marii Ressa s Filipinov in Dmitriju Muratovu iz Rusije "za njuna prizadevanja za branjenje svobode izražanja, kar je predpogoj demokracije in trajnega miru", je danes objavil Nobelov odbor. Norveški Nobelov odbor je Resso in Muratova izpostavil kot "predstavnika vseh novinarjev, ki se postavljajo za ta ideal (svobode izražanja) v svetu, v katerem se demokracija in svoboda tiska soočata z vse večjimi pritiski".

Teden podeljevanja Nobelovih nagrad, ki se v petih kategorijah enkrat letno podeljuje za izjemne raziskovalne dosežke, izjemne tehnološke izume ali izjemne prispevke družbi, je danes v znamenju nagrade za literaturo. Prejel jo je tanzanijsko-britanski pisatelj, znan predvsem po svojih novelah in kratkih zgodbah, kjer se ukvarja s posledicami kolonializma in begunstva. Profesor na Univerzi v Kentu je nagrado prejel "za njegovo brezkompromisno in sočutno obravnavo posledic kolonializma in usode beguncev v prepadu med kulturami in celinami", kot so zapisali v obrazložitvi. Slišite pa lahko tudi o nagradah Tantadruj in pestrem dogajanju na odrskih deskah. Foto: Abdulrazak Gurnah, letošnji Nobelov nagrajenec za književnost (C) Profimedia / Awakening Photo Agency

Pisatelj Abdulrazak Gurnah je letošnji Nobelov nagrajenec za literaturo. Pri nas domala nepoznan avtor, saj v slovenščini nimamo niti enega samostojnega knjižnega prevoda tega avtorja, je do zdaj objavil deset romanov in številne kratke zgodbe. Več o njem in o podelitvi nagrade pa Gregor Podlogar.

Hosť: Radan Hurta (vedúci Ústavu fyziky atmosféry Akadémie vied ČR). V dnešnej relácii sa pozrieme na tohtoročných laureátov Nobelovej ceny za fyziku. Konkrétne ide o trojicu vedcov a to Američan japonského pôvodu Syu-kuro Manabe, Nemec Klaus Hasselmann a Talian Giorgio Parisi. Nobelov výbor ocenil ich fyzikálne modely zemskej klímy a spoľahlivé predpovede globálneho otepľovania. Čo si môžeme predstaviť pod fyzikálnymi modelmi klímy? A ide o prvé ocenenie za skúmanie Zemskej atmosféry? Moderuje: Marián Kukelka. V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Blíži sa týždeň Nobelových cien, no ako už býva zvykom, predbehlo ho udeľovanie Ig Nobelových cien. Nimi je ocenený výskum, ktorý vás najprv rozosmeje, potom vás však prinúti sa zamyslieť. Ako vonia kino po strašidelnom filme? Ako prečistiť dýchacie dutiny bez spreju? A ako bezpečne presťahovať nosorožca? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel. Podcast vzniká v spolupráci so SME.  Podcastové hrnčeky nájdete na stránke https://vedator.space/hrnceky/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk Podcast môžete počúvať aj cez Spotify: https://tinyurl.com/V-spotify Apple: https://tinyurl.com/V-applePodcast Podbean: https://tinyurl.com/V-podbean Google Podcast: https://tinyurl.com/V-GooglePodcast YouTube: https://tinyurl.com/V-YouTube-kanal Vedátora nájdete aj na FB: https://www.facebook.com/vedator.svk IG: https://www.instagram.com/vedator_sk/ web: https://vedator.space/

Spoštovani, z vprašanjem, zakaj dobri Bog dopušča zlo in trpljenje, stopam v prevelike čevlje, a bojne sekire za spopade z Bogom morem zakopati, ker sem vanj do norosti zaljubljen; zato je bolečina toliko večja. Legenda Svetega pisma, nedolžni Job, moj trpeči favorit, je takšno bolečino izkusil. Job je navdihnjena knjiga nenavdihnjenih besed. Njegova žena in prijatelji so bili prepričani, da trpi zato, ker nima vere ali pa ima kak pritajeni greh. S pozornim branjem ugotavljam, da so ga v prečiščeno in neomajno vero pripeljali prav oni, ne pa golo trpljenje. Dialog z Bogom je začel zaradi njihovih krivičnih mnenj. Kot fantastični heroj se je podal na najdaljšo pot neraziskanih Božjih poti. V njem prepoznam sebe, ker tudi jaz živim v mraku vere, ki je polna luči, a jih ne vidim. Job je moj brat. Hebrejska številčna vrednost imena Job označuje besedni simbol in pomeni »moj brat«. Joba so porogljive obsodbe zunanjih opazovalcev okronale s pokojem v duši, saj je bila njegova vera v Boga ves čas čista, iskrena in brez računice. Sam se ni mogel dokopati do tega. Pomagal mu je isti Bog, ki je zlodeju dopustil, da z njim grdo ravna, kar se zdi skrajno nepošteno, in njegovi najbližji, ki mu v agoniji niso stali ob strani, ampak so ga po krivem obsojali. Fama je širila o njem neresnične zgodbe, kar mu je strlo utrujeno srce. Preseneča me preobrat, da je našel edinega sogovornika le v svojem Bogu, čeprav ga je prepustil v nemilost mrcvarjenja. Večje ko je naše trpljenje, bližji nam postaja Bog. Do njega začutimo naklonjenost, četudi nas ne rehabilitira. Elie Wiesel (1928-2016), romunsko-ameriški pisatelj, Nobelov nagrajenec za literaturo, je zapisal: »Job je bil ves čas za Boga in proti Bogu, hkrati pa vedno z Bogom.« Nerazložljivo, kajne? Bog je drugačen od sprevrženih idej Jobovih prijateljev, ki so videli v Bogu »molzno kravo«, dežurnega kurirja ali nakupovalni voziček, ne pa Gospoda. Job je ves čas vedel, da je nedolžen in da to vé tudi Bog, zato je rekel: »Zakaj iščeš pri meni krivdo in stikaš za mojo zmoto, čeprav veš, da nisem krivičen.« (Job 10,6-7) Ko je Bog Jobu razodel svoje znanje in moč ter ga vprašal, kje je bil, ko je utemeljeval zemljo in nebo, je Job odnehal: »Glej, premajhen sem. Kaj na ti odgovorim? Svojo roko polagam na usta.« (Job 40,4-5) Jobovo vprašanje je ostalo odprto. Izročil se je nedojemljivi Božji volji in spoznal, da premeteni zlodej ni absolutni vladar, saj ne more brez Božje dopustitve nikomur škoditi. Simone Weil (1909-1943), francoska filozofinja in levičarska aktivistka, je krog logike absurdnega zaprla. Zanjo je nasprotje nepogrešljivi kriterij resničnosti. Zapisala je: »Zlo je brezmejno, ni pa neskončno, kajti neskončni Bog omejuje brezmejno.«

Legenda českého folku a bluegrass Robert Křesťan (62) se v květnu dočkal uvedení do síně slávy hudebních cen Anděl. Dosáhl tak něčeho, v co ani nedoufal. Své sny si prý splnil a dokonce přeplnil. Pro Blesk Podcast prozradil, co ho inspiruje v tvorbě, a proč je nyní se svým životem smířený a spokojený.

Legenda českého folku a bluegrass Robert Křesťan (62) se v květnu dočkal uvedení do síně slávy hudebních cen Anděl. Dosáhl tak něčeho, v co ani nedoufal. Své sny si prý splnil a dokonce přeplnil. Pro Blesk Podcast prozradil, co ho inspiruje v tvorbě, a proč je nyní se svým životem smířený a spokojený.

Největší zabiják, a přesto ho, teda ji, má někdo rád, dokonce je z ní nadšený. V dnešním dílu Stetoskopu si budeme vyprávět se studentem Martinem Kaletou o hemoragické mrtvici, jeho velmi oblíbeném tématu. Martin je studentem, ale teprve středoškolským, přesto nějakou dobu pobýval na Anatomickém ústavu LF MU. Jak se na půdu naší fakulty dostal, jak uspěl v celonárodním kole SOČ a proč holil potkany, nám prozradí se svým školitelem doc. Markem Joukalem, přednostou AÚ LF MU. Snad si v budoucnosti třeba ve Stockholmu na udílení Nobelových cen vzpomene na své začátky i díky tomuto záznamu. Moderátor: Jana Dvořáková Produkce: Jana Majerová Postprodukce: Bibiana Hroncová

Kaj imajo skupnega učinkovito zdravilo za dečka Krisa in nova mRNK cepiva proti covidu? Izvrstnega znanstvenika! Pot za njihov razvoj je s svojimi pionirskimi raziskavami tlakoval Nobelov nagrajenec prof. dr. Richard Roberts. Z njim smo se ob robu letošnjega kongresa Evropske zveze biokemijskih društev, ki so ga pripravili v Ljubljani, pogovarjali za medicinski podkast in oddajo Ultrazvok. Če prof. Roberts in prof. Sharp, s katerim si je razdelil Nobelovo nagrado, ne bi dognala, da se geni lahko razcepijo na posamezne dele, človeškega genoma še vedno ne bi znali razvozlati. Več v pogovoru z uglednim znanstvenikom prof. Richardom Robertsom. Sodelujeta še prof. dr. Jernej Ule (University College v Londonu in Inštitut Francis Crick) in prof. dr. Janko Kos (Fakulteta za farmacijo v Ljubljani). Pripravil Iztok Konc. Foto: FEBS kongres, Ljubljana

Největší zabiják, a přesto ho, teda ji, má někdo rád, dokonce je z ní nadšený. V dnešním dílu Stetoskopu si budeme vyprávět se studentem Martinem Kaletou o hemoragické mrtvici, jeho velmi oblíbeném tématu. Martin je studentem, ale teprve středoškolským, přesto nějakou dobu pobýval na Anatomickém ústavu LF MU. Jak se na půdu naší fakulty dostal, jak uspěl v celonárodním kole SOČ a proč holil potkany, nám prozradí se svým školitelem doc. Markem Joukalem, přednostou AÚ LF MU. Snad si v budoucnosti třeba ve Stockholmu na udílení Nobelových cen vzpomene na své začátky i díky tomuto záznamu.

Boris Leonidovič Pasternak, ruski pesnik, pisatelj in književni prevajalec, je eden izmed najvidnejših literatov ruske književnosti dvajsetega stoletja, Nobelov nagrajenec za književnost leta 1958 »za prispevek k sodobni liriki in nadaljevanju velike ruske pripovedne tradicije.« Lani je minilo sto trideset let od njegovega rojstva in šestdeset let od smrti. Ob tem je pri Slovenski matici izšla knjiga izbranih Pasternakovih pesmi iz osmih zbirk z naslovom Nenavadni dnevi. Pripravil jo je Marjan Strojan in vanjo uvrstil prevode Toneta Pavčka in Janeza Menarta, predvsem pa trideset svojih novih prevodov. O Borisu Pasternaku in novih prepesnitvah piše doktor Edvard Kovač. Dramski igralec Matej Puc interpretira pesem Vse od zore tridesetega aprila Borisa Pasternaka v prevodu Marjana Strojana.

Zvládl bych raději přednášku z fyziky, nebo pětihodinovou operu? Dal by David přednost Nobelově ceně za mír před Oscarem za celovečerní film?

Ve čtvrtek se koná slavnostní ceremoniál k předávání Nobelových cen, a to online. „Po udělení Nobelovy ceny jsem prožíval období, ve kterém jsem se snažil pochopit, že jsem cenu získal. Nejdříve jsem tu informaci úplně nevstřebal. Postupně se mi to ale i díky tlaku, který k ní patří, podařilo. Řekl jsem si – něco společnosti dlužíš. A rozhodl jsem se, že s lidmi budu komunikovat, jak jen to bude možné,“ říká chemik a laureát ceny z roku 2016 Jean-Pierre Sauvage.

O Nobelových cenách za medicínu a chémiu. O dynamite, ženách vo vede, hepatitíde aj genetickom inžinierstve. Dve baby môžete kontaktovať prostredníctvom instagramu @dvebabyajovede

Keď sa povie jeho meno, každý vie o kom je reč. Hviezdoslav patrí k najvýraznejším postavám našej literatúry, autor, ktorý bol nominovaný na prestížnu Nobelovú cenu. Zaujímal ho vesmír, vyštudoval za advokáta, bol vedúcim pobočky banky. Nielen jeho tvorba z neho robí mimoriadne všestrannú osobnosť. Kľúčové slová: realizmus, Pavol Országh Hviezdoslav, Krvavé sonety Podcast Maturita s Hashtagom ti prináša kníhkupectvo Martinus. Viac k podcastom nájdeš na Hashtag.sk. Naše podcasty nájdeš tiež na Youtube, Spotify, Apple Podcasts alebo v každej podcastovej aplikácii.

Epizoda o Nobelových cenách, především o těch za literaturu. Jak udělování vlastně funguje? Kolik cen získaly ženy? A co můžu vlastně vyhrát?

Slišali boste predavanje, ki ga je imel najnovejši Nobelov lavreat za književnost, avstrijski pisatelj Peter Handke, nekaj dni pred podelitvijo nagrade v Stockholmu decembra lani. Odločitev Švedske akademije, da nagrado podeli pisatelju, ki se je med vojno v nekdanji Jugoslaviji s svojimi nastopi in zapisi opredelil za agresorsko – srbsko stran, je naletela na buren odziv in številne ugovore, ki pa jih je Handke v svojem govoru povsem odmislil. Namesto tega se je vrnil v svoje otroštvo ob slovenski materi. Handkejevo predavanje je prevedel ugledni prevajalec Štefan Vevar, dobitnik avstrijske državne prevajalske nagrade. Foto: EPA

Nobelova cena je nejprestižnější vědecké ocenění, které se každoročně uděluje v přírodních vědách - za chemii, fyziku a fyziologii či medicínu - ale také za ekonomii, literaturu a za mír. S Alešem Vlkem z portálu Vědavýzkum.cz jsme zrekapitulovali letošní laureáty, zabrousili do historie ocenění a zmínili jsme i kritiku, která se k Nobelově ceně pojí.

Unikátní měření, které se snaží odhalit stárnutí cév. Přístroj, který umí na dálku pohlídat srdce kardiakům po infarktu. Záchranné projekty zoologických zahrad. 

Letošnja dobitnica Borštnikovega prstana za življenjsko delo je igralka Marinka Štern.Nobelovo nagrado za literaturo za leto 2018 prejme poljska pisateljica Olga Tokarczuk. Nobelov lavreat za literaturo za leto 2019 pa je avstrijski pisatelj Peter Handke.

Pri prevajanju pesmi Želodec Aleša Štegra v nemški jezik je teranu grozilo, da bi se ga prevedlo v Wein. Vendar je prevajalki Urški P. Černe uspelo, da je teran tudi v nemškem prevodu ostal teran. Se pa ob tem primeru postavlja vprašanje, kaj sploh predstavlja nemškim bralcem teran. Prevajalka vidi teran kot večpomensko besedo, ki jo nemški bralec lahko razume, če jo poišče na spletu. Če k temu dodamo še, da je o teranu pisal tudi Nobelov nagrajenec Peter Handke, pa je razlogov za ohranitev in neprevedljivost terana še več. Handke je v nemški prevod romana Florijana Lipuša Zmote dijaka Tjaža celo vstavljal slovenske besede, med njimi besedo babica. O nemški prevodni kulturi smo se pred začetkom frankfurtskega knjižnega sejma pogovarjali s prevajalko Urško P. Černe, ki je na sejmu štiri leta vodila nacionalno stojnico. Do leta 2022, ko bo Slovenija častna gostja sejma, naj bi v nemški jezik po napovedih prevedli približno 100 knjižnih naslovov.

Kozmologija in eksoplaneti, razvoj litij-ionskih baterij, pa pomen kisika za delovanje naših celic. To so letošnje prve tri Nobelove nagrade - za fiziko, kemijo in medicino. Zadnjo prav s področja obnašanja celic v telesu, ko se raven kisika v njih zniža. “Zaznavanje kisika ima res velik pomen - od tega, kako delujejo večcelični organizmi, do tega, da ima velik vpliv na različne bolezni, tudi na razvoj in nastanek raka,” pravi dr. Maja Čemažar z Onkološkega inštituta UKC Ljubljana. Z dr. Majo Čemažar, z dr. Andrejo Gomboc z UNG in z dr. Robertom Dominkom s Kemijskega inštituta smo pokomentirali letošnji Nobelov izbor.

Naučil Čechy, jak skončit s prokrastinací. Anebo jim o konci prokrastinace aspoň prodal víc než sto tisíc kusů úspěšné knihy. Ta dnes vyšla i v řadě dalších jazyků včetně angličtiny. V Americe dostal Petr Ludwig zálohu v řádu stovek tisíc dolarů. A jaký má kniha úspěch? Od počátku roku se prodalo už víc než třicet tisíc knih. "Není to snadné. Tvoje konkurence jsou nositelé Nobelových cen a držitelé tří doktorátů z Harvardu. V Česku se jednou dostaneš nahoru a jsi tam. V Americe se dostaneš nahoru, ale na tvoje místo se tlačí dalších dvě stě lidí," říká Petr Ludwig.

Chtěli byste spolu se #sciencecafe nasát atmosféru světa Nobelových cen? V listopadu budete mít jedinečnou příležitost! Řeč bude tentokrát o kryo-elektronové mikroskopii, v níž byla letos udělena Nobelova cena za chemii. Zajímá vás, co je na zobrazování zmraženého tak převratného? Jak vlastně elektronová mikroskopie přišla ke svému „kryu“? A proč je právě ona zobrazovací metodou budoucnosti? Na tyto otázky nám odpoví Ing. Ondřej L. Sháněl, Ph.D. z Thermo Fisher Scientific CZ - dříve FEI - architekt transmisních elektronových mikroskopů a držitel US patentu za bezgapovou čočku, která výrazně zlepšuje optické vlastnosti těchto přístrojů. -- V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! -- Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

V dnešnom podcaste si povieme, čo pre ženy urobila Elizabeth Stern, o zaujímavom biologickom lepidle a konečne narazíme na problém, ktorý sme ani my neboli schopní vyriešiť za pár minút rozhovoru - čo s Nobelovými cenami? TémyYouTubeZdroje Intro Elizabeth Stern Bilogické lepidlo ako z Blade Runner Quo vadis, Nobelova cena? Outro https://youtu.be/dCCTWMqMZaA One More Pioneering Woman in Science You've Probably Never Heard of Elizabeth Stern Engineering a highly elastic human protein–based sealant for surgical applications Study explains elastin's remarkable movements MeTro Hydrogels