Podcasts about Adolf Loos

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Jedinečným architektonickým skvostem v Plzni je soubor dochovaných bytových interiérů od světoznámého architekta Adolfa Loose. Ten je považovaný za zakladatele moderní architektury, ale nejen to. Bylo to také návrhář, bytový designér a bohém, vypočítává Jiří Petrásek, který pracuje jako průvodce po Loosových interiérech v Plzni. Jejich kouzlu propadl už před 10 lety.

Det moderna Sverige började byggas i en tid som även lät det förgångna rymmas. Rasmus Waern funderar på vad som gick förlorat på vägen mot framtiden. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radios app. ESSÄ: Detta är en text där skribenten reflekterar över ett ämne eller ett verk. Åsikter som uttrycks är skribentens egna.Slut är pålitliga händelser. Förstörelse, explosioner, haverier och död går fort, medan tillkomster tar tid. Att säga när något börjar är därför svårare att säga, än när det tar slut. Det är med katastroferna vi mäter tiden. Bränder. Krig. Jordskalv. När den brittiske historikern Eric Hobsbawm myntade begreppet ”det långa artonhundratalet” fick det inramas av två kollapser: Det franska kungadömets slut med revolutionen 1789, och det första världskriget 1914. På samma sätt kom det korta nittonhundratalet att ändas med Sovjets sammanbrott 1991.Haverier är inte sällan monumentala, medan byggen som långsamt fogar sten till sten sker medan man ser på annat. Lägg till detta att allt som byggts först har skapats i tanken. Tänkandet kan ha tagit väl så lång tid som bygget. När det kommer till riktigt stora konstruktioner, såsom hela nationer, blir det helt omöjligt att sätta en tid för tillkomsten. Det går inte att säga när Sverige byggdes, men förlusterna kan pekas ut.Digerdöden förstås, som lämnade många trakter öde för lång tid. Skiftet, som förde åkerlapparna samman men sprängde byarna. Den enda revolution som skapade något snabbare än den söndrade var den industriella i slutet av 1800-talet. När den moderna staden föddes började landsbygden förtvina, men den förlusten tog tid på sig.Att skapandet gick raskare fram än förlusterna är bara en anledning till att tiden från industrialismens genombrott kring 1880, till välfärdsstatens etablering på 1920-talet, var den mest dynamiska epok Sverige skådat. Här fanns allt. Nya stadsbyggnadsideal. Sociala bostadslösningar i sin linda. Konstruktioner av enastående dimensioner, såväl tekniskt som intellektuellt. Inte konstigt att det är den mest genomforskade tiden i vår arkitekturhistoria.Att teveserien ”Så byggdes Sverige” som sändes hösten 2025 ändå tappade bort hela denna epok visar att historien måste berättas igen och igen. Serien for kors och tvärs i tiden men sällan före 1925. Men Sverige började inte byggas för hundra år sedan. Det var tiden för modernismens genombrott, men det moderna Sverige är äldre än modernismens Sverige.Den var dock slutet på den sökande mångfald som präglat decennierna dessförinnan. Ett arbete som också ömmade för förlusterna. För det tidiga 1900-talets progressiva arkitekter betydde omhändertagandet av den stad som framåtskridandet riskerade att rycka undan, lika mycket som skapandet av det nya. Visst fanns här en konflikt, men den såg man på med klar blick. Om dagens teorier om skapande förstörelse då haft genomslag, skulle städer som Kalmar, Stockholm och Visby inte haft någon gammal bebyggelse kvar.För denna kreativa tid som gett oss många av våra mest förnämliga byggnader, såsom Stockholms stadshus, var insikten att det gamla måste finnas med i det nya ständigt närvarande. Det var kunskaper som växte med resor till Amerika. Flera av den tidens tongivande arkitekter arbetade i USA när studierna var klara. Det var dynamiken som lockade, men den krassa verkligheten som stötte bort dem. Ingen annan stans i världen har amerikansk arkitektur haft ett större inflytande än i Skandinavien. USA gav oss både konstnärligt asymmetriska stenhus och trävillor med verandor, men frågan är om inte känslan för vad som skulle kunna förloras om man släppte marknadens krafter helt fria, var en ännu större insikt.Vad man tog med sig hem från Förenta staterna handlade till stor del om vad man hade med sig när man kom dit. År 1893 reste arkitekterna Carl Westman från Sverige och Adolf Loos från Österrike till New York för att arbeta där några år. De blev senare tongivande i sina respektive länder, ja Loos också långt utanför Österrike, men deras slutsatser skiljde dem åt. Loos, tyngd av dubbelmonarkins väldiga maktapparat, sökte en väg bort från historien, medan Westman lyfte fram de gamla svenska städernas idyller som motkraft till metropolernas banaliteter. ”Glad och missnöjd” tog han sig sedan an uppgifter som Stockholms rådhus och Röhsska museet i Göteborg.Förlusten är det moderna livets ständiga följeslagare. Det gäller att inte tappa fotfästet. Under den tid då hjulen snurrade fortare än någonsin tidigare, blev kunskapen om var vi stod helt nyss, det nyas fundament. Skansens samling av gamla hus från hela Sverige, var ett lika tydligt uttryck för att en ny tid var på ingång, som järnvägsstationer och industrier. Ur denna pluralism skulle en mångsidig och tillåtande arkitektur kunnat växa, men tiden ville annorlunda. Med moraliska brösttoner knöts arkitekturen på trettiotalet ihop med politiken där mångfalden inte sågs som något värde, trots att begåvade arkitekter och intresserade byggherrar förmådde att skapa just sådana livsmiljöer som folk verkade vilja ha.Det nya Sverige skulle formas efter en fast mall. Det var i och för sig inget nytt. Den överhöghet med vilken den svenska bostadspolitiken utformades efter andra världskriget, står på gustaviansk grund. Ända sedan den tid då staten skulle granska, rätta och godkänna alla ritningar för allt vad det offentliga Sverige byggde, har smakfostran legat makten varmt om hjärtat. Från Stockholms kanslier, ämbetsverk, akademier och sällskap kom på 1700-talets slut en strid ström av påbud, pamfletter, förslag, belöningar, avslag och förbud. Denna folkfostran satt i, när man långt senare kunde sätta verklig kraft bakom orden.Slutet blev ännu en gång mer definitiv än början. En lång historia av byggnadsvård, med plats för såväl det lokalt anpassade, som till intryck från långa resor och en klassicism med universella anspråk, upphörde med ens. Det nya tog som alltid tid på sig. Men det var inte självklart att socialdemokratin skulle liera sig med funktionalismens förakt för det individuella. För arbetarna vid den svenska landsbygdens industrier var en egen stuga ett närmast självklart bostadsideal. Visst fanns det oftast några kaserner närmast fabriken, men bortom dessa bredde stugorna ut sig. Senare kunde forskningen visa på att radhus är det mest effektiva sättet att samla många människor på liten yta, men doktrinära planerare ville hellre bygga högt och glest, än lågt och tätt. Det låg en omsorg om den enskilda lägenheten i detta, men också en känsla av att nytt alltid var bättre. För ingenting är så passé som det som var inne alldeles nyss. Det som tagit slut, är ute i kylan.Men det finns några saker som består. Eller bör bestå, får man kanske säga. Det är relationen mellan husen och människorna. Vi behöver hus som ger oss sällskap. De tar ofta tid att få till, och därför räknas de nu ofta bort. Vi har nästan alltid byggt hus med andra avsikter än att de ska förränta sig, kalla dem kyrkor, paviljonger, monument eller kulturhus, men nu verkar epoken då det byggdes för lust och fägrings skull vara till ända. Men ett slut är förstås också en början. Något nytt kommer alltid. Med tiden.Rasmus Waernarkitekt och arkitekturhistorikerProducent: Ann Lingebrandt

Winternitzova vila je funkcionalistická stavba na pražském Smíchově, kterou si v roce 1932 nechal pro svou rodinu postavit právník Josef Winternitz. Pod architektonickým skvostem jsou podepsaní Adolf Loos a Karel Lhota. Jedná se o poslední Loosovu realizaci, stavba včetně všech příprav, povolení a plánů trvala pouhý rok.

Winternitzova vila je funkcionalistická stavba na pražském Smíchově, kterou si v roce 1932 nechal pro svou rodinu postavit právník Josef Winternitz. Pod architektonickým skvostem jsou podepsaní Adolf Loos a Karel Lhota. Jedná se o poslední Loosovu realizaci, stavba včetně všech příprav, povolení a plánů trvala pouhý rok.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Winternitzova vila je funkcionalistická stavba na pražském Smíchově, kterou si v roce 1932 nechal pro svou rodinu postavit právník Josef Winternitz. Pod architektonickým skvostem jsou podepsaní Adolf Loos a Karel Lhota. Jedná se o poslední Loosovu realizaci, stavba včetně všech příprav, povolení a plánů trvala pouhý rok.

Winternitzova vila je funkcionalistická stavba na pražském Smíchově, kterou si v roce 1932 nechal pro svou rodinu postavit právník Josef Winternitz. Pod architektonickým skvostem jsou podepsaní Adolf Loos a Karel Lhota. Jedná se o poslední Loosovu realizaci, stavba včetně všech příprav, povolení a plánů trvala pouhý rok.

Winternitzova vila je funkcionalistická stavba na pražském Smíchově, kterou si v roce 1932 nechal pro svou rodinu postavit právník Josef Winternitz. Pod architektonickým skvostem jsou podepsaní Adolf Loos a Karel Lhota. Jedná se o poslední Loosovu realizaci, stavba včetně všech příprav, povolení a plánů trvala pouhý rok.

Winternitzova vila je funkcionalistická stavba na pražském Smíchově, kterou si v roce 1932 nechal pro svou rodinu postavit právník Josef Winternitz. Pod architektonickým skvostem jsou podepsaní Adolf Loos a Karel Lhota. Jedná se o poslední Loosovu realizaci, stavba včetně všech příprav, povolení a plánů trvala pouhý rok.

Winternitzova vila je funkcionalistická stavba na pražském Smíchově, kterou si v roce 1932 nechal pro svou rodinu postavit právník Josef Winternitz. Pod architektonickým skvostem jsou podepsaní Adolf Loos a Karel Lhota. Jedná se o poslední Loosovu realizaci, stavba včetně všech příprav, povolení a plánů trvala pouhý rok.

Shortly before the opening on 28 November 2026, Cevdet Erek talks with curator Bettina Spörr about his exhibition and sound installation on Secession's façade. Cevdet Erek Secessions-Ornamentik  29.11.2025 – 22.2.2026 Some of Cevdet Erek's site-specific installations and sonic environments, placed at the intersection of sound, sculpture, and architecture, evolve around the idea of ‘sound ornamentation'. With this term, the artist refers to Adolf Loos's Ornament and Crime (1908) amongst others. This text celebrates lack of ornamentation as the mark of a ‘cultivated' society. Loos' polemic is key to a moralising discourse that once sought to purge architecture of decoration in the name of progress. In that context, ornament – associated with sensuality, femininity, and excess – was condemned as wasteful and irrational. Loos' text linked ornament to primitivism and degeneration, framing modern Western culture as superior to the supposedly ‘undeveloped'. Such rhetoric not only marginalised the close relationship between ornament and abstraction but also exposed the colonial and patriarchal logics underpinning modernist aesthetics. Erek re-enters this ideological terrain, transforming ornamentation from decorative surface into temporal, vibratory structure – one that organises space and perception. In his installations sound is not background but architecture itself – something built, inhabited, and experienced by bodies in motion. Here, ornamentation becomes a verb: it describes the act of tuning, of aligning oneself with surrounding frequencies. Through attention, the visitor becomes part of the composition. In this way, Erek's installations dissolve the boundaries between composer and listener, architecture and inhabitant. More Cevdet Erek was born in Istanbul in 1974, where he lives and works. He has developed site-specific installations and presented his work extensively in solo and group exhibitions, among others at Museumsquartier, Vienna; Hamburger Bahnhof – Museum für Gegenwart, Berlin; Art Institute of Chicago; M HKA – Museum of Contemporary Art, Antwerp; MUAC Museo Universitario de Arte Contemporáneo, Mexico City; Pavilion of Turkey, 57th Venice Biennale; Spike Island, Bristol; Kunsthalle Basel, Basel; Liverpool Biennial, Liverpool; 36th Bienal de São Paulo (both 2025); Manifesta 14, Pristina (2022); Gropius Bau, Berlin; SFMOMA, San Francisco; Schirn Kunsthalle, Frankfurt am Main; 5th Marrakech Biennale (2014); Palais de Tokyo, Paris; Sharjah Biennial 11 (2013); 9th Gwangju Biennale (2012); CCA Wattis Institute for Contemporary Arts, San Francisco; dOCUMENTA 13, Kassel (2012); 12th Istanbul Biennial (2011); Tate Modern, London. Since 2008, Bettina Spörr is a curator at the Secession, where she engages in close collaboration with artists to conceptualise and realise exhibitions that explore the profound impact of contemporary art on society. Throughout her career, she has worked with numerous artists on solo exhibitions and, in 2010, curated the group show where do we go from here? at the Secession. Secession Podcast: Artists features artists exhibiting at the Secession. The Dorotheum is the exclusive sponsor of the Secession Podcast. Programmed by the board of the Secession. Jingle: Hui Ye with an excerpt from Combat of dreams for string quartet and audio feed (2016, Christine Lavant Quartett) by Alexander J. Eberhard Audio Editor: Paul Macheck Executive Producer: Bettina Spörr

From the works of deaf architect Adolf Loos to the psychiatric record of U.S. civil war veteran, Stefanie Hunt-Kennedy and Jenifer Barclay have been coordinating a team of authors exploring a wide range of topics in disability history. The pair are editors of Cripping The Archive, Disability, History, and Power. The spoke with People First […]

Strengere Regeln für KI-Nutzung, Rettung einer Adolf-Loos-Villa, Tschechisch gesagt: Der Papst, Goldene Kutsche aus Krumau auf Schloss Eggenberg in Graz

Strengere Regeln für KI-Nutzung, Rettung einer Adolf-Loos-Villa, Tschechisch gesagt: Der Papst, Goldene Kutsche aus Krumau auf Schloss Eggenberg in Graz

Czechia mourns and remembers Pope Francis, Adolf Loos villa reconstruction, interview with daughter of photographer Jan Lukas

Czechia mourns and remembers Pope Francis, Adolf Loos villa reconstruction, interview with daughter of photographer Jan Lukas

From Theory and Design in the First Machine Age, 1960

Send us a textWhat happened to the architectural manifesto? This fascinating question from a listener propels us into an exploration of how architects have historically proclaimed their design philosophies—and why such bold declarations seem increasingly rare in contemporary practice.The architectural landscape was once dramatically shaped by manifestos: Le Corbusier's "Towards New Architecture," Adolf Loos's "Ornament and Crime," and the revolutionary Bauhaus movement all articulated clear visions that transformed how we think about building. But today, as we scroll through endless Instagram feeds of similar-looking projects, has something fundamental been lost? Have we surrendered the courage to stake out distinctive architectural territory?We examine whether BIG's "Yes Is More" represents perhaps the last true modern architectural manifesto, and whether practice websites and mission statements have become watered-down replacements for the revolutionary spirit that once drove architectural movements. The conversation takes surprising turns toward craft, material engagement, and how the "tall poppy syndrome" might be preventing architects from boldly declaring their principles.Most importantly, we consider whether writing your own manifesto—even if just for personal clarification—could help combat the global homogenisation of architectural styles. By articulating what you believe about design, perhaps you can recentre your practice and contribute something meaningful to architectural discourse. As we navigate a world increasingly dominated by AI-generated forms and committee-driven decisions, maybe the time is right for a return to architectural conviction.Key Sources:https://www.archdaily.com/921760/how-to-write-an-architectural-manifestohttps://designformindfulness.blog/significant-manifesto-examples/https://www.architectural-review.com/awards/world-architecture-festival/a-manifesto-for-the-next-10-yearshttps://www.thoughtco.com/architecture-timeline-historic-periods-styles-175996https://archeyes.com/architecture-chronology-timeline-important-architecture-projects/ Chapters:0:29 - Episode Introduction2:03 - Defining Architectural Manifestos6:44 - Famous Historical Manifestos13:19 - Modern Manifestos - Do They Exist?17:56 - Global Homogenisation of Architecture27:43 - Manifesto vs Craftsmanship36:56 - The Future of Architecture47:14 - Love It or Hate It Wrap-upFollow us on @designpriciplespod on Instagram.If you wish to contact us hit our DMs or email us on info@designprinciplespod.com

  EPISODE 25 - ORNAMENT Ornament has always had an important meta function within the human psyche. It has been "outlawed" for the past 100 years.   RESOURCE LINKS https://www.gadarchitecture.com/en/ornament-in-architecture https://www.artforum.com/features/louis-sullivans-ornament-209337/ https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1354067x13515937?journalCode=capa https://medium.com/the-thinking-of-design/ornament-as-an-abstraction-of-society-853bb29cdf08 https://www.youtube.com/watch?v=5PmydPmwrKA https://dreamswork.co.uk/portfolio/how-ornament-is-functional/ https://designmanifestos.org/adolf-loos-ornament-and-crime/   AK links: Four D Design - Organic Architecture, Geometry of Nature www.fourddesign.com Star Tile - Multidimensional Ceramics www.star-tile.com Star Tile Studio - Joshua Tree, CA https://g.co/kgs/DUMmCLh   Contact: ak@fourddesign.com     WHY DO WE USE ORNAMENT? - SIGNIFIER Social signaling - and this changes over time!  Example tattoos - British nobility 1900-1920 Historically it was the demarcation of class and status - governments had rules about what colors and types of clothing could be worn, so that people could never be socially mobile- Ornament on clothing has always been important for the military and in battle, people wore family crests / telling others who they were The same went for houses - all ornament had meaning that could be learned (this is western) Heraldry   WHY DO WE USE ORNAMENT? - SOCIAL & PSYCHOLOGICAL Belonging is so important that people will go into debt to buy clothing that lets them fit into a social group, or a car, or jewelry etc - people are wildly craving belonging, and ornament is a way to show your tribe.   OTHER REASONS: Repetition causes peace - relaxation of the nervous system By creating the ornament, the maker can embody the energy of the thing that might be feared  Establish historic continuity - memory, legacy. Spiritual Side of Ornament - Adornment, Defense, Totems, Enhancing Consciousness. META FUNCTION, embodied practice Adorning parts of us that are vulnerable - defensive and actively stating who we are / calling in our guides.   HISTORY OF ORNAMENT Industrial Revolution - 1851 - now possible to make cheap ornament / mass production Attempt at standardizing the language - Owen Jones “Grammar of Ornament” - huge interest in revival of styles / what we would now call Cultural Appropriation.. started with Archaeology around 1750, people discovering ruins, Marie Antoinette wearing toile / chinoiserie In victorian era, people started ascribing a moral judgment to the ornament - Augustis Pugin:  ornament should be flat if the floor is flat, not 3d etc.. can't be inappropriate.  He was a CATHOLIC in England - super religious, championed gothic revival because it was faith-based John Ruskin  - wrote on architecture but also on geology, botany, ornithology etc - polymath Said that the moral condition of a society could be determined by the ornament - ornament was being incorrectly applied- Shows what is leading up to the birth of modernism, nothing happens in a vacuum.   What Happened - Loos, Modernism and the 1920s As both Sullivan and Lévi-Strauss indicate, ornament (as well as other factors) becomes a language of social structures, social experience and even social contradictions. It signifies the status and position of the building, which is itself a representation of the importance of its “owners” and users. Here the manipulation of the image, or in architecture the adding of ornamental beauty to a structure, may increase its relative desirability and value. For buildings are models of ourselves and our society, communicating through form and organizational system the character of that society.   BUILDINGS REFLECT THE VALUES AND VALUE OF THE OWNER.   MODERNISM - WHAT HAPPENED? Adolf Loos Ornament and Crime The evolution of culture marches with the elimination of ornament from useful objects", Loos proclaimed, thus linking the optimistic sense of the linear and upward progress of cultures with the contemporary vogue for applying evolution to cultural contexts.[2]  "The child is amoral. To us the Papuan is also amoral. The Papuan slaughters his enemies and devours them. He is no criminal. If, however, the modern man slaughters and devours somebody, he is a criminal or a degenerate. The Papuan tattoos his skin, his boat, his oar, in short, everything that is within his reach. He is no criminal. The modern man who tattoos himself is a criminal or a degenerate. There are prisons where eighty percent of the inmates bear tattoos. Those who are tattooed but are not imprisoned are latent criminals or degenerate aristocrats. if a tattooed person dies at liberty, it is only that he died a few years before he committed a murder."   Where do we go from here - how do we start?   (HUMANS ALWAYS START OVER WITH FORMS FROM NATURE) Architectural adornment or ornament, like cooking—that most basic transformation of nature—is a way of being in and representing the world simultaneously, a world that in Sullivan's words “procreates man's own personality, that fits him, that he might feel at home with himself,” a world of natural objects transformed by the hand of man. This is why Sullivan defined the architect's task in a manner that reveals his belief in man's transforming power: the architect as the agent who brings nature into community.   James Trilling - The Language of Ornament Harvard-trained art historian, former Textile Museum associate curator, and independent scholar James Trilling expands here on many of the highly original themes that appeared in his The Language of Ornament (2001). He offers intriguing new views of the modernist movement in art and architecture, its puritanical hostility to ornament, and its manifold relationships to the history of technology, science, and industry in the phenomenon known as modernization. Trilling is a passionate advocate of ornament, and he makes a fervent plea for its revival, largely on the grounds that it gives pleasure and "makes people happy" (p. 227). Ranging widely across cultures, time periods, disciplines, and topics, Ornament: A Modern Perspective is a densely layered book of formidable learning, imagination, and complexity. The argument is deceptively simple and difficult to summarize; as Trilling writes of Comte (p. 177), "it is rarely possible to give the bare bones of a utopian vision without making it sound naive." Ornament for Trilling is a specific, intricate concept. He spends part 1 of his two-part book explicating this concept, by which he means the use of motifs and patterns by skilled artists/craftsmen, "the art we add to art" (p. xiii), in the creation of one-of-a-kind objects laden with cultural meaning and symbol, esteemed as art by collectors, connoisseurs, and knowledgeable art historians. In part 2 Trilling traces the links between modernism and the rejection of ornament. Though the focus is on the period since the pivotal Crystal Palace exhibition of 1851, his book includes an impressive intellectual history [End Page 418] of the many ways in which ornament was repudiated as idolatry and artifice in numerous societies long before modernism. But after the triumph of mechanization and the ascendancy of efficiency, materialism, and positivism, the leading theorists of modernism thoroughly devalued and assaulted ornament. The most famous instance was Viennese architect and critic Adolf Loos's 1908 essay that seemingly equated ornament with crime. Modernism's visionaries instead exalted functionalism and simplicity in architecture and design. They saw ornament as wasteful, inefficient, and, after the Industrial Revolution, as the product of dehumanized, debased workers far removed from the ideal of the skilled artisan/craftsman of the prefactory era. Modernism's subsequent long reign among intellectual and cultural elites (despite the thin, pale revolt of the postmodern movement), Trilling argues, has now all but blinded us to ornament, erased it from our collective memory and from art. Early modernist theorists sought to jettison the wealth of inherited patterns and motifs rather than welcoming their incorporation and reworking, as traditional crafts had done. (Ironically, one of Trilling's most original arguments is that modernism in fact had its own ornamental style, employing materials that had pattern and texture and creating art rooted in indeterminacy, "labile, ambiguous, unpredictable" [p. 217].) Trilling's mission is to restore understanding and appreciation of the rich, lost world of artisanal ornament. His book addresses artists, architects, designers, their clients and collectors, art historians—tastemakers and all who care about taste.                

Nuno Crespo nasceu em Lisboa em 1975. É licenciado e doutorado em filosofia pela Faculdade de Ciências Sociais e Humanas da Universidade Nova de Lisboa. É professor e director da Escola das Artes, Universidade Católica Portuguesa, e investigador do Centro de Investigação em Ciência e Tecnologia das Artes (CITAR).É crítico de arte e membro do conselho editorial do Ípsilon (suplemento cultural do jornal Público). A sua actividade de investigação tem sido dedicada, principalmente, ao cruzamento entre arte, arquitectura e filosofia, e a autores como Kant, Wittgenstein, Walter Benjamin, Peter Zumthor e Adolf Loos. De entre as suas publicações podem destacar-se trabalhos sobre Adriana Molder, Axel Hütte, Bernd e Hilla Becher, Candida Höffer, Daniel Blaufuks, Fassbinder, Gerhard Richter, Luísa Cunha, Miguel Ângelo Rocha, Nuno Cera, Rui Chafes, Vasco Araújo, entre outros, bem como os livros publicados: “Textos Públicos. Arte Portuguesa Contemporânea 2003-2023” (2024), “Julião Sarmento: Olhar Animal” (2014), “Wittgenstein e a Estética” (2011) e “Corpo Impossível” (2007). Fez parte do colectivo de comissários do Prémio EDP – Novos Artistas (2006-2011) e BESPhoto (2007-2009). Como curador, foi responsável pelas exposições «Fantasmas», de Nuno Cera (CCB) , «Corpo Impossível», com Adriana Molder, Noé Sendas, Rui Chafes e Vasco Araújo (Palácio de Queluz), «Encontro Marcado», de Adriana Molder (Museu de Belas Artes de Oviedo, Espanha), pela exposição antológica de Pires Vieira no Museu da Cidade de Lisboa, «Involucão», de Rui Chafes (Casa-Museu Teixeira Lopes), «Serralves», de João Luís Carrilho da Graça (Appleton Square), «Fragmentos. Arte Contemporânea na Colecção Berardo» (Museu de Arte Contemporânea de Elvas), «Aires Mateus. Voids» (Appleton Square), «Riso: Uma Exposição a Sério», Museu da Eletricidade Lisboa, «Paisagem Como Arquitectura» Garagem Sul do CCB, Lisboa, «Antes e Depois» (Miguel Ângelo Rocha), Centro de Arte Moderna da Fundação Calouste Gulbenkian, Lisboa, «Haus Wittgenstein. 90 anos», MAAT, Fundação EDP (em coprodução com a associação de arquitetura austríaca), Lisboa, «O que pode a arte? 50 anos do maio de 68», Atelier- Museu Júlio Pomar, Lisboa, «Arenário» (Francisco Tropa), Sala de Exposições da Escola das Artes, Porto e «Julião Sarmento. Film Works», Sala de Exposições da Escola das Artes, Porto, entre outras.Links: https://artes.porto.ucp.pt/pt-pt/pessoa/nuno-crespo https://umbigomagazine.com/pt/blog/2021/07/07/entrevista-a-nuno-crespo-diretor-da-escola-das-artes-da-universidade-catolica-portuguesa/ https://www.rtp.pt/programa/tv/p33458/e4 https://www.publico.pt/autor/nuno-crespo https://www.buala.org/pt/cara-a-cara/os-nacionalismos-nao-sao-discursos-inocuos-tem-raca-e-genero-entrevista-a-lilia-schwarcz https://www.maat.pt/pt/exhibition/haus-wittgenstein-arte-arquitetura-e-filosofia https://contemporanea.pt/edicoes/09-10-2019/pensar-escola-alem-da-escola Episódio gravado a 14.11.2024 *o título é um verso da música escolhida pelo convidado Créditos introdução: David Maranha - Flauta e percussão Créditos música final: Força Estranha / Interpretação Gal Costa / Letra Caetano Veloso / Produção Guilherme Araújo e Roberto Menescal http://www.appleton.pt Mecenas Appleton:HCI / Colecção Maria e Armando Cabral / A2P / MyStory Hotels Apoio:Câmara Municipal de Lisboa Financiamento:República Portuguesa – Cultura / DGArtes – Direcção Geral das Artes © Appleton, todos os direitos reservados

Gustav Klimt, Gustav Mahler, Adolf Loos und Sigmund Freud: Das sind Namen, die uns zur Kulturszene rund um 1900 in Wien einfallen. Aber was ist mit den Frauen? Waren die nur im Hintergrund? Die Filmemacherin Beate Thalberg weiß es.Diese Episode wurde am 09 10 2024 auf Ö1 Campus gestreamt und ist Teil des zeit- und kulturgeschichtlichen Archivs von oe1.ORF.at

Kaiser Franz Joseph fand so einiges 'scheußlich' von dem, was um 1900 in Wien alles an Neuem entstand – in der Architektur und Kunst, aber auch in der Philosophie, der Musik, der Literatur... Wie es dazu kam, dass ausgerechnet Wien zum Hotspot der Moderne wurde, wer die wichtigsten Pionier*innen damals waren und welche 'places to go' du hier heute auf keinen Fall verpassen solltest: Das erzählen dir die beiden plazy-Gründerinnen Kathrin Sander und Inka Schmeling in dieser Episode.

News, Adolf Loos building in Plzen to become museum, Kutna Hora featured in Kingdom Come:Deliverance II, life of Lidice survivor Jaroslava Sklenickova. 

News, Adolf Loos building in Plzen to become museum, Kutna Hora featured in Kingdom Come:Deliverance II, life of Lidice survivor Jaroslava Sklenickova. 

Adolf Loos, vizionářský architekt, zemřel 23. srpna 1933. Pocházel z Brna, jeho domovem se však později stala Vídeň. Na přelomu 19. a 20. století stanul v čele modernistického hnutí a začal své názory prezentovat v novinách a časopisech. V textu s titulem Ornament a zločin odsoudil okázalou zdobnost a nasměroval kurz k purismu, jednoduchosti a účelnosti. Budovy, které navrhoval, se vyznačovaly hladkými stěnami a přísně geometrickými tvary.

Adolf Loos, vizionářský architekt, zemřel 23. srpna 1933. Pocházel z Brna, jeho domovem se však později stala Vídeň. Na přelomu 19. a 20. století stanul v čele modernistického hnutí a začal své názory prezentovat v novinách a časopisech. V textu s titulem Ornament a zločin odsoudil okázalou zdobnost a nasměroval kurz k purismu, jednoduchosti a účelnosti. Budovy, které navrhoval, se vyznačovaly hladkými stěnami a přísně geometrickými tvary.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adrian Elton is an award-winning creative who has worked for some of the world's biggest brands including Disney, Sesame Street, Australia Post, Fairfax and many others.  Adrian's career journey is as eclectic as it is inspiring. He started by studying interior design, transitioned to graphic design, evolved into an art director, became a musician, and finally found his calling as a copywriter. His work spans multiple sectors, and he's known for his creative strategy and compelling copywriting. Tune in to discover how Adrian's diverse background shapes his approach to copywriting and learn valuable tips for creating award winning copy. In this episode, you will learn how to: 1. How to Identify and Develop Your Creative Talents: Discover the steps Adrian took to transition from interior design to graphic design, and eventually to copywriting. Learn how diverse creative skills can be integrated and leveraged across different mediums. 2. How to Break Into the Copywriting Industry: Gain insights into Adrian's unconventional journey into copywriting and how he turned opportunities into long-term success. Understand the importance of taking on different roles and projects to build a robust portfolio. 3. How to Create Impactful Brand Messages: Explore Adrian's approach to balancing design and copywriting to create powerful and cohesive brand narratives. Learn the significance of headlines and brand positioning in advertising. 4. How to Leverage Short-Form Content: Understand why Adrian prefers short, impactful copy and how to excel in creating concise and compelling messages. Get tips on writing effective headlines and brand positioning lines. 5. How to Apply Creative Philosophies: Discover the influence of Bauhaus architect Adolf Loos on Adrian's work and the principle of "God is in the details." Learn how meticulousness in creative decisions can elevate the quality of your work. 6. How to Excel in Outdoor Advertising: Learn why billboards and outdoor advertising are considered the primary unit of advertising   Get tips on how to craft messages that capture attention. 7. How to Use Songwriting to Enhance Copywriting: Understand how songwriting helps develop a keen sense for language and rhythm in copywriting. Learn the parallels between crafting lyrics and writing compelling ad copy. 8. How to Maintain Creative Momentum: Learn the importance of continually practising and developing new ideas, even outside of client briefs. Discover how personal projects can keep your creative skills sharp and lead to unexpected opportunities. Read the show notes This podcast is brought to you by the Australian Writers' Centre. WritersCentre.com.au Join our community of copywriters at CopyClub.com.au.See omnystudio.com/listener for privacy information.

In the previous episode "Dandies: Gentleman of Style from the 19th Century to Today", Carl was joined by cultural historian and maker of fine custom clothing, Nathaniel Lee Adams for a look at this most interesting breed of society's tastemaking men.  In this new episode, Carl and Natty take the discussion further and focus on the early 20th century, when a new brand of dandy was emerging  - one with style perhaps, but also often tinged by scandal. Being a "dandy" is generally thought to be more than just being a stylish dresser.  There is attitude, perspective and perhaps even a sense of the revolutionary that ties many of history's so-called dandies together.  In this episode, Carl and Natty start with the world of the dandy immediately following the death of Oscar Wilde and begin with a discussion of the British author and caricaturist Max Beerbohm and the  American self-proclaimed inventor of the tuxedo, Evander Berry Wall.  They then discuss the fascinating, complex black American boxer Jack Johnson, who in order to fight not only his opponents but the pervasive prejudice of his time,  created a boundary-breaking persona of style laced with scandal.  Returning to Europe the discussion continues Oscar Wilde's own nephew and writer (and also boxer),  Arthur Cravan, the War Poets including Rupert Brooke and Siegfried Sassoon, the minimalist Austrian architect Adolf Loos and finally one of the most polarizing personalities of them all, the flamboyant Italian poet and would be revolutionary, Gabriele D'Anunzio.  

Architekt Josip Plečnik se narodil v Lublani 23. ledna 1872. Vyrůstal v truhlářské dílně, kterou měl po otci převzít. Když otec náhle zemřel, byl na takový úkol ještě moc mladý, a tak mohl zůstat na studiích. Na vídeňské umělecké akademii byl žákem Otty Wagnera a jeho spolužáky byli třeba Jan Kotěra nebo Adolf Loos. V roce 1911 Plečnik přijal nabídku stát se profesorem na UMPRUM v Praze a strávil zde následujících deset let.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

This week we visit Rome's Villa Médici, which has undergone an acoustic makeover, and designer and hotelier Jacu Strauss joins us in our London studio to discuss his career. Plus: an early modernist home in Prague by architect Adolf Loos.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vila v pražských Střešovicích, kterou si v letech 1928 až 1930 nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller, patří ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán, takzvaný Raumplan.

Vila v pražských Střešovicích, kterou si v letech 1928 až 1930 nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller, patří ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán, takzvaný Raumplan.

Vila v pražských Střešovicích, kterou si v letech 1928 až 1930 nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller, patří ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán, takzvaný Raumplan.

Vila v pražských Střešovicích, kterou si v letech 1928 až 1930 nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller, patří ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán, takzvaný Raumplan.

Vila v pražských Střešovicích, kterou si v letech 1928 až 1930 nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller, patří ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán, takzvaný Raumplan.

Vila v pražských Střešovicích, kterou si v letech 1928 až 1930 nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller, patří ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán, takzvaný Raumplan.

Vila v pražských Střešovicích, kterou si v letech 1928 až 1930 nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller, patří ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán, takzvaný Raumplan.

Vila v pražských Střešovicích, kterou si v letech 1928 až 1930 nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller, patří ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán, takzvaný Raumplan.

Vila v pražských Střešovicích, kterou si v letech 1928 až 1930 nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller, patří ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán, takzvaný Raumplan.

Vila v pražských Střešovicích, kterou si v letech 1928 až 1930 nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller, patří ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán, takzvaný Raumplan.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1898 read by Kate Finning

Krankenversicherung für Menschen aus Nicht-EU-Ländern, Aktualisierung der Berufslehrpläne, Letztes Haus von Adolf Loos

Krankenversicherung für Menschen aus Nicht-EU-Ländern, Aktualisierung der Berufslehrpläne, Letztes Haus von Adolf Loos

(00:00) Welcome to Decorating by the Book Podcast!(00:09) Hosted by Suzy Chase(00:19) Ateliers of Europe(00:30) Renaissance(00:42) Decorating by the Book (00:46) Crystal(00:48) Ceramics(00:50) Wrought Iron(00:52) Fabric(00:54) Bookbinding(00:56) The Visually Stunning Love Letter(01:13) John Whelan(01:20) Guild of Saint Luke(01:30) Purchase the Book(01:33) French Brasserie(01:47) Art Nouveau Cornice(02:06) The Only Design Book Podcast(02:16) Follow the Show(02:25) Purchase the Book(02:46) Brasserie Work(02:55) The Book(03:12) Modern Office(03:30) Tools of the Trade(03:42) Accidentally Beautiful(04:00) Natural Light(04:17) Why is the Book Described as an Atlas?(04:36) British Atelier(04:38) French Atelier(04:40) Italian Atelier(04:47) DBTB(05:03) Workshop or Atelier(05:20) The Most Beautiful Workshops in Europe(05:57) Garage Workshop(06:08) Atelier or Workshop(06:31) Oskar Proctor(06:48) The Photos in the Book(07:00) J. & L. Lobmeyr(07:25) Natural Light(07:49) The Brutalists Book(08:00) Lehni AG(08:22) Buy the Book(08:33) Oskar (08:41) Contemporary Atelier(08:48) Avant-Garde Swiss Design(08:51) Swiss Water(09:02) Rudolf Lehni(09:14) Lehni Factory(09:21) Loop(09:27) Extraordinary Space(09:40) Lehni(09:53) Order the Book Here(10:16) Take Screenshot Follow the Show(10:42) Total Artwork(10:54) Lehni AG Factory(11:05) Doris Lehni(11:32) Donald Judd Furniture(11:35) J. & L. Lobmeyr(11:52) The Metropolitan Opera New York City(11:54) Wall Sconce(12:05) Ramshackle(12:26) Precision of the Glass Making(12:36) Germanic Chateau(12:55) The Podcast(13:02) Famous Starburst Chandeliers(13:20) Atelier Lobmeyr(13:25) Peter Rath(13:46) Lobmeyr(14:14) Rath(14:16) Adolf Loos(14:20) Josef Hoffman(14:26) Wiener Werkstätte(14:41) Purchase the Book(14:54) My Photo From The Met(15:00) Another Met Photo Taken by Me(15:01) Next Year(15:04) My Son at The Met 2015(15:12) Lobmeyr Glassware(15:35) Jamb(15:55) Jamb Pimlico Road(16:05) Hangar(16:29) Jamb The Space(16:48) Atelier Jamb(16:57) DBTB Podcast(17:10) Jamb Juxtaposition(17:25) The World of Interiors(17:37) This Space(17:48) Jamb's Collections(18:02) Will Fisher(18:16) Purchase the Book Here(18:47) Many Materials(19:05) Atelier Lorenzi(19:22) Atelier Lorenzi in the Book(19:48) Death Masks(19:52) Sherlock Holmes(19:59) Hanging Masks(20:20) Oskar Proctor the Photographer(20:37) Obsession with Staircases(20:50) Casts(21:05) Inside Atelier Lorenzi(21:32) Staircase(22:50) Oskar Proctor's Website(23:04) John Whelan's Website(23:17) Thanks for listening(23:28) Thank youChapters, images & show notes powered by vizzy.fm.

Jak jedna dávná procházka s babičkou po pražských Malvazinkách změnila jeho život? Kdo byl jeho pradědeček Josef Winternitz a jak se stalo, že mu vilu projektoval slavný Adolf Loos? Jaký byl osud vily poté, co její majitelé nastoupili nedobrovolnou cestu do Terezína? Jak se před téměř 25 lety zrodil projekt Winternitzova vila? Jaký je hlavní úkol kameramana dokumentárních filmů? Nachází v příbězích jejich protagonistů poučení pro svůj vlastní život?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak jedna dávná procházka s babičkou po pražských Malvazinkách změnila jeho život? Kdo byl jeho pradědeček Josef Winternitz a jak se stalo, že mu vilu projektoval slavný Adolf Loos? Jaký byl osud vily poté, co její majitelé nastoupili nedobrovolnou cestu do Terezína? Jak se před téměř 25 lety zrodil projekt Winternitzova vila? Jaký je hlavní úkol kameramana dokumentárních filmů? Nachází v příbězích jejich protagonistů poučení pro svůj vlastní život?

You may not expect beauty in these brutalist marvels but at La Tourette beauty is bountiful in every purposeful step.

American author Jonathan Franzen's interest in the Austrian satirist and journalist resulted in him publishing The Kraus Project. He joins Philip Dodd, novelist Lawrence Norfolk and literary historian, Heide Kunzelmann for a programme exploring the writing and politics of Karl Kraus (1874–1936) - whose artistic achievements include 700 one man performances of works by Brecht, Goethe, Shakespeare and others - plus performances of Offenbach's operettas, accompanied by piano and singing all the roles himself; whose magazine Die Fackel published Oskar Kokoschka, Adolf Loos, Heinrich Mann, Arnold Schönberg, August Strindberg and Oscar Wilde and whose support for other artists included assisting Frank Wedekind in staging his controversial play Pandora's Box. In 1915 Kraus began writing a satirical play about World War One called The Last Days of Mankind which mixes dialogue drawn from contemporary documents with fantasical expressionist scenes of apocalypse. A dramatisation featuring actors Giles Havergal and Paul Schofield was broadcast by BBC Radio 3. Part of Radio 3's Breaking Free series of programmes exploring music and culture in Vienna. Producer: Zahid Warley