Podcasts about francouzi

Energetickou krizí jsme sice už prošli, ale před novým premiérem je v této oblasti pořád výzev víc než dost. Připravit Česko na odchod od uhlí, se kterým se do budoucna nepočítá. Pomoci nástupu zelených energií. A než se dobudují jaderné zdroje, tak to nějak překlepat s plynem.Navíc to celé zvládnout tak, aby to domácnosti a firmy nepoložilo a zároveň byl energie dostatek.Podle dat Eurostatu má Česko páté nejdražší energie z celé Evropské unie. Ve druhém pololetí loňského roku jsme platili více než Francouzi, Španělé, Slováci, Poláci a více než průměr Evropské unie. Dražší energie než Češi měly jen Německo, Irsko, Dánsko a Belgie. Při zohlednění parity kupní síly jsme na tom byli dokonce nejhůř z celé Evropy.Jak to změnit? Poslechněte si čtvrtý díl ze série předvolebních debat Ladíme Česko.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czOdešel Jiří Bartoška. Co to znamená pro Česko a co pro karlovarský filmový festival? „Kryštof Mucha, který festival povede, bude v mimořádně těžké situaci. Všechny podobné akce se potýkají se společenskou změnou,“ tvrdí Dalibor Balšínek. Vzpomínka na zesnulou legendu vyšla i v aktuálním vydání Týdeníku Echu.Jak to bude s Dukovany? „Jaderná elektrárna je projekt na sto let. Jestli nikomu nevadí, že úředník v Bruselu nebo politik v Paříži nám v tom může zabránit, tak už můžeme pomalu odevzdat naše rozhodovací pravomoce,“ říká Daniel Kaiser.Co čekat od nového papeže? Jak komentátoři Týdeníku Echo vidí start kampaní do podzimních voleb. A došlo i na dotazy diváků.Sledujte záznam živého vysílání Echo Porady, kde diskutovali Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Pavel Štrunc a Daniel Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Evropa si v týdnu připomněla 80 let od konce druhé světové války. Britský král Karel III. Se účastnil bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství, nový německý kancléř položil květiny v pietní berlínské hale Neue Wache a francouzský prezident Emmanuel Macron uctil památku padlých u hrobu Neznámého vojína pod pařížským Vítězným obloukem. Francouzi si připomněli konec bojů v Evropě taky v Remeši, kde Němci 7. května 1945 brzy ráno podepsali první kapitulaci.

Evropa si v týdnu připomněla 80 let od konce druhé světové války. Britský král Karel III. Se účastnil bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství, nový německý kancléř položil květiny v pietní berlínské hale Neue Wache a francouzský prezident Emmanuel Macron uctil památku padlých u hrobu Neznámého vojína pod pařížským Vítězným obloukem. Francouzi si připomněli konec bojů v Evropě taky v Remeši, kde Němci 7. května 1945 brzy ráno podepsali první kapitulaci.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v roce 2018 koupil Daniel Křetínský podíl ve významném francouzském deníku Le Monde, dívali se Francouzi na pro ně neznámého českého miliardáře poněkud podezíravě. Panovaly dokonce obavy, zda není agentem Putinova Ruska. Dnes už ale patří mezi tamní ekonomickou elitu a stýká se s těmi nejmocnějšími. Čím podnikatel s mamutím akvizičním apetitem Francii přesvědčil, probíráme ve druhém díle o Danielu Křetínském.Host: Jérôme Lefilliâtre - reportér deníku Le Monde a autor knihy o Danielu Křetínském Mister KČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

O Vánocích, kterým se kvůli skupinám jiných kultur nyní ve Francii říká Svátky konce roku, si Francouzi odpočinuli od starostí, které jim způsobil rok 2024. Pod stromečkem našli knihy, čokolády a parfémy. To je vítězné trio vánočních darů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O víkendu se znovuotevírala světoznámá katedrála Notre-Dame, a tak měl zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha plné ruce práce. Pro rozhovor po lince s moderátorem Janem Pokorným si vybral oblíbené místo na nábřeží u Seiny s výhledem na hausbóty, kde natáčel i před olympiádou. „Francouzi počítají s tím, že každý rok se do katedrály bude chtít podívat 15 milionů návštěvníků, lidé si budou muset místo rezervovat,“ vypráví Balucha.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O víkendu se znovuotevírala světoznámá katedrála Notre-Dame, a tak měl zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha plné ruce práce. Pro rozhovor po lince s moderátorem Janem Pokorným si vybral oblíbené místo na nábřeží u Seiny s výhledem na hausbóty, kde natáčel i před olympiádou. „Francouzi počítají s tím, že každý rok se do katedrály bude chtít podívat 15 milionů návštěvníků, lidé si budou muset místo rezervovat,“ vypráví Balucha.

Co má společného svatý Charles de Foucauld a Antoine de Saint-Exupéry aneb Co hledali Francouzi v africké poušti?

Vzájemné duely Realu Madrid a Barcelony, přezdívané El Clásico, málody zklamou. Tentokrát byla k vidění úžasná fotbalová show, v níž tým katalánských holobrádků vylepšený polským veteránem zdecimoval pyšný Real na jeho hřišti 4:0.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?01:33 Duel Sparty a Plzně22:41 Trenérská škatulata v lize36:53 Barcelonské El Clásico54:39 Sázkařské okénko s Fortunou#####Na domácí straně nastoupili v dresech Realu Madrid úřadující šampioni Ligy mistrů i španělské La Ligy, posílení navíc i letním příchodem vysněného francouzského útočníka Kyliána Mbappého. Svou vypovídací hodnotu má i skutečnost, že v základní jedenáctce královského klubu figuroval jediný Španěl, doplňující hvězdný soubor tvořený Francouzi, Brazilci,  Němcem, Angličanem, Uruguaycem a brankářem z Ukrajiny.Podobnou mezinárodní směsici v minulosti mnohokrát posílala do boje i Barcelona. Jenže ta nyní prožívá poněkud odlišné, velmi specificiké období v rámci své slavné historie. Katalánský velkoklub se potýká s extrémním zadlužením přímo galaktických rozměrů. V roce 2022 totiž Barca oznámila, že její dluhy v úhrnu činí 1,3 miliardy eur. Jde s přehledem o nejzadluženější subjekt v historii sportu. A kdyby se nejednalo o klub, který je symbolem celého Katalánska, ale v zásadě kterýkoli jiný, už by patrně dávno vyhlásil bankrot.Barcelona tak byla vlastně přinucena k tomu, aby se ve výrazné míře orientovala na hráče z vlastní akademie. Na první pohled se to může leckomu jevit jako nevýhoda. Zejména tomu, kdo neví nebo nemá dostatečný přehled o tom, jak úžasné „produkty“ dlouhodobě a neúnavně nabízí La Masia, nejlepší fotbalová akademie světa. Vedle Poláka Lewandowského, Brazilce Raphinhy a Francouze Koundeho vyběhlo v sobotu v základní sestavě osm Španělů, povětšinou domácích Katalánců a odchovanců Barcelony. ---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Výsledek amerických prezidentských voleb zůstává nejistý, poslední průzkumy ale přiznávají výhodu v klíčových státech Donaldu Trumpovi. Na jeho možný návrat do Bílého domu se připravuje i Evropská unie. „Před půl rokem jsem si několikrát stěžoval, že evropští lídři s Trumpovými lidmi nekomunikují. Pozoruhodné je, že jinak se chovali britští labouristé. Britové vědí, co mají dělat, a myslím, že už to pochopili i Francouzi a Němci,“ komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Výsledek amerických prezidentských voleb zůstává nejistý, poslední průzkumy ale přiznávají výhodu v klíčových státech Donaldu Trumpovi. Na jeho možný návrat do Bílého domu se připravuje i Evropská unie. „Před půl rokem jsem si několikrát stěžoval, že evropští lídři s Trumpovými lidmi nekomunikují. Pozoruhodné je, že jinak se chovali britští labouristé. Britové vědí, co mají dělat, a myslím, že už to pochopili i Francouzi a Němci,“ komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kořeny národního traumatu - Málokterá událost naší novodobé historie vzbuzuje tolik emocí jako mnichovská kapitulace, tedy přijetí Mnichovské dohody 30. září 1938. Odstoupení nemalé části území československého státu Německu způsobilo již tehdy našemu národu trauma, které trvá do dneška. Tehdy občané nechápali -a ani dnes úplně nechápeme - jak bylo možné, že jsme rychle kapitulovali a přišli o část území. Nejčastěji pokládaná otázka zní, zda jsem se měli nebo neměli bránit. O Mnichovské dohody si ale vyprávíme více příběhů, které nás mají ovšem především vyvinit z odpovědnosti za vlastní osud. Nejrozšířenějším příběhem je příběh o zradě. Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon/ Čí ruce ho rozhoupaly/ Francie sladká hrdý Albion/ a my jsme je milovali. Takto svůj žal tehdy vyzpíval básník František Halas. Časem se příběh o zradě rozkošatěl, zrádců bylo více, například podle komunistů byla hlavním zrádcem pracujícího lidu buržoazie. Prezident Beneš byl jednou sám zrazeným, jindy zase zrádcem. Užitečnější než lamentovat nad zradou Francie a Anglie je zeptat se, zda nešlo spíš o selhání naší zahraniční politiky nebo o důsledek samotného uspořádání státu. Jak připomenul již koncem 20. let Emanuel Rádl, česká politická reprezentace nedokázala vytvořit politický národ, tedy nějakou sjednocující identitu na jiném než na základě jazykového nacionalismu. Asi jsme na to měli málo času. Německým stranám trvalo několik let, než se aspoň částečně zapojili do řízení státu. Významnou roli v radikalizaci Němců pak sehrála ekonomická krize. Jednak se díky ní dostal v Německu k moci Hitler, jednak byly dopady krize v oblastech obývaných našimi Němci dlouhodobější a horší.Smluvně nám pomoci byla vázána pouze Francie, nikoli Británie. Jenže remilitarizace Porýní v roce 1936 značně ztížila potenciální pomoc Francie střední Evropě. Jednou ze slabin meziválečné demokracie bylo také to, že jsme neměli dobré vztahy se sousedy. Vztahy s Rakouskem byly chladné, byť korektní, s Polskem jsme dokonce po válce i válčili, Maďarsko přišlo vznikem Československa o celé horní Uhry. I dnešní vojenští historikové se shodují v tom, že z vojenského hlediska postrádala vojenská obrana smysl. Armáda nebyla dostatečně vyzbrojena, stavěli jsme sice pevnosti v pohraničí, ale Hitler je mohl snadno obejít a zaútočit přes Moravu, nevýhodou byl také úzký podlouhlý tvar státu, který znesnadňoval obranu. Co české obyvatelstvo zmátlo, byla mobilizace, protože lidé si mysleli, že se budeme bránit. Otázka podstoupení území Německu byla poprvé na stole 15. září 1938 na setkání v Berchtesgadenu. Zanedlouho vyslal Beneš tajně do Francie takzvanou Nečasovu misi, jejíž prostřednictvím nabízel územní ústupky, ovšem zároveň požadoval, aby na něho Francouzi vyvinuli nátlak, takže by byl navenek přinucen území předat. Vláda sice věděla, že bude muset ustoupit, ale podala demisi a nová vláda vyhlásila mobilizaci. Nadšení obyvatelstva bojovat bylo velké, i když je otázkou, jak dlouho by vydrželo, až by válka skutečně začala. Klíčová demokratická instituce, tedy parlament, byl v září 1938 zcela ze hry vyšachován. Kuloární vyjednávání o dalším postupu, v jehož centru stál prezident Beneš, dalo vzniknout oblíbenému příběhu o zradě elit a jejich kabinetní politice. Jak upozornil později Pavel Tigrid, odtud pramení rezignace na jakékoli hodnoty, která většinu českého národa následně ovládla. Kromě jiného se můžeme ptát, zda by Češi a Slováci, pokud by společně krev za svůj stát, se ho po roce 1989 tak snadno vzdali? A jak bychom se chovali v roce 1968 po takové zkušenosti? Neplatí, že od jedné kapitulace vede cesta ke druhé?Lze samozřejmě namítnout, že jsme ze všeho vyšli velice dobře – přes prohru v jedné bitvě jsme vyhráli válku – dokonce ji za nás ve velké míře vybojovali jiní, takže jsme nemuseli přinést tolik obětí, a přesto jsme byli jsme na straně vítězů. Jenže trauma z Mnichova přes všechny racionální důvody přetrvává a máme dost důvodů se s ním vyrovnávat i dnes. X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Francie má dva měsíce po volbách konečně premiéra, zatím ale nemá novou vládu. Je to cosi nebývalého. Francouzi bývali zvyklí, že po volbách se nový premiér a jeho vládní tým objeví během pár dní. Od červnových voleb je ale ve Francii politicky vůbec hodně věcí jinak.

Francie má dva měsíce po volbách konečně premiéra, zatím ale nemá novou vládu. Je to cosi nebývalého. Francouzi bývali zvyklí, že po volbách se nový premiér a jeho vládní tým objeví během pár dní. Od červnových voleb je ale ve Francii politicky vůbec hodně věcí jinak. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dne 28. září oslaví 90. narozeniny slavná filmová herečka, zpěvačka a ochránkyně přírody Brigitte Bardotová. Francouzi ji zbožňovali coby nejkrásnější ženu světa a říkali jí zamilovaně: BB, to jsou její iniciály, ale bébé také francouzsky znamená miminko a přeneseně drahoušek.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Ondřejem Kundrou

Dne 28. září oslaví 90. narozeniny slavná filmová herečka, zpěvačka a ochránkyně přírody Brigitte Bardotová. Francouzi ji zbožňovali coby nejkrásnější ženu světa a říkali jí zamilovaně: BB, to jsou její iniciály, ale bébé také francouzsky znamená miminko a přeneseně drahoušek.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řečníci na závěrečném ceremoniálu olympijských her v Paříži nešetřili velkými slovy. Francouzi podle nich zvládli pořadatelství famózně a opět ukázali, že když jde o něco opravdu významného, dokážou se sjednotit a dosáhnout vysokých cílů. „Na čas asi ano, sportovní úspěchy skutečně měly stmelující vliv. Ale tipnul bych si, že to příliš dlouho nevydrží a Francii rychle doženou problémy a politická krize,“ komentuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha.

Řečníci na závěrečném ceremoniálu olympijských her v Paříži nešetřili velkými slovy. Francouzi podle nich zvládli pořadatelství famózně a opět ukázali, že když jde o něco opravdu významného, dokážou se sjednotit a dosáhnout vysokých cílů. „Na čas asi ano, sportovní úspěchy skutečně měly stmelující vliv. Ale tipnul bych si, že to příliš dlouho nevydrží a Francii rychle doženou problémy a politická krize,“ komentuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zraky celého světa se od pátku upínají k Paříži, kde začaly XXXIII. olympijské hry. Jak je vnímají obyvatelé města nad Seinou a jaký mají Francouzi vztah ke sportu?

Zraky celého světa se od pátku upínají k Paříži, kde začaly XXXIII. olympijské hry. Jak je vnímají obyvatelé města nad Seinou a jaký mají Francouzi vztah ke sportu?Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nadcházející olympijské hry v Paříži si lze jen těžko představit bez řeky Seiny. Přímo na ní se bude v pátek odehrávat zahajovací ceremoniál her se stovkou lodí a více než 10 tisíci sportovci. Ve vodách Seiny navíc mají olympionici i závodit, Francouzi proto museli řeku vyčistit, což stálo miliardy korun. Podle francouzských úřadů se to podařilo, ještě před olympioniky se v řece vykoupali někteří Pařížané a také politici.

Nadcházející olympijské hry v Paříži si lze jen těžko představit bez řeky Seiny. Přímo na ní se bude v pátek odehrávat zahajovací ceremoniál her se stovkou lodí a více než 10 tisíci sportovci. Ve vodách Seiny navíc mají olympionici i závodit, Francouzi proto museli řeku vyčistit, což stálo miliardy korun. Podle francouzských úřadů se to podařilo, ještě před olympioniky se v řece vykoupali někteří Pařížané a také politici.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník přibližuje historii dovolených i cestovního ruchu. A prozrazuje, proč byli Češi v Bulharsku nakonec neoblíbeni nebo co mají společného s Němci. Cestovní ruch má své kořeny již v 19. století, kdy se začaly organizovat první výlety. Průkopníkem byl Thomas Cook, který v roce 1841 zorganizoval přepravu lidí na demonstraci proti konzumaci alkoholu. Kratochvilné cestování bylo tehdy dostupné jen pro bohaté vrstvy, které mohly investovat do pohodlných přesunů a luxusního ubytování. Bohatá buržoazie 18. a 19. století ráda cestovala do Itálie, Řecka či jižní Francie. „Vše souvisí právě s nástupem buržoazie. A masový turismus, tak jak ho známe dneska, je vlastně záležitost, která není ani prvorepubliková, ale je poválečná,“ říká Miroslav Zámečník, hlavní analytik Hrotu24, v novém Hrotcastu. Po válce se cestovní ruch v Československu začal rozvíjet pro masy. Kvůli odsunu tří milionů lidí z Československa zůstalo pohraničí téměř prázdné. Toho využily různé podniky, které zabraly opuštěné horské chaty a přeměnily je na podnikové rekreační objekty. Tento trend byl oblíbený zejména v Krkonoších, ale rozšířil se i do dalších oblastí bývalého německého osídlení po celém pohraničí. Československé podniky si dokonce stavěly vlastní rezorty, zejména v Bulharsku, kde nabízely svým zaměstnancům levné dovolené u moře. Byly to strategické podniky jako Vítkovice či Plzeňská Škodovka, které měly v Bulharsku své hotely a kempy. „To bylo velmi neobvyklé a Bulhaři to postupem času fakt neměli rádi, protože z toho neměli vůbec žádné peníze. Vítkovice si tam navezly svůj personál, pivo teklo proudem, ale všechno bylo české. I knedlíky se vařily,“ dodává pobaveně analytik. Jak čas plynul, stával se tento model neudržitelným. Bulhaři nebyli spokojeni s minimálním ekonomickým přínosem a po revoluci v roce 1989 byly tyto podnikové rekreační objekty rozpuštěny. S nadsázkou lze říci, že takový typ turismu vytvářel specifickou atmosféru, která byla někdy přirovnávána k tomu, jak Francouzi působili v Senegalu či Němci ve Španělsku. Který národ byl průkopníkem cestování? Na kolik v minulosti přišla dovolená? Proč byla jízda na korbě nákladního vozu součástí cesty na rekreaci? Poslechněte si letní Hrotcast. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Francie má za sebou parlamentní volby. Očekávané vítězství Národního sdružení Marine Le Penové se tak úplně nedostavilo. Díky dohodě centristických macronovců, kandidujících v koalici Ensemble (Spolu), a levicové Nové lidové fronty o odstoupení kandidátů v druhém kole první na pásce skončila Nová lidová fronta s 180 poslanci z 577. Druzí macronovci mají 159 a Národní sdružení 142. Tradiční pravici, Republikánům, voliči přisoudili 39 mandátů. Nicméně na procenta skončilo první Národní sdružení s 37 %, Nová lidová fronta dostala 25,8 % a macronovci 24,5 %. O tom, co to pro zemi galského kohouta znamená a jakým problémům Francie čelí, debatují Michel Perottino z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a režisérka a spisovatelka žijící v Paříži Andrea Sedláčková.

Francouzi ve druhém kole parlamentních voleb zabránili tomu, aby se k moci dostala krajní pravice. Žádná strana ale nebude mít nadpoloviční většinu. „Je to pat a bezprecedentní situace v historii páté republiky. Jsou různé scénáře, o nichž se v médiích i mezi Francouzi velmi divoce spekuluje, ale není vůbec jasné, jak tento pat překonat,“ popisuje publicista a spisovatel František Kalenda.

Britové a Francouzi volili svůj parlament krátce po sobě. Podobnost nespočívala jen v tom, že šlo o náhle vypsané volby ve dvou velkých evropských státech. A koneckonců, mezi oběma událostmi byla i řada výmluvných rozdílů.

Cristiano Ronaldo prvně v kariéře opouští fotbalové Euro, aniž by skóroval mimo rozstřel. Nosiči vody řeší, zda byl ve 39 letech pro Portugalce stále přínosem, nebo zda už je spíš v klíčových chvílích netáhnul jako kotva ke dnu.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?1:00 Proč je letošní Euro nudné?16:00 Vysoká škola penaltových kopů25:00 Ronaldo svému týmu nepomohl36:00 Kdy se píská ruka?48:00 Dění před začátkem domácí ligy56:00 Sázkařské okénko s Fortunou#####Portugalská cesta se na Euru 2024 zastavila v penaltovém rozstřelu s Francouzi, už ve čtvrtfinále. Statistika prozrazuje, že i po čtvrtfinálových duelech zůstal Ronaldo nejčastěji zakončujícím hráčem turnaje. Vytvořil si tolik palebných pozic, že se měl podle metriky xG (očekávaných gólů) radovat přinejmenším ze tří branek dosažených ze hry.Realita byla jiná. Ronaldo rozvlnil síť soupeře jen při penaltových rozstřelech se Slovinci a Francouzi. A tyhle zásahy se do střeleckých tabulek turnaje nezapočítávají.„Ronaldův úpadek nejlíp dokreslila jeho poslední tutovka ve čtvrtfinále s Francií. Než se ve vápně uvolnil k zakončení, udělal všechno správně. Klamavým náběhem se odpoutal od stopera, jenže před střelou se nedostal do potřebného úhlu. Ještě před pár lety by se z takové šance mýlil jen stěží. Ani on ale věk nezastaví, dynamika je fuč a zpětně je opravdu snadné říct, že bez něj by jeho krajané měli patrně větší šanci na úspěch,“ míní Karel Tvaroh, bývalý fotbalový obránce.Podcasteři srovnávají Ronaldovu pozici s rolí, kterou před turnajem v německém táboře přijala jiná legenda, jmenovitě Thomas Müller. „Z něj se stal tak trochu hrající asistent, na hřiště chodil coby střídající hráč,“ upozorňuje znalec německého fotbalu Jaromír Bosák.„Obávám se, že na něco takového by Ronaldo nejspíš neslyšel. Má potřebu stát pořád v první linii. A trenér, který ho tam nepostaví, je vzhledem k Ronaldově pozici u portugalské veřejnosti a médií tak trochu sebevrah,“ připomíná Luděk Mádl.Poslechněte si celou epizodu Nosičů vody a dozvíte se víc třeba o situaci, kdy proti Španělsku nebyl nařízen pokutový kop za hraní rukou, nebo o psychologických hrách při penaltových rozstřelech. Chcete se Nosičů na něco zeptat, především v souvislosti s turnajem Euro 2024? Stačí rozkliknout tento odkaz a dotaz položit. Vybrané otázky zodpovíme v příštím díle!-----Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Francouzi ve druhém kole parlamentních voleb zabránili tomu, aby se k moci dostala krajní pravice. Žádná strana ale nebude mít nadpoloviční většinu. „Je to pat a bezprecedentní situace v historii páté republiky. Jsou různé scénáře, o nichž se v médiích i mezi Francouzi velmi divoce spekuluje, ale není vůbec jasné, jak tento pat překonat,“ popisuje publicista a spisovatel František Kalenda.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Britové a Francouzi volili svůj parlament krátce po sobě. Podobnost nespočívala jen v tom, že šlo o náhle vypsané volby ve dvou velkých evropských státech. A koneckonců, mezi oběma událostmi byla i řada výmluvných rozdílů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Druhé kolo parlamentních voleb ve Francii sledují skoro všichni tamní občané. Vždyť jde o hodně. Někteří Francouzi jsou ale možná ještě o něco více napjatí než ostatní. Totiž francouzští Židé. Těm jde o víc.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Baskicko je jedním ze španělských regionů, nebo spíše zemí, jejichž obyvatelé mají mimořádně silnou místní identitu. Mnoho z nich se necítí být Španěly, případně Francouzi – jsou to v první řadě Baskové. Významnou roli v tom hraje baskičtina, jazyk záhadného původu rozšířený na severu Španělska a jihozápadě Francie, který se pramálo podobá kterékoli jiné řeči. Ani někteří Baskové ho neovládají dobře, propagace baskičtiny je proto hlavním cílem tradiční akce nazývané Korrika.

Baskicko je jedním ze španělských regionů, nebo spíše zemí, jejichž obyvatelé mají mimořádně silnou místní identitu. Mnoho z nich se necítí být Španěly, případně Francouzi – jsou to v první řadě Baskové. Významnou roli v tom hraje baskičtina, jazyk záhadného původu rozšířený na severu Španělska a jihozápadě Francie, který se pramálo podobá kterékoli jiné řeči. Ani někteří Baskové ho neovládají dobře, propagace baskičtiny je proto hlavním cílem tradiční akce nazývané Korrika.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už 15 let ho organizují tamní surfařské kluby. Když se potkají dva Francouzi ve vietnamském pralese, vznikne prý nejlepší čokoláda v jihovýchodní Asii. Je potřeba mít jenom dobrý vítr. Říkají účastníci festivalu pouštních draků ve Washingtonu. I tam vás zavede Lubica Bergmanová.

Výroba čokolády je trochu alchymie. Originální příchuť jí kromě výrobního postupu dodává i původ kakaových bobů. Jednotlivé čokolády se tak od sebe můžou lišit podle toho, kde vyrostl kakaovník, ze kterého se kakaové boby získávají. Třeba jednu z nejlepších čokolád, kterou jste pravděpodobně nikdy neochutnali, najdete ve Vietnamu. Její příběh přitom začíná už v 19. století.

Výroba čokolády je trochu alchymie. Originální příchuť jí kromě výrobního postupu dodává i původ kakaových bobů. Jednotlivé čokolády se tak od sebe můžou lišit podle toho, kde vyrostl kakaovník, ze kterého se kakaové boby získávají. Třeba jednu z nejlepších čokolád, kterou jste pravděpodobně nikdy neochutnali, najdete ve Vietnamu. Její příběh přitom začíná už v 19. století.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je v bývalých hangárech pro vzducholodě. - Nedaleko amerického hlavního města Washingtonu navštívíme nejstarší řemeslný pivovar v oblasti. Vaří tam i pivo z českého sladu. - Pak si v Paříži poslechneme příběh o sochařce Chaně Orlovové, Francouzi jí říkají Chana Orloff. Její život by vydal na román o dvacátém století. - V Bruselu na večeru poezie potkáme básníky ze všech koutů Evropy, a v Londýně možná pár budoucích básníků - z české školky. Moderuje Helena Berková.

Francouzi na legendární zpěvačku vzpomínají různě – pořádají koncerty, představení i shromáždění. 60letá umělkyně Martine Fadeurová ke kulatému výročí Edith Piaf namalovala obraz zachycující její život a dodnes si s oblibou zpívá její písně.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příští měsíc budou Francouzi slavit svůj hlavní státní svátek – den Bastily. Dobytí královské věznice 14. července 1789 se považuje za začátek Velké francouzské revoluce. Ta je spojována se zrozením moderní občanské společnosti, ale také s politickými procesy, represemi a terorem ve jménu obecného blaha.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francouzi v těchto dnech slaví 100. výročí jednoho z nejslavnějších automobilových závodů v Le Mans. Slavný podnik založili tři Francouzi – inženýr, novinář a průmyslník –, kterým už nestačila jen rychlá auta, ale chtěli během 24 hodinového závodu prověřit i vytrvalost pilotů. Lidé si kulatiny závodu v Le Mans připomínají na slavném okruhu i mimo něj – třeba na rallye historických vozů, kterými se projel i zpravodaj ve Francii Martin Balucha. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké se v prezidentské kampani skrývá poučení pro vládu. Kde budou prezidentští kandidáti brát nové hlasy? Proč dal Okamura košem Babišovi? Čistě z pudu sebezáchovy. S komunisty se nemluví. Ale jen s těmi předlistopadovými. Milion lidí v ulicích: Francouzi nechtějí později do důchodu. Polsko má za sebou velký ukrajinský rok. A má důvod k hrdosti.

Jestli si dnes něco Francouzi opravdu nepřejí, tak je to pracovat déle. Předsedkyně vlády Elisabeth Borne minulé úterý předložila dlouho očekávaný návrh důchodové reformy, jehož součástí je postupné zvyšování věku odchodu do důchodu až na 64 let. Podle průzkumů agentury Odoxa Backbone si zvýšení věku odchodu do důchodu nepřeje 62 % Francouzů. Emmanuel Macron se ho ale, zdá se, bude snažit prosadit za každou cenu.

Život ve Francii ochromila stávka rafinerií. Zaměstnanci odmítají chodit do práce, dokud jim nebudou zvýšeny platy. Argumentují vysokými zisky svých firem. Schyluje se ke generální stávce? Co chystá vláda? A co vadí Francouzům? Komentátor Adam Černý v audiozáznamu ještě probere povolební vývoj v Itálii a přiblíží zákulisí napětí na politické scéně ve Velké Británii.

Zpráva o úmrtí královny Alžběty II. způsobila ve Francii vlnu reakcí. Celá země sleduje se zájmem v přímém přenosu události ve Spojeném království. Tvář panovnice se objevila na prvních stránkách všech deníků. Veškerá média věnovala pozornost jejímu výjimečně dlouhému panování, které je ve francouzském tisku bohatě zdokumentováno od černobílých záběrů až do posledních dnů jejího života.

Proces s Andrejem Babišem je jako lekce občanské výchovy. Jak ve skutečnosti vypadá ruský „velkolepý obrat na východ“? Francouzi chápou odchod Alžběty II. jako tečku za dvacátým stoletím. A proč se na jejího nástupce Karla III. těšili britští muslimové?

Ve Francii panují sympatie vůči Rusku historicky, kupodivu od dob Napoleona, jehož tažení do Ruska bylo velkou vojenskou prohrou. Ukrajina je ve Francii méně známá a v minulosti se často psalo o tamní korupci.

Babiš na lavici obviněných i před soudem veřejnosti. Příští prezident může posílit nebo také ochromit Ústavní soud ČR. Krizová opatření jako zrcadlo společnosti. Co se to stalo ve švédských parlamentních volbách. Jak vidí válku na Ukrajině obyčejní Francouzi.

Francouzi znovu zamířili k volebním urnám. Dva měsíce od prezidentských voleb nyní rozhodují o složení parlamentu. Jaké šance na obhájení většiny má v dvoukolovém klání strana znovuzvoleného prezidenta Emmanuela Macrona? A proč hrozí kohabitace? Politolog Petr Just v audiozáznamu mluví i o tom, kdo by nyní vyhrál parlamentní volby v Čechách, jak je Česká republika připravená na předsednictví v Radě EU, i o tom, v jakém stavu je současná slovenská politická scéna.