Podcasts about agrofertu

Tento podcast bude o paradoxu české politiky, kdy vláda jako celek není příliš oblíbená (průzkum CVVM), ale ANO a Andrej Babiš mají výraznou důvěru českých voličů.Začínáme tvrzením, že jediným autentickým politikem v české vládě je Petr Macinka. Není to kladné nebo záporné hodnocení jeho osoby a politiky. Spíš se v tom zrcadlí to, že jeho pozice nestojí a nepadá s Babišem a zájmy Agrofertu. Zbytek vládní sestavy tvoří lidé, jejichž politická kariéra je závislá na Babišovi. Proto si Macinka může vůči premiérovi dovolit luxus mít svůj názor a svou stranickou strategii.Tím se dostáváme k důvodu, proč vláda rozhodla, že Petr Pavel nepojede na summit NATO do Ankary. Petr Macinka zvítězil v této taktické bitvě, zřejmě i proti vůli Andreje Babiše. Současně dokázal svou reálnou sílu. Bylo to však vítězství v bitvě, ne ve válce. Naznačuje to však, že by právě on mohl být lídrem českých nacionalistických populistů, kteří se budou nejspíš chtít před příštími volbami (a po odchodu Tomia Okamury) sjednotit do jednoho bloku.A ještě k paradoxu české politiky. Babišovi voliči svému lídrovi bezmezně důvěřují, ale také oni cítí, že jeho okolí je amatérské a dopouští se řady chyb. Omlouvají to známými slovy, že až se o tom Babiš dozví, jistě to změní. Premiér je v tom každý týden utvrzuje, když rozehrává mediální hry ve stylu: „Všechno mám pod kontrolou, vším se zabývám.“Jak to skončí?

„Mohli jsme médiím neschválit výroční zprávy a vymést to úplně. Neudělali jsme to a ani to neuděláme,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že zrušení koncesionářských poplatků nevnímá jako ohrožení nezávislosti. Vládou schválená novela ovšem média navazuje penězi přímo na politiky. „Dává velmi jasně najevo, že kdo platí muziku, ten určuje repertoár. Nedokážu si jeho slova interpretovat jinak,“ reaguje v pořadu Osobnost Plus slovenský novinář a spisovatel Arpád Soltész.

„Mohli jsme médiím neschválit výroční zprávy a vymést to úplně. Neudělali jsme to a ani to neuděláme,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že zrušení koncesionářských poplatků nevnímá jako ohrožení nezávislosti. Vládou schválená novela ovšem média navazuje penězi přímo na politiky. „Dává velmi jasně najevo, že kdo platí muziku, ten určuje repertoár. Nedokážu si jeho slova interpretovat jinak,“ reaguje v pořadu Osobnost Plus slovenský novinář a spisovatel Arpád Soltész.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koaliční poslanci předložili novelu zákona o střetu zájmů. Mimo jiné by rušila plošný zákaz dotací pro společnosti vlastněné členem vlády. Podle navrhovatele Davida Pražáka (ANO) je potřeba sjednotit pravidla s okolními státy: „Premiér Andrej Babiš (ANO) se v únoru zbavil Agrofertu, teď je ten nejlepší čas narovnat podmínky pro všechny.“ Opoziční poslanec Michal Kučera (TOP 09) v debatě pořadu Pro a proti nesouhlasí. „Připravuje se dotační dálnice pro Babiše,“ tvrdí.

V prosinci 2025 Andrej Babiš sliboval prezidentu republiky, že vyřeší svůj střet zájmů. Teď už konečně víme jak. Skupina vládních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem a Filipem Turkem předložila novelu zákona o střetu zájmů. Už po prvním přečtení je jasné – to není zákon, který má řešit střet zájmů, to je plošná amnestie na všechny minulé, současné i budoucí dotační požadavky Babišových firem.Podstatou novely je, že každý ministr může pro své soukromé firmy pobírat dotace, jen musí být z jiného ministerstva, než které řídí. Premiér podle této normy nestojí v čele žádného, takže může čerpat podle ctěné libosti. Dále se vymáhání neoprávněně přidělených dotací zkracuje z 10 na 4 roky. Střet zájmů se také nevztahuje na nárokové dotace (v portfoliu Agrofertu jich je 90 procent).Tahle poslanecká iniciativa byla zveřejněna ve stejnou dobu, kdy Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vyzval 28 dceřiných společností holdingu Agrofert k navrácení dotací. Poté, co se chce Andrej Babiš změnou trestního řádu vyvinit z kauzy Čapí hnízdo, čili si de facto udělit milost, přichází další rána v podobě faktické amnestie.Otázka zní: nebylo by lepší vpustit Babiše ke státnímu pokladu, aby si vzal, co chce, než tohle pomalé vysávání veřejných peněz?

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Potok v Olešné na Pelhřimovsku dlouhou dobu znečišťovala výkrmna prasat. S vypouštěním vody ze sedimentační nádrže přestala farma po petici místních. Teď se chce na potok znovu napojit.

Vládní poslanci předložili novelu zákona, která by koncernu Agrofert zjednodušila čerpání dotací. Jak na to na zítřejší mimořádné schůzi Sněmovny zareaguje opozice? Čeho by chtěla na schůzi dosáhnout? A jak chce riziko střetu zájmů upravit novela zákona připravená vládními poslanci? „Tady úplně prosvítá snaha pomoci jedné firmě,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN).

Vládní poslanci předložili novelu zákona, která by koncernu Agrofert zjednodušila čerpání dotací. Jak na to na zítřejší mimořádné schůzi Sněmovny zareaguje opozice? Čeho by chtěla na schůzi dosáhnout? A jak chce riziko střetu zájmů upravit novela zákona připravená vládními poslanci? „Tady úplně prosvítá snaha pomoci jedné firmě,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN).

Vládní poslanci předložili novelu zákona, která by koncernu Agrofert zjednodušila čerpání dotací. Jak na to na zítřejší mimořádné schůzi Sněmovny zareaguje opozice? Čeho by chtěla na schůzi dosáhnout? A jak chce riziko střetu zájmů upravit novela zákona připravená vládními poslanci? „Tady úplně prosvítá snaha pomoci jedné firmě,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co je v návrhu zákona, který ruší televizní a rozhlasové poplatky, a proč nemá jít do připomínkového řízení? Jaké pojistky nezávislosti by nová norma měla obsahovat podle ředitelů veřejnoprávních médií? A proč chce podpůrný a garanční fond po osmadvaceti dceřiných firmách Agrofertu vrátit peníze?

Co je v návrhu zákona, který ruší televizní a rozhlasové poplatky, a proč nemá jít do připomínkového řízení? Jaké pojistky nezávislosti by nová norma měla obsahovat podle ředitelů veřejnoprávních médií? A proč chce podpůrný a garanční fond po osmadvaceti dceřiných firmách Agrofertu vrátit peníze?

Co je v návrhu zákona, který ruší televizní a rozhlasové poplatky, a proč nemá jít do připomínkového řízení? Jaké pojistky nezávislosti by nová norma měla obsahovat podle ředitelů veřejnoprávních médií? A proč chce podpůrný a garanční fond po osmadvaceti dceřiných firmách Agrofertu vrátit peníze?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Analýza ministerstva vnitra k loňskému blackoutu v České republice odhalila, že největšími šiřiteli dezinformací a politických manipulací o energetické krizi byli současní vládní partneři z řad ANO, SPD a Motoristů, načež Babišova administrativa projednávání zprávy zcela zastavila. Evropská komise zablokovala holdingové dotace Agrofertu kvůli premiérovu střetu zájmů. Vláda zároveň připravuje strategicky rizikový odprodej státního zbrojního podniku Explosia Pardubice, což může souviset s Babišovým vyšetřováním ve Francii. Mezitím se v Praze na půdě CEVRO pod taktovkou Tomáše Pojára a ministra Petra Macinky formuje spojenectví s americkými architekty radikálního programu Project 2025 z Heritage Foundation. Na mezinárodním poli pobaltská investigace Rebaltica zmapovala, jak ukrajinský incident se zbloudilými drony spustil ruskou hybridní operaci, která položila lotyšskou vládu.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že Agrofertu jsou dál vypláceny zemědělské dotace. Evropská komise přitom vzkázala, že dokud nebude vyjasněna otázka střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), Česko by nemělo vykazovat k proplácení žádné dotace pro firmy spojené s ním. „Udělal dostatečná opatření k vyloučení střetu zájmů,“ říká v Pro a proti europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Právní rozhodnutí je jednoznačné,“ oponuje europoslanec Jan Farský (STAN). Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Holding Agrofert může opět naplno čerpat evropské dotace. Státní zemědělský intervenční fond, který jejich výplatu pozastavil, čerpání peněz obnovil s tím, že premiér Babiš vyřešil střet zájmů. Nejde mu státní úřad na ruku?Hostem Ptám se já je poslankyně a předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu Marie Pošarová (SPD). Otázkami možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s holdingem Agrofert se už několik měsíců znovu zabývá Evropská komise. Nyní vzkázala, že sice bere na vědomí rozhodnutí českých úřadů obnovit dotace holdingu, zároveň si ale vyhrazuje právo situaci dále posoudit po získání úplných informací o případu.A jak informovaly Seznam Zprávy minulý týden, Brusel už zaslal českým úřadům další sérii dotazů týkajících se řešení možného Babišova střetu zájmů. Premiér vložil letos v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, aby tím střet zájmů vyřešil. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) následně na základě analýz uvedl, že řešení je v souladu s národní i evropskou legislativou a není tak důvod, aby holding nemohl čerpat dotace. Nehrozí, že Evropská komise Babišovo řešení zpochybní a Česko bude muset dotace  vracet? Je správné, že stát přestal vymáhat dotace, které dříve Agrofertu nezákonně i přes střet zájmů vyplatil? A jak se daří SPD ve vládě prosazovat svoje sliby voličům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozhodl, že Agrofert má právo na dočasně pozastavené miliardové dotace, vyplácené z větší části z peněz Evropské unie. „Je to balík dotací, který je zásadní pro dobré hospodářské výsledky Agrofertu. Není to rozhodně maličkost, bez nich by jen velmi těžko dosahoval nějakého zisku,“ poukazuje v Interview Plus Lukáš Valášek, reportér Seznam Zprávy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Holding Agrofert může znovu čerpat dotace. Podle Státního zemědělského intervenčního fondu totiž pominuly důvody, kvůli kterým bylo jejich vyplácení pozastavené. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš podle nich dostál přesunutím Agrofertu do svěřenského fondu českým i evropským zákonům o střetu zájmů. Redakce Seznam Zpráv ale upozornila na názory některých odborníků, podle kterých se postoj bruselských úředníků může lišit.Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. března, v Česku je premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko a s Andrejem Babišem chce mluvit také o jeho německé chemičce SKW Piesteritz. Ta je bud zlatým vejcem nebo balvanem v říši Agrofertu, podle toho, jak zrovna jsou vysoké ceny zemního plynu. Na semináři Platformová práce v Česku jako příležitost, což se týká především kurýrů, promluví Tomáš Prouza, který k tomu do Hospodářek také napsal svůj objemný komentář. Prezident Pavel bude jednat s premiérem o rozpočtu a my probereme Karla Havlíčka. 

Premiér Andrej Babiš má od minulého týdne imunitu a může začít naplno vládnout. Jak to bude vypadat? „Pozitivní očekávání od vlády mám nulová, ale čtyři roky se to snad dá přežít,“ říká k tomu novinářka Lenka Zlámalová.„Nepatřím k těm, kdo si myslí, že se řítíme do nějakého pekla nebo něco takového. Na rozdíl od některých svých novinářských kolegů se opravdu nebojím slovenského nebo maďarského scénáře, já se bojím totálního dluhového armagedonu,“ vysvětluje ekonomická analytička a komentátorka vydavatelství CNC Lenka Zlámalová, která byla hostem v podcastu Mediální cirkus.Zlámalová patří mezi pravicové komentátory a ostré kritiky Babišovy politiky. V letech po roce 2013, kdy hnutí ANO poprvé uspělo ve volbách, Zlámalová opakovaně popisovala ekonomické kauzy Andreje Babiše, stejně jako cestu k jeho zbohatnutí.„Začínají fungovat pojistky a z toho mám radost. Jsou dvě. Jedna bude fakticky Donald Trump, který nám prostě nedovolí nedat peníze do obrany. On rozumí excelovým tabulkám. A ta druhá pojistka jsou finanční trhy, zahraniční investoři, kteří nakupují naše dluhopisy,“ analyzuje Babišovu vládu Lenka Zlámalová.Už nejsem hlavní enemyZlámalová na sebe upoutala pozornost předsedy hnutí ANO především v době, kdy přišla s kauzou korunových dluhopisů a podezřením, že Babiš skrze ně obcházel daňové zákony. Policie ale následné vyšetřování odložila. Tehdy Zlámalová patřila mezi Babišovy přední kritiky.„Už nejsem dvorní kritička. Já jsem na to měla monopol ještě za prezidentské volby, to bylo vždycky Zlámalová a jezulátko. Ale vy jste mi to v Seznamu trošku vyfoukli, teď jste největší enemy (nepřítel, pozn. red.) vy,“ říká s nadsázkou v hlase Lenka Zlámalová.Svoji novinářskou kariéru začínala v MF Dnes, působila v Hospodářských novinách a později v Lidových novinách. Z těch odešla v roce 2013 poté, co vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. Spolu s dalšími novináři pak založila projekt Echo24, který se v začátcích profiloval jako silně protibabišovský. Z Echa odešla po devíti letech do vydavatelství Czech News Center patřící miliardáři Danielu Křetínskému.Jaké kauzy bude Zlámalová sledovat teď?„Přicházejí nová témata, a to je především nový svěřenský fond, kterým to vypadá, že Andrej Babiš opět zcela porušil to, co slíbil.  A tady už tlačí Evropská komise, aby se to prošetřilo,“ říká a pokračuje:„Vypadá to, že Babiš podvedl pana prezidenta. Ten právě proto chtěl veřejné přiznání, jak to bude s konfliktem zájmů, aby nebyl spolupachatelem, protože Babiše jmenoval. Prezident si vlastně udělal z lidí rukojmí a říká: Babiš vám tady něco slíbil, a to tak není.“Andrej Babiš začátkem února oznámil, že všechny své akcie holdingu Agrofert vložil kvůli střetu zájmů do svěřenského fondu a na chod společnosti už nemá vliv. Seznam Zprávy ale později zjistily, že podle statusu fondu Agrofert budou moci řídit Babišovy děti, a to hned poté, kdy skončí ve veřejných funkcích. Původně přitom slíbil, lže se Agrofertu vzdává nevratně a firmu získají děti až po jeho smrti.Samotný Agrofert je navíc jen částí premiérova impéria.„Andrej Babiš má spoustu dalších byznysů, kterým je potřeba se věnovat. Například zdravotnictví je jeho velká priorita, tím teče víc peněz než zemědělstvím, 440 miliard, a v něm premiér také podniká. To mluvím o holdingu Synbiol a Hartenberg. A ty stále zůstávají ve vlastnictví Andreje Babiše,“ popisuje Zlámalová.V čem selhává Česká televize? Za co musí novináři umět pochválit Babišovu vládu? A proč Lenka Zlámalová odešla z Echa 24?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak velká část Rusů nesouhlasí s agresí proti Ukrajině? Proč Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat dotace Agrofertu, i když to někdejší ministr Výborný (KDU-ČSL) ohlašoval už loni v říjnu? A jaké plány má Liberecký kraj se slavnou stavbou vysílače hotelu Ještěd, který se dnes rozhodl koupit?

Jak velká část Rusů nesouhlasí s agresí proti Ukrajině? Proč Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat dotace Agrofertu, i když to někdejší ministr Výborný (KDU-ČSL) ohlašoval už loni v říjnu? A jaké plány má Liberecký kraj se slavnou stavbou vysílače hotelu Ještěd, který se dnes rozhodl koupit?

Jak velká část Rusů nesouhlasí s agresí proti Ukrajině? Proč Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat dotace Agrofertu, i když to někdejší ministr Výborný (KDU-ČSL) ohlašoval už loni v říjnu? A jaké plány má Liberecký kraj se slavnou stavbou vysílače hotelu Ještěd, který se dnes rozhodl koupit?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neztrácí se mezi zprávami o vleklém sporu mezi vicepremiérem Macinkou a prezidentem Pavlem hodnocení prvních kroků vlády Andreje Babiše? Co víme o tom, jestli a jak se premiér vypořádal se svým střetem zájmů? „Já bych opravdu žádala od pana premiéra omluvu za to, jakým způsobem zachází s právním státem,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Eva Decroix (ODS), bývalá ministryně spravedlnosti.

Neztrácí se mezi zprávami o vleklém sporu mezi vicepremiérem Macinkou a prezidentem Pavlem hodnocení prvních kroků vlády Andreje Babiše? Co víme o tom, jestli a jak se premiér vypořádal se svým střetem zájmů? „Já bych opravdu žádala od pana premiéra omluvu za to, jakým způsobem zachází s právním státem,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Eva Decroix (ODS), bývalá ministryně spravedlnosti.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl to až srdceryvný výstup, když loni v prosinci Andrej Babiš (ANO) oznamoval Česku, že se navždy odstřihne od Agrofertu. Že svůj střet zájmů vyřeší nevratným převedením holdingu do nezávislé správy trustu, v němž nebude mít vliv on, manželka ani jeho děti. To celé Babiš korunoval sdělením, že jeho děti získají Agrofert až po jeho smrti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klíčové detaily o Babišově fondu. Zamlčel důležité informace? Může se nakonec sám stát správcem? A může mu vložení Agrofertu do trustu někdo překazit? Otázky pro experta na obchodní právo Bohumila Havla z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který je členem legislativní rady vlády. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Pořad vysíláme v repríze.

Bude znamenat vložení Agrofertu do RSVP Trustu definitivní tečku za střetem zájmů premiéra Andreje Babiše? Díky čemu mohly vznést chorvatské úřady obžalobu z vraždy na českého podnikatele Antona Fischera? A proč Donald Trump považuje Grónsko za důležité z hlediska národní bezpečnosti USA?

Bude znamenat vložení Agrofertu do RSVP Trustu definitivní tečku za střetem zájmů premiéra Andreje Babiše? Díky čemu mohly vznést chorvatské úřady obžalobu z vraždy na českého podnikatele Antona Fischera? A proč Donald Trump považuje Grónsko za důležité z hlediska národní bezpečnosti USA?

Bude znamenat vložení Agrofertu do RSVP Trustu definitivní tečku za střetem zájmů premiéra Andreje Babiše? Díky čemu mohly vznést chorvatské úřady obžalobu z vraždy na českého podnikatele Antona Fischera? A proč Donald Trump považuje Grónsko za důležité z hlediska národní bezpečnosti USA?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministrem zemědělství nejspíš od příštího týdne bude Martin Šebestyán, kterého nominovalo hnutí SPD. Nejčastěji se v souvislosti s jeho nominací mluví o možném střetu zájmů. V letech 2013 až 2022 byl totiž generálním ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu, přičemž třeba podle Transparency International měl jednat ve prospěch Agrofertu Andreje Babiše. „Poté, co odešel z postu šéfa SZIF, začal pracovat jako lobbista v jedné organizaci, která sdružuje velké zemědělské podniky, a to včetně Agrofertu. Ve vedení té lobbistické skupiny jsou i lidé z Agrofertu, takže to propojení je značné," dodává ve Výtahu Respektu Filip Zelenka. Je běžné, že by se stal lobbista ministrem? Bude Šebestyán požadovat, aby Agrofert vrátil dotace? Jaké jsou jeho priority v čele ministerstva zemědělství? A pro koho je jeho nominace dobrá, nebo naopak špatná zpráva?

Prezident jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Bude nový premiér, vzdá-li se Agrofertu, mimo podezření ze střetu zájmů? Kdo všechno a proč by se v nové vládě mohl v konfliktu zájmů nacházet? A jak tomu předejít? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů, právničky Kateřiny Stojanové.

Prezident jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Bude nový premiér, vzdá-li se Agrofertu, mimo podezření ze střetu zájmů? Kdo všechno a proč by se v nové vládě mohl v konfliktu zájmů nacházet? A jak tomu předejít? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů, právničky Kateřiny Stojanové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina českých médií jásá a posunuje budoucího českého premiéra někam nad oblaka. Andrej Babiš slibuje, že se vzdá Agrofertu a vloží ho do blíže neupřesněného trustu, takže předřazuje zájem státu před svým osobním, tvrdí řada médií. Ve skutečnosti je to hodně jinak.Smyslem každého trustu je tak či onak zamaskovat vlastnickou strukturu. Tak tomu zřejmě bude i v tomto případě. Definitivní soud si necháme na chvíli, kdy se dozvíme zakladatelskou listinu tohoto (slepého?) svěřenského fondu, popřípadě její dodatky. Také bude důležité sledovat, kdo bude správcem a kdo ho naopak bude kontrolovat. A kdo zjistí, jestli není zneužívána politická moc?Samostatným otazníkem je, proč Andrej Babiš mluví jen o Agrofertu a nikoli o společnostech, které vlastní, jako Synbiol, Hartenberg nebo FutureLife. Právě do řady z nich tečou peníze z veřejného zdravotního pojištění. Na ně se střet zájmů nevztahuje? Vždyť ministr zdravotnictví je z hnutí ANO, které určuje úhradovou vyhlášku, a tedy to, jaké částky poputují do zdravotních firem, které Babiš vlastní.Množství veřejných peněz do těchto podniků je přitom neporovnatelně vyšší než do zemědělských firem holdingu Agrofert. Čekají nás další zbytečné roky soudních sporů.

Andrej Babiš má před sebou velkou metu. Už příští týden by totiž chtěl jako premiér vyrazit na klíčové zasedání Evropské rady v Bruselu. Na jaké přijetí se Babiš může na prestižní diplomatické akci těšit? Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně prohlašoval, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince, už v listopadu. Tedy v době, kdy ještě neměl jistotu, zda ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem. Od minulého týdne už se ale Babiš může na svou první velkou zahraniční cestu pomalu připravovat. Poté, co ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl vzdát se Agrofertu, aby se vyhnul střetu zájmů, hlava státu s jeho jmenováním souhlasila. Premiérem se má šéf ANO stát v úterý 9. prosince. Pro Babiše je účast na summitu EU zásadní. Setkání s unijními lídry pro něj má podle odborníků politický i symbolický význam. Na prestižní diplomatické akci se totiž bude probírat další směřování sedmadvacítky a dlouhodobé závazky států, účast na jednání ho zároveň může v rámci evropské politiky symbolicky vrátit zpět do hry. Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i zbytek jeho kabinetu. Jednotlivé státy totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční  vlády a má plné exekutivní pravomoci. Podle prezidenta by ke jmenování dalších členů vlády mohlo dojít do týdne po Babišově jmenování.Na jakých pilířích bude v příštích letech stát česká evropská politika? A bude se Evropský parlament stejně jako před lety šťourat ve střetu zájmů Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh Andreje Babiše, který ve čtvrtek 4. prosince 2025 oznámil, že se vzdá Agrofertu, svého – jak to nazval minulý týden v Parlamentu – „třicet let budovaného dítěte“, aby mohl ve funkci premiéra pracovat pro blaho národa, je tak trochu jako z bible.

Desítky právníků i expertů od včerejšího večera bez ustání analyzují poslední kroky Andreje Babiše. Ten oznámil, že v rámci řešení střetu zájmů se vzdá své firmy Agrofert a firmu předá nezávislým správcům. Je to dostatečné řešení?Hostem Ptám se já byl ředitel Transparency International David Kotora. Oznámení, na které se týdny čekalo. A bylo hlavní podmínkou prezidenta Petra Pavla pro jmenování vítěze voleb a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Ten ve čtvrtek večer na sociálních sítích ohlásil, že svůj střet zájmů vyřeší tím, že se vzdá holdingu Agrofert. S firmou už nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i zahraničí, bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba přitom určí nezávislá osoba. Agrofert zíkají Babišovy děti až po jeho smrti.Prezident Petr Pavel ocenil, že aspirant na příštího premiéra dodržel dohodu a způsob řešení svého střetu zájmu veřejně oznámil. Andreje Babiše proto jmenuje do čela nové vlády v úterý 9. prosince. Pavel také uvedl, že vnímá zvolené řešení jako veřejný závazek, který Babiš učinil nejen vůči němu, ale především vůči české veřejnost.Kroky lídra ANO ocenili i jeho budoucí koaliční partneři, SPD a Motoristé. Zástupci dosluhující vlády a Pirátů ale připouštějí pochybnosti - slepý fond, který výhledově přejde na děti, v sobě podle nich pořád může skrývat důvod činit rozhodnutí ve prospěch Agrofertu. „Slepý fond není řešením. Tady nedochází k odstínění. Protože (Andrej Babiš) samozřejmě zná manažery, zná portfolio Agrofertu. Z exekutivní pozice, i na evropské úrovni, bude moci teoreticky zasahovat do věcí, které budou dopadat na ten segment, kde Agrofert působí. Můžeme se bavit o nárokových, nenárokových dotacích a podobně,“ upozornil v Ptám se já ředitel Transparency International David Kotora a dodal: „Slepý fond není řešením a není to něco, co by zavdávalo nějakému ukončení střetu zájmů Andreje Babiše. Naopak otvíráme další kapitolu.“Jaká jsou rizika Babišova řešení? Nebude mít i dál zájem na tom, aby se Agrofertu dařilo? A lze čekat nějaké zpochybnění nebo přezkoumání jeho rozhodnutí?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou výjimečně vydáváme v pátek. Reagujeme tak na oznámení Andreje Babiše, že se trvale vzdá Agrofertu - kroku, který může změnit podobu jeho střetu zájmů i situaci budoucí vlády. Rozhovor byl natáčen ještě před tímto oznámením a Kyselovy úvahy o tom, co střet zájmů znamená pro premiéra i pro stát, tím získávají nový kontext: ne proto, že by přestaly platit, ale protože ukazují, jak dlouhodobé, hluboké a obtížně řešitelné tohle téma je. „Možná bojujeme o důvěru v instituce a jestli i o budoucnost demokracie, to se teprve uvidí,“ říká Jan Kysela, když sleduje rodící se vládu Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky. Připomíná, že demokracie je „metoda s otevřeným koncem“ a problém nastává ve chvíli, kdy držitelé moci začnou přemýšlet o tom, že by to tak nechtěli, protože by po nich mohli přijít jejich konkurenti. Mluví o rozkolísané důvěře veřejnosti, o kandidátech zatížených minulostí a o tom, co se stane, když má být ministrem člověk, u něhož je programová výbava „tak silná“, že by vůbec kandidátem být neměl. Naráží tím na Filipa Turka, kterého si osobně v ministerském křesle představit neumí, ale zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí je na prezidentovi. A také připomíná, že debata o pravomocích hlavy státu nestojí na jasném textu ústavy, ale na tom, „co v ní chceme vidět“. Kysela porovnává současnou situaci s dobou, kdy exprezident Miloš Zeman odmítal Miroslava Pocheho nebo Michala Šmardu, a říká, že pokud dokáže prezident své veto dostatečně ospravedlnit, nemusí to nutně znamenat, že může absolutně cokoliv. Pokud jde o téma střetu zájmů připomíná, že by v něm budoucí předseda vlády být jednoduše neměl. „Když máte Agrofert, vytěsnit to z hlavy je velmi obtížné,“ říká a dodává, že v minulosti šlo o téma, které „zatěžovalo nejen Andreje Babiše, ale i Českou republiku“. V rozhovoru popisuje i to, co podle něj vypovídá o zemi skutečnost, že předsedou Sněmovny se stal muž, jehož strana stavěla politiku na rozdmýchávání těch nejnižších vášní. A varuje před tím, jak rychle se vytrácí společenská shoda na tom, co je ještě přijatelné. Jaká je dnes role prezidenta? Co všechno může a co by měl? Jak má vypadat jmenování vlády, aby obstálo před veřejností i ústavou? A kde je hranice, kterou si demokracie musí umět bránit? I o tom je rozhovor s Janem Kyselou.

„My s panem prezidentem máme jasnou dohodu o tom, jakým způsobem já oznámím ten střet zájmů, který samozřejmě žádný nemám.“Tímto vnitřně rozporným prohlášením odstartoval Andrej Babiš svou řeč během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k jeho střetu zájmů.O poslanecký projev nešlo, spíš o starozákonní lamentace, zvláštní žánr nářků, bědování, naříkání a stěžování si na média a svět, který mu křivdí. Jeden z nejbohatších a rozhodně nejvlivnějších mužů v Česku se pokusil ve svém stominutovém projevu vytvořit dojem, že mu svět systematicky křivdí.V novém díle podcastu procházíme hlavní body jeho projevu – od vzniku Agrofertu přes dotace až po únos syna na Krym – a pokoušíme se vysvětlit, proč vystupuje, jak vystupuje.Jedním z řečnických triků, které Babiš využívá, je rozdělení jeho postojů. Často o sobě mluví ve třetí osobě, aby zase přecházel do osobní výpovědi. Vyvolává to vzpomínku na profesora Pavla Koláře a jeho teorii, že existují dva Babišové – jeden se jmenuje Ba a druhý Biš.Ten první je bojovník za morální hodnoty, nezištný ochránce slabých a nemocných. Naopak ten druhý se nebojí lhát a v byznysu používá predátorské postupy. Tento model rozdvojení skvěle popsal spisovatel Stevenson v románu o doktoru Jekyllovi a panu Hydovi. Jeden je vzorný měšťan, druhý naopak zrůda, která po nocích páchá zločiny.Kdo je ten pravý? Ba, nebo Biš? Jekyll, nebo Hyde?To se dozvíte v posledním podcastu.

Zemědělský úředník Martin Šebestyán. Slovenský železniční manažer Ivan Bednárik. A generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Co má trojice mužů společného s hnutím SPD, které coby „své experty“ nominuje do vlády jako ministry? O nikom z nich nebylo doposud vůbec známo, že má jakkoliv blízko k hnutí Tomia Okamury. Přitom SPD na různé své semináře občas zve spřízněné lidi zvenčí, kteří tam pak mají přednášky. To ale neplatí o nikom z uvedené trojice. Jednoduchý pohled do jejich předchozích kariér naopak ukazuje, že dva ze tří „expertů SPD“ mají daleko víc k šéfovi hnutí ANO než k Tomio Okamurovi. Bez pochyb to platí o budoucím ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi a také ministrovi dopravy Ivanu Bednárikovi. „Šebestyán jako šéf zemědělského intervenčního fondu ochotně dával dotace Babišově koncernu Agrofertu, což soudy označily za nezákonné. A on by jako teď měl v roli ministra vymáhat zpět miliardy na dotacích? To asi nikdo nečeká, ba právě naopak,“ říká v podcastu reportérka Lucie Stuchlíková. Kandidáta Šebestyána do funkce podporují hlavně velké zemědělské skupiny a jejich majitelé, jimiž se říká „agrobaroni“. Očekávají od něj, že zachová současnou podporu i dotace pro velké podniky a zabrání tlaku EU, která chce při přerozdělování peněz směřovat více pomoci malým a středním farmářům. Podobně je to s dopravním manažerem Ivanem Bednárikem, který dnes šéfuje slovenským železnicím. V Česku působil v letech, kdy ministerstvo dopravy řídilo hnutí ANO - Bednárik byl v letech 2014 až 2020 nejprve ředitelem ČD Cargo, další dva roky pak generálním ředitelem Českých drah. „Bednárik je mimo jiné vášnivým myslivcem a z jeho životopisu vyplývá, že umí vyjít skoro s každým. V předchozích angažmá například spolupracoval s lidmi okolo Andreje Babiše, exprezidenta Miloše Zemana nebo mocného zbrojaře Michala Strnada. Zároveň má pověst člověka, který oboru rozumí,“ připomíná reportér Václav Dolejší. Ze tří ministrů za SPD tak má reálně k Okamurově světu nejblíž generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Třeba proto, že patří mezi kritiky současné podoby české armády, kterou označuje za „expediční“, zatímco podle něj zaostává ve své hlavní roli – obraně země. A právě vysílání vojáků různé zahraniční mise kritizuje dlouhodobě i SPD. Dalším pojítkem na Okamuru je někdejší generál a později europoslanec za SPD Hynek Blaško, který byl jedním z těch, kdo Zůnu jako vhodného ministerského kandidáta doporučoval. Generál Blaško se netají svými názory na válku na Ukrajině, které nemají daleko k moskevské propagandě - například obvinil NATO i EU k vyprovokování Ruska a následně také média, která podle něj o konfliktu přinášejí nepravdivé informace. Nutno dodat, že samotný budoucí ministr obrany Jaromír Zůna alespoň v rozhovorech otevřeně označuje Rusko za agresora, který válku rozpoutal. Jak to dopadne s vládním postem pro Filipa Turka? Pozval vás už Andrej Babiš k sobě na špagety? A na co jít v Brně do divadla? Poslechněte si celou epizodu trojnásobného podcastu roku! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Zemědělský úředník Martin Šebestyán. Slovenský železniční manažer Ivan Bednárik. A generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Co má trojice mužů společného s hnutím SPD, které coby „své experty“ nominuje do vlády jako ministry?O nikom z nich nebylo doposud vůbec známo, že má jakkoliv blízko k hnutí Tomia Okamury. Přitom SPD na různé své semináře občas zve spřízněné lidi zvenčí, kteří tam pak mají přednášky. To ale neplatí o nikom z uvedené trojice.Jednoduchý pohled do jejich předchozích kariér naopak ukazuje, že dva ze tří „expertů SPD“ mají daleko víc k šéfovi hnutí ANO než k Tomio Okamurovi. Bez pochyb to platí o budoucím ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi a také ministrovi dopravy Ivanu Bednárikovi.„Šebestyán jako šéf zemědělského intervenčního fondu ochotně dával dotace Babišově koncernu Agrofertu, což soudy označily za nezákonné. A on by jako teď měl v roli ministra vymáhat zpět miliardy na dotacích? To asi nikdo nečeká, ba právě naopak,“ říká v podcastu reportérka Lucie Stuchlíková.Kandidáta Šebestyána do funkce podporují hlavně velké zemědělské skupiny a jejich majitelé, jimiž se říká „agrobaroni“. Očekávají od něj, že zachová současnou podporu i dotace pro velké podniky a zabrání tlaku EU, která chce při přerozdělování peněz směřovat více pomoci malým a středním farmářům.Podobně je to s dopravním manažerem Ivanem Bednárikem, který dnes šéfuje slovenským železnicím. V Česku působil v letech, kdy ministerstvo dopravy řídilo hnutí ANO - Bednárik byl v letech 2014 až 2020 nejprve ředitelem ČD Cargo, další dva roky pak generálním ředitelem Českých drah.„Bednárik je mimo jiné vášnivým myslivcem a z jeho životopisu vyplývá, že umí vyjít skoro s každým. V předchozích angažmá například spolupracoval s lidmi okolo Andreje Babiše, exprezidenta Miloše Zemana nebo mocného zbrojaře Michala Strnada. Zároveň má pověst člověka, který oboru rozumí,“ připomíná reportér Václav Dolejší.Ze tří ministrů za SPD tak má reálně k Okamurově světu nejblíž generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Třeba proto, že patří mezi kritiky současné podoby české armády, kterou označuje za „expediční“, zatímco podle něj zaostává ve své hlavní roli – obraně země. A právě vysílání vojáků různé zahraniční mise kritizuje dlouhodobě i SPD.Dalším pojítkem na Okamuru je někdejší generál a později europoslanec za SPD Hynek Blaško, který byl jedním z těch, kdo Zůnu jako vhodného ministerského kandidáta doporučoval.Generál Blaško se netají svými názory na válku na Ukrajině, které nemají daleko k moskevské propagandě - například obvinil NATO i EU k vyprovokování Ruska a následně také média, která podle něj o konfliktu přinášejí nepravdivé informace.Nutno dodat, že samotný budoucí ministr obrany Jaromír Zůna alespoň v rozhovorech otevřeně označuje Rusko za agresora, který válku rozpoutal.Jak to dopadne s vládním postem pro Filipa Turka? Pozval vás už Andrej Babiš k sobě na špagety? A na co jít v Brně do divadla? Poslechněte si celou epizodu trojnásobného podcastu roku!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš stále veřejnosti nepředstavil, jak vyřeší svůj střet zájmů s holdingem Agrofert. Ani převod Agrofertu na Babišovu dceru nebo vložení holdingu do takzvaného slepého svěřenského fondu by podle právníka Aleše Rozehnala nefungovalo. „Jako veřejný funkcionář by věděl, co je ve slepém trustu soustředěno, a jeho rozhodování by mohlo být ovlivněno,“ upozorňuje Rozehnal v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč nechce Andrej Babiš říct, jak bude řešit střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu? Proč se v programovém prohlášení vznikající vlády nepíše o navyšování výdajů na obranu? Ukazuje dohoda o konci tzv. shutdownu v USA, že mezi Demokraty jsou vážné neshody? A měly by mít i české poslankyně těsně po narození dítěte úlevy, jako to chce zavést Evropský parlament?

Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o střetu zájmů majitele Agrofertu, který chce být premiérem a prezidentově neformálním vlivu. Moderuje Štěpán Sedláček.Andrej Babiš absolvoval zhruba hodinovou schůzku s prezidentem Petrem Pavlem, který ho pozval na Pražský hrad. Podle slov šéfa ANO řešili programové prohlášení a jejich vzájemnou komunikaci - ale jednání očividně nepřineslo žádný viditelný posun směrem ke jmenování vítěze voleb předsedou koaličního kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezident trvá na tom, aby předtím majitel společnosti Agrofert, která se uchází o veřejné zakázky a čerpá dotace, veřejně vysvětlil, jak se vypořádá se střetem zájmů, do něhož by se vedením kabinetu dostal. Jaké teď mají oba politici možnosti? Nejen na to odpovídá Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu Štěpánu Sedláčkovi. O postřehy z dějiště schůzky na Pražském hradě přidali postřehy také František Trojan a Kristýna Jelínková.

Zatímco Andrej Babiš chystá návrat do Strakovy akademie, můžeme sledovat i ponurou dohru jeho předchozího premiérství. A to v sérii soudních rozsudků, včetně Ústavního soudu, podle nichž do Babišova Agrofertu plynuly miliardové dotace v rozporu se zákonem o střetu zájmů.

Vítěz voleb Andrej Babiš začal zostra. Už druhý volební den si plácl se SPD a Motoristy a během několika málo dnů se dohodli na rozdělení ministerských křesel. Pak se však něco zadrhlo – přesně v duchu výroku spisovatele Hellera, že nic nevyjde podle plánu.Na lídra Motoristů Filipa Turka se objevily jeho dávné výroky ze sociálních sítí, které nejsou více či méně nevkusné, jako u jiných politiků, ale minimálně urážlivé. Sociální sítě zaplavily tisíce koláží a průpovídek na téma Turek, hajlování a nacismus. Spoluautor podcastu Petros Michopulos má pro Turkův přístup k životu označení „rekreační nacismus“.Na jeho případu je vidět jedno – na sítích se můžete chovat jako provokativní pošuk, dokonce vás to může dostat do parlamentu. Když však chcete jít o stupínek výš, do vlády, dostanete se do situace, kdy máte vládnout jedenácti milionům lidem – a to je zcela jiná pozice. Oni vás nemusí milovat, ale musí vás akceptovat.Jinými slovy, tím, že se chováte na sociálních sítích jako Don Corleone, můžete získat velkou komunitu. V jednu chvíli to však musíte překlopit do seriózního postoje většinové společnosti. Jinak se stáváte podezřelým – a když uděláte chybu nebo se na vás provalí skandál, nikdo vás nepodrží.Turek také udělal tu chybu, že – jako člověk, který se uchází o politickou moc – nevystoupil před veřejnost a srozumitelně tuto kauzu nevysvětlil. Nepochopil, že nevystačí se svými pravdami, které čas od času říká v alternativních médiích. Svým postojem tak stahuje dolů i Motoristy jako politickou stranu.Andrej Babiš zatím sestavuje vládu z lidí, které sice koaliční SPD vydává za experty, ve skutečnosti však jde o jeho dlouholeté spřízněné duše. Jak bude řešit svůj střet zájmů? A na čem se vlastně domluvil s prezidentem Pavlem?

Komentátor Martin Schmarz patří k legendám české žurnalistiky a politiky. Nejdříve působil v Českém deníku, MF Dnes a České televizi. Následně byl speechwriter premiéra Topolánka a místopředsedy vlády Bělobrádka. Dnes se cítí jako konzervativní komentátor na volné noze. Publikuje na INFO.cz a vystupuje na CNN Prima News.Před sněmovními volbami zaujal svou tezí, že pokud se hnutí Stačilo! dostane do sněmovny, měla by vzniknout velká koalice ANO a SPOLU. V rozhovoru se vracíme k důvodům, které ho k tomuto názoru vedly. Schmarz je skeptický k tomu, jaké skutečné postavení budou mít Motoristé a především SPD v nové vládě v čele s hnutím ANO. Andrej Babiš si nejspíš vybere experty blízké Agrofertu a vnutí SPD představu, že jde o jejich lidi.Schmarz byl také jedním z mluvčích velké vzpoury, která se v České televizi odehrála před 25 lety a na čtvrtstoletí zajistila ČT velmi svobodný prostor umožňující šíření informací, idejí a názorů. Nastupující vládní koalice chce televizi postátnit a podřídit politické moci.Proč to dnes už nevyvolává žádné „vzbouření na vsi“?A co ostatní soukromá média? Nevytrácí se společný prostor, kde by lidé mohli sdílet různé informace a názory? Co je hlavní riziko pro svobodu slova?

Vymůže ministerstvo zemědělství od Agrofertu zpět více než pět miliard unijních i národních dotací? V čem je výhoda nové injekce na prevenci nákazy virem HIV, která se bude moci začít používat v Evropské unii? Zvýší EU včetně Česka tlak na Izrael kvůli postupu v Gaze a na Západním břehu? A jak těžké je vylézt na nejvyšší vrchol pohoří Ťan-šan?