Podcasts about revoluce

Poslechněte si živé vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo z oslav Dne boje za svobodu a demokracii z Café Louvre na Nároční třídě v Praze. Vystoupení proběhlo 17. listopadu 2025 v rámci programu Sametová Paměť národa 

Od sametové revoluce uplyne už 36 let. U příležitosti tohoto výročí jsme si do pořadu Dopoledne pod Ještědem pozvali zajímavé hosty. O tom, co znamenal 17. listopad pro jilemnické skauty, nám bude vyprávět autor oblíbené knížky o skautech Tábor pod Modrou hvězdou Mirko Juna, přijdou i manželé Chválovi, kteří v Liberci založili Institut rodinné terapie a psychosomatické medicíny, historik umění Oldřich Palata nám připomene, jaké pozdvižení vyvolala Sametová revoluce v Severočeském muzeu v Liberci a starosta Soběslavic Radko Rys nás zavede mezi členy JZD, kteří návrat demokracie do naší země také podpořili.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dne 9. listopadu 1877 zemřel muž, který si patrně už provždy ponese cejch zrádce národa. Karel Sabina byl třináct let konfidentem rakouské policie. Pod krycím jménem Roman donášel na své přátele, na spolubojovníky z revoluce v roce 1848, dokonce na svého zetě. Současně to ale byl člověk, který si za svůj odpor proti rakouskému absolutismu odseděl přes osm let ve vězení. Když z něj vyšel, ocitl se v obrovské hmotné nouzi.

Dne 9. listopadu 1877 zemřel muž, který si patrně už provždy ponese cejch zrádce národa. Karel Sabina byl třináct let konfidentem rakouské policie. Pod krycím jménem Roman donášel na své přátele, na spolubojovníky z revoluce v roce 1848, dokonce na svého zetě. Současně to ale byl člověk, který si za svůj odpor proti rakouskému absolutismu odseděl přes osm let ve vězení. Když z něj vyšel, ocitl se v obrovské hmotné nouzi.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Takže Velká říjnová proletářská revoluce se odkládá na neurčito. Češi kupodivu volili umírněně a komunistické Stačilo se nedostalo do Poslanecké sněmovny, a Okamurovo SPD už třetí volby po sobě výrazně oslabilo. Hlavními poraženými voleb jsou ti, kdo chtěli změnu režimu a vystoupení z EU a NATO. Češi ukázali, že je jim bližší haškovský „mírný pokrok v mezích zákona“.Nezvítězily také reminiscence na komunistickou éru, zato měkké verze socialismu se nejspíš dočkáme. Heslo „kroužkování je naše zbrojení“ probíhalo na tolika rovinách (muži versus ženy, mladí versus staří), že řada předsedů politických stran se teprve nyní seznamuje s novými členy svých poslaneckých klubů. Téměř šedesát procent lidí ve sněmovně bude zcela nových, takže bude trvat dva až tři roky, než se stanou funkční součástí této komory parlamentu. Politické strany budou muset zvážit, jak sestavovat kandidátky, aby nebyly překvapovány tím, že se jim do parlamentu dostanou nezkušení nováčci.Otázka cirkulace a výběru vhodných kandidátů v politických stranách bude velkým tématem příštích let. V další části se věnujeme směřování Česka pod vládou Babiše II. To, jak mohou ovlivnit jeho rozhodování koaliční Motoristé a Okamurova SPD. A především: myslí Andrej Babiš svou hospodářskou politiku skutečně vážně? Odkud chce získat stovky miliard korun na své předvolební sliby?

Sněmovní volby jsou přede dveřmi a o vítězi voleb je plus mínus rozhodnuto. Zajímavější proto bude dolní část pomyslného pelotonu, která – paradoxně – může rozhodnout, jestli vítěz voleb bude skutečným vítězem voleb. Jinak řečeno, pokud se do sněmovny dostanou komunisté a motoristé, může to znamenat takové přerozdělení hlasů, že Babiš sice zvítězí větším počtem hlasů než v roce 2021, ale teoreticky může mít méně mandátů.I kdyby měl o pár poslanců více než před čtyřmi lety, bude se mu těžko vládnout, protože se bude muset opírat o nepřiznané koalice, které v sobě skrývají přinejmenším osm stran. Z jím haněné „pětikolky“ se přes noc může stát neřiditelná „devítikolka.“Nevíme, jestli Andrej Babiš četl volební program hnutí Stačilo nebo SPD, těchto sestav, které si hrají na Velkou říjnovou proletářskou revoluci, jak to zase ukázali během mítinku na pražském Hradčanském náměstí. Jejich Marxem je Petr Drulák, prodávající voličům obě politické strany jako komplexní vlastenecký produkt vhodný pro pravicového i levicového voliče. Leninem dezo hnutí je pak Daniel Sterzik a Stalinem, kterého se všichni bojí, ale zároveň se ho bojí i nepozvat na mítink, je Jindřich Rajchl.Svým lídrem si pak v posledních dnech udělali Miloše Zemana. Ten znovu ožil a je v té hře, která pro něj znamená skutečný obsah jeho života.

Obušku, z pytle ven! Před dvaceti lety poblíž Mlýnce na Tachovsku proběhl největší policejní zásah od roku 1989. Víc jak dvanáct stovek policistů zde až nečekaně brutálním způsobem rozehnalo teknival CzechTek. Při příležitosti tohoto výročí jsme se ve Špíně rozhodli vydat proti proudu času a společně s naším hostem a insiderem freetekno scény RaveBoyem se ohlédnout nejen za polovicí léta 2005, ale připomenout i příběh a vývoj freetekno scény u nás.

Bastilu postavili u hradeb na východním okraji Paříže během Stoleté války Francie proti Anglii. Pevnost měla 8 věží s cimbuřím a chránil ji vodní příkop s padacími mosty. Nebyla nikdy dobývána, až do 14. července 1789, kdy se na ni vrhl dav vzbouřené chudiny. Zajatému guvernérovi pevnosti pak uřízli hlavu kuchařským nožem, nabodli ji na kopí a za zpěvu písní nesli ulicemi Paříže. Tím začala Velká francouzská revoluce a 14. červenec je ve Francii státním svátkem.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Pokud doběhne celý legislativní proces do konce, mohla by se v asistované psychoterapii začít brzy využívat nová léčba pacientů s těžkými depresemi, existenciální tísní, posttraumatickou stresovou poruchou apod. Jde o psychedelika. „Pokud bude pacient k léčbě indikován, dostane od psychiatra na terapii léčebný psilocibyn, který použije v místech k tomu určených a s lidmi k tomu vyškolenými,“ vysvětluje podnikatel a filantrop Václav Dejčmar.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyšší bezpečnost a obranyschopnost státu nemusí být v rozporu s klimatickými cíli. „Když se zbavíme závislosti na fosilních palivech, zbavíme se závislosti na dovozu ze zemí, které mohou tato paliva zneužít jako politickou páku,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity Martin Jirušek. „Nebude to nejlevnější, ale nejspíš to stojí za to,“ doplňuje ředitel organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je éra sociálních sítí u konce? Co přijde po nich? Adam Zbiejczuk po 20 letech v oboru otevřeně popisuje hluboké zklamání z „enshittifikace“ sociálních médií a stavu celého odvětví. Zároveň nabízí moudré a praktické rady, na kterých platformách má dnes smysl být a proč.

Denis Diderot, radikální osvícenec 18. století, odhodil staré sako, které nosil celý život. Netušil, jak převratná událost to bude. V novém saku si připadal skvěle – a zároveň nepatřičně. Jeho ostatní oděvy se ve světle nového kousku zdály ošuntělé, a tak je začal jeden po druhém měnit. Nakonec došlo i na nábytek. „Byl jsem absolutním pánem svého starého saka, ale stal jsem se otrokem svého nového,“ poznamenal. Tento mechanismus známe jako Diderotův efekt: jedna koupě spustí lavinu dalších. Konzum se mění v rituál identity, ne-li v náboženství po smrti Boha. „Bůh nezemřel, proměnil se v peníze,“ říká Giorgio Agamben.Smyčka konzumu se ostatně utahuje i proto, že mnohé výrobky jsou navrhovány tak, aby dlouho nevydržely. Neustále je co obměňovat – a naše životy zaplavuje odpad. Energii vynakládáme na pořizování věcí, následně na jejich vyhazování – a jako společnost na likvidaci odpadu. Podle mnohých se však rodí odpor. Řada sociologů i filozofů upozorňuje, že zvláště některé skupiny mladých lidí se snaží odvracet od konzumního kolotoče. Proměňuje se vztah k věcem i k vlastnictví.Jednou z reakcí na nutkavé hromadění může být etika sdílení. Nejde o návrat k asketismu, ale o pokus o promyšlenou revizi: co skutečně potřebujeme vlastnit – a co lze jednoduše sdílet? Z historického hlediska to není žádná novinka. Paradoxně zrovna epikurejci ve starověku učili, že největší slast spočívá v omezení slastí, že věci je lepší sdílet než hromadit – a že i vztahy mohou být svobodnější, když nejsou sevřené majetnickou logikou.Podob sdílení dnes existuje mnoho – od komunitních zahrad po platformy jako Liftshare. Někteří v nich vidí zárodky komunismu pro 21. století. Jiné formy sdílení – například Airbnb nebo Uber – se naopak staly součástí digitálního kapitalismu. Co když ale právě tento kapitalismus, ve své touze po efektivitě a flexibilitě, nevědomky přejímá principy, které měly původně zcela jiný, možná až protikladný étos? Vlastnická logika se možná neláme revolucí, ale v některých oblastech života nenápadně eroduje zevnitř – ať už z vyčerpání, konzumního zhnusení nebo z čiré neschopnosti vlastnit.KapitolyI. Mileniálové a sdílení: Nouze jako začátek nové etiky [začátek až 17:45]II. Co nás učí epikurejci: Méně věcí, víc svobody [17:45 až 30:30]III. Vlastnictví a pád do pasti hltavé ctižádosti [30:30 až 59:30]IV. Osvobození od majetnického pohledu: Je to vůbec možné? [59:30 až konec]BibliografieTheodor Adorno – Max Horkheimer, Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, přel. Michael Hauser, Praha: OIKOYMENH, 2009.Rachel Botsman, Roo Rogers, Mine Is Yours. The Rise of Collaborative Consumption, New York: Collins, 2011.Maja Göpel, – Eva von Redecker, Schöpfen und Erschöpfen, Berlin: Matthes Seitz Verlag, 2025.Jan Hanáček, „Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů“, in: AkademieVěd.cz, 22. 9. 2022, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Vlastni-bydleni-nemusi-byt-vyhodne.-Mladi-si-ho-idealizuji-po-vzoru-rodicu/?utm_source=chatgpt.comGarrett Hardin, The Tragedy of the Commons, in: Science, 162, 1968, str. 1243–1248.Karl Marx, Ökonomisch-philosophische Manuskripte. Kommentar von Michael Quante. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2015.Tereza Matějčková, Georgi Gospodinov: „Evropa je osmdesátnice, možná dementní“, in EchoPrime, 5. 6. 2025, https://www.echo24.cz/a/HMw5v/tydenik-echo-rozhvor-bulharsky-spisovatel-gospodinov-casokryt.Eva von Redecker, Revoluce pro život. Filosofie nového protestu, přel. Martin Profant, Praha: Karolinum, 2024.Jean Jacques Rousseau, „O původu nerovnosti mezi lidmi“, in: Rozpravy, přel. Eva Blažková – Vojtěch Zamarovský, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978.

Zveme do radioporadny, která je věnována mikrobylinkám. Představte si, že byste měli na parapetu malou zahrádku plnou vitaminů, která dodá vašim pokrmům nejen skvělou chuť, ale i pořádnou dávku zdraví. A to všechno, aniž byste potřebovali zahradu nebo velký balkon.

První samoobsluha byla otevřena v domě č. 78 v Husitské ulici na pražském Žižkově. Byl 1. červen roku 1955. Lidé stáli dlouhé fronty, aby se mohli poprvé s košíkem či vozíkem projít po prodejně. V Americe ji měl Clarence Sanders už v roce 1916. Samoobsluhu si nechal dokonce patentovat. Dnes máme samoobslužné myčky aut, pivnice i vinárny. A v Seattlu dnes můžete nakupovat v obchodě, kde už nejsou ani prodavači, ani regály. V Příbězích z kalendáře tedy zamíříme do ‚sámošky‘.

První samoobsluha byla otevřena v domě č. 78 v Husitské ulici na pražském Žižkově. Byl 1. červen roku 1955. Lidé stáli dlouhé fronty, aby se mohli poprvé s košíkem či vozíkem projít po prodejně. V Americe ji měl Clarence Sanders už v roce 1916. Samoobsluhu si nechal dokonce patentovat. Dnes máme samoobslužné myčky aut, pivnice i vinárny. A v Seattlu dnes můžete nakupovat v obchodě, kde už nejsou ani prodavači, ani regály. V Příbězích z kalendáře tedy zamíříme do ‚sámošky‘.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 81 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dnes jsou na tom všichni docela špatně. Rozpad světového řádu způsobuje celou řadu tenzí. To, co se stalo v Americe, je ale výsledkem dlouhodobých tendencí,“ říká bývalý premiér Mirek Topolánek s tím, že ze současného dění není překvapen. Podle něj za zvolení Trumpa prezidentem mohou sami demokraté, protože svými příliš „wokistickými“ tématy naštvali spoustu lidí. Topolánek upozorňuje, že na druhé straně by lidé neměli tolik podléhat „výkřikům“ v médiích a na sociálních sítích a měli by si zachovat trochu odstup. Důvodem je i to, že jsme si podle něj zvykli žít v nejlepším období posledního tisíce let, a přesto nám připadá, že situace není dobrá. Svým způsobem podle něj máme pravdu, protože například v Česku už nežijeme v zemi, kterou Česká republika byla před dvěma nebo třemi lety, přestože se toho tolik nezměnilo. Topolánek vidí za současnou situací i nefunkčnost řady mezinárodních organizací, jako je Rada bezpečnosti OSN. „Mám z toho kopřivku. Třeba neschopnost dohody v EU naprosto eliminuje jakékoliv razantnější rozhodnutí, které doba, jež se na nás hrne, vyžaduje. A je ohrožena euroatlantická vazba, která udržovala svět v jakési rovnováze,“ naráží expremiér na stabilitu NATO. Podle Topolánka mají lidé v Evropě pocit, že demokracie selhává, a volají po silném vůdci – a i v Česku je to už podle něj nadpoloviční skupina lidí. Co s tím? Jak vnímá současnou českou politickou scénu před volbami? A co by voliči rozhodně neměli dělat, aby nevstoupili z bláta do louže? I to se dozvíte v rozhovoru.

Představte si svět, kde řidič nákladní dopravy projíždějící napříč Evropou zaplatí vše od paliva přes ubytování až po nečekané výdaje jedinou kartou. A časem za něj vozidlo zaplatí úplně samo, bez jakékoliv asistence. Právě tam směřuje spolupráce společnosti poskytující služby pro přepravní společnosti Eurowag a poskytovatele platebních služeb Visa. Řeč o tom byla v nejnovějším díle podcastu Money Movements, který připravuje Visa ve spolupráci s Forbesem. Pozvání do něj přijali viceprezident společnosti Eurowag pro platby a finanční služby Jakub Malý a manažer společnosti Visa pro rozvoj byznysu ve střední a východní Evropě Branislav Beer.

Zdravý životní styl byl do velké míry ukradený značkami proteinových nápojů, předraženého oblečení nebo trendy nedostupných fitness center (kde občas hraje i techno). Jenže sport může být obrovsky nápomocný, když vše okolo vypadá temně. Endorfiny se vyplavují nehledě na politický systém, což pomáhá autorkám podcastu Hysterie zůstat v dnešní době alespoň částečně funkční. Jak ale sportovat, abychom nenaskakovaly na fatfobní narativy dokonalé postavy? A existuje něco jako antikapitalistický přístup ke cvičení? Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

„Vypadala jsem tak, že si ke mně lidé nechtěli sednout v autobuse. Což bylo fajn a asi bych se k tomu měla vrátit,“ směje se Zuzana Svatik, když vzpomíná na své punkové teenage období. Poslechněte si, jak dnes vypadá její každodenní uniforma, jak její styl ovlivnila pravicová konzervativní katolická výchova a jak do něj zasahuje aktuální politické a společenské dění na Slovensku.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #1 O zrození nového typu čtení, knižního trhu i volného času ve století páry. Moderuje Štěpán Sedláček

„Advomate je teď možná lepší právník než já,“ směje se Maxmilián Navrátil ze startupu Advomate. Právo a AI? Na první pohled možná nečekaná kombinace. Maxmilián Navrátil a Ondřej Hlaváč z Advomate ale ukazují, že právníci budoucnosti už nemusí trávit hodiny rešeršemi a papírováním. Stačí mít k ruce správný AI nástroj. Jak může umělá inteligence pomáhat v právu? Proč tady ChatGPT nestačí? A budou právníci ještě vůbec potřeba? Poslechni si rozhovor o budoucnosti AI (nejen) v právu a zjisti, jak technologie mění zažité právní procesy. Může se ti hodit:

Ono se říká: Lidem se nestane, co si zaslouží. Ale co se jim podobá... K čemu jsou zenové koany? A co marketing může naučit člověka o povaze myšlení? Dnešním hostem je excentrik, spisovatel a marketér Jakub Horák. Bavíme se o cestě od punkáčství k sebevědomí, o smrti a lásce, o pre-tragickém a post-tragickém období nebo o budhismu a osobních užitečných modelech života. Užijte si konverzaci tak hustou, že by se dala krájet. Přejeme příjemný poslech. "Naděje je víra ve svý budoucí já" "To, co přijde, závisí na tom, co děláš teď." Partnery epizody jsou: Přihlaš se na naší Půlroční Akademii 2025 se SLEVOU 2000,- JEN DO KONCE ROKU! Omezený počet míst. Vzdělávej se smysluplně o zdraví a mysli s komunitou podobně smýšlejících lidí! ⁠⁠https://brainya.org/pulrocni-akademie-brain-we-are/⁠⁠ ⁠⁠Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify⁠⁠⁠⁠ jen za 100,- / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 36! Třeba ten o "temné noci duše" s Jardou Jirákem. ⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠ 2. vlna prodeje naší KNIHY S BONUSEM o dopaminu je venku! Objednávej na www.levnydopamin.cz Minutáž: 03:42 Kdo je Jakub Horák 07:53 Revoluce & Ruské tanky & 1989 17:01 Kdy a jak si se dostal k reklamní společnosti & Jakubova cesta k vlivu 29:58 Jaký je tvůj vztah k sebevědomí? 34:15 3 životní & Jak prožíval krizi Jakub 40:16 Truchlení 47:40 Příběhy VS Realita & Intersubjektivní realita 49:45 Posmrtný život & Smysl 50:32 Buddhismus & Smysl života 52:07 Víra ve smysl a víra obecně 57:26 Naděje je víra ve své budoucí JÁ & Strach 01:07:40 Vzory & Nahost 01:10:54 Víra & Potřeba člověka věřit 01:13:13 Svobodná vůle 01:15:04 Hmota a její pojmenovávání & Koncepty & Uvědomění 01:22:57 Levný ezoterismus 01:24:12 Jak vnímat Boha 01:25:47 Selektivní percepce 01:29:34 Jak vnímat lidi & Nahlížení 01:31:25 Pokora & Skepticismus & Vnímání reality 01:22:17 Jungovo komplexy mysli 01:38:01 Modulární mysl 01:40:26 Ontologie & Epistemologie & Fenomenologie 01:46:09 Ztráta kapacity konverzace na veřejnosti 01:48:42 Hater's capture effect & Novinařina 01:55:15 Jak přistupujete ke kritickému myšlení? 01:56:53 Kognitivní flexibilita & Závislosti 02:01:42 Efekt cynizace 02:02:44 Pygmalion effect 02:02:58 Krátkodobost uvažování nad věcmi 02:08:39 Technologie VS Vyrůstání 02:10:23 Skryté potenciály 02:14:18 Podcast je takový digitální ohníček 02:16:06 Paradox hojnosti 02:23:48 Nejsilnější lekce lidského chování 02:29:20 Co znamená “jde to zevnitř” & Psaní 02:31:41 Koncept Zenové hole & Buddhismus 02:41:25 Jakubova aspirace na osvícení 02:44:09 Zažil si džhánu? & Meditace 02:48:02 Problém s Buddhismem 02:49:42 Stoicismus & Sm*t 02:52:14 Rebelský filosof

V sobotních gruzínských prezidentských volbách se novou hlavou státu zcela bez problémů stal jediný kandidát, 53letý fotbalový internacionál Michail Kavelašvili. Volen byl poprvé nikoli všelidově, ale sborem volitelů, v němž polovinu tvořili poslanci především za stranu Gruzínský sen a druhou polovinu představitelé regionů. Výsledek byl tedy předem daný.

Když jsme spolu točili podcast minule, mluvil o tom, jak pořádá workshopy a fotí svatby. Zároveň však už pracoval na materiálu, který vznikl během jeho tří návštěv Severní Koreje v letech 2005 až 2019. Letos tyto fotografie představil na výstavě a vydal jako knížku. Výstavu v pražském Karolinu vidělo neuvěřitelných 18 tisíc lidí (končí 17. prosince) a nákladná obrazová knížka je ve svém žánru bestsellerem. O tom všem jsme s Janem Šibíkem mluvili tentokrát: jak fotky vznikaly, proč je Severní Korea nejnepříjemnějším místem, které v životě navštívil, a proč nemá rád AI. Mimochodem, tu možná vzme na milost, až si přečte článek, který jako vždy AI (konkrétně Claude 3.5 Sonnet) na základě přepis podcastu napsala. Zde je:Okno do hermeticky uzavřeného světa: Jak český fotograf třikrát pronikl do Severní Koreje"V pražském Karolinu probíhá unikátní fotografická výstava, která představuje něco, co se dosud žádnému fotografovi na světě nepodařilo - trojí pohled do Severní Koreje v průběhu čtrnácti let. Jan Šibík, asi nejznámější reportážní fotograf současnosti, dokázal nemožné: třikrát pronikl do jedné z nejuzavřenějších zemí světa a přinesl svědectví o režimu, který se zoufale snaží udržet svůj lid v informační tmě."Je to jeden velký kriminál," říká Šibík o Severní Koreji. Jeho fotografie, které vznikaly často v rozporu s přísnými pravidly režimu, zachycují realitu odlišnou od toho, co návštěvníkům ukazují průvodci. Výstavu již zhlédlo přes 17 000 lidí, čímž překonala i Šibíkovy legendární fotografie ze sametové revoluce.První cesta v roce 2005 vznikla díky diplomatické misi tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. "Deset let jsem se snažil získat vízum přes severokorejskou ambasádu v Praze. Z deseti pokusů mě dovnitř pustili pouze dvakrát, a to jen proto, aby mi řekli, že jako novinář nemám šanci," vzpomíná fotograf.Nejcennější záběry však vznikly během druhé cesty v roce 2007. Paradoxně k tomu pomohla skupina moravských turistů a jejich demižon slivovice. Zatímco rozjařená skupina zabavila severokorejské pohraničníky, Šibík využil příležitosti a z okna jedoucího vlaku fotografoval skutečný život - vesnice, lidi, každodenní realitu daleko od oficiální propagandy."Za jeden snímek, který se jim nelíbí, vás už nikdy nepustí zpět. Anebo to zjistí ještě v době, kdy tam jste, a to vás pak možná už nikdy nepustí ven," vysvětluje Šibík riziko, které podstupoval. Přesto se mu podařilo vrátit do Severní Koreje i potřetí, v roce 2019, a zachytit změny v zemi pod vládou Kim Čong-una. "Je brutálnější než jeho otec. Dnes dostanete šest let vězení jen za to, že si pustíte jihokorejský film," popisuje fotograf současnou situaci.Výstava v Karolinu není jen prezentací fotografií - je to komplexní svědectví o zemi, kde se čas zastavil. Šibík absolvoval 72 komentovaných prohlídek, během nichž vysvětluje kontext každého snímku. "Někdy koukám do výrazů těch lidí na fotografiích a mám pocit, že jsou úplně prázdné. To je cíl režimu - zlikvidovat jakýkoliv vlastní úsudek," říká.Součástí projektu je i kniha, které se navzdory vysoké ceně prodalo už přes 700 výtisků. "Kniha zůstane," vysvětluje Šibík důležitost tištěného svědectví. A zůstanou i fotografie jako důkaz o režimu, který se snaží přesvědčit své občany, že žijí v nejlepší zemi na světě, zatímco jim upírá základní svobody.Význam výstavy podtrhuje i návštěva legendárního fotografa Josefa Koudelky, který ji označil za "zajímavou" - slovo, které v jeho slovníku znamená nejvyšší pochvalu. V době, kdy se Severní Korea ještě více uzavírá a prohlubuje spojenectví s Putinovým Ruskem, představují Šibíkovy fotografie jedinečné svědectví o zemi, kam se běžný člověk nedostane.Výstava končí 17. prosince a představuje nejen triumf dokumentární fotografie, ale i důkaz, že pravdivé svědectví o totalitním režimu dokáže oslovit desetitisíce lidí. V době, kdy se potýkáme s relativizací hodnot a nárůstem populismu i autoritářství, je to povzbuzující zpráva.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Lindnerem

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N Gruzií zmítají bouřlivé nepokoje proti vládní straně. Odklon od Evropské unie rozpoutal hněv, který může stát u zrodu revoluce podobné ukrajinskému majdanu. O co všechno se hraje v této kavkazské zemi? Proč se kabinet rozhodl pozastavit nastoupenou cestu do Evropy? A jakou roli v tom hraje Putinovo Rusko? Filip Titlbach mluví ve Studiu N s válečnou reportérkou Petrou Procházkovou.

Poslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo z Festivalu Svobody v Třinci ze dne 22.11.2024Nadcházející živá vystoupení:16.12.2024 19:00 - Sokolovna Hostivice ➡️ https://tinyurl.com/4nz6nrxb Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národaMůžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národaJsme také na na síti X a InstagramuHledáte smysluplný a kreativní způsob, jak trávit volný čas? Staňte se součástí divadelních ateliérů Paměti národa! Přihlásit se můžete kdykoli během roku! Více informací na https://divadlo.pametnaroda.cz

Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel. Od revoluce v roce 1989 tento region opustily čtyři desítky tisíc usedlíků, jak odhaduje zdejší hejtmanství.

Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel. Od revoluce v roce 1989 tento region opustily čtyři desítky tisíc usedlíků, jak odhaduje zdejší hejtmanství.

Listopad 1989 je právem vnímán jako přelomový měsíc našich moderních dějin. Ale události spojené s pádem komunistického režimu nebyly tím jediným, co se tehdy dělo. Řešil se nedostatek běžného zboží v obchodech, útěky východních Němců přes Československo na Západ a také zemětřesení.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětníci událostí v listopadu 1989 se shodují, že nebýt brutálního potlačení studentské demonstrace 17. listopadu, nedaly by se věci do pohybu. Shodují se ale ještě v jednom: To podstatné se začalo dít až ve druhém týdnu.

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.

Speciální díl podcastu Dobrovský & Šídlo, natočen živě 17. listopadu v Galerii Louvre, jako součást programu Sametová Paměť národa

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?

Čtení s Respektem #8 o knize Věk revolucí, rozpadu dělení na pravici a levici i vítězství Donalda Trumpa s Jiřím Pehem, Markétou Křížovou, Jiřím Sobotou a Antonii Formanovou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké tituly vycházely a kteří autoři se etablovali v raných devadesátkách? V recenzní části se mimo jiné podíváme na knihu Zápasící Ukrajina, zpráva o stavu země a lidí, kterou dal dohromady kolektiv zpravodajů České televize. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Jak se časem měnil sadový okruh v plzeňském centru? K jakým úpravám došlo před sametovou revolucí, a k jakým až po ní? A jak tehdy vypadlo historické náměstí naší západočeské metropole?

Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka a Bílá garda Michaila Bulgakova (zdramatizovaného autorem jako Dny Turbinových).

Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka a Bílá garda Michaila Bulgakova (zdramatizovaného autorem jako Dny Turbinových).Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ženská nahota byla v devadesátkách všude, ale zcela chybělo povědomí o tom, jaké to má ekonomické a politické dopady na životy lidí,“ říká historička Adéla Gjuričová. „Existovala dokonce i erotická politická strana, která byla jednou z nejbohatších. Její zisk plynul z prodeje erotického časopisu,“ dodává socioložka Jarkovská. Poslechněte si, jak se od devadesátek změnil český přístup k intimitě a sexuální výchově.

Kdybyste hledali na mapě Paříže náměstí Revoluce, tak marně. Toto jméno neslo náměstí Svornosti (Place de la Concorde) na konci 18. století za francouzské revoluce, za doby Teroru.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novém podcastu se vracím k události, která ovlivnila tvář české politiky. Třetího září 2022 se uskutečnila na Václavském náměstí statisícová demonstrace, kterou organizovala do té doby skupina neznámých aktivistů z okruhu antiwaxerské scény. Nebylo to klasické vystoupení proti vládě, z velké části spíš proti režimu, který Fialova vláda představuje. Na pódiu se neobjevili ani šéfové parlamentní opozice Babiš nebo Okamura. Prvně jmenovaného organizátoři nenáviděli kvůli jeho postojům v době covidu, druhého zase podezírali z toho, že opozičnost jen předstírá a jde mu jen o moc. Hlavní organizátor demonstrace, Ladislav Vrabel, představil program Česká republika na 1. místě. Jednoznačně jde o jinou vizi vývoje Česka - vystoupit z EU, NATO a omluvit se Rusku. Série demonstrací měla velký vliv na jazyk a politický styl v celém Česku, který nabyl na konfrontačnosti. Od prvních chvil se pro organizátory a demonstranta vžilo označení dezolátně, podle části účastníků, kteří vypadali na něco mezi homeless a deprivanty. Sám Vrabel je temná postava s dvaceti exekucemi a řadou soudních řízení. Jeho snahy sjednotit antiwaxerskou scénu byly neúspěšné. On sám kandidoval ve sněmovních volbách za uskupení Chcípl PES a neuspěl. Tmelem hnutí dezolátů se stala až Putinova válka na Ukrajině. Tahle válka a její odpor k pomoci Ukrajině sjednotil řadu opozičních skupin a iniciativ. Zpětně to mělo vliv i na parlamentní opozici a její témata. 

Port Talbot je pozoruhodné město v Jižním Walesu. Můžete do něj vjet po dálnici M4, která vede prakticky jeho centrem vztyčená na betonových sloupech a poskytuje městu suchý prostor pro zaparkovaná auta, lodi a bezdomovce. Na dálnici je padesátka (tedy osmdesát kilometrů za hodinu) s odůvodněním, že je třeba zabránit znečišťování ovzduší.

Hosté: Olga Storoževa, ruská aktivistka, členka Memorialu Česká republika, studentka FF UK, Aliaksandr Parshankou, doktorand FF UK, aktivista spolku Bělaruské studentstvo ČR, člen Koordinační rady svobodného Běloruska, Lan Chu Dinh, podnikatel, člen vietnamského občanského sdružení Van Lang. Moderuje Libor Kukal. Připravili Tajana Mančalová a Libor Kukal.