Podcasts about irok

Každé společnosti někdo vládne a rozhoduje, kam bude směřovat. Král, císař, prezident, faraon, kmenový náčelník nebo někdo, koho komunita vnímá jako autoritu. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o tom, jak se liší způsoby vládnutí. Co mají společného české korunovační klenoty s vládnoucími holemi panovníků na Markézách v Polynésii? Proč k ustanovení moci sloužily v minulosti lidské oběti? A proč můžeme svazový kmen Irokézů ze severní Ameriky označit za demokratický?

V Široké Nivě na Bruntálsku zůstává asi třetina obce bez elektřiny. Voda tam zasáhla desítky nemovitostí a část domů je i bez užitkové vody. Do záplavami silně poškozené obce poprvé vyjeli i pracovníci úřadu práce. Lidem na místě pomáhají se žádostmi o povodňovou pomoc. V Široké Nivě o ni zatím požádaly desítky místních.

V Safari Parku Dvůr Králové teď můžete obdivovat nejen exotická africká zvířata, ale také nahlédnout do nevšedního života Jiřího Wintera - Neprakty. Výtvarník známý z časopisu Dikobraz byl totiž uznávaným antropologem, orientalistou, cestovatelem, badatelem a sběratelem. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V jutranjem pogovoru smo z Mojco Širok potegnili črto pod njen iztekajoči se mandat dopisnice RTV Slovenija v Bruslju.

Francozi svoje največje težave prelagajo z enih volitev na druge. Nedavne izredne volitve so razgalile dejstvo, da vladnih koalicij sploh niso vajeni sestavljati, trije največji bloki so med seboj tako rekoč izolirani. Vzroki in posledice francoskih volitev se zdaj vse bolj prenašajo tudi v Evropski parlament, kjer je skrajna desnica tudi že postala tretji največji blok. Z Mojco Širok bomo obiskali še veliko belgijsko pristanišče Antwerpen, ki slovi kot ena glavnih vstopnih točk za kokain v Evropi.

Šest kamarádů z Třebíčska získalo povolení zahrát dvakrát hru z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Představení Dlouhý, Široký a Krátkozraký mělo v jejich podání premiéru v květnu, a protože sklidilo úspěch, rozhodli se ji zahrát ještě jednou.

Vroče politično dogajanje je na sporedu na ravni celotne Evropske unije, še posebej pa je pestro na francoskem političnem parketu. V nedeljo popoldne morajo stranke predložiti svoje liste kandidatov, v ponedeljek se tudi uradno začenja predvolilna tekma. Kaj se torej dogaja v Franciji in kaj v Evropskem parlamentu, v katerem se danes sestaja konferenca predsednikov? Kdaj pridejo tja novi poslanci in kaj vse je še treba postoriti, da bo vse nared za njihov prihod?

Ker so pred nami evropske volitve, se z našo bruseljsko dopisnico najprej odpravimo na Nizozemsko, kjer so se na volišča odpravili prvi. Preverimo še zadnje javnomnenjske ankete in opozorimo na vodilne kandidate političnih skupin, ki se bodo v nedeljo takoj po 23.00 skupaj znašli v evropski kadrovski kuhinji.

Z našo bruseljsko dopisnico o tem, kako resno se v Bruslju ukvarjajo s pozivom k odstopu podpredsednice Evropske komisije Vere Jourove, kako resne so domnevne kršitve njene šefinje v primeru Pfizergate ter kako daleč je preiskava o domnevnem ruskem vplivanju na evropske poslance.

V jednom z minulých dílů Kompotu se Šimon Holý hněval na módu mladých lidí v pražských klubech. V nové epizodě proto popkulturní podcast přináší velký fashion almanach generace Z, které se v oblékání i životě řídí hesly nikomu se neomlouvat, nedrancovat přírodu a žít, jak se jen dá.

V jednom z minulých dílů Kompotu se Šimon Holý hněval na módu mladých lidí v pražských klubech. V nové epizodě proto popkulturní podcast přináší velký fashion almanach generace Z, které se v oblékání i životě řídí hesly nikomu se neomlouvat, nedrancovat přírodu a žít, jak se jen dá.Všechny díly podcastu Kompot můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Týdenní souhrn očima Jana Krause a blondýny! Vtipně, originálně a s nadhledem, jak to umí jenom oni. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to svým osobitým stylem vysvětluje.

Piše Majda Travnik Vode, bereta Lidija Hartman in Igor Velše. V uvodniku v prvo številko nekdanjega mesečnika Ampak iz julija 2000 je urednik Niko Grafenauer ob vključevanju Slovenije v Evropsko unijo citiral misel pesnika in esejista Paula Valéryja iz razprave Kriza duha: Vsepovsod, kjer dominira evropski duh, stopa v ospredje maksimum potreb, maksimum dela, maksimum kapitala, maksimum donosnosti, maksimum ambicij, maksimum moči, maksimum zvez in menjave. Ta združba maksimumov tvori Evropo ali sliko Evrope. Ker bomo prvega maja praznovali že dvajsetletnico članstva Slovenije v Evropski uniji, lahko vsak od nas avtonomno premišljuje o Valéryjevi tezi, pri tem pa se lahko opremo tudi na premislek, ki ga prinaša kriminalni roman Mojce Širok Praznina. Napeta zgodba se namreč odvija natanko v obnebju Valéryjevih intuicij, na križišču kapitala, ambicij, moči, zvez in menjave. To križišče ni le teorem, ampak konkreten topos, mesto z imenom in geografsko širino: Bruselj – poleg Luksemburga in Strasbourga najpomembnejše upravno središče Evropske unije, kjer domujejo Evropska komisija, Evropski parlament in Svet Evropske unije, na tej vroči žili utripalki pa deluje tudi nepregledna množica novinarjev, ki skušajo evropski utrip čim bolj verodostojno posredovati domači srenji. V ta profil sodi tudi Mojca Širok, ki je bila trinajst let dopisnica nacionalne televizije iz Rima in Vatikana, od leta 2019 pa je dopisnica RTV iz Bruslja. Po štirih publicističnih knjigah o vladavini Silvia Berlusconija, mafiji in papežih Benediktu XVI. In Frančišku je leta 2018 izdala še romaneskni prvenec Pogodba, prvi del trilogije Rim–Ljubljana–Bruselj. Roman Pogodba očara s svojim strastnim notranjim temperamentom, razkošno tapiserijo sodobne rimske politične, mafijske, medijske, policijske in druge mestne aristokracije ter napeto fabulo, ki v notranje zaokroženih, skrbno doziranih in na kar največji učinek preračunanih sekvencah nenehno stopnjuje dogajanje in uspešno poplesuje okrog vreliščne točke, vse do presenetljivega konca. Pogodba prepriča tudi, ker trdno drži fokus: je in hoče biti kriminalni roman in nič drugega. Kljub temu iz knjige veje avtoričino osupljivo poznavanje notranjega zgradbe italijanske družbe, ki še vedno doživlja globoke premike po atentatih na tožilca Giovannija Falconeja in pol leta zatem še na Paola Borsellinija leta 1992 na Siciliji v eksploziji 500-kilogramske bombe, ki so jo zaznali celo seizmologi ob vulkanu Etna na drugi strani otoka. Po tem dogodku so se italijanske oblasti domnevno začele tajno pogajati: mafija bo prenehala s smrtonosnimi atentati, če bo država v zameno omilila protimafijsko gonjo, razveljavila nekatere procese in zrahljala kazensko zakonodajo. Avtorica pod krinko napete kriminalne preiskave od blizu pokaže toksično zbliževanje in spreplet mafijskih in državnih struktur, ki se je najprej zgodil na jugu Italije, se nato razširil do Rima, zdaj pa hobotničine lovke segajo že do Milana in daleč prek državnih meja, tudi v Slovenijo, o čemer govori avtoričin drugi roman. Evidenca, drugi del trilogije, se tako kot Pogodba začne z mafijskim umorom, le da za njim tokrat ne stoji mafija, ampak visoki funkcionarji nekdanje jugoslovanske službe državne varnosti, ki iz ozadja še vedno nadzirajo in upravljajo slovensko državo. Mojca Širok je domnevno sodelovanje med SDV in sicilijansko mafijo v slovenskih obmejnih igralnicah v prvih poosamosvojitvenih letih raziskovala za tednik Mladina, v Evidenci pa piše o veliki denacionalizacijski goljufiji in polastitvi zlovešče in dragocene arhivske evidence službe državne varnosti. Tako kot Pogodba se tudi Evidenca konča resignirano, že skorajda stoično in v znamenju nekakšne ne povsem popolne deziluzije: nekaj negativcev je odstranjenih, a kardinalni krivci, sive udbovske eminence, ostajajo maskirane v globoki senci, vsemogočna oblast brez obraza. Prav avtoričina stoična drža, resignacija in deziluzija, v katerih izzvenijo vsa tri besedila, pa pritegnejo pozornost bralca in zgodi se nenaden obrat; vprašamo se, ali vse tri zgodbe (tudi Praznina) rastejo iz realnega družbenega tkiva, ali niso romani zgolj zrcala ali metafore resničnega stanja. Ta preklop na realno se zgodi popolnoma spontano in nevsiljivo, saj avtorica v vseh treh romanih disciplinirano ostaja v okvirih žanra in nikjer ne pretendira na izrecno družbeno kritiko. Drugače kot pri Pogodbi in Evidenci romana Praznina ne odpre najdeno truplo, temveč eksplozija. Toda ne kakršna koli, saj poči na sedežu Nata v Bruslju. Terorizem ali provokacija, se sprašujejo mediji. Z reševanjem nezaslišanega dogodka se začneta ukvarjati mlada ambiciozna slovenska novinarka Karla Pavlin in policija, kjer kot uslužbenec Europola deluje tudi ljubljanski kriminalist David Valenti, eden osrednjih likov Evidence. Prav novinarki Karla in njena nadrejena kolegica Silvana s svojo neuničljivo zagnanostjo in vratolomnim pogumom, mreženjem in povezovanjem široko razsejanih indicev postaneta gonilni sili preiskave, ki dobiva vse bolj neslutene razsežnosti. Njuna preiskava narekuje tudi dramaturgijo romana: kolikor daleč prodreta, za toliko korakov napreduje tudi fabula. V zvezi z zgradbo romanov je treba omeniti, da trilogijo poleg posamičnih likov, ki prehajajo iz prejšnjega v naslednji roman, in enotne teme – razkrivanja družbenega podzemlja – povezuje v sklenjeno celoto tudi popolnoma enovita gradnja. V vseh treh romanih je dogajanje zgoščeno v tri dni, vsak dan pa je razdeljen na 17 podpoglavij. Ta se nato porazdelijo med posamične protagoniste in njihove zgodbe, tako da zgodba vsakega protagonista predstavlja enega od poganjkov, ki nato po svoji liniji prispeva svoj logični delež v končno sestavljanko. Kljub enaki zunanji strukturi pa Praznina pusti povsem drugačen okus in vtis kot Pogodba. Prvenec je napisan strastno, gostobesedno, z zastranitvami, opisi in pojasnili, Praznina pa, kot da res udarja po nečem votlem, praznem. Ponarejeno, prazno, preračunljivo in izdajalsko odzvanjajo zlasti medosebni odnosi, kar slednjič rezultira v največjem številu trupel v vsej trilogiji. O stopnji odtujenosti morda še najbolj zgovorno priča odnos ene od protagonistk do lastnega otroka. Hladna in stroga kot vojaški škorenj je tudi skladnja: povedi so pretežno kratke, odsekani, za večjo udarnost je v eni vrstici pogosto ena sama. Uvodi v poglavja so skicirani v zgolj eni ali dveh povedih, ki najpogosteje opisujeta vreme, seveda večinoma dežuje. Dež je skoraj eden od protagonistov, kar je že stara konvencija kriminalnih romanov, dovolj je pomisliti na primer na Veliki spanec Raymonda Chandlerja. In, da: eksplozija na Natu je bila samo slepilni manever za nekaj veliko večjega in veliko bolj ciničnega: umazane mafijske posle v samem vrhu Evropske komisije, ki se neopazno procesirajo, urejajo in perejo skozi uradno dokumentacijo. Denarni zastavki so primerni vrhovom, kjer se sučejo: gre za milijarde evrov. Še en maksimum, bi najbrž rekel modri Paul Valéry. Mojca Širok v trilogiji Rim–Ljubljana–Bruselj riše srhljiv zemljevid, ki prikazuje širjenje mafije z juga Italije v Rim, Milano, Slovenijo, zdaj pa je jasno, da njene lovke segajo že na sever Evrope. O največjem belgijskem pristanišču eden od likov hladnokrvno ugotovi: Antwerpen je novi Palermo. Dovršeno organizirani kriminal pa je severna Evropa pričakala popolnoma nepripravljena, čeprav je italijanska policija ostalo Evropo dolgo svarila in predlagala preventivo. Tako ni čudno, da se Praznina konča še dosti bolj črnogledo kot Pogodba in Evidenca: prodorna novinarka sicer razkrinka krivce in ozadja, a (zaenkrat) ostaja povsem nemočna. Če bi šla na policijo, ki je obtičala nekje na pol poti, ali če bi resnico objavila v svojem časopisu, ji namreč grozi profesionalno uničenje in zelo verjetno tudi smrt. Da je grožnja še kako stvarna, dokazuje dolga vrsto trupel, ki jih je za seboj kot svoj podpis – tudi v Bruslju – pustila vsemogočna oblast brez obraza.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Tokrat gremo v kraje s polarnim mrazom – zmrzuje namreč celoten BENELUKS, pa še severna polovica Francije zraven. To je hkrati tudi obsežno evropsko območje, kjer se zadnje dni veliko ukvarjajo z zamenjavami na nekaterih najbolj atraktivnih in dobro plačanih delovnih mestih …O predčasni zamenjavi predsednika Evropskega sveta Charlesa Michela in njegovih morebitnih naslednikih brez dvoma veliko razmišlja tudi Ursula von der Leyen, verjetno pa so podobni dvomi spremljali tudi francoskega predsednika Macrona ob nedavni menjavi nepriljubljene predsednice vlade z najmlajšim premierom v francoski zgodovini.

Den boje za svobodu a demokracii, který je připomínkou studentských stávek proti totalitním režimům, si část dnešních studujících sdružených v hnutí Univerzity za klima připomene rovněž stávkou. „Toto datum chceme využít k tomu, abychom ukázali, že nestačí jen vzpomínat,“ zdůrazňuje zástupce hnutí Jan Voves.

Den boje za svobodu a demokracii, který je připomínkou studentských stávek proti totalitním režimům, si část dnešních studujících sdružených v hnutí Univerzity za klima připomene rovněž stávkou. „Toto datum chceme využít k tomu, abychom ukázali, že nestačí jen vzpomínat,“ zdůrazňuje zástupce hnutí Jan Voves.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nevyhovující zázemí ve stísněných prostorách a s minimem soukromí potřebného pro individuální práci s uživateli. Tak by se dala popsat situace ostravského Centra pro rodinu a sociální péči. Zařízení se má stěhovat do lepšího, vyhlídnutý objekt ale čeká rekonstrukce.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poletne poplave Belgiji niso prizanesle že pred dvema letoma; sanacija bo tudi tam draga in dolgotrajna. Medtem pa v njeni severni soseščini, na Nizozemskem, že mesec dni pred novembrskimi volitvami vse kaže na odplavljanje nekaterih znanih politikov: dolgoletni premier Mark Rutte je že napovedal svoj umik iz politike in sploh ne bo kandidiral.

Na knjižne police prihaja tretji in sklepni roman Praznina kriminalistične trilogije novinarke in dolgoletne dopisnice Mojce Širok. Osrednje mesto dogajanja je tokrat njeno trenutno dopisniško mesto, Bruselj. Knjiga, podobno kot njeni predhodnici Pogodba in Evidenca, vzbuja veliko pozornosti.

Českomoravská myslivecká jednota, která sdružuje české, moravské a slezské myslivce, letos slaví stovku. Na mnoha místech a různými způsoby. Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem pořadu K věci byla předsedkyně výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch středočeského zastupitelstva, předsedkyně středočeských Pirátů Lucie Cirkva Chocholová.Všechny díly podcastu K věci můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malé koláčky bohatě plněné jablečnou náplní jsou z kynutého těsta, které se ovšem nenechává kynout. Díky tomu si koláčky při pečení zachovají tradiční chuť kynutého těsta a zůstanou malé jak jednohubky. Jeden vám rozhodně stačit nebude. Marie Široká z Hovoran je upekla podle receptu své dlouholeté kamarádky Jiřinky.

Malé koláčky bohatě plněné jablečnou náplní jsou z kynutého těsta, které se ovšem nenechává kynout. Díky tomu si koláčky při pečení zachovají tradiční chuť kynutého těsta a zůstanou malé jak jednohubky. Jeden vám rozhodně stačit nebude. Marie Široká z Hovoran je upekla podle receptu své dlouholeté kamarádky Jiřinky.

Mária Široká predstavuje prácu Divých makov a vysvetľuje, komu svojím programom pomáhajú. Vysvetľuje, prečo niektoré rodiny potrebujú podporu pre svoje deti. V druhej časti vám moderátorka Darina Mikolášová predstaví Barboru Čurejovú, talentovanú študentku herectva z Košického konzervatória. Barbora pochádza zo Starej Ľubovne, z časti Podsadek, kde žije v 16-člennej rodine v jednom domčeku.

Bruseljska dopisnica Mojca Širok o naraščanju kriminala in trgovine s prepovedanimi drogami v Belgiji. Pa o dogajanju v Franciji, kjer se predsednik Emmanuel Macron vse bolj boji evropskih volitev. Za konec pa še o pomenu piva in pivovarstva v Belgiji.

Na první pohled pratelný papír připomíná kůži, proto se mu někdy říká také veganská kůže. Je lehký, odolný vůči poškození, výrobek z něj vám dlouho vydrží.Všechny díly podcastu Hobby magazín speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pogovor z našo dopisnico iz Bruslja "kolesari" mimo morebitnih kolesarskih odmevov v sosedah Belgije, v Franciji in na Nizozemskem. Na kak način se čuti ogrevanje pred francoskim Tourom in ali odmeva Rogličevo zmagoslavje na Giru glede na to, da tekmuje za nizozemsko ekipo Jumbo Visma? Mojca Širok poroča, da sta tako Tadej Pogačar kot Primož Roglič del vsakodnevnih pogovorov v Belgiji. Govorimo pa tudi o tem, da tako kot v Ljubljani tudi v Bruslju vladajo gradbena dela, pa visokih cenah v supermarketih, za konec pa tudi o novem škandalu, ki se bo razplamtel v Evropski komisiji.

„Vstupem do registru se stávám potenciálním dárcem. Stávám se vlastně permanentní šancí pro pacienty na celém světě,“ vysvětluje Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. Jaké jsou ideální poměry pro to, aby byl člověk přijat do registru dárců kostní dřeně? A co takové rozhodnutí obnáší? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouhodobé stárnutí a nefungující generační obměna v zemědělství straší celou Evropskou unii. Obor se potýká s nezájmem mladých lidí, studovat na agronoma či zootechnika jim totiž nedává smysl. Příliš velký důraz na hloubku teoretických znalostí studenty českých škol spíše odrazuje, ve hře přitom není nic menšího než potravinová bezpečnost kontinentu.

V 18. vzporedniku razmišljamo o izzivih in problemih Evropske unije v letu 2023. Z našo bruseljsko dopisnico Mojco Širok govorimo o štirih temah, ki bodo nedvomno krojile dogajanje v letu pred nami: o posledicah škandala “Katargate” in ukrepih proti korupciji v evropskih institucijah, o podpori Ukrajini in iskanju možnosti za mir, o evropskem iskanju novih energetskih partnerjev in uvajanju obnovljivih virov ter o širitvi na Zahodni Balkan. O zaveznikih, nasprotnikih, nevarnostih in priložnostih Evropske unije v 2023.

Zalesňování v okolí Široké Nivy na Bruntálsku pokračuje i v zimě. Není sníh a půda je pro sazenice dostatečně vlhká. Tamní lesy jsou doslova zničené kvůli vichřici, kůrovci i suchu. Už tam vysázeli desítky tisíc stromů, hlavně listnatých druhů, aby byl porost v budoucnu odolnější.

Koľkým mafiánskym skupinám pomáhal špeciálny prokurátor Dušan Kováčik podľa obvinení? A ako Bödörovská policajná mafia pomohla oligarchovi a sponzorovi Smeru Jurajovi Širokému? Dozviete sa v novej epizóde krimipodcastu Mafiánsky štát. Počúvať môžete iba po prihlásení do služby Aktuality Navyše. Pamätáte si ešte kauzu Váhostav? Oligarcha Juraj Široký, jeden zo zakladajúcich sponzorov Smeru, a policajti dosadení spojencami Smeru - Bödörovcami, si našli k sebe cestu. Kto dostal úplatok a aké služby za to dostal Široký? Úlohou policajnej mafie bolo aj chrániť sa navzájom. Keď si Dušan Kováčik nečakane prišiel vložiť 200 tisíc eur v hotovosti do banky, žehlil to za neho vtedajší šéf NAKA Peter Hraško. Dušan Kováčik je však zvláštna postava. Bol v Bödörovskej skupine, alebo stál mimo nej? A ako to, že pomáhal aj inej mafiánskej skupine, konkrétne Takáčovcom? A ku ktorej ďalšej – už tretej – mafiánskej skupine smeruje ďalší jeho prípad? Odpoveď na túto otázku naznačuje jedno známe meno – Peter Košč. Filmy nám obvykle ukazujú kriminálnikov s kamennou tvárou. Skutočnosť je často taká, že pred súdom nimi lomcujú emócie a končia v slzách, sami v studenej cele. Krimisériu Mafiánsky štát napísal a načítal Peter Hanák. Za povolenie použiť krátke ukážky z ich spravodajstva ďakujeme Televízii Markíza. Ďalej spolupracovali: Adam Oleš, Valentína Rybárová, Laura Kellöová, Annamária Dömeová, Martin Turček, Matej Ohrablo a Štefan Bučko.

Voice: Sofie Pazlarová, Magdaléna Studená, Petr Hegedűs

„Je to kombinace veřejného prostoru, pražské architektury a městské zástavby s novými formami umění, potažmo digitálním uměním,“ říká o Signal Festivalu Martin Pošta, který ho v roce 2013 založil.

News bulletin in Slovak language on SBS Radio Australia from Sunday 29th March 2020, including extensive coverage of COVID-19. - Súhrn správ zo slovenského vysielania Rádia SBS v Austrálii z nedele 29. marca 2020, vrátane širokého pokrytia koronavírusu.

News bulletin in Slovak language on SBS Radio Australia from Sunday 22th March 2020, including extensive coverage of COVID-19. - Súhrn správ zo slovenského vysielania Rádia SBS v Austrálii z nedele 22. marca 2020, vrátane širokého pokrytia koronavírusu.

News bulletin in Slovak language on SBS Radio Australia from Sunday 15th March 2020, including extensive coverage of COVID-19. - Súhrn správ zo slovenského vysielania Rádia SBS v Austrálii z nedele 15. marca 2020, vrátane širokého pokrytia koronavírusu.