Podcasts about revoluce

Denis Diderot, radikální osvícenec 18. století, odhodil staré sako, které nosil celý život. Netušil, jak převratná událost to bude. V novém saku si připadal skvěle – a zároveň nepatřičně. Jeho ostatní oděvy se ve světle nového kousku zdály ošuntělé, a tak je začal jeden po druhém měnit. Nakonec došlo i na nábytek. „Byl jsem absolutním pánem svého starého saka, ale stal jsem se otrokem svého nového,“ poznamenal. Tento mechanismus známe jako Diderotův efekt: jedna koupě spustí lavinu dalších. Konzum se mění v rituál identity, ne-li v náboženství po smrti Boha. „Bůh nezemřel, proměnil se v peníze,“ říká Giorgio Agamben.Smyčka konzumu se ostatně utahuje i proto, že mnohé výrobky jsou navrhovány tak, aby dlouho nevydržely. Neustále je co obměňovat – a naše životy zaplavuje odpad. Energii vynakládáme na pořizování věcí, následně na jejich vyhazování – a jako společnost na likvidaci odpadu. Podle mnohých se však rodí odpor. Řada sociologů i filozofů upozorňuje, že zvláště některé skupiny mladých lidí se snaží odvracet od konzumního kolotoče. Proměňuje se vztah k věcem i k vlastnictví.Jednou z reakcí na nutkavé hromadění může být etika sdílení. Nejde o návrat k asketismu, ale o pokus o promyšlenou revizi: co skutečně potřebujeme vlastnit – a co lze jednoduše sdílet? Z historického hlediska to není žádná novinka. Paradoxně zrovna epikurejci ve starověku učili, že největší slast spočívá v omezení slastí, že věci je lepší sdílet než hromadit – a že i vztahy mohou být svobodnější, když nejsou sevřené majetnickou logikou.Podob sdílení dnes existuje mnoho – od komunitních zahrad po platformy jako Liftshare. Někteří v nich vidí zárodky komunismu pro 21. století. Jiné formy sdílení – například Airbnb nebo Uber – se naopak staly součástí digitálního kapitalismu. Co když ale právě tento kapitalismus, ve své touze po efektivitě a flexibilitě, nevědomky přejímá principy, které měly původně zcela jiný, možná až protikladný étos? Vlastnická logika se možná neláme revolucí, ale v některých oblastech života nenápadně eroduje zevnitř – ať už z vyčerpání, konzumního zhnusení nebo z čiré neschopnosti vlastnit.KapitolyI. Mileniálové a sdílení: Nouze jako začátek nové etiky [začátek až 17:45]II. Co nás učí epikurejci: Méně věcí, víc svobody [17:45 až 30:30]III. Vlastnictví a pád do pasti hltavé ctižádosti [30:30 až 59:30]IV. Osvobození od majetnického pohledu: Je to vůbec možné? [59:30 až konec]BibliografieTheodor Adorno – Max Horkheimer, Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, přel. Michael Hauser, Praha: OIKOYMENH, 2009.Rachel Botsman, Roo Rogers, Mine Is Yours. The Rise of Collaborative Consumption, New York: Collins, 2011.Maja Göpel, – Eva von Redecker, Schöpfen und Erschöpfen, Berlin: Matthes Seitz Verlag, 2025.Jan Hanáček, „Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů“, in: AkademieVěd.cz, 22. 9. 2022, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Vlastni-bydleni-nemusi-byt-vyhodne.-Mladi-si-ho-idealizuji-po-vzoru-rodicu/?utm_source=chatgpt.comGarrett Hardin, The Tragedy of the Commons, in: Science, 162, 1968, str. 1243–1248.Karl Marx, Ökonomisch-philosophische Manuskripte. Kommentar von Michael Quante. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2015.Tereza Matějčková, Georgi Gospodinov: „Evropa je osmdesátnice, možná dementní“, in EchoPrime, 5. 6. 2025, https://www.echo24.cz/a/HMw5v/tydenik-echo-rozhvor-bulharsky-spisovatel-gospodinov-casokryt.Eva von Redecker, Revoluce pro život. Filosofie nového protestu, přel. Martin Profant, Praha: Karolinum, 2024.Jean Jacques Rousseau, „O původu nerovnosti mezi lidmi“, in: Rozpravy, přel. Eva Blažková – Vojtěch Zamarovský, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978.

Zveme do radioporadny, která je věnována mikrobylinkám. Představte si, že byste měli na parapetu malou zahrádku plnou vitaminů, která dodá vašim pokrmům nejen skvělou chuť, ale i pořádnou dávku zdraví. A to všechno, aniž byste potřebovali zahradu nebo velký balkon.

První samoobsluha byla otevřena v domě č. 78 v Husitské ulici na pražském Žižkově. Byl 1. červen roku 1955. Lidé stáli dlouhé fronty, aby se mohli poprvé s košíkem či vozíkem projít po prodejně. V Americe ji měl Clarence Sanders už v roce 1916. Samoobsluhu si nechal dokonce patentovat. Dnes máme samoobslužné myčky aut, pivnice i vinárny. A v Seattlu dnes můžete nakupovat v obchodě, kde už nejsou ani prodavači, ani regály. V Příbězích z kalendáře tedy zamíříme do ‚sámošky‘.

První samoobsluha byla otevřena v domě č. 78 v Husitské ulici na pražském Žižkově. Byl 1. červen roku 1955. Lidé stáli dlouhé fronty, aby se mohli poprvé s košíkem či vozíkem projít po prodejně. V Americe ji měl Clarence Sanders už v roce 1916. Samoobsluhu si nechal dokonce patentovat. Dnes máme samoobslužné myčky aut, pivnice i vinárny. A v Seattlu dnes můžete nakupovat v obchodě, kde už nejsou ani prodavači, ani regály. V Příbězích z kalendáře tedy zamíříme do ‚sámošky‘.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 81 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dnes jsou na tom všichni docela špatně. Rozpad světového řádu způsobuje celou řadu tenzí. To, co se stalo v Americe, je ale výsledkem dlouhodobých tendencí,“ říká bývalý premiér Mirek Topolánek s tím, že ze současného dění není překvapen. Podle něj za zvolení Trumpa prezidentem mohou sami demokraté, protože svými příliš „wokistickými“ tématy naštvali spoustu lidí. Topolánek upozorňuje, že na druhé straně by lidé neměli tolik podléhat „výkřikům“ v médiích a na sociálních sítích a měli by si zachovat trochu odstup. Důvodem je i to, že jsme si podle něj zvykli žít v nejlepším období posledního tisíce let, a přesto nám připadá, že situace není dobrá. Svým způsobem podle něj máme pravdu, protože například v Česku už nežijeme v zemi, kterou Česká republika byla před dvěma nebo třemi lety, přestože se toho tolik nezměnilo. Topolánek vidí za současnou situací i nefunkčnost řady mezinárodních organizací, jako je Rada bezpečnosti OSN. „Mám z toho kopřivku. Třeba neschopnost dohody v EU naprosto eliminuje jakékoliv razantnější rozhodnutí, které doba, jež se na nás hrne, vyžaduje. A je ohrožena euroatlantická vazba, která udržovala svět v jakési rovnováze,“ naráží expremiér na stabilitu NATO. Podle Topolánka mají lidé v Evropě pocit, že demokracie selhává, a volají po silném vůdci – a i v Česku je to už podle něj nadpoloviční skupina lidí. Co s tím? Jak vnímá současnou českou politickou scénu před volbami? A co by voliči rozhodně neměli dělat, aby nevstoupili z bláta do louže? I to se dozvíte v rozhovoru.

Představte si svět, kde řidič nákladní dopravy projíždějící napříč Evropou zaplatí vše od paliva přes ubytování až po nečekané výdaje jedinou kartou. A časem za něj vozidlo zaplatí úplně samo, bez jakékoliv asistence. Právě tam směřuje spolupráce společnosti poskytující služby pro přepravní společnosti Eurowag a poskytovatele platebních služeb Visa. Řeč o tom byla v nejnovějším díle podcastu Money Movements, který připravuje Visa ve spolupráci s Forbesem. Pozvání do něj přijali viceprezident společnosti Eurowag pro platby a finanční služby Jakub Malý a manažer společnosti Visa pro rozvoj byznysu ve střední a východní Evropě Branislav Beer.

Zdravý životní styl byl do velké míry ukradený značkami proteinových nápojů, předraženého oblečení nebo trendy nedostupných fitness center (kde občas hraje i techno). Jenže sport může být obrovsky nápomocný, když vše okolo vypadá temně. Endorfiny se vyplavují nehledě na politický systém, což pomáhá autorkám podcastu Hysterie zůstat v dnešní době alespoň částečně funkční. Jak ale sportovat, abychom nenaskakovaly na fatfobní narativy dokonalé postavy? A existuje něco jako antikapitalistický přístup ke cvičení? Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Zdravý životní styl byl do velké míry ukradený značkami proteinových nápojů, předraženého oblečení nebo trendy nedostupných fitness center (kde občas hraje i techno). Jenže sport může být obrovsky nápomocný, když vše okolo vypadá temně. Endorfiny se vyplavují nehledě na politický systém, což pomáhá autorkám podcastu Hysterie zůstat v dnešní době alespoň částečně funkční. Jak ale sportovat, abychom nenaskakovaly na fatfobní narativy dokonalé postavy? A existuje něco jako antikapitalistický přístup ke cvičení? Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Je to druhý díl záznamu z Headliner půdy. Michal Thomes z Rock for People a Suki z Let It Roll pokračovali v debatě o tom, co všechno se může na festivalech přihodit. Od dramatických bitek v zákulisí po absurdní historky o cashless systémech a přemrštěné nároky interpretů – druhá část večera, jak festivaly skutečně fungují zevnitř. Svým humorem a nadhledem přispěl i Pokáč.Druhá polovina setkání v Malostranské besedě zahájil Pokáč písní o tom, že nejlepší lék je víno. A Honzou Vedralem následující debatu trefně otevřel otázkou, která festivalům generuje peníze a návštěvníkům kocovinu. „Slyšel jsem, že současná mladá generace vůbec nechlastá,“ poznamenal ironicky. S tím ale hosté příliš nesouhlasili. Michal Thomes z Rock for People nakonec připustil, že „pochopit mladou generaci je pro nás stále výzvou.“ Suki z dodal to přešel kulantně: „Možná to s pitím platí obecně, ale určitě ne na festivalech.“ Tržby z festivalových barů stále rostou.A tak přišla řeč na cashless, které některé festivaly doslova zachránil. Začaly padat historky, které pobavily celé publikum. „Měli jsme stánek s gyrosem, který nám platil roky třicet tisíc korun a ještě u toho brečel, že je to moc. Po zavedení cashless systému jsme zjistili, že jeho skutečná tržba byla milion korun,“ vyprávěl Suki pobaveně. „Teď platí tři sta tisíc a usmívá se.“ To samé se ověřilo i u placených sprch. „Mysleli jsme, že návštěvníci jsou čuňata a nevyužívají je. Až díky cashlessu se ukázalo, že se sprchují pravidelně – jen ty peníze za sprchy předtím záhadně mizely.“Ekonomika festivalů dnes znamená i nekonečné smlouvání s agenty o cenách kapel, které šly v posledních letech prudce nahoru. „Wilkinson u nás kdysi hrál jen za letenku, dnes žádá desítky tisíc eur,“ přiblížil realitu Suki. Michal Thomes zmínil podobný trend: „Muse nebo Offspring jsou dnes třikrát dražší než před deseti lety.“ Oba pořadatelé se shodli, že ačkoli jsou ceny interpretů vysoké, velká jména stále přitahují nejvíce návštěvníků a investice do nich se tak nakonec vyplatí.K absurdním festivalovým historkám patří i nekonečné dohady o velikosti kapelních log na plakátech. „Kvůli pořadí kapel na plakátu jsme jednou tři měsíce nemohli zveřejnit program,“ vzpomínal Suki. Jendou dokonce zrušili headlinera jen kvůli tomu, že nebyl spokojen s umístěním na festivalovém plakátu. Ale tvrdé lokty je třeba mít i na místě. Michal Thomes dodal ostrou historku z Rock for People, kde se jednou v zákulisí střetli Die Antwoord a Cage The Elephant: „Securiťák od Die Antwoord surově odstrčil kytaristu Cage The Elephant, což vyústilo v házení lahví a bitku s dvoumetrovým bodyguardem,“ vypráví o incident, u kterého hrozilo, že bude mít právní dohru. Nakonec skončil prohlášením managementu, že „je to rock'n'roll, necháme to být.“A co rider kapel? Pokáčův za sebe přidává český rozměr: „Voda, jídlo a možná energetický nápoj,“ vyjmenovává, co má na seznamu požadavků, zatímco zahraniční hvězdy mívají větší nároky. Pokáč svým riderem přítomné pobavil: „Jednou jsme přidali energetický nápoj, ale pak jsem ho ani nevypil. Nakonec jsem to radši zrušil,“ dodal se smíchem. Jeho historka kontrastovala s příběhy organizátorů, kteří často bojují s bizarními nároky zahraničních hvězd – tedy spíš jejich managmentů.Nakoenc se hosté Headliner půdy shodli na jednom: festivaly tu budou vždy, protože jejich kouzlo spočívá v osobním setkávání. „A setkávání je součástí lidské DNA,“ shrnul to trefně Suki. Headliner půda se koná za podpory Ministerstva kultury a OSA. Poslechněte si celý záznam a přijďte 14.4. na další setkání. Tentokrát na téma Jak se prosadit s píáristkou Kateřinou Královou, uměleckým ředitelem Universal Music Jiřím Koubou a Lenny. Jako vždy v Galerii Malostranské besedy. 

„Vypadala jsem tak, že si ke mně lidé nechtěli sednout v autobuse. Což bylo fajn a asi bych se k tomu měla vrátit,“ směje se Zuzana Svatik, když vzpomíná na své punkové teenage období. Poslechněte si, jak dnes vypadá její každodenní uniforma, jak její styl ovlivnila pravicová konzervativní katolická výchova a jak do něj zasahuje aktuální politické a společenské dění na Slovensku.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #1 O zrození nového typu čtení, knižního trhu i volného času ve století páry. Moderuje Štěpán Sedláček

Každá mince má dvě strany. Nově vydaný velký jazykový model DeepSeek je prezentován v superlativech, ale jak už to tak bývá o stinné stránce se tolik nemluví. S Mariánem Možuchou nahlížíme na odvrácenou stranu DeepSeeku.

Publicistická série Fenomén YouTube mapuje dvě dekády virální revoluce, která navždy změnila způsob, jakým se díváme na svět. V pěti dílech pokryjeme zásadní fenomény, které YouTube přinesl – od vzestupu youtuberů, kteří se stali novými celebritami, přes proměnu hudebního průmyslu, až po vliv algoritmů, které dnes ovládají naše sledovací návyky. Premiéra 14. února 2025.

V nejnovějším díle sourozeneckého podcastu se bratři Novosadovi zabývají aktuálními masovými protesty, které už více než tři měsíce probíhají po celém Srbsku a šíří se i do okolních zemí západního Balkánu. Studentům vysokých škol se podařilo probrat společnost z dlouhodobé letargie a rozpoutat jedinečnou revoluci, s níž si dosud suverénní autokratický režim Aleksandra Vučiće neví rady. Toto téma, které se nejen v Česku, ale i v západních médiích bohužel málo akcentuje, probírají sourozenci spolu s balkanisty Pavlem Trojanem a Františkem Šístkem, kteří vzpomínají i na srbské demonstrace v roce 2000, které položily režim Slobodana Miloševiće. Prvního listopadu 2024 se na nádraží v Novém Sadu zřítila střecha na zrekonstruovaném železničním nádraží v Novém Sadu. Zemřelo pod ní patnáct lidí. Tato událost se stala katalyzátorem dlouhodobé frustrace srbské společnosti a vyústila v dnes už tříměsíční masové protesty proti systémové korupci a bezpráví, které desetiletí provázejí vládnoucí režim prezidenta Aleksandra Vučiće. Ačkoliv v Srbsku mají demonstrace silnou tradici, tyto protesty se od předešlých v mnohém liší. Do jejich čela se totiž postavili vysokoškolští studenti, jejichž odhodlání a zatím bezchybná strategie (ne)komunikace s vedením státu získávají sympatie napříč dosud rozdělenou společností. Podporuje je čím dál širší spektrum lidí a skupin, zatím největšího protestu v Novém Sadu se prvního února podle odhadů zúčastnilo přes 300 000 lidí. Vlna celonárodní solidarity atmosférou v mnohém připomíná českou sametovou revoluci. Bratři se svými hosty udávají celou situaci do kontextu, detailně osvětlují fungování a pozici dominantní vládnoucí Srbské pokrokové strany a jejího lídra Aleksandra Vučiće, dlouhodobou privatizaci veřejných institucí a jejich rozprodej zahraničním mocnostem, přebujelé korupční zakázky a všudypřítomný klientelismus. Uvádějí také konkrétní zájmy USA, Německa, Číny a Ruska v tomto prostoru a s tím spojené důvody Vučićovy pevné pozice v zahraničí. Pavel Trojan připomíná své zážitky z demonstrací proti Slobodanu Miloševićovi, František Šístek blíže vysvětluje nástup Aleksandra Vučiće k moci, Jakub přidává poznatky z terénu ze své aktuální cesty do Srbska a detailně popisuje zlomové momenty současného protestního hnutí, jeho fungování i hlavní cíle a požadavky. Na závěr probíhá diskuze nad možným řešením situace. Nabízely by se předčasné volby, jenže ty překvapivě nejsou cílem studentů. O co jim tedy jde především? Čím si získali takovou podporu? Můžou se stát inspirací, jak účinně bojovat proti populistům a autokratům také jinde v Evropě? A v čem je nová generace Srbů nová? Aneb konečně podcast, který probírá témata, jež jsou v Česku přehlížena. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

„Advomate je teď možná lepší právník než já,“ směje se Maxmilián Navrátil ze startupu Advomate. Právo a AI? Na první pohled možná nečekaná kombinace. Maxmilián Navrátil a Ondřej Hlaváč z Advomate ale ukazují, že právníci budoucnosti už nemusí trávit hodiny rešeršemi a papírováním. Stačí mít k ruce správný AI nástroj. Jak může umělá inteligence pomáhat v právu? Proč tady ChatGPT nestačí? A budou právníci ještě vůbec potřeba? Poslechni si rozhovor o budoucnosti AI (nejen) v právu a zjisti, jak technologie mění zažité právní procesy. Může se ti hodit:

Proč bývalí disidenti, kteří vyjednali s vedením KSČ sametové převzetí moci, prohráli? – Vše začalo v létě 1990 po volbách, kdy Václav Klaus využil příležitosti, neodjel na dovolenou, a naopak začal objíždět republiku a přemlouval regionální centra OF ke své podpoře. Krajská a okresní centra OF byla tehdy nespokojena s Koordinačním centrem OF a pomalým postupem reforem a toužila si to konečně vyřídit s místními nomenklaturními bratrstvy. Václav Klaus je přesvědčil, že transformační politika už nemůže být politikou konsenzu a kompromisu, jakou prosazovali bývalí disidenti, a že se radikální ekonomická reforma podaří jedině tehdy, bude-li vycházet z pravicové ideologie. Pravicová politika současně poskytla frustrovaným okresním OF nástroj k zúčtování s regionálními komunistickými mafiemi. Václav Klaus se tak zmocnil OF zdola, což byl vskutku husarský kousek, který nemohl podařit každému. Později se zbavil bývalých disidentů tím, že rozdělil OF a založil ODS jako disciplinovanou pravicovou stranu, která ve volbách do ČNR v roce 1992 spolu s KDS drtivě zvítězila s téměř 30 %. Občanské hnutí, kam se většina bývalých disidentů uchýlila, se do Parlamentu vůbec nedostalo.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz Donald Trump otočil americkou politiku o 180 stupňů. Velikáni byznysu se postavili na stranu prezidenta. Co ze své kampaně nebo inauguračního projevu prosadí? Jaká je česká reakce na novou americkou administrativu. A je vůbec nějaká? Máme se snažit ekonomicky dohánět Čínu, nebo nám bude dobře ve skanzenu? X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Saša Michailidis se ptá hostů, jaká je situace kolem Pragerových kostek v Praze, které se měly rekonstruovat, nakonec se ale na opravu architektonicky cenných budov nenašly v rozpočtu peníze. Od 1. ledna platí novela zákona o audiovizi, jaký je její přínos? Nulová sazba DPH na knihy platí rok, jak ovlivnila knižní trh? Přehlídku KVIFF Classics zahájí digitálně zrestaurovaná Kalamita Věry Chytilové, dá se na digitálně zrestaurovaných filmech vydělat?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hostů, jaká je situace kolem Pragerových kostek v Praze, které se měly rekonstruovat, nakonec se ale na opravu architektonicky cenných budov nenašly v rozpočtu peníze. Od 1. ledna platí novela zákona o audiovizi, jaký je její přínos? Nulová sazba DPH na knihy platí rok, jak ovlivnila knižní trh? Přehlídku KVIFF Classics zahájí digitálně zrestaurovaná Kalamita Věry Chytilové, dá se na digitálně zrestaurovaných filmech vydělat?

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bývalý prezident Václav Klaus. „Systém ekonomický a politický znovu zdegeneroval, nestačí malé dílčí parametrické změny, je potřeba něco zásadního,“ říká a mluví o tom, že je čas na novou revoluci. Politický systém podle Klause nemůže existovat bez jasně definovaných politických stran a současnou ODS označuje za konglomerát ničeho. „Politické strany musí být jasně ideově a zájmově definované. Nesmí to být slepence, které si dají podivný název STAN nebo TOP 09, a o Pirátech ani nemluvě.“ Člověk prý nemá koho volit, sám by se tedy velmi těšil na nový jasně definovaný politický subjekt.  Václav Klaus v rozhovoru mluví o hnutí Motoristé jako o nové straně s potenciálem, ale s nutností strategického rozvoje a budování od základů. „Myslím, že Filip Turek je velmi talentovaný politik. To uznává kde kdo, i lidé z druhé strany barikády. Turek se úspěšně prezentuje nejen na našich sociálních sítích, ale i v Evropském parlamentu. S takovým svým klidem a rozvahou tam vystupuje velmi racionálně,“ říká Klaus a dodává, že Motoristé chytře vstoupili do politiky přes evropské volby, protože věděli, že tam celá Česká republika je jeden volební obvod. To jim umožnilo oslovit voliče i bez zástupců v každém kraji. A mluvilo se i o tom, s jakou stranou by případně strana mohla spolupracovat po volbách do Poslanecké sněmovny. „Petr Macinka mě překvapil tvrdým útokem proti ODS. Zřejmě chtěl zdůraznit zklamání jisté části veřejnosti vůči této straně, která podle něj zradila své voliče. Ideolog v širším smyslu je určitě Petr Macinka více než Filip Turek, ale ta kombinace těch dvou má svůj potenciál.“  Mluvilo se i o váhání prezidenta Petra Pavla s podpisem státního rozpočtu, jak situaci komentuje prezident bývalý?„Váhání byla čistě mediální hra. On věděl, že odmítání rozpočtu na politické scéně je obrovské, ale současně věděl, že je natolik závislý a propojený myšlenkově s touto vládou, že vůbec nepřipadalo v úvahu, že by ho nepodepsal.“ A jak hodnotí Pavlovo prezidentství? „Jakkoliv jsem v naprostém rozporu s mnohými výroky mého následovníka v prezidentské funkci Miloše Zemana, tak s jedním výrokem musím souhlasit: Totálně nesouhlasím s tímto novým prezidentem, ale žádnou další větu k tomu nemám důvod říkat.“ Klaus pouze dodal, že ho překvapilo, že lidé teď najednou očekávají, že prezident nějakým zázračným krokem vyřeší deficitní rozpočet. „Tři měsíce víme, že tento návrh existuje, a přesto to veřejnost nechávalo klidnou.“ Na otázku, zda současná mladá generace může přinést změnu, odpověděl s rezervou. „Nechci je ani velebit, ani zatracovat, ale současná společnost zapomíná, že informace nejsou totéž co vědění,“ řekl a přidal příklad, kdy mladí lidé neznají klíčové historické události. K tématu blížících se voleb Klaus uvedl, že jejich klíčovým tématem bude ekonomika a energetika. Současnou vládu obvinil z nečinnosti a označil její rozpočet za mediální hru. „Bez zásadní změny přístupu nemůžeme očekávat růst,“ uzavřel.

Ono se říká: Lidem se nestane, co si zaslouží. Ale co se jim podobá... K čemu jsou zenové koany? A co marketing může naučit člověka o povaze myšlení? Dnešním hostem je excentrik, spisovatel a marketér Jakub Horák. Bavíme se o cestě od punkáčství k sebevědomí, o smrti a lásce, o pre-tragickém a post-tragickém období nebo o budhismu a osobních užitečných modelech života. Užijte si konverzaci tak hustou, že by se dala krájet. Přejeme příjemný poslech. "Naděje je víra ve svý budoucí já" "To, co přijde, závisí na tom, co děláš teď." Partnery epizody jsou: Přihlaš se na naší Půlroční Akademii 2025 se SLEVOU 2000,- JEN DO KONCE ROKU! Omezený počet míst. Vzdělávej se smysluplně o zdraví a mysli s komunitou podobně smýšlejících lidí! ⁠⁠https://brainya.org/pulrocni-akademie-brain-we-are/⁠⁠ ⁠⁠Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify⁠⁠⁠⁠ jen za 100,- / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 36! Třeba ten o "temné noci duše" s Jardou Jirákem. ⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠ 2. vlna prodeje naší KNIHY S BONUSEM o dopaminu je venku! Objednávej na www.levnydopamin.cz Minutáž: 03:42 Kdo je Jakub Horák 07:53 Revoluce & Ruské tanky & 1989 17:01 Kdy a jak si se dostal k reklamní společnosti & Jakubova cesta k vlivu 29:58 Jaký je tvůj vztah k sebevědomí? 34:15 3 životní & Jak prožíval krizi Jakub 40:16 Truchlení 47:40 Příběhy VS Realita & Intersubjektivní realita 49:45 Posmrtný život & Smysl 50:32 Buddhismus & Smysl života 52:07 Víra ve smysl a víra obecně 57:26 Naděje je víra ve své budoucí JÁ & Strach 01:07:40 Vzory & Nahost 01:10:54 Víra & Potřeba člověka věřit 01:13:13 Svobodná vůle 01:15:04 Hmota a její pojmenovávání & Koncepty & Uvědomění 01:22:57 Levný ezoterismus 01:24:12 Jak vnímat Boha 01:25:47 Selektivní percepce 01:29:34 Jak vnímat lidi & Nahlížení 01:31:25 Pokora & Skepticismus & Vnímání reality 01:22:17 Jungovo komplexy mysli 01:38:01 Modulární mysl 01:40:26 Ontologie & Epistemologie & Fenomenologie 01:46:09 Ztráta kapacity konverzace na veřejnosti 01:48:42 Hater's capture effect & Novinařina 01:55:15 Jak přistupujete ke kritickému myšlení? 01:56:53 Kognitivní flexibilita & Závislosti 02:01:42 Efekt cynizace 02:02:44 Pygmalion effect 02:02:58 Krátkodobost uvažování nad věcmi 02:08:39 Technologie VS Vyrůstání 02:10:23 Skryté potenciály 02:14:18 Podcast je takový digitální ohníček 02:16:06 Paradox hojnosti 02:23:48 Nejsilnější lekce lidského chování 02:29:20 Co znamená “jde to zevnitř” & Psaní 02:31:41 Koncept Zenové hole & Buddhismus 02:41:25 Jakubova aspirace na osvícení 02:44:09 Zažil si džhánu? & Meditace 02:48:02 Problém s Buddhismem 02:49:42 Stoicismus & Sm*t 02:52:14 Rebelský filosof

V sobotních gruzínských prezidentských volbách se novou hlavou státu zcela bez problémů stal jediný kandidát, 53letý fotbalový internacionál Michail Kavelašvili. Volen byl poprvé nikoli všelidově, ale sborem volitelů, v němž polovinu tvořili poslanci především za stranu Gruzínský sen a druhou polovinu představitelé regionů. Výsledek byl tedy předem daný.

Když jsme spolu točili podcast minule, mluvil o tom, jak pořádá workshopy a fotí svatby. Zároveň však už pracoval na materiálu, který vznikl během jeho tří návštěv Severní Koreje v letech 2005 až 2019. Letos tyto fotografie představil na výstavě a vydal jako knížku. Výstavu v pražském Karolinu vidělo neuvěřitelných 18 tisíc lidí (končí 17. prosince) a nákladná obrazová knížka je ve svém žánru bestsellerem. O tom všem jsme s Janem Šibíkem mluvili tentokrát: jak fotky vznikaly, proč je Severní Korea nejnepříjemnějším místem, které v životě navštívil, a proč nemá rád AI. Mimochodem, tu možná vzme na milost, až si přečte článek, který jako vždy AI (konkrétně Claude 3.5 Sonnet) na základě přepis podcastu napsala. Zde je:Okno do hermeticky uzavřeného světa: Jak český fotograf třikrát pronikl do Severní Koreje"V pražském Karolinu probíhá unikátní fotografická výstava, která představuje něco, co se dosud žádnému fotografovi na světě nepodařilo - trojí pohled do Severní Koreje v průběhu čtrnácti let. Jan Šibík, asi nejznámější reportážní fotograf současnosti, dokázal nemožné: třikrát pronikl do jedné z nejuzavřenějších zemí světa a přinesl svědectví o režimu, který se zoufale snaží udržet svůj lid v informační tmě."Je to jeden velký kriminál," říká Šibík o Severní Koreji. Jeho fotografie, které vznikaly často v rozporu s přísnými pravidly režimu, zachycují realitu odlišnou od toho, co návštěvníkům ukazují průvodci. Výstavu již zhlédlo přes 17 000 lidí, čímž překonala i Šibíkovy legendární fotografie ze sametové revoluce.První cesta v roce 2005 vznikla díky diplomatické misi tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. "Deset let jsem se snažil získat vízum přes severokorejskou ambasádu v Praze. Z deseti pokusů mě dovnitř pustili pouze dvakrát, a to jen proto, aby mi řekli, že jako novinář nemám šanci," vzpomíná fotograf.Nejcennější záběry však vznikly během druhé cesty v roce 2007. Paradoxně k tomu pomohla skupina moravských turistů a jejich demižon slivovice. Zatímco rozjařená skupina zabavila severokorejské pohraničníky, Šibík využil příležitosti a z okna jedoucího vlaku fotografoval skutečný život - vesnice, lidi, každodenní realitu daleko od oficiální propagandy."Za jeden snímek, který se jim nelíbí, vás už nikdy nepustí zpět. Anebo to zjistí ještě v době, kdy tam jste, a to vás pak možná už nikdy nepustí ven," vysvětluje Šibík riziko, které podstupoval. Přesto se mu podařilo vrátit do Severní Koreje i potřetí, v roce 2019, a zachytit změny v zemi pod vládou Kim Čong-una. "Je brutálnější než jeho otec. Dnes dostanete šest let vězení jen za to, že si pustíte jihokorejský film," popisuje fotograf současnou situaci.Výstava v Karolinu není jen prezentací fotografií - je to komplexní svědectví o zemi, kde se čas zastavil. Šibík absolvoval 72 komentovaných prohlídek, během nichž vysvětluje kontext každého snímku. "Někdy koukám do výrazů těch lidí na fotografiích a mám pocit, že jsou úplně prázdné. To je cíl režimu - zlikvidovat jakýkoliv vlastní úsudek," říká.Součástí projektu je i kniha, které se navzdory vysoké ceně prodalo už přes 700 výtisků. "Kniha zůstane," vysvětluje Šibík důležitost tištěného svědectví. A zůstanou i fotografie jako důkaz o režimu, který se snaží přesvědčit své občany, že žijí v nejlepší zemi na světě, zatímco jim upírá základní svobody.Význam výstavy podtrhuje i návštěva legendárního fotografa Josefa Koudelky, který ji označil za "zajímavou" - slovo, které v jeho slovníku znamená nejvyšší pochvalu. V době, kdy se Severní Korea ještě více uzavírá a prohlubuje spojenectví s Putinovým Ruskem, představují Šibíkovy fotografie jedinečné svědectví o zemi, kam se běžný člověk nedostane.Výstava končí 17. prosince a představuje nejen triumf dokumentární fotografie, ale i důkaz, že pravdivé svědectví o totalitním režimu dokáže oslovit desetitisíce lidí. V době, kdy se potýkáme s relativizací hodnot a nárůstem populismu i autoritářství, je to povzbuzující zpráva.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Lindnerem

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N Gruzií zmítají bouřlivé nepokoje proti vládní straně. Odklon od Evropské unie rozpoutal hněv, který může stát u zrodu revoluce podobné ukrajinskému majdanu. O co všechno se hraje v této kavkazské zemi? Proč se kabinet rozhodl pozastavit nastoupenou cestu do Evropy? A jakou roli v tom hraje Putinovo Rusko? Filip Titlbach mluví ve Studiu N s válečnou reportérkou Petrou Procházkovou.

Poslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo z Festivalu Svobody v Třinci ze dne 22.11.2024Nadcházející živá vystoupení:16.12.2024 19:00 - Sokolovna Hostivice ➡️ https://tinyurl.com/4nz6nrxb Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národaMůžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národaJsme také na na síti X a InstagramuHledáte smysluplný a kreativní způsob, jak trávit volný čas? Staňte se součástí divadelních ateliérů Paměti národa! Přihlásit se můžete kdykoli během roku! Více informací na https://divadlo.pametnaroda.cz

Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel. Od revoluce v roce 1989 tento region opustily čtyři desítky tisíc usedlíků, jak odhaduje zdejší hejtmanství.

Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel. Od revoluce v roce 1989 tento region opustily čtyři desítky tisíc usedlíků, jak odhaduje zdejší hejtmanství.

Listopad 1989 je právem vnímán jako přelomový měsíc našich moderních dějin. Ale události spojené s pádem komunistického režimu nebyly tím jediným, co se tehdy dělo. Řešil se nedostatek běžného zboží v obchodech, útěky východních Němců přes Československo na Západ a také zemětřesení.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětníci událostí v listopadu 1989 se shodují, že nebýt brutálního potlačení studentské demonstrace 17. listopadu, nedaly by se věci do pohybu. Shodují se ale ještě v jednom: To podstatné se začalo dít až ve druhém týdnu.

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?

Speciální díl podcastu Dobrovský & Šídlo, natočen živě 17. listopadu v Galerii Louvre, jako součást programu Sametová Paměť národa

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?

Čtení s Respektem #8 o knize Věk revolucí, rozpadu dělení na pravici a levici i vítězství Donalda Trumpa s Jiřím Pehem, Markétou Křížovou, Jiřím Sobotou a Antonii Formanovou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké tituly vycházely a kteří autoři se etablovali v raných devadesátkách? V recenzní části se mimo jiné podíváme na knihu Zápasící Ukrajina, zpráva o stavu země a lidí, kterou dal dohromady kolektiv zpravodajů České televize. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Jak se časem měnil sadový okruh v plzeňském centru? K jakým úpravám došlo před sametovou revolucí, a k jakým až po ní? A jak tehdy vypadlo historické náměstí naší západočeské metropole?

Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka a Bílá garda Michaila Bulgakova (zdramatizovaného autorem jako Dny Turbinových).

Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka a Bílá garda Michaila Bulgakova (zdramatizovaného autorem jako Dny Turbinových).Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ženská nahota byla v devadesátkách všude, ale zcela chybělo povědomí o tom, jaké to má ekonomické a politické dopady na životy lidí,“ říká historička Adéla Gjuričová. „Existovala dokonce i erotická politická strana, která byla jednou z nejbohatších. Její zisk plynul z prodeje erotického časopisu,“ dodává socioložka Jarkovská. Poslechněte si, jak se od devadesátek změnil český přístup k intimitě a sexuální výchově.

Kdybyste hledali na mapě Paříže náměstí Revoluce, tak marně. Toto jméno neslo náměstí Svornosti (Place de la Concorde) na konci 18. století za francouzské revoluce, za doby Teroru.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novém podcastu se vracím k události, která ovlivnila tvář české politiky. Třetího září 2022 se uskutečnila na Václavském náměstí statisícová demonstrace, kterou organizovala do té doby skupina neznámých aktivistů z okruhu antiwaxerské scény. Nebylo to klasické vystoupení proti vládě, z velké části spíš proti režimu, který Fialova vláda představuje. Na pódiu se neobjevili ani šéfové parlamentní opozice Babiš nebo Okamura. Prvně jmenovaného organizátoři nenáviděli kvůli jeho postojům v době covidu, druhého zase podezírali z toho, že opozičnost jen předstírá a jde mu jen o moc. Hlavní organizátor demonstrace, Ladislav Vrabel, představil program Česká republika na 1. místě. Jednoznačně jde o jinou vizi vývoje Česka - vystoupit z EU, NATO a omluvit se Rusku. Série demonstrací měla velký vliv na jazyk a politický styl v celém Česku, který nabyl na konfrontačnosti. Od prvních chvil se pro organizátory a demonstranta vžilo označení dezolátně, podle části účastníků, kteří vypadali na něco mezi homeless a deprivanty. Sám Vrabel je temná postava s dvaceti exekucemi a řadou soudních řízení. Jeho snahy sjednotit antiwaxerskou scénu byly neúspěšné. On sám kandidoval ve sněmovních volbách za uskupení Chcípl PES a neuspěl. Tmelem hnutí dezolátů se stala až Putinova válka na Ukrajině. Tahle válka a její odpor k pomoci Ukrajině sjednotil řadu opozičních skupin a iniciativ. Zpětně to mělo vliv i na parlamentní opozici a její témata. 

Port Talbot je pozoruhodné město v Jižním Walesu. Můžete do něj vjet po dálnici M4, která vede prakticky jeho centrem vztyčená na betonových sloupech a poskytuje městu suchý prostor pro zaparkovaná auta, lodi a bezdomovce. Na dálnici je padesátka (tedy osmdesát kilometrů za hodinu) s odůvodněním, že je třeba zabránit znečišťování ovzduší.

Zásadní modernizace přihlášek na střední školy zatím příliš nevyšla. Dlouho avizované spuštění on-line systému zhatila programátorská chyba a úřady v čele s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) slibují nápravu. Jsou potíže vůbec překvapivé? Co znamenají pro uchazeče? A jak zásadně vlastně nová úprava přihlášek mění přijímací řízení?Host: Josef Mačí - redaktor Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hosté: Olga Storoževa, ruská aktivistka, členka Memorialu Česká republika, studentka FF UK, Aliaksandr Parshankou, doktorand FF UK, aktivista spolku Bělaruské studentstvo ČR, člen Koordinační rady svobodného Běloruska, Lan Chu Dinh, podnikatel, člen vietnamského občanského sdružení Van Lang. Moderuje Libor Kukal. Připravili Tajana Mančalová a Libor Kukal.

S Václavem Bartuškou o tom, že budeme muset nakupovat energii od všelijakých režimů, a o tom, že komunisté byli v roce 1989 ještě neschopnější, než jsme si mysleli. Druhá část večera z La Fabriky ze 7. 11. 2023.Můžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národa