Podcasts about bitva

Předvolební atmosféru zahustí i několik soudních verdiktů. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Palestinští ozbrojenci odcházejí ze Sýrie a Libanonu. Svoboda v hrsti diktátora Madura. Bitva o balíky: příběh kapitalismu. A studený máj. To jsou témata úterních Názorů a argumentů s Petrem Schwarzem.

Poštovní balíky nejsou na první pohled nijak sexy téma. Přesto se na jejich pozadí odehrává jeden z nejpozoruhodnějších byznysových soubojů, v nichž za nitky tahají kapitáni průmyslu i nejvlivnější politické šarže. Zároveň to je příběh čistého kapitalismus a konkurenčního soupeření, z nějž nakonec profituje nejvíc zákazník.

Předvolební atmosféru zahustí i několik soudních verdiktů. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Palestinští ozbrojenci odcházejí ze Sýrie a Libanonu. Svoboda v hrsti diktátora Madura. Bitva o balíky: příběh kapitalismu. A studený máj. To jsou témata úterních Názorů a argumentů s Petrem Schwarzem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poštovní balíky nejsou na první pohled nijak sexy téma. Přesto se na jejich pozadí odehrává jeden z nejpozoruhodnějších byznysových soubojů, v nichž za nitky tahají kapitáni průmyslu i nejvlivnější politické šarže. Zároveň to je příběh čistého kapitalismus a konkurenčního soupeření, z nějž nakonec profituje nejvíc zákazník.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.

Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až doživotní zákaz práce s dětmi by mohl v budoucnu znamenat záznam v takzvaném Dětském certifikátu. Tato obdoba výpisu z Rejstříku trestů má být součástí novely trestního zákona. Zákonodárci o ni ale svádějí místy vyhrocenou bitvu, v níž padají silná slova o populismu, hájení pedofilů i doživotním cejchování. Proč se téma ukázalo být tak výbušné? Host: Jaroslav Hroch - domácí redaktor Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Pomůžete nám pochopit, jak lidé vnímají influencery? Vyplňte nám, prosím, krátký dotazník. :) Dostanete se na něj pomocí tohoto odkazu: ⁠⁠⁠http://pvw1.2.vu/infzvsf⁠⁠⁠Řešíme témata všeho druhu, zajímavosti i nedůležitosti. Proč? Na to asi přijdete spíš vy než my...Technická: Témata rozebíráme bez hluboké přípravy a jakéhokoli scénáře, aby byl rozhovor autentický, tak nečekejte naprostou vědeckou přesnost. Detaily můžete vždycky vyhledat v odkazech níže v popisku. Děkujeme za pochopení :)Nový kofeinový nápoj a standardní povzbuzovací kapsle najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://www.alchemistr.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jedná se o zvukový záznam z YouTube relace Zvědátoři. Ta může obsahovat informační opravy v obraze, které neuslyšíte. Ke každému dílu je připojeno datum vysílaní i zdroje (některé už nefungují - proto nejsou přidány).⁠........................Zdrojové video........................⁠Martinův hlavní kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠NaprostoRetardovany⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patrikův kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patrik Kořenář⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Společný kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zvědátoři⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠----------------------------------------⁠Zdroje k dalšímu šťourání 1⁠⁠Zdroje k dalšímu šťourání 2

Uplynulo 80 let od začátku nejtvrdší válečné operace na našem území v roce 1945. Bitva o Ostravu.

Na pozadí velké historické bitvy vypráví Eugène Sue o jednom obyčejném námořníkovi. Kormidelníkův příběh lze shrnout slovy: osudu nelze uniknout.

Miliardáři, kteří se teď pohybují kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mohou navenek působit jako soudržná parta. Nebo aspoň že si nechtějí škodit a mají rozdělená teritoria. Ale holt zákony moci jsou silnější než nějaké staré kamarádství.

Sněmovna chce tento týden definitivně rozhodnout o zvýšení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Opozice bude do poslední chvíle zuřivě obstruovat a vláda úzkostlivě shánět hlasy vlastních lidí.Zdaleka na všichni vládní poslanci jsou přesvědčení, že se veřejnoprávním médií má vůbec přidávat. A ještě víc je těch, kteří mají výhrady ke konkrétním řešením, jaká zvolil ministr kultury Martin Baxa (ODS).„Údajně vznikla řada návrhů, jak veřejnoprávním médiím navýšit peníze. A ministr Baxa je tam k překvapení mnoha napsal úplně všechny. Což je teď problém, protože zákon zavádí příliš mnoho nových povinností a každá z nich si našla své odpůrce,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Někomu vadí rozšíření okruhu poplatníků, další kritizují valorizační mechanismus a další nemohou překousnout nová pravidla pro firmy. V kombinaci s tím, že si vláda nechala toto třaskavé téma těsně před volby, je to ideální téma pro opozici.„A otázka je, jestli celý tenhle zápas nebude navíc zbytečný, jestli to za pár měsíců k něčemu bude. Protože Andrej Babiš otevřeně říká, že to po volbách zase zruší. A má větší plány - chce obě média sloučit a platit je ze státního rozpočtu,“ vysvětluje Václav Dolejší.Šéf ANO, který ČT a ČRo zásadně tituluje jako „koaliční média“, se tváří, že mu jde o ekonomické úspory a kvalitu. „Což je samozřejmě nesmysl. Kdyby ČT za stejné peníze vysílala jen komunistické seriály a dechovku, tak bude Babiš tleskat. Jemu vadí zpravodajství, vadí mu publicistika,“ říká Stuchlíková. Skutečná debata o tom, co mají v moderních časech dělat média veřejné služby nebo kde by se opravdu dalo ušetřit, se nevede. „A nepomáhají tomu ani sami manažeři těchto médií, kteří reagují podrážděně na jakoukoli kritiku a všechno je pro ně bezmála útok na svobodu slova,“ dodává Dolejší.Co všechno už stojí na poli v Letňanech - tedy alespoň v hlavě Andreje Babiše? Schyluje se k dívčí válce mezi Janou Černochovou a Markétou Pekarovou Adamovou? A je víc z projektu Stačilo! překvapená SOCDEM, nebo sami komunisti? Poslechněte si v nové epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

EU chce na plyn a další fosilní paliva nejpozději od roku 2027 uvalit další emisní povolenky. A ještě později fosilní paliva vypnout úplně. 23.01.2025, www.RadioUniversum.cz

Od začátku války na Donbase se už deset let běžně opakuje přirovnání, že k ní ani k ruské anexi Krymu by nedošlo, kdyby předtím nedošlo k jednostrannému vyhlášení samostatnosti Kosova na Srbsku, za které prý může Západ. Zároveň se dění na Kosovu hodnotí běžně jako protislovanské. To vše jsou přitom sice zažité, ale veliké nesmysly, protože jde o naprosto odlišné příběhy. Spletité, ale odlišné. Alespoň to vzkazuje posluchačům devětadvacáté epizody sourozeneckého podcastu Hej, Slované Václav Štěpánek – balkanista a vedoucí Ústavu slavistiky brněnské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. A protože vztah mezi Srby, kosovskými Srby a kosovskými Albánci je složitý, věnujeme kosovské otázce hned dvě epizody, aby v ní už nikdo nemohl tápat. V té první se dozvíme především všechno o tom, jak to začalo: tedy zevrubně probereme staré dějiny, třeba bitvu na Kosově poli a její následky. „Dění na Kosovu je střet dvou koncepcí: ta slovanská, neboli ta srbská, je založena na historickém právu. Vzpomíná se slavná minulost a historie. A na základě historie se transponuje do současnosti a tvrdí se, že tato oblast by měla být Srbů. A druhý princip je princip práva národa na sebeurčení. To je zase ten albánský princip, který praví, že my Albánci dnes máme v zemi většinu, my tady žijeme, takže historická podstata nás nezajímá,“ říká Václav Štěpánek. Problémy na Kosovu, tak jak je vnímáme dnes, vidíme podle něj asi sto padesát let. Zároveň dodává, že dnes operovat historickým právem v podstatě nejde – protože to by si každý mohl nárokovat území podle libosti z minulosti, kdy jeho stát byl největší, takže třeba Češi by si mohli požadovat kupříkladu italské Udine. Bitva na Kosově poli neboli konflikt mezi Osmany a Srby z roku 1389 dnes vnímáme jako zásadní okamžik slovanských dějin, jako bod, od něhož má slovanské obyvatelstvo na kosovské území nárok – ostatně proto tak zemi doposud také říkáme. Jenže bylo to tak? Ostatně víme vůbec, kdo tuto první bitvu na Kosově poli vyhrál? (V průběhu dalších staletí totiž následovaly, dokonce až do 19. století, ještě čtyři velké bitvy na zhruba témže místě.) Nebo to, co o ní dnes víme a co si předáváme dále v básních, románech, publicistice i politice, je výsledek literárních báchorek? Dávného mnišského mytizování jedné události, které se chytlo a po staletí rozvíjelo, až dnes vyjma historiků pouze málokdo tuší, že dějiny byly jednou opět složitější, než si běžně myslíme? Barvité vyprávění o Kosovu a jeho dějinách se postupně dostane až do dvacátého století, kde si uděláme přestávku – k současnosti se dostane až druhý kosovský díl. Ale i tak se ještě dozvíme, že z chudého kosovského území slovanské obyvatelstvo kvůli tíživému životu odcházelo, ale přitom pole bylo potřeba nadále obdělávat, a tak do Kosova začali z hor sestupovat albánští obyvatelé. Původně to byli křesťané, kteří poté, co přišli do Kosova, konvertovali k islámu. Dozvíte se ovšem i jiné perly: že například jedno z povstání kosovských Albánců proti Království Srbů, Chorvatů a Slovinců za první světové války vedla žena. Nebo že Kosovo bylo opakovaně místem inženýrských pokusů osidlovat území novým obyvatelstvem nebo to staré přesidlovat jinam. Napříkald k naplnění plánu vystěhovat po první světové válce kosovské Albánce do Turecka místo odtamtud odsunutých Řeků ovšem už nedošlo, jelikož zemřel nostiel této ideje, turecký prezident Atatürk. Dění na Kosovu zkrátka bylo a je velmi dobrodružné, nejednoznačné a vrstevnaté. Aneb konečně podcast, který vám ve věci udělá jasno tak, jako žádný jiný.

Jedna z významných bitev takzvané sedmileté války se odehrála u Kolína. Ve zmíněném střetnutí spolu válčilo mnoho států nejen v Evropě, ale i v koloniích, dá se tedy označovat jako první světový konflikt.

Jedna z významných bitev takzvané sedmileté války se odehrála u Kolína. Ve zmíněném střetnutí spolu válčilo mnoho států nejen v Evropě, ale i v koloniích, dá se tedy označovat jako první světový konflikt.

Jedna z významných bitev takzvané sedmileté války se odehrála u Kolína. Ve zmíněném střetnutí spolu válčilo mnoho států nejen v Evropě, ale i v koloniích, dá se tedy označovat jako první světový konflikt.

Jedna z významných bitev takzvané sedmileté války se odehrála u Kolína. Ve zmíněném střetnutí spolu válčilo mnoho států nejen v Evropě, ale i v koloniích, dá se tedy označovat jako první světový konflikt.

Jedna z významných bitev takzvané sedmileté války se odehrála u Kolína. Ve zmíněném střetnutí spolu válčilo mnoho států nejen v Evropě, ale i v koloniích, dá se tedy označovat jako první světový konflikt.

Jedna z významných bitev takzvané sedmileté války se odehrála u Kolína. Ve zmíněném střetnutí spolu válčilo mnoho států nejen v Evropě, ale i v koloniích, dá se tedy označovat jako první světový konflikt.

Jedna z významných bitev takzvané sedmileté války se odehrála u Kolína. Ve zmíněném střetnutí spolu válčilo mnoho států nejen v Evropě, ale i v koloniích, dá se tedy označovat jako první světový konflikt.

Jedna z významných bitev takzvané sedmileté války se odehrála u Kolína. Ve zmíněném střetnutí spolu válčilo mnoho států nejen v Evropě, ale i v koloniích, dá se tedy označovat jako první světový konflikt.

Jedna z významných bitev takzvané sedmileté války se odehrála u Kolína. Ve zmíněném střetnutí spolu válčilo mnoho států nejen v Evropě, ale i v koloniích, dá se tedy označovat jako první světový konflikt.

Jedna z významných bitev takzvané sedmileté války se odehrála u Kolína. Ve zmíněném střetnutí spolu válčilo mnoho států nejen v Evropě, ale i v koloniích, dá se tedy označovat jako první světový konflikt.

Pod vedením Jana Žižky a později Prokopa Holého dosáhli husité překvapivě vysoké vojenské úrovně. Kromě strategie a odhodlání na protivníky působili také psychologicky, například proslulým zpěvem. Pokusy o jejich poražení vedené jak domácími odpůrci, tak ze zahraničí, vyvrcholily v několik křížových výprav.

Pod vedením Jana Žižky a později Prokopa Holého dosáhli husité překvapivě vysoké vojenské úrovně. Kromě strategie a odhodlání na protivníky působili také psychologicky, například proslulým zpěvem. Pokusy o jejich poražení vedené jak domácími odpůrci, tak ze zahraničí, vyvrcholily v několik křížových výprav.

Klopýtání ligou, korunované šokující domácí porážkou s Baníkem. „Tým je momentálně v rozkladu: ne jen herním, ale i fyzickém, zdravotním – a i atmosférou kolem,“ říká o Spartě v novém díle podcastu Liga naruby redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Jiří Fejgl. Jaký podíl na tom mají Lars Friis a Tomáš Rosický? A co bude s Birmančevičem? „Není tam žádný chtíč, touha něco změnit. Všichni chtějí balon hezky v klidu do ťapky, nikdo netrhá obranu,“ dodává Michal Kvasnica. A vedoucí Slavia? „Tvrdé Chorého souboje s Petráškem? Nádhera, všechno bylo fér. Všimněte si, že Tomáš Chorý po přestupu do Slavie neměl žádný incident podobného typu,“ upozorňuje Radek Špryňar. V Lize naruby ale samozřejmě přišla řeč i na incident mezi Lukášem Váchou a Ondřejem Lingrem, na křeč Slovanu, řešilo se Slovácko a titulové ambice Plzně, vynikající Holzer se Šínem a další aktuální témata. Celý díl najdete na http://liganaruby.cz. 0:00 Úvod 6:35 Je rozhodnuto o titulu? Jak se Sparta rozložila? Co Friis? 16:45 Neuchopení obou soutěží, mítink za mítinkem, co kabina? 24:25 Holzer pomohl Ewertonovi, Šín patří do základu 29:40 Bitva v Hradci, co říkal Petrášek na Chorého? 37:20Jiří Sabou utekl před žlutou kartou 40:00 Vácha vs. Lingr a Tvrdíkova iniciativa 45:40 Kováč bere bod z Dynama? Proč? Co se stalo? 52:40 Svědík stále radí Slovácku, co Plzeň a titul? 56:35 Střihavka začal dietním bodem, co Bohemka?

Spor o potratovou politiku v letošním souboji o Bílý dům rezonuje až s nebývalou silou. Američanky totiž o právo na interrupci na federální úrovni přišly v roce 2022 po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Jak to konzervativní odpůrci potratů dokázali? A co bude dál? Poslechněte si druhý díl série Americká jízda podcastu 5:59.Host: Lisa Lerer - politická reportérka deníku The New York Times a spoluautorka knihy o americké potratové politice The Fall of Roe: The Rise of a New AmericaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Luděk Marold se narodil 7. srpna 1865. Do oblasti výtvarného umění vstoupil v podstatě náhodou. Původně se v duchu rodinné tradice připravoval na vojenskou kariéru. Když pak ale neudělal zkoušky, zvolil si Akademii výtvarných umění víceméně z nouze. Neměl žádný vyhraněný zájem, kromě toho, že rád kreslil. Už první rok na škole ho ale dokonale otrávil. Povinné kreslení sádrových odlitků ho nekonečně nudilo. Lákal ho svěží barvitý život, a ten se odehrával v ulicích.

Na kontě má řadu hitů jako Bitva o Karlův most nebo Kolej Yesterday. „Potkaly se s dobou, byla to šťastná náhoda, kdy se všechno tak nějak sešlo,“ myslí si Michal Prokop.

Na kontě má řadu hitů jako Bitva o Karlův most nebo Kolej Yesterday. „Potkaly se s dobou, byla to šťastná náhoda, kdy se všechno tak nějak sešlo,“ myslí si Michal Prokop.

Světová poptávka po lithiu roste, stejně jako objem investic v regionu, který má pod zemí velkou část světových zásob. Argentina je čtvrtým největším producentem lithia na světě, stala se tak místem strategického soupeření mezi Čínou a Spojenými státy, píše španělský El País.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světová poptávka po lithiu roste, stejně jako objem investic v regionu, který má pod zemí velkou část světových zásob. Argentina je čtvrtým největším producentem lithia na světě, stala se tak místem strategického soupeření mezi Čínou a Spojenými státy, píše španělský El País.

Světová poptávka po lithiu roste, stejně jako objem investic v regionu, který má pod zemí velkou část světových zásob. Argentina je čtvrtým největším producentem lithia na světě, stala se tak místem strategického soupeření mezi Čínou a Spojenými státy, píše španělský El País.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po prohře s Portugalci si Češi v souboji s Gruzií zapsali do tabulky jen bod. Odpověď na otázku, zda splní svůj cíl a postoupí ze základní skupiny Eura 2024, tak Haškovi svěřenci odsunuli až na středeční večer, na duel s Tureckem. V dnešní epizodě Nosičů vody se od Jaromíra Bosáka, Luďka Mádla a Karla Tvaroha dozvíte vše o spletitostech postupové matematiky i o situaci v českém národním týmu. -----Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

S útokem Rusů od hranice na Charkovskou oblast vstoupila válka na Ukrajině do kritické fáze. Tvrdé boje neprobíhají jen u Charkova, ale také u Bachmutu nebo Vuhledaru. Podle analytiků by ale právě dobytí Charkova mohlo znamenat dramatický obrat ve vývoji Putinovy války. Proč? A jak náročné dny teď Ukrajince čekají? Filip Titlbach se ptá šéfredaktora webu Voxpot Vojtěcha Boháče.

Bitva na Bílé hoře byla zásadním předělem v našich dějinách. Vždyť která jiná událost pojmenovala dvě historické epochy, dobu předbělohorskou a pobělohorskou? Přitom se ji někteří historikové zdráhají vůbec bitvou nazývat.

Vždyť která jiná událost pojmenovala dvě historické epochy, dobu předbělohorskou a pobělohorskou? Přitom se ji někteří historikové zdráhají vůbec bitvou nazývat. Bělohorská bitva má v sobě mnoho paradoxů. Vždyť v ní proti sobě stály armády dvou právoplatně zvolených českých králů Friedricha Falckého a Ferdinanda II. Habsburského. Byla rozhodujícím střetem tzv. české války, a přitom v ní bojovala téměř celá Evropa, pro kterou měla dalekosáhlé důsledky. Pro České země pak přímo fatální.

Přesně před rokem panovala euforie po zvolení Petra Pavla prezidentem. Místo oslav vítězství nad Andrejem Babišem nebo bilance úspěchů v zahraniční politice se ale pořád dokola řeší totéž: chaos v prezidentské kanceláři.Další epizodou nekonečného seriálu je vyhazov samotné šéfky kanceláře Jany Vohralíkové. Aktuální dění na Pražském hradě rozebírá Reaktor podcastu Vlevo dole.„Paní kancléřka se nejenže dost nevybíravě chovala k podřízeným, které si neoblíbila, ale především přecenila svůj vliv, když se postupně snažila odstavit od prezidenta klíčového poradce Petra Koláře. Trest přišel rychle,“ říká Václav Dolejší.Ačkoliv jde o zádrhely v chodu úřadu, které by nás jinak nemusely zajímat, opakované personální rošády poškozují obraz prezidenta Pavla.„Trvá to dlouhé měsíce a už to prostě vypadá, že prezident, bývalý voják, není schopný zavelet, zjednat si ve své kanceláři pořádek a říci, co chce. Pak to budí dojem, že o klíčových personáliích rozhoduje někdo zvenčí,“ komentuje v epizodě Lucie Stuchlíková.Podcasteři také glosují páteční ne-rozhodnutí u lidovců, kteří podrželi svého šéfa Mariana Jurečku ve funkci.Mají lidovci „popravit“ svého stranického šéfa hned, nebo až po volbách? Měli by mířit spíš na mladší voliče? A chodili vůbec do tanečních?-----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.