Podcast appearances and mentions of petra fialy ods

Strany, které tvoří vládu Andreje Babiše (ANO), před volbami především slibovaly, že zlepší údajně špatnou ekonomickou a sociální situaci v zemi. Zejména hnutí ANO vykreslovalo Českou republiku po čtyřech letech vlády Petra Fialy (ODS) jako zemi na pokraji katastrofy. Prvním šesti měsícům jejich působení ovšem nedominují snahy o ekonomické a sociální reformy, které by údajně špatný stav země napravily, ale snahy oslabovat různými způsoby pilíře liberální demokracie.

Strany, které tvoří vládu Andreje Babiše (ANO), před volbami především slibovaly, že zlepší údajně špatnou ekonomickou a sociální situaci v zemi. Zejména hnutí ANO vykreslovalo Českou republiku po čtyřech letech vlády Petra Fialy (ODS) jako zemi na pokraji katastrofy. Prvním šesti měsícům jejich působení ovšem nedominují snahy o ekonomické a sociální reformy, které by údajně špatný stav země napravily, ale snahy oslabovat různými způsoby pilíře liberální demokracie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministerstvo financí chce Evropské komisi doručit upravený plán vývoje veřejných financí pro příští roky. Ten současný, který vypracovala vláda expremiéra Petra Fialy (ODS), je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nereálný. Současná vláda chce více investovat a navýšit schodek. „O věci jsem jednal společně s premiérem Babišem i ministryní financí Schillerovou,“ říká pro podcast Peníze a vliv eurokomisař Valdis Dombrovskis.

Už 12. června začne platit pakt Evropské unie o migraci a azylu. Přijat byl v dubnu 2024. Jde o celou sérii norem, které mají zajistit účinnější kontroly migrantů, ale také rychlé vracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Česko se v roce 2024 ve všech hlasováních o paktu zdrželo. Nespokojené byly i jiné země. Tehdejší české vládě Petra Fialy (ODS) se normy nezdály dost tvrdé, ale zároveň příliš byrokratické.

Už 12. června začne platit pakt Evropské unie o migraci a azylu. Přijat byl v dubnu 2024. Jde o celou sérii norem, které mají zajistit účinnější kontroly migrantů, ale také rychlé vracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Česko se v roce 2024 ve všech hlasováních o paktu zdrželo. Nespokojené byly i jiné země. Tehdejší české vládě Petra Fialy (ODS) se normy nezdály dost tvrdé, ale zároveň příliš byrokratické. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministerstvo financí chce Evropské komisi doručit upravený plán vývoje veřejných financí pro příští roky. Ten současný, který vypracovala vláda expremiéra Petra Fialy (ODS), je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nereálný. Současná vláda chce více investovat a navýšit schodek. „O věci jsem jednal společně s premiérem Babišem i ministryní financí Schillerovou,“ říká pro podcast Peníze a vliv eurokomisař Valdis Dombrovskis.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Kabinet Andreje Babiše po svém nástupu zastavil snahy o boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády také nechal rozpustil odbor strategické komunikace. Odborníci přitom upozorňují na stále sílící hybridní hrozby. Jaký to může mít dopad?Hostem Ptám se já byl politolog Masarykovy univerzity v Brně, někdejší poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) pro boj s dezinformacemi Miloš Gregor. Symbolem boje s dezinformacemi byl za předchozí vlády Odbor strategické komunikace státu na Úřadu vlády. Ten v lednu skončil, protože už není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebný. Rozpuštění odboru, který měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací a jehož hlavní tváří byl Otakar Foltýn, kritizovala opozice. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil zrušení odboru za dobrovolné odzbrojení Česka tváří v tvář agresivnímu násilníkovi.S odchodem předchozí vlády ze Strakovy akademie zároveň zmizela pozice poradce pro boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády naopak přibyla poradkyně pro oblast svobody projevu, kterou se stala kontroverzní Natálie Vachatová. Představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si ostatně dali za cíl bránit všem návrhům, které by svobodu slova omezovaly. Odborníci na hybridní hrozby varují, že ačkoli v Česku politici boj s dezinformacemi bagatelizovali vždy a ani minulá vláda nenaplnila mnohá očekávání, vzdát tento boj úplně je chyba. Naposledy tento týden experti v diskusi ve Sněmovně k tématu čínsko-ruské propagandy upozornili, Rusko a Čína stále intenzivněji využívají informační operace a hybridní působení k oslabení důvěry v demokratické instituce, Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci (NATO). Před těmito vlivy opakovaně varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Vláda přišla jenom rozprášit jednotlivá oddělení, která se měla věnovat, ať už strategické nebo krizové komunikaci, což jsou i vyloženě lidé, kteří se věnovali třeba komunikaci státu během povodní nebo v situacích, jako byla pandemie. Tak tito lidé už pro stát nepracují a v tom vlastně vláda dostává tomu, co v uvozovkách slibovala. Prostě přišla bořit a ničit, a to se jí zatím daří,“ řekl v Ptám se já politolog Miloš Gregor.Co sám vnímá jako nejnebezpečnější? „Ve chvíli, kdy by všichni politici byli příčetní a jenom Motoristé halucinovali něco o větrných elektrárnách a jejich škodlivosti, tak se nad tím můžeme pousmát a věnovat se tomu tématu. Ale ve chvíli, kdy je to v uvozovkách frontální útok napříč tématickým spektrem, tak neumím vypíchnout jednu věc. Z mého pohledu jsou nejvíce varovné snahy podrývat instituce, ústavní pořádek v České republice, zakotvení v mezinárodních organizacích. To jsou věci, které nám všem občanům dávají nějakou možnost svobodného vyjadřování,“ dodal Gregor. Sílí vliv dezinformační scény na vládnoucí politiky? A jaký dopad bude mít střet nové vlády s médii a novináři?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Superdávka sebrala většině lidí pobírajících státní podporu peníze. Nejvíc si pohoršili senioři a samoživitelé. Alespoň podle analýzy ministerstva práce, které slibuje rychlé úpravy. Jak by měla změna vypadat? A co bude s důchody?Hostem Ptám se já byl ředitel výzkumné organizace PAQ Research, sociolog Daniel Prokop. Ministerstvo práce a sociálních by mělo urychleně upravit výpočet nově zaváděné superdávky. Vyplývá to z interní analýzy rezortu, na kterou tento týden upozornily Seznam Zprávy. Na příkladu téměř 160 tisíc reálných příjemců nové superdávky se ukazuje, že většina domácností si pohorší. Nejvíce senioři, kritický dopad bude mít reforma i na samoživitele. Podle sociologa a ředitele PAQ Research Daniela Prokopa může vláda změnit parametry superdávky poměrně jednoduše. Nevyřeší to ale její další problémy: „Jeden z hlavních problémů superdávky mimo těch parametrů je, že polovina lidí, kteří jsou v Česku úplně nejchudší, ji nečerpá. A ne, že by ji nepotřebovali, ale nevyznají se v tom systému, jestli mají nárok, na co a jak žádat,“ uvedl Prokop s tím, že stát by se teď měl zaměřit na informační kampaň. „Když se to zabrzdí, když se o tom lidem neřekne, když se nevyužije hlavní přednost, což je jednoduchost, tak bylo zbytečné to sjednocovat.“V rozhovoru pro Ptám se já Daniel Prokop také hodnotil plány vlády Andreje Babiše (ANO) s důchodovým systémem. Podle sociologa by se kabinet neměl soustředit na boření toho, co změnila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v rámci prvního pilíře, ale vylepšit podmínky spoření na stáří ve třetím pilíři. „V tom je v Česku nevyužitý potenciál, že čtyři miliony lidí si nějak spoří na důchod. A díky špatným fondům, vysokým poplatkům a podobně to nemá na důchody efekt. A tady fakt vláda může zachránit důchodový systém a udělat něco, na co se ani Fialova vláda nezmohla,“ dodal Prokop s odkazem na nedávné vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že její rezort úpravy třetího důchodového pilíře brzy předloží.  Má superdávka kritické chyby, nebo jen startovací nedokonalosti? Jaké úpravy důchodového systému stát chystá? A mají mít žáci s 50 body z jednotné přijímací zkoušky nárok na přijetí na střední školu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda hledá cesty, jak si uvolnit ruce k navyšování státních výdajů. Ministryně financí Alena Schillerová chce o změně pravidel pro rozpočet jednat i s Evropskou komisí. Co budou volnější pravidla znamenat pro českou ekonomiku?Hostem Ptám se já byl ekonom, někdejší člen bankovní rady České národní banky a bývalý náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury Tomáš Holub. O změně vládního plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí a zahrnuje mimo jiné růst státních výdajů do roku 2028, chce šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) začít jednat s Evropskou komisí na začátku června. Pokud se změnu podaří vyjednat včas, měl by se podle ní sestavovat rozpočet na příští rok.Plán schválila v roce 2024 předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Jeho vytvoření vyžaduje evropská legislativa kvůli dohledu nad rozpočty členských zemí a koordinaci hospodářských politik. Podle ministryně financí je ale v současnosti nereálný. Materiál dokonce označila za past. Zatímco loňský státní rozpočet skončil schodkem 290,7 miliardy korun, v příštím roce by podle tohoto plánu musel klesnout na maximálně zhruba 150 miliard. Koalice ANO, SPD a Motoristů mezitím hledá další cesty k rozvolnění rozpočtových pravidel. Ve Sněmovně se snaží prosadit novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která mimo jiné umožňuje zvyšovat vládě výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu a nezapočítávat je do schválených výdajů. Opozice i mnozí ekonomové záměr kritizují. Obávají se, že změny otevírají cestu k obcházení dluhových pravidel a skrývání skutečného zadlužení státu. Poslanci by měli spornou novelu znovu projednávat tento týden ve středu. Nachystala předchozí vláda past, když v Bruselu slíbila konsolidaci veřejných financí? Proč stát už nechce sledovat plnění Maastrichtských kritérií pro přijetí eura? A máme se bát rozvolnění rozpočtových pravidel?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda bude mít dalšího zmocněnce, a to pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Premiér Andrej Babiš oznámil, že jím bude bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Co bude nový zmocněnec konkrétně dělat?Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec při NATO a budoucí nový vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči alianci Jakub Landovský. Od jmenování Jakuba Landovského do role zmocněnce si premiér slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zároveň prohlásil, že cílem je plnit víc. „Je to člověk, který tomu rozumí, byl na obraně. Tím chci deklarovat, jak je to pro nás důležité,“ uvedl o víkendu Babiš v debatě na Nově. Vláda podle něj udělá vše pro naplnění závazku, Landovský bude záležitost řešit napříč všemi resorty.Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už označila novou pozici za zbytečnou, podle ní jde o „politickou trafiku“. Česko má desítky lidí ve Stálé delegaci při NATO v Bruselu i celou sekci na ministerstvu, která se problematice věnuje. Vláda letos počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta se Česko dostane pouze v případě, že by do nich kabinet započítal i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. Premiér k tomu nedávno řekl, že závazek vůči NATO loni nesplnila ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS), protože aliance uznala obranné výdaje 1,85 procenta HDP. Podle Fialy ale loni Česko vydalo na obranu 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Exministryně Černochová Babiše obvinila ze lži.Současný ministr obrany Jaromíra Zůny (za SPD) kontroval, že zatím není možné dělat závěry, protože NATO ve svém hodnocení pracuje s daty z fiskálních období daného roku. Výdaje aliančních států na obranu budou také jedním z hlavních témat letního summitu NATO v Ankaře. Kde sehnat peníze na vyšíí výdaje na obranu? A nevadí Jakubovi Landovskému, že pracuje pro vládu, ve které je SPD?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čtyři roky vlády Andreje Babiše (ANO) Česko přežije, ale rozhodně ne bez újmy. Novinářka Lenka Zlámalová z Czech News Center upozorňuje, že skutečná rizika leží jinde, než kde je hledá většina komentátorů – vidí je v rozvolňování rozpočtových pravidel a v byrokratizaci podnikání. „Babiš je tady proto, že fatálně selhala vláda Petra Fialy (ODS), která porušila úplně všechny sliby. Jinak tady být nemusel. Platíme za vlastní chybu,“ tvrdí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předchozí vláda vyvážela pravdu a lásku. My se do toho snažíme zařadit i zboží a služby. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), když kritizoval tehdejší kabinet Petra Fialy (ODS). Proti tomu se ohradil europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který výroky Macinky označil za hloupé. „Fialově vládě se vyčítalo leccos, ale rozhodně se jí nevyčítala zahraniční politika,“ zdůraznil. Podle Vondry je to naopak současná vláda, kdo svou zahraniční politikou oslabuje Česko.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Česká a slovenská vláda se po třech letech znovu schází u jednoho stolu. Země chtějí po pauze, kterou inicioval Fialův kabinet kvůli hlubokým rozporům s představiteli Slovenska, opět prohlubovat spolupráci. Co od toho lze čekat?Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog z Bratislava Policy Institute Michal Vašečka.Mezivládní česko-slovenské konzultace se naposledy uskutečnily v březnu 2023. Zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na  některá témata zahraniční politiky, zejména kvůli postojům k Ukrajině a kontaktům slovenských představitelů s Ruskem. Po loňských sněmovních volbách se z české strany snížila rétorická podpora Ukrajiny. Podle premiéra Adreje Babiše (ANO) není na rozdíl od předchozího kabinetu prioritou české vlády. Na obnovení bližších vzájemných pracují představitelé české vládní koalice od konce roku, kdy do Bratislavy vyjel předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura v doprovodu koaličních poslanců. Slovensko poté navštívili i noví ministři. Na dnešním setkání chtějí premiér Babiš a jeho slovenský protějšek Robert Fico otevřít cestu k užší spolupráci nejen v zahraniční politice, ale i v ekonomice, obraně, digitalizaci, cestovním ruchu nebo sportu.Můžeme očekávat nějakou reálnou spolupráci obou zemí? Jak si v současné době stojí Ficova vláda? A jde Česko slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Když kritizovala dnešní ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obranný rozpočet předchozí vlády Petra Fialy (ODS), vtipně poznamenala, že „zálohovými fakturami se ještě nikdo neubránil.“ Narážela na fakt, že kabinet tehdy doháněl obranné výdaje právě placením zálohových faktur na stíhačky F-35.

Jak získat 9,5 miliardy korun z evropského Národního plánu obnovy a současně se vyhnout podmínkám, které musí země splnit? Tak o to se teď snaží čeští politici. Peníze jsou navázané na zákon o podpoře bydlení, který měl platit od ledna letošního roku. Protože ale ani na poradenská místa osekané verze, kterou několikrát zpřísnila minulá vláda Petra Fialy (ODS), nebyly vyčleněné peníze, záleží na vůli i schopnosti obcí.

Když kritizovala dnešní ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obranný rozpočet předchozí vlády Petra Fialy (ODS), vtipně poznamenala, že „zálohovými fakturami se ještě nikdo neubránil.“ Narážela na fakt, že kabinet tehdy doháněl obranné výdaje právě placením zálohových faktur na stíhačky F-35.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedení ČT a rozhlasu důrazně varuje před vládním návrhem na zrušení části koncesionářských poplatků. O záměru v pondělí informoval šéf SPD, zástupci ANO ale jeho slova mírní. Jak koaliční chaos na veřejnoprávní média dopadne? Hostem Ptám se já byl místopředseda Rady ČT Vlastimil Ježek.Koalice ANO, SPD a Motoristů dlouhodobě hovoří o tom, že od ledna příštího roku zruší koncesionářské poplatky a zavede nový systém financování České televize a Českého rozhlasu. Předseda vládního hnutí SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura ale tento týden překvapivě ohlásil záměr kabinetu učinit mezikrok - už od poloviny letošního roku zrušit poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Jeho slova následně korigoval místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), podle kterého návrh ještě zdaleka není hotový. Vláda podle něj zvažuje různé varianty tak, aby výpadek příjmů ČT a rozhlasu nebyl vyšší, než kolik médiím přidala loňská novela kabinetu Petra Fialy (ODS). Do situace se vložil i sám premiér a předseda ANO Andrej Babiš.Zrušením části televizních a rozhlasových poplatků, jak o nich hovořil šéf SPD Okamura, by televize a rozhlas podle managementu přišly zhruba o třetinu svých příjmů. V případě ČT by to byly více než dvě miliardy korun, u ČRo až 800 milionů. Šlo by tak o více peněz, než kolik média získala po loňském zvýšení poplatků.Ředitel České televize Hynek Chudárek dokonce mluví o možném kolapsu televize. Celou situaci chce projednávat i Rada ČT na mimořádném zasedání 8. dubna.  Podle místopředsedy rady Vlastimila Ježka by v případě škrtů televize stála před otázkou, zda rušit jednotlivé kanály, nebo výrazně zlevnit jejich provoz. „Zlevnit obsah jakéhokoliv kanálu znamená rezignovat na vlastní výrobu, ta je drahá. Pak všechno kupovat a vysílat v nějakém licenčním režimu,“ řekl Ježek s tím, že by ČT určitě neměla na výrobu divácky nejoblíbenějších pořadů jako StarDance nebo Peče celá země. „A to jsou pořady, které kdybyste zrušili, tak naštvete voliče napříč politickým spektem.“Radní se v rozhovoru také ohlížel za nedávným odchodem moderátora Václava Moravce. „Kdo všechno oslavoval? Já myslím, že dva radní určitě. Zbytek ne,“ řekl Ježek a na dotaz potvrdil, že naráží na radní Luboše Xavera Veselého a Pavla Matochu, kteří po konci Moravce volali i na sociálních sítích. „Což je opravdu hodně v rozporu s mandátem člena rady. Koneckonců Pavel Matocha i Xaver Veselý jsou ve veřejném prostoru natolik viditelní, že si nemusíme opakovat, že ti rozhodně v radě nejsou, protože mají Českou televizi rádi.“Jaký cíl vláda s veřejnoprávními médii sleduje? Má Česká televize zvát do vysílání kvůli vyváženosti i odpůrce očkování? A je Hynek Chudárek opravdu silným ředitelem ČT?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda svým rozpočtem podle Národní rozpočtové rady porušila hned dva zákony. Ten o rozpočtové odpovědnosti, když sestavila rozpočet s příliš velkým schodkem. Druhý porušený zákon je pak o financování obrany. Kde na ni vzít?Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Česko má definitivně schválený rozpočet na letošní rok. V pátek ho stvrdil podpisem prezident. Končí tak rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. První rozpočet, který předložila a prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun.Prezident Petr Pavel i Národní rozpočtová rada výši schodku kritizovali. Zároveň varovali  kabinet před tím, že s takto nastaveným rozpočtem Česko nemá šanci dodržet své závazky k Severoatlantické alianci (NATO) a vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.  Ministertsvo obrany má letos hospodařit se zhruba 155 miliardami korun, což podle rady odpovídá 1,73 procenta HDP. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Což podle rady NATO neuzná. „Říkám autoritativně, že až tady budeme v roce 2027 znovu, tak mi dáte za pravdu. Protože obchvaty u Liblic a zvyšování průjezdnosti tratí u Břeclavi nejsou věci, které kdy budou uznány jako výdaje na obranu. Ježdění není naše zbrojení,“ prohlásil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března.Ekonom zároveň upozornil, že předchozí vláda k výdajům na obranu přistoupila obdobně. Rozpočet kabinetu Petra Fialy (ODS) také počítal s investicemi do infrastruktury, které se dají označit jako sporné. Šlo ale o výdaje, které byly nad požadovaná dvě procenta a Fialova vláda tak měla jistou rezervu. V souvislosti s ekonomickými plány koalice ANO, SPD a Motoristů Hampl také vyjádřil obavy z možných dopadů aktuální krize na Blízkém východě. „Snadno může sloužit jako jednoduchá výmluva pro to, proč nebudeme dodržovat nic z pravidel, které dneska máme,“ prohlásil šéf Národní rozpočtové rady s tím, že by to nebylo poprvé. „Zase přišla nějaká krize. A my tady žijeme po roce 2010 v permanentním sledu krizí, které nám umožňují nedodržovat pravidla.“Co všechno si v současné situaci můžeme dovolit? A je vůbec šance, že schodky klesnou, nebo je deficit 300 miliard novým standardem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Válku nemáme v programovém prohlášení, říká premiér Andrej Babiš (ANO). Prioritou vlády je podle něj zdraví občanů. Kabinet tak sníží plánované výdaje na obranu a nechystá se plnit slib spojencům finance navyšovat. Co tím Česko riskuje? Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník generálního štábu, vyučující na katedře bezpečnostních studií CEVRO Univerzity Jiří Šedivý. Před ztrátou důvěry mezi spojenci v souvislosti s nižšími výdaji na obranu varoval naposledy v neděli prezident Petr Pavel. V rozhovoru pro Českou televizi ke třem rokům v prezidentské funkci zdůraznil, že nelze těžit z bezpečnosti na úkor ostatních. A dodal, že důvěryhodnost je klíčová i pro spolupráci v jiných oblastech než jen v obraně. Na neutlumování obranných výdajů Pavel apeloval i při své nedávné návštěvě Sněmovny. Kritika na adresu Babišova kabinetu už ale zazněla i ze strany USA. Americký velvyslanec Nicholas Merrick minulý týden prohlásil, že Česko riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO). A že tak nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády.Ještě za předchozí vlády Petra Fialy (ODS) se Česko loni dohodlo s dalšími státy NATO, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP. A dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale nedávno řekl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k takovému cíli.Jak dopadnou škrty na vyzbrojování armády? A proč se nedokážeme shodnout, že obrana je priorita?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) tlačí Sněmovnou přepracovaný návrh státního rozpočtu na tento rok. Největší rozdíl oproti plánu předchozího kabinetu spočívá ve škrtnutí 21 miliard na obranu. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) chtěla každý rok přidávat výrazně nad dvě procenta HDP, nástupnická Babišova vláda garantuje jen ony aktuální dvě procenta.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) tlačí Sněmovnou přepracovaný návrh státního rozpočtu na tento rok. Největší rozdíl oproti plánu předchozího kabinetu spočívá ve škrtnutí 21 miliard na obranu. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) chtěla každý rok přidávat výrazně nad dvě procenta HDP, nástupnická Babišova vláda garantuje jen ony aktuální dvě procenta.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní únor je teprve druhým měsícem, kdy podnikatelé, kteří zaměstnávají lidi v tzv. náročných profesích třetí rizikové kategorie, kam spadají povolání, jako jsou například skladníci či stavební dělníci, za ně musí (po splnění podmínek) odvádět povinný příspěvek na stáří ve výši 4 procent vyměřovacího základu. Vyplývá to z penzijních změn, které přijala vláda Petra Fialy (ODS).Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok. Vyšší schodek odůvodňuje nutností opravit rozpočet po předchozí vládě Petra Fialy (ODS). Opozice považuje návrh za nezodpovědný a upozorňuje, že se zpomaluje zvyšování výdajů na obranu. „Museli jsme upravit nafouknuté příjmy,“ brání návrh místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Zbytečně to zadlužuje naši budoucnost,“ odporuje mu kolega Benjamin Činčila (KDU-ČSL).

Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok. Vyšší schodek odůvodňuje nutností opravit rozpočet po předchozí vládě Petra Fialy (ODS). Opozice považuje návrh za nezodpovědný a upozorňuje, že se zpomaluje zvyšování výdajů na obranu. „Museli jsme upravit nafouknuté příjmy,“ brání návrh místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Zbytečně to zadlužuje naši budoucnost,“ odporuje mu kolega Benjamin Činčila (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní koalice se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků od roku 2027. Jak přesně chce ČT a ČRo financovat, zatím ale neřekla. Může ještě něco rozhodnutí Babišova kabinetu zvrátit? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Generální ředitel ČRo René Zavoral již dříve upozornil, že rozhlasové poplatky umožňují nejvyšší stupeň nezávislosti, protože je platí občané, nikoli stát. K jeho apelu se v uplynulých dnech přidali i dosud zdrženliví představitelé České televize. Pro generálního ředitele ČT Hynka Chudárka a celé vedení zůstávají poplatky preferovanou formou financování. V reakci na informace vládní koalice, která se minulé pondělí shodla na zrušení poplatků od roku 2027, upozornili zástupci ČT, že není vůbec jasné, jak by měla změna financování vypadat. A dosud se o tom ani nevedla žádná veřejná odborná debata, jejíž součástí by televize byla.Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) nemá současná vláda v úmyslu redukci médií veřejné služby. Pokud budou Česká televize a Český rozhlas financovány jinak než z  poplatků, o svoji nezávislost ani nestranné zpravodajství podle něj nepřijdou.Navýšení poplatků prosadil loni kabinet Petra Fialy (ODS), za ČT se zvedly ze 135 na 150 korun měsíčně, za rozhlas ze 45 na 55 korun. Rozbíhá se boj o to, jaká je budoucnost veřejnoprávních médií, nebo je už rozhodnuto? Jednají politici se samotnými médii o budoucí úpravě? A potřebujeme dnes veřejnoprávní média, nebo je dokáží zcela zastoupit média soukromá?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andreje Babiše žádá poslance o vyslovení důvěry. Podle premiéra je cílem kabinetu ANO, SPD a Motoristů prosperující, bezpečné a úspěšné Česko. Mělo by být nejlepším místem pro život na celé planetě. Co máme od nové vlády čekat?Hostem Ptám se já byla bývalá předsedkyně TOP 09 a expředsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Druhým dnem pokračuje jednání Sněmovny před hlasováním o důvěře kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Lídr hnutí ANO, premiér Andrej Babiš v úterý v úvodu schůze slíbil, že Česko a jeho občané budou pro vládu vždy na prvním místě. Nastínil některé cíle svého kabinetu, mezi nimi například plán nezavést euro, financovat stát bez dalšího zadlužování v zahraničí nebo držet politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Zároveň opět zkritizoval vládu svého předchůdce Petra Fialy (ODS), jehož koalice podle Babiše kromě jiného vytvářela chronický deficit a byla asociální. Předseda SPD a současně šéf Sněmovny Tomio Okamura představil novou vládu jako vládu zdravého rozumu, která se bude řídit fakty. S koalicí ANO, SPD a Motoristů podle něj přichází „změna kurzu směrem k větší svobodě, silnější demokracii a kritické diskuzi“. Vicepremiér, ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka pak doplnil, že nynější kabinet vznikl i díky tomu, že Fialova vláda se dívala na občany svrchu. Kritikou ovšem nešetřil ani expremiér Fiala, který Babišův kabinet označil za vládu destrukce, cynismu a sobectví. Do vlády se opřeli i další zástupci současné opozice. Jejich pokus prosadit návrh na odvolání Okamury kvůli jeho protiukrajinskému novoročnímu projevu ale podle očekávání nevyšel, všech 108 koaličních poslanců hlasovalo proti.Čeho se od nové vlády obávat a na co se těšit? A kdy a jak musí opozice začít vymýšlet plán, aby měla šanci v příštích volbách Babiše opět porazit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak vláda Petra Fialy (ODS) hospodařila v loňském roce? Dodržela plánovaný deficit, nebo o 50 miliard překročila, jak oznámila ministryně financí Alena Schillerová z ANO? „Já se vůbec nedivím tomu, že paní ministryně využila nahrávku na smeč, kterou jí pan Stanjura poskytl tím, že tu věc neotevřel sám dopředu preventivně a nevysvětlil, že v tom je pravděpodobně do značné míry nevinně,“ rozebírá výši schodku ekonom Michal Skořepa, předseda Výboru pro rozpočtové prognózy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. (Rozhovor vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.)

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. (Rozhovor vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.) Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od 1. ledna v Česku vchází v platnost nový zákon o zbraních a střelivu, který přináší desítky změn. Prodejci zbraní například budou muset hlásit podezřelé obchody a držitelé zbraní podstupovat lékařskou prohlídku nikoliv po deseti, ale po pěti letech. Nová pravidla prošla sněmovnou na konci ledna roku 2024, tedy jen pár týdnů po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, změny byly plánovány už dříve: „O tom zákonu se debatovalo roky, současná podoba vznikla za vlády Petra Fialy (ODS). Ta střelba na FF UK urychlila schválení," upřesňuje s tím, že změny jsou hlavně formální. „I po těch změnách bude mít Česko jeden z nejliberálnějších zákonů o držení zbraní civilisty v demokratických zemích. Naprosto zásadní změna je, že vznikne digitální centrální registr zbraní, do kterého bude mít přístup policie i tajné služby." Co se ale s novými pravidly změní v praxi? Proč se v Česku nezohledňuje etická rovina držení zbraní? Kolik lidí je má vlastně legálně? A v čem se oproti většině Evropy budeme lišit i s novým zákonem?

Ve státním rozpočtu chybí sto miliard a stát přebíráme téměř v situaci, kdy je ohroženo jeho fungování. Zhruba s takovou rétorikou nastoupila k moci nová vláda Andreje Babiše. V jakém stavu předchozí vláda státní kasu předala?Hostem Ptám se já byl končící náměstek na ministerstvu financí, někdejší člen Bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Nová vláda ANO, SPD a Motoristů trvá na tom, že ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje přes sto miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ještě před Vánoci označila za pravděpodobné, že schodek rozpočtu na rok 2026 se bude muset zvýšit. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.Odvedl resort financí pod vedením exministra Zbyňka Stanjury (ODS) skutečně tak špatnou práci? „Resort financí funguje velice profesionálně,“reagoval v Ptám se já dnes už bývalý náměstek ministra financí Tomáš Holub. „Co se týče situace veřejných rozpočtů, tak nepochybně vláda, která skončila, je předala v lepším stavu, než v jakém je převzala od předchozí vlády. Deficity veřejných rozpočtů klesly ze zhruba 5 procent během covidu na necelá 2 procenta. To není žádná náhoda, je to výsledek konsolidačního úsilí,“ pokračoval Holub s tím, že rozpočet na příští rok má „jednu vadu na kráse“. A to rozpor mezi návrhem státního rozpočtu a návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Což ale nepopírala ani Fialova vláda. Podle Aleny Schillerové, která finance vedla i v předchozím kabinetu Andreje Babiše (ANO), peníze chybí hlavně právě na dopravě a na ministerstvu práce a sociálních věcí. „Samozřejmě, když přijde nová vláda a začne se ptát u úředníků jednotlivých ministerstev, jestli si neumí představit, že by jim do jejich kapitoly napsala víc peněz, tak se vám zase sejde víc požadavků. Ale trošku se vracíte na začátek celého rozpočtového procesu. Když to řeknu s nadsázkou, je překvapivé, že Alena Schillerová a spol. dohledali jenom 100 miliard,“ uvedl Tomáš Holub. „Možná je to takový poměr, který ukazuje, jak moc byli úředníci jednotlivých ministerstev loajální vůči končící vládě a jak moc už byli loajální vůči té nastupující. Zhruba půl napůl, řekl bych.“Kam se bude ubírat hospodaření státu? Jak chce Babišův kabinet své sliby ufinancovat? A udrží vláda nízkou inflaci?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko má od pondělí novou vládu. Ta chce hned od prvního jednání začít měnit Česko. Odmítne nové emisní povolenky i migrační pakt. A rozhodne o tom, s jakým postojem vyrazí nový premiér Andrej Babiš na Evropskou radu. Jak zareaguje opozice?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.Nový kabinet v čele s premiérem a lídrem ANO Andrejem Babišem se krátce sešel už v pondělí bezprostředně po jmenování. Řešil ale jen organizační záležitosti. Dnešní jednání by mělo být podle odhadu Babiše naopak velmi dlouhé - seznam toho, co chce vláda udělat hned za svůj první pracovní den, je totiž obsáhlý.Ministři by měli v usneseních odmítnout systém emisních povolenek ETS 2 a unijní migrační pakt. Probírat mají i změny stavebního zákona, kroky vedoucí ke snížení regulované ceny elektřiny nebo například mandát pro premiéra na nadcházející summit EU.Vláda by se měla také začít zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, který chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předložit do druhé poloviny ledna. Předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS) rozpočet se schodkem 286 miliard korun poslanci  nové sněmovní většiny vrátili k přepracování. Česko tak začne příští rok v rozpočtovém provizoriu.Jak své resorty zvládnou zástupci Motoristů a SPD? Kam Andrej Babiš posune Česko na mezinárodní scéně? A co bude dělat opozice?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ODS si po prohraných volbách a odchodech členů v čele s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou zvolí nové vedení. O pozici šéfa bude v lednu na sjezdu usilovat i ministr dopravy v končící vládě Martin Kupka. Jak chce ODS změnit?Hostem Ptám se já byl ministr dopravy v demisi a místopředseda ODS Martin Kupka.Kabinet v demisi Petra Fialy (ODS) se včera sešel úplně naposledy. Příští pondělí prezident Petr Pavel jmenuje pravděpodobné nominované ministry ANO, SPD a Motoristů a vlády se opět ujme Andrej Babiš (ANO).Občanská demokratická strana se tak po čtyřech letech vrací do opozice. Po prohře v říjnových sněmovních volbách její mnohaletý lídr Fiala oznámil, že post předsedy strany obhajovat nebude. ODS se proto pokusí zvolit nové vedení na kongresu 17. a 18. ledna.Vedle Martina Kupky se zatím ke kandidatuře na nejvyšší stranický post přihlásil místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Čekalo se, zda se o to nepokusí i nejvýraznější regionální tvář ODS, jihočeský hejtman Martin Kuba, který byl k dosavadnímu směřování strany často kritický.Ten ale nedávno oznámil, že po 22 letech odchází a chce založit vlastní nové hnutí.Jaké roky Česko čekají? Jak se k porážce ve sněmovních volbách postaví ODS a opozice? A proč končící Fialova vláda nedokázala lidem říct, že se Česku daří?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci dnes rozhodují, jestli dosluhující vládě vrátí návrh státního rozpočtu. Podle pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše rozpočet nelze opravit a končící kabinet by ho měl přepracovat. Ten to odmítá. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.Vláda v demisi Petra Fialy (ODS) předložila svůj poslední návrh rozpočtu po volbách Sněmovně v novém složení. A to se schodkem 286 miliard korun. Strany nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristé ale tvrdí, že v rozpočtu chybí zhruba 96 miliard korun. To je podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše důvod, proč se návrh rozpočtu jednoduše nedá spravit a dosluhující vláda by ho měla přepracovat. Babiš včera po jednání koaličních lídrů v Průhonicích u Prahy zároveň vyzval končící kabinet také vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo.Premiér v demisi Fiala výtky nastupující koalice k rozpočtu opakovaně odmítá, stejně jako šéf státní kasy v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Bylo by Česko podle rozpočtu Fialovy vlády schopné příští rok hospodařit? A jaký smysl dává, že Sněmovna vrátí rozpočet kabinetu k přepracování?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tahanice o rozpočet pokračují. Rozpočtový výbor schválil, že Sněmovna má návrh vrátit končící vládě k přepracování. Podle možného příštího premiéra Andreje Babiše je důvodem to, že v rozpočtu chybí 95 miliard korun. Jak vláda odpoví?Hostem Ptám se já byl nově zvolený poslanec Jan Papajanovský (STAN). Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) by podle rozpočtového výboru měla mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou by také měla upravit některé povinné sociální výdaje v  kapitole ministerstva práce nebo v rozpočtu ministerstva dopravy.Podle pravděpodobného příštího premiéra Anreje Babiše chtěla nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů díry v rozpočtu nejdříve vyřešit sama přesunem financí z jiných kapitol. Úředníci z jednotlivých resortů ale pak podle šéfa ANO přinesli informace o dalších chybějících desítkách miliard. „Když jsme to potom napočítali na 95 miliard, tak je to úplně jiná situace,“ vysvětloval Babiš, proč by se měl rozpočet vrátit na stůl končícího kabinetu. Sněmovna má v prvním čtení projednávat rozpočet zítra. Pokud by ho neschválila a vrátila vládě v demisi, ta má na přepracování 20 dní. Nový návrh by pak měla předložit 16. prosince. Premiér v demisi Fiala kroky nastupující koalice označil za hru, kterou se snaží odclonit pozornost od Babišových nevyřešených dotačních problémů, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Kabinet se poradí, jak bude postupovat. Řešení je podle Fialy víc.Jaký postup končící vláda zvolí? Jak realistický návrh rozpočtu Fialův kabinet připravil? A jak chce Jan Papajanovský ze své nové pozice ve Sněmovně pomoci regionům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO tvrdí, že muniční iniciativa má ještě větší problémy, než její zástupci před volbami předpokládali. Státy, které se do projektu zapojily, se budou podle Karla Havlíčka divit. Co by znamenalo zrušení iniciativy? Hostem Ptám se já byl prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Muniční inicitiva je pro ANO problematická v mnoha bodech: „Ta idea není principiálně špatná. Problém je provedení: odkud se to kupuje, kdo stojí za těmi, kteří to prodávají, jaká je na tom přirážka, v jaké nekvalitě se to kupuje a v jaké kvalitě se to následně prodává,“ vyjmenoval Karel Havlíček včera v Ptám se já. Audit iniciativy proto podle něj bude jedním z prvních kroků formující se nové vlády na ministerstvu obrany. Havlíček stále nevylučuje ani úplné zrušení projektu. Hnutí ANO i SPD zpochybňují iniciativu dlouhodobě, a to zejména kvůli údajné netransparentnosti či zpožďování dodávek munice.Zástupci končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) kritiku odmítají jako očerňování jejich dosavadní práce. Premiér v demisi i řada dalších lídrů jsou přesvědčeni o tom, že česká muniční iniciativa by měla pokračovat. Na projektu, který shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii, Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V rámci iniciativy by letos Kyjev mohl získat až 1,8 milionu kusů munice. Na evropské úrovni se už diskutuje, kdo by mohl českou roli v projektu převzít. Zaznívá například možnost částečného převzetí Estonskem.Pro koho je muniční iniciativa výhodná? V jaké kondici je český obranný průmysl? A na co by Česko mělo využít rostoucí výdaje na obranu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Dejte nám rozpočet,“ říká vládě v demisi Petra Fialy (ODS) nastupující premiér Andrej Babiš (ANO). „Nedáme, nebo dáme, ale jenom když…“ zní odpověď politiků na rozloučenou.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.

Prezident Petr Pavel udělil na Pražském hradě medaili Za zásluhy Tomáši Pojarovi, poradci premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost. Co pro něj vyznamenání znamená? A jak se změní zahraniční politika Česka s nástupem nové vlády? „Chápu, že se pokud možno bude chtít soustředit maximálně na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Pojar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hnutí ANO kritizuje končící kabinet Petra Fialy (ODS) za schodek mezi příjmy a výdaji veřejného zdravotního pojištění. „Skutečně hrozí, že zdravotní pojišťovny nebudou schopny v čase regulérně platit,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus znovuzvolený poslanec hnutí ANO Jiří Mašek a člen dozorčí rady VZP. „Schodkové hospodaření je vždycky špatně, ale někdy je k němu objektivní důvod přistoupit,“ namítá Václav Pláteník, nově zvolený poslanec za KDU-ČSL a dosud náměstek ministra.

Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.

Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strany vznikající vládní koalice slibovaly voličům zásadní změny televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD lákaly na jejich rušení a financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. To ale odmítají Motoristé. Co s poplatky bude? Hostem Ptám se já byl ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Necelé tři týdny po volbách pokračují ANO, SPD a Motoristé v jednání o programu. V pátek se chystají probrat i společné plány týkající se kultury a veřejnoprávních médií. Hnutí ANO a SPD před volbami lákaly voliče na rušení televizních a rozhlasových poplatků, jejichž navýšení letos prosadila končící vláda Petra Fialy (ODS). Veřejnoprávní média by se místo toho měla financovat přímo ze státního rozpočtu, aby došlo k posílení jejich kontroly státem. Česká televize a Český rozhlas by se podle ANO a SPD také měly sloučit do jednoho veřejnoprávního mediálního subjektu. V tom se ale rozcházejí s třetí stranou vznikající vládní koalice. Motoristé nechtějí přímé financování ČT a ČRo státem, protože média by se tím stala vládními. Strana nepožaduje ani úplné zrušení koncesionářských poplatků, pouze úpravu zákona. Rozšíření okruhu plátců a zvýšení koncesionářských poplatků o 15 korun pro ČT a o deset korun pro ČRo prosadilo Ministerstvo kultury ve Sněmovně letos na jaře. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš tento týden před odjezdem na dovolenou prohlásil, že plány ANO týkající se změn ČT a ČRo platí. Jak rychle je možné prosadit zrušení televizních a rozhlasových poplatků? Měli by Motoristé vést resort kultury? A jaká je budoucnost ODS a projektu Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pod vládou Petra Fialy (ODS) český stát selhával a stával se pro občany hrozbou, tvrdí šéfredaktor serveru Echo24 a Týdeníku Echo Dalibor Balšínek. „Fialova vláda ze své povahy tím, že v sobě obsahovala jak neomarxistické Piráty, tak konzervativní část ODS, byla trochu nevýkonná,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus končící kabinet a o tom vznikajícím, o kterém jednají hnutí ANO, SPD a Motoristé, v pořadu Osobnost Plus říká: „Je tam mnohem větší potenciál pro programovou shodu.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Končící vláda Petra Fialy (ODS) nechce do nové Sněmovny posílat návrh rozpočtu na příští rok. Považuje to za zbytečné, protože nově vznikající koalice avizovala, že ho přepracuje. Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je to od koalice protiprávní postup a státu může vzniknout škoda. „V rozpočtu vidím problémy a nejasnosti,“ uznává v pořadu Pro a proti člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. „V hodnocení bych nebyl tak příkrý, navázat se na to dá,“ namítá ekonom Robin Maialeh.

Příští vláda, kterou skládá šéf hnutí ANO Andrej Babiš s SPD a Motoristy, bude muset přijít s novým návrhem státního rozpočtu na příští rok. Ten současný totiž končící vláda Petra Fialy (ODS) znovu nové Sněmovně nepošle. „Problém, který řešíme už delší dobu, je, že máme obrovské požadavky na veřejné rozpočty a nemáme je kryty příjmy,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

Sledujeme zajímavou situaci. Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) nechce nově zvolené Sněmovně, kde už nemá většinu, protože prohrála volby, znovu předložit svůj návrh rozpočtu. Situace u nás nebývalá. Ne že by vláda návrh rozpočtu neměla. Má ho. Poslala ho minulé Sněmovně na konci září, jak to vyžaduje zákon. Navrhovaný schodek činil 286 miliard korun. Jenomže rozpočet nebyl minulou Sněmovnou projednán, volby následovaly těsně po předložení. Vše, co se neprojednalo, skončilo.

Schůzka britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ke kterým se na dálku připojili další lídři z „koalice ochotných“ včetně Petra Fialy (ODS), stojí za zaznamenání. Na vojenské základně v britském Northwoodu vznikl totiž konkrétní plán na rychlé sestavení evropské brigády, která by měla být nasazena na Ukrajině okamžitě po uzavření příměří s Ruskem.