Podcasts about obrazy

Valašský malíř Pavel Raszka (1907–1979) měl podle univerzitního ekonoma Evžena Kočendy velmi zajímavý život, což popsal i ve své publikaci Pavel Raszka – Dva životy jednoho malíře. „Já mám mnoho zájmů, nejen ekonomii. Takže když jsem před téměř 30 lety poprvé uviděl několik obrazů, zaujaly mne svou dokonalostí a krásou,“ popisuje Kočenda v pořadu Hovory.

Valašský malíř Pavel Raszka (1907–1979) měl podle univerzitního ekonoma Evžena Kočendy velmi zajímavý život, což popsal i ve své publikaci Pavel Raszka – Dva životy jednoho malíře. „Já mám mnoho zájmů, nejen ekonomii. Takže když jsem před téměř 30 lety poprvé uviděl několik obrazů, zaujaly mne svou dokonalostí a krásou,“ popisuje Kočenda v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s výtvarnicí Toy_Box, která tvoří v Boskovicích mural na dvou stěnách kotelny na Komenského ulici a zároveň svou výstavou zahajuje novou éru znovu otevřené Galerie Otakara Kubína na radnici. Mluvili jsme právě o tvorbě muralů a obrazů, o tom, co připravila pro Boskovice, o workshopech a také o tom, že každý je umělec a může objevit radost z tvorby.

V dějinách umění ji zajímá nelineární čas. Myšlenky o něm zakomponovala i do výstavy Mlčící jaro v Národní galerii. Minulá díla totiž zajímavě ožívají a promlouvají i v jiném kontextu umění. „Obrazy a tvary nás pozorují a my pozorujeme je. Vytváříme něco recipročního,“ říká ve Vizitce. „Důležité je stoupnout si k dílu a dívat se.“ Co má vnímání umění společné s meditací? A jak koncipuje výstavy, které kurátoruje? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dějinách umění ji zajímá nelineární čas. Myšlenky o něm zakomponovala i do výstavy Mlčící jaro v Národní galerii. Minulá díla totiž zajímavě ožívají a promlouvají i v jiném kontextu umění. „Obrazy a tvary nás pozorují a my pozorujeme je. Vytváříme něco recipročního,“ říká ve Vizitce. „Důležité je stoupnout si k dílu a dívat se.“ Co má vnímání umění společné s meditací? A jak koncipuje výstavy, které kurátoruje? Ptá se Karolína Koubová.

Česká veřejnoprávní média relativizují válečné zločiny v Gaze. Příkladem je David Borek v ČT a Jan Fingerland v České rozhlase. Ten považuje desítky tisíc zabitých za jakési obrazy a narativy, které prý zbytečně komplikují debatu. Podpořte vznik nových dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V osmém díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a výjimečně Pavel Kroulík debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - duet Dua Lipa s Ewou Farnou - znovuotevření Kasáren Karlín - seriál Krvavý král- skladatele Jeremyho Dutchera - výstavy Ženy, mistryně, umělkyně 1300-1900 (Národní galerie Praha) a Ladislava Gažiová: Čekání (Museum Kampa) - knihy Miloše Hrocha Šeptej nahlas (Paseka), Františka Matouška Obrazy a kytka (GAVU Cheb), Jacoba Mikanowského Sbohem, východní Evropo: Intimní dějiny rozdělené země (Host) a Douglase Stuarta Mladej Mungo (Paseka)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Profesionálů z digitálních profesí se na sociálních sítích propaguje hodně. Mnohem méně ale narazíte na někoho, kdo se živí něčím jiný, co digitální vůbec není. Příkladem může být Denisa Chloupková, která se přes 3 roky věnuje abstraktní malbě obrazů, v Hustopečích u Brna má vlastní ateliér a ještě vedle toho 6 let budovala a v lednu prodala e-shop Degi handmade, který prodává vlastní svatební balíčky pro nevěsty a její tým na rozlučku se svobodou, a dále ještě pořádá networkingy pro ženy. Povídat si budeme o tom, jak se jí daří podnikat a jak vydělává peníze. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/maluje-obrazy-na-volne-noze-denisa-chloupkova-t54342 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

W dzisiejszym odcinku Bartek Solik spotyka się z Witoldem Huculakiem – geografem, znawcą Tatr i pasjonatem malarstwa pejzażowego – by wspólnie odkryć, jak od XIX wieku aż po dziś dzień artyści próbują uchwycić majestat Tatr na płótnie. Dowiemy się, jak góry inspirowały mistrzów takich jak Głowacki, Wyczółkowski czy Malczewski, dlaczego Giewont i Morskie Oko były malowane setki razy i jak kolekcjonowanie obrazów może być wyrazem miłości do gór. Jeśli kochasz sztukę i Tatry albo po prostu dobre opowieści – ten odcinek jest dla Ciebie. Zapraszamy!  Scenariusz, nagrania, montaż: Bartek Solik Na zdjęciu: Jan Nepomucen Głowacki, Morskie Oko, olej, ok. 1837-1840 (?), Muzeum Narodowe w Kielcach. Materiały wykorzystane w audycji:  Jabłońska T., Sztuki piękne pod Tatrami, Zakopane 2015

Slavit se dá různě, i psaním. A tak dnes, osmého května, usedám k počítači, abych oslavila konec druhé světové války. Je co slavit, třebaže nastolený mír byl komplikovaný a ztráty tak ohromné. Vzpomínám na školní oslavy v době mého dětství, které – i když jsme nenáviděli Rusy a komunisty nebrali vážně – v sobě nesly něco nefalšovaně svátečního, snad to bylo i tím, že všechno kvetlo.

Slavit se dá různě, i psaním. A tak dnes, osmého května, usedám k počítači, abych oslavila konec druhé světové války. Je co slavit, třebaže nastolený mír byl komplikovaný a ztráty tak ohromné. Vzpomínám na školní oslavy v době mého dětství, které – i když jsme nenáviděli Rusy a komunisty nebrali vážně – v sobě nesly něco nefalšovaně svátečního, snad to bylo i tím, že všechno kvetlo.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenské moderné dejiny sú preplnené príbehmi odboja a vzdoru, ktoré budovali česť našej krajiny. Myjavský príslušník odboja Pavol Haruštiak sabotoval výrobu v nemeckej fabrike, zachránil život osemnástim americkým pilotom. Po vojne ho zavraždili komunistické orgány, miesto kde ho po smrti ukryli, je dodnes neznáme.  V auguste 1968 chránilo niekoľko slovenských rozhlasových zamestnancov a zamestnankýň vysielač Slobodného československého rozhlasu. Cestovali s ním po Bratislave, Banskej Bystrici, ukrývali ho v bytoch a lesoch, aby sa k nemu nedostali ruskí okupační vojaci.  Slovenský odboj a odpor mal aj tragické konce, popravy, smrť, exekúcie, no dodnes ostáva príkladom hrdinského správania sa jednotlivcov.  Michal Havran diskutuje so svojimi hosťami v rozhlasovom štúdiu a na Myjavských kopaniciach. Hostia: Peter Jašek (historik), Soňa Gyarfášová (publicistka)

Obrazy barokního světa Ze sbírek Muzeí Augsburg vystavuje do 1. června Galerie Lázně Liberec.

Noční můry, sny a podvědomí. To všechno se prolíná v tvorbě pražské výtvarnice. Výstavu magických obrazů Brána do snů uvidíte v Městském muzeu a galerii v Hlinsku do 18. května.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Redaktor naczelny Telewizji Republika porusza temat rosnącej liczby imigrantów w Polsce, wskazując na zagrożenia związane z polityką migracyjną Unii Europejskiej i jej wpływem na kraj. Obrazy tysięcy muzułmanów świętujących koniec Ramadanu w polskich miastach wywołały dyskusję na temat skali i konsekwencji imigracji w Polsce. Tomasz Sakiewicz w rozmowie z Łukaszem Jankowskim podkreśla, że mamy do czynienia z niekontrolowanym napływem migrantów, który może doprowadzić do istotnych zmian demograficznych i kulturowych w kraju.Brak kontroli nad napływem imigrantówZ danych i obserwacji wynika, że liczba osób wyznania muzułmańskiego w Polsce znacząco wzrosła. W miastach takich jak Warszawa, Gdańsk, Wrocław czy Kraków świątynie muzułmańskie nie są w stanie pomieścić wiernych, co oznacza, że społeczność ta powiększyła się kilkunastokrotnie. Według Tomasza Sakiewicza, problemem jest brak przejrzystości w polityce migracyjnej obecnego rządu, który nie informuje społeczeństwa o skali i kierunkach tego zjawiska.Koszty ekonomiczne i społecznePonadto, rozmówca Łukasza Jankowskiego powołuje się na raporty z Holandii, które wskazują, że masowa imigracja nie przynosi korzyści gospodarczych, lecz stanowi obciążenie dla budżetów państw europejskich. Wzrost liczby imigrantów prowadzi do napięć społecznych i problemów z integracją, co może przełożyć się na zmiany w strukturze demograficznej Polski.Tam gdzie tworzą się getta muzułmańskie są częste ataki seksualne na kobiety, a handlarze wycofują swoje interesy ze względu na kradzieże. Nie można dopuścić do tego w Polsce - mówi redaktor naczelny Telewizji Republika.  Polityczne konteksty migracjiZdaniem Tomasza Sakiewicza, napływ imigrantów do Polski jest elementem szerszej polityki Berlina, który stara się rozładować napięcia związane z imigracją poprzez przesunięcie części migrantów do Europy Środkowo-Wschodniej. Jego zdaniem rząd Donalda Tuska może nie mieć możliwości sprzeciwu wobec tej polityki, co stawia Polskę w trudnej sytuacji.Wolne media pod presjąRedaktor naczelny Telewizji Republika naświetla wątek ograniczania wolności mediów, które nagłaśniają tematy niewygodne dla rządu. Sakiewicz zwraca uwagę na presję finansową i administracyjną wobec niezależnych mediów, które poruszają tematy imigracyjne.To, co my przeżyliśmy, my też nie opisujemy wszystkiego w szczegółach, nie pokazujemy, które działania są skuteczne, a które są po prostu głupie. Ale moim zdaniem już spycha Polskę poza obszar państw demokratycznych. To, co wiemy z przekazu publicznego, to, że wicepremier rządu grozi odebraniem nam koncesji. Z jakiego powodu? Jakie prawa naruszyliśmy? - mówi Tomasz Sakiewicz.

Petroglyfy jsou jednou z nejstarších forem umění. Obrazy na skalách a kamenech vytvářeli naši předchůdci téměř na celém světě. Najdete je i v Kyrgyzstánu, hornaté zemi v severovýchodní části střední Asie. Nejlépe se petroglyfy zachovaly v nepřístupných údolích a v horských sedlech, ale mnohem snazší je vydat se za nimi do okolí jezera Issyk-Kul.

Petroglyfy jsou jednou z nejstarších forem umění. Obrazy na skalách a kamenech vytvářeli naši předchůdci téměř na celém světě. Najdete je i v Kyrgyzstánu, hornaté zemi v severovýchodní části střední Asie. Nejlépe se petroglyfy zachovaly v nepřístupných údolích a v horských sedlech, ale mnohem snazší je vydat se za nimi do okolí jezera Issyk-Kul.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

D. Novák

Host pořadu Jihočeši se tentokrát vymyká zaběhnutým pravidlům. Neuvádíme celé jeho jméno ani nezveřejňujeme fotografii. Má to ale pádný důvod. Odporovalo by to principům společenství Anonymních alkoholiků, jehož je pan Bohuslav členem. „Naše vztahy k veřejnosti by měla charakterizovat osobní anonymita,“ píše se ve stanovách sdružení nazvaných Dvanáct tradic.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pastor Mateusz Godawa 2025-02-23

Pastor Mateusz Godawa 2025-02-16

Pastor Mateusz Godawa 2025-02-09

Pastor Mateusz Godawa 2025-02-02

Łukasz Kurpisz przybliża historię zaginionych obrazów batalistycznych z kolegiaty św. Wawrzyńca w Żółkwi – ich odnalezienia, restauracji oraz prób ponownego wystawienia.  Agata Przybył opowiada o wystawie Złote blizny Warszawy, gdzie prezentowane są prace przedstawiające dwa oblicza stolicy: przed i powojenne. Gitarzysta jazzowy Przemysław Strączek zaprasza na spotkanie połączone z koncertem na żywo w warszawskim Promie Kultury. 

Francouzská aukční síň Goxe a Belaïsch nedaleko Paříže prodala tři Šímova díla celkem za 625 tisíc eur, tedy v přepočtu za víc než 15,5 milionu korun. Podle informací Radiožurnálu obrazy získali tři čeští kupci. Josef Šíma žil ve Francii od začátku 20. let minulého století. Měl blízko k surrealismu, maloval krajiny, portréty i abstraktnější obrazy.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pořad Kudy kam nabídne závěrečnou část série Obrazy Krista ve Starém zákoně. Počtvrté se vydáme s Petrem Janouškem do dávných dějů, abychom je propojili s událostmi také historickými - s osobou Ježíše Krista. U minulosti ale nezůstaneme - to by bylo málo! Jaký dopad má například biblický příběh Daniela na tvůj dnešní den? Má vůbec nějaký?

Pastor Mateusz Godawa 2025-01-26

V pořadu Kudy kam se s Petrem Janouškem už potřetí zaměříme na obrazy Krista ve Starém zákoně. Je až překvapivé, kolik takových odkazů lze nalézt a ještě mnohem významnější je to, kolik v tom lze najít aktuálního. Budete hledat spolu s námi?

Pastor Mateusz Godawa 2025-01-19

Dvě starozákonní osobnosti, v jejichž příběhu se rýsují kristovské atributy, představí ve druhé části série Obrazy Krista ve Starém zákoně Petr Janoušek. Jak promluví do dnešních dnů Mojžíš a král Chizkiáš?

Když se manželům Kutrovým z Nového Města na Moravě před 24 lety narodila dvojčata, netušili, že jedno z nich bude žít s Downovým syndromem.

Starý zákon je plný obrazů Pána Ježíše - je vlastně takovou učebnicí s množstvím podobenství o Mesiáši. Když epištola Židům nabádá: "Nespouštějme oči z Ježíše…", pak se nabízí upřít pohled právě ke starozákonním obrazům. K prvnímu zastavení zve Petr Janoušek.

Projít se jižními Čechami můžete v galerii Českého rozhlasu České Budějovice v ulici U Tří lvů. Místní malířka Alena Pincová tu vystavuje své malby s náměty z Českých Budějovic, Písku, Třeboně i jihočeské přírody.Všechny díly podcastu Dobré odpoledne z Českých Budějovic můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pastor Mateusz Godawa 2025-01-05

Obrazy, dokumenty historyczne, biżuteria, ale też kotły, patelnie i wozy wędrowne. W Warszawie mieści się muzeum, o którym wciąż wie niewiele osób. To także jedno z nielicznych tego typu miejsc w Europie. Igor Rakowski-Kłos rozmawia z Andrzejem Grzymałą-Kazłowskim, badaczem, popularyzatorem kultury romskiej, fundatorem i organizatorem Muzeum Kultury Romów w Warszawie. Podcast powstał w ramach projektu PULSE. Więcej podcastów na: https://wyborcza.pl/podcast. Piszcie do nas w każdej sprawie na: listy@wyborcza.pl.

Rozměrné malby vytvořené díky podnětům veřejnosti budou moct od soboty 14. do neděle 15. prosince vidět lidé v Liberci. Umělci sdružení pod názvem Procesisté je představí v libereckém centru Argonaut Creative Lab. Díla postupně tvořili několik let.

Dzięki zastosowaniu innowacyjnych technologii, osoby niewidome i słabowidzące mogą doświadczać fotografii za pomocą dotyku. O wyjątkowej wystawie rozmawiamy z Tomaszem Miękusem - specjalistą druku z firmy Canon Polska i dr Piotrem Kucią z Warszawskiej Akademii Sztuk Pięknych.Ekspozycja zorganizowana we wnętrzach warszawskiej ASP prezentuje serię przejmujących obrazów, wyprodukowanych w technologii druku wypukłego. Obrazy te przedstawiają zdjęcia ambasadorów marki Canon – znanych na całym świecie fotografów, w tym wielokrotnie nagradzanego fotoreportera Brenta Stirtona, znanego dokumentalisty Sebastião Salgado, fotoreportera Yagazie Emezi, czy fotografa sportowego Samo Vidica.W podcaście pytamy o techniczną stronę przygotowania wystawy, ale "World Unseen" stanowi też punkt wyjścia do szerszej dyskusji o tym, jak fotografia przekracza dziś granice swojej definicji a technologia sprawia, że sztuki wizualne stają się szeroko dostępne, co realnie wpływa na życie wielu osób.Goście podcastu:Tomasz Miękus - Product Manager w Canon Polska. Ekspert od rozwiązań w obszarze  druku wielkoformatowego.dr Piotr Kucia - Fotograf, operator filmowy, wykładowca akademicki, dziekan Wydziału Sztuki Mediów, inicjator i koordynator wielu akcji i projektów edukacyjnych bazujących na innowacji i nowych technologiach.Kiedy i gdzie?Wystawę World Unseen będzie można oglądać bezpłatnie od 5 do 21 grudnia na terenie Akademii Sztuk Pięknych w Warszawie, przy ul. Wybrzeże Kościuszkowskie 37/39.Więcej informacji o projekcie i wystawie znajdziecie na tej stronieFotopolis jest patronem medialnym wydarzeniawww.fotopolis.pl

Wykład dr hab. Marty Wrzosek w ramach wydarzeń wokół wystawy Xawery Dunikowski. Malarstwo / Muzeum Rzeźby w Królikarni, Muzeum Narodowe w Warszawie [7 lipca 2021 r.] Wykład poświęcony znaczeniu roślin w malarstwie artysty. Ich dobór, barwa, sposób przedstawienia różnią się w zależności od czasu, w którym zostały namalowane, co wydaje się odzwierciedlać przeżycia artysty związane z przepracowywaniem obozowej traumy. Obrazy ujęte w sekwencji czasowej ujawniają jednak coś więcej – nie tylko dokumentują czas grozy, ale pokazują proces leczenia psychiki, w którym rośliny odgrywają ważną rolę. dr hab. Marta Wrzosek – mykolog, zajmuje się m.in. interakcjami grzybów z innymi organizmami. Pracuje w Ogrodzie Botanicznym Uniwersytetu Warszawskiego, wykłada na Wydziale Biologii, uprzednio na Artes Liberales UW. Współtwórczyni i pierwsza prezes Polskiego Towarzystwa Mykologicznego. Autorka książek popularnonaukowych. Wyróżniona w konkursie Popularyzator Nauki w 2019 przez Ministra Nauki i Szkolnictwa Wyższego. Znajdź nas: https://www.youtube.com/c/WszechnicaFWW/ https://www.facebook.com/WszechnicaFWW1/ https://anchor.fm/wszechnicaorgpl---historia https://anchor.fm/wszechnica-fww-nauka https://wszechnica.org.pl/ #XaweryDunikowski #Malarstwo #Muzeum #Rzeźba #Królikarnia #muzeumnarodowe #sztuka #kultura #zieleń #obrazy

Je výraznou a nezaměnitelnou tváří českého výtvarného umění. Záběr má od ilustrací a komiksů až po instalace ve veřejném prostoru. Obrazy inspirované básněmi Jana Skácela teď vystavila v pražské Galerii Havelka. Dlouhodobě se ale věnuje i Leoši Janáčkovi. Jak se jí výtvory střižené z papíru podařilo povýšit na umění? A v čem je pro ni zásadní obraz s názvem Tatova čepica? Ptá se Karolína Koubová.

Je výraznou a nezaměnitelnou tváří českého výtvarného umění. Záběr má od ilustrací a komiksů až po instalace ve veřejném prostoru. Obrazy inspirované básněmi Jana Skácela teď vystavila v pražské Galerii Havelka. Dlouhodobě se ale věnuje i Leoši Janáčkovi. Jak se jí výtvory střižené z papíru podařilo povýšit na umění? A v čem je pro ni zásadní obraz s názvem Tatova čepica? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Obrazy“ z pravěké keramiky: mají nějaký skrytý význam? (4:21) – Procházka listopadovou oblohou (21:05) – Smrt Tychona Braha, 2. část: Uléčil se k smrti? (26:21)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeho prostriedkom vyjadrenia je hlavne kov. Vyštudoval Fakultu umení v TUKE v Košiciach. Dnes žije a tvorí v Nižných Ružbachoch. V RAMAGU ATELIÉRI vystavoval svoje diela v roku 2024.

Andy Warhol se narodil 6. srpna 1928. Umělec, považovaný za zakladatele pop artu a postmoderny, byl synem přistěhovalců rusínského původu, kteří pocházeli z východoslovenské vesničky Miková. Warhol vystudoval výtvarnou akademii v Pittsburghu a po přesunu do New Yorku začínal jako designér v reklamě a marketingu. V roce 1962 si založil vlastní studio The Factory. Jeho díla provokovala svou jednoduchostí, záměrnou povrchností a masovostí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR V umění mě baví napětí, mělo by nahlodávat společenské jistoty, říká Lubomír Typlt a tohle přesvědčení promítá i do své tvorby. Žák výtvarníka Jiřího Šalamouna a absolvent nejlepší umělecké akademie v Evropě patří mezi nejúspěšnější současné malíře. Počkat si na to musel do pětatřiceti. Odmítá se totiž podbízet a honba za penězi je mu nepříjemná. Přehodit výhybku a dělat obrazy jenom proto, aby se prodávaly, považuje za strašně nebezpečné, nemusí být totiž cesty zpět. A tak ve dvaadvaceti začal malovat mrtvé kočky a rozloučil se s představou, že ho lidi budou kupovat. Dnes patří právě tahle jeho plátna ke sběratelsky nejvyhledávanějším a jejich majitelé, kteří měli svého času odvahu do nich investovat, si je cení pro jejich kunsthistorickou hodnotu. Sám Typlt připouští, že si nedokáže představit, že by někomu vysela v obýváku. Jsou to malby do galerií, v té Národní ale zatím chybí, což nepovažuje za svou chybu. Nejstarší kulturní instituce podle něj neplní svoji roli, pro českou společnost dělají hodně jiní. Kdo? Jak se v rodině lesního dělníka zrodí umělecký talent? Co má malování obrazů společného s kuřáctvím? A co zničilo lukrativní kontrakt a zapříčinilo rozpad WWW, jedné z prvních českých rapových kapel, ve které v 90. letech působil? I o tom jsme mluvili.

Zachycují malby z antických váz každodenní realu? (4:26) – Historické souvislosti: Dynastie paranoie (22:54) – Desatero pohybů, 3. část: Skrz vodní hladinu (28:39) Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktivismus v oblasti životního prostředí a klimatické krize často vychází z hlubokého zájmu a soucitu s děním ve světě kolem nás. Mnozí se stávají aktivisty proto, že cítí bolest nad utrpením zvířat, nespravedlností války nebo obavy o budoucnost svých dětí. Existují také extrémní formy aktivismu jako výrazu zoufalství či frustrace z neúčinnosti dlouhodobých snah. V podcastu Balanc téma rozebíráme s terapeutkou, mediátorkou a lektorkou Zdeňkou Voštovou.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktivismus v oblasti životního prostředí a klimatické krize často vychází z hlubokého zájmu a soucitu s děním ve světě kolem nás. Mnozí se stávají aktivisty proto, že cítí bolest nad utrpením zvířat, nespravedlností války nebo obavy o budoucnost svých dětí. Existují také extrémní formy aktivismu jako výrazu zoufalství či frustrace z neúčinnosti dlouhodobých snah. V podcastu Balanc téma rozebíráme s terapeutkou, mediátorkou a lektorkou Zdeňkou Voštovou.

Obrazy traktorů, balíků slámy nebo stád ovcí blokující ulice evropských velkoměst známe zatím jen z televize. Teď tato atrakce dorazila až k nám a v pondělí budou zřejmě v Praze hlavní tahy zablokovány traktory. Ovšem naši protestující zemědělci se od svých evropských kolegů dost zásadně liší.

Relacja z otwarcia wystawy obrazów Ralpha Podolskiego „A Life of Time and Chance: celebrating nine decades of art, survival and family”, która miała miejsce w Regional Gosford Gallery w piątek 12 stycznia. Wystawę można oglądać do 25 lutego. Z wybranej kolekcji obrazów dowiadujemy się wiele o 96. latach życia Ralpha Podolskiego, jego spojrzeniu na świat, ludzi i rodzinę.

Sobota 7. října vyvolala vlnu odsudků teroristů z Hamásu i volání po odplatě za zabíjení civilistů. Tato shoda nemusí mít dlouhého trvání, až se začnou do popředí tlačit otázky, na něž neexistují snadné a jednoduché odpovědi.