Redneck

Předseda odborového svazu Teamsters Sean O'Brien promluvil na republikánském nominačním sjezdu a odstartoval tak nové kolo debaty. Stává se z této republikánů skutečně strana pro takzvanou „pracující třídu“? Mnoho trumpistických politiků by si to přálo, ale podle jejich kritiků „skutek utek“. Dříve se tímto titulem chlubili demokraté, ale od 70. let minulého století se toho mnoho změnilo. Jsou na tom v boji za práva zaměstnanců lépe než republikáni, nebo jde i u nich spíš o zbožné přání? Proč se tento boj projevuje v letošní volbě viceprezidentských kandidátů a má v něm lepší renomé demokrat Tim Walz, nebo republikán J. D. Vance? A proč se naopak u Kamaly Harris mnozí obávají, že půjde na ruku zaměstnavatelům a velkému byznysu? O tom všem je dnešní Redneck.

Podcast Redneck & Beneš amerikanisty Jana Beneše a našeho redaktora Matěje Schneider se tentokrát natáčel před živým publikem na dvorku redakce Voxpotu. Američtí demokraté vyměnili svého prezidentského kandidáta: stárnoucího Joea Bidena nahradila nynější viceprezidentka Kamala Harris. Jakkoliv se přesně tohoto scénáře mnozí liberálové v USA obávali, nástup Kamaly Harris zatím provází mnoho nadšení: takhle narvané předvolební mítinky neměli demokraté pěkně dlouho. A to i přesto, že zatím není příliš jasné, jakým směrem se chce v případné vládě Harris vydat. Novou energii do žil kampaně pak Harris vlila i trochu překvapivým výběrem vlastního viceprezidentského kandidáta. Proč výběr minnesotského guvernéra Tim Walz signalizuje odklon od opatrné demokratické politiky směrem k větším ambicím? S čím naopak zápolí Donald Trump? Podaří se mu strhnout zpět pozornost na sebe? Proč se hádá s georgijským guvernérem Brianem Kempem a proč toho může litovat? A jak se republikáni snaží získat nevadské voliče? To všechno se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš.

Podle internetu je Kamala Harris „spratek“ a myslí si to i hyperpopová zpěvačka Charli XCX. Viceprezidentský kandidát republikánů J. D. Vance je zase podle demokratů pěkně „divný“. A nezávislý kandidát Robert F. Kennedy dělal divné věci s mrtvou medvědicí. Jaké? To se dozvíte ve 128. díle podcastu Redneck. V uplynulých letech zaplavovala americký internet videa s viceprezidtenkou Kamalou Harris. Nevycházela z nich úplně nejlépe: nejčastěji ji zachycovala, jak kostrbatě přednáší rádoby vzletné fráze a křečovitě se u toho směje. Teď se její kampaň pokusila přetavit tato videa přetavit v pozitivum a pomáhá ji v tom britská zpěvačka Charli XCX se svým albem letošního léta s názvem Brat. Zatím to funguje, ale neskončí vše podobně nešťastně jako Dark Brandon a memové snahy Joea Bidena? Trumpův kandidát na viceprezidenta, ohijský senátor J. D Vance mezitím zápolí s tím, aby si naklonil americké voliče. Má za sebou sérii nešťastných výroků a demokraté ho prostě označují za „divného“. Dokonce se šušká, že Trump své volby nakonec lituje. Jaké trable stíhají jeho viceprezidentského kandidáta? A co vyváděl Robert F. Kennedy s medvědicí v Central Parku? O tom všem je dnešní Redneck.

Joe Biden ustoupil tlaku stranu a oznámil, že se nebude ucházet o znovuzvolení v listopadových volbách. Také řekl, že podporuje kandidaturu své viceprezidentky Kamaly Harris jako své náhradnice. Co teď může následovat a jak se sem demokraté dostali, to vše se dozvíte v 127. díle podcastu Redneck. Joe Biden po necelém měsíci poslechl varování svých spolustraníků. Své funkční období dokončí, ale o znovuzvolení se ucházet nebude. Demokratická strana teď horko těžko musí do srpnového sjezdu vymyslet, jak situaci vyřešit. Logickou nástupnicí by mu mohla být viceprezidentka Kamala Harris, se kterou ale část strany a i významný podíl voličů dle průzkumů nejsou spokojeni. Co se může dít do srpnového nominačního sjezdu demokratické strany a co se může posléze stát po volbách? To je předmětem dnešního dílu podcastu Redneck, ve kterém uslyšíte netradičně také šéfredaktora Voxpotu Vojtu Boháče. Proč se levicové křídlo demokratů stavělo za Joea Bidena? O jakých guvernérech se spekuluje jako o možných kandidátech po boku Kamaly Harris? Proč se příliš nemluví o senátorech jako další možnosti? Jak mohou podporovatelé Donalda Trumpa zareagovat na letošní volby, když už minule vše skončilo násilím na Kapitolu? A jak by vypadalo, kdyby pokus o atentát na Donalda Trumpa dopadl trochu jinak? O tom všem je dnešní Redneck.

Jaký byl Trumpův kandidátský projev na republikánském nominačním sjezdu a co dalšího se během akce ve Wisconsinu dělo? To vám, i s drobnými bulvárními vložkami, řeknou a okomentují Matěj Schneider a amerikanista Jan Beneš. Republikánská strana má za sebou nominační sjezd v Milwaukee. Ten se odehrával v atmosféře nedávného pokusu o atentát na Donalda Trumpa a postupného ovládnutí stranického aparátu lidmi z Trumpova okolí. Krom toho tu ale proběhlo mnoho bizarního spektáklu od vystoupení pro-trumpovských hudebníků až po trhání triček s americkou vlajkou. Dostane se i na to, koho si Donald Trump vybral za viceprezidentského kandidáta, jaké je jeho vidění světa, kdo za ním stojí a jak by s ním mohla vypadat budoucnost trumpismu. Podcast se stočí i k nejaktuálnějšímu dění ohledně kandidatury Joea Bidena, které oba komentátoři s napětím bedlivě sledují.

V sobotu 13. července v Pensylvánii několikrát vystřelil útočník po exprezidentu Trumpovi. Republikánský politik vyvázl jen s lehkým zraněním. V americké historii to rozhodně není bezprecedentní událost, ale to neznamená, že nemůže mít dramatický vliv na letošní volby. Jaký politický efekt měly předchozí americké neúspěšné atentáty? Jak vše mohla ochranka dopustit? Bude teď Donald Trump umírněnější sjednotitel, jak se tvářil ve dnech po atentátu? A proč to, že si vybral jako spolukandidáta ohijského senátora J. D. Vance napovídá o opaku? O tom všem je dnešní Redneck.

Americký Nejvyšší soud vydává už tradičně na přelomu června a července ta nejdůležitější rozhodnutí. O tom, jak letos potvrdil svoje konzervativní směřování s několika podstatnými výjimkami, je 125. díl podcastu Redneck. Americká veřejnost se letos u Nejvyššího soudu obávala další várky kontroverzních rozhodnutí v interrupčních případech. To se nakonec nestalo, v jiných sférách ale konzervativní složení soudu potvrdilo svou pověst. Ať už šlo o bezdomovectví, zbraňové regulace, nebo moc federálních úřadů obecně, všude dle očekávání převládla konzervativní většina. Nejdramatičtější rozhodnutí ovšem soud vydal na úplném sklonku svého období. Přiřknul v něm nejen Donaldu Trumpovi široce pojatou imunitu proti trestnímu stíhání, o které se dřívějším americkým prezidentům ani nemohl zdát. Co rozhodnutí znamená a proč tvoří vtipný kontrast k ostatním regulačním rozhodnutím? O tom všem je dnešní Redneck.

K výběru ideálního kandidáta mají v americkém politickém systému sloužit primárky. Jenže ty letos Demokratická strana nevyužila. Když teď celý svět viděl, jak bídně na tom umí být Joe Biden, musí si demokraté rozmyslet, co dál. Můžou stranické hlasování nahradit? A stojí jim to za to? O tom všem je 124. díl podcastu Redneck. Joe Biden má za sebou noční můru. Jeho tým se několik měsíců upínal k debatě s Donaldem Trumpem jako k události, kde přesvědčí americké voliče, že obavy o prezidentův věk jsou plané. Stal se pravý opak – nikdo teď nemluví o ničem jiném než o tom, jestli a jak by šel Joe Biden nahradit jako demokratický kandidát. Jaké alternativy přichází v úvahu? Jak by jich mohli demokraté dosáhnout? Půjde to bez vůle Bidena a jeho rodiny? A proč všemu stojí v cestě politické reflexy demokratů, které se začaly ozývat už pár hodin po debatě? O tom všem je dnešní Redneck.

Joe Biden a Donald Trump se poprvé před letošními podzimními prezidentskými volbami utkali v televizní debatě. Ta se týkala mnoha důležitých témat, ale na odpovědích a politických programech a vizích kandidátů nakonec nesejde, protože hlavní dojem z debaty je ten, že Joe Biden je nejspíš příliš starý na to, aby dál působil jako prezident.  Co ukázala první prezidentská debata v USA? Jak se demokraté dostali do tak svízelné a zároveň předvídatelné situace? Budou sílit snahy o nahrazení Joea Bidena na kandidátce? O tom všem je dnešní unavený díl.

Desítky tisíc lidí v Jacksonu ve státě Mississippi doma už roky nemají pitnou vodu a na bývalého guvernéra Phila Bryanta města se postupně vyvalil skandál. Jeho vyšetřování naznačuje, že měl Bryant pomáhat bývalé hvězdě amerického fotbalu Brettu Favreovi dohazovat miliony z fondu, které mají sloužit na pomoc rodinám v hmotné nouzi. [SOUNDCLOUD PROSÍM SEM] Proč jsou obtíže s pitnou vodou na amerických periferiích čím dál častější? Z jakého důvodu na jejich řešení nestačí balík investic do infrastruktury, který prosadili demokraté a jejich prezident Joe Biden? A odkud se guvernér a fotbalista vlastně znají? O tom všem je dnešní lokální díl podcastu Redneck.

Americký odborový svaz United Auto Workers (UAW) sice letos na jaře zaznamenal průlomovou výhru v továrně Volkswagenu v Tennessee, ve fabrice Mercedesu v Alabamě se mu ale o několik týdnů nepodařilo na vítězství navázat. Vedení UAW se navíc potýká s potenciálním skandálem. Co udělali odboráři v Alabamě špatně? Je zmíněný skandál vykonstruovaný, nebo se UAW nezbavila dřívější zkorumpovanosti? Jaké plány má šéf svazu Shawn Fain? A nejsou prohry nedílnou součástí zvýšené odborářské aktivity? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

Ještě před několika lety byla opozice vůči drastické imigrační politice Donalda Trumpa jedním z hlavním témat demokratických politiků. Po nástupu Joea Bidena do Bílého domu se ale změnilo méně, než by předchozí výkřiky mohly naznačovat. Bidenem podepsaný dekret teď opět přibližuje politiku demokratů představám Donalda Trumpa. Konzervativní voliče přitom uspokojí jen stěží. Co přesně mění Bidenův nový dekret? Proč ho podepsal právě teď? Jak by si imigrační reformy představovali liberálové oproti konzervativnímu uzavírání hranic? A jak dlouho už Washington čeká na funkční imigrační změny? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Porota Donalda Trumpa shledala vinným v 34 bodech obžaloby a z uchazeče o Bílý dům je tak oficiálně zločinec. Jaký bude mít verdikt dopad na veřejné mínění a jaký dostane trest v tuto chvíli není vůbec jasné. Co na verdikt říkají v Trumpovi věrné republikánské straně a co s rozsudkem zatím provádí prezident Joe Biden? Změní odsouzení Donalda Trumpa nějak jeho šance na zvolení prezidentem? A proč jsou k negativním dopadům historicky prvního odsouzení bývalého amerického prezidenta na prezidentské volby Matěj Schneider i Jan Beneš spíše skeptičtí? To vše se dozvíte v dnešním díle.

Prezidentské debaty v USA jsou zdánlivě neotřesitelnou součástí prezidentských voleb. Jejich historie přitom nesahá až tak hluboko a letos budou pořádány trochu jinak. Jak? To se dozvíte v dnešním 120. díle podcastu Redneck. Běžně se ve Spojených státech pořádají tři debaty prezidentských kandidátů v týdnech bezprostředně před listopadovými volbami. Letos tomu bude jinak: Joe Biden a Donald Trump se domluvili na jedné červnové a jedné zářijové debatě. Nejsilnější další kandidát Robert F. Kennedy se účastnit dle všeho nebude moct. Jak to bylo s televizními debatami v minulosti? Jaké historicky nejslavnější momenty v nich proběhly a ve kterých volbách? Proč letos Biden a Trump dělají věci jinak? A jsou vlastně obecně debaty vůbec k něčemu? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

V roce 2020 uprostřed kampaně na prezidentské volby zachvátily Spojené státy protesty proti policejní brutalitě. Co z nich po čtyřech letech zbylo, se dozvíte v 119. díle podcastu Redneck. Přes maximalistické požadavky některých demonstrantů vlna policejních reforem v posledních letech Spojené státy nesmetla. Svou roli v tom sehrál i demokratický prezident Joe Biden, který opravdu nepatří mezi velké kritiky policejní práce. Biden rád ze škrtání rozpočtů policie obviňuje naopak republikány. Ti se na oplátku snaží stejně jako radikála vykreslit jeho. V jakých sférách amerických policejních zákonů se ale přece jen něco stále děje? Za jaké nejabsurdnější tragické přečiny nebyli policisté v USA potrestáni? A odeberou americké soudy policistům extenzivní ochrany, které jim samy propůjčily? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

V americkém Kongresu se před několika dny ostře pohádalo několik zastupitelek v čele s Marjorie Taylor Greene a Alexandrií Ocasio-Cortez. Spoustu amerických komentátorů se poté pohoršovalo nad úpadkem politické kultury, který podle nich hádka značí. V 118. díle Rednecku si ale připomeneme, že Kongres zažil daleká závažnější a násilnější hádky mezi politiky. Nejnásilnější období zažil americký Kongres jednoznačně v několika dekádách před americkou občanskou válkou. Mezi lety 1830 a 1860 došlo na Kapitolu k 70 fyzickým potyčkám mezi zastupiteli. Nicméně po celou historii USA nebyly rvačky v Kongresu ničím až tak neobvyklým. První pamětihodná proběhla už v roce 1798 – loni na podzim prý zase vrazil tehdy už bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy svému kolegovi do zad loktem. Proč se nejednou zastupitelé na Kapitolu mydlili sukovicemi? Kvůli čemu se tak rozvášnili? Proč se označovali za sraby, zatímco ostatní prosili rváče, ať si svoje bitky vyřizují venku? A zastupitelé kterého ze států se v Kongresu rvali nejčastěji? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Tento měsíc to budou dva roky od jedné z nejhorších masových střeleb v americké historii. Odehrála se v texaském Uvalde. Kromě samotného vraha se ale mnozí místní hněvají na policii, která při zásahu naprosto selhala. Proč za zpackaný zásah téměř nikdo dodnes nenese zodpovědnost, se dozvíte v 117. díle Rednecku. 24. května 2022 trvalo policii více než hodinu a čtvrt, než zpacifikovala 18letého střelce, který se zbraní vtrhnul na uvaldskou školu Robb Elementary. Při pomalém zásahu se místo toho handrkovali se zděšenými rodiči uvnitř uvězněných a vražděných dětí: použili na ně tasery i pouta. Ani po dvou letech a několika vyšetřováních se pozůstalí nedočkali byť jen náznaku spravedlnosti. Zodpovědní policisté, úředníci a politici čelili dosud minimálním dopadům. Jak na tragédii reagovaly místní úřady a jak federální ministerstvo spravedlnosti? S jakým zastrašováním se musejí pozůstalí potýkat? A jak souvisí tragédie v Uvalde s aktuálními protesty na amerických univerzitách? To vše je tématem dnešního Rednecku.

Loni se v USA bojovalo o to, co je správné country. Letos Severní Ameriku smetla největší hiphopová válka za hodně dlouhou dobu. O tom, co to vlastně je rapový „beef“ a kde se najednou vynořilo tolik nenávisti, je dnešní Redneck. Možná se vám tomu těžko věří, ale i takový spektákl jako pokračující soudní oplétačky Donalda Trumpa v minulém týdnu zastínila jiná událost – velká „občanská válka“ amerického rapu. Do krve se hádají torontský rodák Drake a losangeleský Kendrick Lamar. Oba ztělesňují diametrálně odlišný přístup k rapu a afroamerické kulturní tradici obecně. Jaké největší beefy zažil hiphop za celou svou historii? Co spustilo ten aktuální, který se v menší míře táhne od roku 2013? Jak vše vybublalo od zdravé rivality až k obviněním z pedofilie? Co je to „kulturní sup“? Kdo vyhrál a je vůbec vlastně všemu konec? O tom všem je dnešní 116. Redneck.

V půlce 20. století americký konzervatismus zmíral. Jednou z osobností, která to zvrátila, byl zakladatel časopisu National Review William F. Buckley Jr. 115. díl Rednecku se zaobírá jeho zamotaným příběhem, novým dokumentárním snímkem o Buckleym i hádkami historiků o to, jak na něj nahlížet. Když zmíníte americkou konzervativní revoluci a nástup takzvané „Nové pravice“, většina lidí si představí Ronalda Reagana. Jeho vítězství ve volbách roku 1980 by ale nebylo možné bez širšího konzervativního hnutí, které si v dekádách předtím prošlo hlubokou krizí – nejneslavněji v podobě prohry senátora Barryho Goldwatera ve volbách roku 1964. Kromě Reagana samotného má ale málokdo v historii tohoto obratu tak mytologickou roli jako William F. Buckley Jr. Aktuální díl Rednecku shrnuje Buckleyho život. Jaké debaty vedou – na příkladu nového dokumentu The Incomparabre Mr. Buckley – američtí historikové o vlivu, který měl na konzervativní hnutí? Zkrotil skutečně konspirační bažiny nevábných organizací jako The John Birch Society, nebo je jen umně využil? Je nástup Donald Trumpa popřením Buckleyho konzervatismu, nebo jeho logickým vyústěním? O tom všem je dnešní Redneck.

Začala sezóna soudů s Donaldem Trumpem a je to dle očekávání chaos. V dnešní díle podcastu Redneck & Beneš vám pomůžeme zorientovat se v tom prvním z nich, který se týká takzvaného „držhubného“ pro Trumpovy údajné milenky. První trestněprávní soud s exprezidentem Trumpem v New Yorku začal oficiálně 15. dubna. První týden ale zabral primárně zdlouhavý výběr poroty. Proč je v tomto případě tak komplikovaný a jak běžně probíhá? Jaké osobní zkušenosti z USA má s porotami amerikanista Jan Beneš? Proč jsou americká média tak fascinovaná tím, jestli Donald Trump u soudu spí, nebo dokonce pouští větry? O co přesně jde v tomto prvním ošemetném soudním procesu a co ve zbývajících třech? A stihnou se vůbec dořešit do voleb? To vše se dozvíte v dnešním díle.

Americký Kongres se poslední půlrok dohadoval především o pomoci pro Izrael a Ukrajinu. Jak nakonec došlo k porážce republikánských rebelů, kteří bojovali proti financím pro Ukrajinu, se dozvíte 114. díle Rednecku. Když se loni v říjnu do čela Sněmovny reprezentantů dostal relativně neznámý Mike Johnson, mnoho lidí se obávalo, že to může znamenat konec americké podpory pro Ukrajinu. Právě Johnson totiž v minulosti pravidelně hlasoval proti předchozím várkám pomoci. Po půl roce handrkování je ale vše jinak. Jak to, že se z konzervativního Johnsona nakonec vyklubal blízký spojenec demokratů? Jakou roli ve všem sehrál Donald Trump? Nejsou zvěsti o exprezidentově odporu vůči Ukrajině přehnané? A nepřijde teď kvůli tomu všemu Johnson o funkci? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.

Republikánské primárky ukázaly, že exprezident nemá v GOP reálného rivala. Rozjíždějící se soudní procesy, které teď Trumpa čekají, ale zase ilustrují, jak pošramocený je Trump jako kandidát. A to nejen v politickém, ale i finančním slova smyslu. Právě v tomto světle je nutné číst změny, které si Trump po boku svých spojenců vynutil ve vedení Republikánské strany. Sem dosadil nejen sobě blízké lidi, ale také vyloženě členy vlastní rodiny. Jak velký exodus zaměstnanců tyto změny vedení provázel? Jak se vším souvisí finance strany i Trumpa samotného? A jaké varování by si republikáni měli vzít z toho, jak Barack Obama nakládal s Demokratickou stranou? To vše je tématem dnešního dílu Rednecku.

Americký Nejvyšší soud před dvěma lety zvrátil půlstoletí starý kompromisní precedent, který garantoval minimální právo na interrupci přibližně do poloviny těhotenství – neboli Roe vs. Wade. Od půlky roku 2022 si ale jednotlivé státy mohou prosadit jakkoliv přísné interrupční regulace jaké jejich zákonodárci chtějí a téměř polovina států federace od té doby interrupční zákony výrazně zpřísnila. Některým konzervativcům to ovšem nestačí: chtěli by prosadit celofederální omezení. Rozhodnutí o zrušení práva na interrupci by nepadlo bez tří konzervativních soudců, které nominoval právě Donald Trump. Exprezident má ale k tomuto svému zářezu velmi nejasný vztah. Na jednu stranu se chlubí, že nové interrupční pořádky by bez něj nenastaly. Na stranu druhou si podle všeho uvědomuje, jak nepopulární jsou mezi Američany některé z drsných zákazů, které Trumpovi spolustraníci navrhují. O tom, jak se z této šlamastiky snaží Trump vymanévrovat, je dnešní díl Rednecku.

Na sklonku března postihla americké město Baltimore tragická havárie, po které se zbortil místní významný most. Jaké má nehoda následky a jaké právní kličky využívají zodpovědné firmy se dozvíte v 111. díle Rednecku. Baltimorský přístav odnepaměti platí za důležitý přepravní uzel. Stejně tak významný byl most Francise Scotta Keye, který minulý týden zkolaboval po nárazu lodě Dali. Ta sice plula pod singapurskou vlajkou, ale struktura firem, které ji vlastní, provozují a nebo si ji pronajímají, je poněkud složitější. Od nehody uplynulo jen pár dní, ale tyto společnosti se už teď snaží snížit odškodné, které budou muset platit. Jak se toho snaží docílit? Proč s tím souvisí Titanic a  nehoda na ropné plošině Deepwater Horizon z roku 2010? Co říkají baltimorští dělníci o osudu svých pravděpodobně zesnulých kolegů, kteří v době nehody pracovali na mostě? A proč vlastně loď plula pod singapurskou vlajkou? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.

Málokdy se stává, že by v amerických prezidentských volbách hrála tak velkou roli zahraniční politika uchazečů o Bílý dům. Donald Trump lavíruje ve vztahu k Ukrajině, Joeu Bidenovi zase dělá vrásky Izrael a Pásmo Gazy. A pak je tu ještě jižní hranice s Mexikem a Tchaj-wan. Co to znamená, probíráme v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš – tentokrát ve trojici. Pozvání stálých moderátorů podcastu Jana Beneše a Matěje Schneidera přijala Jana Sehnálková, amerikanistka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Společně jsme rozebrali, jaké otázky se rýsují na obzoru americké zahraniční politiky v kontextu blížících se prezidentských voleb mezi Donaldem Trumpem a Joem Bidenem. Dostali jsme se ale i k tomu, jestli v některých ohledech není pro geopolitické směřování Spojených států důležitější Kongres, než Bílý dům. Jak může Trump sabotovat americké členství v Severoatlantické alianci? Chce to skutečně dělat, nebo jen tak vyhrožuje? Jsou k současné podpoře Izraele kritičtí jenom demokraté, nebo lavíruje i Trump? Jaké divoké výroky vyslovil republikán Vivek Ramaswamy ohledně Tchaj-wanu – chtěl by zemi hodit přes palubu, nebo naopak vyzbrojovat obyčejné Tchaj-wance? A dostaví Donald Trump někdy svou bájnou pohraniční zeď? To všechno se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš.

Trumpa loni zavalila vlna trestněprávních žalob. Aktuálně má ale potíže kvůli méně nápadným občanskoprávním případům, kde mu hrozily výlohy ve výši přes půl miliardy dolarů. O tom, jak se ze všeho možná vymotá, pojednává 110. díl Rednecku. Donalda Trumpa loni žalovala novinářka E. Jean Carroll kvůli pomluvě. Trump soud sice prohrál, ale pomlouvat nepřestal. V kombinaci s dalším prohraným soudem o lživých valuacích svých majetků teď dluží newyorským soudům výlohy v řádu stamilionů dolarů. Jak k tomu všemu došlo? Proč na tom všem tratí republikánská strana? Jaký zázrak Trumpa potkal a jak ho může zachránit jeho skomírající sociální síť? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.

Donald Trump čelí několika žalobám, to není žádné tajemství. Jedna z těch nejzávažnějších se týká jeho pokusu zvrátit výsledek prezidentských voleb v Georgii. O tom, jak si případ zkomplikovala sama místní prokurátorka, je 109. díl Rednecku. Trump čelí žalobám kvůli takzvanému držhubnénu i nepravomocnému zacházení s utajenými dokumenty. Dvě žaloby míří i na jeho pokusy zvrátit nepříznivý výsledek prezidentských voleb, ve kterých v roce 2020 prohrál s Joem Bidenem. Jeden z těchto případů vede georgijská prokurátorka Fani Willis. Proč se ale teď v kauze řeší víc osobní život prokurátorky? Jak se vším souvisí protimafiánské zákony a jak rozvod jejího zvláštního vyšetřovatele? Proč místní soudce Scott McAfee už trochu ztrácí trpělivost? A stihnou se Trumpovy soudní pletky rozuzlit do prezidentských voleb? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Republikánské primárky jsou v podstatě u konce a mediální pozornost se přesouvá k důležité otázce: koho si Donald Trump může vybrat jako viceprezidentského kandidáta nebo kandidátku? Odpověď hledá i 108. díl podcastu Redneck. Vybere si Trump jako viceprezidenta někoho ze svých primárkových rivalů? Jaké výhody by mu přinesla Nikki Haley, Ron De Santis, nebo Vivek Ramaswamy? Jaká jména z Kongresu padají v souvislosti s viceprezidentským postem? Nebylo by pro Trumpa nejlepší, kdyby si zvolil nějakého guvernéra? V dnešním díle podcastu Redneck se dozvíte i to, podle jakých pravidel si američtí prezidentští kandidáti obvykle své spolukandidáty vybírají. A jakou roli v tom hrají jejich slabiny, ale i státy, ze kterých pochází.

Málokdo měl na Washington v uplynulých dvou dekádách takový vliv jako Mitch McConnell. Teď ale dvaaosmdesátiletý lídr senátních republikánů oznámil, že ve své funkci na konci roku skončí. Co znamená konec jeho éry, se dozvíte v 107. díle Rednecku. Mitch McConnell působí v americkém Senátu od půlky 80. let. Od roku 2007 tu pak republikány vede a pod jeho taktovkou se republikáni odhodlali k nejvíce bezskrupulózním obstrukcím v americké historii. Jaké byly zlomové body v jeho kariéře? Jak se vůbec tento člověk dostal do čela republikánské strany? A proč je jeho odchod špatnou zprávou pro Ukrajinu? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Americké republikánské primárky jsou s každým dalším státem bezpředmětnější. Poslední rivalka Donalda Trumpa to ale stejně nezvdává. Proč? To se dozvíte v dnešním 106. díle Rednecku. K výsledku primárek v Jižní Karolíně se Nikki Haley silně upínala. Ve státě má vazby už od svého narození, především ale pak z doby, kdy tu zastávala post guvernérky. Ani to ji ale nakonec nepomohlo k tomu, aby tu Trumpa porazila. Přesto oznámila, že kampaň stále neukončuje – nehledě na to, že cesta k vítězství je pro ní takřka beznadějně uzavřená. V čem se Trump a Haley politicky liší? Mohl by si ji vzít jako viceprezidentku? Proč Haley nedůvěřují už ani někteří donoři, kteří si ji v uplynulém roce zamilovali? A z čeho i přes všechna vítězství může mít těžkou hlavu Donald Trump? O tom všem je dnešní Redneck.

Potkali jste někdy někoho, kdo se jmenuje doslova „Vítězka Reality”? Jedna taková totiž žije v USA a v rozporu se svým jménem skončila ve vězení. Přesně o její kauze je jeden z filmů v dnešním Rednecku. Proč je druhý snímek, o kterém je tu řeč, slabší? Proč a jak tyto slabiny vypovídají o americkém liberalismu a manželích Obamových? A vezme vás Matěj Schneider na procházku? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

Staršího prezidenta Spojené státy americké ještě nikdy neměly. Věk však není jediný problém, kterému Joe Biden ve volebním roce a při obhajobě mandátu čelí. Demokraté jsou rozhádaní ohledně americké podpory pro Izrael – její současná podoba se nelíbí hlavně americkým Arabům a mladým voličům. Velké debaty se ale v poslední době vedou také o tom, jak moc se Spojeným státům pod Bidenovou vládou vlastně ekonomicky daří. Nejen ve Washingtonu také v současnosti probíhají velké boje ohledně imigrační politiky a ty mají také potenciál zasáhnout do voleb. Nesmíme zapomínat ani na celou kauzu prezidentova syna Huntera Bidena. S tím vším vás v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš seznámí náš redaktor Matěj Schneider a amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.

Donald Trump za uplynulý rok prohrál tři občanskoprávní spory. Jeho kandidaturou se teď zabývá Nejvyšší soud a další případ ohledně jeho prezidentské imunity má k tomuto soudu dost možná namířeno. To největší ale teprve příjde. Od příštího měsíce se začnou rozjíždět další čtyři, tentokrát trestněprávní soudní procesy. Bude se v nich řešit „držhubné“ pro jeho údajné milenky, nepravomocné zacházení s utajenými dokumenty a především jeho snahy zvrátit výsledek minulých prezidentských voleb. O co konkrétně v jednotlivých kauzách jde? Které z nich by Trumpa měly trápit nejvíce a které mají zase příliš mnoho slabin? Jak je vnímají voliči a jak právní experti? A stihnou se do voleb vůbec dořešit? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

Loni slavili úspěchy odboráři v Hollywoodu, v zásilkové službě UPS nebo také v amerických automobilkách. Přes patrné stoupající sebevědomí a řeči o generální stávce ale počet členů odborů v absolutních číslech zatím příliš nestoupá. Podaří se na loňské výhry letos navázat poštovním zaměstnancům, pracujícím v továrnách zahraničních automobilek nebo stále bojujícím čerstvým odborářům v Amazonu a Starbucks? A kdy si odbory troufnou na Teslu a velkého odpůrce odborů Elona Muska? A jak s tím vším souvisí Gaza? O tom je dnešní díl podcastu Redneck.

Texaské úřady začaly hranici s Mexikem opevňovat žiletkovým drátem a přistupovat k jiným brutálním opatřením. To se nelíbí administrativě Joea Bidena, která naopak drát s žiletkami odstraňuje. Tahanice dospěla až ke konzervativnímu Nejvyššímu soudu, který uznal, že ochranu hranice má primárně v gesci federální vláda v čele s Bidenem. Texaský guvernér Greg Abbott ale rozhodnutí soudu obchází a získává pro to podporu většiny svých republikánských kolegů. O tom, kam bitva o imigraci může dospět, je dnešní díl podcastu Redneck.

Floridský guvernér Ron DeSantis ukončil svou prezidentskou kampaň. Měl vůbec někdy šanci porazit Donalda Trumpa? Na tuto otázku hledá odpověď dnešní Redneck. Po několika letech nadějí, že by Ron DeSantis mohl představovat novou tvář posttrumpistické republikánské strany, skončila jeho prezidentská kampaň fiaskem. V prvním primárkovém státě skončil sice druhý, ovšem se ztrátou téměř třiceti procentních bodů na Trumpa. V dalších primárkách v New Hampshire mu hrozil výsledek okolo 6 procent, a než aby se zostudil, ukončil DeSantis kampaň a podpořil právě Trumpa. Jaká cesta floridského guvernéra dovedla k tomuto nezdaru a proč si vůbec v uplynulých letech mnozí mysleli, že to může dopadnout jinak? To se dozvíte v dnešním 101. díle podcastu Redneck.

V USA konečně začaly republikánské primárky. Jaké výsledky přinesla Iowa a může se podařit republikánům nahradit Donalda Trumpa? O tom je dnešní jubilejní 100. Redneck. Před rokem se zdálo, že budoucností Republikánské strany v éře po Donaldu Trumpovi bude jasně floridský guvernér Ron DeSantis. Ten se včera v iowských primárkách umístil stěží druhý, necelých 30 procentních bodů za Donaldem Trumpem. Ukazuje to na zbytečnost letošních republikánských primárek, nebo se ještě může změnit? A jaké šance má třetí umístěná, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haley? Čtvrtý kandidát Vivek Ramaswamy po výsledku necelých 8 procent kampaň ukončil. Posílí to v dalších státech Trumpa? O tom všem je aktuální díl podcastu Redneck.

V uplynulých dnech bylo mezi republikánskými kandidáty do Bílého domu rušno. Konala se řada debat a nejvíce „antitrumpovský“ kandidát, bývalý guvernér New Jersey Chris Christie, ukončil kampaň. Může jeho rozhodnutí zásadně zamíchat kartami, než se začne takzvaně naostro volit? Donald Trump se zdá být naprosto nerozhoditelný. V dnešním díle podcastu Redneck & Beneš nabízíme jednoduchý návod, jak sledovat dění nadcházejících týdnů. Jaké zlomy může přinést Iowa, New Hampshire nebo Jižní Karolína? Proč je „superúterý“ na začátku března Trumpovým ochranným valem? A můžou něco změnit Trumpovy soudní trampoty? To všechno se v dnešním díle dozvíte.

Americký soud vydal dokumenty týkající se v roce 2019 zemřelého sexuálního násilníka Jeffreyho Epsteina. O tom, jestli vlastně přináší něco nového, je dnešní 99. Redneck. Kauze a smrti finančníka a sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina se Redneck nevěnuje poprvé. Vzhledem k novému vývoji v kauze je ale na místě si ji připomenout. Co přesně Epstein udělal? Jak to bylo s jeho smrtí? Kdo se okolo něj točil a kdo všechno je jmenovaný v právě vydaných dokumentech? Implikuje zmínka v dokumentech zapojení v Epsteinových zločinech? A co na to Donald Trump a Bill Clinton? O tom všem je aktuální díl podcastu Redneck.

V USA začal rok prezidentských voleb. Než se do něj vrhneme, dovolíme si trochu novoročního věštění. Co jde vyčíst z cyklů, v jakých se střídají američtí prezidenti? Americký politolog Stephen Skowronek přišel s pozoruhodnou a přehlednou teorií o cyklech, v jakých se střídají prezidenti USA. Podle něj existují čtyři základní typy prezidentů – prezident ustavující, předjímající, kontinuální a rozkládající. Jak do této teorie zapadají Joe Biden a Donald Trump? Byl Trump opravdu prezidentem, který tolik bořil paradigma? Může jím být napodruhé? Anebo se ukáže, že Skowronekův model už nadále nefunguje a potřeboval by aktualizovat? To vše se dozvíte v dnešním 98. díle podcastu Redneck.

I o svátcích vám přinášíme nový speciální díl podcastu Redneck. Tentokrát o jedné zvláštní a smutné historce týkající se Richarda Nixona a Joea Bidena. Tělo: Vánoční svátky a uplynulé dny si žádají specifický přístup. Nabízelo by se připomenout nějaký vánoční příběh z americké historie, jenže spousta z nich je příliš temných, jiné zase nepatřičně komické. Dnešní 97. díl podcastu Redneck nás tak zavanul 51 let do minulosti. Hlavními postavami jsou Nixon a Biden a spolu s nimi i jeden telefonát, který se – překvapivě – dochoval. Souvisí se vším možným: od Nixonovy paranoie přes bombardování severního Vietnamu až po Bidenovo rodinné neštěstí. A dojde i na Donalda Trumpa…

Nejvyšší soud státu Colorado včera rozhodl, že Donald Trump nesmí kandidovat v místních prezidentských primárkách. Co toto rozhodnutí znamená a vydrží vůbec přezkoumání federálního Nejvyššího soudu? Co přesně rozhodl coloradský Nejvyšší soud? Proč budoucnost tohoto zákazu nevypadá dobře a brousí si na něj zuby nadřazený federální Nejvyšší soud? Jakou roli v tom hraje to, že sám Trump dosadil třetinu této nejvyšší instance? Proč část americké ústavy, o kterou se coloradský soud opírá, není zrovna nejfunkčnější? A proč se na Trumpovu stranu v tuto chvíli jednohlasně staví i jeho primárkoví rivalové? O tom všem je dnešní 96. díl podcastu Redneck.

Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že bude po svém zvolení diktátorem – ale pouze na jeden den. Nejen toto tvrzení, ale i jeho další sliby a plány vyvolávají paniku a americká média už spekulují o tom, jak přesně by mohlo druhé prezidenství Donalda Trumpa vypadat a jaké vnitřně- i zahraničněpolitické hrozby by mohlo přinést. Nová epizoda podcastu Redneck & Beneš se právě možným scénářům druhé Trumpovy administrativy věnuje. Matěj Schneider a Jan Beneš rozebírají plány jak Trumpa tak republikánské strany obměnit federální úřednický aparát, naplnit soudcovskou soustavu ultrakonzervativními soudci, získat větší kontrolu nad Ministerstvem spravedlnosti a uvolnit ruce prezidentovi v boji s jeho skutečnými i údajnými nepřáteli. Zároveň se epizoda zaměřuje na Trumpovu možnou zahraniční politiku a rovněž na to, jak realistické či zbytečně hysterické podobné scénáře dalšího Trumpova úřadování v Bílém domě vůbec jsou.

Na amerických univerzitách to už delší dobu vře hádkami o antisemitismus a svobodu projevu. Situace vykrystalizovala ve slyšení v Kongresu a následný odchod jedné rektorky. Kdo je Elizabeth Magill a proč byla donucena odstoupit z postu rektorky University of Pennsylvania? Jak se to má s výzvami k násilí na univerzitní půdě? Jak a proč si zastánci a odpůrci širokého pojetí svobody slova ve Spojených státech v rámci kulturních válek posledních týdnů prohodili role? A kdo je naopak, co se svobody projevu týče, dlouhodobě konzistentní? To všechno se dozvíte v dnešním Rednecku.

Americká politika je debatami přímo zahlcena, takovouto ale ještě nezažila. V debatě vysílané na konzervativním kanále Fox News se utkali guvernér Floridy Ron DeSantis a jeho kalifornský protějšek Gavin Newsom. Na prezidenta přitom kandiduje jen DeSantis. Alespoň zatím: o Newsomovi se sice spekuluje jako o potenciální náhradě Joea Bidena, ale on tuto možnost vehementně popírá. Pomůže tato debata zachránit DeSantisovu skomírající kampaň? Jak se politikům dařilo v tomto zápase rozdílných politických přístupů? A měli debatu brát jako předehru k prezidentským volbám roku 2028? To vše je tématem dnešního Rednecku.

Republikán George Santos je jeden z nejpodivnějších zákonodárců, co se kdy probojovali do Kongresu. Ještě než letos v lednu Santos zasedl poprvé do amerického Kongresu, ukázalo se, že v průběhu své kampaně lhal o neuvěřitelném množství věcí. Něco z toho nepopírá ani on, byť to vydává za „přikrášlování“. I přesto, že se zdá, že divoce zneužíval finance na svou kampaň pro osobní účely proti němu jeho kolegové z Kongresu dosud výrazně nezakročili. Teď se však chystá hlasování o jeho formálním vyloučení z dolní komory. Santos by se stal teprve šestým kongresmanem v historii USA, kterého by stihl takový osud (a on říká, že by na to byl hrdý). Proč se k tomu schyluje teď? Jak s tím souvisí botox, pornografie a luxusní móda? A proč se Santos hádal na chodbě Kongresu zatímco třímal cizí dvouměsíční batole? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Mezi americkými demokraty sílí obavy ohledně vysokého věku prezidenta Bidena, jeho schopnosti znovu kandidovat a především opět porazit Donalda Trumpa. Jenže kdo by ho mohl nahradit? Dnešní díl Rednecku vám představí hlavní směry, kterými se ubírají debaty o příštích prezidentských volbách u demokratů. Kdo jsou dva nejvýraznější vyzyvatelé Joea Bidena? Čím se od Bidena odlišují a v čem se s ním naopak shodují? Mají vůbec nějakou šanci na úspěch? A proč jim hraje do karet stát New Hamphsire? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v dnešním Rednecku.

Relativní úspěchy si republikáni připsali v Mississippi a Louisianě. Konzervativní strana ale naopak pohořela v klíčových volbách a referendech v Ohiu, Kentucky, Pensylvánii nebo Virginii. A to i přes fakt, že americkým médiím v uplynulých týdnech dominují trable s popularitou, kterým čelí aktuální demokratický prezident Joe Biden. Mohou za to postoje republikánů ve věci interrupcí? Proč mají demokraté najednou stabilnější volební účast? A proč se aktuálními relativně dobrými výsledky demokraté stejně nemohou příliš chlácholit ve světle blížících se prezidentských voleb? O tom všem je dnešní díl podcastu Redneck.

V USA se konala další debata republikánských kandidátů, tentokrát s podstatně menším počtem uchazečů na pódiu. Redaktor Voxpotu Matěj Schneider a amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity ji pro vás opět protrpěli a v novém díle podcastu Redneck & Beneš probírají jak její průběh a nejnosnější témata, tak také poslední průzkum preferencí pro Joea Bidena a Donalda Trumpa, který v Bílém domě vyvolal pořádnou paniku. Mnohé televizní obrazovky ve Spojených státech byly ve středu večer zapnuty na kanál NBC News, na němž proběhla třetí televizní debata republikánských uchazečů o prezidenta. Už tradičně se jí neúčastnil Donald Trump a tentokrát se v ní utkalo podstatně zúžené pole pěti kandidátů. Ti se více než polovinu debaty věnovali zahraničněpolitickým otázkám, především situaci v Izraeli a na Ukrajině, ale nemohli se zároveň ve druhé části vyhnout ani tématu, které jejich straně opakovaně prohrává volby: interrupcím. V podcastu Redneck & Beneš se dozvíte nejdůležitější informace právě o klíčových momentech debaty, včetně těch, kdy jeden z kandidátů dal hned na začátku najevo, že by chtěl vyměnit moderátory. Podcast se věnuje i průzkumu preferencí z minulého týdne, který ukazuje, že Joe Biden zaostává za Donaldem Trumpem v rozhodujících státech a kdo z této situace těží. V neposlední řadě v podcastu zazní, jakou debatu by si oba moderátoři přáli vidět.

Ve velké trojce amerických automobilek – General Motors, Ford a Stellantis – probíhala od půlky září stávka odborového svazu United Auto Workers. Svaz zvolil zajímavý gradující způsob stávky a ten teď přinesl ovoce. Za co vlastně UAW bojovali? Co na svých zaměstnavatelích vyhádali? Proč předseda svazu Shawn Fain říká, že jejich boj nekončí, ale teprve začíná? Jak pokračuje hollywoodská stávka a kdo může mít na svědomí další výraznou stávku v USA? To vše se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck.

V Lewistonu v Maine došlo na konci října k další americké masové střelbě, nejhorší v historii státu. Rozebírá ji dnešní 89. díl Rednecku. Masové střelby jsou ve Spojených státech de facto na denním pořádku. V Maine teď došlo k nejhoršímu útoku letošního roku. Co přesně se stalo? Proč nejsou Spojené státy schopné se s problémem vypořádat? Opravdu jsou na vině jen laxní regulace zbraní? Proč jsou reakce politiků na masové střelby vždy tak podobné a v čem se naopak masová střelba v Lewistonu vymyká? To vše se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck.