Podcasts about znojma

Noooo, byl to hustý týden! Začalo to už nedělním výletem do Znojma, odkud jde název a téma aktuálního dílu 111, a to je pasivně agresivní servis. Ale byly inspekční žně na Letné, v Olomouci, Brně. Do toho naše výročí s Veru, Klářiny osmnáctiny a naše společná Panelka a podcast, a do mikrofonu opět začmuchá i Karlík..). Venku je stále Zmrzlinová a Podcastová s U Kulatého stolu a Bomby k tyči. Tak slyšte a díky za vaši podporu na herohero.co/gastromapalukasehejlika - z té teď natáčíme 3 pořady (GastroSapa, brněnské anketky a Co je to za podnik s velvyslanci).

Ráno s námi strávila herečka Martina Preissová, která pochází ze Znojma. Jak to má s vínem a s čím pomáhala dědečkovi? Jak se jí vstává a proč nemá ráda večírky? Kdy naposledy byla v kroji a jak často zpívá s cimbálovkou? Jakou dohodu uzavřela v minulosti se svým manželem – hercem a proč udělali kvůli seriálu Kamarádi výjimku? Kdy si naposledy odpočinula a kam vyrazila na dovolenou? Poslechněte si celý rozhovor.

Systém chodeb dlouhý téměř sedmadvacet kilometrů a čítající až čtyři patra, který se vine v podzemí města Znojma, je historickým unikátem nejen u nás, ale i ve středoevropském měřítku.

Tentokrát jsme se ve studiu sešli po delší době nejen sami, ale taky bez tématu, takže přišel čas na to si sdělit, co je nového. Dominik tak například popisuje svoje strasti se šetřením za nástroj Grammarly a vysvětluje, že je v pořádku dělat i zbytečné věci, například učit se skotskou gaelštinu, zatímco Michal objasňuje, jak málo mají vyučující na vysoké škole peněz a co je to Love Island.Na herohero.co/starnoucimilenialove pak přichází řeč na to, jak jsme se strašně vožrali v žižkovském baru a jaké všechny uznávané hudebníky tam Michal osobně urazil. Mluvíme taky o tom, jak se těšíme do Znojma, kde bude mít Dominik začátkem prosince koncert a Michal se tam při té přiležitosti přijede povalovat do PENZIONU KAPLANKA. A nakonec se zmíníme i o tom, jak nudné je sledovat basket a jak zábavné je hrát Euro Truck Simulator. Kuriózní všehochuť.

Prezident Petr Pavel pokračuje v cestách do regionů, které si na začátku mandátu stanovil jako jednu z priorit. Sliboval přitom, že s sebou bude vozit konkrétní řešení jejich problémů. Co hlava státu chce a může pro kraje udělat?Hostem moderátorky Ptám se já Marie Bastlové a šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka byl prezident Petr Pavel, který 26. září přijal pozvání redakce do speciální veřejné debaty Seznam Zpráv v kině Blansko. Své dotazy mohli hlavě státu pokládat i zástupci regionu, lidé v publiku a čtenáři.Debatou završil prezident první den své dvoudenní návštěvy v Jihomoravském kraji. Jak na úvod řekl, do regionu jel s vědomím, že nemá takové problémy jako třeba Karlovarský, Ústecký nebo Moravskoslezský kraj, které navštívil předtím: „Přece jenom některé problémy společné jsou, jako například dostupnost lékařské péče v okrajových částech kraje nebo dopravní infrastruktura. Ať už to jsou chybějící vlakové spoje, nebo tak zastaralé, že cesta z Brna do Znojma trvá dvě hodiny,“ řekl Pavel.Pomalou výstavbu dálnic či vysokorychlostních tratí kritizoval i v souvislosti s rozvojem Česka. Podle prezidenta oproti sousedům zaostáváme:„Polsko na rozdíl od Česka poslední dekádu využilo mnoho peněz z evropských zdrojů k tomu, že masivně investovalo do stavby dálnic, železnic, vysokorychlostních tratí. My jsme peníze těch 10 let strkali víceméně do kupování voličů. Dnes se stáváme ostrůvkem, který bude lepší objet.“Prezident se v rozhovoru také několikrát opřel do vlády Petra Fialy (ODS). Uvedl, že její konsolidační balíček očekával tvrdší. Kabinet podle něj zároveň dělá rozhodnutí na poslední chvíli, jako například v souvislosti s penzijní novelou.Pavel také zhodnotil svůj dosavadní půlrok ve funkci. Podle něj se Hrad více otevřel, jak si prezident předsevzal. Uznal ale, že by měl o svých krocích veřejnost více informovat. Komentoval i personální změny na Hradě s tím, že jde o standardní výměnu na funkcích: „Celý organismus kanceláře postupně hledá svoji cestu. Někdy to dře víc, než je zdrávo. Pokud taková situace nastane, musí dojít k řešení,“ dodal.Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Symbolická připomínka života a díla řádového bratra premonstrátů a vynálezce bleskosvodu. To je Památník Prokopa Diviše v Příměticích u Znojma na jižní Moravě. Malá stavba v sobě ukrývá panely s popisem Divišova života a díla. Památník lze navštívit kdykoliv, jenom na prohlídku interiéru je třeba se dopředu objednat na stránkách Jihomoravského muzea ve Znojmě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V prvním díle seriálu se vypravíme do Přímětic u Znojma. Tam kněz a přírodovědec Prokop Diviš vynalezl svůj povětrnostní stroj, který přitahoval blesky a bezpečně je sváděl do země. Tak vytvořil první hromosvod.

V prvním díle seriálu se vypravíme do Přímětic u Znojma. Tam kněz a přírodovědec Prokop Diviš vynalezl svůj povětrnostní stroj, který přitahoval blesky a bezpečně je sváděl do země. Tak vytvořil první hromosvod.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Znojmo. Město převratných archeologických objevů. Město vína i krásné architektury. Ale taky město odpradávna spojující různé skupiny lidí. Čechy a Němce, katolíky a protestanty, křesťany a židy, jezuity a minority. Ti všichni milovali Znojmo, ale ne vždy se snesli mezi sebou navzájem. Společně tak vytvořili město stejně rozvášněné, jako byl jejich temperament. Kostely, kteréspolu soupeří o výšku svých věží i veřejné budovy, které se předhání v honosnosti. Ve 25. díle podcastu Středověk (jinak) trvá Ivan Foletti, Jiří Macháček a jejich host Jan Galeta představují Průvodce rozvášněným Znojmem. Knížku, která vznikla v punkových podmínkách během tvrdého lockdownu ve znojemských ulicích – tehdy liduprázdných, a přece plných příběhů.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou aukčního domu Zezula.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Gajane Achverdjanová a Anna KelblováZvuková postprodukce: Gajane AchverdjanováZnělka: Jakub KrausPoděkování Kláře Doležalové a Janě Černocké za přípravu textů a jejich korekturu.Pokud Vás zajímají aktivity Centra raně středověkých studií, můžete se přihlásit k odběru novinek zde česky http://eepurl.com/dJYjqU nebo anglicky http://eepurl.com/dJYtNM.Staňte se členem a podpořte naše aktivity: https://www.earlymedievalstudies.com/... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Martin Fučík začal skôr s rapom ako s poéziou. S rapom, keď mal 16, s písaním poézie, keď mal asi 22. Dnes má 33 a píše stále. Vystupuje so zoskupením Páni kluci, doteraz mu vyšlo niekoľko básní v samizdatovej antológii Hojte kajne ryba. Pochádza zo Znojma, žije v Brne, pracuje ako učiteľ a vychovávateľ na základnej škole. Momentálne pracuje na svojej debutovej zbierke s názvom Orgazmus myokardu.

Nejprve hrozil, že kvůli drahým potravinám zdvihá varovný prst. Pak se chlubil, že zařídil snížení ceny předraženého cukru. Následně se tvářil, že vyjednal slevovou akci v obchodním řetězci na mouku.Jako správný lidovec a rodák ze Znojma je ovšem nejšťastnější, že nedopustil konec privilegia pro víno, které jako jediný alkohol i nadále zůstává nezatíženo spotřební daní.Kdo je vlastně třiapadesátiletý ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který se v posledních týdnech stal hlavním vládním otloukánkem a z něhož si lidé utahují na sociálních sítích? Téma pro politický podcast Seznam zpráv Vlevo dole.Podpořte Vlevo dole v anketě Podcast roku!„To je fakt skvělý příběh. Pan Nekula vstoupil do vlády jako zcela neznámý politik, neznali ho ani všichni v jeho KDU-ČSL. Bývalý bankéř, introvert, spíše úředník, rozhodně ne politik,“ říká Václav Dolejší a připomíná, že původně neviditelný ministr se nakonec stal hvězdou. Hlavně díky výroku, že víno není alkohol, ale kultura.Pravda, v interní diskusi v ministrově straně zazněly od některých členů výzvy k jeho rezignaci - hlavně po návštěvě Lidlu, kde Nekula děkoval za „dárek“: slevovou akci na mouku. Tím podle mnohých znemožnil sebe i celou vládu, když jen naletěl a udělal reklamu soukromé firmě. Nakonec převážel mezi lidovci názor, že i špatná reklama je reklama, a Zdeněk Nekula se tak alespoň zviditelnil.„Mě nejvíc dostávají jeho rady pro spotřebitele, aby omezili své nákupy, protože teprve pak prý budou zemědělci, potravináři a obchodníci nuceni zlevnit. Takže asi mají všichni najet na dietu a chléb bude příště lacinější,“ směje se Lucie Stuchlíková.Můžete za vysoké ceny potravin hlavně vy? Kde se vidíte na potravinové vertikále? A máte pro Václava Dolejšího nějaké rady na boj s mšicí a mandelinkou? Poslechněte si čerstvou epizodu politicko-zemědělské talkshow!-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Česká školní inspekce navrhuje odvolání ředitele výchovného ústavu ve Višňovém nedaleko Znojma, kde mělo docházet k šikaně dětí. Svědectví o případech před několika měsíci shromáždili reportéři Seznam Zpráv. Inspekce došla v hloubkové kontrole ke stejným závěrům, ministru Vladimíru Balašovi navrhla, aby odvolal ředitele instituce, a dokonce podala dvě trestní oznámení.Host: Jan Novák - reportér Seznam Zpráv.Přijďte zažít oživlý podcast 5:59 na scéně. 3. a 4. května v pražském divadle Vzlet. Vstupenky si můžete zakoupit zde. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz.Podcast 5:59 se ve středu a čtvrtek 3. a 4. května v divadle Vzlet v pražských Vršovicích pustí do velkého divadelního experimentu. V prvním díle představení "5:59 na scéně" Lenka Kabrhelová promluví o své tvůrčí práci, ale uvede i několik hostů. Bližší informace a vstupenky najdete na webu divadla Vzlet.

Příběhy jsou tentokrát věnovány vzpomínkám 89leté Jarmily Semotamové ze Znojma. V roce 1952, kdy zapálení českoslovenští komunisté naplno budovali lepší svět, byla jako devatenáctiletá dívka z politických důvodů zatčena a týrána svými vyšetřovateli. Ve znojemské věznici se na ní i na její matce Anastazii dopustili bachaři sexuálního násilí.

Příběhy jsou tentokrát věnovány vzpomínkám 89leté Jarmily Semotamové ze Znojma. V roce 1952, kdy zapálení českoslovenští komunisté naplno budovali lepší svět, byla jako devatenáctiletá dívka z politických důvodů zatčena a týrána svými vyšetřovateli. Ve znojemské věznici se na ní i na její matce Anastazii dopustili bachaři sexuálního násilí.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedení výchovného ústavu Višňové nedaleko Znojma čelí otázkám v souvislosti s možnou šikanou dětí. Reportéři Seznam Zpráv shromáždili svědectví o tom, že někteří pedagogové používali svěřence k tomu, aby bitím a zastrašováním přiměli mladší děti ke zlepšení chování. Případ už prověřuje policie. Jak ředitel ústavu postup vysvětluje? A jak události líčí tamní chovanci? Host: Jan Novák - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Vojenských bunkrů a opevnění lze v naší republice spatřit mnoho. Jeden výjimečný se nachází v Šatově u Znojma nedaleko rakouských hranic. Jde o pěchotní srub MJ-S3 Zahrada ve správě Technického muzea v Brně, který je kompletně vybaven zbraněmi i příslušenstvím tak, jak v 80. letech sloužil armádě. Návštěvníci tak mají příležitost poznat veškeré detaily, které byly nezbytné pro fungování této vojenské stavby.

Na jaře roku 2021 byli archeologové ze společnosti Archaia Brno svědky revolučního nálezu. Pod podlahou současného barokního kostela v Hradišti svatého Hippolyta u Znojma, jehož jádro bylo nově datováno do poloviny 13. století, byly nalezeny pozůstatky dvou starších staveb, které zde patrně vznikly v poměrně krátkém horizontu dvou století. V obou případech se jednalo o kostely s nesmírně zajímavými dispozicemi: centrálním půdorysem a klenbou. Starší z nich, rotunda o průměru třinácti metrů, dokonce nemá co do velikosti na Velké Moravě obdoby. Jak dlouhá a trnitá je cesta archeologa od předpokladu k objevu a od objevu k interpretaci? Odkazují kostely v Hradišti k architektuře jaderského pobřeží, nebo mohou být součástí mnohem širšího fenoménu, který lze vystopovat až k Božímu hrobu? Úskalí i půvaby současné archeologie rozebírají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti v dalším pokračování podcastu Středověk (jinak) trvá. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Vystudovaný pedagog, už několik let dramaturg festivalu Znojmo žije divadlem, jehož 10. narozeninový ročník letos uvede produkce Znojemské Besedy opět na scéně cirkusového šapita v samotném centru Znojma. Lukáš po studiu na vysoké škole pracoval jako kulisák brněnského divadla Polárka, postupem času účinkoval v několika představeních také jako herec. Lukáš vzpomněl několik zákulisních situací, které na festivalu zažil s hereckými soubory. Představil program letošního ročníku a také, co všechno budeme slavit na páteční afterparty. „Na začátku festivalových představení mám pocit, že je moje práce hotová a většinou raději odcházím. Nezvládám reakce diváků.“   Lukáše Krejčího zpovídá Karel Semotam.  

Cestovatel Ladislav Zibura tentokrát doporučuje návštěvu Znojma, které je jedinečné pro svou geografickou polohu. Nachází se totiž na kopci, a vy tak můžete obdivovat okolní krajinu. Znojmo je rovněž spojeno s výborným moravským vínem. Originální způsob, jak degustovat vyhlášený alkoholický nápoj je v Enotéce znojemských vín. Podnik v centru města nabízí okolo 70 vzorků vín, které si můžete načepovat v automatu se samoobslužným systémem.

Cestovatel Ladislav Zibura tentokrát doporučuje návštěvu Znojma, které je jedinečné pro svou geografickou polohu. Nachází se totiž na kopci, a vy tak můžete obdivovat okolní krajinu. Znojmo je rovněž spojeno s výborným moravským vínem. Originální způsob, jak degustovat vyhlášený alkoholický nápoj je v Enotéce znojemských vín. Podnik v centru města nabízí okolo 70 vzorků vín, které si můžete načepovat v automatu se samoobslužným systémem.Všechny díly podcastu Tip můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Učíme se česky na úroveň B1/B2. Podcastem provází Jana Hudečková - lektorka jazykové školy GoStudy group s.r.o. Podcast je určen studentům, kteří se učí češtinu jako cizí jazyk. Instagram @janickahud, @gostudy_cz, www.gostudy.cz. #czech #čeština

Senátor a starosta Moravského Krumlova Tomáše Třetina patří k nesmlouvavým kritikům nového stavebního zákona. "Všechny novelizace dosud vedly k byrokratizaci, která nás dostala ve stavebním řízení mezi země s nejkomplikovanějším systémem. Zrušení stavebních úřadů bez rušení či zjednodušení agend nic nevyřeší," tvrdí. Podle něj obce lhůty stíhají, ale obává se, že změnou organizace se všechny lhůty akorát protáhnou. Problém vidí ve schvalování jiných staveb než je výstavba rodinného domu. V rozhovoru jsme probrali čtyři důvody, proč je přesvědčen, že novela nepovede k ničemu dobrému. "Reforma státní správy spočívá v reformě agend, ne počtu státních úředníků," glosuje. Došlo na debatu o tom, zda za odporem senátu nejsou zájmy starostů a obava ze ztráty jejich vlivu, ale i na obchvat Znojma či vepřín ve Štítarech. :-)

Morawy to kraina historyczna zajmująca wschodnią i południową część dzisiejszej Republiki Czeskiej. W XII wieku Znojmo na południowych Morawach było siedzibą księcia z dynastii Przemyślidów – Konrad II Znojemski, z okazji swojego ślubu z Marią Serbską w 1134 roku ufundował malowidła w rotundzie, które zachowały się do dziś, a które przedstawiają m.in. władców z dynastii Przemyślidów. Tymczasem ich córka Helena została żoną Piasta – księcia Kazimierza Sprawiedliwego – i za jej czasów na dworze w Wiślicy prawdopodobnie powstał nasz rodzimy romans rycerski, czyli „Historia o Walgierzu i Helgundzie” zawierająca śmiałe motywy erotyczne.

Znojemsko je krajem vinné révy a tím pádem také sklepů a sklípků. V Šatově nedaleko Znojma je ovšem jeden sklep opravdu výjimečný. Pyšní se originálními malovanými reliéfy. Podobně bohatě zdobený sklep nikde jinde na jižní Moravě nenajdete.

S třetím dílem cestovatelské série Blesk Podcast jsme dojeli na jih Moravy, do Znojma a do Vranova nad Dyjí. Město okurek není příliš filmařsky vyhledávané, ale turisté si nenechají ujít pěkné výhledy a památky. Na zámku ve Vranově nad Dyjí se natáčel americký velkofilm xXx s Vin Dieslem nebo česká pohádka Nesmrtelná teta, za kterou si Jiřina Bohdalová v roce 1993 odnesla Českého lva.

S třetím dílem cestovatelské série Blesk Podcast jsme dojeli na jih Moravy, do Znojma a do Vranova nad Dyjí. Město okurek není příliš filmařsky vyhledávané, ale turisté si nenechají ujít pěkné výhledy a památky. Na zámku ve Vranově nad Dyjí se natáčel americký velkofilm xXx s Vin Dieslem nebo česká pohádka Nesmrtelná teta, za kterou si Jiřina Bohdalová v roce 1993 odnesla Českého lva.

V Česku žije jen jediný muzikant, který se honosí titulem Kníže pornofolku. Zpěvák a kytarista Záviš ze Znojma, vlastním jménem Milan Smrčka (64), vydal svoji první desku až ve svých 42 letech, přesto jeho sprosté, humorné a poučné písně stačily zlidovět. Pro Blesk Podcast prozradil, který režisér řekl, že jeho skladby vydrží ještě dalších 200 let, a jak ho objevil zpěvák Karel Gott a koupil si jeho celou diskografii.

V Česku žije jen jediný muzikant, který se honosí titulem Kníže pornofolku. Zpěvák a kytarista Záviš ze Znojma, vlastním jménem Milan Smrčka (64), vydal svoji první desku až ve svých 42 letech, přesto jeho sprosté, humorné a poučné písně stačily zlidovět. Pro Blesk Podcast prozradil, který režisér řekl, že jeho skladby vydrží ještě dalších 200 let, a jak ho objevil zpěvák Karel Gott a koupil si jeho celou diskografii.

Chystáte se do Znojma na dovolenou nebo vás jen zajímají tipy na výlety a zajímavé akce? Po dnešní epizodě s Luckou Binko se nebudete moci rozhodnout, kam vyrazit dříve. „Kromě vedoucí Turistického informačního centra a průvodkyně, jsem občas i vedoucí detektivní kanceláře“. Lucka Vás zahrne tipy na výlety ve Znojmě i okolí, od známějších míst, jako je znojemské podzemí, Národní park Podyjí nebo Sealsfieldův kámen. Na své si přijdou také ti, kteří ocení spíše neotřelé lokality znojemského regionu. Slyšeli jste například o Stříbrných vodopádech? Dozvíte se více také o  prohlídkách města, včetně letošní novinky s názvem Osobnosti města Znojma, která je určena především Znojmákům.   Lucii Binko zpovídá Radek Bortlík.

Hlas známého operního pěvce Adama Plachetky (36) se rozléhal v síních v New Yorku, ve Vídni, v Mnichově nebo v Paříži. Za klidem ale ujíždí s rodinou do Znojma, kde se mu natolik zalíbilo, že se po vystoupeních na Hudebním festivalu Znojmo rozhodl koupit sklípek se zahradou. Odpočívat pak chodí do vinohradu. Pro Blesk Podcast Plachetka prozradil, proč si vybral historické město na jihu Moravy.

Hlas známého operního pěvce Adama Plachetky (36) se rozléhal v síních v New Yorku, ve Vídni, v Mnichově nebo v Paříži. Za klidem ale ujíždí s rodinou do Znojma, kde se mu natolik zalíbilo, že se po vystoupeních na Hudebním festivalu Znojmo rozhodl koupit sklípek se zahradou. Odpočívat pak chodí do vinohradu. Pro Blesk Podcast Plachetka prozradil, proč si vybral historické město na jihu Moravy.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Ve Slupi nedaleko Znojma na jižní Moravě stojí nádherně opravený vodní mlýn z 16. století. Brněnské Technické muzeum v něm vytvořilo expozici s názvem Vývoj mlynářství. Návštěvníci se v ní seznámí s historií techniky mletí na vodních mlýnech a mohou také na vlastní oči vidět mlecí stroje, včetně pracujících mlýnských kol.

Věděli jste, že se po řece Dyji můžete ze Znojma dostat nejen na Nové Mlýny, ale teoreticky až do Černého moře? Epizoda z čerstvého vzduchu přímo u řeky Dyje, která k Davidovi neodmyslitelně patří. O koníčku, který se přeměnil v práci. O zážitcích z vody, cestách do Nepálu či Nového Zélandu, poznávání místních kultur i vodáckých možností. Také o rozdílech mezi kajakem a raftem nebo vyžití pro děti, které Vodácké centrum nabízí. „Děti prochází v oddílech koloběhem od nejmenších členů až po oddílové vedoucí. Dost často tu najdou přátelství na dlouhá léta.“   Davida Grose zpovídá Karel Semotam.

„Když se mi povede najít druh, který byl naposledy popsán před 100 – 150 lety, mám z toho větší radost, než kdybych našel rostlinu ještě nepopsanou,“ říká přírodovědec a profesor Ruy José Válka Alves, rodák ze Znojma a až do loňského roku kurátor herbáře a zástupce ředitele Národního muzea při Federální univerzitě v Rio de Janeiru. Tam také přednášel taxonomii kvetoucích rostlin a neotropickou fytogeografii. Ve spolupráci s brazilským válečným námořnictvem vedl projekt na regeneraci vegetace ostrova Trindade v jižním Atlantiku, ve svých publikacích se věnuje i znovuobjevené vegetaci, úbytku rosy nebo české vědecké stopě v Brazílii. Skrze neuvěřitelné historky se dozvíte třeba to, proč má nyní strach vrátit se zpátky do Brazílie, jakou rostlinu objevil den před lockdownem, proč je důležitá biodiverzita nebo jak se z Google Earth poznají podzemní stromy staré bezmála 5000 let.

Neběhá, ale v běhu si – ostatně jako ve všem – rád hledá příběhy a zajímavosti. Všímá si typicky městské krajiny okolo sebe a zážitky z cest zpracovává do komiksových deníků. Hostem Vizitky byl Jindřich Janíček, ilustrátor, spoluzakladatel nakladatelství Take Take Take, rodák ze Znojma, fanoušek kapel Sun Kil Moon, The White Stripes a kinematografie. Janíčkův syn Oliver dokonce podle jednoho filmu dostal jméno.

Neběhá, ale v běhu si – ostatně jako ve všem – rád hledá příběhy a zajímavosti. Všímá si typicky městské krajiny okolo sebe a zážitky z cest zpracovává do komiksových deníků. Hostem Vizitky byl Jindřich Janíček, ilustrátor, spoluzakladatel nakladatelství Take Take Take, rodák ze Znojma, fanoušek kapel Sun Kil Moon, The White Stripes a kinematografie. Janíčkův syn Oliver dokonce podle jednoho filmu dostal jméno.

O životě Znojmačky, která už v dospívání měla sen, stát se galeristkou. „Na umění mě nejvíc baví, jak činí viditelným neviditelné, obdivuji věci krásné jako náhodné setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole.“ Povídaní o uměleckém stánku GaPu, o tom, co všechno přináší dětem a o pojetí kontroverzní sochy Maxima Velčovského, která už zanedlouho ve Znojmě vyroste.   Andreu Krejčí zpovídá Karel Semotam.

Až budou veřejnosti přístupné i vnitřní prostory Safari Parku Dvůr Králové, najdete předobraz "českého" dinosaura, díky iniciativě zakladatele zoo Josefa Vágnera, v Galerii Zdeňka Buriana. Právě v těchto dnech putuje 15 pláten z majetku dvorského safari parku do Znojma na výstavu “Cesty do pravěku aneb Ve stopách Zdeňka Buriana“.

Galerie Zdeňka Buriana v královédvorské zoologické zahradě půjčila několik obrazů do Znojma. Jde celkem o 15 děl malíře, který se proslavil především svými paleontologickými malbami. Obrazy z největší stálé expozice Burianových děl na světě totiž obohatí na několik týdnů znojemskou výstavu s názvem Cesty do pravěku.

Musí to dovnitř! Domácí Reflektor z Prahy a Znojma. Naším dnešním hostem je hudební kritik a spisovatel Karl Veselý. Probereme aktuální dění a rovnou čtyři nové tuzemské desky. Konkrétně Billy Barman, BLACK TAR JESUS, pokoj25 a Zrní. Nechybí průlet novinkami ani přehled nových desek.